Diskuse s uživatelem:Kenjiro995

Vítejte na české Wikiverzitě!

Vítejte na české Wikiverzitě, otevřeném vzdělávacím projektu. Máme tu pro vás pár rad, které se vám jistě budou hodit.

• Chcete-li se o nás dozvědět víc, navštivte stránku s nejčastěji kladenými otázkami.
• Spoustu dalších informací najdete v nápovědě.
• Máte-li specifické dotazy, navštivte diskusní prostor.
• Chcete-li si vyzkoušet editaci Wikiverzity, můžete tak učinit na pískovišti.

Doufám, že se zde budeme vídat často! Ještě jednou, vítejte!

--Juandev (diskuse) 3. 3. 2013, 11:31 (UTC)

Tvorba

Koukám, že pilně tvoříte. Mihl jste se tu skoro před rokem a nyní se nám tu rodí první kurz. Pěkné!--Juandev (diskuse) 2. 12. 2013, 15:55 (UTC)

Děkuju. --Kenjiro995 (diskuse) 3. 12. 2013, 14:41 (UTC)

Kategorie

Poslyšte, zkuste ty Vaše stránky vkládat rovnou do kategorií ať je v tom pořádek. Buď do kategorie obecného předmětu (třeba jako Programování, nebo Botanika) či vytvořit kategorii pro daný kurz, která se jmenuje stejně jako hlavní stránka daného kurzu.--Juandev (diskuse) 9. 12. 2013, 14:15 (UTC)

Pojem Kategorie jsem nastudoval a postupně se tím zabývám. --Kenjiro995 (diskuse) 9. 12. 2013, 15:03 (UTC)

Tak pro člověka, který není z oblasti IT to může být trochu chaotické. Jednoduše řečeno, stránku do kategorie vložíme tak, že na stránku vložíme odkaz na kategorii. Kdybych sem do této stránky například vložil tento kód [[Kategorie:Botanika]], tak bude tato stránka vložena do kategorie Botanika.--Juandev (diskuse) 9. 12. 2013, 16:14 (UTC)

Struktura diskuse

Jen drobnost. Odsadil jsem Váš příspěvek tak, aby to bylo přehlednější. To jsem udělal prostým vložením značky : před začátek vašeho příspěvku. Dvojtečka vložená na začátek řádku vždy vytvoří odsazení. Kdybych vložil dvojtečky dvě, tak je odsazení větší. Například třeba tohle:

A
:B
A
:B
::A
:B

mi dá:

A

B

A

B

A

B

--Juandev (diskuse) 9. 12. 2013, 16:11 (UTC)

Manipulace

Zdravíčko, koukám, že jste odborník na manipulaci:-)--Juandev (diskuse) 21. 5. 2014, 16:54 (UTC)

To rozhodně ano. Jsem odborník na vše co se týká peněz. A protože ona stránka Manipulace (psychologie) shromažďuje informace na dané téma, rád přispěji dalšími informacemi. Dobrá informovanost může trochu zmírnit dopady manipulace, otevřít lidem oči, naučit se ji rozpoznat a bránit a pochopit na jakých principech konzumní ekonomika funguje. V Marketingu a reklamě se manipulace rozděluje na dobrou a špatnou. Což je zavádějící, protože se vždy jedná neetickou záležitost, avšak leckdy velmi užitečnou a tedy i velmi ziskovou, proto to podivné rozdělení na dobrou a špatnou manipulaci. --Kenjiro995 (diskuse) 21. 5. 2014, 17:51 (UTC)

To by jste mi mohl poradit, jak k sobě přilákat více peněz.--Juandev (diskuse) 21. 5. 2014, 18:03 (UTC)

Dělej to co umíš (každý je jiný), dělej to líp než ostatní (sebedisciplina) a dělej to jinak než ostatní (unikátnost), a udělej z toho byznys (prodej to co umíš), vlož peníze a energii do toho co se ti vrátí (investuj místo utrácení), neboj se dělat chyby (chybami se člověk učí), dokonči co začneš (vytrvalost), zdravě si věř (každý dělá chyby, nemusíš být ten nejdokonalejší), netrap se (pokud má problém řešení, nemá smysl se trápit, a pokud problém řešení nemá, trápit se ti nepomůže). Protože to jsou obecné rady, bude dobré zeptat se konkrétněji. Uveď například nějaký podnikatelský nápad a já jej můžu ze studijních důvodů rozebrat do takové hloubky jakou bude zapotřebí, může to inspirovat i ostatní. Pokud se chceš zeptat jak na sobě pracovat, jak najít svou sebedůvěru, klid, jak se chybami efektivně učit, tak se klidně zeptej. Čím konkrétněji se zeptáš, tím konkrétnější odpověď dostaneš. --Kenjiro995 (diskuse) 21. 5. 2014, 18:20 (UTC)

To je jak z motivačního webu:-) Tak já teďka něco dělám. A třeba bych mohl dělat něco jiného, ale přejít z oboru je těžké, když vlastně platím nějaké účty, tak potřebuji mít příjem. No ale zůstaňme u toho, že budu lákat „smajlíky“ ve svém současném oboru. Takže:

• dělám co umím
• dělám to líp než ostatní
• tak to nevím jestli to dělám líp než ostatní, nebo jak se odlišit
• hmm v mém oboru se dělá bussines těžko. Je tu převis nabídky nad poptávkou. Klientela je v zahraničí, vrací se nejdřív za 2-4 roky. Něco mě napadlo, ale neumím to vyrobit. Musím buď sehnat člověka co to zadarmo vyrobí, nebo sehnat peníze.
• vytrvalost? - ok
• nechci být ten nejdokonalejší, ale věřit si je někdy těžké
• problémy? proč ne, když se nedaj vyřešit, tak se daj překročit

S tou sebedůvěrou je to zajímavé, jak se s tím někdo furt ohání. Nízké sebevědomí je docela běžný jev.--Juandev (diskuse) 21. 5. 2014, 18:37 (UTC)

Ale dobrý, tak já se zkusím zamyslet, jak to dělat jinak.--Juandev (diskuse) 21. 5. 2014, 18:57 (UTC)

Psal jsem a nějak se mi to neuložilo, konflikt s verzemi, píšeš rychle :), jestli chceš proberme to na skype (chatováním), přeci jen cítím, že některá ta témata jsou soukromá, tedy pokud chceš?

Sjednocení názvů

Zdenekk2, sjednotil názvy podstránek z Navození iluze spěchu na Iluze spěchu. Je to tak OK? Kdyžtak zanech odpověď zde.--Juandev (diskuse) 24. 5. 2014, 06:39 (UTC)

Další podstránky Manipulace

Navrhuji přidat něco z manipulací tohoto stylu: zdůrazňování, že výrobek obsahuje něco (součásti), co je obecně (nebo vlivem reklamy) považováno za prospěšné, aniž by se udalo množství/koncentrace a výskyt této součásti je z povahy výrobku více, než samozřejmý (například o rostlinném oleji: Obsahuje nenasycené mastné kyseliny, které jsou nezbytné... bla, bla, bla... a neobsahuje cholesterol!!!); nebo naopak, podobně, zdůrazňuje malý nebo nulový výskyt něčeho, co výrobek již ze své podstaty a samozřejmě obsahuje málo/vůbec neobsahuje, z těch součástí, které se obecně (nebo vlivem antireklamy) považují za nežádoucí (neobsahuje rostlinné tuky, které při dlouhodobém používání způsobují rakovinu!!!). Nebo se zdůrazňuje, že neobsahuje (následuje výčet) E a ta, která obsahuje, jsou zamlčena či nejvýše zmíněna názvem, bez uvedení kódu E. Pochopitelně, Vy, jako odborník, byste to mohl podat lépe učesané a srozumitelněji. Proto jen jako tip. --Kusurija (diskuse) 24. 5. 2014, 09:35 (UTC)

Předpokládám, že máte namysli klamavé a zavádějící informace na etiketách výrobku, jenž pak vedou k iluzi, že je výrobek vhodný, zdravý, kvalitní, nebo k iluzi země výroby a původu atd.? --Kenjiro995 (diskuse) 24. 5. 2014, 09:57 (UTC)

Ano, první část (nevztahuje se k místu původu výrobku). Jde o (nečestné) zvýšení atraktivnosti výrobku vytvářením iluze, že výrobek je kvalitnější, než ve skutečnosti a zejména, že je kvalitnější, než obdobné výrobky jiné, kde nadbytečné, ale přitom neúplné informace nejsou. --Kusurija (diskuse) 24. 5. 2014, 14:08 (UTC)

Vytváření iluze, že je výrobek kvalitnější se děje na dvou rovinách. 1. Rovina nezákonná (týká se porušováním pravidel o informací na etiketách) a 2. Rovina zákonná (kdy zákon tuto iluzi umožňuje). Rovina nezákonná je kapitolou samo o sobě a můžu ji později rozvést bude-li o to zájem. Mnohem zajímavější je manipulace, která je zákonem povolená, neboť ji zákon nepovažuje za nic neetického. Potraviny totiž můžou obsahovat zdravotní tvrzení, třeba již zmiňované "rostlinný olej obsahuje nenasycené mastné kyseliny, které jsou nezbytné ... bla, bla...". Ovšem můžou obsahovat jen taková zdravotní tvrzení která jsou všeobecně vědecky platná a jejich výčet je uveden Státním Zdravotním Ústavem v souladu zákona Evropské Unie 1924/2006. Užívání těchto tvrzení na obalech výrobků potom uměle vyzdvihuje hodnotu takové potraviny i přesto, že jsou uvedené informace vlastně zcela pravdivé a vědecky podložené. Jsou skupiny zákazníků, kteří vyhledávají takovéto druhy zboží a na ty tato reklama míří. --Kenjiro995 (diskuse) 24. 5. 2014, 17:49 (UTC)

Tak já bychtu nezákonnou docela bral, protože jsem se už i s tím setkal. Ale pokud bych měl být jediný, koho to zajímá, tak "nemusíte" (jakobyste něco musel - to jistě ne, to jen mě nenapadá příhodnější obrat) --Kusurija (diskuse) 24. 5. 2014, 21:17 (UTC)

U nezákonného prohřešku ohledně značení potravin, kde jedna a ta samá potravina (stejné složení a postup výroby i kvalita) je značena rozdílným stupněm kvality dochází nejčastěji při záměnách jakosti nebo při záměrném dodatečném nalepování ochranných známek (respektive známek kvality). U potravin je třeba rozlišovat mezi kvalitou a jakostí. Jedná se o dva rozdílné pojmy. Jakost se totiž vytváří tříděním zatímco kvalita pěstováním, výrobou, čerstvostí či nezávadností. Proto je možné mýt stejný výrobek ve stejné kvalitě, ale o různé jakosti (vytříděnosti). Při nezákonné záměně je tak horší jakost vydávána za lepší, pro zákazníka pokud se v tom nevyzná, může být rozdíl na první pohled špatně viditelný, čehož se záměrně využívá. U některých potravin je rozdíl v jakosti snadno viditelný a u jiných potravin to tak snadno viditelné není. Jindy se na některé výrobky dodatečně nalepují ochranné známky kvality avšak nenalepí se na všechny, proto se může zákazník setkat se stejným výrobkem rozdílné kvality. Dalším důvodem, který mě napadá je pokud se sejdou výrobky určené pro různé trhy (třeba pro evropský a neevropský trh), v takovém případě mohou být rozdílně označeny a to včetně kvality, neboť jiný trh může znamenat jiné normy kvality. Další možností může být změna legislativy značení potravin, a proto by měli být potraviny se starým značením staženy avšak nejsou, a místo toho jsou vydávány k prodeji.--Kenjiro995 (diskuse) 25. 5. 2014, 03:23 (UTC)

Dovolte mi ještě abych doložil vliv takových to zdravotních tvrzení na zisky prodejců. Zákon Evropské Unie 1924/2006 vymezuje zákony o organizaci EFSA, ta v poslední aktualizaci zdravotních tvrzení neschválila 95% navrhovaných tvrzení, týká se to například přípravků pro výživu kloubů atd. Jako důsledek vzrostla nevole a napětí od výrobců a prodejců, kterým důsledku toho klesly zisky. O tomto problému hovoří vícero článků na internetu, kvůli rozsáhlosti problému uvádím odkaz pouze na jeden článek EFSA reguluje zdravotní doporučení na obalech výrobků

Pokud jde o uvádění složení typu E-číslo atd. a uvádění složení které zaručeně neobsahuje, nebo dokonce jejich zamlžování, se taktéž děje ve dvou rovinách 1. nezákonných a 2. zákonem povolených. A to dle: Zákon o potravinách č. 110/97 Sb., Vyhláška č. 113/2005 Sb, a nařízení EU č. 1169/2011. Tyto zákony jsou zajímavé tím, že kromě nařízeného a dobrovolného značení stanovují i pravidla toho co se značit nemá a to v četně vynechání označení složení těch látek pokud jejich množství není takzvaně významné. --Kenjiro995 (diskuse) 24. 5. 2014, 17:49 (UTC)

Tak zajímavé je, že se mohou používat generická jména potravin pro něco čím potraviny nejsou. Například „mléko“. Často se mlékem označuje směs oleje a do něho dodaných bílkovin. --Juandev (diskuse) 25. 5. 2014, 06:59 (UTC)

Je to zajímavé, neboť je to vlivem lobování velkých potravinářských společností. Některé generické (prostě kopie nebo náhražky)názvy jsou v některých situacích povolené a v jiných ne. Abych to osvětlil jednoduše, kvůli tlaku velkovýroby potravin, kteří generikum upřednostňují kvůli nižším nákladům, byl ze zákona vytvořen kompromis. U názvu potravin se dle jeho složení definuje poměr originálu a náhražky, a proto se konkrétně říká, kdy lze již výrobek označit daným názvem a kdy nikoliv. Například čokoláda musí obsahovat určité povinné množství Kakaové máslo a zbytek může být tvořen náhražkou a různou chemii jako jsou například (stabilizátory, zvýrazňovače chuti atd.), ale pokud čokoláda obsahuje méně kakaového másla, již se jedná o kakaovou pochoutku nikoliv čokoládu. To v praxi znamená, že originál může být z části neoriginál. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 5. 2014, 10:56 (UTC)

O porušení zákona se v tom případě jedná, pokud generikum neodpovídá povolenému složení ze zákona, který je už tak až příliš benevolentní (řeší problém kompromisem). Například pokud Špekáček obsahuje méně masa než dovoluje norma. Za zmínku stojí také, že je porušováním pravidel pokud roztíratelný tuk (rostlinný olej), který je jakožto výrobek na svém balení správně označen, zařadí obchodník do regálu pod označením máslo. Uložením výrobku do špatně nazvaného regálu se totiž bere také jako spatně označený výrobek. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 5. 2014, 10:56 (UTC)

To že je generikum problém naznačují i zkušenosti s generickými léky. Protože je vývoj nových léků drahý, byl v mnoha zemích povolen generický vývoj léků. Tedy léků, odvozených od původních léků (obsahují stejnou účinnou látku, třeba i v daném množství) ale doprovodné látky jakožto plnivo (stabilizátory a látky které udržují prášek po hromadě či ovlivňují její stravitelnost atd.) už jsou potom jiné. Takové léky se nabízejí jako alternativní levná náhrada (nižší náklady na výrobu), avšak ze zkušeností pacientů, obvykle mají hodně vedlejších účinků, lidem z nich bolí hlava nebo je jim jinak špatně.--Kenjiro995 (diskuse) 25. 5. 2014, 10:56 (UTC)

Problém se značení generika má tedy opět dvě úrovně a to zákonnou a nezákonnou. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 5. 2014, 10:56 (UTC)

Příprava vlastních textů

Další cestou jak zařídit aby se do toho nezasahovalo je, založit si pracovní stránky ve vlastním prostoru (do těch je zvykem vůbec nezasahovat). Takže třeba:

• user:Kenjiro995/Pískoviště 1
• user:Kenjiro995/Pískoviště 2

si můžete tvořit a pak to překopírovat na patřičnou stránku.--Juandev (diskuse) 26. 5. 2014, 18:52 (UTC)

Profil

Tak už víme co jsi zač. To je dobré.--Juandev (diskuse) 26. 5. 2014, 18:59 (UTC)

Kurz managementu

Nechceš ten kurz magementu pojmout více jako kurz? Tzn. zadávat nějaké úkoly, poskytnou zpětnou vazbu a tak?--Juandev (diskuse) 27. 5. 2014, 15:06 (UTC)

Rád bych, z takovýmto postupem souhlasím. Teprve se to však učím, jak tyto věci využívat. Osoba, která kurz vytvořila, tohle očividně znala a chápala. Každá rada jak to udělat více interaktivní je vítána. Nyní studuju jak využívat ten kvíz a další možnosti. --Kenjiro995 (diskuse) 27. 5. 2014, 15:42 (UTC)

Ten kvíz má formu spíše trénovací, stejně jako to skryté řešení. Člověk to vyplňuje, pak kouká na výsledky a může to tak opakovat, než si to natrénuje namemoruje. Já teď třeba v kurzu Průvodce ČR to dělám tak, že ty lidi beru do reálných situací a pak teprve po nich chci, aby mi řekli čeho si všimli na technice podání. Takhle se mohou podívat na víc reálných situací. Teprve pak je nutím ať si udělají výpisky, respetive připraví si svůj vlastní pochod a pak je strčím do cvičné/reálné situace. Oni mají volbu, mohou buď opsat způsob, jakým to dělám já, nebo si prohloubit znalost tím, že si udělají sami výpisky. Důležitý je tady samotný proces učení a motivace.--Juandev (diskuse) 27. 5. 2014, 20:50 (UTC)

Pozvánka k hlasování

Vím, že jste o správě wv asi nic moc nevíte, ale zvu vás k hlasování o pravidle, které tuto funkci vymezí.--Juandev (diskuse) 31. 5. 2014, 05:24 (UTC)

Vedení a řízení lidí

Ten kurz vedení a řízení lidí, bych si dovolil nějak předělat. Už jsem to navrhoval San-temu, ale jaksi se už neobjevil. Navrhoval bych mít Hlavní stránku a z ní jednotlivé hodiny dělat jako podstránky - aby se v tom člověk lépe orientoval.--Juandev (diskuse) 10. 6. 2014, 06:03 (UTC)

Jsem pro, každá pomoc vítána. --Kenjiro995 (diskuse) 10. 6. 2014, 06:45 (UTC)

Tak jsem to začal trochu "uhrabovat".--Juandev (diskuse) 10. 6. 2014, 19:33 (UTC)

Líbí se mi to, zkrácení názvu je dobrý nápad, i za kategorizaci moc děkuju. --Kenjiro995 (diskuse) 11. 6. 2014, 09:22 (UTC)

Úkoly na kterých pracuji (--Kenjiro995 (diskuse) 11. 6. 2014, 09:22 (UTC))

1. Analyzovat a promyslet, zda neoddělit výklad (teorii) od kurzu a pouze a pak se na něj v kurzu odkazovat (link). Teorie Skupiny a týmy by se nejspíše dali zařadit do Sociologie či Managementu. Přemýšlím zda se vyplatí oddělit od sebe teorii od kurzu, jsou stránky které slouží jako sběr informací jako například Management nebo Manipulace (psychologie) a vytvořit stránky podobné jako například Marketing, Sociologie, atd. Odkazovat se na ně můžu pomocí linku (propojení s kurzem).
2. Vymyslet a vytvořit různé druhy úkolů do kurzu, s různou metodikou. Sladění procesu učení s možnostmi Wikiverzity. Při výuce podpořit tvoření/tvořivost.
   1. Úkol vyzkoušet si rozhodnutí o přijímání a výběrů zaměstnanců a tvorbu týmu či skupin: Vytvoření sady tematických pracovních profilů (životopisů a psychologických profilů) a z nich sestavit tým či skupinu dle zadání úkolu.
   2. Promyslet a najít způsob jak vytvářet různé druhy jednoduchých i složitějších testů (psychologické testy, vědomostní testy, různé formy doplňovaček atd.).
   3. Promyslet zda se nedá vytvořit jednoduchá manažerská hra (jakýsi výukový manuál) tvořená z odkazů. Podle toho jakou možnost/odkaz (rozhodnutí) uživatel zvolí se odrazí na výsledku hry.
3. Zjistit a promyslet, zda by bylo vhodné rozdělit obsah hlavní stránky na další stránky. Zda by se vyplatilo od sebe oddělit povídání o kurzu a metodiku od seznamu lekcí.

Výpis úkolů je orientační, slouží k synchronizaci činností na projektu Vedení a řízení lidí, a k debatě o nápadech. --Kenjiro995 (diskuse) 11. 6. 2014, 09:22 (UTC)

Výzkum Wikiverzity

Mohlo by tě zajímat:

• Wikiverzita/Výzkum/Vazby mezi stránkami
  • • Uživatel:Juandev/Návrhy/Provázání
• Wikiverzita/Výzkum/Způsoby studia a výzkumu
• Uživatel:Juandev/Návrhy/Stav stránky
• Uživatel:Juandev/Návrhy/Typy obsahu (projekty) --> z toho bych asi ještě udělal veřejný projekt

--Juandev (diskuse) 31. 7. 2014, 08:33 (UTC)

Lepší editor

Zapnuly nám na Wikiverzitě lepší editor, kde už není potřeba zápasit z formátováním. Stačí zapnout tzv. VisualEditor v nastavení Beta.--Juandev (diskuse) 4. 12. 2014, 02:13 (UTC)

Jak se s tím pracuje? Při založení stránky to nejde automaticky, ale lze to vynutit záložkou vlevo vedle té která svítí.--Juandev (diskuse) 4. 12. 2014, 10:29 (UTC)

Tak to je spíše otázka zvyku, hold některý věci jsou jinak, to mě tedy trápí ze všeho nejméně. Horší je, že když chci udělat nadpis, vložit odkaz atd. tak musím rolovat stránku až nahoru, mývám totiž dlouhé texty na stránce, tudíž se musím pořád vracet nahoru, uvítal bych existenci nějakých klávesových zkratek. I přesto bych editor hodnotil za pěkný a zajímaví a za krok vpřed. --Kenjiro995 (diskuse) 4. 12. 2014, 10:46 (UTC)

Ano, kouknu se na to, jestli fungují nějaké klávesové zkratky, tento editor je tady ve zkušební verzi, takže můžeme navrhovat jeho změny a vylepšení. To se děje primárně na stránce Wikiverzita:VisualEditor. Jinak já pomalu vytvářím videotutoriály, které mohou být k užitku a nechávám je na stránce VisualEditor/Videotutoriály.--Juandev (diskuse) 4. 12. 2014, 10:58 (UTC)

Tak je to tak jak jsem si myslel. Závisí to na operačním systému. Ve Windows třeba CTRL+Home.--Juandev (diskuse) 4. 12. 2014, 12:17 (UTC)

Chodící encyklopedie

Čoveče, ty jsou chodící encyklopedie. Nechceš to ale psát do Wikiknih, nebo Wikipedie? Záleží na tom jak to píšeš.--Juandev (diskuse) 21. 12. 2014, 18:28 (UTC)

Dík, budu to brát jako kompliment, ale ne nejsem chodící encyklopedie a projekt historie peněz a bankovnictví je výzkum. Nejspíše to ale zatím jako výzkum nevypadá ovšem je. Výsledné stránky jsou vlastně výsledkem, syntézou a sestavením událostí, tak jak šly za sebou a to prostudováním velkého množství materiálů jak současných tak dobových. Vytvořené stránky jsou tedy výsledkem výzkumu mnoha dokumentů. Pokud to nevadí raději bych to měl tady než na wikiknihách. --Kenjiro995 (diskuse) 21. 12. 2014, 19:11 (UTC)

Nevadí to, on by tě z Wikiknih stejně současný establishment vyhnal - ledaže by jsi jim začal přikyvovat.--Juandev (diskuse) 21. 12. 2014, 20:58 (UTC)

Ale no tak. Já z Wikiknih nikoho nevyháním ;-) Jedudedek (diskuse) 6. 3. 2015, 13:51 (UTC)

Obchod s dluhy

Píšeš, že obchod s dluhy je zvrácený, ale to snad má také historii tisíce let. že někdo převzal dlužní úpis apod.--Juandev (diskuse) 22. 12. 2014, 15:24 (UTC)

To je naprostá pravda, obchodování s dluhy je staré tisíce let. Půjčování si na úrok bylo v minulosti v mnoha kulturách a náboženstvích také zakazováno a často bylo povoleno pouze půjčování bez úroku (tedy jako forma pomoci a solidarity). Židé měly zakázáno půjčovat na úrok ale náboženství povolovalo půjčovat na úrok bezvěrcům. Podobně křesťané nemohly si dlouhou dobu půjčovat od křesťanů ale pouze od bezvěrců. A tak si půjčovaly křesťané od židů, jak popisuje i Shakespeare v "Kupec Benátský", ta známá myšlenka libry masa. Stejně tak Muslimové mají zakázáno půjčky na úrok a i v staro-Řeckých a Římských dob tomu bylo čas od času podobně. Mělo to často praktický důvod. Vládci čas od času zakázaly půjčky na úrok a po čase se zase povolovaly (hlavně v dobách války, kdy je peněz nejvíce zapotřebí), neboť v té době nebyly ekonomiky z pohledu množství tak velké jako dnes a půjčkami na úrok se vyčerpaly veškeré mince z oběhu velice rychlé. Země upadla do deflace podobně jako při velké hospodářské deprese 1929. Neboť když šly akcie dolů, makléři nutily vlastníky, aby okamžitě doplatili svůj dluh jinak akcie bez milosti prodají (a protože hodnota akcií byla na rekordním minimu, vlastník by hodně ztratil). Dluh totiž spočíval v tom, že pokud jsi neměl na koupě akcie v jeho plné hodnotě, stačilo složit třeba jen 10% v hotovosti a na zbylých 90% jsi mohl získat u makléře pomocí půjčky. V té době se to velmi vyplatilo protože hodnota akci rostla horentní rychlostí no neobvyklých výšek. Tedy dokud nepřišel strmý pád. A tak lidi prodávali co mohly aby splatili dluh u makléře, což totálně odčerpalo peníze z ekonomiky. Nejednou byla deflace jako Brno. Nemohl sis ani kopit v obchodě kus chleba, nebylo za co. --Kenjiro995 (diskuse) 22. 12. 2014, 15:54 (UTC)

S těmi židy to bylo asi jen někdy ne? Nebo jaké finanční operace prováděli Židé ve středověku, když se starali o peníze panovníka (u nás Rudolf II a Mordechaj Maisel, finančník a starosta židovského ghetta) a později o peníze měst, respetive o jejich toky v městech.--Juandev (diskuse) 22. 12. 2014, 16:07 (UTC)

Ano bylo to složitější a ne jen židů ale i u křesťanů, i přesto že obecně dle svých náboženství nemohl křesťan půjčovat na úrok křesťanovy a žid nesměl na úrok půjčovat židovy, ale židé křesťanům nebo křesťané židům ano. V průběhu dějin se tato pravidla měnila. V jednu dobu to bylo zakázané, jindy povolené nebo zakázané ale tolerované atd. Nejčastější finanční operace středověku ať už šlo o jakoukoliv skupinu či národ či náboženství bylo spravování účtu či seznamu svěřeného majetku nebo směnárenství. Půjčování dle doby a situace (neboť někdy zakázáno jindy povoleno vladařem či náboženskou autoritou) a nebo vybírání daní třeba ve starověkém Římě. Tam na každých několik let (mam pocit že na 4 roky) byl vždy vypsán vladařem tendr a společnost (firma či spolek) který nabídl nejlepší nabídku tak vyhrál právo vybírat v konkrétní provincii daně. Nabídka a poptávka spočívala v tom, že se z vladařem uzavřela smlouva o tom kolik na pevno za to období dají vladaři, a to co dokázaly vybrat z lidí navíc to si mohly nechat jako zisk. Tudíž zaleželo na tom, jak byla daná provincie bohatá a nebo vzpurná. Římané účtovaly do dvou sloupců má dáti a dál. Což se do tak trochu dochovalo i do dnešních dnů. Správa majetku často spočívala buď uložení majetku na dané místo (tedy poskytnutí prostoru pro majetek) nebo jako hospodaření s majetkem, pokud byl vlastník třeba nezpůsobilí (ještě dítě, nebo v jenom případě byl uznám ministrem kůň, a proto měl své lidi i správce kteří pečovaly o správu majetku aby se nerozkutálel a každý dostal zaplaceno a aby se vydělalo, tedy aby se peníze točily). Směnárny měly v starověkém Římě dokonce povinnost měnit mince za jiné mince jiné nominální hodnoty či jinou měnu dle státem, nebo městem stanoveného kurzu a každá účetní operace se musela zaznamenat. Směnárny měly povinnost už tenkrát nechat příslušný úřad nahlédnout do záznamů. Kontroly se ale často prováděli na základě soudního rozhodnutí, pokud si zákazník na práci směnárníka stěžoval a záznamy tak sloužily jako důkaz viny či neviny před soudem. Ale to je zase velmi rozsáhlé téma o kterém se dá hodně napsat. --Kenjiro995 (diskuse) 22. 12. 2014, 16:28 (UTC)

Pokud jde o to jak to vypadalo ve středověku tak to bylo do určité míry v něčem podobné jako ve starověku. --Kenjiro995 (diskuse) 22. 12. 2014, 16:35 (UTC)

Zen

Takže zenbuddhisté jsou jako evangelíci. Tradičním buddhistům nejde o získání životní zkušenosti? Řešení bez racionálního řešení, zlomení mysli - to je obvyklá praktika managerských kurzů apod. Otázka je, jestli je to třeba. A co třeba hinduismus?--Juandev (diskuse) 25. 12. 2014, 19:17 (UTC)

Takže zenbuddhisté jsou jako evangelíci. Tradičním buddhistům nejde o získání životní zkušenosti? Odpověď: Je to z určitého úhlu pohledu možné, neboť i některá evropská náboženství mají v určitém slova smyslu své meditace a svůj přístup k popisu vědomí, ducha či duše, psychických projevů a procesů a svůj filozofický pohled. Nevyznám se však v evropských náboženstvích natolik abych, abych dokázal říci, jestli jsou v tomto bodě a úhlu pohledu evangelíci podobní buddhistům. Avšak z evropsko-náboženského pohledu o tématu vnímání a prožívání a meditací pojednává například: (Honzík, 2010; Stinissen, 2007). Za zmínku stojí také Wilfrid Stinissen (2007) uvádí ve své knize "Křesťanská hlubinná meditace" charakteristiky meditativního života, jinak bychiom řekli všímavého přístupu k životu. Záměrně mluvím o všímavosti a uvědomění si a meditacích, protože to má pro prožívání zkušeností velký význam a je tudíž s tímto tématem zásadně svázán. --Kenjiro995 (diskuse) 29. 12. 2014, 13:54 (UTC)

Řešení bez racionálního řešení, zlomení mysli - to je obvyklá praktika managerských kurzů apod. Otázka je, jestli je to třeba. Odpověď: Ano v současnosti je docela populární manažerské řízení aplikovat dle zásad ZENu, avšak při bližším prozkoumání se vlastně o ZEN nejedná, i když obsahuje tato manažerská filozofie některá fakta o ZENu, jako například techniku zjednodušování atd. Je třeba to brát z rezervou a vnímat jako nástroj, přičemž každý nástroj je zneužitelný. Podobně jako je to v případě nože, ten můžeš využít ke krájení chleba nebo k probodnutí bližního svého. Manažerský ZEN je vlastně využití principů ZENu (respektive zneužitím principů ZENu) pro potřeby manažerů a kurzů. Přičemž se využívá některých principů ZENu k vytvořením iluze, chytrého a lety prověřeného způsobu technik (zhruba 2 500 let), a k navození pocitu a iluze harmonie a rovnováhy. Tedy jen vytváří iluzi ZENu místo toho aby byl ZEN skutečně aplikován. --Kenjiro995 (diskuse) 29. 12. 2014, 13:54 (UTC)

A co třeba hinduismus? Odpověď: Buddha původně vycházel z života askeze definované hinduismem, zkoušel různé techniky umrtvování těla. Hinduismus vnímá tělo jako překážku, proto se v askezi aplikují formy mučení těla (asi tematicky příbuzné třeba k bičování dle napodobování utrpení Krista), například spaní ve stoje na jedné noze, ležení na posteli z jehel nebo hladovění atd. Hinduisté pokládají tělo de facto za překážku při rozvoji duševních vlastností typu osvícení. Takovéto sebemučení má sice určitý vliv, a je napodobováno do určité míry i v evropských náboženstvích, ale Buddhovi se nelíbilo že účinky jsou jen velmi dočasné a skutečný pocit štěstí vlastně nezískal, pouze jakousi dočasnou náhradu za euforii podobnou štěstí. Proto se rozhodl usednout pod strom buhovník s tím, že bude meditovat tak dlouho dokud toho osvícení nedosáhne. Podle legend tak seděl pod stromem zhruba pět dní. V hinduismu je zakořeněná doktrína a členové tohoto náboženství jsou povinni doktrínu vždy uposlechnout a podřídit se. Hinduistou se člověk může stát jenom tak, že se jako hinduista narodí, nelze k ní oficiálně konvertovat. Takže hinduismus asi nebude úplně to pravé ořechové. --Kenjiro995 (diskuse) 29. 12. 2014, 13:54 (UTC)

BTW, Osho je zen buddhista?--Juandev (diskuse) 29. 12. 2014, 14:32 (UTC)

Zajímavý exkurz

Aneb jak to bylo dříve jinde v jiném světě: w:Mingská ekonomika. Jinak sháním nějaké odborníka na čínskou kulturu. Potřebujeme tam doplnit něco do architektury a sochařství mingské kultury. Kdyby si o někom věděl, tak ho tam nasměruj. V podstatě nemáme literaturu na to, jak se to rozděluje (viz diskuse v článku w:Mingská kultura).--Juandev (diskuse) 8. 1. 2015, 17:19 (UTC)

Čínská architektura (--Kenjiro995 (diskuse) 9. 1. 2015, 15:22 (UTC))

Důležitým rysem čínské architektury (ať už šlo o jakékoliv období) je jeho důraz na symetrii jehož ústřední funkcí je zajištění rovnováhy (myšleno rovnováhy v přírodě a vesmíru a rovnováhy v chodu státu). Již v nejstarším čínském textu I-Ting (I Jing) "Kniha proměn" byly sepsány zákonitosti, pravidla a rituály nebes, země přírody a ročních období. Později se v taoistické filozofii hovořilo o třech centrálních světových elementech, ze kterých vzešly všechny věci, totiž nebe, země a člověk. Vychází z toho, že příroda je velkým vesmírem a člověk malým a že člověk, jako malý vesmír, by se měl s tím velkým shodovat aby tak žil lépe. Neboli k zajištění správného chodu národa je zapotřebí napodobovat tyto velké vesmírné procesy v architektuře, ale i ve zvycích každodenního života. Proto se také často v souvislosti s čínskou architekturou hovoří jako o architektuře "zmenšeného modelu vesmíru".

Za dynastie Tchang byla koncepce "harmonie mezi nebem a člověkem" zakomponována nejen do konstrukce palácových komplexů, ale byli taktéž vytvořeny palácové rituály, jenž se vykonávaly vždy v určený přesný čas a dle stanoveného protokolu. Součástí rituálu bylo vstávání v určený čas, rituál umívání a oblékání a především rituál shromáždění na nádvoří v určený čas, přičemž každý měl určené své místo dle své profese a funkce v paláci. Pomocí těchto rituálů byl kladen důraz na to, aby každý znal své místo na tomto světě a vykonávání rituálu mělo mýt ten efekt, že udržuje rovnováhu ve vesmíru, zabraňuje katastrofám atd. Byl to i chytrý způsob jak dynastie Tchang využívala mentalitu a náboženství lidí k jejich ovládání.

Čtyři vesmírné směry byly základem každé architektonické konstrukce. Architekti k tomu používali mapy, které byly předem vyhotoveny astrologem. Avšak jih byl zakreslen nahoře a sever dole, západ vpravo a východ vlevo. Vchody domů se natáčely směrem k jihu, neboť k poloze Číny na severní polokouli tvořil jich příjemnější klima. V ideálním případě architekt zaclonil zbylé tři nebeské směry. Tím se znemožnilo proudění energie z jiného než jižního směru.

Dle Feng-šuej byli stavby konstruovány tak, aby na jihu leželi údolí a řeky a na západu hory a lesy. Tím byli do architektury vtěsnány i prvky živlů.

Podle tradice měl mít císařský palác 9 999 místností, tedy o jednu místnost méně než mýtický nebeský palác (10 000 místností). Tím že pozemský palác nepřevyšoval počtem místností palác nebeský, se dávalo najevo, že je pozemský palác podřízený tomu nebeskému a tím se taktéž zajištovala rovnováha ve vesmíru ve smyslu "Každý má své místo". Tuto tradici se snažili dodržovat nejen za dynastie Tchang ale i za dynastie Ming v "Zakázaném městě".

Na ochranu před nečasem a nepřízni počasí se umístila na střeše domu čtyři pohádková (mýtická) zvířata jako strážní andělé čtyř nebeských stran. Na severu to byl černý Wen, na jihu rumělkově červený kanárek, na západě býlí tygr a na východě zelený drak.

Větší komplexi, především paláce byly osově rozděleny na levé a pravé křídlo. Obě křídla byla zrcadlově symetrická, aby se tak dosáhlo rovnováhy (podobně jako odrazu na vodní hladině nebo v zrcadle). I když jste pomyslně rozdělily středovou budovu v jeho prostřední ose, získali jste zcela symetrické dvě poloviny.

Budovy měly obvykle sudý počet sloupů v konstrukci, což rozdělovalo prostor mezi sloupy na lichý počet polí.

Na rozdíl od budov jsou čínské zahrady především asymetrické. Tím zahrady získávají přírodnější a přirozenější vzhled. Neboť symetricky rozložená zahrada působí uměle vytvořená. Evropské symetrické zahrady tak vzdávají hold lidskému umu a schopnosti si přírodu podrobit. Zatímco čínské asymetrické zahrady vzdávají hold přírodě a přirozené kráse.

Zatímco pro evropskou architekturu je více typické, že kolem obydlí je volně nezastavený prostor (zahrada), někdy ohraničena i zdí nebo plotem. V Čínské architektuře je zastavěn celý prostor pozemku po jeho obvodu a otevřená nádvoří a zahrady jsou umístěny jako vnitřní otevřené prostory. Tato architektura se detailech a provedení liší dle severní čínské architektury a dle jižní čínské architektury.

Čínskou architekturu lze dělit ne pouze na období ze kterého pochází (z jaké dynastie), ale především jej lze dělit na severní a jižní architekturu. Což úzce souvisí s podnebnými podmínkami, což ovlivňuje nejen jazyk (Kantonština a Mandarínština) ale i kulturu a tím i celou architekturu. Rozdělena jsou i bojová umění na severní školu a jižní školu. Na jihu je dostatek dřeva zatímco sever je spíše kamenitý, nebo obsahuje pouště či stepy. Což se odráží i na užití konstrukčního materiálu a samozřejmě i na ekonomice.

Základy budov jsou tvořeny často vyvýšenou plošinou čtvercového nebo obdélníkového půdorysu. Plošina má různou výšku a vedou k ní schůdky nebo schody (podle výšky plošiny). Plošina je tvořena z kamene nebo zhutnělé zeminy obložené kamenem či keramickým obkladem.

Z plošiny vystupují zapuštěné sloupy a nahoře jsou propojené konstrukcí střechy do výších a stupňů struktur. Každý další stupeň struktury střechy je užší a připomíná v principu stupňovou pyramidu. Sloupy spolu konstrukcí střechy tvoří hlavní nosnou kostru budovy. Není prozatím známo, jak staří čínští stavitelé zvedaly tyto dřevěné nosníky nahoru. Prostor mezi sloupy je vyplněn lehkými dřevěnými panely, které jsou u paláců velmi zdobné a obsahují i otvory vyplněné jemnou bavlnou (nahrazuje funkci okna, stejně jako v Japonsku). Tyto dřevěněné panely tak tvoří samotnou zeď budovy. Pekny sefe!--Juandev (diskuse) 9. 1. 2015, 19:41 (UTC)

Rada

Stav se, potřeboval bych poradit.--Juandev (diskuse) 10. 1. 2015, 21:12 (UTC)

Monetární systém a obchod

Tady s kolegou odpůrcem monetárního systámu jsem narazil na zajímavou otázku. Jak starý je monetární systém. V úzském slova smyslu to asi tak staré nebude - odhaduji max konec 19. století.

Ale co ten odporný zvyk vyměňovat si něco za peníze. To snad sahá do Mezopotámie, jak ve svých spiscích píšeš.--Juandev (diskuse) 23. 1. 2015, 17:40 (UTC)

Uvažuješ správným směrem, "monetární systém" lze vnímat dvojím způsobem a to zaprvé jako označení popis ekosystému peněz a fungování peněz a způsobu jejich užívání a fungování napříč celou historií peněz, ale také za druhé, jako název pro popis moderního fungování peněz. Raději to ale upřesním:

1. Monetární systém (obecně): Popisuje peníze napříč celou historií užívání peněz v jakékoliv formě. Tedy skutečně spadá i do Mezopotámie. První užití monetárního systému historicky do oblasti Mezopotámie spadá do období 9 000 př. n. l. popřípadě až 12 000 let př. n. l., tedy zhruba bajvočko před 11 000 lety, kdy se jako platidlo používal dobytek. První monetární systém tedy souvisí s počátkem zemědělství a s počátkem domestikace zvířat.
2. Monetární systém (jako název moderního finančního systému): tady si nesprávně odhadnul, že počátek spadá max do konce 19. století. Jeho vznik ve skutečnosti sahá do 80. let 20. století a formování této koncepce sahá od konce druhé světové války. Pra-vývoj moderní peněžní teorie začíná v 16. století Salamanskou školou, což byly Scholastikové jenž poprvé uvažovali o kvantitativní teorii peněz. Systém částečných rezerv vznikl v Anglii 17. století. V té době stačilo krytí rezervy ve výši 20%. Pra-vývoj moderního peněžnictví šel tedy v ruku v ruce s rozvojem centrálních bank. Ovšem zatím stále nebylo použito pojmu "Monetární systém". Poprvé se termín začal objevovat v 50. až 60. letech 20. století. V té době jej propagoval w:Milton Friedman na svých přednáškách a v různých článcích. Jeho teorie a směr navazovaly na Monetarismus a hovoříme proto v souvislosti s Friedmanem o moderním monetarismu. Monetarismus propagoval především mince jako platidla jeho vázání na drahé kovy a směr se zabýval řešením otázky inflace. Tento směr ovšem slábnul a síla papírových peněz naopak rostla. Poprvé byl termín "Monetární systém" součástí vědecké publikace v díle od Miltona Friedmana (Kapitalismus a svoboda -Capitalism and Freedom – v roce 1962), kde na stránce 59, začíná kapitola s názvem "Uloha zlata v americkém měnovém systému". Vliv monetarismu definitivně skončil až v 80. letech 20. století a v USA vzniká takzvaná pružná měna. Dolar byl svázán s úrokovou sazbou. Důvod byl následující. Pomocí změn v úrokové sazby šlo ovlivňovat hodnotu měny a tedy i částečně inflaci. Do dnešních dnů se tato sazba užívá jako nástroj o ovlivnění inflace. Často se můžete dočíst, že centrální banka nějaké země snížila úrokovou sazbu, nebo že úrokové sazby jsou na svém historickém minimu. Právě vytvoření úrokové sazby byl tím milníkem, kdy vznikl současný moderní finanční systém, jenž nazýváme monetární systém.
3. Monetární systém budoucnosti: V létě 2014 zavedla evropská centrální banka ECB novinku a to zápornou úrokovou sazbu. Reagovala tak na globální pokles inflace a úrokových sazeb, jenž se v mnoha státech blíží téměř k nule. ECB se proto vytasila z novinkou a poprvé v historii měla úroková sazba zápornou hodnotu. Je možné, že se časem tato novinka rozšíří. Otázka jaký to bude mýt vliv na ekonomiku jsou zatím nezodpovězena, na to je příliš brzy posuzovat co se povedlo a co ne. Existují obavy, že by novinka mohla znamenat v budoucnu finanční tragédii. Na druhou stranu, zavedení záporné sazby uklidnilo trhy a dočasně je stabilizovalo.

Díky, dumám nad tím. Záporný úrok v bance znamená, že musím platit za to, abych tam mohl mít peníze.--Juandev (diskuse) 24. 1. 2015, 19:58 (UTC)

Experti se dušují, že tímhle směrem se to na majitelích účtu neodrazí a že naopak na tom lidé trochu vydělají. Záporné sazby se týkají sazeb centrální banky a jde o půjčky mezi centrální bankou a ostatními komerčními bankami. Záporné sazby na účtech lidí nejsou prozatím povoleny. Co ale není dnes, může být v budoucnu. Stačí jen škrtem pera, takové pravidlo stanovit. Veškeré nové vytištěné peníze mají banky od centrální banky, která si za to žádá úrok. Stejně tak banky si u centrální banky odkládají nadbytečnou likviditu, nejčastěji na 14 dní, ale lze to i na kratší termín, třeba i na jeden den. U varianty na 14 dní, se jedná o 2 týdenní Repo sazbu, při variantě na jeden den se jedná o diskontní sazbu. Rozdíl je i ve způsobu s nakládáním s penězi u těchto sazeb. Repo sazba slouží taktéž jako nástroj pro stahování peněz z oběhu, banky tak ukládají do centrální banky nadbytečnou likviditu za účelem stažení peněz z oběhu a naopak do oběhu peníze uvolňuje nákupem cenných papíru za Repo sazbu. Banky jsou tak kvůli záporné sazbě nuceny centrální bance za uložení peněz platit a proto jsou finančně motivovány, aby peníze u centrální banky neukládaly ale rozpůjčovaly je. To bude bránit stahování peněz z oběhu, což by zvýšilo inflaci po které bankovní sektor poslední dobu tak touží. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 04:45 (UTC)

Pokud však kvůli záporné sazbě začnou banky prodělávat, mohli by teoreticky jednoho dne přijít s krokem, že i samotní střadatelé budou muset za uložení svých peněz platit další poplatky navíc. Proč by to lidé v budoucnu dělali? ECB Evropská centrální banka zveřejnila studii, kde uvádí, že svůj účet nemá 58 milionů Evropanů nad 15 let. ECB dále ve studii uvádí, že každý bez ohledu na svou tíživou situaci by měl mít právo na bankovní účet. Ten kdo nemá bankovní účet se potýká z různými problémy a komplikuje to život. ECB také vydala prohlášení, že na základě této studie přemýšlí o vytvoření zákona, jenž by nařizovalo v Evropě, aby každý člověk vlastnil alespoň jeden bankovní účet a to povinně. Tedy i kdyby se jednalo o bezdomovce. ECB to odůvodnila tím, že ze na základě její studie, má každý člověk právo na bankovní účet a proto by toto právo mělo být povinně zakomponováno do zákona. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 04:45 (UTC)

Tak to je zajímavý, že v krizi není zájem o peníze! Ale u nás snad zájem je, lidi nakupují byty o sto šet a půjčují si na to. Podniky se probouzejí postupně z krize. Jak banky třeba chápou dotace. Řada firem dnes získá peníze z fondů EU, to jednoznačně vedlo ke snížení poptávky po "drahých" penězích bank. Jak se s tímto skokem ten sektor srovnal?

Bankám obecně to nevadí, vadí to bankám lokálním, protože peníze nepochází od nich. I ty peníze na dotace EU se tu neobjevili jenom tak, nechala je vytisknout ECB. Vadí to v tomto smyslu bankám v místě užití dotace, protože si jsou v takovém případě konkurenti, ale i přesto jim to vlastně nevadí tolik. Ve své podstatě to je uzavřený a spolupracující ekosystém. Zájem o peníze je pořád, ono kolísání zájmů o nové peníze v podobě půjčky a kolísání inflace (respektive jeho klesání), dle teorie zapříčiněné například nízkou kupní sílou (což je logické, když lidé nemají peníze tak si nemohou jenom tak dovolit utrácet a půjčka v takovém případě problém neřeší pouze ho oddaluje a prohlubuje). Současná ekonomika je velice citlivá i na nepatrný pokles kupní síly, neboť ukazatele jsou vlastně jen dílčím kouskem skládačky, a představují pouze přírůstek zrychlení nikoliv celé vysoké číslo. Například inflace, pomineme-li její zkreslenou výslednou hodnotu (neboť výpočty pomocí spotřebních košů a dalších technik neukazují celou pravdu ale pouze viditelný průměr) je pokud jej někdo bude počítat od roku 1918 do dnešních dnů orientačně až 4 000%, což znamená že ceny od první republiky stouply minimálně orientačně přibližně 40x o proti počáteční hodnotě. Přesto je vlastně díky skreslení inflace pravděpodobně ještě mnohem vyšší. Například průměrný plat oproti roku 1918 je větší 100x tedy větší o 10 000%. Konkrétně průměrná mzda dělníka v roce 1918 byla 135 Korun až 260 Korun, k druhému čtvrtletí 2014 dle hodnot statistického úřadu to činí 25 500 KČ. Inflace ve své podstatě zatím neklesá je vysoká až dost, ale výrazně zpomalila se rychlost jakou inflace roste. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 12:23 (UTC)

Vytiskla je ECB? To zní jako v USA vytiskla je FED. Já myslel, že ty dotační peníze jsou peníze, které reálně máme, nebo, že jsme schopni je mít. Snad to není stejný systém jako v USA?!

Ano vytiskla je ECB, ale raději to tedy upřesním. Samozřejmě žádná banka peníze netiskne, ty tiskne příslušná tiskárna cenin a cenných papírů k tomu vybavená a která k tomu má příslušné oprávnění. Samotná eura se ale tisknou v různých členských zemí která přijala euro, na to dohlíží centrální banka daného státu, ale je vázána pravidly a nesmí si je tisknout jak chtějí (tedy pokud nepodvádí a omezení prostě neobejdou), ovšem ta pravidla stanovuje ECB. Evropská centrální banka řídí, rozhoduje a uvaluje kvóty, kolik toho která země může vytisknout. Tedy proto to zjednodušené tvrzení že ECB tiskne eura, ECB ačkoli není přímo u toho tak tisk eura řídí. Dle Květa Pohlhammer Lauterbachová - Publikováno: 04.03.2014 14:24 v on-line článku s názvem "Italská centrální banka tiskne nepovolená eura", je popsáno, jak Italská centrální banka nerespektovala neřízení EU a Evropské centrální banky a tiskla větší množství peněz než ECB povolila. Nyní k tomu odkud se berou peníze do fondů EU. Základní myšlenkou je, že do fondů přispívají členské státy, dle určité významnosti daného státu (myšleno spíše z ekonomického pohledu). Největší část peněz do fondů tedy jde jako euro. I když jej dají státy jako část svého přebytku ty bankovky přeci jen musel někdo vyrobit. A výrobu bankovek eura vlastně řídí ECB jak jsem vysvětlil výše. Každé peníze i ty které nejsou eurem, které reálně máme, se tu museli nějak ocitnout, být nějak vyrobené. Rozřešení otázky je tedy zodpovězeno sledováním toku peněz.--Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 16:55 (UTC)

No jo, ty to tu líčíš jako samozřejmost - provázanost. A proč tedy to řada lidí odmítá přijmout. Proč by mi měl krach bankovního sektoru ovlivnit cenu rohlíku. Jsou to firmy jako firmy, a když krachují firmy jednoho sekoru, proč by se to mělo dotýkat sektoru jiného?! Pokud pekaři, dopravci a prodejci jsou v zisku, nepotřebují peníze bank a mohou přeci udržovat stále stejnou cenu rohlíku.

Ano zjednodušil jsem to, proto to mohlo vyznít nejasně. Na otázku, proč by měl krach bankovního sektoru ovlivnit cenu rohlíku lze odpovědět. Dnes jsou sektory a odvětví firem velmi provázané, asi většina firem potřebuje energie, jako jsou elektřina, voda, benzín a některé firmy i nějaké služby. Některé firmy potřebují své dodavatele. Ale uvažujme na chvíli, čistě hypoteticky, že tu máme i segmenty, které jsou naprosto nezávislé. Ale jistě budou mnozí souhlasit, že mnoho podnikatelů (i jiných lidí samozřejmě), mají své peníze na účtech a účty spravují banky. Pokud krachne bankovní sektor, spousta lidí se nedostane k penězům. Banky budou zavřené, bankomaty nebudou vydávat peníze. Je asi jasné jak taková situace ovlivní cenu rohlíku. Takový případ se stal například v Řecku a s eurem to pěkně zamávalo.

Ach ta inflace, to je taková mantra. My když jsme měli na ZŠ historii a probírali německou deflaci, tak jsem si říkal, že by to bylo fajn mít mírnou deflaci. Teď ji v ČR zase máme a já jsem zase happy. Za svoje peníze si mohu díky deflaci dovolit více povyku. Proto nechápu, proč chtějí všichni inflaci, proč se tvrdí že s inflací lidé více utrácejí (to mě připadá jako blbost). Jestli se to nemyslí z úhlu pohledu podnikatele. Protože lidé utrácejí mín, protože je to míŇ stojí?

Ano, banky a různí specialisté (často bankami placení), v jednom kuse zdůrazňují inflaci jako strašáka a stejně tak deflaci. Jak už jsem vysvětloval někde výše, inflace je ve skutečnosti větší než si lidé uvědomují, i když inflace zpomaluje a přechází do deflace pořád tu je celková hodnota a tou je velká inflace. Trocha deflace a tedy i toho zlevňování neuškodí. Banky argumentují tím, že se bojí, aby se to nestalo trendem, aby deflace nepokračovala a nebyla příliš velká. Ale to nyní vlastně nemůžou vědět, takže vlastně tím lidi straší. Deflace by byla problém, pokud by byla skutečně výrazná a v oběhu najednou nebyly peníze. Pravda i bez peněz může ekonomika fungovat, lidé by se adaptovaly tak jako si poradili například v Řecku, přičemž tamní obchodníci vytvořily svou vlastní měnu a formu barterového obchodu. Ale přechodné adaptační období, bylo rozhodně kruté. Je to spíše o tom, že všeho moc škodí. Tedy věci tak nějak fungují když existuje rovnováha a ne přímo extrém. Já jsem taky jinak spokojen, že je něco levnější, kéž by bylo levnější i více. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 16:55 (UTC)

Na druhou stranu pokud klesá hodnota peněz a roste plat dělníka, tak by lidem nemělo být tak špatně. Jde v případě běžných FO nepodnikajících pouze o to, jaký je rozdíl mezi jejich výdaji a příjmy. Většina FO bych řekl, že má vyšší výdaje a nižší příjmy - stačí se jen podívat kolik bilonů korun je na běžných účtech, nebo kolik lidí si může dovolit kupovat byty do foroty.

Ano, příjmy jsou obecně většinou nižší než výdaje, které jsou naopak větší, o tom jsem vlastně hovořil, že klesá kupní síla, možná jsem byl jenom nepochopen protože existuje dvojí pojetí toho co je to kupní síla. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 16:55 (UTC)

To jsem asi v blbém sektoru, protože v mém sektoru stále platy nerostou. Můj sektor není ani moc ovlivněn ekonomikou ČR, ale ekonomikou jiných zemí a ta je furt bídná, nebo se bídnou stává (Rusko). Překvapilo mne, že začali růst platy - jako kvůli nízké inflaci, nebo že firmám se začalo zase dařit a tak si mohli dovolit růst platů. V mém sektoru se nedaří a tak platy zůstávají na výši roku 2009. To byl docela problém v krizi, ale nyní když je deflace, tak jsem vlastně rád. Pokud by se začala zvyšovat inflace, tak nebudu rád, protože za těch 5 let jsem příšerně zchudnul.

Ano je to pořád špatné, lidé spíše chudnou. Inflace nezmizela a dokonce pořád roste jen pomaleji. Proto proces chudnutí neskončil. Je vhodné chápat proto rozdíl mezi rychlostí a zrychlením, jsou to dvě rozdílné veličiny. To je ale odpověď o chudnutí ve vztahu s inflací a deflací. Chci tím říci, že to je jen část problému. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 16:55 (UTC)

Jedna věc je tedy inflace, druhá věc je státní dluh. Slýchávám tady dva proudy. Jeden říká, že to je samozřejmá součást, že pokud to má nějak šlapat, tak bude vždycky dluh. Jiná říká dluh potírat. Ale ono se státem to bude jako s firmou či FO podnikajícím - jsou i dobré dluhy.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2015, 13:34 (UTC)

Ani jeden ze směrů není správný. Tedy teoreticky dobré dluhy existují. Půjčka podporuje růst firem. Stejně tak půjčit si od souseda vrtačku je jistě levnější variantou než si ji přímo kupovat. Ovšem peněžní systém nefunguje a není sestaven správně. Půjčky jsou přímo součástí měnového systému a jsou je na půjčkám přímo postaven. pokud by všichni splatily své dluhy, tak by z oběhu zmizely peníze a samozřejmě opačný problém tedy velké zadlužování taky není řešením, ale to už se vlastně opakuju z jiné diskuze. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 1. 2015, 16:55 (UTC)

Tak systém je nastaven přirozeně. Proč by se měl přenastavovat jinak. Jen proto, že si část ekonomů myslí, že takto je to špatně? Určitě se najdou i tací ekonomové, kteří řeknou, vzniklo to přirozeně a tak to nechme. Situace se upraví až v momentě, kdy to způsobí nějakou vážnou obtíž.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2015, 17:40 (UTC)

A jiná věc je asi třeba Španělsko. Když jsou ty lidi neakční, tak se nedá čekat, že by se tam vyhrabali z krize a tak si nebudou ani půjčovat, protože konec krize v nedohlednu (Španělé jsou vůbec kapitola sama pro sebe - viz jejich přístup k bohatství - ale to si nechme na jindy) - takových jako španělé je více. Přeci ECB neočekává, že "monetární systém" bude fungovat stejně pružně ve všech zemích. Není to přecijenom o penězích a zákonech ale je to o mentalitě lidí a jak víme bohatý sever (je zde zima lidi se museli více hýbat a snažit) a chudý jih (je zde teplo, více stromů s jídlem a ve vedru se těžko dělá).

To je vůbec otázka, kdo přišel z představou - pár let je budem financovat a oni pak budou platit zpátky do společné kasy. Snad né Němci, proboha! Dyť se ukázalo - ve východním Německu, že platit socialistům a původním socialistům je totálě demotivující ve smyslu budování nějaké akční ekonimiky. Určité pozitivum pro rozvoj to mělo - dnes je vidět rozdíl, když se přejíždí hranice mezi EU (třeba Srbsko-Maďarská hranice) hlavně v infrastruktuře, ale k čemu to je, když to pak ta zemně neumí využít. U nás nadáváme na chybějící infrastrukturu - teď třeba nejnovější problém je, že veškerá osobní dálková a možná doprava nás začne ve směru Berlín-Vídeň-Budapešť objíždět přes Německo, protože to bude rychlejší. Na druhou stranu ve Španělsku postavili vše ale nyní z toho nedokážou těžit! (já bych jel podnikat do Španělska hned - je tam teplo a je tam infrastruktura)--Juandev (diskuse) 25. 1. 2015, 09:56 (UTC)

Informatika pro kombinované lyceum

Omlouvám se, teprve se zpožděním jsem Vám odpověděl v diskusi k našemu projektu. --Mmh (diskuse) 23. 1. 2015, 23:31 (UTC)

Ráj

Zabrousil jsem do článků a semitských jazycích na anglickou Wikipedii a říkám si, že v té Mezopotámii musel být ráj - ne bordel jako dnes. Taková první civilizace. Koukám, že ta kanánština (ze které vznikla hebrejština je skutečně umístěna do prostoru Sinajského poloostrova až judei a spekuluje se, že i akkadská větev obývala onene prostor a teprve kolem roku 3 tis. př. n. l. se přesunuli na východ. V tý době jsme se tady v Evropě píchali klackem dozad.--Juandev (diskuse) 4. 2. 2015, 09:34 (UTC)

Pokud tím myslíš "ráj" jako výraz pohody, klidu, dostatku a míru či něco v tom smyslu, tak bych řekl, že je to dost idealizovaný nepřesný popis té doby. Pokud to myslíš hlavně jako porovnání tehdejší doby s dnešní dobou toho území, tak nejspíše máš z určitého pohledu pravdu. Nicméně i v té době existovaly války, Kananejce a Filištíny vyhnaly a masakrovaly Hebrejci atd. O oblast měly zájem také Chetité a Egpťané, později Asyřané, Peršané atd. Chci tím říci, že nejspíše tam existovala i období blahobytu a míru, ale určitě tam existovala i období válek, masakru a hromadného vyvražďování. Ale máš pravdu "... jsme se tady v Evropě píchali klackem do zad", neboť kultura a technologie byla na území blízkého východu poměrně rozvinutá oproti Evropě, tedy aspoň dle současných oficiálních archeologických nálezů. Přibližně 3 000 př. n. l. se oficiálně objevuje na blízkém východě (Mezopotámie a přilehlé oblasti) metalurgie (zpracování železa), do Evropy se dostalo později. Tehdejší vládci dokonce často nebyly absolutními vládci jak se mnozí domnívaly. Akáďané, Babyloňané i Chetité vládcovu moc omezovaly něčím co by se dalo nazvat dvoukomorovým systémem. Tedy existovaly uskupení typu rady nebo shromáždění a vládce musel žádat o svolení v některých věcech. Existovaly různé varianty tohoto dvoukomorového systému vlády nebo spoluvlády chceš-li. Jeden druh vládní komory (rady) hlídal, aby vládce netrestal a nezabíjel své příbuzné. Jiný druh komory tvořený především z generálů a jiných vojenských vůdců dané země, rozhodoval o tom jestli bude nebo nebude vyhlášena válka. Existovala i veřejná shromáždění lidu, která měla dokonce právo vládce kritizovat, ale pouze v době míru, v době války bylo takové jednání protiprávní. Akáďané dokonce v eposu o Gilgameši popisují, jak tento Urukcký král žádal tato různá shromáždění a rady, když chtěl vytáhnout s armádou do Libanonu. Nejdříve Gilgameš předložil svou žádost radě starších, kteří žádost odmítly. A poté předložil žádost shromáždění lidu a nechal o tom hlasovat, i v tomto případě byla žádost zamítnuta a tak z tažení sešlo. V určitém úhlu to lze tedy označit za ráj, nicméně válčení bylo tak nějak prakticky všude, kde lidé zemi osídlily. Technologická převaha, výší kultura, nebo demokracie atd. není zárukou spravedlnosti ani zárukou snadného živobytí. --Kenjiro995 (diskuse) 4. 2. 2015, 12:50 (UTC)

Aha, díky za exkurz do teplé Evorpy. Já když jsem to v Berlině v muzeu viděl, tak jsem si to nějak idealizoval.--Juandev (diskuse) 5. 2. 2015, 19:33 (UTC)

Matematika a lingvistika

Teď jsem narazil na zajímavé video. To ale byli lišáci ti Východniary!--Juandev (diskuse) 5. 2. 2015, 20:35 (UTC)

Hebrejština

Tak podle této diskuse se zdá, že i hebrejština se normálně píše bez souhlásek.--Juandev (diskuse) 10. 2. 2015, 10:05 (UTC)

Ano je to tak, důvod je jednoduchý. Hebrejské písmo patří mezi semitská písma a proto mají mnohé společného s Fénickým písmem, Řeckým písmem nebo latinou. Historici a archeologové na to plus mínus říkají zhruba toto: Fénické písmo je prvním známým hláskovým písmem, obsahuje 22 souhlásek, nezná však znaky pro samohlásky. Písmo se stalo populární díky svému zjednodušení na pouhých 22 znaků, oproti ostatním písmům té doby. Bylo jednoduší než písmo Egyptské, Sumerské nebo Akkadské atd. Proto se nápad ujal a rozšířil do ostatních semitských písem.

Fénické písmo

Fénické písmo

Vývoj hebrejského písma
Moderní kvadrátní písmo					Moderní kurzíva	Raši	Aškenázské písmo, 12. stol.	Stam	Aramejské kvadrátní písmo	Kenaanské (fénické) písmo
jméno	význam	znak	přepis	číselná hodnota
alef	býk	א	’	1
bet	dům	ב	b, v	2
gimel	velbloud	ג	g	3
dalet	dveře	ד	d	4
he	okno	ה	h	5
vav	hák	ו	v	6
zajin	meč	ז	z	7
chet	plot	ח	ch	8
tet	had	ט	t	9
jod	ruka	י	j	10
kaf	pěst	כ ך	k, ch	20
lamed	ostruha	ל	l	30
mem	voda	מ ם	m	40
nun	ryba	נ ן	n	50
samech	podpěra	ס	s	60
ajin	oko	ע	’	70
pe, fe	ústa	פ ף	p, f	80
cade	udice	צ ץ	c	90					,
kuf	týl	ק	k	100
reš	hlava	ר	r	200
šin, sin	zub	ש	š, s	300
tav	kříž	ת	t	400

Řecké znaky:

Písmeno	Název		Výslovnost		Odpovídající fénické písmeno	Transkripce do latinky
	řecky	česky	humanistická (Erasmova)	novořecká		klasická (Starověké Řecko)	novořecká
Α α	ἄλφα	alfa	IPA: [a], [aː]	IPA: [a]	alef	a
Β β	βῆτα	beta	IPA: [b]	IPA: [v]	bet	b	v
Γ γ	γάμμα	gama	IPA: [g]	IPA: [ʝ] před IPA: [e̞] nebo IPA: [i]; jinak IPA: [ɣ]	gimel	g	g, j
Δ δ	δέλτα	delta	IPA: [d]	IPA: [ð]	dalet	d
Ε ε	ἒ ψιλόν	epsilon	IPA: [e]	IPA: [e̞]	he	e
Ζ ζ	ζῆτα	zéta	IPA: [zd], později IPA: [zː]	IPA: [z]	zajin	z
Η η	ἦτα	éta	IPA: [ɛː] ([h])	IPA: [i]	chet	é	i
Θ θ	θῆτα	théta	IPA: [tʰ]	IPA: [θ]	tet	th
Ι ι	ἰῶτα	ióta	IPA: [i], [iː]	IPA: [i], [j]	jód	i
Κ κ	κάππα	kappa	IPA: [k]	IPA: [c] před IPA: [e̞] a IPA: [i]; jinak IPA: [k]	káf	k
Λ λ	λάμβδα	lambda	IPA: [l]	IPA: [l]	lámed	l
Μ μ	μῦ	mí	IPA: [m]	IPA: [m]	mem	m
Ν ν	νῦ	ný	IPA: [n]	IPA: [n]	nún	n
Ξ ξ	ξῖ	ksí	IPA: [ks]	IPA: [ks]	sámech	x	x, ks
Ο ο	ὄ μικρόν	omikron	IPA: [o]	IPA: [o̞]	ajin	o
Π π	πῖ	pí	IPA: [p]	IPA: [p]	pe	p
Ρ ρ	ῥῶ	ró	IPA: [r], [r̥]	IPA: [ɾ]	reš	r (ῥ: rh)	r
Σ σ ς (koncové)	σῖγμα	sigma	IPA: [s]	IPA: [s]	šín	s	s
Τ τ	ταῦ	tau	IPA: [t]	IPA: [t]	taw	t
Υ υ	ὒ ψιλόν	Ypsilon	IPA: [y], [yː] ([u])	IPA: [i]	z waw	y (mezi souhl.)	y, v, f
Φ φ	φῖ	fí	IPA: [pʰ]	IPA: [f]	původ nejasný	f	f
Χ χ	χῖ	chí	IPA: [kʰ] ([ks])	IPA: [ç] před IPA: [e̞] a IPA: [i]; jinak IPA: [x]		ch	ch
Ψ ψ	ψῖ	psí	IPA: [ps]	IPA: [ps]		ps
Ω ω	ὦ μέγα	omega	IPA: [ɔː]	IPA: [o̞]		ó	o

Hebrejský text Gn 1, 1 (Kral, ČEP) zapsaný kvadrátním písmem jen pomocí konsonantů (nahoře) a stejný vokalizovaný text (dole)

Hebrejské písmo tedy původně určené pouze pro náboženské účely neobsahovalo samohlásky. Ty byly přidány později pomocí teček nebo dalších zástupných znaků. Ze začátku to totiž nevadilo, protože byly hebrejské texty zaměřené na náboženství (tematická monotónnost) a užívaly se často dokola některé populární fráze (citáty a fráze z náboženského textu - věřili, že text pochází přímo od boha). Takovéto texty vykazovaly nízkou entropii, byly svázány s často se opakujícími vzory a tím vytvářely pravidla a systém. Později, když byl text rozmanitější už určité problémy vznikaly, bylo tedy nutné počítat i se samohláskami a později i s dalšími znaky a rozlišovaly. --Kenjiro995 (diskuse) 10. 2. 2015, 15:41 (UTC)

Baňky

Zdá se, že většina bank se snaží peněz sbavit (nebo možná vidělat) - viz nízké úrokové sazby a různé přemety, ale třeba taková ING má zájem o moje peníze. Co to?--Juandev (diskuse) 17. 2. 2015, 18:11 (UTC)

Vlastně se dá říci, že oba přístupy spolu souvisí. Aby se mohla banka zbavit peněz (půjčit peníze někomu), musí je nejdříve mít. Jednou z možností jak peníze banka získá, je že si je půjčí od centrální banky, která je nechala vytisknout. Nicméně druhý způsob jak můžou banky získat peníze je, že jim je tam samy dáme. Vlivem zavedení bankovnictví částečných rezerv, využívají banky takzvané multiplikace peněz (multiplikačního efektu tvorby peněz). Pravidla bankovnictví částečných rezerv říkají, že banka si musí držet určitou částku peněz v bance. Zbytek může rozpůjčovat. Aby nedošlo k runu na banku (kolapsu banky z vybírání peněz, popřípadě z hromadného vybírání peněz), centrální banka tak komerčním bankám prostředky půjčí. Ovšem peníze které někdo bance vrátí nebo je prostě daruje, může dál v určitém poměru rozpůjčovat, protože se jim zvýšil kapitál ale držet na určité si musí jen určité procento z celkového kapitálu. V článku na wikipedii w:Bankovnictví částečných rezerv je tento multiplikační efekt popsán. --Kenjiro995 (diskuse) 17. 2. 2015, 18:27 (UTC)

OK, takže pokud chci peníze vydělat, tak je buď sbírám si je půjčuji od lidí (a za to mají slušný úrok), nebo od CNB (a za to má úrok CNB). Jelikož mi CNB dává nějaký úrok X, měl bych já jako banka okamžitě s těmi penězmi začít vydělávat x+provozní náklady RPSN+zisk. Jednou z cest je půjčování lidem/firmám.

Kdežto strategie ING je asi primárně sbírat od lidí. Pokud je běžnej zisk finančních operací baňky 6 a víc procent, pak se jím vyplatí dát člověkovi 3 %. Otázka je proč sbírací baňky také mají nízké úroky. Jak CNB ovlivní svoji úrokovou sazbou banky, které sbírají přímo od lidí?--Juandev (diskuse) 17. 2. 2015, 19:12 (UTC)

Float

Jinak furt se mi ne a ne vrýt do hlavy ten float.--Juandev (diskuse) 17. 2. 2015, 19:12 (UTC)

Sazba Float (plovoucí) a sazba Fix (od slova fixovat, fixace) jsou dva druhy úrokových sazeb, obvykle využívaných u Hypoték ale teoreticky je lze využít všude tam kde existují úrokové sazby (procenta z nějaké částky).

• Sazba FIX - Podle obvyklé praxe se úroková sazba mění v delších (fixačních) obdobích. Sazba se tedy po určité období nemění (zůstává fixována dle dohody/smlouvy), nejčastěji na rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Pokud se za toto období zvýší inflace, přesněji řečeno pokud ČNB zvýší úrokové sazby, tak lze vlastně ušetřit. Protože dle smlouvy se úrok hypotéky nezvýší (zůstane fixován po celé období). Ovšem trend je v současné době jiný, ČNB své sazby spíše stahuje dolů a ve většině zemí (kromě válek zmítaných zemí)jsou úrokové sazby centrálních bank na historických minimech a mají tendenci spíše klesat. Jinak řečeno dle současného stavu, ten kdo uzavře hypotéku či úvěr dle sazby FIX prodělá, zaplatí na úrocích víc.
• Sazba FLOAT - Je plovoucí sazbou, to znamená, že sazba se mění každé krátké období, například každý měsíc dle aktuálního stavu sazeb ČNB. Pokud tedy úroková sazba ČNB klesá, klesá i úroková sazba hypotéky nebo úvěru. Jinak řečeno, pokud sazby ČNB klesají, dlužník na úrocích zaplatí méně, ale pokud úrokové sazby ČNB stoupají, dlužník zaplatí více, ovšem co je důležité, i tak zaplatí méně než při fixované sazbě. Důvodem je způsob jak v takovým případě obchodní banka půjčuje od centrální banky. Obchodní banka si je půjčuje v sazbě která se může měnit každý den. Dále je bráno v úvahu i procento které chce obchodní banka vydělat, a započítává se taktéž úrokový polštář (jakási sleva), že by ČNB přeci jen zdražila. Principiálně je tedy plovoucí sazba vždy levnější než fixovaná. V praxi se však úroková sazba vůbec nemusí měnit každý měsíc ale třeba až za rok, protože ČNB ponechala úrokovou sazbu nezměněnou (tudíž se pak nezměnila ani plovoucí sazba) --Kenjiro995 (diskuse) 19. 2. 2015, 14:57 (UTC)

Ty důvody proč float je lepší na ušetření furt nechápu. Dneska jsou ty úroky hrozně nízko a nedá se předpokládat, že budou klesat, maximálně budou stagnovat, ale v dlouhodobém horizontu budou spíš stoupat. Pak je otázka jestli, když se to rozpočítá na 15, 20 a 25 let, tak je výhodnější si fixovat po 5ti letech (a co když na konci fixace je nevýhodný úrok?) nebo jet jakýmsi floatem, který pružně reaguje. Předpokládám, že u těch floatů bude nějaká horní hranice dána ve smlouvě (nebo spíš procento) přes které ten úrok nejde nahoru. Respetive jde nahoru, jen když to dá nahoru ČNB. čili já bych ten úrok u floatu viděl tak, že je to %, které určí banka, plus aktuální úrok ČNB. Ve smlouvě se zřejmě zakotví, maximální výše RPSN. Takže výkyvy tam budou, ale extrémní zvyšování a pokles jen v případě změn z ČNB.

A podívejme se na to i z druhé strany z úhlu pohledu banky obchodní. ČNB určí a oni nastaví úrok. Teoreticky mohou prodělat i oni, pokud ČNB úrok ještě zvýší. Když je to float, tak je to pro B výhodnější, protože to zákazníkovi mění na základě aktuálních požadavků. Čili na floatu banka neprodělá, protože je vždy nad úrokem ČNB.

Zajímavá by byla ještě třetí možnost, že se banka neřídí úrokem ČNB, nebo že jde úrok ČNB do mínusu. Což jsem zaregistroval ve Švýcarsku, ale tam to OB dělali pouze pro běžné účty (což popravdě nevím jaký je rozdíl mezi poplatky za vedení účtu a mezi tím, že to platím nějakým procentem ze zbytku) a tuším, že to nedělali pro jiné produkty. Předpokládám, že problém byl v tom, že mají moc peněz a už nechtějí víc, respetive, pokud tam někdo hodí peníze (neb švýcarské banky jsou známé) tak ať si za to zaplatí a banka je ráda, že vidělal. Protože víme, že když je v bance moc peněz, tak to je vlastně důsledek. Problém je že tyto peníze nevidělávají. Takže pokud má být v bance více peněz, tak ať alespoň vidělávají - hezký krok, pokud těm nebohým zákazníkům a jejich účtům v řádech miliony šílenců dali třeba úrok 3 %.

Jina věc je záporný úrok regulátora trhu. Myslím si, že ECB nebo ČNB je v podastatě jedno kolik mají peněz. Jejich cílem není vidělávat, ale stabilizovat případně povzbudovat finanční trh. Nevím jak to funguje se zápornou sazbou ECB, ale vezmu-li si hypotetickou zápornou sazbu ČNB. OB si bude chtít od ČNB půjčit, ČNB jí ještě zaplatí úrok. To je pro OB také výhodné. OB je přeci jedno, jestli má ty prachy od FO a PO (viz švýcarský model) nebo od státu. Otázka je, jestli tím stát něco docílí? Chápu to tedy tak, že cílem státu je, aby se peníze hýbali sem a tam, aby si domácnosti a firmy půjčovali, protože když si budou půjčovat, tak je předpoklad, že budou i nakupovat a to rozhýbe hospodářství. Firmám se bude dařit a lidé budou happy. Čili vlastně finanční sektor, je nástroj pro ovlivňování trhu. Mezi námi já bych si dovolil představit i jiné hypotetické nástroje pro ovlivňování trhu - protože je to hlavně o psychologii a jsou působky, které působí více na psychologii, než úroková sazba:-)--Juandev (diskuse) 20. 2. 2015, 11:38 (UTC)

Je to vůbec zajímavý. Dřív člověk bojoval o přežití s přírodou a potřeboval si sehnat dost potravy. Boj o přežití přetrval, ale nyní už netlačí příroda, ale vlastní společnost a jednotlivci. Potravy už je dost, nyní je nedostatek peněz. Ještě nedávno si mohl člověk jídlo vypěstovat, což rychle s různými vlnami migrací do měst upadlo. Čili je to dost genetický šok, přejít tak rychle od pěstování k jinému způsobu - "hledání" peněz. Navíc je na snadě, že nás tu ještě v té adaptaci zdržel komunistmus, kde peníze nehráli roli. Za totáče jsme si sboží mohli vyměňovat třeba za výčka od piva.--Juandev (diskuse) 20. 2. 2015, 16:16 (UTC)

• ahoj kolegové, dovolím si mezi Vás vstoupit, jelikož jsem si dal chvilku od aktivní práce pauzu a řekl, že se podívám co se na WV děje v diskusích.
• Pravý důvod byl ten že jsem tvořil pokec k článku na nově připravované platformě a potřeboval jsem otestovat vyhledávání na WV, tak jsem zadal slovo "migrace" no a dostal se až tady :-)
• jak vidím řeší se tu i banky a úroky, no hodně zastaralé téma a věci navíc vědeckým způsobem podávané mnohem jednodušší podvody celé ekonomické vědy, které mají mnohem jednodušší smysl fungování a jejich příčiny. Malinko použiji jednu drobnou poučku co se vysvětluje lidem, kteří si myslí, že současný stav je naprosto OK, a nejde jen o bezduché okrádání (a přetvářku) jednoho člověka druhým. Takže dotaz.
• Bankéř dá třem lidem po 100 kč, v systému je tedy v daném čase 300 kč, jenže to hovado člověk, která úrok vymyslel, chce aby mu ty jinak bezcenné papírky, které fungují pouze na důvěře v ona čísla napsaná na papírku vrátili v hodnotě 330 kč, tj. s 10% úrokem pro jednoduchost. Bankéř ty peníze vytvořil na počítači vytukáním číslic pouze na základě podpisu smlouvy těch nešťastníků (jak víme protože nějaké podložení měny reálnými hodnotami už je dnes jen ke smíchu), že mu vrátí nejen papírky, ale i úrok. Jaké vás napadají varinanty resp. podmínky toho, že vrácení těch 330 korun dojde u všech tří osob a co by se muselo stát aby tomu tak bylo ? A ještě to zjednodušme o to, že není nutné řešit jak by to bylo v případě současného vrácení všech tří dluhů k nějakému termínu, ale mohou to vrátit nezávisle na sobě v čase. Jsem zvědav na odpověď Kenjira, ten by ta jednoduchá řešení měl znát soudě podle jeho oboru zájmu zde na WV. Navíc to bude hodně souviset s jeho další zálibou marketingem a RE-klamou (tzn. opakovaně klamat :-) ) --Cs.Anonymous-0 (diskuse) 12. 3. 2015, 23:52 (UTC)

No jo no, ale situace mě tlačí do toho abych ty papírky potřeboval. Respetive takové plynárny mi ten plyn nechtějí dát z úsměv ani za školení (že jim provedu školení zaměsnanců). Takže kdybych mohl, tak si ty peníze také vygeneruju z počítače. To ale nemůžu, to může jen banka a banka to nedělá zadarmo, ale za 10 korun z každé stovky. V podstatě mám takovou obavu, že kdybych měl zlato, nebo drahé kamení, tak mi ta plynárna taky za něj nedá plyn a bude vyžadovat ty papírky. Takže já stejně budu muset někam jít a ty svoje komodity za papírky vyměnit. To je jako platit dolarama v ČR - nikdo to nechce přijímat, protože stát to lidem komplikuje.--Juandev (diskuse) 13. 3. 2015, 10:01 (UTC)

Ještě než zodpovím otázku Cs.Anonymous-0 chtěl bych upozornit na důležitý fakt, že hodnota peněz není založena pouze a jenom na důvěře, ale že se na tom podílí řada dalších faktorů. Dalším faktorem, který si lidé často neuvědomují je nařízení vlády užívat měnu (fiat měna), protože toto nařízení podněcuje k užívání konkrétní měny a zamezuje konkurenci jiné měny. To má vliv na nabídku a poptávku po penězích. Dalším faktorem je množství peněz v oběhu (taktéž má souvislost s nabídkou a poptávkou peněz) a úroková sazba (taktéž má souvislost s nabídkou a poptávkou peněz). Ale spět k původní otázce, předpokládám že uživateli Cs.Anonymous-0 teď nejde o výpočet splátek atd. Ale, že mu jde o to, co se děje s ekonomikou aby mohla být půjčka splacena a že naráží na to, že úrok je ta část peněz, kterou banka vlastně nevytiskla (v ekonomice není) a jak ji tedy dlužník splatí. Pokud je smysl otázky jiný, je třeba ji lépe položit abych ji pochopil. --Kenjiro995 (diskuse) 13. 3. 2015, 20:04 (UTC)

• Hmmmm, ale ty další faktory jsou už jen zcela podružné, něco jako u funkce celého auta benzín, výfuk apod.. A to vše dá už pak přiohnout potřebám těch nahoře co ovládají vydávání měny, resp. vyrábějí dané auto. Ty další faktory je pomocná věc, kdežto bez důvěry by všechny ty faktory byly jen velmi křehký cár papíru, co praskne a je k ničemu po prvním útoku lidí a to hromadnými výběry v hotovosti (jejich peněz) z bank.
• ale mě jde fakt o ten základní princip této zastaralé monetární techniky, když si totiž uvědomíte ten základní princip pochopíte pak už vše navazující jak jednoduché je pak to obalit do všemožných vědeckých pouček stejně tak, jak se to zase dokáže jednoduchými principy dokázat, jak nefunkční a degradující systém to v současnosti je. Takže Kenjiro, dotaz jste (jsi) pochopil naprosto jasně a stačí odpovědět, už při té odpovědi když na ni přijdeš pochopíš na jak nízké morální hodnotě celá ta aktuálně špinavá a hodně krvavá věc funguje. Jsem zvědav tedy na co příjdeš :-) --Cs.Anonymous-0 (diskuse) 14. 3. 2015, 20:39 (UTC)

To je asi důvod proč vznikají měny typu bitcoinů. Pokud stát přikazuje používat určitou měnu a mě se nelíbí, jaká je dynamika té měny - nelíbí se to více lidem, můžeme udělat stát ve státě (což je snad právně možné - viz některé vesnice v ČR) a zařídit si svoji vlastní měnu. Respetive, když se dohodnem, tak můžeme měnit i za hrudky zlata, nebo za kolečka salámu.--Juandev (diskuse) 14. 3. 2015, 21:55 (UTC)

• Uvažujme tedy pro vysvětlení zjednodušený model ekonomiky. Dejme tomu, že existuje ekonomika tvořena těmi třemi lidmi co si půjčily 100 Kč na 10% úrok (to dělá 10Kč), a v ekonomice je ještě čtvrtý člověk, který si nikdy nepůjčil a nepůjčí. Takže máme zavřenou ekonomiku o 4 lidech, to kvůli zjednodušení.

Model uzavřené ekonomiky o 4 lidech

událost/krok	člověk 1	člověk 2	člověk 3	člověk 4	Celkem v ekonomice
1. krok - 3 lidé si vzali půjčku	půjčka 100 Kč na 10% (10 Kč)	půjčka 100 Kč na 10% (10 Kč)	půjčka 100 Kč na 10% (10 Kč)	Vlastních 100 Kč	400 Kč
2. krok - 3 lidé splatili půjčku	- 110 Kč	- 110 Kč	- 110 Kč	Vlastních 70 Kč	70 Kč

• V ekonomice je tedy nejdříve celkem 400 Kč
• Pro splacení půjčky bylo třeba je na někom vydělat, proto 4 člověk přichází o svých 30 Kč
• Odkud má ale 4. člověk svých počátečních 100 Kč?, i když si je nějak vydělal a nikdy si peníze nepůjčil nějak se ty peníze museli do oběhu dostat. Dostali se tam z jiné půjčky a vlivem koloběhu peněz se dostali až do ruky 4. člověku. I kdyby je dostal od státu jako podporu v nepamětnosti či jinak podobně tak se k penězům dostal stát nejen tím že je vytáhnul na daních, ale také protože si je půjčil (třeba formou vypsání státního dluhopisu). Čtvrtého člověka můžeme tedy pro zjednodušení vyloučit, protože se peníze do oběhu dostanou jen tak, že je vytvoří banka, zbytek je jen koloběh (směna peněz mezi ostatními).

• daný příklad byl už chybný ze svých podstat, pokud si 4 člověk nikdy nevydělal, nepůjčil od banky, pak by byla nesmyslnost si to půjčovat i od ostatních !! a takový člověk navíc (bez peněz poskytnutých bankou) by naopak ten boj o peníze v systému pouze urychloval. Je to přesně to oč se systém snaží. Chudí pracující od banky ani nic nedostanou, takže si je vezmou pod křídla jiné finanční hyeny (někdo z těch 3 lídí) nastaví ještě vyšší úrok a ještě více prohloubí tu zkázu. Jak jednoduché, funkční a geniální co ?

• a nikoho to vůbec netrápí a všichni jako voli s tím prostě žijeme a říkáme si, že je to tak normální, tomu se říká ztráta soudnosti. --Cs.Anonymous-0 (diskuse) 14. 3. 2015, 20:39 (UTC)

• Uvažujme tedy uzavřený model ekonomiky o 3 lidech, kteří si půjčily z banky.

Model uzavřené ekonomiky o 3 lidech

událost/krok	člověk 1	člověk 2	člověk 3	Celkem v ekonomice
1. krok - 3 lidé si vzali půjčku	půjčka 100 Kč na 10% (10 Kč)	půjčka 100 Kč na 10% (10 Kč)	půjčka 100 Kč na 10% (10 Kč)	300 Kč
2. krok - 3 lidé splatili půjčku	- 110 Kč	- 110 Kč	- 110 Kč	-30 Kč

• Odkud lidé vezmou těch zacházejících 30Kč? Vlastně odnikud, musí být zabaven majetek jinak nelze dluh splatit. Z toho plynou dva důležité poznatky. Zaprvé že pokud budou všechny dluhy skutečně splaceny, nebude v ekonomice jediná koruna. Druhý poznatek říká, že i když budou všechny dluhy splaceny, banka shrábne i majetky lidí. Tyto efekty nejsou na první pohled vidět, protože ekonomika je větší než jen 3 nebo 4 lidí a navíc ekonomiky ostatních států jsou globálně propojené (peníze mohou přitékat a odtékat i díky ostatním státům).

• počet lidí a států či jejich propojenosti je zcela nepodstatný, protože ten základní princip, který už jste asi pochopil je v systému konstantou, můžete si to násobit čím chcete a získáte jenom urychlení toho hyenismu zakořeněného v tom systému

• malinko opravím závěry:

• nikdy nejde splatit ty dluhy, ale to se samozřejmě veřejně lidem neříká, ale velmi dobře proti nim používá ve státní politice a hlavně v manipulaci zvané "segregace lidí" tj. tvorba sociálních skupin, které pouze nevědomě podporují boj proti sobě namísto vyřešení takové banality - "já musím dělat na ty ostatní"
• to znehodnocení lidské práce a přesun jimi vytvořených reálných hodnot na základě fiktivních finančních hodnot pod ty hyeny nahoře je ta zásadní funkce současného systému, systém prostě v základu netvoří!, ale likviduje hodnoty. Svět by mohl už dnes být zcela nekdě jinde kdyby tuto věc lidé plně chápali.
• víte o nějaké moderní ekonomice světa, která by byla schopná nemít dluhy u bank, pokud ne >> o čem to vypovídá ?
• je to tak vynikající podvod bank, že lidé nejsou schopni ani v duchu přijmout jak jednoduchý ten fígl v principu je a funguje už nějaké to desetiletí
• nepřemýšlel jste například proč i v nejvyspělejších ekonomikách je vždy alespoň malinké procento nezaměstanosti a to mluvíme o těch oficiálních statistikách nikoliv skutečně reálně nezaměstnanosti ? >>> ? --Cs.Anonymous-0 (diskuse) 14. 3. 2015, 20:39 (UTC)

K tomuto problému ale nikdy nedochází. Proto se stále dotiskávají (dovyrábějí) peníze (i když nejsou podložený zlatem nebo jinou hodnotou). To je kritizováno na FEDu, že se vyrábí peníze, které nejsou ničím podloženy, nebo to podložení je diskutabilní. Ale ono je diskutabilní i to proč tomu lidé věří. Proč je cena zlata vyšší než cena stříbra. Stříbra je na zemi daleko méně než zlata a přesto má zlato stále vysokou hodnotu.--Juandev (diskuse) 14. 3. 2015, 21:55 (UTC)

• Z ekonomikou to dělá to, že nás nutí mezi sebou soupeřit o získání peněz, ti z nás co upějí v podstatě odepřou bohatství jiným. To je jeden z důležitých vlivů, které vytváří sociálně-finanční nerovnost a přesouvají peníze od lidí do jednoho místa, a proto bohatí bohatnou a chudí chudnout. Aby jeden zbohatnul musí druhý z chudnout, takto nespravedlivě je peněžní systém vytvořen.

• kdyby šlo jen o bohatství na tak řeknu budiž, ale tady jde ve velké většině o základní životní potřeby a standard, který jedna skupina má na úkor té druhé takových rozměrů, že to nelze nazvat při dané souvislosti nijak jinak než pohrdání a hyenismem vůči druhému člověku. Tj. žádná moderní společnost ale morální bahno ve společnosti, resp. pojem strukturální násilí - najděte si o tom informace a pochopíte mnohem větší záběr světa než máte dnes --Cs.Anonymous-0 (diskuse) 14. 3. 2015, 20:39 (UTC)

• To je zajímavá otázka. Zdá se, že nejvíc problémů vzniká, když se střední třída začne propadat. Pak se občas ti bohatí i ocitnou nabodnuti na kopí. Na druhou stranu jsou bohatí, kteří dbají o to, aby měli pod sebou zdravou sociální třídu (baťovi zaměstnanci, Schwarzebergovi poddaní apod.). Otázka je jestli se tohle dá ve velkém měřítku nějaku ukočírovat.--Juandev (diskuse) 14. 3. 2015, 21:55 (UTC)

• Přínosy Schwanzerberga jsem nestudoval, ale Baťi ano. Ano Baťa byl člověk, co uměl organizovat lidi a práci, ale tím to haslo, vůbec by se tím nic nepořešilo. I on byl obětí toho nesmyslného principu ekonomiky tj. potřeby neustálého růstu ekonomiky. I on musel expandovat do světa, protože nedokázal zacyklit lokální spotřebu a výrobu vzhledem ke zdrojům. Takže žádná otázka zde není, ale jen tvrdá fakta a ani Baťa není nejlepší ukázkou fungování skutečného hospodaření. Bohužel.
• Mimo jiné jen tak k obědu,pustťe si toto: http://www.youtube.com/watch?v=YMdq5M20Y1o

• OK, Kenjiro, takže odteďka o knedlík míň při každém obědě - já si naopak přidám:-) Už chápu, proč bohatí nechtějí, aby se mezi ně dostal další - znamená to, že schudnou. Stejně tak firmy se svými lidmy zachází tak, aby ze zěstnanců nebyla náhodou konkurence a potenciální spolustrávník k finančnímu stolu. Sice to asi nedělají vědomě, ale spíš nevědomě/podvědomě přes jiné psychologicko-ekonomické mechanizmy.

• Nikoliv i ty firmy to ve většině případů dělají vědomě, z důvodu tzv. zákona padajícího hovna. Je to nastavené z vrchu a oni ví, že kdo se tomu bude chtít vzepřít, tak velmi rychle o svůj koláč žrádla příjde. No a tak to všcihni pořád přijímají jelikož je jednodušší to dělat tímto způsobem, mít tu konzumní pseudosvobodu a nemusí se starat o své okolí, ale jen a jen čistě o sebe. Kdejaký malý živnostník aby dnes uspěl musí tu bezohlednost prostě aplikovat dnes a denně, jinak jej semelou ostatní z regionu. Ta náprava se nedá udělat v jednom člověkovi a změnou současné rakoviny v systému ( je to už ve stádiu rozbujelých metastáz a člověk je v této fázi už sám bez vnější pomoci bezmocný, slabý), ale jedině ve spojení lidí skrze net a vzdělávací a pracovní systémy na principu wiki --Cs.Anonymous-0 (diskuse) 15. 3. 2015, 14:58 (UTC)

• Dokladem těchto tvrzení může být i studium Indických mikropůjček. Ty jsou dány jen na rozjetí podniku a přispívá i stát. Člověk by řekl, to je skvělé, více lidí bude podnikat a ekonomika se bude růst, jejich úvěry jsou použity jako aktiva a tak je větší šance že půjčky budou splaceny. Jenže to mělo opačný efekt, od roku 2005 kdy to bylo poprvé v Indii použito vlastně více lidí zchudlo a zadlužilo se ještě více. Pouze 19% nových podnikatelů, kteří si mikropůjčku vzali je schopno ji splatit. Lidé o to méně utrácejí a podnikům se o to méně daří. Zdá se, že čím více mikropůjček je v Indii vystaveno, tím menší má Indie kupní sílu.
• Každá ekonomika ať je sebevětší je omezená a má své limity. Uživí se jen určitý počet podniků a to v závislosti na kupní síle obyvatelstva.--Kenjiro995 (diskuse) 13. 3. 2015, 20:04 (UTC)

• Kenjiro jste bystrý a učenlivý. Současná ekonomika je prostě založena na hyenismu a bezohlednosti člověka vůči druhému člověku a co je mnohem horší vůči samotné přírodě, která jediná mu dává prostor k dalšímu rozvoji. Ty kecy o konkurenci jsou jen omáčka a ještě pěkně dementní. Pokud bezpáteřně likvidujete zdroje bez sebemenšího kousku pomyšlení na to co po vás zůstane je jen otázkou času jak dlouho to bude fungovat. A to je druhý faktor který při tom hyenismu vstupuje do role a nyní už se projevuje ve všech oborech a fázích lidské společnosti. Doporučuji si například o víkendu udělat čas a zhlédnout i s dětmi film/pohádku Lorax. Celá věc je tam pěkně vysvětlena, ale je pravda, že ani mé děti nechopili zcela úplně tu podstatu a tak jsem jim to na dalších příkladech musel ukázat sám.

• Jednoduše tento systém je ze své podstaty neudržitelný, protože pro svůj chod potřebuje neustálou expanzi a hyenismus. Jenže i hyeny v přírodě pokud jich bude nadstav prostě pochcípají a zase se to časem srovná do trvale udržitelného normálu. Čím vyšších dosáhne extrémů člověk ve svém plundrování možnosti planety, tím vyšší bude nutná energie zbytků lidí to dát zase do pořádku. Jenže zásadní problém že hyeny v přírodě svým přemnožením neudělají žádnou větší škodu oproti tomu co vše zlikviduje svou činností a zamoří svými odpady člověk. Kdo strká hlavu do písku i před těmito věcmi, je určen už nyní k záhubě a půjde v krizovou dobu na plac k porážce jako první

• Moc času nemáme a wiki platforma to může vše dovolit přebudovat ve velmi krátkém čase, ale nejdříve musí lidi pochopit principy proč tomu tak je, aby mohli odhalit tu zrůdnost současného monetárního systému a budovat bezpeněžní systém, který je už dnes technicky možný (zde problémy nejsou) a je možné jej realizovat--Cs.Anonymous-0 (diskuse) 14. 3. 2015, 20:39 (UTC)

Vlastně jsi většinu z toho pochopil. Ono se to vlastně podobá spekulaci (podobně jako spekulaci na trhu), výhodnost skutečně z té největší části závisí na sazbě ČNB, z dlouhodobého hlediska je trend obtížněji předvídatelný, obecně platí, že čím delší smlouvu uzavřeš, nebo na čím delší období změnu v úroku uzavřeš chceš-li, tím méně je výsledek předvídatelnější. Zjednodušeně řečeno, vybrat si vhodnou sazbu je forma finanční spekulace (za toto tvrzení by mě nejspíše jiní finanční profesionálové pranýřovaly), kde jeho riziko je přímo úměrné délce smlouvy a náhodnosti změny politiky ČNB. --Kenjiro995 (diskuse) 20. 2. 2015, 17:39 (UTC)

Nyní k tomu proč by měl být Float obecně výhodnější a to stručně. Zjednodušeně se dá říci, že na sazbu mají vliv tyto parametry (neboli se skládá z těchto položek):

• Aktuální sazba ČNB
• Marže obchodní banky, která dává úvěr či hypotéku
• Finanční polštář (forma slevy)

Teoreticky tak můžou nastat dvě situace:

1. Obchodní banka vede strategii výhodného úvěru - potom nastavuje Marži tak aby méně vydělala a uplatňuje finanční polštář. Důsledkem toho je, že je úvěr vždy výhodný ať už sazba ČNB stoupá nebo klesá. Připomíná to spojování cen elektřiny a plynu, kde je určitá výhodnost smluvně na určité období zaručena.
2. Obchodní banka neusiluje o nabídnutí levnějšího úvěru - v takovém případě se drží své filozofie a své sazby a jak je počítat nemění (je konzervativní) a spíše jen kopíruje velikost změny sazby ČNB. Taková strategie je více výhodná pro banku než pro dlužníka (zákazníka banky).

Závěr: Výhodnost sazby Float zásadně určuje strategie ČNB, a v určité míře i strategie samotné obchodní banky. Všeobecná výhodnost sazby Float je pouze teoretická a v praxi se proto nemusí vůbec projevit. Záleží na tom jak je konkrétní produkt od konkrétní banky nastaven. --Kenjiro995 (diskuse) 20. 2. 2015, 17:39 (UTC)

Zastydlá diskuse

Zde to trochu začalo váznout, možná by to pomohl rozhýbat třetí názor? Vidím, že jste dosti aktivní, Vaše příspěvky docela kvalitní, proto bych považoval Váš názor za přínosný. Samozřejmě, pokud se chcete věnovat jen svému výzkumu a nezabředávat do komunitního dění, nemusíte na toto pozvání reagovat ;-) --Kusurija (diskuse) 21. 2. 2015, 10:37 (UTC)

Krátkodobé investice

Oběhl jsem pár banka zjistil, že nemají nic na zhodnocení v řádech týdnů až měsíců. Nicméně mne zajímalo, kolik tam člověk musí dát a jaké jsou úroky. Nevíš o tom něco?--Juandev (diskuse) 24. 2. 2015, 15:45 (UTC)

Lidé často vnímají pojem investice všeobecně jako něco do čeho dají peníze co se jim po čase vrátí i s nějakým tým úrokem nebo částkou navíc. Bankovnictví však rozlišuje mezi spořením a investováním, zatímco běžný člověk to vnímá jako jedno a totéž. Což je třeba brát v komunikaci z bankou v úvahu. Klasické spoření je na ústupu a vytlačují jej investice.

• Spoření - Nové vkladní knížky, tak jak je znali hlavně naše babičky a možná některé maminky se již nevydávají. Spíše se užívá termínovaných vkladů což je zjednodušeně bankovní účet, kde lidé odkládají své přebytky (neboli si spoří) a za určité období je jim připsán úrok (peníze navíc). Dále existují specializované spořící produkty, se státní podporou jako například stavební spoření nebo penzijního připojištění. Výhodou spoření je v tom, že je zajištěn zisk ze spoření (tedy nějaký ten spořící úrok a u specializovaných i státní příspěvek). Takže pokud daný finanční ústav vyloženě nezkrachuje je zisk zaručen, avšak zisk je většinou velmi malý (od 0,05% do 2,25% v bankovním sektoru). Nebankovní finanční ústavy často slibují více, týká se to například různých fondů a kampeliček. Pokud nabízejí k zhodnocení větší procenta (od 3% a více) například 10%; je třeba se dobře podívat proč tak činí. Obvyklým důvodem vysokého procenta zhodnocení vkladů je kombinace spoření a investování a často spojené s dlouhou dobou (dlouhodobé spoření).
• Investování - obecně to lze chápat jako vložení prostředků do nákupu cenných papírů (dluhopisy, státní dluhopisy, deriváty, akciový trh, komoditní trh), jinak řečeno jde o obchodování s určitým rizikem, a zisk proto není zaručený ale spekulativní. Investování však často nabízí největší sazbu zhodnocení a to dle velikosti rizika (nejnižší riziko, malé riziko, střední riziko, velké riziko).
• Kombinované spoření - část peněz je spořena a část peněz investována, proto část procenta je zaručena a část procenta je spekulativní. Například nově penzijní spoření umožnuje vkladateli investovat na akciovém trhu, což nepovažuji za nejideálnější nápad, lidé mohou o část peněz kvůli spekulaci na finančním trhu přijít. --Kenjiro995 (diskuse) 26. 2. 2015, 13:01 (UTC)

Termínované vklady jsou uzavírány na určitou dobu, pokud dojde k výběru nebo zkrušení peněz před stanovenou dobou, obvykle se platí různé sankce dle smlouvy. Důležité je si uvědomit, že i za spoření se platí státu daň, tedy i zisk z termínovaného vkladu podléhá 15% dani.

• Krátkodobý termínovaný vklad - od 7 dní do 12 měsíců (většinou se však uzavírá na 12 měsíců)
• Střednědobý vklad - 2 až 4 roky
• Dlouhodobý vklad - 5 a více let

termínované vklady lze ještě rozdělit na vklady s jednorázovou splatnosti nebo revolvingové termínované vklady.

• Jednorázová splatnost - majiteli termínovaného účtu je vyplacena celá částka najednou, termínovaný účet tím zaniká.
• Revolvingový termínovaný vklad - vyplacením se účet obnovuje (restartuje) a začíná další kolo spoření. --Kenjiro995 (diskuse) 26. 2. 2015, 13:01 (UTC)

Rád bych ještě upozornil na nové riziko ohledně banky J&T, která přišla (ke dni 30.6.2014) s novým produktem ve formě nezajištěného podřízeného certifikátu na nekonečně dlouho se zhodnocením 10% ročně. Certifikát (forma cenného papíru), však v případě insolvence banky budou vypořádaný až na posledním místě. Na věřitele, jenž si koupili onen certifikát nemusejí tak zbýt peníze a pokud ano, počká si na ně pěkně dlouho. Desetiprocentní úrok certifikátu není vůbec zaručený (není garantovaný) a banka J&T jej vůbec nemusí vyplatit (banka může rozhodnout o zastavení vyplácení výnosu). Certifikát také nemá stanovené pevné datum splatnosti. Kdykoliv po 5 letech může banka rozhodnout o jeho vyplacení i pokud chce vkladatel vlastnit certifikát déle.--Kenjiro995 (diskuse) 26. 2. 2015, 13:01 (UTC)

Ref klíč

Tak už jsem zjistil, jak to s těmi referencemi funguje. Seznam citací je vždy na konci, pokud ho chceš dát jinam je potřba někam jinam vložit tag <references/>.--Juandev (diskuse) 25. 2. 2015, 09:41 (UTC)

Myšlení bank

Napadlo mne, že by možná bylo dobré učit myšlení bank. Když člověk pochopí myšlení bank a dlouhodobý trendy, tak pochopí finance v praxi. Aneb proč se drbat levou nohou za pravým uchem, když s tam mohu podrbat rukou.--Juandev (diskuse) 27. 2. 2015, 18:59 (UTC)

To z určité části jistě ano, vlastně tak jednají i různí experti a prognostici v bankovního sektoru či některý politici s ekonomickým vzděláním atd. Bankéři jednají většinou chladně a logicky a ve svůj prospěch, což nemusí vždy znamenat prospěch klienta, ale taky může. V roce 2012 řekl jeden z bankéřů Goldman Sachs, že už nechce vydělávat na blbečcích (na hlouposti klientů) odkaz online --Kenjiro995 (diskuse) 1. 3. 2015, 16:18 (UTC)

Kurz finanční gramotnost

Zdravím,
jak říkal kamarád v podobných případech, telepatie existuje.

Zabloudil jsem sem po letech (díky pár emailům, které proběhly v posledních dnech WM listem), abych si udělal lepší obrázek o probírané problematice a ejhle. Řada příspěvků pochybné kvality u kterých ať přemýšlím jak přemýšlím, nenapadá mě smysluplný přínos pro čtenáře. Jedním z nich Juanovo nezaplacené inkaso. Říkám si, a proč tu není třeba kurz finanční gramotnosti, ten by jistě smysl měl. No večer se na to podívám a… Koukám hodinu poté a nestačím se divit. Kurz byl před chvílí založen. Takže díky za něj. Měl bych nápad k jeho aktivnímu využití. Večer, či během zítřka bych napsal více.

Jedudedek (diskuse) 6. 3. 2015, 14:27 (UTC)

Díky za reakci, už se těším na ten nápad aktivního využití.--Kenjiro995 (diskuse) 6. 3. 2015, 14:45 (UTC)

PS.: Neměl by se kurz nacházet na Kurz finanční gramotnosti? Však je to tak psáno i v úvodu. Jedudedek (diskuse) 6. 3. 2015, 14:27 (UTC)

asi měl, nejspíš to opravím --Kenjiro995 (diskuse) 6. 3. 2015, 14:45 (UTC)

Pojištění, půjčka, nebo rezerva

Dumám tady nad tím co je vhodnější. Asi je lepší si to rozdělit na malé a velké peníze. Rezerva pro velké peníze mi přijde jako nejméně vhodný nástroj ochrany, protože:

1. peníze ztrací na hodnotě
2. nemusí být v momentě potřeby naspořena

Čili pak je otázka jestli jednorázová půjčka u banky, to ale předpokládá, že jsem schopen splácet - třeba i s vyšším úrokem, nebo pojištění. Ještě mne napadá jedna možnost a sice vyvázání peněz z oběhu/majektu (prodej domu, auta, obrazu, firmy), která je asi nejvýhodnější - respetive asi závisí v jakém stadiu ty peníze jsou a jestli se dá zrovna dobře prodat. Takže spíš by tady zněla otázka jestli pojištění, nebo vyvázání z majetku, respetive, jestli se bát požárů, nebo si za život nechat dvakrát provozovnu vypálit.

No a co se týče malých peněz. Kdybych potřeboval Xkrát malé peníze, tak asi počítám, že vše se neposere ve stejný okamžik a nekumuluji xkrát malé peníze. Tak dumám.--Juandev (diskuse) 18. 3. 2015, 15:09 (UTC)

Monetární systém

založil jsem k tématu rozcestík, ať to nedatlíme tady.--Juandev (diskuse) 19. 3. 2015, 14:44 (UTC)

Přebírání textů

Koukal jsem do toho tvého elaborátu, že jsi tam převzal text z Wikipedie. Ještě by bylo dobré uvádět z jakého článku a jaké verze, třeba tak jak jsem to tam zapsal. --Juandev (diskuse) 24. 3. 2015, 08:32 (UTC)

Jazyková logika a vypouštění

Mmh uvedl návrh změny pravidla a napsal novou větu:

Hlasování je platné, jen pokud se do něj zapojí více než 2/3 z celkového počtu majících právo hlasovat, nejméně však 3, pokud tento počet je menší než 30.

Kusurija to zpochybňuje jako mnohoznačné, nejasné.

Z pohledu jazyka, ta věta obsahuje jednu krásnou věc. Vypouští určité věci. Tím pádem se ty věci nemusí řešit, nebo se ty věci budou nějak řešit. Ta věta vlastně nese informace ve dvou rovinách. První rovina je v tom co je napsáno, druhá v tom co napsáno není. Hezká mi připadá právě ta druhá rovina. Z té je třeba oddělit to co se řešit nemá. Jinak řečeno, kdyby ses na to díval jako matematika - a ted nechci tuto větu překládat do matematiky, ale chci matematicky popsat to co se má dít. Nebudu to tady teď zapisovat (protože bych mohl udělat chybu a neznám všechny matematické značky). Chci jen říct, že matematika by ošetřila všechny případy a ta její nosná informace by byla jen v rovině zapsané. To co by matematika nezapsala by se neřešilo.

Na druhou stranu jazyk má rovninu zapsanou a nezapsanou a obě nesou informace. Ta složitost možná může být v tom umět rozlišit to co se v té rovnině nezapsané řeši a to co se neřeší. A to možná souvisí právě s tou lingvistickou logikou, která je jiná, než logika matematická.

Tomudle vynechávání ja prácovně říkám „přeskakování“. Prostě přeskočíš něco a vynecháš to. Dochází tak k příjemné redukci textu či mluvení. Je to taková komprese. V matematice to nevadí, jsou tam značky, tak se to dá napsat, mnohem kratšeji. V jazyce/textu by to ovšem bylo dost dlouhé, tak se dá přeskakovat.

Mám osobní zkušenost s tím, že jsou úrovně přeskakování. Tím možná vznikají nosné dymenze. Tady máš 2: viditelnou a neviditelnou. V druhé úrovni přeskakování to může vypadat i takto: 1 viditelná, 2 neviditelné a ve 3. pak 3 neviditelné atd. Bohužel, čím hlouběji jdeš, tím méně lidí ti rozumí.--Juandev (diskuse) 24. 3. 2015, 10:20 (UTC)

Juan a jazyk

Obecně se o mně ví, že mám problémy s jazykem a já to netajím. Mám problém s y/i což je podle mne ale věc umělá: někdo určil pravidla zápisu češtiny a vy se to teď naučte. Pro mne je tedy důležitější se domluvit (v cizích jazycích), nežli ovládat někým vymyšlená pravidla zápisu.

Pak mohu mít problémy s pochopením gramtických struktur. Pokud si ale pod gramatickou strukturou přestavím časy, způsoby apod, ta s tím problémy nemám. Přesto se často stává že mi lidé nerozumí - že by problém s nějakou konstrukcí uvnitř věty? S čím ale problém mám je pochopení abastraktních slov (příslovce, přídavná jména). Pokud jim nerozumím, je možné, že je používám špatně.

Na druhou stranu mi ale světší vypouštění, nejradši mám tzv. úroveň 3 ale to si pak skoro s nikým nepokecám. Ve společnosti je běžná úroveň 1. Je tedy možné, že zklouzávám do hlubších úrovní. Znám totiž lidi, kterým není "vůbec" rozumět a je to proto, že tě neuvedou do kontextu. Najednou začnou o něčem/o někom mluvit a ty vůbec netušíš o čem či o kom mluví.

Jednoho takového člověka jsem teď pozanal a jednoho znám už léta. Tomu co ho znám už léta, to musím vždycky říct "ale já nevím o kom mluvíš". U toho nového člověka jsem to neříkal, protože jsem netušil že vlastně vypouští. Spíše jsem postupem doby zjistil, že nerozumím a tak se ptal, jako že jsem nepochopil to či ono.--Juandev (diskuse) 24. 3. 2015, 10:20 (UTC)

Šablona přesunout

Mohl by si prosímtě kouknout na šablonu {{Přesunout}}? Něco je špatně, při vložení parametru se nezobrazí odkaz na stránku.--Juandev (diskuse) 27. 3. 2015, 19:51 (UTC)

Tipnul bych si, že problém je v tom, že ta šablona užívá, ke své činnosti šablonu [[:{{{1}}}|{{{1}}}]] , která na Wikiverzitě zatím neexistuje. Dá se najít na Wikipedii w:Šablona:Seznam.--Kenjiro995 (diskuse) 28. 3. 2015, 18:21 (UTC)

Bůh

Kombinace sdělení informace?--Juandev (diskuse) 1. 4. 2015, 19:07 (UTC)

Strukturovaná data

Blahma se také zajímá o strukturovaná data.--Juandev (diskuse) 17. 4. 2015, 16:22 (UTC)

Úvěr

Pokud jsou dotace zlo, co třeba úvěr? Co firma, která si ne a ne vzít úvěr a jiná firma co si úvěr vzala?--Juandev (diskuse) 20. 4. 2015, 11:27 (UTC)

Dotace i úvěr jsou zlo. Nicméně i to špatné může být pro něco dobré. Vše má svou světlou i temnou stránku. Hodně jsme o úvěrech (půjčkách a úrocích) diskutovali v jiných diskuzích víše, ale týkalo se to hlavně národní, mezinárodní a globální ekonomiky a měnového systému. Diskutovali jsme tedy spolu spíše o makroekonomice. Pokud dovolíš, budu se v tomto příspěvku soustředit na samotné firmy, tedy na mikroekonomiku. A pokud dovolíš budu se v tomto příspěvku věnovat nejen úvěru, ale i trochu dotací, protože to ve výsledku spolu bude trochu souviset. --Kenjiro995 (diskuse) 23. 4. 2015, 05:05 (UTC)

• úvěr jako nástroj na získání kapitálu do podnikání - Vzít si úvěr znamená vzít na sebe určité riziko. Je důležité žádat vhodnou částku za vhodných podmínek. Ne moc malou částku, je zapotřebí aby částka byla tak velká, aby to dokázalo něco změnit. Ne moc velkou částku, aby se toho nemuselo tolik splácet. Je tedy důležité to mýt dobře spočítané, aby byla částka tak akorát veliká. S trochou nadsázky, lze říci, že dluh je prvním strojem času, ale přenáší pouze peníze. Normálně bys musel na danou částku peněz našetřit. Pomocí dluhu, však můžeš použít peníze už nyní a ne až v budoucnosti. Pouze šetříš, abys v budoucnosti splatit. Šetřit tedy musíš tak jako tak, ale jde o to jestli peníze užít teď nebo až v budoucnu. Proto to srovnání se strojem času. Za tuto službu stroje času se však platí poplatek (úrok). Vzít si úvěr se tedy finančně prodraží (není teď brána v potaz inflace) oproti záměru si peníze našetřit. Rozběhnutí malého a středního podniku je komplikovanější na získání vstupního kapitálu. Je to i možná dáno tím, že velký podniky většinou zakládají ti, co už nějaké zkušenosti mají nebo pocházejí z velmi bohatých poměrů a většinou není pro ně problém sehnat velké peníze. Zatímco malé podniky zakládají často začátečníci, nebo lidé s malým kapitálem. Jak praktické zkušeností mnoha podnikatelů dokládají: nápad nestačí, je třeba mýt finance na jejich zrealizování. Někteří úspěšní podnikatelé, kteří začínali podnikání s malým počátečním kapitálem se shodují, že kdyby mohli něco vrátit a změnit, tak by začali s větším počátečním kapitálem. Růst firmy je pak rychlejší a i snadněji přečká počáteční těžké časy. --Kenjiro995 (diskuse) 23. 4. 2015, 05:05 (UTC)
• se získaným úvěrem je nutné správně naložit - Peníze se dají snadno utratit, ale utratit je tak aby to bylo užitečně a co nejefektivnější, to je tak trochu alchymie. Hodně podnikatelů utrácí peníze špatně a bez efektu (draze nabyté zkušenosti, draze zaplacené chyby). Je tedy důležité umět se poučit z vlastních chyb, jinak se to pěkně prodraží (bude v budoucnu opakovat). Peníze je třeba utratit tak aby se za ně pořídila aktiva (tedy utratit za to co umožní generovat zisk). Někteří podnikatelé udělali to, že jakmile dostali úvěr, šli a koupili si nové auto, aby reprezentovali svou firmu. Mnohem větší smysl má, koupit si auto a rozvážet v něm pizzu. To už je Aktivum a pomáhá generovat zisk. To jsou, ale ty nejnápadnější chyby, kterých se asi rozumný člověk dokáže vyhnout. Ty skrytější chyby jsou schovány mezi náklady a strategií nakupování. Zdeněk Pohlreich jednou řekl něco v tom smyslu, že "vy si myslíte, že když koupíte shnilá rajčata a ušetříte na nich pár korun, jaký jste podnikatelé, ale zatím utrácíte velký peníze za hlouposti jako televize do restaurace a nákup exotických předražených surovin jako je klokaní maso" (přesné znění výroku si nepamatuju, ale jednalo se o díl v restauraci Bohema, v pořadu Ano, šéfe). Každá položka nákladu může mýt různou důležitost. Je zapotřebí začít nejdříve u těch nejdůležitějších, co představují největší finanční částku, tam je třeba začít s šetřením nejdříve a prostupně se propracovat k těm méně důležitým položkám. Stejně tak marketing a reklama se dá dělat efektivněji a za méně peněz atd. Vyplatí se tedy vést alespoň nákladové účetnictví. --Kenjiro995 (diskuse) 23. 4. 2015, 05:05 (UTC)
• Není úvěr jako úvěr - Podnikatelé si často vezmou běžnou půjčku, místo toho aby si vzali podnikatelskou půjčku. Podnikatelská půjčka mývá většinou menší úrok než běžná, avšak je náročnější získat podnikatelskou půjčku, protože je zapotřebí splnit určité požadavky. I když je podnikatelská půjčka výhodnější, je zapotřebí kormě běžných dokladů (výpis s rejstříku trestů, výpis s rejstříků dlužníků), také předložit dobře zpracovaný podnikatelský plán (neboli, podnikatelský záměr, business plán). Z podnikatelského plánu lze zjistit, jestli je podnik životaschopný a dobře postavený. --Kenjiro995 (diskuse) 23. 4. 2015, 05:05 (UTC)
• Dotace - Dotace a podnikatelský úvěr mají jednu společnou věc, je zapotřebí dobře zpracovaný podnikatelský plán na zvýšení šancí peníze dostat. Stejné to je i s investory, ty také chtějí vidět podnikatelský plán. Zpracovat dobře podnikatelský plán je tedy velmi důležité. --Kenjiro995 (diskuse) 23. 4. 2015, 05:05 (UTC)

Luxus v chudých dobách

Narážím na další a další články, jak se v Čechách v době krize daří luxusnímu zboží. Je se zájem zvyšuje. Čím to? Přitom by se zdálo, že i bohatá klientela si musela částečně v krizi utáhnout opasek.--Juandev (diskuse) 20. 4. 2015, 14:17 (UTC)

Ano segment s luxusním zbožím a službami (hlavně zbožím) je velmi zajímaví, protože se chová odlišně než jiné segmenty. Skutečně je hospodářský výsledek luxusních značek dobrý i přes různé krize (samozřejmě záleží i na intenzitě krize a jejích konkrétních dopadech) a i přes trend rostoucích cen. Avšak tento pozitivní hospodářský výsledek luxusních značek je celkový tedy obecný. Ne každá luxusní značka je za vodou, některé luxusní značky přeci jen trpí nebo přímo krachují. Luxusní značky vykazovali na začátku krize určité výkyvy (poklesy prodejů), avšak mnohé se dokázaly vzpamatovat nebo dokonce svůj obrat zvýšit. Z marketingových průzkumů a podnikových analýz vyplývá, že zákazník zvyklý nakupovat luxusní zboží, tak s velkou pravděpodobností bude činit i nadále, pokud k tomu bude mýt finanční prostředky. Z výpovědí firem různých úspěšných luxusních značek vyplívá, že se struktura zákazníku změnila. Například v ČR v současné době pouze 30% zákazníků tvoří turisté ze zahraničí a 70% zákazníků je domácích. Celosvětově se taktéž struktura zákazníků luxusních značek změnila. Zatímco dřívější zákazníci například z USA, a jiných zemí nakupují celosvětově méně, tak naopak přibilo Čínských zákazníků a Čína se stává významným odběratelem luxusního zboží. Ne všichni bývalí zákazníci luxusních značek mají peníze a tak si skutečně museli utáhnout opasky. Prodejci luxusních značek hlásí, že zákazníků ubilo, ale ti co zůstali jsou ochotni utrácet dokonce více. Ve výsledku tedy poptávka po luxusním zboží roste i přesto, že počet zákazníků klesá. Což podporuje teorii, že chudí chudnou, ale bohatí bohatnou. --Kenjiro995 (diskuse) 22. 4. 2015, 12:31 (UTC)

1. Demonstrace společenského postavení - Jedním ze dvou hlavních motivů zákazníků kupujících si luxusní zboží je propagace svého společenského postavení. Jde o lidi řídící se heslem "šaty dělají člověka", a proto často nakupují zboží jejichž držení a užívání symbolizuje bohatství a vysoké postavení. Jde často o luxusní kosmetiku nebo luxusní módu, či luxusní auta a mobily. Můžou sem patřit i hodinky a šperky. --Kenjiro995 (diskuse) 22. 4. 2015, 12:31 (UTC)
2. luxusní zboží jako udržovatel hodnoty - Druhou hlavní motivací zákazníků luxusního zboží, je investice do něčeho co si relativně stabilně uchovává svou vysokou hodnotu. Například šperky nebo investiční drahé kovy, nebo předměty které tyto drahé kovy obsahují (může jít tedy i o zlaté hodinky či zlatý mobil s diamanty). V dobách krize hodnoty peněz je takovéto zboží v podstatě penězi. --Kenjiro995 (diskuse) 22. 4. 2015, 12:31 (UTC)

Ano, investice v dobách krize jsem nechtěl moc probírat, protože to je poměrně jasné. V krizy klesnou ceny určitých věcí, máš-li peníze je výhodné je nakoupit.--Juandev (diskuse) 22. 4. 2015, 19:39 (UTC)

Lidé měli, mají a budou mít zájem o luxusní a kvalitní zboží, protože takové zboží má výší užitnou hodnotu, vyšší kvalitu a trvanlivost, nebo je lze vnímat jako uchovatele hodnoty (podobu peněz), nebo dává na odiv bohatství či společenský status. Na vzestupu jsou i luxusní čokoládovny. Kakaovník se pěstuje jen na omezené ploše v určitém podnebí. V supermarketech a jiných běžných obchodech se tedy objevuje a ještě a objevovat bude, zvýšené množství ochuzených levných čokolád. Současně však roste poptávka po kvalitních a neošizených čokoládách a čokoládových produktech. Z různých průzkumů vyplívá, že i mezi lidmi v ČR roste poptávka po kvalitních výrobcích nejrůznějšího druhu od oblečení a potravin, po domácí spotřebiče nebo věcí pro malé děti. Český zákazník je znechucen z toho, že většina výrobků je vlastně nekvalitních. Poptávka po kvalitě je tedy vysoká. --Kenjiro995 (diskuse) 22. 4. 2015, 12:31 (UTC)

Tak díky, myslím že vyčerpávající odpověď a nemám co dodat a nad čím polemizovat. Těmi čokoládami si chtěl říct, že tě honí mlsná, nebo, že mám založit čokoládovnu?--Juandev (diskuse) 22. 4. 2015, 19:39 (UTC)

Pokud někdo hledá podnikatelský nápad, který vydělá, pak ano, doporučuji se zaměřit na luxusní značky. Ovšem všechno má i svou stinnou stránku, a není to pro každého. Luxusní značky často vyžadují vysoký vstupní kapitál (nemusí teoreticky platit vždy) a vytvořit značku většinou chvíli trvá. I pokud se pokusíš jít jednoduší cestou a být pouze prodejcem existující luxusní značky, i tak je to jednoduší jen o trochu, protože žádný výrobce luxusní značky s tebou neuzavře smlouvu na první schůzce, ale bude trvat i rok někdy i déle, nežli je přesvědčíš, že jsi tím správným distributorem. Majitelé luxusních značek nedovolí, aby jejich výrobky prodával každý, protože to ve výsledku může ovlivnit (znehodnotit) jejich značku. Ano poptávka po luxusní čokoládě roste a proto má smysl zakládat čokoládovny, které se zaměřují na luxus. Ale ani to není úplně ono. Mnohem výhodnější, by bylo pěstování kakaovníků. Přední světový výrobci čokolády varují, že za pár let by se mohla čokoláda stát vzácným zbožím. Největší světový výrobce čokolády Barry Callebaut se obává, že kolem roku 2020 může kakao dojít. Poptávka po kakau je obrovská a velice převyšuje nabídku. A poptávka se stále zvyšuje. O kakao má zájem Asie, hlavně Čína, jehož poptávka po kakau a čokoládě stále roste. Podle profesora patologie rostlin Davida Guesta je nárůst cen čokolády nevyhnutelný. Podle Anguse Kennedyho, editora odborného cukrářského časopisu Kennedy's Confection, se poptávka po kakau v Asijských zemích zvyšuje o 230% ročně, přičemž pěstitelé nejsou schopni tomuto tempu stačit a poptávku uspokojit. --Kenjiro995 (diskuse) 22. 4. 2015, 21:33 (UTC)

Dobrá, tak já si koupím pole v tropech. BTW, znáte se jistě s Kateřinou Hýlovou.--Juandev (diskuse) 23. 4. 2015, 13:33 (UTC)

Odkaz

Odkaz na diskusní stránku správce pro informaci. --Kusurija (diskuse) 4. 5. 2015, 12:22 (UTC)

Trh práce

Teď jsem viděl zprávu Trh práce bla bla. Zní to trochu vtipně: máme tržšitě a ně něm lidé nabízí práci. Zedník za patánáct!--Juandev (diskuse) 4. 5. 2015, 15:12 (UTC)

Odlišné překlady (jazyk x matematika)

V pravidle o správcích se píše: Hlasování je platné, jen pokud se do něj zapojí minimálně 70 procent + jeden hlasující z celkového počtu majících právo hlasovat, pokud tento počet je menší než 28. Dále 20 hlasujících, až bude oprávněných přes 30 (tzv. kvórum, počítáno ze součtu hlasů Pro, Proti a Zdržuji se hlasování).

Kusurija, Danny to zapisují jako:

• 25 (osob) * 0,7 (70 %) + 1 = 17,5 (zaokrouhleno = 18 osob) + 1 = 18,5 (zaokrouhleno = 19 osob, což je méně, než 20 osob);
• 26 (osob) * 0,7 (70 %) + 1 = 18,2 (zaokrouhleno = 19 osob; 0,2 osoby nemůže hlasovat, musí celá osoba) + 1 = 19,2 (zaokrouhleno = 20 osob)
• 27 (osob) * 0,7 (70 %) + 1 = 18,9 (zaokrouhleno = 19 osob) + 1 = 19,9 (zaokrouhleno = 20 osob);
• 28 (osob) * 0,7 (70 %) + 1 = 19,6 (zaokrouhleno = 20 osob) + 1 = 20,6 (zaokrouhleno = 21 osoba; stačí(?) 20 osob);

Já bych tu první část zapsal nějak následovně: x...počet majících právo hlasovat

Pro výpočet následně použiju trojčlenku:

x.........100%
y..........70 %

y=(x * 70)/100

tedy

28 > y+1

kde z = ((x * 70)/100)+1), tedy:

28 > z ...pokud platí, je hlasování platné

I když nevím, jestli to zapisuji dobře matematicky. Pokud se neshodnem na matematickém vyjádření, ještě bych to mohl znázornit graficky (strukturně) nějak takto:

• 
  Vezmu větu z pravidla
• 
  Rozseknu ji na logické celky
• 
  Něco z něčeho vyplývá
• 
  Musím si vypomoci další větou, abych měl úplnou odpověď

Při zkládání odpovědi bych tedy postupoval obráceně zprava do leva. A graficky bych to zobazil následovně.

• 
  Comment kusurija: a tady je právě ta bota!:"z celkového počtu majících právo hlasovat" není rovno "z těch, co aktuálně hlasovali + a to právo měli!
• 

Teď když jsem si to nakreslil, tak bych řekl, že Kusurija bere 70 % z hlasujících majících právo hlasovat, což je jiná množina než mající právo hlasovat.

--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 16:09 (UTC)

Samozřejmě, že těch 70 % + jeden je z těch majících právo hlasovat => to je to kvórum. Kvórum je nutný počet hlasujících (t.j. pro + proti + zdržel(i) se, aby hlasování bylo platné. Kvórum není totéž (úplně něco jiného) než poměrný počet hlasů, nutných pro zvolení (>75 % z pro + proti (a žádných jiných) => kandidát bezpečně prošel; <2/3 z pro + proti (a žádných jiných) => kandidát nezískal potřebnou podporu; 75 % > x z pro + proti (a žádných jiných) < 2/3 (t.j. mezi těmi jasnými výsledky => rozhodne byrokrat). Tedy pokud se téměř všichni zdrží (ale tímto neutrálním hlasem zahlasují) a je jen jeden pro a žádný proti (přičemž kvóra bylo dosaženo), kandidát prošel. (Dostal 100 % podporu). (Zde by mohl byrokrat vznést námitky, ale podle pravidel by prošel. Úloha byrokrata by zde byla neřídit se slepě literou pravidla, ale zdravým rozumem). --Kusurija (diskuse) 27. 5. 2015, 20:13 (UTC)

A co to je tedy 25 v zápisu 25 (osob) * 0,7 (70 %) + 1?--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 20:19 (UTC)

No to je výpočet kvóra při 25 oprávněných hlasovat.

A nechcete to řešit někde jinde než u Kenjira ?? Jak k tomu chudák přijde ;-)

Jedudedek (diskuse) 27. 5. 2015, 20:21 (UTC)

Tak ano, jestli proti tomu nic nemáme, tak to od Kusurijova příspěvku můžeme přesunout do diskuse toho pravidla. Protože to co je nad tím, není řešením konkrétního problému (ten je uveden jen jako příklad) - je to řešení překladů, mezi oblastí jazyka a matematiky, jinak řečeno překladů matematické a lingvistické logiky - přišlo mi to jako hezký příklad k prozkoumání.--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 20:48 (UTC)

Problémy s hypotézou

Už vím, které problémy jsou s hypotézou. Jsou to většinou ty, kde netušíš ani co zadat do Googlu, aby si našel odpověď. Prostě nevíš v jakém oboru se pohybuješ a jaká jsou klíčová slova. Pak na místo hledání (čtení textu), dotazování se, nebo kopírování (YouTube) stanovuješ (slepě) hypotézy a pokoušíš se je ověřit/vyvrátit. Někdy též ten předmět obětuješ a děláš pitvu.

Nějaké příklady:

• Mosaz/Juandev/Leštění --> tady umíš zadat dotaz do Googlu, víš co hledáš, nepotřebuješ si to komplikovat hypotézou

--Juandev (diskuse) 12. 6. 2015, 12:21 (UTC)

díky za informace --Kenjiro995 (diskuse) 12. 6. 2015, 12:23 (UTC)

Ještě to doplním nějakými příklady. V podstatě metoda vědecká (tedy pokus-omyl) je relevantní i v případech, že znáš oblast problému, ale nemůžeš se dlouho dobrat textu, který by ho popisoval. U volby metody je tedy důležitý čas vyřešení a určitě i psychologický aspekt (stydíš se zeptat instalatéra).--Juandev (diskuse) 12. 6. 2015, 12:26 (UTC)

Co když je dáno x hypotéz a nakonec vyjde, že většina hypotéz nějakým způsobem problém ovlivňuje? Například na finanční krizi má vliv krize hodnot (zadlužení, fiskální nezodpovědnost) i vznik válečného konfliktu, protože zatěžuje ekonomiku (například Ukrajinská krize). Jak v takovém případě postupovat? --Kenjiro995 (diskuse) 12. 6. 2015, 12:31 (UTC)

To by nemělo. Pokud je více hypotéz je více pokusů, jak takový hypotézy ověřit a dělá se to postupně.--Juandev (diskuse) 12. 6. 2015, 12:47 (UTC)

Já to s těma hypotézama dost zjednodušuji, ale ony se stanovují tak aby byly jasné. Ve vědě není jenom problém hypotézy stanovit, ale je také problém najít správné řešení, jak se dobrat k jejich otevření. O tomto by ti mohl povědět w:user:Reo On.--Juandev (diskuse) 12. 6. 2015, 12:51 (UTC)

Vztahy mezi stránkami

Mohlo by tě zajímat.--Juandev (diskuse) 29. 6. 2015, 21:43 (UTC)

Bankroty

Koukal jsem nedávno na ČT24 na zajímavou grafiku týkající se bankrotů zemí, jak šla v čase. Studuješ také tutoproblematiku?--Juandev (diskuse) 30. 6. 2015, 18:36 (UTC)

Požadavky věřitelů

Člověk furt slyší, o požadavcích věřitelů, ale nikdy ti neřeknou, jaké ty požadavky jsou. Nicméně se zdá, že některé požadavky, jsou zásahy do ekonomiky, jako šetření/škrty, zvýšení daní či prodej státního majetku. Čili, že věřitelé "radí" jak se ekonomicky dostat k prosperitě. To je nějaký jednotný ekonomický mechanismus, který tě dostane z krize k prosperitě?

Vždyť přece lidé na jihu nejsou tak inovativní a pracovití. Historicky jsou tam vedra, takže tam historicky třeba nevznikal těžký průmysl, který je dnes hybatelem severních ekonomik, kde se lidé naopak rádi zahřáli.--Juandev (diskuse) 7. 7. 2015, 07:27 (UTC)

Řecko na tom s pracovitostí rozhodně není tak špatně, jak si asi myslíš. Třeba u nás je produktivita práce asi o 20 % nižší přepočteno na počet pracujících a o necelých 10 % nižší přepočteno na počet odpracovaných hodin. A taková Itálie je co se produktivity práce týká na podobné úrovni jako Finsko. A asi o 35 % procent produktivnější než ČR.

Požadavky věřitelů, ty o kterých se tedy nejvíce mluví (škrty, škrty, privatizace;-), samy o sobě ekonomiku nenastartují. To ji spíš ještě přidusí. Ale samozřejmě ve spojení s dalšími - prorůstovými - opatřeními jsou to kroky rozumné. Zejména co se týká přebujelé řecké státní správy, tam je asi pořád hodně rezerv. Onehdá mi nějaký Řek (státní úředník) říkal, že ani nemůže chodit každý den do práce, neb kdyby dorazili do práce všeci úředníci v jeden den, tak se na ten úřad prostě nevejdou ;-)

Jedudedek (diskuse) 7. 7. 2015, 08:57 (UTC)

Především je třeba se na to dívat jako na vztah mezi věřitelem a dlužníkem. To znamená, že věřitelé usilují o splacení dluhu, nebo alespoň o pravidelné splátky. Řešením dluhu je splacení dluhu nebo zajištění splátek. Nejde tedy o řešení ekonomiky Řecka i když to s tím trochu souvisí. Oddlužením Řecka se sice Řecku ekonomicky uleví, ale neřeší to ekonomický růst v pravém slova smyslu. Požadavky věřitelů umožní Řecku, aby ušetřila 2 miliardy eur ročně (kvůli placení dluhu):

• Restrukturalizace penzijního systému
  • Snížení výdajů na důchody -1% HDP
  • Zrušení příplatků pro důchodce s nízkou penzí
  • Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu
  • Odchod do důchodu od 67 let
  • Zvýšení finančních příspěvků od důchodců do zdravotnictví
• Restrukturalizace DPH
  • Zvýšení DPH na 11% u základních potravin, léků a hotelových služeb
  • Zvýšení DPH na 23% u zbylých komodit
• Privatizace
  • Privatizace provozovatele přenosové sítě ADMIE
  • Privatizace přístavů Pireu a Soluni
  • Privatizace bývalého letištního komplexu Hellenikon
  • Privatizace rafinerské společnosti Hellenic Petroleum
  • Privatizace telekomunikačního operátora OTE
• Restrukturalizace platů
  • Snížení minimální mzdy v soukromém sektoru o 22%
  • Snížení kompenzací v případě poruštění z šestiměsíčních výplat na tříměsíční výplatu
  • Zrušení doživotních smluv ve státních společnostech
  • Propuštění více než 15 000 lidí pracujících ve státních společnostech
• Restrukturalizace vojenských výdajů
  • Omezení rozpočtu pro armádu

--Kenjiro995 (diskuse) 7. 7. 2015, 10:06 (UTC)

Takže věřitelé v podstatě diktují řekům, kde ty peníze vzít? Řecko samo neví, kde ty peníze vzít? Není možné, nechat Řecko být a jen tlačit na splacení dluhu a v případě porušení jim to zkonfiskovat (asi neexistuje mechanismus zastávy v mezinároddním kontextu že)?--Juandev (diskuse) 7. 7. 2015, 10:42 (UTC)

Řecko nemá reálně proveditelný plán jak peníze najít. Řecko doufá, že bude schopné požádat o peníze někoho jiného třeba od Ruska nebo někoho dalšího. Což je nereálné. Před 2 měsíci jednalo Řecko s Ruskem o tom, že Řecko má zájem nakoupit další rakety pro systém S-300. Řecká vláda se tedy snaží spíše utrácet a doufá, že peníze sežene od někoho nového. Věřitelé proto začali diktovat podmínky, s tím, že pokud podmínky splní získají si tak důvěru věřitelů a ti budou ochotni jednat o pomoci nebo dokonce o vymazáni části dluhu. Například Iráku bylo odpuštěno část dluhu protože byli ochotni prodat ropu. Vyhovění podmínek samozřejmě nepomůžou ekonomickému růstu, spíše naopak; vyhovění podmínek pouze pomůže splácet dluh. Kontext mezinárodního zástavního práva neexistuje, naopak je jakákoliv forma exekuce či zastavení majetku státu, byť na základě smluvní dohody (zastavení majetku) přímo zakázána a chráněna jak vnitrostátně tak mezinárodně. Jinak řečeno státu nelze zabavit majetek ani místním podnikem ani cizím státem a tudíž ani nemůže sát nějaký majetek zastavit. Stát může majetek pouze prodat z vlastního rozhodnutí.--Kenjiro995 (diskuse) 7. 7. 2015, 12:09 (UTC)

Tak je vidět, žedemokracie zde selhává - diktát by fungoval líp.

To je ale celkem riziková investice. Předpokládám, že dřív měli dobrý rating a pak se jim propadl. Kdo investuje/půjčuje zemím, které nemají třeba žádný rating?--Juandev (diskuse) 7. 7. 2015, 12:27 (UTC)

Diskuse do fór

Tak mě napadá, jestli nepřenést tyto (respetive) budoucí diskuse do ns Forum. K tomu to ns je, budou se muset zapojit další, budou se ty informace moci recyklovat, ubude ti v DS.--Juandev (diskuse) 7. 7. 2015, 10:45 (UTC)

test audia

Testují audiovstup jak to funguje v tomto prostředí a zdá se že zatím dobře rozhodně je to rychlejší než kdybych to musel psát protože média wiki stále nemáme lepší edytor nebo lepší aplikaci na diskusi stále se musím učit wiki text co vše v mobilu značně obtěžující andrejev

Chudoba, nebo přesvědčení?

VIDEO

-->Zdá se, že i teroristi se vyvíjí. Takovej ISIS vyplňuje díru na trhu a dává řád v chaosu (občanská válka v Syrii). Zastímco Hamas vybíral sebevražedný atentátníky mezi luzerama z pásma Gazy (a mohli jsme tedy obviňovat Izrael, že izolací PG vlastně terorismus pěstuje), tak ISIS už verbuje na idee. Otázka ale je, jestli ti naverbovaní ze střední třídy se necítí v systému ve kterém žijí, taky vytlačení jako ti Palestinci v PG.--Juandev (diskuse) 21. 7. 2015, 10:57 (UTC)

Ekonomika Velikonočního ostrova

Při přípravu na hodinu historie zemědělství a vztahu k civilizaci jsem se dostal k problému Velikonočního ostrova, jehož civilizace si vypustila vlastní rybník - jinak řečeno, masivní kácení stromů pro potřebu dopravovat obří sochy předků na pobřeží vedlo k masivnímu odlesnění a takové ekologické katastrofě, že to vedlo k vymření lidí na tomto ostrově.

Dávám to tedy jako příklad přístupu, který neuspěl. Zemědělství vedlo ke vzniku civilizací (první byly Babylon a Egypt), zároveň to ale vedlo i k problémům. Některé civilizace se s problémy vypořádali (Indie), jiné hůře (omezení počtu obyvatel) a jiné to nezvládli a zcela zanikly (VO).

Pararelou k velikonočnímu ostrovu je odlesňování v Amazonii a severní americe. Dnes zatím stojí jasně eknomie, v případě Pacifiku za tím stálo asi náboženství. Přesto mne napadlo, jestli i v případě VO nehrála roli ekonomika (neb z jiných případů fungování náboženství víme, že je spjato s ekonomikou, protože ekonomika funguje i tam, kde není ekonomů-vědců).--Juandev (diskuse) 9. 1. 2016, 21:41 (UTC)

To je zajímavá, ale i poměrně těžká otázka, protože není dostatek informací o Velikonočním ostrově a mnohé informace vědců o tom co se tenkrát stalo jsou především teorie podložené sice už dnes množstvím důkazů avšak jsou to důkazy nepřímé. Přesto tyto důkazy svou hodnotu mají a prozatím postačují a sedí do vyřčených teorií ohledně hladomoru na Velikonočním ostrově. Když se problematika zjednoduší co nejobecněji na jakýkoliv hladomor tak jej způsobují dvě skupiny faktorů 1)přírodní - přírodní katastrofy a 2) vlivy vyvolané člověkem - války, ekonomika, náboženství, diktatura, expanzivní politika (růst obyvatelstva atd.). --Kenjiro995 (diskuse) 11. 1. 2016, 12:03 (UTC)

Nicméně zpět k tématu - Ekonomika zde pravděpodobně sehrála svou roli. Protože s růstem obyvatelstva na ostrově bylo zapotřebí obdělávat více půdy. Zemědělství úzce souvisí s ekonomikou protože je to forma produkce potravin. Z růstem obyvatelstva ale taktéž stoupá potřeba dalších produktů (stavba nových obydlí, tvorba nástrojů a předmětů denní potřeby, rybářských lodí či náboženských předmětů). Z pohledu ekonomie tedy růst obyvatelstva vyvolává zvětšení trhu a tedy i zvětšení poptávky po produktech a službách. Především však zvyšuje potřebu se uživit z omezených zdroj. A to je třeba zdůraznit, že se jednalo o ostrov, což znamená že obyvatelé ostrova měli své možnosti výrazně omezenější než třeba na kontinentě. --Kenjiro995 (diskuse) 11. 1. 2016, 12:03 (UTC)

Omezenost zdrojů se často u málo vyspělých kultur a starých kultur řešila centralizovanou ekonomikou (jednotným hospodářstvím), a tuto úlohu většinou plnilo náboženství (kde se také soustředilo nejvíce vědomostí). Náboženství tak hrálo úlohu přerozdělování zdrojů, neboť ne každý obyvatel byl zemědělec ale vykonával jinou profesi. Náboženství tak bývá i centrem obchodu a výměny a tedy místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Náboženství sehrává roli i v podobě vytváření zásob na horší časy.--Kenjiro995 (diskuse) 11. 1. 2016, 12:03 (UTC)

Kvůli omezeným zdrojům docházelo na Velikonočním ostrově k válkám, které by se dali označit za občanské války mezi dvěma skupinami, přičemž každá ze skupin měla trochu odlišnou kulturu. Tyto dvě skupiny se nazývali krátkouší a dlouhouší (ale říkalo se jim také tlustí a hubení). Války o zdroje samozřejmě taktéž dál prohlubovaly krizi. Jednalo se tedy o politicko-náboženské konflikty jehož hlavními motivy bylo zajištění už tak omezených zdrojů. Motivem tedy byla opět ekonomika. --Kenjiro995 (diskuse) 11. 1. 2016, 12:03 (UTC)

Kvůli válkám a hladomorům některé kmeny zanikali a vznikali nové dominantní kmeny, což vedlo ke ztrátě vědomostí. Úrodná půda jenž vyžadovala více péče a specializovanou péči nebyla obdělávána. To znamená, že se kvůli ztrátě vědomostí obdělávalo méně půdy. Vytěžování půdy také vede k erozi půdy protože je narušována křehká rovnováha ostrova vlivem odlesnění což vede k dalšímu odlesnění - tedy začarovaný kruh. To by ale si zodpověděl lépe specialista na zemědělství nebo nějaký ekolog. --Kenjiro995 (diskuse) 11. 1. 2016, 12:03 (UTC)

V pozdní době naopak vedlo náboženství k dočasné stabilizaci problému. Dominantní kment a podřízený kmen společně uzavřeli mír na základě společného náboženství. Začali uctívat ptáka Albatrose. Vždy na několik let se vlády ujímá ten kmen který je zrovna dominantní. Protože jak dominantní tak podřízený kmen spolupracují na základě společného náboženství, dokáží krizi do určité míry mírnit. Takovýto systém do určité míry připomíná předsednictví v EU, kdy se na určité období střídají země o vedoucí předsednický post. Problém to sice neřeší úplně, protože jádro problému je ekologicko-ekonomické.--Kenjiro995 (diskuse) 11. 1. 2016, 12:03 (UTC)

Mnoho hladomorů vzniklo v diktátorských režimech. Protože diktátoři mají tendenci překrucovat skutečnost a propagovat ji růžověji než ve skutečnosti je. Tím jsou zamlčovány počáteční příznaky a nejsou podnikány preventivní opatření, aby problémi nevyšli najevo. Humanitární katastrofa tak upadne na obyvatelstvo nečekaně a zvelkou silou. --Kenjiro995 (diskuse) 11. 1. 2016, 12:03 (UTC)

Zemědělství v Mezopotámii

Když už jsme to nakousli. Dostalo se zemědělství v Mezopotámii, do nějaké krize. Tedy lépe řečeno, dostala se kultura do nějaké krize v důledku nějaké ekologické nerovnováhy způsobené zemědělstvím?--Juandev (diskuse) 12. 1. 2016, 13:36 (UTC)

Vědci a odborníci v současnosti předpokládají že ano, že se objevila v Mezopotámii kromě krizí zaviněné přírodními katastrofami (konec období Akkadu) tak i minimálně jedna ekologická katastrofa způsobená zemědělstvím. Na severu Mezopotámie odkryli vědci soustavu zavlažovacích kanálů, jenž dovážela vodu na jich Mezopotámie. Což podle odborníků pravděpodobně významně přispělo k urychlení procesu zasolování půdy. Podle dochovaných záznamů z chrámů, klesla produkce obilí o 2/3. Oblast na jihu byla vždy ohrožována zasolením zemědělské půdy a Sumerové se tento proces snažili bránit tak, že na hranicích pozemků vysazovali datlovníky. Což docela pomáhalo.--Kenjiro995 (diskuse) 12. 1. 2016, 16:43 (UTC)

Tak ona i ekologická katastrofa mohla být způsobena zásahy člověka. To bych neoděloval.

Jinak je to zajímavý poznatek, že to filtrovali datlovníky - nicméně zásah do hospodářství a civilizace to asi byl ne. Jsou známé nějaké regulace v oblasti užívání krajiny, které by kvůli tomu poklesu vznikly. Tedy jestli jim hlavně došlo co je za problém?--Juandev (diskuse) 15. 1. 2016, 08:43 (UTC)

Pozvánka k diskusi

Založil jsem diskusi k výsledkům sociologického dotazníku Generation What.--Juandev (diskuse) 4. 5. 2016, 13:08 (UTC)

Zvyšování inflace

Co způsobí růst inflace? Jednou si říkal, že inflace je tady stále. Já se ptám na tu viditelnou, že třeba Japonsko má už dvě dekády de facto nulovou inflaci a nic.--Juandev (diskuse) 21. 8. 2016, 12:27 (UTC)

Ahoj, viditelným důsledkem růstu inflace je zvyšování cen což se dál projevuje v ekonomice různým způsobem (tedy spouští další problémy). Ačkoliv se odborníci jakž-takž shodnou na tom co to inflace vůbec je. Tak na otázku co inflaci způsobuje neexistuje jednotný názor. O něco lépe jsou prozkoumány důsledky inflace, avšak stále existuje mnoho otázek k dořešení. V současnosti se na inflaci hledí také jako na, nerovnováhu mezi kupní silou a cenou výrobků a služeb. V každém systému může nastat okamžik rovnováhy (dynamická rovnováha), kdy růst cen nemusí nutně vadit. Přestav si že se vše kolem tebe zdražuje a současně se ti zvedá plat. Potom si můžeš dovolit zaplatit za kafé i 1000 Kč, pokud budeš vydělávat miliony. Stav dynamické rovnováhy si také můžeš představit jako vanu do které napouštíš určité množství vody a současně stejné množství vody vypouštíš, důsledkem toho bude, že ve vaně bude stále stejné množství vody (ani více ani méně). Funguje to tedy na obě strany jak pro inflaci tak deflaci (jde o stejnou formu nerovnováhy ale jiným směrem). Japonsko je zadlužené zhruba 200% vůči HDP a je také známé tím, že investuje úsilí do podpory kupní síly, tedy do schopnosti domácností si více koupit. Ačkoli má tedy Japonsko tendenci klesat k deflaci udržuje se relativně kolem nuly. Mnohé účinky jak deflace tak inflace se dají tedy potlačit (často pomocí regulací) a nejsou potom vidět. Pokud je však toto potlačení inflace i deflace příliš umělé vzniká bublina, která sice nemusí hned prasknout, ale pokud praskne pak jde ekonomika doháje velice rychle. Tudíž zabývat se inflací nebo deflací která není vidět je možná důležitější než ta která je vidět. Je lepší se vyhýbat ledovci, který je vidět, nežli ledovci o kterém ani nevíš že tam je. --Kenjiro995 (diskuse) 22. 8. 2016, 15:14 (UTC)

Pár všetečných dotazů

Mohl by jsi mě vysvětlit následující termíny a jak je na webu zjistím?

• tržní kapitalizace
• obrat (z)
• zisk/ztráta (z)
• aktiva
• základní kapitál
• vlastní kapitál
• ISIN
• NYCE

Jak moc jsou tyto ukazatele důležité pro popis firmy? Jak moc jsou tyto údaje veřejné, nebo je firmy zveřejňují?--Juandev (diskuse) 3. 11. 2016, 09:30 (UTC)

Odpověď

1. Tržní kapitalizace je ukazatel, který souvisí pouze z akciovou společností vydávající akcie, které jsou obchodovatelné na burze. Ukazatel znamená tržní hodnotu akcií, tedy počet vydaných akcií vynásobený jejich aktuální hodnotou (cenou za akcii). Tato informace je veřejná a podnik ji zveřejňuje konkrétní akciové burze kde je registrován, odkud je volně k dohledání. Ukazatel neodpovídá tržní hodnotě firmy, ale pouze velikostí firmy z hlediska objemu vydaných akcií. --Kenjiro995 (diskuse) 16. 1. 2017, 11:41 (UTC)
2. Obrat je součet jednotlivých tržeb a od nich odečteny dodatečně zrušené tržby (vrácená zboží (reklamace, zrušené nákupy, neuskutečněné předprodeje neboli zrušené předplacené rezervace), obvykle za celý rok. V ekonomice se výraz obrat užívá i v jiných kontextech například jako aktivita tedy tok zboží ve skladech.
3. zisk / ztráta je informace, která se vypočítává ve výsledovce (výkaz zisků a ztrát). Tento dokument je vyžadován finančním úřadem jako přílohu v případě placení daní, vyměřování daní. Dokument má zákonem danou formu jaké má obsahovat informace, tím je tedy i definována účetní struktura (nákladové účty, výnosové účty, syntetické účty, analytické účty atd.). Samotný pojem zisk/ztráta představuje výsledek hospodaření (od výnosů jsou odečteny náklady)
4. Aktiva lze chápat dvojím způsobem. V účetnictví je vnímáno jako veškerý majetek, který firma vlastní. Z druhého pohledu jsou aktiva vnímána jako všechno co může přinášet nijaký výnos.
5. Základní kapitál jsou všechny vklady všech společníků při zakládání i během života firmy.
6. Vlastní kapitál je součtem základního kapitálu a výsledku hospodaření.
7. ISIN je mezinárodní identifikační číslo cenného papíru.
8. NYCE je americká burza se sídlem ve městě New York. Pokud má cenný papír tuto značku, znamená to, že je na této burze kotován (registrován). Po zakótování získá akcie svůj index, například PX50 což je kód, pod kterým je akcie na této burze veden. Celý kód by pak vypadal takto NYCE PX50.

--Kenjiro995 (diskuse) 16. 1. 2017, 11:41 (UTC)

• Kódy ISIN a NYCE mají vliv pouze pro akciovou společnost, jehož akcie jsou obchodovatelné na burze. Účel kódů je podobný jako třeba certifikát pravosti nebo punc. Nemají příliš souvislost k popisu firmy, ale spíše k identifikaci akcií.
• Ukazatel tržní kapitalizace je především pomůcka pro toho kdo chce nakupovat akcie firmy. Lze z ní usoudit o velikosti firmy a lze z velké firmy předpokládat větší stabilitu a ziskovost. Neboť dělat věci ve velkém se vnímá obecně za ziskovější a efektivněji. Nedá se na to samozřejmě spoléhat, je to tedy nespolehlivý ukazatel. Přesto se stále častěji učívá i jako ukazatel srovnání velikosti firmy v kontextu toho jak je firma bohatá. Tedy jako ukazatel hodnoty firmy. Je to však velmi zavádějící a žádná metoda ohodnocení firmy nefunguje 100%. Dá se říci, že tržní hodnota firmy je daleko výstižnější ukazatel než kapitalizace firmy.
• Výsledek hospodaření (zisk/ztráta) je zajímavým ukazatelem kondice firmy a zajímá hlavně investory. Může působit trochu paradoxně, že firma která má dostatečně velký zisk a je tedy více samostatná a nepotřebuje investory tolik, má větší šanci na získání investora než firma která má zisk kolem nuly a tedy spíše by investora potřebovala. Je to hlavně proto, že vysoké zisky vykreslují firmu jako dobře promazaný stroj který šlape, což znamená výší zisk pro investory za méně práce. Pokud by však firma měla zisk kolem nuly, lze předpokládat, že návratnost takové investice může být složitější a pomalejší a dokonce to může vyžadovat od investora více práce na podílení se nějaké řídící činnosti ve firmě, aby se kolečka lépe promazala a firma se pořádně rozběhla.
• Aktiva mají zásadní vliv na výsledek hospodaření. Je potřeba strukturovat majetek tak, aby generoval zisk nikoliv aby pouze generoval výdaje. Aktiv je třeba o něco více než pasiv. Čím více je aktiv tím větší je potenciál na výší zisk. Mýt vhodný majetek je tedy důležitější než mýt pouze majetek.

--Kenjiro995 (diskuse) 16. 1. 2017, 11:41 (UTC)

Kategorizace projektu

Když máte pro celý projekt Urgesal vlastní projektovou kategorii, tak už je lepší ty jednotlivé stránky nedávat do nadřazené kategorie (Tvorba umělých jazyků), která se tím příliš znepřehledňuje. Mohu Vám to odkategorizovat, nebo si to chcete udělat raději sám? --Mmh (diskuse) 3. 3. 2018, 22:54 (UTC)

Raději bych, kdybyste s kategorizací pomohl. Budu vám vděčný. --Kenjiro995 (diskuse) 3. 3. 2018, 22:57 (UTC)

Ok, díky za pochopení a za důvěru. Udělal jsem to tak, že všechny podstránky projektu jsou v té Kategorie:Urgesal, a teprve ta je pak jako společná přihrádka zařazena do Kategorie:Tvorba umělých jazyků, kde nyní už ty jednotlivé podstránky nestraší. Zároveň jsem přidal řazení v kategorii podle {{SUBPAGENAME}} (tedy že třeba Urgesal/Abeceda máte nyní řazeno pod A). --Mmh (diskuse) 4. 3. 2018, 00:23 (UTC)

Není zač, já děkuju --Kenjiro995 (diskuse) 4. 3. 2018, 07:48 (UTC)

Pozvánka

Nechceš se zapojit? --Juandev (diskuse) 26. 1. 2020, 21:20 (UTC)

Ani moc ne, možná později. --Kenjiro995 (diskuse) 1. 2. 2020, 13:34 (UTC)

Ping

Rozpracoval jsem příspěvek na způsoby řešení problémů, tak se můžeš přidat. --Juandev (diskuse) 22. 7. 2020, 10:21 (UTC)

OK, zatím nemam chuť se přidávat. Možná pokud z toho jednou uděláš projekt a budeš mít čas se mu věnovat tak o tom budu uvažovat, je to téma které mě zajímá avšak zatím nemam zájem. Navíc s některými tvrzeními, které uvádíš nesouhlasím protože mam s tím odlišnou zkušenost. Protože máme tak odlišnou zkušenost tak se to nedá vnímat tak všeobecně že Češi jsou takový a takový a na Fórech se chovají tak a tak. Nesetkal jsem se s tím, že by Češi nesdíleli řešení a nechávali si jej pro sebe, naopak mam pocit že radí kde kdo i když na to nemá odbornost. A že na Fórech posílají lidí ať si to najdou na Google to je sice pravda, ale také většinou ti lidé dávají takové hloupé a nejasné otázky, vlastně často ani neví jak popsat problém. Takže to není tak jednoduché. Kdybych se tě třeba zeptal: jak založit firmu nebo jak vytvořit umělí jazyk, tak mě taky pošleš ať si to nastuduju nebo ať ti povím víc informací, třeba o co ta firma má dělat nebo jak přibližně si takový jazyk představuju. Podobně když se zeptáš jak prodat či pronajmout byt. Je to sice už mnohem konkrétnější ale ten druhý nebude vědět o jaký byt se jedná, v jakém je stavu jaká je jeho přibližná hodnota atd. Sice ti takový člověk nastíní řadu možností, ale nakonec stejně zjistíš, že třeba ti žádná běžně známá možnost nevyhovuje kvůli specifické situaci. Pravdou je, že i v takové situaci se tamní správci a odborníci mohou chovat jinak a prostě se ptát a dodatečné informace tedy získat, jenomže často je to ztráta času. Už to jak se člověk zeptá pak naznčuje budoucí problémy s nepochopením. A proto jak se člověk ptá, takou taky dostane odpověď. Ne že by vyloženě tvé poznatky co uvádíš nebyli pravdivé a někteří lidé se stým skutečně setkávají, ale na druhou stranu další lidé mají úplně jinou zkušenost. Pokud mi tedy dovolíš abych ti poradil, tak se na to podívej více ze široka a zbytečně nezobecňuj něco co nemá obecný charakter, zobecňuj to co se je stejné nebo velmi podobné. No a pokud náhodou chceš namítnout, že na to nemáš čas tak ten nemá nikdo. Ale předpokládám, že ten čas asi trochu máš, jinak by nemělo smysl, aby si ten příspěvek založil. Nebo snad čekáš, že něco začneš, a druzí to za tebe dokončí? Pracuj na tom tématu a uvidíš, že se lidé přidají. Jinak ta tabulka se mi líbí. --Kenjiro995 (diskuse) 23. 7. 2020, 15:22 (UTC)

Tak sorry, už tě nebudu obtěžovat. --Juandev (diskuse) 27. 7. 2020, 08:47 (UTC)

V pohodě neobtěžuješ, nemusíš se omlouvat. To podstatný jsem se, ale nedozvěděl. Půjdeš do toho projektu, budeš ho dělat? --Kenjiro995 (diskuse) 2. 8. 2020, 11:15 (UTC)

Psaní liturgických textů

Snad neotravuji ale chtěl bych se zeptat jestli neznáš nějaký praktický návod jak spát podobné texty jako v bibli pro účely vzniku knihy počátku? Chtěl bych se to naučit, ale nikde jsem to nenašel jak to dělat. Ani ve škole si s tím učitelka nevěděla rady. Nechci ale rady typu přečti si nějaké knihy jako třeba bibli a podobně, nebo používej archaismy. Tohle všechno už vím a snažím se o to, ale jak se to naučit. Hledám praktickou radu. Schválně jestli budeš tohle umět :) --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 1. 8. 2020, 13:06 (UTC)

A když Ludvík Roi Solei znovu nenašel odpovědi na své otázky, Vyhledal slepého starce Kenjira podruhé. Oči starce nevidí, ale Oriové odměnili nevidomého za jeho pevnou víru. Ori svítí na cestu věrným, aby zřeli kam směřují jejich kroky i v té nejčernější tmě a neupadli do propasti. Kenjiro pravil: "Na počátku všeho, když ještě ničeho neumíš, napodobuj kroky moudřejších. Napodobovat jest nejzákladnější formou učení." A Ludvíkovi se najednou v myslí rozjasnilo. Všiml si jak Kenjiro archaicky píše a začal ho napodobovati. Ori osvítili Ludvíkovu mysl, aby prozřel. A napsal do diskuze v tomto stylu, napododobujíc starého slepce, který vidí svým vnitřním zrakem. Neboť na počátku všeho, bylo slovo a to slovo bylo Ori. Tím správným slovem vše začíná a posledním slovem útěchy a rozloučením vše končí. Slovo za slovem tvoří větu. Takto se učí počátek od prvního slova do posledního. Požehnaní budíš Ori. --Kenjiro995 (diskuse) 1. 8. 2020, 13:55 (UTC)

To je normálně boží, úplně jak od převora :) A Ludvík skutečně po těchto slovech prozřel. Slepí stařec mlčky odcházel směrem k městu, ale Ludvík ještě stihl zvolat: "Starče, proč jsi užil slova požehnaní oproti běžně užívanému blahoslavení. Když už jsi mě naučil první slovo, nauč mě i druhé slovo. Nauč mě celou větu." --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 1. 8. 2020, 14:21 (UTC)

Slepí stařec na odchodu se zastavil a pomalu se došoural zpět opírajíc se při chůzí svou holí. Došel až k Ludvíkovi, zastavil se a pravil: "Ti co hledají cestu k osvícení nesmějí být vedení mylností. Jen a pouze proto ti povím, jak se věci mají. Když budeš větu "Hallowed are the Ori" překládati, na několiko významů narazíš. Blahoslaveni budiž Ori. Svatí jsou Ori. Požehnaní budiž Ori." Slepí stařec zabořil pevně svou hůl do písku prašné cesty, aby tím připomněl jak Petris přešel poušť. Kenjiro pravil: "Blahoslavený je procesem prohlášení za svatého. Je odměnou tak jako když Petris přešel poušť a mluvil do skály a dostalo se mu požehnání stát se svatým. Oriové už svatí jsou, nemusí být blahoslavení. Blahoslaveni budiž Ori zůstalo v crcích fanoušků, avšak význam slov je milně překládán. A proto nejpřesnější se mi jeví. Požehnaní budiž Ori. Fanoušci Oriu trávili jste svůj čas v nevědomosti. Bezcílně zakopávali skrz temnotu a nezřeli význam slov." viz w:Blahoslavený Fanoušci Oriů nelitujte slepce, protože mu nepřekáží vidění tohoto světa. Litujte spíš sebe, protože on uvidí světlo dříve, než vy. --Kenjiro995 (diskuse) 1. 8. 2020, 15:26 (UTC)

Tyjo ty to fakt umíš podat správně převorsky. Sory že už nepíšu tím způsobem, je dost těžké se přitom soustředit ještě na ty starý slova a tak. Teprve se to učím za pochodu, ale i ty ses to taky musel nejdříve nějak naučit ne? --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 1. 8. 2020, 16:26 (UTC)

Tohle jsem se vyloženě neučil Ori mě moc neberou, ale učil jsem se ze starých knih, kterými si tak pohrdnul už na začátku tohoto tématu. Samotné čtení knih ti nepomůže, tak jako ti nepomůže to prakticky zkoušet protože ještě nemáš načteno. Obojí se vzájemně potřebuje, když nenastuduješ ty staré výrazy jak je potom chceš používat. Sice čas od času se ode mně nějaký ten výraz naučíš, ale bude to pomalu. Trik v efektivnosti učení je v komplexitě, tedy že se učíš obojí jak to praktické tak i to nudné a teoretické. Propoj obojí dohromady, protože když už o něčem čteš, tak o tom taky přemýšlej a používej to a na druhou stranu, těžko můžeš používat to co ještě nevíš. --Kenjiro995 (diskuse) 1. 8. 2020, 17:47 (UTC)

To si špatně pochopil. Ničím jsem nepohrdnul. Knihy čtu. Hledal jsem praktičtější návod. A myslím že se mýlíš. Hallowed = svatý, jen jeden význam. --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 2. 8. 2020, 07:02 (UTC)

Vážně? To jsi asi moc nehledal. Zde jsou uvedeny překlady stejné věty, ale i jiná užití toho slova stranka1 a stranka2 --Kenjiro995 (diskuse) 2. 8. 2020, 11:13 (UTC)

Nevím co na to říct. Zpočátku jsem věřil, že si pleteš podobná slova hallow a hallowed. Ostatní stránky na internetu si dost protiřečí. Uznávám, že celá situace je složitější. Jenomže, která stránka potom říká pravdu? Stejně tak se můžeš mýlit i ty. Mrkni na tohle hallow, hallowed --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 2. 8. 2020, 12:40 (UTC)

Samozřejmě že se můžu mýlit, přeci nikdo není neomilný. Já ti nevnucuju jak to překládat či jak interpretovat. Prostě jsem se v tom příspěvu snažil co nejvíce a nejrelalističtěji přibližit jak ten náboženský styl vypadá. Abych se přiznal, snažil jsem se probudit diskuzi o užívání těch slov a slovních obratů. Shválně jsem zvolil vlastní interpetaci překladu té fráze, aby se odlišovala od zažitých zvylostí a ještě trochu do tepe kopnul do tvého ega pomocí slova „opovrhoval knihami“. Aby ses tak trochu stáhl a skusil podrážděně hledat nějakou mojí chybu. Trochu jsem ti podstrčil, abys začal myslet kriticky a učil se o věcech přemýšlet. Kritické myšlení je důležité. Zakomponoval jsem do toho textu další a další vrstvy informací. Což jsem se naučil studiem knihy „otevřené dílo“ od w:Umberto Eco a aby sis jich všiml, když už jsem si s tím dal práci. Tak jsem musel vytvořit nějaký stimul, díky kerému u tebe dojde ke změně myšlení a napodruhé si text interpetuješ jinak. Abych ti mohl vysvětlit, že náboženské texty jsou založeny na alegoriích, jinotajích a různých přirovnáních. Náboženské texty jsou také takovým otevřeným dílem, které lze pokaždé interpetovat trochu jinak. To proto, te takové texty často hovoří v symbolech, které mohou nabývat různého významu. Tou mnohoznačností významu slov jsem tě k tomu chtěl připravit, aby si mi posléze více rozuměl. w:Alegorie, česky také jinotaj, který v sobě skrývá jiné významy a jeho doslovný text není toliko významný dokonce ani nemusí být smysluplný. Avšak obsahuje v sobě druhý, hlubší text, který je tak trochu skrytý. Posluchač nebo čtenář, slyší povrchní text a je jeho úkolem dobrat se k zamýšlenému či myšlenému významu. Náboženské texty využívají něčeho podobného ve formě w:Podobenství. Proto jsem v textu použil symboly jako slepý stařec, temnota a propast, osvícení atd. Ale všechna tato slova symbolického významu se dají vykládat mnoha různými způsoby. Proto taky můžeš v Bibli najít jakási připodobnění činnosti k úrodě „Plody vlastní práce“, „kdo seje vítr sklidí bouři“ a jiná zemědělská přirovnání. Často náboženské texty obsahují i jakési životní pravdy, mravní ponaučení atd. , ale s náboženskou nebo církevní zaujatostí. Jak spal Umberto Eco tak nové významy takovýchto děl vyvstávají napovrch díky zakomponovaným stimulům, nebo mohou být nové stimuly dodány dodatečně, takže se nevyčerpají a ten kdo si chce dílo užít, si užije nových a nových zážitků. Podobně jako když koukáš ten samý film již poněkolikáté, ale pokaždé v něm najdeš něco jiného chytrého, čeho jsi si předtím nevšiml. Stimuly pak spouští nové a nové asociace. Chtěl jsem tím také demonstrovat, proč jsi sice ty různé knihy četl jak uvádíš, ale proč i přesto se ti nedařilo takové knihy pochopit a chytit ten styl. Měl jsi to sice před očima, ale byl jsi vůči tomu slepí. Proto narážky starého slepce, který sice nevidí očima, ale přesto vidí více. Ty sice vidíš, ale nevíš kam se dívat. --Kenjiro995 (diskuse) 2. 8. 2020, 16:54 (UTC)

Co ty všechno neznáš :), fakt hustí. Nějaké skryté významy schované za symboly sem našel. Jenže těch možných významu je hodně. Jak najdu ten správný? Není to nakonec tak, že každí si vtom najde něco jiného? Koukal sem Avatara znovu a tentokrát se zaměřil na ty symboly. Fakt hustej zážitek skoro jako 4D nebo 100D. --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 3. 8. 2020, 11:50 (UTC)

V podstatě Ano. Významů je rozmanitě mnoho a kýčů lze vytvořit také nepřeberné množství. Pokud tedy neexistuje předem dohodnutá jednotná specifikace klíčů a jejich používání, pak nelze jednoznačně docílit vždy stejného zážitku u každého. Duševní rozpoložení nebo soustředění se na konkrétní symboly nejsou jedinou formou klíčů. Dalšími klíči mohou být barvy, obrazové symboly, zvuky či vůně, vlastní poloha těla, hmat, chuť, přítomnost určitých lidí, nebo lokalita atd. Může ji ovlivnit i použití vícero různých klíčů a různých kombinací klíčů. Výsledných významů je potom s trochou nadsázky více než hvězd ve vesmíru. Přičemž spisovatel Umberto Eco definuje otevřené dílo, jako typ literárního díla určeného co nejširšímu spektru čtenářů, kteří se mohou vzájemně výrazně lišit (jak uvádí Wikipedie w:Otevřené dílo knihu najdeš například zde Otevřené dílo (Opera Aperta). Při studiu náboženských textů existují rozdíly měnící konotaci a význam. Například nedělní liturgické texty a jiná různá kázání, jsou opatřeny nejen citacemi, ale hlavně komentářem vysvětlující význam. Každý rabín nebo kněz tak generuje poměrně často nový význam toho co bylo napsáno. Proto ve fiktivním světě "Hvězdné brány" mají tvojí Oriové svůj systém převorů. Každý text který čteš nějak interpretuješ, nějak je vnímáš. Oby Ori zajistili, že jej věřící vnímají stejně a neodkloní se, alespoň ne významně. Tak je třeba, aby existovala určitá alespoň částečně plátna jednotná kodifikace jak si text vykládat. Jinak si tamní lidé v tom fiktivním světě, prostě mohli tu knihu koupit nebo půjčit a prostě si ji pouze číst a nepotřebovali nikoho dalšího. Jenomže, jak už jsi sám naznačil, tak si může každý text vykládat podle sebe a najít v něm to co hledá, či se mu hodí. Bez toho jednotného mechanizmu by Oriové neudrželi jednotný názor, protože by si to za chvíli každý vykládal jak chce. Můžeš si všimnout sám, že i ve skutečném světě jsou rozdílí mezi katolickou a jinou církví obvykle založeny na jiném výkladu, přestože uznávají stejnou Bibli. --Kenjiro995 (diskuse) 3. 8. 2020, 15:50 (UTC)

No jo, to je sice hezký co píšeš, ale nebylo by pro Ori a převory jednoduší, kdyby prostě a jednoduše napsali to co chtějí, aby ostatní věděli? Tím si ušetří hodně práce, než schovávat další významy uvnitř textu. --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 4. 8. 2020, 08:38 (UTC)

Pouze bude jednoduší to napsat, ale ve výsledku to pro Ori znamená jen komplikace. Všechny jazyky podléhají této skutečnosti a zjednodušení na jedné straně, vede ke zvýšení složitosti na straně druhé. Veškeré jazyky vlastně vznikly na principu propojení nějakého významu v mysli člověka nebo lidí se symbolem. A to ať už se jedná o piktograf, hieroglyf, klínové písmo či moderní abecedu atd. Ony významy se neskrývají v symbolech jako takových, ale v paměti a mysli lidí. Proto i přes veškerou snahu, nebudou nikdy lidé jazyk chápat úplně stejně. A přestože, bude existovat jakási všeobecná kodifikace významů a konotace ( w:Konotace postoje, expresivita, citové hodnocení atd.) mezi lidmi. Tak v jazyku nad touto kodifikací nemá nikdo jednoznačnou kontrolu. Proto se jazyk neustále vyvíjí, vznikají nová slova nebo nové významy, nebo se významy posouvají. Stát sice má ústav pro jazyk Český, který se zabývá definováním platné gramatiky atd. a vůbec se v jistém smyslu o Český jazyk stará, ale přesto si jazyk svým způsobem žije vlastním životem. Možná jsou v jistém smyslu gramatická pravidla závazná a kontrolovaná, ale lidé vytváří nová slova a nové významy a konotaci. Ono sice lze psát jednoduše a výstižně, ale ono zjednodušení pak nepojme složitost a výstižnost věcí nebo věcí jenž se mění. Všimni si, že liturgické texty se používají pro různé příležitosti a události (svatby, pohřby, pro společenské a ekonomické změny atd.) ale také pro různé dny (třeba neděli). Svět se pořád mění a nikdo nedokáže odhadnout dlouhodoběji co se stane. Například legislativní literatura na tyto změny reaguje vznikem nových zákonů, ale taky kolik je dohromady legislativních knih. Zabraly by i více než jednu skříň knihovny. Ale když to sepíšeš jako otevřené dílo, stačí k nové situaci sepsat jen nový výklad něčeho co už je napsáno. Takže se text knihy Bible nemusí nijak zásadně lišit a bobtnat jako nabývá třeba legislativní literatura, ale v pohodě pouze vymyslíš nový výklad. Takže si Oriové a převorové ve výsledku ušetří práci. Protože díky tolika možným významům tvoje kniha počátku bude obsahovat doslova všechno, celý vesmír a přesto to bude pouze kniha. --Kenjiro995 (diskuse) 4. 8. 2020, 15:58 (UTC)

Co se týče slovní zásoby a struktury archaické formy náboženského textu lze použít například slova: budiž, tudíž, tehdy, neboť, když, jak a mnohé další. U sloves lze změnit koncovku na -ti: prosit-prostiti, zvolat-zvolati, učit-učiti. Lze využit obrazotvorných slov chovajících se jako symboly například: kámen, vytesat do kamene, kámen moudrosti, nebo v případě ohně jako světlo, osvícení, oheň života, živelnost a nespoutanost, očištění ohněm atd. Lze zařadit i stará slova jako jařmo, ujařmený lid a mnohá další a další slova a slovní obraty. Skus sestavit podobně vypadající věty:

1. Nyní tedy, synu můj, poslechni hlasu mého v tom, což já přikazuji tobě.
2. Nyní usedni ke stolu a napij se z poháru.
3. Nyní já přikazuji tobě, učiň tak jako jsem učinil já.
4. Nyní přichází oheň mezi nás, aby očistil naše duše a ozářil temnotu.
5. Nyní nabij mobil svůj, abys mohl volati i zítra.

1. A přineseš otci svému, a on jísti bude, na to, aby požehnal tobě, než-li sám umře.
2. A přineseš mobil svůj, a on z něho volati bude, aby vyřídil hovory svaté.
3. A přineseš ke stolu jídla a pití vrchovatě, a oni jísti budou.
4. A přineseš svatou pochodeň ke skále a skála se ohněm rozevře i vpustí tě dovnitř.

1. I řekl Jákob Rebece matce své: "Víš, že Ezau bratr můj jest člověk chlupatý, a já jsem člověk hladký."
2. I řekl slepí stařec bratrům svým: "Studuj knihy a oni ti zjeví svá tajemství."
3. I řekl Esildur dětem svým: "Každý den, schovej pod polštář co z mincí zbylo ti."
4. I řekl Isidur otec jejich: "Pohřby sekeru svou i svůj meč a pohřbíš tím válku ve svém srdci."

Tohle je přeci jen trochu praktičtější, tak to zkus a uvidíš. --Kenjiro995 (diskuse) 8. 8. 2020, 13:15 (UTC)

Tyjo z těch vět o mobilu normálně umírám smíchy :) Co vůbec dělá mobil mezi archaismy? No ale co, nějaký indický profesor věří, že Indové znaly mobil už před tisíce lety :) :)

Nyní tedy synu můj, do kamene vytesej osud svůj.

Nyní nalej ze džbánu svého.

Nyní ulehni k odpočinku po těžkém dnu ujařmené roboty. Než však lehneš do postele, sundej si i boty.

A přines pohár svůj a napoj z něho žíznivé.

I řekl Ludvík: "Moudrost je vytesána do kamene, ale chybí nám oči k tomu, abychom ji dokázali přečíst." --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 9. 8. 2020, 07:54 (UTC)

No vida, to už působí archaicky. Nepřestávej, tvoř další věty. Tím získáš praktické zkušenosti. Možná jen pár drobností k tomu co jsi napsal. Lepší než lehnout je ulehnout, sedět-usednout, proto je lepší "Než však ulehneš do postele, sundej si boty své." Nebo poslední věta, "... abychom z ní dokázali číst." Projdi si na internetu nějaké citáty, mohou tě inspirovat obsahově. --Kenjiro995 (diskuse) 11. 8. 2020, 13:21 (UTC)

Kdož umíš smáti se sobě samému, máš také právo smáti se veškerému, co k smíchu připadá ti.

Kdožs nikdy neuronil slzu, nežils skutečný život.

Uroniti slzu uleví od břímě života. Ujařmený ten, jenž v slzách se topí.--LudvíkRoiSoleil (diskuse) 17. 8. 2020, 09:57 (UTC)

Archaická slova najdeš například zde, přičemž článek o použití archaismů můžeš najít například. zde. Nepřestávej tvořit nové věty. Čím víc budeš trénovat tím lépe ti to půjde. --Kenjiro995 (diskuse) 17. 8. 2020, 16:46 (UTC)

No já myslím, že už to docela umím. Přemýšlím jak tu knihu napsat, ale nechci tím trávit zbytek života :) jestli chápeš.--LudvíkRoiSoleil (diskuse) 22. 8. 2020, 15:25 (UTC)

Vážně? Tak uděláme test, zkus tohle sarchaičtit: „Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ - Jan Werich --Kenjiro995 (diskuse) 22. 8. 2020, 18:22 (UTC)

No jo, ale každý učitel dokáže vytvořit test tak, aby si žák ani neškrtnul. Tohle je moc těžký.--LudvíkRoiSoleil (diskuse) 22. 8. 2020, 18:58 (UTC)

To máš absolutní pravdu, ale když žák tvrdí že už umí, jak mu ukázat, že sice už něco umí, ale přesto neumí tolik, kolik by umět mohl. Ale pokud ti to stačí tak to budu respektovat. Mimochodem to říká i ten citát od Wericha, aby člověk nežil ve lži, že něco umí pokud neumí. Neboli, aby byl tím co je, a nebyl tím co není. Neboli "Půvabně a prostě řečený citát národního umělce nám zlehka napovídá o jednom velmi rozšířeném nešvaru, a to když lidé ze sebe dělají to, co nejsou." (zdroj: článek) --Kenjiro995 (diskuse) 22. 8. 2020, 19:42 (UTC)

No jo, já se archaičtinu přeci chci naučit. Jinak bych tě ani neoslovil. S tebou to má vždy 3 etapy. Nejdřív nějaký supr impuls, který mě navnadí. Potom mě zavaříš mozek opakováním. Potom jsem unavenější a dohadujeme se. Potom zase dokola, nějaký nový impuls co mě navnadí. Zažiji aha efekt, něco pochopím a zase dokola. Hodně sem se od tebe naučil, ale když se od tebe něco učím, tak se za chvíli učím pomalu všechno. Nic proti tobě, jsi fakt cool, ale nikdo se nevydrží učit takhle usilovně a do hloubky. Ty snad ani nejsi člověk. Takže, sem myslel, že je čas na malou odbočku. --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 24. 8. 2020, 09:33 (UTC)

Tím se diskuze znepřehlední. Raději založ nové téma. Jakmile budu mít chvilku, budu se ti věnovat. --Kenjiro995 (diskuse) 26. 8. 2020, 10:27 (UTC)

Liturgické příběhy

Tak jo, založil jsem nové téma. Hledám praktické řešení, jak psát liturgické příběhy pro svou knihu. --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 30. 8. 2020, 05:28 (UTC)

Nové téma jsem založil. Kdy na mě budeš mít čas? --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 4. 9. 2020, 08:53 (UTC)

Netuším kdy budu mít čas, protože to nezáleží na mě, ale na situaci. Především je třeba si uvědomit, že každý příběh, ať už se týká čehokoliv, takže to platí obecně ne jenom pro liturigii, ale jakýkoliv příběh. A tím je skutečnost, že jádrem každého příběhu je konflikt. Konflikt je součástí zápletky a stává se hybným motorem celého příběhu. Konflikt vypadá jako takový souboj dvou protichůdných sil, jako když ti osud hází klacky pod nohy a ty s tím bojuješ. V liturgii to může být dichotomie dobra a zla. Přičemž rozlišení dobra a zla provází lidstvo již od nepaměti. Přestože, je téma dobra a zla v každé době aktuální a každý z nás má v sobě určitou představu o těchto pojmech. Přesto všechno při pokusu jej přesně definovat zjistíš, že pro většinu z nás tyto pojmy představují těžko uchopitelný problém. Podobného motivu se drží i "Pán prstenů" jako souboj dobra a zlo zde představuje Sauron. Souboj dobra a zla může mít mnoho podob od válek a katastrof a toho jak těžké etické rozhodnutí učiníme v těžkých chvílích. Může přecházet od skutečného zvěrstva válek, přes etická dilemata až po vnitřní boj. Neubauer, například tvrdí, že při "rozlišování dobra a zla spřádáme základy, na nichž stavíme naše poznání, naše pravdy". Proto je takový liturgický text součástí jakési mravní normy a našeho pochopení morálky, stává se jeho idealizovaným vzorem a předlohou a tedy i manuálem ke konání v běžném životě. Podle Anzenbachera je problematika dobra a zla spojena s etikou. Oba dva pojmy (dobro i zlo) jsou úzce svázány se svědomím, tedy vše, co se nepříčí svědomí, můžeme teoreticky považovat za morální dobro. Nicméně různí autoři na chápání dobra a zla se dívají různě. Odlišný pohled má například Heller, "Během lidských dějin bylo dáno už mnoho odpovědí. Někdo sobecký řekne, že zlo je to, co jemu škodí. Někdo myslí na druhé a řekne, že zlo je to, co škodí lidem. Kdo věří v Boha, řekne že zlo je hřích, kterým rozbíjíme lidskou i Boží lásku." Jinými slovy jedná so o velmi široké a přitom nevyčerpané téma o kterém lze psát v mnoha různých podobách a projevech. Proto je také vděčným tématem jakožto jádro příběhu.

Tak teda dík za odezvu. Taky koukám, že si se zapomněl podepsat. Takže jádro příběhu je třeba pandemie a jak lidstvo najde vakcínu. Nebo velká autonehoda a nějaký přítomný doktor zachraňuje životy zraněných? To s tím dobrem a zlem mě už napadlo. Nemysli si nejsem tak houpej :) --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 5. 9. 2020, 05:36 (UTC)

Ano zapomněl jsem se podepsati. Budíš to tedy dokladem, že jsem musel pospíchati. Času pomálu a práce mnoho. Však najdu si čas pro Ludvíka toho. Jestlipak jsi konflikt správně pochopil chceš nejspíš věděti. Můj názor nejspíš chceš znáti. Pak tedy poslouchej co pravím ti. Něco jsi již pochopil, nikoliv však celé říkám ti. Když nějaká autonehoda vznikne, do auta doktor vnikne. A svojí práci koná. To se kauzalitě rovná. To není konflikt co píšeš, trochu se přitom pleteš. Pouze tím vlastně popisuješ. Jak příčinu stíhá následek. Myšlenka tím dostává na zadek. Kdyby však doktor strach měl, vyděl krev a zbělel. To je překážka velká, osud je nevěrná selka. To už by konflikt byl, o tom jak doktor nepřízeň osudu porazil. O tom jak se hlavní hrdina překážkám postavil. Až když tohle spisovatel pochopil, následně se proslavil. --Kenjiro995 (diskuse) 8. 9. 2020, 13:45 (UTC)

Hustý, ty to zvládneš psát snad i ve verších. Sem se málem počůral smíchy :) --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 9. 9. 2020, 14:09 (UTC)

Přišel čas na něco praktického Ludvíku. Zkus vytvořit příběh o dvou bratrech podobný příběhu Kain a Abel, ale dej jim jiná jména a zasaď příběh do stylu tvé připravované knihy. Jádrem příběhu je konflikt, který se projevuje žárlivostí jednoho z bratrů. Vymysli 3 události, díky kterým se bude žárlivost zlého bratra stupňovat než dojde k zabití bratra v afektu. Poté musí následovat trest, ale skus vytvořit i možnost budoucího vykoupení se z hříchu. V příběhu tedy vnímej kombinaci trestu a vykoupení jako příležitost provinilého se poučit. Tím, že má příběh tak málo postav, je o to jednoduší a tím ideální na procvičování tvůrčího psaní. --Kenjiro995 (diskuse) 13. 9. 2020, 17:12 (UTC)

Makám na tom, ale nevím jestli to sám zvládnu :) --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 17. 9. 2020, 09:49 (UTC)

LudvíkRoiSoleil: Liturgické příběhy, to zní zajímavě. O čem to je? --Juandev

Juandev: No jo, mě se to špatně vysvětluje. Většinou mě hejtujou. Myslej že chci založit sektu nebo něco takového, ale to není pravda. Obdivuju příběhy od Tolkiena, J. Vernera, Hvězdná války, Hry o trůny, Hvězdnou bránu. Chci taky vytvořit vlastní svět. Proto se chci dozvědět něco o vymýšlení jazyků, kultur, náboženství. Zkouším napsat Knihu Počátku nebo klidně i něco jiného. Prosím že si můžu tady někde založit svůj projekt, kde bych se to mohl učit, zkoušet to :(((( prosím, prosím, moc prosím :((( když si tu můžou jiní vymyslet vlastní jazyk, já chci jít ještě dál, vymyslet celí vlastní svět od jazyků až po celou historii. Myslím to vážně a seriózně, budu na sobě fakt moc makat a učit se. --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 19. 9. 2020, 06:03 (UTC)

No to je skvělej nápad. Navrhuju to začít ve svém userspacu, tzn. něco jako user:LudvíkRoiSoleil/Můj svět a vést to jako rozcestník na další tvorbu. Když budeš chtít někdě spolupracovat, tak to založíš do hlavního NS, když si to budeš dělat sám, tak ve vlastním ns. Ještě se ale zeptej Mmh, je správce a dělá tady pořádek. --Juandev (diskuse) 19. 9. 2020, 06:40 (UTC)

Jú to je bomba. Děkuju, děkuju, děkuju :)))))) --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 19. 9. 2020, 09:39 (UTC)

Příběh: Tomius a Belus

I poznal Adamius svou ženu Elis a ta otěhotněla. Porodila Beluse. Požehnaní budiž Ori za dar života, radují se rodiče.

Dva roky uplynuly a Adamis poznal svou ženu podruhé a ta znovu otěhotněla. Porodila Tomiuse, radují se rodiče.

Tomius se stal pastýřem ovcí, ale Belus prvorozený se stal zemědělcem. Co pokrevní pouto pojí, to robota rozděluje.

Bratrovy se ovce samy pasou a on sám se v zemi hrabe, takto Belus nahlas běduje. Že je život nespravedliví si stěžuje.

Po jisté době přinesl Belus požehnaným Oriům obětní dar z plodin země. Byli to však kazící se zbytky pouhé.

Také Tomius přinesl oběť ze svých prvorozených ovcí a z jejich tuku. Nešetřil a obětoval to nejlepší co měl.

Oriové všechno vidí, po zásluze trestají i odměňují. Za své dary právem pouhou úctu a uznání žádají.

Oriové tak nečiní ze zištnosti aby se chlubili, ale aby lidé dokázali, že znají pravdu a ctí pravdu. Komu za požehnání vděčí.

I pohlédli všemocní Oriové na Tomiuse a jeho obětní dar, a viděli že jeho srdce je čisté, plné lásky a pravdy.

I odvrátili všemocní Oriové zrak od Beluse a on vzplanul velkým hněvem a červenali mu tváře do barvy krve.

Nečisté srdce plodí neúctu, neúcta plodí pýchu a nespokojenost, nespokojenost a pýcha plodí hněv. Proto Oriové odvrátili svou tvář.

je to jen kousek, zatím jsem víc nevymyslel --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 23. 9. 2020, 17:30 (UTC)

Hezké to vypadá pěkně, je vidět že na sobě pracuješ. Jak budu mít trochu času tak se na to podívám vík kriticky, ale jinak píšu za jedna. --Kenjiro995 (diskuse) 23. 9. 2020, 17:58 (UTC)

No tak dík no :))) :))) lol :D :))) hele, nechci otravovat, ale neměl bys nějaký nápad co bych mohl dát do knihy počátku někam nakonec, něco jako proroctví, něco symbolického o dracích, hadech, nějakých mýtických potvorách, prstenu něco ve stylu návrat krále, nebo apokalypsa nebo tak něco, i s poselstvím a nějakou myšlenkou, moudrostí --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 25. 9. 2020, 12:50 (UTC)

No to je mi teda zadání, už mě zas Ludvík prohání. Zkusím tedy něco vyploditi, pokud se nebude libiti, budu tě proklinati:

1. Aš-li otevříti se Pandořina skříňka ráčí, nalezneš v ně prsten dračí.
2. Na němž krvavý rubín svítiti bude, ve tmě zlo schované krčí.
3. Ze skříňky vyndati prsten pouze, přitom odolat velké touze, avšak uzavřít ji včas musíš, nežli budeš nemocen.
4. Potom zapáliti svíčku hodlej, plamenem nakresliti musíš tělo mýtického zvířete a radostí přitom zvolej.
5. Jediné, co ještě chybělo ti, budiž oko zvířete.
6. Až dílo dokonáno bude, uvidí skrze něj a oživne.
7. Kůže ze zlata, rohy a kopyta i nohy čtyři.
8. Plaziti se umí a plavati, lítati také, rozumem hýří.
9. Pradávným hadem s nohama, Bazilišek nejspíš.
10. Zlatým drakem nazývati jej budou, pravého jména netušíš.
11. Dostal hladu, ovcemi se nakrmiti hodlá, hon započal, trubku uslyšíš.
12. Netvora podobu majíce, podivně si počínati bude, neznalí lovu nejspíše.
13. Možná gambit zkušeného hráče, zdali získáti výhodu dokáže se teprve prokáže.
14. Lítáti umí, plavati a přes hory skáče, zdali svou ovci lapí se teprve ukáže.
15. Zlatý drak připomíná slunce, zařití hodlá a vše se kolem něho točí.
16. Zvládati bude taneční nuance, když chytati bude ovci, chytře se otočí.
17. S kamennou tváři, nehne brvou, nezachvěje se ani obočí.
18. S kamennou tváři, ale srce ze zlata, láskou i touhou hoří.
19. Prožene se vodou, souší i vzduchem přes pohoří.
20. Prožene se vodou, avšak jeho oheň stále hoří.
21. Ovce vyplašená, zaujala vlky, neví kam kopec se zvedáti hodlá, utíkej taky.
22. Drak plive oheň i ledové třísky, bouře zvedá se, přijdou i blesky.
23. Nad ovcí se slitovati hodlá, zabývá se vlky, své zbraně pozvedá, smlsne si taky.
24. I drak potřebuje nažrat, ale ovce zůstala celá, postačí si s vlky.
25. Zlatý drak králem slunce bude provolán, chrániti ovce se rozhodne, mezi ně bude pozván.
26. Mezi vlky hlupákem bude nazván, začátečník nejspíš, jeho čin nebude hned rozpoznán.
27. Určitě gambit zkušeného hráče, který chytře otočiti hodlal, ovce zákonem sváže.
28. Vlci se krčí na zemi, zatímco ovce skáče, bojí se zakousnouti do ovce, vlky strach sváže.
29. Vlků už zbylo málo, bojují o přežití, drak se však slitovati hodlá, novým zákonem je sváže.
30. Vlků už zbylo málo, promění je na ovčárské psy, tak dračí zákon káže.
31. Drak který se chtěl pouze nažrati, slitovné srdce projevil a nyní všem vládne.
32. Nikdy neusiloval kralovati, slitovati se rozhodl a nyní všem dračí prsten káže.
33. I zlatý drak jednou zestárnouti musí, jediné co chyběti k tomu bude, až poslední oko zavře.
34. Až dílo dokonáno bude, království se rozpadne, král králů zemře.
35. Měl kůži ze zlata, rohy a kopyta i nohy čtyři.
36. Plaziti se uměl a plavati, lítati také, rozumem hýřil.
37. Za sto let až dračí oko se znovu objeviti nechá, vdechne katastrofa novému draku život.
38. Za sto let až ovce i vlci zapomenou jak se pravda jeví, zlatá koruna v žáru ukována .
39. Za sto let až se Pandořina skříňka otevříti hodlá, bolest a utrpení na náš svět přijdou.
40. Za sto let až se Pandořina skříňka otevříti hodlá, a v ní prsten dračí, jako oko zářící, krvaví rubín probuzen.
41. Za sto let až se Pandořina otevříti hodlá, plamen ho nespálí, život mu daruje, otevřít oči draka donutí.
42. Za sto let až přijdou nemoci a vlci budou krutí, zlatý drak na nohy povstane a k letu se donutí.
43. Za sto let až hlad přijde, drak nebude míti znovu co žrát, jestli pak se znovu nad kořistí slituje.
44. Za sto let až zlatý drak bude loviti, bolestí z nemoci bude trpěti, snad pochopiti hodlá jaké zlo v těle koluje.
45. Jestlipak bolest zlaté srdce v kámen promění, však záleží na něm, zda dračí oheň v hněv propadne.
46. Jediné čeho si jist můžeš bíti, že dračí oheň hoří, nikoliv však jako dříve, krvavý rubín nevidí obraz pořádně.
47. Jestlipak dokáže se slitovati, jestli pak má stále srdce zlaté, osud je na vážkách, jak tohle dopadne.
48. Jediné čeho si jist můžeš bíti, že tehdy vyjde slunce zlaté, ale v krvavém rubínu se uhnízdí zlo proradné.
49. Nejdříve zlo pokřiviti obraz v rubínu hodlá, poté se rozšíří do zlatého srdce, zasáhne játra, mozek i plíce.
50. Nejdříve musí poraziti zlo, proto drak přijímá na sebe vinu, draka sužuje horečka už neusmívá se více.
51. Krví se mu plní jeho dračí plíce, nyní dává to druhým za vinu, že otevřeli skříňku Pandořinu, dohořívá jeho svíce.
52. Drak bojuje a touží po pomstě, čím více se snažiti hodlá, tím více zlu propadá, jak vyhráti má to neví se.
53. Drak budiž gambitový hráč a oběť budiž jeho strategií, co však obětovati má to neví se.
54. Spálená země, draka horečka sužuje, života v něm málo, v bolestech klečí a klaní se.
55. Už dlouho nevydří více, života v něm málo, však na kříž čtyřmi hřeby přibíjí se.
56. Bere na sebe hříchy všech i své vlastní, to on sám pro dobro všech obětuje se.
57. Zlo žilo v těle draka a se smrtí draka zla již není více, krvaví rubín bude zničen, až tehdy zavře se Pandořina skříňka a neotevře se více.

A tak jsem tedy příběh o konci vyplodil, možná tím i někoho pobavil, jiný se možná poučil. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 9. 2020, 15:52 (UTC)

Hustý :) taky ti píšu za jedna. Ten drak zezačátku vypadal jako netvor a vyklubal se zněno sympatický týpek. Škoda že to sním dopadlo takhle, ale píšeš že všechno skončí až bude rubín zničen, ne že ho skutečně zničily. Hodilo by se k tomu pokračování, jako v pánu prstenů ho nedokázali zničit, takže by mohl znovu ožít a ještě jednou se ze zlem porvat. Co ty nato? --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 26. 9. 2020, 12:41 (UTC)

Dobrá tedy, chtěl si to, druhá kapitola je tady:

1. Veškerenstvo rubín nezničilo, nenašli k tomu sílu.
2. Ovce strach nečinit donutilo, vilci touží ovládnout dračí sílu.
3. Veškerenstvo toužilo se poučiti, touha a potřeba je sváže, nemají zbytí.
4. Draka chtějí nahraditi, však starý zákon dračí káže, proto ho hodlají změniti.
5. Nový vlčí král klečí před Satanem, však žezlo je stále těší, lůza leží pod platanem a rady věštití.
6. Přichází podzim sychraví, pod stromem listí spadaném, však žezlo je stále těší a zástup kacířů se raduje a jásá.
7. Přichází podzim sychraví, vlčí král ohavou zván, ač darebák je a neurozen, násilím u moci drží se ohavný král.
8. Z království učiní krvavou zem, blezky se snesly na naši zem.
9. Tricet šlechetných jelenů se blíží, proti vlčímu králi plány spřádá ho tíží.
10. Hůře než zločince budou jej štváti, cesta je klikatá, vlci budou ovce proháněti.
11. Šlechetní jeleni, burcují ovce, umírat přitom bude vznešená věc, svět zrodí sobce.
12. Šlechetní jsou jen titulem, slepá síla v srdci, vlk je jelenem.
13. Proroci se probudí zburcovat lid, konec těch časů kdy panoval klid.
14. Ohava stáhnul se do stínů, zakrýt se snaží svou vinu.
15. Šlechetní jeleni ujímají se vlády, zpočátku utají své vady, na ničem se neshodnou, stanou se druhým pohromou.
16. Krvavý rubín ztracen, v Pandořině skřínce ukryt, žádný zloděj přitom nebyl lapen, možná osud rozhodl se ho skrýt.
17. Také rozum ztracen, nerozhodní jeleni postavili mnoho koryt, kdyby žil drak byl by překvapen, jeleni se chtějí s prasaty radit.
18. Také rozum ztracen, prasata nemají nikdy dost, čekají v leže u koryt, koryta uctívají jako svátost, stane se symbolem autorit.
19. Také rozum ztracen, ženy se budou do mužských oděvů oblékati, nositi krátké vlasy, nebudou si rozuměti.
20. Ženám se promění rysy ve tváři i barva pleti, mužům začnou veleti, poprsí se dme, každičký muž je zklame.
21. Děti se stanou symbolem nevinnosti, zanedbávat budou své povinnosti, prohlášení za svaté, jejich duše přepjaté.
22. Mužům se promění rysy ve tváři i barva pleti, ženám se začnou podobati, pýchou se dme, každičká žena je zklame.
23. Staří se stanou symbolem nemohoucnosti, pečovat o ně budou jen z povinnosti, prohlášení za neschopné, jako děti paličaté.
24. Nikdo neučiní těmto změnám přítrž, nikdo se nepostaví na odpor, hněvu a nerozumu průtrž, vládnout bude rozpor.
25. Éra dlouho nedozná změnu, veškerenstvu nezbude nic, zlato nahradí kus pergamenu, nebude to však platné pranic.
26. Šlechetní titulem a vlkem v srdci sjednotí své kamarády, nedočkají se však od nich dobré rady, spřádat budou úklady.
27. Stařičký jezevec ztratí svou hůlku, všechny stihl urazit, však nemocen a plný tuku, snaží se nezvratný osud porazit.
28. Hraboš tuláček obléká červený svetr, není však odborník není ani geometr, na poli osud vykvetl, hraboš si tím bič upletl.
29. Podlý a ničemný s pověstí zlou, tyran a lhář přichází, žena spíš mužská s ohromnou vizí, štvát bude vůdce padlé dokud nezmizí.
30. Až němá bestie zdomácněla, jazyk svůj najde po dřině značné, zlo ji velkou dělá, brzy všechno začne.
31. Středu světa mocná růže vládne, pro nové plány prohýří stát, než pravdu říci, lépe řeči žádné.
32. Však pozdě již, stane se co má se státi, nyní zná bestie mnohé, nyní už umí na nohou státi.
33. Hledat bude co osud někam skryl, až skříňku nakonec najde, druhou Pandorou se stane.
34. Podlá a ničemná snažiti se bude ze všech sil, na skříňku nakonec zajde, až tato Pandora II. žít přestane.
35. Skříňka ji vezme život a vypustí zlo na tento svět, o tom jak zlatý drak probuzen potřetí se bude vyprávět.
36. Až Pandora II. zemře, pak za bestií zůstane hrůzou zem poseta, odplatu náhlou lidé zažijí, žízeň a hlad, nad hlavou kometa.
37. V období vlády Satrurna devátého měsíce král králů se probudí, krvaví rubín otevře oko a dračí oheň se znovu rozhoří.
38. Zlatý drak procitne již potřetí a bude mít hlad, nikdo nebude mít ponětí, co stane se snad, co si osud nezvratný bude tentokrát přát.
39. Zrozen ve středu světa, tajemní rodiči mu jsou, jeho jméno nikdo nezná, snad otec Satanem či Saturnem, možná válku proti zlu si bude přát.
40. Dlouho byl čekán, obavy značné, do světa potřetí zván, Hermes z cizího krade lačně, bůh pastvin a stád lstivý je značně, zlatého draka se obává, že hlad dostane.
41. Hermes má šibalskou povahu, protiví se a překračuje hranice, ovce ze správné cesty svádí, chaosem se pyšní.
42. Zlatý drak by mohl překazit jeho plány, Hermes ví že existuje živá dračí samice, divoký oheň draky svádí, možná najdou v sobě zalíbení.
43. Hermes hlídá hranice, draci o sobě nevědí, nejspíš nesetká se zlatý drak a dračí samice, dračice je skvělou pěvkyní.
44. Prý mula dostává od Hermese pokyn, zpívat se tímto zakazuje, dračí pěvkyni se vstup do království nepovoluje.
45. Tvrdohlavá mula si na svém stojí, Hermese se možná bojí, špatné srdce ale nemá, přichází znova doba temná.
46. Možná to byl od muly šikovný tah, přiláká dračici překročit práh, čím více se zakazuje tím touha po zakázaném roste.
47. Dračice si brousí zuby na mulu i Hermese, podivná vzpoura rodí se, mula jako kdysi drak bere na sebe veškerou vinu a obětuje se.
48. Zlatý drak se proto v mule zhlíží, že podobá se mu ho netíží, Hermes se v tohle mílí, drak zná dračici.
49. Drak je na straně muly, protože skříňka patří ji, dračici Pandory, ona je to první zlo, draci spolu kdysi bojovali, do skříňky se všechno zametlo.
50. Dračice se chtěla draka zbavit, on jediný ji mohl plány zkazit, nechala kdysi zlatého draka ve skříňce zavřít, spolu se zlatou korunou, královnou všech nemocí, ať se tam klidně drak zadusí.
51. Nyní je všechno venku, drak se postaví proti draku a zlatá koruna znovu ukována, tři mocní svedou litou bitvu.

Bomba fakt hustý :) sem se počůral smíchy. Když stařičký jezevec ztratí svou hůlku, to je Zeman ne? Když Hraboš tuláček obléká červený svetr, to je Hamáček žejo? Když prý mula dostává pokyn zakázat zpívat, to je Prymula, žejo? Jen nevím proč děláš z muly hrdinu, ale tvrdohlavý jako mezek to on je. Nebo ty prasata a jejich koryta uctívají je jako svátost, stane se symbolem autorit. Fakt bomba to sedí :) ale když píšeš, že děti zanedbávat budou své povinnosti, tak si se už nezmínil, že nám to mula zavřela. Hele hodil jsem si to na svou stránku do uživatelského prostoru, až budeš psát další kapitolu, hoď to prosím rovnou tam Uživatel:LudvíkRoiSoleil/Můj svět/Zlatý drak klíďo píďo edituj, nemusíš do diskuze, já ti to povoluju :)))))) jo a zapomněl si se podepsat. --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 21. 10. 2020, 06:32 (UTC)

Škoda

Čau, poradíš mi jak se určuje škoda? Byl mi zničen mobil a nejde opravit. Je náhradou škody aktuální cena toho mobilu, nebo cena nového mobilu podobného typu, nebo nejlevnějšího mobilu podobných vlastností nebo jak? Započítává se do škody i čas, který člověk stráví se sháněním nového instalacemi apod.? Jak to dělaj třeba firmy? --Juandev (diskuse) 8. 6. 2021, 08:02 (UTC)

Mám málo času tak to vezmu stručně: Dle § 2969 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), nově platí: „Při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.“ --Kenjiro995 (diskuse) 8. 6. 2021, 10:39 (UTC)

No, tak to je celkem ale dobře řečeno. --Juandev (diskuse) 8. 6. 2021, 10:57 (UTC)

Autorita

Autorita nechybí, autorita je překryta řvoucím davem. --Juandev (diskuse) 9. 12. 2021, 10:40 (UTC)

Pročetl jsem si ten tvůj odkaz abych zkusil pochopit o čem to mluvíš. Našel jsem tam poznámky o Rakousko-Uhersku, osvícenství, rovnosti. Těžko říci, jestli lidem takový typ autority chybí nebo ne, protože názory lidí se neustále vyvíjejí. Pokud je ale autorita překryta řvoucím davem, tak to samo osobě neznamená, že nechybí. Existence nebo neexistence čehokoliv, není zárukou, že něco chybí nebo nechybí. Už jsi někdy doma hledal brýle nebo klíče od auta a věděl jsi, že je určitě někde doma máš, jenom prostě nebyli nikde vidět? Jestli nám něco chybí nebo nechybí, o tom rozhoduje naše potřeba nikoliv pouhá existence nebo neexistence toho něčeho. V dnešní době hodně lidé mluví o tom, že jim chybí svoboda a rovnost, protože cítí potřebu je mít a mají pocit, že o ně přicházejí. Proto lidé budou podporovat toho člověka nebo ty lidi, kterým uvěří, že jim to můžou dát. Pravdou ale je, že křičící lidé mají jistou výhodu a to hlavně v těžkých dobách. V těžkých dobách lidé více naslouchali extrémnějším názorům, už jenom proto, že touha po okamžité změně a tedy i v jistém smyslu radikální změně, byla v takové době velká. Trochu to připomíná Velkou Francouzkou revoluci. Například vysokou měrou demagogie, která byla typická pro Velkou Francouzkou revoluci. Z agresivně vedené občanské neposlušnosti mohou vznikat občanské války, separatismus nebo anarchie. Jenomže v minulosti se ukázali myšlenky anarchie jako příliš agresivní (atentáty). Pravdou je, že každá akce vyvolává stejně velkou, ale opačnou reakci (Newtonův zákon). Krátce po Velké Francouzké revoluci přišel diktátor a monarcha Napoleon Bonaparte, který se prohlásil za císaře. Ono se to tak nějak střídá, jak tvrdí Platón (a v jisté míře se o tom zmiňovali i další). Jedna forma vládnutí přechází v druhou, protože každá má v sobě zárodek své zkázy. Ono to totiž není o formě vlády, ale o lidech. --Kenjiro995 (diskuse) 9. 12. 2021, 12:48 (UTC)

"Tam, kde chybí autorita, se společenství rozpadá a nastává chaos," říká filozofka a politoložka Hannah Arendt. Chaos je také symbolem anarchismu, který bojuje proti autoritám. Společnost bez autority zkrátka není myslitelná. Ať se nám to líbí nebo ne. To, že je v současné společnosti zpochybňována autorita, souvisí mimo jiné i se sílícím důrazem na individualismus s jeho ideálem rovnosti. To vede především k boření formálních autorit. Důvodem není pouze pandemie a způsob jakým proti tomu autority bojují. Přesto všechno je pandemie akcelerátorem změn. Hodně se diskutuje o tom, jestli dnešní děti vůbec lze úctě a respektu naučit. Většina psychologů tvrdí, že to jde. Musejí mít ovšem dobré příklady. A smutnou pravdou bohužel je, že lidí hodných následování povážlivě ubývá. --Kenjiro995 (diskuse) 10. 12. 2021, 11:15 (UTC)