Uživatel:Juandev/Blog/Základní způsoby řešení problémů

Z Wikiverzity

(22. července 2020)

Vlastní výzkum[editovat]

Po létech řešení problémů způsobem hypotéza-řešení-výsledek se zápisem postupu na Wikiverzitu můžeme říct, že je to metoda velmi efektivní ve smyslu zapamatování (bohužel se ale po letech tato znalost při nepoužívání ztrácí a je skvělé, pokud to tady na Wikiverzitě nesmaže mazací horda a je možné se k tomu vrátit), bohužel však náročná – ne vždy se podaří stanovit správné hypotézy, někdy se nedaří realizovat řešení apod. V těch případech je pak poslední záchnou tzv. pitva, tzn. zničení předmětu za účelem prozkoumání jak funguje vevnitř.

Původní idea zapisování těchto postupů na Wikiverzitu byla ta, že když to uvidí někdo na webu tak poradí. To se skutečně děje ale jen asi v 1 % případů. Často se naopak sama Wikiverzita stává učebnicí pro jiné. Podáte dotaz na odborném fóru, někdo Vás odkáže na Váš vlastní zápis toho řešení na Wikiverzitě, netuše, že jste autorem oné wikiverzitní stránky. To je radostná zpráva protože druhým důvodem zapisování těchto postupů bylo následné vytvoření učebnice, která by měla být přemístěna na Wikiknihy. Žel bohu většina projektů Wikimedia si vydupává býti projekty sekundárními až terciálními, to jest nepublikovat vlastní autorskou tvorbu, ale jen rešeršovat jiné zdroje.

Dotaz v odborné skupině[editovat]

Naštěstí v poslední době se zase objevují odborná fóra a to zejména na Facebooku v podobě skupin, kde je možné se dotazovat na řadu problémů z lidského života. Občas pomůže i projekt Quora. Tento způsob řešení problémů je zdáse býti rychlejší, pokud někdo s řešením přijde. Často totiž lidé navrhnou netradiční řešení, kterým se dá přeskočit zdlouhavé zkoumání typu pokus-omyl uvedené výše.

Problémy s hledáním informací[editovat]

Některé skupiny jsou ale bohužel špatně spravovány ve smyslu toho, že Vás například stále odesílají do Google, čímž vlastně popírají smysl samotného diskusního fóra.

Hledání v Googlu, knihách či učebnicích se v porovnání s ostatními způsoby řešení problémů stává tím nejsložitějším, ve smyslu chybějících znalostí, jak nějakou konkrétní odpověď vyhledat, posouzení určité stránky z hlediska relevance a hlavně potřeby velkého času na takové filtrování. Navíc staré tisky nejsou na webu kvůli autorskému zákonu vůbec přístupné, takže člověk potřebuje vyvinout další úsilí v chození po knihovnách a pátrání ve fulltextu.

Kopírování[editovat]

Posledním docela rychlým způsobem řešení problémů je kopírování. Je to vlastně ten nejnaturálnější způsob – dítě kopíruje chování svých rodičů. Kopírovat můžeme např. z YouTubu, kde lidé z celého světa zanechávají krátké videonávody. Jedinou limitací je pak řešení regionálně úzce specifických problémů – např. Češi neradi sdílí řešení, takže nejvíce se člověk naučí od Američanů, Britů, Rusů a Indů.

Porovnání přístupů při řešení problémů[editovat]

Způsob Rychlost vyřešení Příklady Náročnost Časová náročnost
Kopírováním 1 návody na YouTube 1 1
Dotazem 2 skupiny na Facebooku 1 1
Pokus-omyl 3 hypotéza-řešení-výsledek 3 2
Rešerší 4 hledání na Google v knihách 2 3
Pitva 5 zničení za účelem poznání co je vevnitř 2 2