Diskuse k Wikiverzitě:Pravidla pro správce a byrokraty

Druhý návrh

Děkuji za vypraco(vá)vání pravidel. Obdobný návrh od JAna Dudíka. --Kusurija (diskuse) 10. 4. 2014, 07:13 (UTC)

Návrhy na zapracování, sporné, atd. (kusurija)

• Bylo by dobré určit funkční období. T. j. dobu, po které by správce/byrokrat měl požádat o znovuzvolení. + pravidlo, jak postupovat, pokud tak neučiní. Návrh: funkční období správce obvykle bývá 2 roky. Jenže wikiverzita je zatím malý projekt, tedy by asi bylo vhodnější(?) prodloužit na 3 roky(?). U byrokrata (pokud bychom vůbec takového měli) bych navrhoval funkční období 5 let.
  • Pokud by po vypršení funkčního období o práva správce/byrokrata znovu nepožádal: →‎ viz Uživatel:Krvesaj/Udělat. Tudíž zapracovat ten bod tam.
    • Vidím, že v tom se shodnem:-)--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 16:36 (UTC)
• Minimální požadavky:
  • "Dále je třeba mít povolenou možnost zasílání mailů přes rozhraní Wikipedie nebo mít na své stránce uveden funkční kontakt na svou osobu (ICQ, IRC). Tyto kontakty je pak třeba udržovat funkční po celou dobu případného správcovství." →‎ rozšířit o možnost: Skype.
    • A nestačí e-mail a diskusní stránka? Proč mít 3 kanály?--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 16:36 (UTC)
  • Dále bych přidal: vytvořen alespoň jeden nesmazaný článek nebo jedna nesmazaná a používaná šablona.
    • To mi připadá dost těžko uchopitelné.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 16:36 (UTC)
  • Do 250 editací nezapočítávat: návrhy na smazání, pro žádost o prodloužení mandátu nezapočítávat ani mazání článků. (zdůvodnění: pokud se někdo nezabývá (skoro) ničím jiným, než odstraňováním obsahu, neměl by mít už "ze zákona" možnost stát se správcem (aby se na jeho zvolení podíleli "hosté", jeho činnost podporující).
• Doplnit, kdo bude mít právo hlasovat. (Navrhuji: Aktivní uživatel, t. j. ten, který má měsíčně alespoň 5 editací v průměru nesmazaných/nerevertovaných editací za uplynulých 90 dní). . Sorry, přehlédl jsem, že na to je odkázáno (červeným odkazem)
  • Vzhledem k malé aktivitě na projektu (zatím) bych kvórum upravil buď: 1. snížením na 15, nebo 2. na 70% + jeden uživatel z celkového počtu majících právo hlasovat, pokud je tento počet menší než 28. --Kusurija (diskuse) 3. 4. 2014, 05:55 (UTC)
    • Tohle se týká čeho?--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 16:36 (UTC)
    • - o kvóru se týká hlasování o zvolení/potvrzení správce. --Kusurija (diskuse) 9. 4. 2014, 18:49 (UTC)

Ještě: jsme na wikiverzitě, takže ve všech případech, kde není přímo odkazováno na wikipedii, slovo wikipedie nahradit slovem wikiverzita. --Kusurija (diskuse) 3. 4. 2014, 09:21 (UTC)

Případný hlas samotného kandidáta by se měl počítat jako Proti (ať už byl jakýkoliv), neboť ukazuje na neznalost a/nebo neúctu k pravidlu. U správce je znalost pravidel předpokladem. ;-) (nedůležitá připomínka, není nutno zapracovat) --Kusurija (diskuse) 17. 4. 2014, 16:59 (UTC)--Kusurija (diskuse) 17. 4. 2014, 16:59 (UTC)

Připomínky

1. Zrušil bych výroční měsíc, povinné potvrzování po určitém čase je taky zbytečné.
2. Naopak tedy zvážit možnost potvrzení na výzvu (jak má vypadat, jak často), i když zatím na jiném projektu než Wikipedie nic takového neproběhlo.
3. Vhledem k počtu aktivních uživatelů bych byl hodně opatrný ve stanovování nějakého volebního kvóra i délky volby.
4. Kdo bude uzavírat, když zde není větší množství byrokratů?

Nebál bych se pravidlo zestručnit na čtyři body:

1. Kdo může být volen (půl roku zkušeností, počet editací)
2. Kdo může volit (min. x editací za poslední tři měsíce)
3. Jaké jsou podmínky pro zvolení (většina)
4. Odvolání po neaktivitě (půl roku) / po hlasování (většina)

JAn Dudík (diskuse) 3. 4. 2014, 08:12 (UTC)

Ad 3. a 4. bod: nepovažuji za moudré použít prostou většinu, návrh Krvesaje k tomuto (k 3. 4. 2014, 09:20 (UTC)) je přijatelnější. --Kusurija (diskuse) 3. 4. 2014, 09:21 (UTC)

1 a 2 zrušení výročního měsíce je poměrně jednoduché. Pokud tu nebude, stává se špatný správce neodvolatelným. Zvlášť v momentě, kdy nepřicházíš z jiným návrhem.

Add 4, holt se musí dovolit, jinak bude uzavírat steward, který má samozřejmě omezené možnosti hodnocení.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 18:02 (UTC)

Průběžné komentáře

Zdravím. Prosím zájemce, aby se podívali na návrh, který je uveřejněn dnes (9. 4.) a dali mi k němu zpětnou vazbu, jestli je napadá nějaká zásadnější úprava. Za mě už budu ladit jen detaily, ale nebráním se diskusi s cílem dodat návrh, který má šanci projít hlasováním. --Krvesaj (diskuse) 9. 4. 2014, 13:20 (UTC)

Nejlepší je upozorňovat na vznikající pravidlo v Diskusním prostoru.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 14:17 (UTC)

"Hlasující musí splnit podmínku nejméně 5 editací v hlavním jmenném prostoru (nikoliv diskusích) měsíčně v průměru příspěvků za posledních 90 dní": "nejméně 5 editací" je třeba upřesnit na "nejméně 5 nesmazaných editací" či na "nejméně 5 platných editací" - jde o to, aby nebyly započítávany vandalské editace či chyby/omyly v editování, které někdo (buď původce či někdo jiný) revertoval. Za druhé: 15 editací za 90 dní (průměrně jedna za 6 dní) se mi zdá málo. (například pokud by někdo opravoval každou chybičku zvlášť po jedné v nějakém (třeba) Juanově článku, tak má těch 5 editací natotata (během 5 minut či méně) třeba i v tom jediném článku. (pozn. toto píšu už podruhé, nevím, proč se to poprvé neuložilo, hláška o editkonfliktu nebyla). --Kusurija (diskuse) 9. 4. 2014, 14:51 (UTC)

Opakuji připomínku: 15 editací za 90 dní (průměrně jedna za 6 dní) se mi zdá málo. (týká se hlasujících). Jaký máte názor? --Kusurija (diskuse) 17. 4. 2014, 17:08 (UTC)

Minimální požadavky

Řekl bych že ta klauzule Minimální požadavky má zaručit to, že kandidát (jak se píše výše) …„musí správci být zkušenými uživateli, kteří znají a respektují pravidla i zvyky Wikiverzity či jiných projektů Nadace (mezi jinými zákaz používání rozšířených pravomocí ve vlastních sporech). Správci jsou zdvořilí a při jednání s ostatními editory se jim snaží pomoci s problémy, na které při tvorbě Wikiverzity mohou narazit.“

A zaručí skutečně 3měsíční aktivita a 250 editací seznámení se s pravidly a zvyky atd.? Někdo může přijít a udělat 250 editací na opravech překlepů, nebo naopak při budování jednoho svého projektu. V takovém případě je pak posouzení toho, jestli odpovídá výše uvedenému spíše subjektivní při posouzení a pravidlo 250/3 nehraje přílišnou roli.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 16:04 (UTC)

Pravidla jiných projektů

Proč by měl správce wv znát i pravidla a zvyky jiných projektů? Podle mne je to sice milé, ale zbytečné. Dneska je těch projektů už asi 13 a zorientovat se v tom je značně složité.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 16:04 (UTC)

Omezit na 1 ( - 2) jiné projekty? (??) --Kusurija (diskuse) 9. 4. 2014, 16:33 (UTC)

No, ale proč by měl správce Wikiverzity znát i jiné projekty? Mě to připadá, jako kdyby byl požadavek na policajty České republiky znát i zákony Polska a dalších zemí. K čemu jim to bude, když pracují jen v ČR?--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 16:38 (UTC)

Především by měl být schopen nahlédnout, že pravidla a zvyky jsou na různých projektech různé, a být tedy schopen neprotlačovat ta odlišná pravidla odjinud do (české) wikiverzity, ale řídit se pravidly wikiverzitními nejen proto, že je zná, ale také proto, že rozumí jejich účelu právě pro wikiverzitu (narozdíl od jiného účelu pro jiný projekt). (nesrovnávejte policajty se soudci NS ;-) )--Kusurija (diskuse) 9. 4. 2014, 20:10 (UTC)

No tak to je na subjektivním rozhodnutí komunity, jestli je to člověk co bude "bojovat" za Wikiverzitu. Proto ve svém návrhu, navrhuji zkušební období, kde se komunita bude moci s takovým člověkem blíže seznámit.--Juandev (diskuse) 19. 4. 2014, 07:27 (UTC)

Hlasování a schvalování

• min. 10 hlasujících je moc, min. bych určil spíše procentem z aktivní komunity - to je daleko pružnější
• 5 editací za 90 dní? - podle mého názoru by se měli brát v potaz jen hlasy aktivní komunity a jen těch kteří podporují myšlenu wv. Tudíž bych toto definoval jinak.
• btw (otázka pro matematika) jaký je rozdíl mezi 3/4 a 2/3 třeba převedeno na procenta?
• na wv jsou tzv. loutky normální, proto by se měla ještě uvést věta, že "u každého uživatele se počítá jen jeden hlas, pokud hlasuje vícekrát jeho hlasy se vynulují"--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 16:04 (UTC)

Re

1. min. 10 hlasujících: s určením procenta souhlasím, je to důležitá připomínka. 70% + jeden uživatel z celkového počtu majících právo hlasovat, pokud je tento počet menší než 28. Dále 20 hlasujících (t.j. až bude, dej Bože, těch oprávněných přes 30).
2. 5 editací za 90 dní?: viz nahoře. S názorem "by se měli brát v potaz jen hlasy aktivní komunity a jen těch kteří podporují myšlenu wv" souhlasím.
3. 3/4 = 75 %; 2/3 = 66,667 %
4. S připomínkou souhlasím, jen nemusí být včas jasné, kdo hlasoval loutkou. (Za jak dlouho zareaguje checkuser a jak dlouho trvá, než někdo pojme podezření?) --Kusurija (diskuse) 9. 4. 2014, 16:31 (UTC)

1. U těch procent je ale ošidných. Jde o to procenta z koho? Aktivní komunity? To ji ale musíme nějak definovat. Na druhou stranu 70 % by bylo asi moc v případě rozsáhlého projektu (např. na Wikipedii je podle statistik asi a) 70-90 velmi aktivních uživatelů, b) 300 aktivních uživatelů a c) 600 méně aktivních editorů a vemte si kolik lidí se tam zapojuje do HoPSů) Nicméně na malém projektu je možná užitečné vyloženě nutit její členy do aktivní rozhodovací politiky..

Dále 20 hlasujících (t.j. až bude, dej Bože, těch oprávněných přes 30). Polopaticky řečeno: při počtu aktivních (atd.) uživatelů od 30 do 30 000 000 furt jen nejméně 20 hlasujících. Čili pro malé počty procentuálně, pro velké počty fixně. --Kusurija (diskuse) 29. 5. 2014, 07:03 (UTC)

1. A i zde narážíme na potřebu definovat "aktivní komunitu"
2. čili rozdíl je 8 %
3. Tak tam, kde to jasné je by se hlasy takového hlasující neměly počítat a tam kde to jasné není, je to na uzavírajícím byrokratovi/stewardovi. Wikipedie má na to jasnou proceduru a ta se může použít i tady.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 16:50 (UTC)

Odebírání práv

• jak se pozná konsensus komunity?
• dočasnost odebrání si nedovedu dost dobře představit - to by to ten steward musel hlídat a po určité době ta práva přidělit. S těmi stewardy tomu nějak nerozumím. Jak to přesně funguje?--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 16:04 (UTC)

1. Zřejmě by to mělo vypadat takto: někdo (viz příslušné body pravidel) navrhne, aby si správce nechal potvrdit správcovská práva mimořádným hlasováním. Pokud tak neučiní, vyvolá hlasování za něj někdo jiný. Výsledek hlasování je tím konsensem.
2. Ten, kdo zařídí/prosadí okamžité/bezodkladné odebrání práv správce (řádně zdůvodněné) by se měl také postarat o navrácení práv správce po //uplynutí lhůty//zániku důvodů k odebrání práv správce.--Kusurija (diskuse) 9. 4. 2014, 17:37 (UTC)

OK.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 17:57 (UTC)

Dlouhodobá neaktivita

Ano, dlouhodobá neaktivita je dobrý důvod. Sám to na sobě na jednom projektu pozoruju. Nicméně půl roku neaktivity mi připadá, jako zbytečně krátká doba. Klidně bych tam dal 2-3 roky.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 16:04 (UTC)

Půl roku považuji za hranici (nejkratší) optima. 3 roky je moc. Představ si, že by správce na wv 3 roky neodváděl svoji práci, t. j. wv by byla vydána na pospas osudu (v případě výpadku druhého správce) bez "legitimního" zjednání nápravy ("vždyť přece správce máte!"). No, dejme tomu rok, ale v žádném případě více. Navíc by bylo dobré mít funkční období (dejme tomu 2 roky). S tím musí nějak rozumně korelovat odebrání práv pro dlouhodobou neaktivitu. (dejme tomu 1/2 (50 %) délky funkčního období). --Kusurija (diskuse) 9. 4. 2014, 16:45 (UTC)

Trochu mi to připadá, že vy odebírání chápete jako trest za neaktivitu. Když jeden správce bude mimo a druhý vypadne, tak převezme kontrolu nad správou Team nad malými projekty. Na druhou stranu se tedy může stát to, že prvnímu správci se odeberou za neaktivitu práva, druhý vypadne a nástává stejná situace, tak jak jsem ji popsal v předchozí větě.

Já bych si tedy nevynucoval aktivitu hrozbou odebrání práv. Správci to tady dělají pro nás ve svém volném čase, mají stejná morální a etická práva. A ne všichni jsou na té funkci závislí, takže hrozba odebrání pro ně stejně není motivací.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 16:57 (UTC)

To je, jak to kdo bere. Já jsem to myslel především z pohledu prospěchu projektu - aby to dobře šlapalo. Pokud v tom někdo vidí hrozbu nebo trest, je to na zamyšlení, zda mu jde o prospěch projektu nebo o vlastní ego. --Kusurija (diskuse) 9. 4. 2014, 17:03 (UTC)

Pak se obávám, že moc nevidím prospěch projektu v tom, když budeme práva správce odebírat. Například na anglické wv, je proces získání plných práv poměrně složitý: doslova vás do té funkce v průběhu několika týdnů zaučí (máte svého učitele - zkušeného správce). V jejich případě by to by drahý (ve smyslu času a energie) špás jim odebrat práva po 6 měsících.

V tom pravidle se píše: Správce, který se dlouhodobě neúčastní práce na projektu, nemůže být dobře obeznámen s aktuálními pravidly, doporučeními, postupy a zvyky. Nedostatek informací je překážkou kvalitnímu a odpovědnému rozhodování, jež je od správce očekáváno. Já bych neřekl, že pravidla, doporučení, postupy a zvyky se tak výrazně změní za 6 měsíců. A taky bych neřekl, že naučené dovednosti člověk zapomene za 6 měsíců. Řekl bych, že ta doba neaktivity musí být delší.

Čili odebírat již po 6 měsících mě přijde, že spíš bude v neprospěch projektu. Pokud tu budeme mít velmi schopného správce a on např. onemocní apod. přišlo by mi škoda se ho tak "jednoduše" zbavit. Naopak správců má být vícero, aby se tyto výpadky pokryly.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 17:15 (UTC)

Ještě k tomu přidám názor. Myslím si, že na Wikiverzitě se dá čekat větší výskyt lidí, kteří se výukou i výzkumem živí. V tomto světě jsou časté dlouhé prodlevy (letní 4 měsíce), stáže, projekty. Dovedu si představit schopného správce, který odjede na půlroční výzkumný projekt do Amazonie. Předpokládám, že v Amazonii asi nebude viset wifi na každém stromu. Prostě po 7 měsíců bude neaktivní. My ho mezitím připravíme o práva. Když se vrátí, třeba se rozhodne, že již kandidovat nechce. Wikiverzita přišla o schopného správce!--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 17:53 (UTC)

(s Edit. kon. ):Přesně: bylo by lépe, kdyby správců bylo vícero. K onemocnění: případy, že by člověk po onemocnění nebyl schopen/neměl možnost oznámit, že v důsledku nemoci (může jít i o jiné příčiny, než nemoc) nebude nějakou dobu dosažitelný (mě se například stalo, že jsem neměl možnost předem oznámit, že budu nedosažitelný po dobu bezmála 2 měsíce). Tedy, pokud by šlo o takový případ, asi by se měly brát ohledy. A pravidlo o odebrání práv správce brát jako možnost, nikoliv povinný způsob řešení situace. A propos: pokud bychom tu měli skutečně velmi schopného/vynikajícího správce, jistě to komunita ocení a v důsledku nebude vůle pro "slepé" uplatňování pravidla o odebrání práv správce. Nepodceňujte, prosím, vůli komunity pro dobré/rozumné řešení. (po E.K): Nevím, že by někdo odjížděl na stáž v takovém fofru, že by nemohl ani dát vědět, že na takovou dobu odjíždí. (viz část s E.K) --Kusurija (diskuse) 9. 4. 2014, 18:19 (UTC)

Současné pravidlo ale neřeší to, že to někdo oznámí dopředu. I když to oznámí, tak ho někdo může připravit o práva. Příklad z Wikipedie: neplatí přímá úměra dobrý správce = 100 % hlasů pro. Naopak dobří správci mají vždy někoho proti, protože řeší konflikty, chrání editující komunitu a tak si udělají nepřátele. Těchto 5 % je pak může připravit o práva.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 18:29 (UTC)

Jinak O.K. což takhle kompromis: 1 rok? --Kusurija (diskuse) 9. 4. 2014, 18:19 (UTC)

Tak já myslím, že je na kompromisy brzo. Možná přijde ještě někdo s jiným, daleko odvážnějším názorem.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 18:29 (UTC)

Byrokrati

"Pokud je vůči kandidátovi ve sporu nebo jinak zaujatý, měl by jakékoliv rozhodování přenechat jinému byrokratovi" - kolik máme byrokratů? - ani jednoho! (Zatím). Tedy pro dobu, dokud ty byrokraty mít nebudeme (a musíme je vůbec mít?), se to musí ošetřit jinak. Pokud je zbytečně komplikované to dávat do pravidel, tedy zatím vypustit (zakomentovat). Pokud se nemýlím, na malých projektech mohou neexistující byrokraty zastoupit stewardi. (s E.Konfl.) --Kusurija (diskuse) 9. 4. 2014, 17:03 (UTC)

Já bych to nevypouštěl. Šest let jsme tady žili bez pravidel. Proč? Protože je nikdo nenastavil, nikoho to nebaví. Diskuse nad pravidly je poměrně náročná. Spíš bychom si měli druhého byrokrata dovolit. V případě, že je jeden uzavírá hlasování vyšší šarže, tedy steward - to je logické.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 17:56 (UTC)

Nepsal jsem to proto, že bych to chtěl vypustit. Ale pro byrokraty by mělo být oddělené pravidlo; psal jsem to proto, že se možná nenajde, kdo by to pravidlo dal dohromady/+ještě schválení toho pravidla. --Kusurija (diskuse) 9. 4. 2014, 18:39 (UTC)

Tak můžeme pro byrokraty vytvořit oddělené pravidlo.--Juandev (diskuse) 9. 4. 2014, 18:43 (UTC)

Alternativní návrhy

Jelikož se Juandev tváří, že by nejraději, aby mohl volit jen on a možná pár jeho blízkých, a navrhuje do pravidla spoustu zbytečných ustanovení, předkládám alternativní návrh JAna Dudíka. JAn Dudík (diskuse) 10. 4. 2014, 05:41 (UTC)

Juandev vytvořil další alternativní návrh Juandeva, s podstránkami Uživatel:Juandev/Návrhy/Práva správce 2/Aktivní komunita a Uživatel:Juandev/Návrhy/Práva správce 2/Mentoři. --Kusurija (diskuse) 14. 4. 2014, 11:20 (UTC)

Potvrzení zapracovaných

Mohl by Krvesaj do diskuse potvrzovat co zapracoval, aby jsme nemuseli číst návrh furt do kolečka?--Juandev (diskuse) 13. 4. 2014, 07:04 (UTC)

Asi ano, ale neudělá to. Návrh je za mě v pořádku, možná pár kosmetických úprav a navrhnu k hlasování. --Krvesaj (diskuse) 14. 4. 2014, 05:38 (UTC)

Lépe tomu poslouží diff. Pokud ne, může to vyvolat různé otázky... ;-) --Kusurija (diskuse) 17. 4. 2014, 16:33 (UTC)

To znamená, že před hlasováním si to budu muset znovu přečíst a zamyslet se nad tím.--Juandev (diskuse) 19. 4. 2014, 07:29 (UTC)

Ano, to už je osud ;-). Jinak, hlasovat bezmyšlenkovitě se taky dá, ale potom nechť takový nevykřikuje, že je něco odhlasováno špatně... --Kusurija (diskuse) 29. 5. 2014, 07:11 (UTC)

Minimální požadavky 2

O správcích se rozhoduje hlasováním, tudíž mi připadá zbytečné stanovovat příliš vysoko počet editací. Osobně chápu smysl minimálních požadavků na Wikipedii (která je největším českým projektem co do počtu editorů i přílivu nováčků a kde se o správcích hlasuje nejčastěji), že je to kvůli tomu, aby komunita nebyla zbytečně zatěžována mnoha hlasováními o naprostých začátečnících (často dětech), kteří chápou získání práv správce jako známku určité prestiže, projev uznání od ostatních, prostě jinak než jako závazek sloužit komunitě. I když stanovené minimální požadavky v okamžiku hlasování těsně splňovali, tak pro svou nezkušenost nebo nevyzrálost nebyli schváleni, podobný výsledek se opakoval i při příštím hlasování, kdy měli editací více, a stejný výsledek by zřejmě nastal, i kdyby byla minimální hranice vyšší.

Ostatní české projekty včetně Wikiverzity jsou co do počtu editorů i nováčků výrazně menší a zatěžování komunity častým hlasováním IMO nehrozí, proto nevidím důvod, aby bylo minimum stanoveno tak vysoko jako na Wikipedii. Některé jiné české projekty je nemají stanovené vůbec; na těch, kde působím, jsem s tím žádný problém nezaznamenal, na správce kandidovali obvykle editoři s bohatými zkušenostmi z jiných projektů, nebo takoví, kteří už prokázali nějaké zasluhy na projektu, navíc často až poté, kdy ke kandidatuře na správce byli vyzváni od zkušenějších kolegů.

Předpokládám, že hlasující jsou svéprávní a budou schopni zhodnotit, jestli je někdo schopen fungovat jako správce, i když má méně než 250 editací (ale převážně větších, bezproblémých a přínosných), nebo když má víc jak 1000 editací (ale většina z nich jsou editace drobné, případně „nahnané“ velmi častou editací několika málo stránek, jak zmiňuje i Juandev v sekci #Minimální požadavky). Měl vůbec Mmh 250 editací v době, kdy se o něm hlasovalo? Pokud se zde v budoucnu objeví někdo, kdo se jeví, že bude pro projekt přínosem (zvlášť když zde tou dobou třeba bude jen jeden nebo dokonce žádný správce – i to může nastat), proč takhle striktně omezovat, jestli se o něm vůbec může hlasovat? Navrhuji proto snížení minimálního počtu na 100 editací. – Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Milda (diskuse • příspěvky)

Podle tvého cítění vysoké navrhované minimum požadovaných editací slouží k tomu, aby se správci stávali lidé z Wikiverzity, naopak má zabránit tomu, aby se správcem nestali pouzí občasní navštěvovatelé Wikiverzity. Nicméně nemám problém se snížením např. na 150 příspěvků (při podmínce min. tříměsíční aktivity v projektu). Doufám, že bude takto návrh i pro tebe "prohlasovatelnější". Pěkný den. --Krvesaj (diskuse) 17. 4. 2014, 13:59 (UTC)

Tak jako projev pristiže/kariérní postup to chápou i starší zkušení uživatelé.--Juandev (diskuse) 19. 4. 2014, 07:39 (UTC)

@Milda: Teď jsem si té otázky všiml: Když se o mně hlasovalo, měl jsem editací určitě více než 500 a rok docela velké aktivity. Samozřejmě spousta z toho je "nahnaná" častou editací několika málo stránek, protože to jsou právě stránky projektu, na kterém zrovna člověk pracuje.

Dovedu si představit, že někdo je vynikající editor s malým počtem editací (jako na české Wikipedii Jan Sokol, který většinou článek napíše doma a pak ho na Wikipedii jen překopíruje), ovšem to je možno brát jako výjimky.

Prakticky by to šlo řešit tak, že by se striktní hranice počtu editací udělala sice nízká, ale u kandidáta by se zveřejnila jeho aktivita (počty editací, ale také odkazy na projekty, na nichž pracoval), takže by si každý mohl udělat obrázek. --Mmh (diskuse) 4. 7. 2014, 19:58 (UTC)

Souhlas s návrhem

Pokud již nyní někdo souhlasí s návrhem jako použitelným (s tím, že jeho zdokonalování se překážky nekladou ani po "schválení", navrhuji již se podepsat v podsekci pro: --Kusurija (diskuse) 17. 4. 2014, 16:41 (UTC)

Pro

1. Jelikož se neobjevují další nápady --Kusurija (diskuse) 29. 4. 2014, 09:51 (UTC)

Závěr

O pravidle se hlasovalo jinde.--Juandev (diskuse) 3. 10. 2014, 05:46 (UTC)

Přejmenovat

Navrhuji přejmenovat na Pravidla pro správce a byrokraty, nebo se to týká i byrokratů.--Juandev (diskuse) 21. 6. 2014, 13:02 (UTC)

OK. Myslím, že to je jasná věc, takže o tom není třeba diskutovat, mohl jste to přesunout rovnou. --Kusurija (diskuse) 22. 6. 2014, 05:50 (UTC)

Tchořův návrh

Přeneseno z diskusního prostoru wikiverzity

Myslím, že jsme se mohli dohodnout, že po schválení pravidla budou všichni správci potvrzovat. Dělá se to tak. Nicméně to jsme také nedohodli. --Tchoř (diskuse) 22. 6. 2014, 07:58 (UTC)

Ano v tomto má Tchoř pravdu. Výročním měsícem se myslí měsíc kalendáření. Tedy, pokud Danny získal práva v květnu, lze ho vyzvat k potvrzení kdykoliv, ale jen na květnové výzvy by měl reagovat svým potvrzením.

Anarchie tu převládala do posavad a ještě místy převládá. Obětovali jsme hodně energie tomu, abychom se dohodli na nějakém pravidle, tak bych se přikláněl k tomu, abychom ho interpretovali všichni stejně.--Juandev (diskuse) 22. 6. 2014, 13:18 (UTC)

@Tchoř: to je zajímavá připomínka. Myslím, že na diskusi o tom, "že po schválení pravdla budou všichni správci potvrzovat" je ještě čas. Asi (skoro) všichni nahlédnou, že zde mnohé procesy probíhají poněkud dost pomaleji/opožděněji, než na jiných projektech, takže bychom nemuseli být tak úzkoprsí a tuto možnost znemožnit a priori. V současnosti by to znamenalo potvrzení Dannyho B. jako správce, jako byrokrata a potvrzení Mmh jako správce. Potvrzení Dannyho B. jako importéra by do toho asi nespadalo (pravidla tuto funkci zatím neřeší), ale podle zájmu by se dalo i o tom diskutovat. --Kusurija (diskuse) 26. 6. 2014, 11:03 (UTC)

Pro

1. Souhlasím s návrhem Tchoře ve smyslu upřesnění nahoře. + navrhuji termín do 3 měsíců po zavedení pravidla, t.j. do 22. 9. 2014. --Kusurija (diskuse) 26. 6. 2014, 11:15 (UTC)
2. Ano, ač to nebylo součástí Pravidel, souhlasím, aby se oba správci české Wikiverzity nechali potvrdit podle nových platných pravidel. --Krvesaj (diskuse) 26. 6. 2014, 14:33 (UTC)
3. Ano, to je rozumný návrh. Zvlášť v případě správce, který nebyl volen, ale dosazen.--Juandev (diskuse) 26. 6. 2014, 18:30 (UTC)
4. Pokud jsem pochopil, že se jedná právě o to, aby po přijetí tohoto konkrétního souboru pravidel předložili současní správci své správcování k potvrzení (a nikoliv o nějaký obecný princip potvrzování, který by to asi chtělo lépe promyslet), tak to jsem pro. --Mmh (diskuse) 4. 7. 2014, 19:47 (UTC)

   Tak nějak. Došlo k výrazné změně nejen toho jak se volí správci, ale i toho, kdo může být správcem a jaké jsou požadavky na správce. Dříve neexistencí tohoto dokumentu mohl být správcem v podastatě kdokoliv. Tento dokument to výrazně zužuje a proto je dobré potvrdit všechny lidi ve funkcích, jestli komunita najde shodu na tom, že odpovídají současným pravidlům.--Juandev (diskuse) 5. 7. 2014, 06:08 (UTC)

Proti

1. V právním státě je takovýto postup, kdy si úzká skupinka lidí nejprve bez jakýchkoliv pravidel o hlasování vytvoří nějaký dokument, který následně vydává za pravidlo, dále pak už zcela bez jakéhokoliv diskutování rozšíří jeho působnost a nakonec ještě vynucuje jeho okamžitou aplikaci (jak by asi proběhlo "hlasování" o pravidle, kdyby obsahovalo i všechny tyto přílepky?), naprosto nepřijatelný. Wikiverzita nesmí být prostředkem několika jedinců vyřizujících si své osobní účty, hojících si své ego a snažících se násilně likvidovat své názorové oponenty svévolným a odsouzeníhodným manipulováním se základními principy projektů Wikimedia.
   — Danny B. 9. 7. 2014, 21:44 (UTC)

   Tím chceš říct, že máš problém se nechat potvrdit?--Juandev (diskuse) 9. 7. 2014, 23:06 (UTC)

   Tchoř do té údajné úzské skupinky také patří?--Juandev (diskuse) 9. 7. 2014, 23:09 (UTC)

2. S odstupem se mi zdá, že by to také poměrně snadno mohlo skončit tak, že budeme bez správců. O to jsem radši, že to není můj návrh a mohu s čistým svědomím změnit hlas na proti. --Tchoř (diskuse) 6. 8. 2014, 00:03 (UTC)

Zdržel se

1. Nepřijde mi to podstatné. A, popravdě řečeno, mne docela překvapuje, že je to prezentováno jako můj návrh. To se mi zdá lživé, neboť se nepamatuji, že bych něco takového navrhoval.--Tchoř (diskuse) 8. 7. 2014, 21:18 (UTC)

   @Tchoř: cituji: ":Myslím, že jsme se mohli dohodnout, že po schválení pravidla budou všichni správci potvrzovat. Dělá se to tak. Nicméně to jsme také nedohodli. --Tchoř (diskuse) 22. 6. 2014, 07:58 (UTC)" --Kusurija (diskuse) 9. 7. 2014, 08:34 (UTC)

   Ano. Také myslím, že jsme se mohli dohodnout, že požádáme o zavření české Wikiversity pro přetrvávající rozhádanost. To jsme se také nedohodli. (Ani tohle není návrh.) --Tchoř (diskuse) 10. 7. 2014, 17:56 (UTC)

   To je velmi zajímavá změna názoru.--Juandev (diskuse) 9. 7. 2014, 10:18 (UTC)

Komentáře a diskuse

Já mám stále dojem, že ve správcování a správcovských procedurách spoustě věcí nerozumím, a kromě toho jsem všeobecně nechápavý mimoň. Z toho plyne, že jsem si nejistý v takovýchle hlasováních. O jakém návrhu přesně se tu hlasuje? Pokud jde o to, zda se mají správci potvrzovat, tak (1) nemám určitě nic proti tomu nabídnout se k potvrzení, resp. nabízet se k potvrzení třebas každý rok, ale (2) nejsem schopen posoudit, zda je to pravidlo, které Wikiverzitě nějak prospěje. Proto nejdřív píšu sem v naději, že pokud na mém hlasu záleží, tak mi to ještě trochu blíže vysvětlíte. --Mmh (diskuse) 30. 6. 2014, 14:01 (UTC)

Tak jako Tchoř píše, že při tak velké změně pravidel pro správce a byrokraty by bylo dobré se nechat potvrdit, teď při vzniku nového pravidla. Že by se to dotklo všech, kteří jsou správcem či byrokratem. Je to jasné?--Juandev (diskuse) 30. 6. 2014, 16:10 (UTC)

Aha. --Mmh (diskuse) 4. 7. 2014, 19:43 (UTC)

ad Povinné potvrzení

Doporučuji upřesnit větu Každý editor smí podle této sekce pravidla vyzvat k potvrzení nejvýše jednoho správce za rok. na Každý editor smí podle této sekce pravidla vyzvat k potvrzení nejvýše jednoho správce za rok, pokud jeho předchozí vyzvání bylo akceptováno a hlasování proběhlo. --Kusurija (diskuse) 27. 6. 2014, 09:02 (UTC)

Logičtější by bylo, kdyby v případě, že editor, který byl vyzván validním editorem k potvrzení ve výroční měsíc, to neučiní, je potvrzení zahájeno automaticky.--Juandev (diskuse) 27. 6. 2014, 13:12 (UTC)

Já bych to nechal, jak to je. Nevidím výhody změny a obecně je dobré držet pravidla stručná.--Tchoř (diskuse) 8. 7. 2014, 21:13 (UTC)

Členění do kapitol

Má nějaký smysl, že celá pravidla jsou dána do kapitoly "Závazná část"? Nebylo by přehlednější, kdyby se tento nadpis zrušil, a z podkapitol se udělaly normální kapitoly? --Mmh (diskuse) 30. 6. 2014, 14:54 (UTC)

Třeba bude někdo chtít doplnit nějaké odkazy - tedy nezávaně. Nechal bych tuto možnost otevřenou. --Kusurija (diskuse) 30. 6. 2014, 16:03 (UTC)

ESO.--Juandev (diskuse) 30. 6. 2014, 16:18 (UTC)

Tak jsem to nemyslel, že teď právě a já bych chtěl něco doplňovat. myslel jsem to jako kdyby někdo si "usmyslel" že tam něco takového patří, tak aby pro to měl logický prostor (třeba jako nezávazné doplnění). --Kusurija (diskuse) 30. 6. 2014, 16:58 (UTC)

Vůbec nechápu, jak to, co píšete, souvisí s mou otázkou. --Mmh (diskuse) 30. 6. 2014, 17:04 (UTC)

Souhlasím, zatím jiná kapitola než "Závazná část" není, čili můžete ji zrušít a z podkapitol udělat kapitoly. Až tam bude někdo chtít přidat něco nezávazného, tak si s tím poradí. --Kusurija (diskuse) 30. 6. 2014, 18:35 (UTC)

Kvórum účasti

Při současném prvním hlasování, které zkoušíme provést podle tohoto pravidla (Kusurijova kandidatura na správce), se už ukazují dvě slabiny oné 70% podmínky platnosti hlasování:

• Nedá se dost dobře zjistit (pokud na to někdo nenapíše nějaký nástroj), kdo vlastně všechno smí hlasovat, tedy kolik je aktivních uživatelů, z nichž se počítá kvórum.
• Bez ohledu na skutečný počet uživatelů oprávněných k hlasování bude asi vždy problém sehnat těch 70 %, nebo i při větším počtu aktivních uživatelů těch 20. (Největší problém to ovšem nebude při samotné volbě nového správce, ale při potvrzování správců, pokud bychom je chtěli teď nechat všechny potvrdit — a nejde teď o mne samotného, že bych se bál nepotvrzení, nýbrž je dost dobře možné, že bychom přišli o všechny správce čistě proto, že by se žádnému na potvrzení nesešlo platné hlasování.)

Jako jednu možnost vidím kvórum zcela zrušit. Ponechat podmínky na zjištění aktivního uživatele, ale kdo bude hlasovat, ten bude prostě hlasovat. Jako druhou možnost vidím kvórum snížit třeba na 50 %, ale pro potvrzování pak doplnit pravidlo, že nesejde-li se dost hlasujících, pak není se správcem taková nespokojenost, aby jim to stálo za to, a zůstává status quo.

Co myslíte? --Mmh (diskuse) 5. 8. 2014, 20:28 (UTC)

Tak v první řadě bych nesouhlasil s tím jak si pravidlo vykládáš. Já si myslím, že nedostatek hlasujících nezapříčiní automatické odebrání správci/byrokratovi při potvrzení. To kvórum je totiž potřeba pro volbu, ne pro potvrzení. Takže vezmuli si to abstraktně, tak ty jako správce s ucházíš o práva správce. Pokud nezahlasuje dost lidí, je to potvrezní neplatné a tobě práva zústávají.--Juandev (diskuse) 5. 8. 2014, 20:48 (UTC)

Je tam jasně napsáno, že pro potvrzení platí všechno stejně jako pro volbu. Když se nesejde dost hlasujících, není správce zvolen. => Když se nesejde dost hlasujících, není správce potvrzen. Na základě čeho soudíš, že by to mělo být jinak? --Mmh (diskuse) 5. 8. 2014, 21:02 (UTC)

No já si myslím, že jsem již taková potvrzení viděl a prostě závěr byl takový - nebylo dostáno podmínkám, jedeme dál jako by se nechumelilo.--Juandev (diskuse) 5. 8. 2014, 21:17 (UTC)

Dobře. Pak by se to ale mělo jasně napsat do příslušného odstavečku. Tedy třeba dodat "pokud se hlasování o potvrzení správce nezúčastní dostatečný počet uživatelů, bere se správce jako automaticky potvrzený", nebo něco podobného. --Mmh (diskuse) 5. 8. 2014, 21:48 (UTC)

S tímto já nesouhlasím. Zejména pro případ, že by byl správce vyzván, aby se nechal potvrdit. Pokud by se uplatnil Juandevův návrh, na který tu reaguji, mohl by se takový správce stát prakticky neodvolatelným. --Kusurija (diskuse) 5. 8. 2014, 23:10 (UTC)

Ještě ke kvóru. Podle mého názoru, není problém v kvóru jako takovém, ale v "kvóru z koho". Když to přeženu tak dnes mohou náhodní návštěvníci rozhodovat o tom, kdo bude projekt spravovat a reprezentovat. Ale nemohou o tom rozhodovat stálý editoři, kteří stáli třeba i u zrodu projektu (Danny B., Mike Beer).

@Tento odstaveček: Nemohu si pomoci, ale pokud někdo si za posledních půl roku nenajde příležitost udělat 30 editací, tak nevím, proč by měl mít větší právo na hlasování, jen ve jménu bývalých zásluh. Dá se pochopit, pokud někdo kvůli nemoci či jiné výšší moci nemůže editovat pár týdnů, nu, připusťme i 2-3 měsíce. Pokud je to déle, asi nebude mít přehled o dění a tím i o vlastnostech kandidáta a oprávněně v porovnání s jinými aktivnějšími je jeho způsobilist zodpovědně volit považovatelná za nedostatečnou (nebo s rizikem neodůvodněného zaujetí). --Kusurija (diskuse) 5. 8. 2014, 23:03 (UTC)

Ovšem ten druhý návrh, že může správce zvolit jeden náhodný člověk mě připadá jako obrácený extrém.

Já bych spíše hledal novou definici toho, kdo může hlasovat. 15příspěvků za 90 dní je zjevně nevyhovující frekvence. Zde vidím dva způsoby jak to uchopit. Navrhnout lepší frekvenci, nebo to uvést vágně a nechat to na byrokratech. Lepší frekvence se podle mne dá namodelovat tak, že si řekneme, koho považujeme za aktivního editora a koukneme se na frekvenci jejich editací. Vágní formulace může být třeba taková.

Co se týče kvóra, můžeme ho pak snížit na 60 % s tím že když bude mít projekt více jak 25 oprávněných hlasovat, tak bude kvórum 70 %.--Juandev (diskuse) 5. 8. 2014, 21:57 (UTC)

150 editací za 6 měsíců mi připadá jako podstatně tvrdší podmínka než 15 editací za 3 měsíce. Byl bys schopen udělat přehled, kdo by pak byl třeba v případě současného hlasování o Kusurijovi (tedy k 15.7.) oprávněn, abychom si mohli udělat představu, jak by to bylo v případě takového rozlišení? --Mmh (diskuse) 5. 8. 2014, 22:01 (UTC)

Aha, tak to asi není dobře napsáno!--Juandev (diskuse) 6. 8. 2014, 05:37 (UTC)

Co se týče kvóra, mělo by odrážet původní záměr a duch pravidla a oprostit jej od nevhodného zaokrouhlování již ve formulaci. Tedy 2/3 (66,667 %) z počtu oprávněných hlasovat a nedodávat nic o + jeden uživatel, stačí, že to musí být více. Co se týče počtu editací, asi by bylo vhodné nechat tento poměr (nyní 15 za 3 měsíce), jen jej rozšířit na 30 (pokud zvýšit, tak nejvýše na 40 - vzhledem k delšímu období; 150 je nerozumně přísné) editací za půl roku. Dodatek "Dále 20 hlasujících, až bude oprávněných přes 30" bych nechal nezměněný. --Kusurija (diskuse) 5. 8. 2014, 22:24 (UTC)

A co argument, že současné pravidlo vyloučí, dlouhodobě aktivní editory a dává možnost hlasovat náhodným návětěvníkům?--Juandev (diskuse) 6. 8. 2014, 05:37 (UTC)

Já bych to nechal, jak to je. Kdo tu opravdu pracuje, tak asi těch 15 příspěvků bez problémů udělá. A kvórum je rozumně nastavené tak, aby když tu zrovna těch aktivních lidí je hodně málo (třeba přes léto, když započítáme dlouhé „vysokoškolské“ prázdniny), tak aby nebylo snadné toho zneužít a dělat nějaké mocenské převraty – při menším počtu stačí málo, třeba i jediný, který se toho odmítne zúčastnit, aby jim to zkazil.

Z téhož důvodu by se mi asi líbila víc interpretace, že při neplatném hlasování u potvrzování správce zůstává správce správcem. Ale myslím, že bez toho, že bychom se dohodli na patřičném doplnění pravidla, nebude takovou interpretaci jednoduché obhájit.--Tchoř (diskuse) 5. 8. 2014, 23:51 (UTC)

Máš pocit, že tu dochází k nějakému mocenskému převratu? Kdo má nyní moc a kam se to převrací? Já měl za to, že wiki projekty jsou přímou demokracií a žádné mocenské skupiny tu neexistují.--Juandev (diskuse) 6. 8. 2014, 05:37 (UTC)

Něco jiného je teorie (a proklamace) a něco jiného je praxe. Porovnejte názory a výroky dvou diskutujících nade mnou s dnešní realitou zde na wikiverzitě (kdo má náladu, třeba i na jiných projektech). --Kusurija (diskuse) 6. 8. 2014, 10:10 (UTC)

Malé porovnání

Dovolím si uvést malé porovnání wp a wv a co k tomu ukazuje statistika.

Wikipedie

• Právo hlasovat: 25 editací článků v hlavním ns od registrace (lidé, kteří mají min. 10 editací je 12 700, v dubnu 2006, kdy pravidlo vzniklo to bylo 700)[1]
• Minimální počet hlasujících: 20 (pravděpodobně z několika tisíc)
• Úspěšnost: 3/4 pro z hlasujících
• Počet aktivních editorů (5e/měsíc): 550-750
• Počet velmi aktivních editorů (100): 70-90

Počty účástníků v ŽOPSech:

• 2006: 39, 48, 40, 25, 30, 49, 29, 32, 29, 33, 50, 22, 37 z 200 ~ velmi aktivních 50
• 2007: 46, 59, 77, 47, 34, 54, 48, 37, 45, 57, 38, 60 z 1300 ~ 55
• 2008: 44, 44, 29, 49, 50, 44, 39, 31, 25, atd. z 1700 ~ 80
• 2009: 51, 42, 30, 52, 43, 66, 43, 55, 35, 22, 39, 32, atd. z 2300 ~ 80
• 2010: 37, 33, 28, 41, 39, 30, 37, atd. z 3300 ~ 90
• 2011: 30, 33, 25, 46, 36, 33, 21, 45, 47, 45 z 4100 ~ 90
• 2012: 56, 59, 33, 21, 43, 28, 37, 10, 28 z 5000 ~ 85
• 2013: 42, 44, 35, 37, 40, 39, 32 z 7500 ~ 85

Pokud by platilo stejné pravidlo na Wikiverzitě, pak min. 10 editací od registrace má 49 lidí. Jiná statistika mi ukáže, že lidí, kteří mají více jak 25 editací je na cs.wv 41.

Co se týče minima 20 hlasujících, tak na wp to může být 20 z 6 000 (tzn. 0,3 %) a v době vzniku pravidla to mohlo být 20 ze 400 (5 %). Pak na wv by to bylo nyní 20 ze 41 (48 %).

Wikiverzita

• Právo hlasovat: x (15 příspěvků za posledních 90 dní) --> což se nedá zjistit a podle statistik je to velmi proměnné číslo pohybující se od 0 po 5 lidí
• Minimální počet hlasujících: x (=odvislé od proměnné hodnoty); později 20 (z těžko určitelného počtu)
• Úspěšnost: 3/4 pro z hlasujících
• Počet aktivních editorů (5e/měsíc): 2-8
• Počet velmi aktivních editorů (100): 0-2

Pokud by platila výše uvedená pravidla na Wikipedii, tak právo hlasovat může mít okolo 150-200 lidí, minimální počet hlasujících by byl tudíž 20.

Čili 20 hlasujících z 200 je 10 %. Na Wikiverzitě je nyní asi 5 lidí s právem hlasovat. Čili 70 %+1 z 5 je 4,5 člověka, zaokrouhleno na celé 5 lidí, tedy 100 %.

--Juandev (diskuse) 6. 8. 2014, 08:30 (UTC)

Diskuse

Děkuji Juandevovi za vloženou práci a názorné porovnání. Problémem současného pravidla tedy je: 1) především - a v podstatě jediným problémem je malá aktivita projektu, která vede k neschopnosti projektu jako takového podle těchto pravidel činit/umožnit nějaké změny v "kádrovém" obsazení. 2) z tohoto vyplývajícím dalším problémem je nedosti vhodná formulace pravidla vzhledem k současné situaci/aktivitě na projektu. 3) v důsledku všeho uvedeného existuje větší polarizace názorů/postojů včetně chybění názorů/postojů jiných, které by mohly situaci moderovat. 4) dalším důsledkem všeho tohoto a háhodné "konstelace" vyskytnuvších se názorů/postojů je větší rozhádanost na projektu, a to vše snižuje atraktivitu pro přispívání k rozvoji projektu a naopak přitahuje náhodné kolemjdoucí (často takové, kteří nenacházejí dost pochopení pro svůj styl činnosti jinde a zde tedy vidí příležitost se uplatnit autoritativněji), kterým je jinak projekt "ukradený" a mají dokonce někdy spíše tendenci projektu uškodit. Obrazně a pejorativně řečeno, slétají se jak supi nad mršinou (toto nebylo myšleno jako útok na kteréhokoliv - ať už jednotlivého či skupinu - kolegu, ale jako obrazné vykreslení přirozených a nám všem vlastních tendencí k jistému vzorci stereotypních jednání/tendencí. Jako liška, která ohrnula nos nad "kyselými" hrozny na vinici jde raději ulovit myš, což je pro ni přirozenější). Jako východisko z tohoto bych viděl posílení projektu jak novými editory, tak větší aktivitou (včetně té, zaměřené na vylepšování již vytvořeného). --Kusurija (diskuse) 6. 8. 2014, 09:29 (UTC)

"(často takové, kteří nenacházejí dost pochopení pro svůj styl činnosti jinde a zde tedy vidí příležitost se uplatnit autoritativněji), kterým je jinak projekt "ukradený" a mají dokonce někdy spíše tendenci projektu uškodit...." - to patrně mluvíte o sobě a Juanovi, protože nikdo jiný tady tomu popisu nevyhovuje.... "Jako východisko z tohoto bych viděl posílení projektu jak novými editory, tak větší aktivitou (včetně té, zaměřené na vylepšování již vytvořeného)." - to vám kdekdo říká už roky, ale místo toho tu pobíháte po diskuzích a vytváříte nepoužitelný projekt... --Lenka64 (diskuse) 6. 8. 2014, 09:58 (UTC)

Děkuji za dobrou pobídku lidem, aby si ověřili sami, kdo tu co vytvořil (hodnotného) a kdo ne. V každém případě jsem Vám velmi vděčný za Vaši intenci prokázat, že je Vám projekt mnohem méně "ukradený", nežli jiným - už třeba doplněnním hodnotnějšího obsahu, nežli jaký přidali Vámi kritizovaní. P.S. byl bych velmi nerad, kdyby se sledující nechali strhnout povrchními náhodnými nálezy a apriori nepředpokládali dobrou vůli kteréhokoliv z porovnávaných. (Zatím nepřijaté) pravidlo Wikiverzita:Předpokládejte dobrou vůli velí/bude velet něco jiného. Podobné pravidlo již funguje na wikipedii. --Kusurija (diskuse) 6. 8. 2014, 10:28 (UTC)

Pokud by tu byl nějaký hodnotný obsah - pak by ho někdo používal... kdo používá Vámi a Juanem dodaný obsah? Nikdo? --Lenka64 (diskuse) 6. 8. 2014, 10:35 (UTC)

Pokud by někdo dodal kursy pletení, háčkování, paličkování a někdo jiný podle nich vytvoříl svoje výrobky, jak ověříte, že je někdo použil nebo ne? Pokud se někdo na základě dodaných kvízů, kurzů či jiných materiálů zdokonalil ve španělštině, jak ověříte, že je někdo použil nebo ne? (tedy pokud ověřující neposuzuje jen podle toho, zda on sám to použil/nepoužil) ;-) --Kusurija (diskuse) 20. 8. 2014, 13:40 (UTC)

Ukázkový příklad osobního útoku a nepředpokládání dobré vůle od celého čtvrtého bodu prakticky až do konce. Velmi udivující u kandidáta na správce. A k zamyšlení: začínáte používat stejné „argumenty“ jako Juandev (=„my tu vytváříme hodnotný obsah, ostatní se snaží jen škodit“).--Zdenekk2 (diskuse) 6. 8. 2014, 15:18 (UTC)

Že by "Ukázkový příklad" snahy vidět "osobní útok a nepředpokládání dobré vůle" u jedněch a snahy nevidět totéž u druhých? V každém případě vidím ve Zdenkkově2 příspěvku pozitivum, že je ochoten kontrolovat závadnost/nezávadnost nových příspěvků z tohoto aspektu. Myslím, že bychom v tomto směru mohli spolupracovat, ovšem pokud bude ochoten tomu věnovat čas. Já osobně bych na takové spolupráci měl zájem. --Kusurija (diskuse) 7. 8. 2014, 05:09 (UTC)

Juandevův návrh změny

Následující návrh bych mohl lépe učesat, ale nemám na to čas. Ostatně napřed asi proběhne diskuse a po ni bych to finálně učesat. Navrhuji,
vhodně do pravidla zkomponovat náseldující:

1. adaptaci w:Wikipedie:Účast v hlasování se změnou v bodě 4: Uživatel musí mít na české Wikipedii v okamžiku zahájení hlasování alespoň 25 editací článků v hlavním jmenném prostoru (nepočítají se tedy editace např. diskusí, uživatelských stránek nebo pískoviště). --> Uživatel musí mít na české Wikiverzitě v okamžiku zahájení hlasování alespoň 150 editací článků v hlavním jmenném prostoru a v prostoru Fórum (nepočítají se tedy editace např. diskusí, uživatelských stránek nebo pískoviště). a zároveň provedly změny typu Wikipedie --> Wikiverzita apod.
2. dále úsek Hlasování je platné, jen pokud se do něj zapojí minimálně 70 procent + jeden hlasující z celkového počtu majících právo hlasovat, pokud tento počet je menší než 28. Dále 20 hlasujících, až bude oprávněných přes 30 (tzv. kvórum, počítáno ze součtu hlasů Pro, Proti a Zdržuji se hlasování). --> Hlasování je platné, jen pokud se do něj zapojí minimálně 2 hlasující z celkového počtu majících právo hlasovat (tzv. kvórum, počítáno ze součtu hlasů Pro, Proti a Zdržuji se hlasování).

Cíle tototo návrhu jsou následující:

• zjednodušit výklad pravidla, tak aby byl jasný
• umožnit ověřit podmínky (v současnosti to nejde - nejsou na to nástroje)
• nevyžadovat vysokou volební účast (Wikipedie ukazuje, že o volby není zájem)
• umožnit volit všem, kteří se aktivně podílejí na realizaci cílů projektu

--Juandev (diskuse) 6. 8. 2014, 11:26 (UTC)

„minimálně 2 hlasující“ má být vtip nebo příprava na frašky typu „Franto a Karle pojďte mě zvolit“?--Zdenekk2 (diskuse) 6. 8. 2014, 15:31 (UTC)

Zdenkkův2 argument je velmi pádný a zásadní, naprosto se s ním ztotožňuji. Uznat za platné volby, kterých se zúčastní extrémně nízký počet editorů (0, 1, 2,( možná ještě 3?)) je cesta do pekel. Pro takovéto situace bych viděl dvě řešení: takové volby považovat za neúspěšné/nepovedené, tedy nemající žádný dopad (kromě toho, kdy kandidát může znovu kandidovat), nebo druhé řešení pro případ, že se situace se správci (nebo byrokraty) musí nějak řešit: požádat o rozhodnutí vyšší moc (stewardy nebo byrokraty). Totiž extrémně nízký počet voličů není usnášeníschopný. --Kusurija (diskuse) 7. 8. 2014, 05:46 (UTC)

A počet 0-3 pravidelně se vyskytujících editorů Vám nepřijde extrémně malý? Jaký počečet by jste navrhl jako alternativu?--Juandev (diskuse) 7. 8. 2014, 06:01 (UTC)

A kde vidíš 0-3 pravidelně se vyskytujících editorů? Já u Kusurijovy žádosti o práva správce vidím (i s Kusurijou) 6, kteří mají právo hlasovat (=pravidelně se vyskytující editoři dle zdejší definice práva hlasovat). Proč na Wikipedii při podstatně větší komunitě stačí k účasti v hlasování celkových 25 editací v hlavním jmenném prostoru?--Zdenekk2 (diskuse) 7. 8. 2014, 16:15 (UTC).

Zde s Vámi nemohu souhlasit Zdendo! Naše pravidlo hovoří o editorech kteří mohou hlasovat (ti co za posledních 90 dní udělali 15 editací v hlavním ns). Neřekl, bych že to pravidlo, říká, že jsou to pravidelní editoři. Někdo přijde na Wikiverzitu, udělá 20 editací a odejde. Takový člověk může pak volit případného kandidáta, ale já bych neřekl, že je to pravidelný editor. To co já označuji za pravidleně se vyskytující editory, jsou oficiální statistiky WMF. Zde vidíte, že na cs.wv se vyskytují 0-3 editoři, kteří učiní více jak 10 editací měsíčně.

Tak já navrhuji vyšší číslo z důvodu, aby hlasovali hlavně ti co mají z Wikiverzitou hlubší zkušenost. Vytvořit článek na Wikipedii (třeba pahýl) je jednoduché a tedy je jednoduché se sžít s duchem projektu. Na Wikiverzitě je to daleko složitější a vyžadujete nějaký čas. Dlouho jsem přemýšlel, jak upravit to, aby mohli hlasovat hlavně stálý uživatelé sžití ze systémem a zároveň to bylo jednoduché a ověřitelné. Co mě napadlo je toto. Za současných pravidel například nemůže hlasovat Danny B. To Vám přijde správné, že správce/byrokrat, který je tu a tvoří od samotného založení projektu nemá hlasovací právo?--Juandev (diskuse) 7. 8. 2014, 16:53 (UTC)

Tady se pořád někdo ohání sžíváním s duchem projektu nebo ohledy na uživatele z akademického prostředí a přitom skutek utek. Jakpak k tomu přijde, řekněme akademik, který přesune v rámci hostování vzdělávacích komunit svůj již hotový projekt odjinud a další jeho aktivita už spočívá jen v komunikaci se studenty prostřednictvím jejich diskusních stránek? Takový člověk může být aktivní několik let, bude přesně plnit cíle projektu, a pořád bude míst svých dvacet editací v obsahových stránkách a několik stovek na diskusních stránkách. Přesto nebude mít právo hlasovat, na rozdíl od starých gard, které dělají sto padesát věcí a žádnou pořádně. Kdybyste se místo snahy o eliminaci názorových oponentů raději věnovali tomu, aby wikiverzitní obsah byl užitečný také pro někoho jiného než pro vkladatele, svět by byl hned krásnějším místem pro život.--Sančo Panza (diskuse) 7. 8. 2014, 18:42 (UTC)

Ze zkrášlováním obsahu můžete kolego a udělat si konečně pěkný výkend. Já se budu věnovat opravování pravidel. Hezky si tu práci rozdělíme.--Juandev (diskuse) 7. 8. 2014, 19:31 (UTC)

Zkrášlování obsahu vyžaduje, aby se ty nepoužitelné a nebetyčné nesmysly prostě odstranily. Jste to mimojiné Vy, Juandeve, kdo tu nějaké zlepšení obsahu vytrvale bojkotuje a obstruuje, jak se jen dá. Při pohledu na Vaše dosavadní působení při tvorbě pravidel mám velmi silné pochybnosti, že výsledkem Vašeho opravování může být něco, co je fakticky lepší, než dosavadní stav.--Sančo Panza (diskuse) 7. 8. 2014, 19:48 (UTC)

Využijte proceduru DOSu kolego. Je to jednoduché.--Juandev (diskuse) 7. 8. 2014, 20:03 (UTC)

Ano, to je krásný příklad obstrukce, místo toho, abychom konali, budeme si o tom sálodlouze povídat. Ale děkuji, využiji a uvidím, jak hodláte přistupovat k použitelnosti Wikiverzity.--Sančo Panza (diskuse) 7. 8. 2014, 20:22 (UTC)

Ale já konám kolego. Podílím se tady na výzkumu Wikiverzity, navrhuji typy obsahu, pomáhám s tvorbou šablony Info. Co děláte vy?--Juandev (diskuse) 27. 8. 2014, 14:40 (UTC)

Co se Vám na tom nelíbí? Zase nepředpokládáte Zdendo dobrou vůli!--Juandev (diskuse) 6. 8. 2014, 16:07 (UTC)

Protože 2 (=pouhý pár) není ani skupina.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 8. 2014, 16:37 (UTC)

A to že to není skupina tu s něčím koliduje?--Juandev (diskuse) 6. 8. 2014, 16:40 (UTC)

Já jsem proti. Ten současný stav je vyhovující.--Tchoř (diskuse) 6. 8. 2014, 20:03 (UTC)

Tobě přijde vyhovující stav, kdy se obtížně zjišťuje, kdo by měl hlasovat a kolik lidí musí hlasovat, aby bylo hlasování platné?--Juandev (diskuse) 6. 8. 2014, 20:13 (UTC)

Mně to při současném nízkém počtu editorů zase tak obtížné nepřijde. A časem si na to můžeme vyrobit nějaký ten nástroj.--Tchoř (diskuse) 6. 8. 2014, 20:43 (UTC)

Zjednodušení by bylo vhodné (že je návrh příliš složitý jsem říkal od začátku), formulace dvou hlasujících je podivná. Oč je jednodušší stav z některých jiných projektů, kde se po nějaké době v (obvykle řádech týdnů) vyhodnotí, zda je konsensus (pokud za těch pár týdnů hlasují dva, počítají se dva hlasy, ale taky může hlasovat pět lidí) a následně ne/udělí práva...
Naopak umělé zvyšování požadovaného počtu editaci znamená, že z hlasování budou vyloučeni všichni neštamgasti, což mi přijde špatné. ANo, je vhodné eliminovat hlasy "cizinců", ale není vhodné omezit počet hlasujících na požadované dva tak, že jiní, než ti dva, nebudou moci hlasovat...
JAn Dudík (diskuse) 6. 8. 2014, 20:19 (UTC)

Tomu co říkáš vůbec nerozumím. Ale neznamená to, že můžou, hlasovat jenom dva. Znamená to, že musí hlasovat alespoň dva, aby bylo hlasování platné. Sám si ve svém návrhu podmínku minima účastníků vůbec neměl - což by znamenalo, že stačí jede hlasující, tak nevím proč se teď bouříš proti počtu 2. Mě ten tvůj návrh s jedním člověkem, který prohlasuje kandidáta nepřišel vhodný, tak zvažuji, jestli nevyžadovat dva nebo tři.--Juandev (diskuse) 7. 8. 2014, 05:09 (UTC)

Jenže JAn nemá námitky proti samotnému minimálnímu počtu hlasujících (dle něho by mohly být volby platné i s jedním hlasujícím), nýbrž proti kombinaci minima pouhých dvou s vysokým počtem požadovaných editací zároveň.--Zdenekk2 (diskuse) 7. 8. 2014, 16:15 (UTC)

Aha, tak to je jiná. A co se mu na tom nelíbí?--Juandev (diskuse) 7. 8. 2014, 16:53 (UTC)

Kvórum: roboti, kandidát

Navrhuji jasně v pravidle říct, že do kvóra se nepočítají roboti a kandidát a nikdo z nich nemůže hlasovat. Konkrétně tedy navrhuji škrtnutí věty „Případný hlas samotného kandidáta se nepočítá.“ a místo toho přeformulování úvodní věty daného odstavce na

„Právo hlasovat mají uživatelé, kteří splní k začátku hlasování^{Doplněno až v 16. 8. 2014, 13:51 po Juanově připomínce} podmínku nejméně 5 nesmazaných editací v hlavním jmenném prostoru (nikoliv např. diskusích) měsíčně v průměru příspěvků za posledních 90 dní. Výjimkou jsou ovšem roboti a samotný kandidát. Ti hlasovat v žádném případě nesmí a nepočítají se ani pro účely zjišťování platnosti hlasování z hlediska počtu účastníků.“

Myslím, že počítání kandidáta je nevhodné a hlasovat by měli jen ti, kdo mají i nějaké nerobotické editace.

Pro

1. Jako navrhující. --Tchoř (diskuse) 16. 8. 2014, 10:50 (UTC)--Tchoř (diskuse) 16. 8. 2014, 13:51 (UTC)
2. V opraveném (16. 8. 2014, 13:51) znění (tedy co se týče tohoto bodu). --Kusurija (diskuse) 17. 8. 2014, 17:21 (UTC)
3. Nevyjadřuji se k číslům (kolik editací za jakou dobu – to může být ještě věcí diskuse), ale k těm třem věcem, které mi připadají samozřejmé:
   • že se počítají editace z období před tím, než začne hlasování (pro jednoduchost počítání bych to upřesnil a počítal to na dny, tj. jako poslední počítat den předcházející dnu podání žádosti o práva správce, tj. začátku hlasování – aby se pak někdo nehádal o minutách)
   • že boti (ani jiné další účty jednoho uživatele) nehlasují
   • že kdo nehlasuje, ten se samozřejmě nepočítá do kvóra. Otázkou pak může ještě být, jestli třeba započítávat malé editace (kdo opraví 5 překlepů za měsíc, má naděláno), přesuny atd. Ale tím se nám pak zase to počítání komplikuje. --Kychot (diskuse) 22. 8. 2014, 11:58 (UTC)
4. (Kdybychom případně mohli ještě upravit nesmí na nesmějí, byl bych rád, ale můj hlas na tom nezávisí. Sice vím, že novočesky už je to v Pravidlech jako dubleta, ale...) --Mmh (diskuse) 22. 8. 2014, 23:11 (UTC)

   Když hlasuješ pro, tak mi jistě vysvětlíš, jak se zjistí kdo všechno může hlasovat.--Juandev (diskuse) 23. 8. 2014, 10:46 (UTC)

5. Myslím si, že je to velmi drobná změna a byla by lepší výraznější změna, když ale nikdo nejeví, potřebu, tak podpořím, alespoň tento nepatrný krůček lepšímu.--Juandev (diskuse) 12. 9. 2014, 17:58 (UTC)

Proti

Návrh opomíná, že by měli hlasovat jen kandidáti, kterou tu podmínku splní před podáním žádosti kandidáta. Dále vylučuje dlouhodobé přispěvatel a zakládá kvórum na údaji, který není veřejně ověřitelný.--Juandev (diskuse) 16. 8. 2014, 13:04 (UTC)změna hlasu--Juandev (diskuse) 12. 9. 2014, 17:58 (UTC)

To „před podáním žádosti“ je dobrý nápad. Ještě jsem to tam doplnil. --Tchoř (diskuse) 16. 8. 2014, 13:51 (UTC)

1. — Danny B. 23. 8. 2014, 23:57 (UTC)

Diskuse

Myslím si, že když už se to má měnit, tak se to může změnit pořádně.--Juandev (diskuse) 16. 8. 2014, 13:16 (UTC)

Myslím, že s tím vylučováním dlouhodobých přispěvatelů by se muselo pravidlo zásadně přebudovat (což bude dlouhé dohadování). Ty úpravy, které navrhuji (+ta, kterou jsi zmínil Ty) podle mého názoru plně ctí původního ducha, vlastně spíš jen vyjasňují věci, které byly pravděpodobně většinou od počátku takto myšleny. Nebo myslíš, že když jsme to schvalovali, tak jsme předpokládali hlasování robotů, že jsme předpokládali, že si někdo editace opatří až po započetí hlasování, nebo že by se mělo počítat z počtu včetně kandidáta, který vlastně hlasovat nemůže? --Tchoř (diskuse) 16. 8. 2014, 13:54 (UTC)

Náročné to není. Současné pravidlo je právě opisem Wikipedie a právě na Wikipedii mohou hlasovat dlouhodobí přispěvatelé, takže adaptace zde na Wikiverzitě není nijak náročná.--Juandev (diskuse) 16. 8. 2014, 17:06 (UTC)

Myslím, že by bylo dobré nějak vyloučit velmi dlouhodobě neaktivní uživatele. Ovšem, pokud by to přínášelo nějaké větší technické obtíže, tak asi takové vyloučení není tak dalece důležité, aby to stálo za to. --Kusurija (diskuse) 17. 8. 2014, 17:21 (UTC)

Kdo je to velmi dlouho neaktivní uživatel? A proč by měl být vyloučen?--Juandev (diskuse) 23. 8. 2014, 07:12 (UTC)

Řekněme čtyři, pět nebo více let neaktivní. Samozřejmě, pokud by zůstalo v platnosti hledisko x editací za posledních 90 dní (eventuálně za posledních 180 dní či nějak podobně), tak tato eventualita nemá smysl. Tu jsem nadnesl pouze pro případ, že by se posuzovalo podle celkového počtu editací za celou existenci wikiverzity, jak se objevilo v návrhu nahoře. A proč? dva důvody: 1. Již nemá přehled, 2. Skutečně se již nevyskytuje, hlasovat tedy nebude, ale do kvóra by se započítával, čímž by mohlo dojít k znemožnění hlasování vůbec, pokud by takových, kteří v minulosti splnili nynější podmínky pro hlasování, ale dnes již hlasovat nebudou (odešli), více. --Kusurija (diskuse) 23. 8. 2014, 10:29 (UTC)

A jak se zjistí, kdo všechno může hlasovat a jestli je oprávněný?--Juandev (diskuse) 23. 8. 2014, 10:43 (UTC)

Já si myslím, že určitým dobrým kompromisem by bylo počítat aktivitu vcelku za poslední dejme tomu 2 – 3 roky. Méně než 1 rok mi přijde nesmysl – pokud bychom nechali ty 3 měsíce a hlasovali po prázdninách, tak to silně znevýhodní ty, kteří zkrátka o prázdninách na Inetu moc nejsou. A tím, že jsme malý projekt, jehož projekty jsou naopak dlouhodobé, máme uživatele, kteří jsou tu jen občas – pracují na nějakém projektu, pak na nějakou dobu zmizí a po čase se opět vracejí; a takové bych nediskriminoval. --Kychot (diskuse) 22. 8. 2014, 11:58 (UTC)

A jak to spočítáš? Hlavně jak to spočítáš, když je tu stanoveno kvórum, že aby bylo hlasování platné, tak musí hlasovat určitý počet lidí? Jak zjistíš, kteří lidé mohou hlasovat?--Juandev (diskuse) 23. 8. 2014, 07:12 (UTC)

Pokud umíte zjistit, kdo má potřebný počet editací (třeba od samého počátku wikiverzity) podíváte se na jeho příspěvky a vidíte, kdy editoval naposled a pokud to spadá do sledovaného období, vidíte i kolik těch editací v daném období bylo. A správce/byrokrat, který by měl hlasování uzavřít, si výpis či poznámky či jak je libo může připravit hned na začátku hlasování, protožže ty počty se během hlasování nezměmí, když se počítá jen do zahájení hlasování. --Kusurija (diskuse) 28. 8. 2014, 21:29 (UTC)

Shrnutí

Jelikož se k tomuto bodu vyjádřila naprostá většina aktivních uživatelů, vypadá to, že došlo ke konsensu (5 pro/1proti) pro přijetí této dílčí změny a pokud to (řekněme) do pozítří někdo nezpochybní, navrhuji to zapracovat. --Kusurija (diskuse) 13. 9. 2014, 21:24 (UTC)

Ještě bych si dovolil upozornit na další bod bezprostředně níže a požádat také o vyjádření k němu. --Kusurija (diskuse) 13. 9. 2014, 21:26 (UTC)

Adaptoval jsem.--Juandev (diskuse) 3. 10. 2014, 05:54 (UTC)

Kvórum (podruhé): více než 2/3; nejméně 3

Navrhuji zjednodušení (nahoře to asi zapadlo) a věty: „Hlasování je platné, jen pokud se do něj zapojí minimálně 70 procent + jeden hlasující z celkového počtu majících právo hlasovat, pokud tento počet je menší než 28“. Dále 20 hlasujících, až bude oprávněných přes 30 (tzv. kvórum, počítáno ze součtu hlasů Pro, Proti a Zdržuji se hlasování). navrhuji zjednodušit na: „Hlasování je platné, jen pokud se do něj zapojí více než 2/3 z celkového počtu majících právo hlasovat, nejméně však 3, pokud tento počet je menší než 30“. Dále 20 hlasujících, až bude oprávněných přes 30 (tzv. kvórum, počítáno ze součtu hlasů Pro, Proti a Zdržuji se hlasování). (poznámka: tato sekce řeší pouze počty z hlediska procentuálního. Počátek započítávaného období se řeší o sekci výše. Doplněno teprve 20. 8. 2014, 06:39 (UTC) podle Juandevovy reakce). --Kusurija (diskuse) 20. 8. 2014, 06:45 (UTC)

Pro (vše)

1. Jako navrhující. --Kusurija (diskuse) 17. 8. 2014, 18:09 (UTC)
2. Omlouvám se, nějak jsem tu stránku přehlédl, takže se ozývám až teď a hlasuji pro, aby se to hnulo. Ale formulace mi nepřipadá úplně ideální, chtělo by to ještě zvážit, jak to říci co nejhladšeji a nejjasněji. --Mmh (diskuse) 11. 9. 2014, 12:53 (UTC)

Proti (vše)

1. Tato změna neřeší palčivé problémy typu: 1) že mohou hlasovat všichni, kdo si po podání kandidatury založí účet, 2) že mohou hlasovat roboti, 3) že nemohou hlasovat lidé, kteří se podíleli na rozvoji projektu nebo jsou dokonce jeho členové.--Juandev (diskuse) 19. 8. 2014, 20:18 (UTC)

   Toto hlasování řeší pouze jeden bod, ve kterém se o počátku započítávaného období nemluví. To je řešeno o jednu sekci výše. --Kusurija (diskuse) 20. 8. 2014, 06:39 (UTC)

   Aha, ale i tak mi to přijde složité. Můj návrh je jiný.--Juandev (diskuse) 20. 8. 2014, 06:48 (UTC)

   Setrvávám s hlasem tady. Stejně tak jako nelze zjistit 70% z neznámého čísla, tak nelze zjistit 2/3 z neznámého čísla.--Juandev (diskuse) 14. 9. 2014, 05:53 (UTC)

   1. Pokud bude platit (v podstatě je to již odsouhlaseno), že se právo hlasovat hodnotít podle počtu editací do určitého (=do začátku hlasování), dále již neměnného okamžiku, nemůže být ten počet neznámý. 2. Něco jiného je, že by mohl být (více/méně; a jak pro koho) obtížně zjistitelný. To však rozhodně není totéž, jako neznámý. 3. Navíc, při překročení hranice 30 aktivních (=majících právo hlasovat) uživatelů tyto potíže zcela odpadnou, neboť bude platit, že jich do kvóra musí být nejméně 20, ať již bude ten počet majících právo hlasovat jakkoliv velký, ale větší, než 30. 4. Přitáhněme více aktivních editorů a problémy odpadnou. --Kusurija (diskuse) 14. 9. 2014, 06:19 (UTC)

2. Já jsem proti. Současný stav mi přijde lepší.--Tchoř (diskuse) 11. 10. 2014, 16:16 (UTC)

   Lepší v tom, že reálně nelze nikoho zvolit pro nedostatečné kvórum? OK. Díky, že jste vyjádřil svůj postoj. Nebo se Vám zdá, že v případě potřeby dokážete přitáhnout potřebný počet aktivních editorů? --Kusurija (diskuse) 11. 10. 2014, 19:31 (UTC)

   Jsem spíše toho názoru, že podpora třech lidí a nezájem ostatních je pro přidělení práv málo. Nemyslím si, že to znamená, že nemůže být nikdy nikdo zvolen.--Tchoř (diskuse) 12. 10. 2014, 10:30 (UTC)

Diskuse (kvórum podruhé)

Myslím si, že pro nižší počty hlasujících se kombinace zaokrouhlení procenta na celou desítku % (70) v kombinaci s podmínkou + 1 hlasující, znemožňuje platné hlasování pro dost vysoký nezbytně nutný počet hlasujících a při nižších počtech přespříliš značně převyšuje původně zamýšlené 2/3 (a více) či dokonce realizovatelnost hlasování (více, než 100 %), tuto realizovatelnost je lépe vyjádřit přímo podmínkou: „nejméně však 3“. --Kusurija (diskuse) 17. 8. 2014, 18:09 (UTC)

Já bohužel zjišťuji, že tak úplně nerozumím tomu návrhu. Co to znamená, že aspoň dvě třetiny, nejméně však tři? --Mmh (diskuse) 22. 8. 2014, 23:14 (UTC)

Ad 2/3: Podmínka pro kvórum: aby bylo hlasování platné, musí se ho zúčastnit (t.j. součet hlasů pro + proti + zdržel se) (více než) 2/3 uživatelů, majících právo hlasovat.

Ad nejméně však tři: příklad: právo hlasovat mají 3 uživatelé. 2/3 ze 3 jsou dva uživatelé. Při tak malém počtu majících právo hlasovat musí hlasovat nejméně tři, t.j. všichni tři, aby bylo hlasování platné. Jiný příklad: právo hlasovat mají 2 uživatelé. 2/3 ze 2 je 1,333..., více jsou dva. Pokud platí, že musí být nejméně tři, nelze při počtu pouhých dvou, majících právo hlasovat tuto podmínku splnit. Čili jsou-li jen dva mající právo hlasovat, nejsou usnášeníschopní. Pokud se zjistí, že hlasování bylo zahájeno za takové situace, je možné jej (s tímto zdůvodněním) uzavřít okamžitě jako neplatné. Pro takovéto případy příliš nízkého počtu aktivních uživatelů by zřemě bylo potřeba uplatnit administrování "shora", kdy by do procesů zasáhli např. stewardi (asi na požádání). Naopak, pro počty majících právo hlasovat větší, než 30 uživatelů, k dosažení kvóra stačí 20 hlasujících, ať je ten počet [majících právo hlasovat] jakkoliv velký, zde se již neuplatní pravidlo 2/3. Tedy, má-li právo hlasovat třeba 450 uživatelů, jsou 2/3 z tohoto počtu sice 300 uživatelů, ale hlasování je platné, i když zahlasuje jen 20 uživatelů (ale neplatné, pokud zahlasuje 19). --Kusurija (diskuse) 23. 8. 2014, 06:12 (UTC)

Kolik jsou 2/3 z 5, 7 a 9?--Juandev (diskuse) 29. 8. 2014, 11:27 (UTC)

10/3=3,3333..., 14/3=4,666...7, 18/3=6. Matematika... --Kusurija (diskuse) 29. 8. 2014, 12:15 (UTC)

No já jen zkoumám jaký je rozdíl: Nové pravidlo: 3,3 | 4,6 | 6 čili 3 z 5, 5 ze 7 a 6 z 9 Staré pravidlo: 4,5 | 5,9 | 7,3 čili 5 z 5, 6 ze 7 a 7 z 9

Zdá se tedy, že nový návrh požaduje menší kvóra.--Juandev (diskuse) 29. 8. 2014, 12:26 (UTC)

Samozřejmě a to z toho důvodu, že požadovat 100% účast při 5 editorech majících právo hlasovat (dosti často je jich méně na tak malém projektu, jako je tento) je nesmysl, když na jiných (větších) projektech je požadováno kolem několika promile (v propočtu, formulováno je to jinak); či dokonce automatická nemožnost dosáhnout kvóra (!), pokud je editorů majících právo hlasovat méně než 5. Toto je tedy důvod návrhu ke změně - technické problémy. --Kusurija (diskuse) 11. 9. 2014, 17:45 (UTC)

Nicméně, kvórum je furt hodně vysoké.--Juandev (diskuse) 11. 9. 2014, 19:53 (UTC)

Chcete tím říci, že natolik, abyste byl proti a v důsledku toho by bylo ponecháno kvórum ještě vyšší? (neboť, nedosáhneme-li konsensu, zůstane stará varianta. Nebo prosaďte jinou...). --Kusurija (diskuse) 11. 9. 2014, 21:37 (UTC)

Tak to je dedukce, která nemusí být pravdivá. To že já jsem proti nemusí znamenat to, že nedojde na váš návrh. Nicméně já neprotestuji jen proti proti tomu pravidlu hlasovat, pro mě je i těžko srozumitelná ta vaše konstrukce.

Abych prosadil jinou variantu, tak musí lidi reagovat. Pokud nereagují při tvorbě pravidel, proč by se měli účastnit hlasování. Čili ono se nic nezmění.--Juandev (diskuse) 11. 9. 2014, 21:43 (UTC)

Již jsem zareagoval... --Kusurija (diskuse) 12. 9. 2014, 17:54 (UTC)

Závěr (kvórum podruhé)

Myslím si že toto hlasování by se mohlo již uzavřít. Již tu visí poměrně dlouho.--Juandev (diskuse) 3. 10. 2014, 05:55 (UTC)

A uzavření je tedy jaké? Pokud vidím, jsou tu 2 pro/1 proti/0 zdržel se. Vzhledem k tomu, že jeden z pro je navrhovatel, je to nerozhodně. Nebo pokud to vezmeme jinak: nezískal-li návrh nadpoloviční většinu (či více, než 2/3 či více než 3/4 či jiná podmínka?) neměl by projít. Navíc, pokud zahlasuje nějak (jakkoliv) byť i jeden další uživatel, může se situace dramaticky změnit. Takže podle mého to tu bude muset viset ještě dlouho (vyčkávaje na reakci dalších editorů) Nebo se to zamítne pro nezájem? Nebo máte jiný nápad? --Kusurija (diskuse) 6. 10. 2014, 12:35 (UTC)

Podle mě návrh prošel, nadpolovičíní většina je pro.--Juandev (diskuse) 7. 10. 2014, 17:27 (UTC)

Teď tam ještě vidím nějaký číselný nesmysl. Je tam dělení na případ, kdy je nejvýše 28 oprávněných hlasujících, a kdy je více než 30 oprávněných hlasujících, tedy není řečeno, co se děje při počtech 29 a 30. Asi by tam ale mělo stát "méně než 30" a pak "30 a více", ne? --Mmh (diskuse) 11. 10. 2014, 15:18 (UTC)

To je pro případ, kdy by pravidlo zůstalo nezměněno, t.j. podmínka pro kvórum 70 % (28 * 0,7 = 19,6; více je 20). Pokud je podmínka pro kvórum upravena na 2/3 musí být místo 28 30 (30 * 2/3 = 20). Mám dát tabulku pro všechny počty od 1 do 30? --Kusurija (diskuse) 11. 10. 2014, 19:43 (UTC)

Takže bych to Kusurijo viděl, jako nepřijaté.--Juandev (diskuse) 11. 10. 2014, 18:30 (UTC)

Vypadá to tak. Jaký je Váš názor, Juandeve, bylo by přijatelnější zmírnit podmínky pro kvórum na 50 %? (a více, t.j. ne méně než 50 % a ne rovných 50,000000 %) --Kusurija (diskuse) 11. 10. 2014, 19:50 (UTC)

Svůj názor jsem již prezentoval. Podle mne je to celé špatně. Ať už to budem počítat procenticky nebo podílem, nebo určitým číslem, vždy to dopočítáváme od neznámé. A tu neznámou neumí nikdo určit a to je na tom špatně. Dokud se nezmění toto, tak jiné změny nemají moc smysl.--Juandev (diskuse) 12. 10. 2014, 10:33 (UTC)

Tak tady bych moc prosil o vysvětlení: z jakého důvodu je podle Vás (z věty nahoře: "Ať už to budem počítat procenticky nebo podílem, nebo určitým číslem, vždy to dopočítáváme od neznámé" to zvýrazněné "neznámé" neznámý počet? Abych mohl vysvětlit, (lépe, neboť jsem to již vysvětloval, asi málo pochopitelně potřebuji vědět, v čem konkrétněji vidíte problém. Neboli jinak: jakým způsobem podle Vašeho návrhu zjistíte ten počet oprávněných hlasovat - kterým nástrojem a jaké výsledky(/jak) Vám vyhodí? Ty výsledky by tedy (podle nadefinování ve Vašem návrhu) měly být od založení cs.wikiverzity. Měly by označit jednotlivé uživatele, kteří splňují určité kritérium (jaké?). Stejným nástrojem zjistíte uživatele, kteří mají více než 15 editací od založení cs.wikiverzity (to pro můj návrh). U každého z nich se podíváte na jeho editace a vidíte, zda editoval za posledních 90 dní. pokud ano, spočítáte ty editace a je výsledek (konkrétní uživatelé tudíž i jejich přesný počet, nikoliv neznámé číslo. --Kusurija (diskuse) 14. 10. 2014, 06:15 (UTC)

Přiznám se, že při sepisování níže uvedených příkladů jsem se v tom ztratil. A mám pocit, že ta chyba je i v mém návrhu. Ta problematická fráze, je totiž následující: (něco) „z celkového počtu majících právo hlasovat“. Nevím, možná je to i dvojznačné. Jde totiž o to, že Mmh a Danny B. si tento obrat vykládají tak, že se musí určit počet lidí, kteří by měli v určitý okamžik právo hlasovat (což je nemožné, nejsou na to nástroje). Já bych si to ale vykládal tak, nebo chtěl bych to vykládat tak že ty 2 lidé musejí být z lidí, kteří zahlasovali a zároveň splnili podmínku pro uznání hlasujících. Takže by to asi bylo (něco) z platných hlasujících. Čili níže uvedený konstrukt je asi chybný.

1. Můj návrh:
   1. vyhodnocení se provede zpětně. Byrokrat zjistí, kteří z hlasujících měli právo hlasovat. Použije k tomu nástroj uživatelské příspěvky. Ti co nesplní podmínku 150 editací od registrace vyřadí. Dále pracuje jen s počtem lidí, kteří měli právo hlasovat. Pokud hlasoval jen jeden člověk, hlasování se ruší. Pokud hlasovali 2+, sleduje se, jestli 3/4 hlasů jsou pro = úspěšná žádost.
   2. Příklad: Juandev, Kychot, Pjotr hlasují pro Kusuriju, Danny hlasuje proti:
      1. Právo hlasovat: Juandev = ano, Kychot = ano, Pjotr = ne, Danny = ano. Počet platných hlasujících 3.
      2. Platnost hlasování: hlasovali 3 uživatelé = hlasování je platné 3>2.
      3. Výsledek: 2/3 < 3/4 Kusurija neuspěl
2. Váš návrh:
   1. vyhodnocení se provede zpětně. Byrorkat zjístí, jestli ti co hlasovali měli za posledních 90 dní 5 editací. Ti co je nemají, ty vyřadí. Dále musí byrokrat zjitit, kolik editorů v ten moment mělo právo hlasovat (viz obrat z celkového počtu majících právo hlasovat). To nevím jak udělá. Neexistuje na to nástroj. Pokud jsou to 2 a méně lidí, hlasování je neplatné. Pokud je to 3 a více, musí zpočítat, jestli hlasovali více jak 2/3. Pokud ano, je hlasování platné. Pro úspěšnou žádost by museli být 2/3 z hlasů pro.
   2. Příklad: Juandev, Kychot, Pjotr hlasují pro Kusuriju, Danny hlasuje proti:
      1. Právo hlasovat: Juandev = ano, Kychot = ano, Pjotr = ne, Danny = ano. Počet platných hlasujících 3.
      2. Zjištění počtu lidí s právem hlasovat: x
      3. Platnost hlasování: hlasovali 3 lidi. Je to více jak 2/3 z x?
      4. Výsledek: y ? 3/4?

--Juandev (diskuse) 14. 10. 2014, 21:26 (UTC)

Jak to vzniklo

Pídil jsem se ještě potom, jak se tam tato nešťastná formulace dostala. Krvesajův návrh byl hodně podobný tomu na wikipedii. Tam se ale podobná formulace vůbec nevyskytuje.

Historie ukazuje, že tento konstrukt se tam dostal 10.4. na základě něčích připomínek.

A v diskusi stránky je vidět, že to byla právě Vaše formulace.--Juandev (diskuse) 14. 10. 2014, 21:26 (UTC)

Shrnutí

Ano, dospěl jsem k názoru, že i můj návrh je špatný a nic neřeší. Prostě platnost hlasování se nemůže vypočítávat z nezjistelného čísla. Tento problém, ale Váš současný návrh neřeší. Můžeme dělat psí kusy, ale pokud nezmizí, ta špatná formulace, tak si nepomůžeme.

Bylo by to možná hezké určovat celkový počet lidí, majících právo volit, ale mi na to nemáme nástroje. Proto bych to oželele a pak si teprve hrál s kvórem.--Juandev (diskuse) 14. 10. 2014, 21:26 (UTC)

Odpověď Juandevovi na vše z 14. 10. 2014, 21:26 (UTC)

Jelikož jste ve stejném okamžiku založil několik odstavců, nezbývá, než založit další pro odpověď.

1. Rozporujete úpravy ze dne 10. 4. 2014. Zásadní: před úpravou tam bylo kvórum = 10 uživatelů (bez ohledu na to, kolik vůbec je aktivních (t.j. majících právo hlasovat)). V době, kdy jsem to kritizoval (já, ano, já jsem navrhl tu úpravu a byla přijata) kvórum představovalo více, než 100 % aktivních uživatelů, čili ikdyby všichni do jednoho hlasovali, kvóra (10) stejně nebylo možno dosáhnout, protože aktivních uživatelů bylo méně. Zavedení procentního (menšího, než 100 %, konkrétně 70 % (tehdy)) poměru mělo tento nedostatek vyřešit. (Ale dodatek, že to má být o 1 uživatele více toto řešení znehodnotil pro malé počty aktivních uživatelů).
2. Navrhujete se kvórem vůbec nezabývat. Co by to znamenalo: že by se taky mohl zúčastnit jediný hlasující. Ok, naplánujme si Vaši volbu na nějakou šikovnou dobu, kdy si jí nikdo nevšimne a já Vás zvolím. Hlasování by proběhlo, kvórem se nezabýváme a důvěra by byla 100%ní! (jeden z jednoho je 100 %) ;-)DDD - to by se Vám líbilo? A opravdu myslíte, že by takovou "volbu" nikdo nezpochybnil?? Čili kvórum musí figurovat, ať si ho nastavíme jakkoliv, nezabývat se jím není možné.
3. Neustále operujete nezjistitelností počtu oprávněněných hlasovat.
   1. Jak jsme již viděli, byrokrat si s tím poradil. Pokud si s tím poradil jednou, nevidím důvod, proč by si s tím nemohl poradit i podruhé.
   2. Ve své podstatě, řadové hlasující ten počet všech kolegů, majících právo hlasovat tak dalece ani nemusí zajímat, ledaže by je zajímaly nějaké manipulace/kalkulace navíc, mimo odevzdání vlastního hlasu.
   3. Již dvakrát zde, lépe zde (možná i vícekrát) jsem naznačoval řešení. Mohl byste upřesnit, v kterém konkrétně momentě vidíte překážku zjistitelnosti počtu oprávněných hlasovat?
      1. Považujete za nezjistitelné, kdo (vůbec, od momentu založení wikiverzity) editoval více, než x krát (konkrétně: více, než 15krát)?

         Ano, považuji to za nezjistitelné.--Juandev (diskuse) 22. 10. 2014, 20:41 (UTC)

         Dejte mi odkaz na alespoň jednoho uživatele, o kterém to není možné zjistit. ;-). --Kusurija (diskuse) 23. 10. 2014, 08:16 (UTC)

      2. Pokud předchozí považujete za zjistitelné, potom považujete za nezjistitelného konkrétního uživatele z této množiny (je zjistitelný pouze počet, ale všichi z nich zůstávají "anonymní"?)
      3. Pokud podle předchozího můžete identifikovat konkrétního uživatele, splňujícího ty (rozšířené podmínky), považujete za nezjistitelné (u něj) zda a jaké měl nějaké editace za posledních 90 dní, respektive domníváte se, že nemůžete vidět jeho poslední (posledních 15) editace?
      4. Pokud podle předchozího můžete vidět jeho poslední editace, domníváte se, že se z nich nedá zjistit, kolik (případně zda takových bylo více, než 15) z nich bylo učiněno v období 90 dní do okamžiku zahájení hlasování?
   4. Považujete nahoře uvedený algoritmus za natolik obtížný, že zcela znemožní určení přesného počtu k okamžiku zahájení hlasování oprávněných hlasovat (mluvíme o počtech menších, než 20 (respektive 30 pro výpočet nutné účasti 2/3 oprávněných), neboť při vyšších počtech automaticky podle litery pravidla stačí kvórum 20 uživatelů)?

      Ale ty počty s tím nesouvisí. Když nedokážete určit, kolik lidí má právo hlasovat, tak ani nevíte, jestli těch lidí je pod, nebo nad 20!--Juandev (diskuse) 22. 10. 2014, 20:41 (UTC)

   5. považujete za nepřekonatelnou překážku pro zjišťování počtu oprávněných hlasovat dodatečné/upřesňující podmínky, jako že se má jednat o nerobotické editace, či že se má jednat pouze o editace v hlavním prostoru (+ dalších, jak je uvedeno v pravidle)

Prosím upřesnit, ve kterém konkrétně bodě vzniká (pro byrokrata) překážka zjistit přesný počet oprávněných hlasovat. Nepleťe prosím do toho naše s Dannym B. dohady o počtu oprávněných hlasovat (kvóru), neboť tam šlo o jiné (již nyní vyřešené) záležitosti: robotické editace a započítávání do kvóra uživatele, kteří nesmějí hlasovat (sám kandidát).

Nyní můj komentář k na různých místech se objevivším náznakům, že k hlasování by mohli stačit dva: jak již rozporoval Zdenekk2, 2 nejsou ani skupina, tudíž méně než tři nejsou usnášeníschopní. Přesto toto označení počtu (t.j. dva) je již stanovením kvóra (=2). Takže bez kvóra se neobejdeme, ať už jej nastavíme jakkoliv.

Jahůdka na vrch: dejme tomu, že (stoupla aktivita na wv) hlasovalo 21 oprávněných hlasovat, z toho pro 1 (jeden) proti 0 (nikdo) 20 lidí se zdrželo (připsali svůj podpis do kolonky "zdržel se"). Výsledek hlasování: kandidát byl jednohlasně (v obou významech toho slova) schválen. (100% podpora, neboť se počítá pouze z poměru hlasů pro a proti). Takový závěr bych (přes to, jak "divně vypadá) považoval za správný. --Kusurija (diskuse) 22. 10. 2014, 16:10 (UTC)

Vaše věta: Prosím upřesnit, ve kterém konkrétně bodě vzniká (pro byrokrata) překážka zjistit přesný počet oprávněných hlasovat. -->Naopak, vysvětlete vy nám, jak se to konrétně dělá? Kolik lidí má od registrace více jak 15 editací v hlavním ns? Kolik lidí má více jak 5 editací za poseledních 90 dní k dnešnímu datu? --Juandev (diskuse) 22. 10. 2014, 20:41 (UTC)

Tady máte přehled nástrojů byrokratů. Je tam nástroj, kterým to byrokrat zjistí?--Juandev (diskuse) 22. 10. 2014, 20:59 (UTC)

Dal jste odkaz na neexistující stránku (samozřejmě, protože na metě se obvykle nepíše česky). Měl jste na mysli jinou stránku? --Kusurija (diskuse) 23. 10. 2014, 08:08 (UTC)

Tak ten odkaz není zas až tak podstatný. Stále tu operujete s jistotou, že zjistit ty počty není problém. Vysvětelete mi prosím tedy jak se to dělá, nebo to ukažte. Díky.--Juandev (diskuse) 23. 10. 2014, 12:53 (UTC)

OK, ukážu, budete-li mít strpení (asi několik dní(/týdnů??)), neboť momentálně nemám dost času, pracuji na něčem jiném. --Kusurija (diskuse) 23. 10. 2014, 16:52 (UTC)

Ano, počkám.--Juandev (diskuse) 24. 10. 2014, 06:15 (UTC)

Bohužel, mám teď velké problémy, k PC s možností použí prohlížeče OPERA se dostanu velmi zřídka a nepředvídatelně. --Kusurija (diskuse) 12. 12. 2014, 16:10 (UTC)

Restart návrhu

Tak se mi konečně "po několika měsících" dostalo odpovědi na výše uvedenou otázku. Jelikož už ale uplynulo půl roku od předchozího hlasování, navrhuji ho restartovat.--Juandev (diskuse) 1. 3. 2015, 08:27 (UTC)

Chápu správně, že tím návrhem míníš tu formulaci: „Hlasování je platné, jen pokud se do něj zapojí více než 2/3 z celkového počtu majících právo hlasovat, nejméně však 3, pokud tento počet je menší než 30.“ ?

Pokud ano, navrhl bych to zformulovat ještě polopatičtěji: „Hlasování je platné, pokud se do něho zapojí buď více než 20 uživatelů majících právo hlasovat, nebo více než 2/3 z celkového počtu uživatelů majících právo hlasovat, nejméně však 3.“ Znamená to, že v případě zapojení více než 20 uživatelů už nemusíme zjišťovat, kolik je celkem těch, kdo mají právo hlasovat. --Mmh (diskuse) 1. 3. 2015, 23:11 (UTC)

Ano to zní rozumě. S tím bych souhlasil.--Juandev (diskuse) 1. 3. 2015, 23:33 (UTC)

Tím jsou Mmh a Juandev pro. Nyní si ještě musíme říci, jak dlouho, resp. na kolik souhlasných hlasů budeme čekat. --Mmh (diskuse) 5. 3. 2015, 17:32 (UTC)

Tak jako obvykle ne. Upozornit na to a dát tomu ňáký čas.--Juandev (diskuse) 5. 3. 2015, 17:46 (UTC)

Já jen, abys za půl roku zase nemusel napsat, že uplynulo půl roku a dáme restart. ;-) --Mmh (diskuse) 6. 3. 2015, 11:12 (UTC)

Nechávám to na tobě.--Juandev (diskuse) 6. 3. 2015, 11:35 (UTC)

To vypadá rozumně. Tedy pro rozumné lidi. Obávám se však, že by se tu mohl najít někdo, kdo by mohl zneužít formulaci "buď - nebo" jako nejednoznačnou a vykládat si ji vždy tak, jak se mu momentálně hodí, t.j. z páru 1. buď a 2. nebo. Například v případech, kdy 2/3 bude méně, než 20 požadovat těch více, než 20, či naopak, pokud 2/3 bude více, než 20, požadovat ty 2/3. :-(. Tedy exaktnější pokus o polopatizmus: „Hlasování je platné, jen pokud se do něj zapojí více než 2/3 z celkového počtu majících právo hlasovat, nejméně však 3, pokud tento počet je menší než 30. Pokud je celkový počet majících právo hlasovat větší, než 30, je hlasování platné, jen pokud se do něj zapojí více než 20 majících právo hlasovat.“ P.S.:omlouvám se za pozdní reakci, nevšiml jsem si toho restartu. --Kusurija (diskuse) 6. 3. 2015, 17:30 (UTC)

Mě je zde jedno, jak to bude formulováno. Důležité je se pohnout dopředu.--Juandev (diskuse) 7. 3. 2015, 22:05 (UTC)

Kusurijou zmíněný problém se dá vyřešit tím, že se odstraní to slůvko "buď", protože pak se to už nedá chápat jako exkluzivní (byť věta bude o něco méně přehledná). Kusurijův nový návrh je naopak logicky napadnutelný v dalších bodech, třeba "nejméně však 3, pokud tento počet je menší než 30", protože 3 je vždy méně než 30, a navíc je zase o něco delší a méně přehledný a vyžaduje počítání právoplatných hlasujících i při jejich velkém počtu. --Mmh (diskuse) 13. 3. 2015, 17:50 (UTC)

Ptal jsem se známého co si o tom myslí (protože se musím přiznat Kusurijův návrh je pro mne složitý) a on říkal, že důsledky to bude mít stejné. Pokud to má stejné důsledky přikláním se k návrhu Mmh, který je pro mne srozumitelnější.--Juandev (diskuse) 22. 3. 2015, 08:02 (UTC)

Dalo by se to ještě rozdělit na dva body:

• 1. Pokud je oprávněných hlasovat méně než 30, je kvórum nejméně 2/3 oprávněných hlasovat, nejméně však 3.
• 2. Pokud je oprávněných hlasovat více, než 30, jejich počet se dále nezjišťuje a kvórum je nejméně 20 oprávněných hlasovat.

--Kusurija (diskuse) 23. 3. 2015, 21:15 (UTC)

Nezlobte se, ale ani tak mi to nedává moc smysl:

• je kvórum nejméně 2/3 oprávněných hlasovat --> tomuto úseku moc nerozumím "je" je přísudek, "kvorum" je podnět, kdyby tam stálo je kvórum nejméně 2/3 tak tomu rozumím, ale nebylo by lepší napsat je kvórum nejméně 2/3 z oprávněných hlasovat. A dává to pak smysl? Čili celá formulace by zněla takto: Platnost hlasování 1) Pokud je oprávněných hlasovat méně než 30, je kvórum nejméně 2/3 z oprávněných hlasovat, nejméně však 3. A co to potom znamená "je kvórum"? Lépe by tedy bylo napsat Hlasování je platné pokud: 1) se do něj zapojí 2/3 uživatelů oprávněných hlasovat v případě, že právo hlasovat bude mít mezi 3-29 lidmy. (musím se přiznat, že i mně to dělá problém sepsat a teď vidím co mi v té předchozí větě chybělo!)
• Ten Váš druhý bod, je podle mne nepřesný - jejich počet se dále nezjišťuje - jejich počet musíte zjistit vždy, protože nikdy nevíte kolik jich je (to je to co tu celou dobu kritizuji, kvorum se opírá o neznámou hodnotu).
• A ještě jedna věc. Pokud je počet oprávněných hlasovat roven 30, tak se děje co? To tam podle mne není vůbec uvedeno. První bod hovoří o tom co se děje, pokud počet oprávněných hlasovat (POH) < 30, druhý POH > 30.

Suma sumárům, nemyslím si, že by se tímto posunem Váš návrh nějak vylepšil či stal pro někoho pochopitelnějším. Jinak zde vidím 3 hledika, ze kterých je potřeba to hodnotit:

1. matematické
2. právní
3. sociologické psychologické

Podle mne nejdůležitější je to poslední. Volba a odvolávání správců je věc, která se týká všech uživatelů. Měla by být tedy jasná a jednoduchá (to má ošetřovat právě to pravidlo), neměla by mít díry (to je ta matematika). Obávám se, že ten váš návrh má díry matematické (POH = 30 --> ?), také není moc přístupný (srozumitelný). V tomto směru mi připadá lepší návrh Mmh. Matematicky (určuje podmínky pro rozsahy 3-20 a 21 až nekonečno), právně i co se do srozumitelnosti týče mi připadá správný/vhodný.

Váš myšlenkový konstrukt problému "buď a nebo" nesdílím, přijde mi špatný a nevím proč by někdo měl takto pro mně chybně uvažovat. Věta Například v případech, kdy 2/3 bude méně, než 20 požadovat těch více, než 20, či naopak, pokud 2/3 bude více, než 20, požadovat ty 2/3. je nesrozumitelná. Zřejmě jste tam špatně umístil čárku a mělo to být následovně: Například v případech, kdy 2/3 bude méně než 20, požadovat těch více než 20, či naopak, pokud 2/3 bude více, než 20, požadovat ty 2/3. Jak může někdo požadovat více než 20 POH? To se přeci nepožaduje, ale zjišťuje a jakmile se to zjistí, tak je to dáno a je to neměnné. Spíše tím asi chcete říct, že bude sporu o tom, jestli se řídit pravidlem pro 3-19, nebo pravidlem 20 až nekonečno. Nicméně to co píšete mi stále připadá jako totální nesmysl. Napřed se totiž určí POH a na základě tohoto počtu se uplatní buď jedna, nebo druhá metodika. Co by jako ten dotyčný měl napadnout? Ve Vašem podání by musel napadnout výpočet POH. Na to má právo, může se to přepočítat a zjistí se třeba správný POH. Pak se uplatní metodika podle té věty, která je pro mne zcela jasná a srozumitelná (jestli se mílím, ukáže praxe).--Juandev (diskuse) 24. 3. 2015, 09:45 (UTC)

Vážení kolegové, výše jsem se snažil vysvětlit, že by bylo velmi dobré naformulovat kvórum tak, aby v případech hojné účasti nebylo vůbec nutno zjišťovat celkový počet oprávněných uživatelů. Představme si, že by se třeba někdo nechal pohnout k tomu, aby kandidoval na třetího správce (kterého bychom jistě potřebovali), a do hlasování by se zapojilo 25 uživatelů, kteří by měli v poslední době dostatečný počet editací. Pak bych mohl hlasování uzavřít třeba i já jakožto řadový správce nemající k dispozici nástroje na dohledávání všech oprávněných uživatelů. Jenom v případě, že by se hlasování zúčastnilo méně než 20 takových uživatelů, bylo by nutno s uzavřením čekat na byrokrata. O toto procedurální zjednodušení se mi jedná především. --Mmh (diskuse) 27. 3. 2015, 01:50 (UTC)

Ano, já s tvým návrhem souhlasím.

Jen malý dovětek. To že Danny B. zjistil počet právoplatných hlasujích, není díky jeho "třeba lepším" právům správce, ani díky právům byrokrata. Tuto informaci může vytáhnout z databáze jen člověk typu vývojář. Není ale běžnou činností vývojářů dodávat komunitám nějaká data a myslím si, že by to nefungovalo. Je možné, že tuto informaci je možné získat přes API. Pak by tuto informaci mohl zjistit i řadový editor jako Kusurija. Chci tedy říct, že zjišťování počtu lidí, kteří mohou hlasovat není výsadou ani správce ani byrokrata. Tato uživatelská oprávnění na to nemají speciální nástroj.--Juandev (diskuse) 27. 3. 2015, 21:59 (UTC)

Taktéž souhlasím s návrhem od Mmh. --Kenjiro995 (diskuse) 9. 4. 2015, 08:51 (UTC)

Souhlasím s posledním (27. 3. 2015, 01:50 (UTC)) návrhem správce Mmh. --Kusurija (diskuse) 9. 4. 2015, 22:09 (UTC)

Díra v kvóru?

Čtu Hlasování je platné, jen pokud se do něj zapojí minimálně 70 procent + jeden hlasující z celkového počtu majících právo hlasovat, pokud tento počet je menší než 28. Dále 20 hlasujících, až bude oprávněných přes 30 (tzv. kvórum, počítáno ze součtu hlasů Pro, Proti a Zdržuji se hlasování).

Takže při počtu oprávněných voličů pod 28 je potřeba více než 70 % hlasů, při počtu oprávněných voličů nad 30 je potřeba 20 hlasů. Co když jich je 28, 29, nebo 30??

A kde lze vlastně zjistit aktuální počet oprávněných voličů? --26. 5. 2015, 22:16 (UTC), Utar (diskuse)

Normálně to zjistit nelze. Buď se to musí ručně spočítat - několikadenní práce, při které je možné, že se sektneš, nebo předpokládám z databáze. A jelikož IT tak nerozumím, tak nevím jestli stačí přes Speciální:ApiSandbox, nebo přímo přístupem do databáze. Ale vážen nevím, těmdle věcem nerozumím. Jistota ale je, že do databáze, běžný člověk přistopovat nemůže, jen developer.--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 08:00 (UTC)

A ještě k první otázce. Řekl bych, že 28 je 70, 30 je 20 a 29 je neplatné hlasování.

Celou dobu to tu kritizuji, ale nepodařilo se mi prosadit změnu. Při prvním hlasování to byl víceméně kompromis. Sám jsem navrhoval jiné pravidlo. Teď jsem se pokoušel o to, aby jsme nepočítali kvórum z nezjistitelného zmanipulovatelného čísla, ale nepodařilo si mi to prosadit.--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 08:05 (UTC)

No já bych řekl, že neplatné je v celém tom rozsahu 28 až 30 oprávněných.

• hlasování je platné jen pokud
• 70 % + 1 pokud je počet menší než 28 -> 28 není menší než 28
• 20 pokud je oprávněných přes 30 -> 30 není přes 30

Jedudedek (diskuse) 27. 5. 2015, 09:06 (UTC)

• 25 (osob) * 0,7 (70 %) + 1 = 17,5 (zaokrouhleno = 18 osob) + 1 = 18,5 (zaokrouhleno = 19 osob, což je méně, než 20 osob);
• 26 (osob) * 0,7 (70 %) + 1 = 18,2 (zaokrouhleno = 19 osob; 0,2 osoby nemůže hlasovat, musí celá osoba) + 1 = 19,2 (zaokrouhleno = 20 osob); --Kusurija (diskuse) 27. 5. 2015, 13:09 (UTC)
• 27 (osob) * 0,7 (70 %) + 1 = 18,9 (zaokrouhleno = 19 osob) + 1 = 19,9 (zaokrouhleno = 20 osob);
• 28 (osob) * 0,7 (70 %) + 1 = 19,6 (zaokrouhleno = 20 osob) + 1 = 20,6 (zaokrouhleno = 21 osoba; stačí(?) 20 osob);
• 29 (osob) * 0,7 (70 %) + 1 = 20,3 (zaokrouhleno = 21 osoba; 0,3 osoby nemůže hlasovat, musí celá osoba) + 1 = 21,3 (zaokrouhleno = 22 osoby; stačí(?) 20 osob);
• 30 (osob) * 0,7 (70 %) + 1 = 21 (nezaokrouhleno = 21 osoba) + 1 = 22 (nezaokrouhleno = 22 osoby; stačí(?) 20 osob).
• @Jedudědek: "20 pokud je oprávněných přes 30 -> 30 není přes 30": nezkoumáme, zda 30 (osob), ale zda 70 % z 30 je již více, než 20 => ano; tedy při více než 30 oprávněných hlasovat již bez diskuse stačí 20 hlasujících, ať už těch oprávněných je 30 nebo 300 nebo třeba milion. --Kusurija (diskuse) 27. 5. 2015, 12:54 (UTC)

To jsou sice hezké výpočty, ale nijak neřeší to o čem se bavíme. Já vím, že když by se aplikovalo stávající pravidlo na 29 oprávněných hlasovat, tak jich pro platnost hlasování musí hlasovat 21, resp. 22 v závislosti na tom, kdy to zaokrouhlíme. Problém je v tom, že pravidlo počítá jen s rozsahem oprávněných voličů 0 až 27 a 31+.

No ale asi to teda vysvětluje, proč tam ta díra vlastně vznikla ;-)

Jedudedek (diskuse) 28. 5. 2015, 09:13 (UTC)

Ano, kdybych to chápal čistě matematicky, tak to může tak být, protože meníž než odpovídá matematická značka <, která ale neznamená, že se to tomu počtu rovná. Nicméně to je matematický pohled. Nevím jestli z pohledu ligvistického, se tím nemyslí, jestli se to tam zahrnuje. Ať tak či onak, min. počet 29 je plonkový. Možná by jsme se měli ptát autora návrhu.--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 09:39 (UTC)

Podle této (matematické) logiky by v pravidlu mělo být: Hlasování je platné, jen pokud se do něj zapojí minimálně 70 procent + jeden hlasující z celkového počtu majících právo hlasovat, pokud tento počet je menší než 26. Dále 20 hlasujících, až bude oprávněných přes 28 (tzv. kvórum, počítáno ze součtu hlasů Pro, Proti a Zdržuji se hlasování).. Zde jde ale hlavně o to, aby to kvórum nebylo tak vysoké, neboť pro počty oprávněných hlasovat: 4, 5 nebo 6 je nutné kvórum = 100,0 % a pro počty oprávněných hlasovat menší, než 4 je kvórum nedosažitelné, neboť přesahuje 100 %. --Kusurija (diskuse) 27. 5. 2015, 13:28 (UTC)

Ano, je to formální chyba v návrhu. Můj postoj k tomu je ten, že když už opravovat, tak spolu i závažnější věci: upravit kvórum tak, aby bylo reálnější na něj dosáhnout. Tedy: 1. v "70 % + 1" ne " + 1". To především. 2. v "70 % + 1" (respp. v "70 %") ne "70 %" ale 2/3, případně ještě níže: 60 % či ještě níže: 50 % - ale ještě níže už bych nešel. --Kusurija (diskuse) 27. 5. 2015, 12:58 (UTC)

@Ježšmarjá, tak to je ještě složitější než sem čekal Kusurijo! A kolik lidí to takhle jako vy chápe? Podle mne jste jediný. Vyhodnocoval takhle Danny B. tu první žádost?--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 13:19 (UTC)

Ano, a nejen Danny B. ale i Tchoř. Btw. toto jsem již vysvětloval. Je mi líto, ale na wikiverzitě by snad neměl být problém počítat s procenty... Takže jaká složitost? --Kusurija (diskuse) 27. 5. 2015, 13:26 (UTC)

Počítat procenta celkem zvládám, i když matematiku tady asi studovat nehodlám.

Problém není v počtech, ale v té definici. Takže ještě jednou a pomalu. Pravidlo říká:

Hlasování je platné, jen pokud se do něj zapojí minimálně 70 procent + jeden hlasující z celkového počtu majících právo hlasovat, pokud tento počet je menší než 28. Dále 20 hlasujících, až bude oprávněných přes 30

Jinými slovy:

Jestliže oprávněných hlasovat je 1 až 27, je hlasování platné pokud se do něj zapojí minimálně 70 % + jeden z tohoto počtu. Je-li oprávněných voličů 31 a více, je hlasování platné pokud se do něj zapojí minimálně 20 z tohoto počtu.

Čili-že pro rozsah 28 až 30 nemáme stanovené kvórum. A vzhledem k tomu, že pravidlo jasně definuje kdy je hlasování platné (jen pokud), je pro rozsah 28 až 30 oprávněných neplatné.

Jedudedek (diskuse) 27. 5. 2015, 14:27 (UTC)

Já si nemyslím, že by byl problém v matematice. Spíše jde o to, že on tu větu chápe úplně jinak. On nebere 70% z celkového počtu majících právo hlasovat, on bere 70% z počtu hlasujících mající právo hlasovat (uvědomil jsem si to až když jsem si to nakreslil) - a to si myslím, je špatně.--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 15:33 (UTC)

A to jsou dvě rozdílné množiny lidí. Počtově mohou být stejné, ale nemusí. A pak je rozdíl, jestli se počítá 70 % z 15 lidí, nebo 70% z 20.--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 15:47 (UTC)

Tak to se vzdávám, tohle pravidlo je nad moje chápání. Já bych si ho prostě vykldádal jinak.--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 13:34 (UTC)

Tabulky pro jednotlivé návrhy

Definice: kvórum je nejmenší nutný počet hlasujících, aby hlasování bylo platné (bez ohledu na to, jak hlasovali a jaký byl výsledek hlasování).

Tabulka "Kvórum podle počtu oprávněných hlasovat (vzorec 70 % + 1)"

počet oprávněných hlasovat	kvórum	poznámka
0	1	nikdo nehlasoval => neplatné a neproběhlé hlasování
1	2	ikdyby ten jeden hlasoval => neplatné hlasování (nedosažitelných 200 %)
2	3	ikdyby ti dva hlasovali => neplatné hlasování (nedosažitelných 150 %)
3	4	ikdyby ti tři hlasovali => neplatné hlasování (nedosažitelných 133,3 %)
4	4	hlasování platné pouze při 100% účasti
5	5	hlasování platné pouze při 100% účasti
6	6	hlasování platné pouze při 100% účasti
7	6	hlasování platné při > 85,7% účasti
8	7	hlasování platné při > 87,5% účasti
9	8	hlasování platné při > 88,9% účasti
10	8	hlasování platné při > 80,0% účasti
11	9	hlasování platné při > 81,8% účasti
12	10	hlasování platné při > 83,3% účasti
13	11	hlasování platné při > 84,6% účasti
14	11	hlasování platné při > 78,6% účasti
15	12	hlasování platné při > 80,0% účasti
16	13	hlasování platné při > 81,25% účasti
17	13	hlasování platné při > 76,5% účasti
18	14	hlasování platné při > 77,8% účasti
19	15	hlasování platné při > 78,9% účasti
20	15	hlasování platné při > 75,0% účasti
21	16
22	17
23	18
24	18
25	19
26	20
27	20
28	20	zde začíná nepřesnost ve znění pravidla dle výpočtu 21, když při více stačí 20
29	20	nepřesnost ve znění pravidla dle výpočtu 22, když při více stačí 20
30	20	od tohoto počtu vždy 20
31	20	při počtu nad 30 vždy 20... atd.

Pod 29: vzorec > 2/3; nejméně 3; nad 28: 20 (konstantně)

Tabulka "Kvórum podle počtu oprávněných hlasovat (vzorec > 2/3; nejméně 3)"

počet oprávněných hlasovat	kvórum	poznámka
0	3	nikdo nehlasoval => neplatné a neproběhlé hlasování
1	3	ikdyby ten jeden hlasoval => neplatné hlasování (nedosažitelných 300 %)
2	3	ikdyby ti dva hlasovali => neplatné hlasování (nedosažitelných 150 %)
3	3	kdyby ti tři hlasovali => hlasování platné pouze při 100% účasti
4	3	hlasování platné při >/= 75% účasti
5	4	hlasování platné při >/= 80% účasti
6	5	hlasování platné při > 83,3% účasti; 2/3 = 4, více je 5
7	5	hlasování platné při > 71,4% účasti
8	6	hlasování platné při >/= 75% účasti
9	7	hlasování platné při > 77,7% účasti; 2/3 = 6, více je 7
10	7	hlasování platné při >/= 70,0% účasti
11	8	hlasování platné při > 72,7% účasti
12	9	hlasování platné při > 83,3% účasti; 2/3 = 8, více je 9
13	9	hlasování platné při > 69,2% účasti
14	10	hlasování platné při > 71,4% účasti
15	11	hlasování platné při > 73,3% účasti; 2/3 = 10, více je 11
16	11	hlasování platné při > 68,7% účasti
17	12	hlasování platné při > 70,5% účasti
18	13	hlasování platné při > 72,2% účasti; 2/3 = 12, více je 13
19	13	hlasování platné při > 68,4% účasti
20	14	hlasování platné při > 70,0% účasti
21	15	hlasování platné při > 71,4% účasti; 2/3 = 14, více je 15
22	15
23	16
24	17	2/3 = 16, více je 17
25	17
26	18
27	19	2/3 = 18, více je 19
28	19
29	20	zde začíná konstantní kvórum: stačí 20
30	20
31	20

• Pod 32: vzorec > 60 %; nejméně 3; nad 31: 20 (konstantně)

Tabulka "Kvórum podle počtu oprávněných hlasovat (vzorec > 60 %; nejméně 3)"

počet oprávněných hlasovat	kvórum	poznámka
0	3	nikdo nehlasoval => neplatné a neproběhlé hlasování
1	3	ikdyby ten jeden hlasoval => neplatné hlasování (nedosažitelných 300 %)
2	3	ikdyby ti dva hlasovali => neplatné hlasování (nedosažitelných 150 %)
3	3	kdyby ti tři hlasovali => hlasování platné pouze při 100% účasti
4	3	hlasování platné při >/= 75% účasti
5	4	hlasování platné při >/= 80% účasti; 60 % = 3, více je 4
6	4	hlasování platné při > 66,6% účasti
7	5	hlasování platné při > 71,4% účasti
8	5	hlasování platné při >/= 62,5% účasti
9	6	hlasování platné při > 66,6% účasti
10	7	hlasování platné při >/= 70,0% účasti; 60 % = 6, více je 7
11	7	hlasování platné při > 63,6% účasti
12	8	hlasování platné při > 66,6% účasti
13	8	hlasování platné při > 61,5% účasti
14	9	hlasování platné při > 64,2% účasti
15	10	hlasování platné při > 66,6% účasti; 60 % = 9, více je 10
16	10	hlasování platné při >/= 62,5% účasti
17	11	hlasování platné při > 64,7% účasti
18	11	hlasování platné při > 61,1% účasti
19	12	hlasování platné při > 63,1% účasti
20	13	hlasování platné při >/= 65% účasti; 60 % = 12, více je 13
21	13	hlasování platné při > 61,9% účasti
22	14
23	14
24	15
25	16	60 % = 15, více je 16
26	16
27	17
28	17
29	18	zde začíná konstantní kvórum: stačí 20
30	19	60 % = 18, více je 19
31	19
32	20	zde začíná konstantní kvórum: stačí 20
33	20	atd...

• Pod 38: vzorec > 50 %; nejméně 3; nad 37: 20 (konstantně)

Tabulka "Kvórum podle počtu oprávněných hlasovat (vzorec > 50 %; nejméně 3)"

počet oprávněných hlasovat	kvórum	poznámka
0	3	nikdo nehlasoval => neplatné a neproběhlé hlasování
1	3	ikdyby ten jeden hlasoval => neplatné hlasování (nedosažitelných 300 %)
2	3	ikdyby ti dva hlasovali => neplatné hlasování (nedosažitelných 150 %)
3	3	kdyby ti tři hlasovali => hlasování platné pouze při 100% účasti
4	3	hlasování platné při >/= 75% účasti; 50 % = 2, více je 3
5	4	hlasování platné při >/= 80% účasti
6	4	hlasování platné při > 66,6% účasti; 50 % = 3, více je 4
7	4	hlasování platné při > 57,1% účasti
8	5	hlasování platné při >/= 62,5% účasti; 50 % = 4, více je 5
9	5	hlasování platné při > 55,5% účasti
10	6	hlasování platné při >/= 60,0% účasti; 50 % = 5, více je 6
11	6	hlasování platné při > 54,5% účasti
12	7	hlasování platné při > 58,3% účasti; 50 % = 6, více je 7
13	7	hlasování platné při > 53,8% účasti
14	8	hlasování platné při > 57,1% účasti; 50 % = 7, více je 8
15	8	hlasování platné při > 53,3% účasti
16	9	hlasování platné při >/= 56,25% účasti; 50 % = 8, více je 9
17	9	hlasování platné při > 52,9% účasti
18	10	hlasování platné při > 55,5% účasti; 50 % = 9, více je 10
19	10	hlasování platné při > 52,6% účasti
20	11	hlasování platné při >/= 55% účasti; 50 % = 10, více je 11
21	11	hlasování platné při > 52,3% účasti
22	12	50 % = 11, více je 12
23	12
24	13	50 % = 12, více je 13
25	13
26	14	50 % = 13, více je 14
27	14
28	15	50 % = 14, více je 15
29	15
30	16	50 % = 15, více je 16
31	16
32	17	50 % = 16, více je 17
33	17
34	18	50 % = 17, více je 18
35	18
36	19	50 % = 18, více je 19
37	19
38	20	50 % = 19, více je 20; zde začíná konstantní kvórum: stačí 20
39	20
40	20	konstantní kvórum: stačí 20
41	20	atd...

--Kusurija (diskuse) 27. 5. 2015, 21:26 (UTC)

No, koukám, že nějakou dobu nebudu nahlížet do ostatních místních pravidel, počkám, až se tohle nějak poposune; co kdybych zase něco našel :D . Díky za zájem --27. 5. 2015, 23:17 (UTC), Utar (diskuse)

Zjednodušení

Má nejméně 5 nesmazaných editací v hlavním jmenném prostoru (nikoliv např. diskusích) měsíčně v průměru příspěvků za posledních 90 dní prostě znamenat minimálně 15 editací v hlavním prostoru za poslední tři měsíce od začátku hlasování? Proč vymýšlet průměrně měsíčně?? --26. 5. 2015, 22:28 (UTC), Utar (diskuse)

Toto tu zaznělo mnohokrát. Jelikož se nepodařilo prosadit další související podrobnosti, zůstává tu ten víceméně nesmysl/nedodělek stále ještě jako celek. --Kusurija (diskuse) 27. 5. 2015, 07:49 (UTC)

Tak samozřejmě stačilo napsat 15 nesmazaných editací v hlavním jmenném prostoru za posledních 90 dní, ale jak a proč to někdo navrhnul takto krkolomě to netuším. Zřejmou motivací je aby hlasovat mohli jen ti, kteří v době okolo hlasování jsou alespoň trochu aktivní. Jedudedek (diskuse) 27. 5. 2015, 08:42 (UTC)

Což je ale v důsledku trochu zvláštní, protože "musí" hlasovat i nováčci a ti co jenom prochází, ale nemohou hlasovat stálí editoři, kteří jsou zrovna na dovolené nebo mimo (např. Utar).--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 09:21 (UTC)

No co jste si tu odhlasovali, to tu máte ;-) Jedudedek (diskuse) 27. 5. 2015, 15:56 (UTC)

Na druhou stranu to umožňuje manipulaci hlasování při potvrzování – udělat si 15 editací před začátkem něčího potvzení není takový problém. Wikiverzita je hodně pomalý projekt - proto by měli být počty editací potřebné pro hlasování daleko vyšší. Pomalostí se rozumí to, že vytvořit třeba kurz trvá několik měsíců. Aby se člověk seznámi s principy projektu musí řekněme vytvořit kurz a něco dalšího. Naopa třeba Wikislovník je "rychlý" projekt - vytvořit heslo trvá několik minut. Seznámení s projektem tam může být velmi rychlé, řekněme při intezivním editování může být za 2, 3 týdny z nováčka profesionál.--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 09:48 (UTC)

@Jedudedkova poslední věta a strom pod ním: Nejde o to, zda je to málo či zda to má být takto poslední dobou nebo celkově. Šlo mi jen o to, že nevidím významový rozdíl mezi krkolomnou formulací a tou zjednodušenou. Formálně viz o vlákno dál. --27. 5. 2015, 22:45 (UTC), Utar (diskuse)

Nerozumím tomu. Ptal jsem se na to už když to bylo ve formě návrhu a tuším, že mi tehdá nikdo neodpověděl.--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 08:06 (UTC)

Uložil jsem tam zjednodušení, čili místo 5 v průměru na konkrétních 15 za 90 dní. Nic víc. Tím se smysl nezměnil. --Kusurija (diskuse) 27. 5. 2015, 12:17 (UTC)

Návrh zjednodušení

Oficiálně navrhuji Kusurijův návrh. Kusurija si myslel, že k upřesnění neměnící funkčnost je konsenzus, jinak řečeno nebude problém, Danny B. s tím ale problém má. Proto to předkládám jako čitelný návrh. Navrhuji změnit:

Právo hlasovat mají uživatelé, kteří splní k začátku hlasování podmínku nejméně 5 nesmazaných editací v hlavním jmenném prostoru (nikoliv např. diskusích) měsíčně v průměru příspěvků za posledních 90 dní.

na:

Právo hlasovat mají uživatelé, kteří splní k začátku hlasování podmínku nejméně 15 nesmazaných editací v hlavním jmenném prostoru (nikoliv např. diskusích) za posledních 90 dní.

Změnu je podle mého názoru možno provést i při hlasování/potvrzování správců, protože nijak nemění podmínky - jedná se o upřesnění.--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 21:04 (UTC)

Souhlasím s Juandevem. Dannyho revertu nerozumím, ale budiž, hlasujme. --Kusurija (diskuse) 27. 5. 2015, 21:29 (UTC)

Ani bych nehlasoval, třeba jsou argumenty pro to, proč to ponechat takto.--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 21:43 (UTC)

Tak. Před nějakým hlasováním vyčkejme aspoň do konce měsíce, třeba někdo ví, v čem je rozdíl (krom krkolomnosti první varianty). Existuje tady nějaký oficiální postup jako je cs:w:Wikipedie:Pravidlo_Wikipedie#Změny v pravidlech a cs:w:Wikipedie:Jak měnit pravidla? Danny B., kde je popsán ten standardní proces úpravy a přijímání pravidel, prosím? --27. 5. 2015, 23:01 (UTC), Utar (diskuse)

Ne, neexistuje tady nějaký standardní postup. Existují tady zažité postupy: a) přijímaní věcí konsenzem, b) hlasováním, c) násilně správcovskými nástroji (to je, že se třeba smaže něco i když jsou proti tomu protesty).--Juandev (diskuse) 27. 5. 2015, 23:30 (UTC)

A Kusurijova akce zjevně nespadá ani pod jedno...
— Danny B. 27. 5. 2015, 23:34 (UTC)

Kusurijovu editaci bych ale vůbec nebral jako změnu, nýbrž jako redakční úpravu neměnící význam. Podobně jako když někdo opraví překlep nebo udělá lepší formátování výčtu.

Nicméně souhlasím, že v době, kdy probíhají hlasování, je lepší se zdržet i takovýchto úprav. Nechme to na dobu, kdy nebudou tato pravidla zrovna aktuálně exponována. --Mmh (diskuse) 3. 6. 2015, 23:12 (UTC)

Počítání měsíčních lhůt

Navrhuji vložit následující odstavec (Mimochodem, takhle se měsíční lhůty počítají v českém právu a mám za to, že obecně v českém prostředí. Z tohoto důvodu mi není jasné, proč žádosti o potvrzení ve funkci správce a byrokrata Dannyho B. mají trvat o den déle, než by bylo obvyklé, nicméně mi to nepřipadá za extra důležité.) --Auvajs (diskuse) 15. 6. 2015, 14:42 (UTC)

Počítání měsíčních lhůt

Lhůty počítané na (kalendářní) měsíce se počítají tak, že lhůta končí dnem, který má stejné číslo jako den, kdy lhůta začala, pokud to není možné, tak posledním dnem v měsíci. Tedy měsíční lhůta od 24. června končí 24. července, od 31. května končí 30. června, od 31. ledna končí 28. února.

--Auvajs (diskuse) 15. 6. 2015, 14:38 (UTC)

Zbytečné. Od toho je standardní funkce v {{#time:}} umožňující počítat to dynamicky. Aneb dnes: 2024-12-21 14:22:29 a za měsíc: 2025-01-21 14:22:29.
— Danny B. 15. 6. 2015, 14:42 (UTC)

Pokud ta "standardní funkce" 1 kalendářní měsíc od 31. května počítá do 1. července, tak není použitelná, protože pravidla hovoří o kalendářním měsíci, nikoli o měsíci standardní funkce #time. --Auvajs (diskuse) 15. 6. 2015, 15:03 (UTC)

@:-jkb-: I váš přítel Pecina potvrzuje, že měsíční lhůta začínající 31. května má končit 30. června, nikoli 1. července. Tedy to upřesnění je potřeba. Mimochodem, na Wikizdrojích byste mi za návrh změny pravidla už dal ban indef, že? :-D --Auvajs (diskuse) 15. 6. 2015, 16:29 (UTC)

Upřesnění konce hlasování

Navrhuji změnu začátku sekce Postup schvalování, aby ta pravidla byla jednoznačnější a bylo jasnější, jak dlouho hlasování trvá. --Auvajs (diskuse) 15. 6. 2015, 14:59 (UTC)

Starý text (stávající)

Postup schvalování

Žádost na stránce zůstává nejméně 1 kalendářní měsíc od vložení. Tuto lhůtu může ve výjimečných případech byrokrat explicitně prodloužit (např. pokud se dodatečně objeví informace, které vedou k hromadným změnám hlasů, nebo není-li kvůli počtu hlasů hlasování dostatečně reprezentativní), maximálně však na 2 kalendářní měsíce. Prodloužení lhůty provede přidáním textu: ''hlasování prodlouženo do'' datum čas Byrokrat ukončuje hlasování až po proběhnutí této lhůty. Jakmile tak učiní, jsou případné další hlasy neplatné.

Nový text (navrhovaný)

Postup schvalování

Hlasování standardně trvá jeden měsíc. Byrokrat může ve výjimečných případech dobu hlasování prodloužit (např. pokud se dodatečně objeví informace, které vedou k hromadným změnám hlasů nebo není-li kvůli počtu hlasů hlasování dostatečně reprezentativní), ovšem může tak učinit nejpozději k okamžiku uplynutí standardní měsíční doby hlasování. Hlasování může být prodlouženo nejvíce o měsíc a provede se přidáním textu: hlasování prodlouženo do datum čas. Pokud je hlasování prodlouženo později, nemá to žádné účinky. Hlasy přidané po uběhnutí doby hlasování jsou neplatné.

Jsem pro tuto změnu. --Kusurija (diskuse) 15. 6. 2015, 19:28 (UTC)

Změnu bych rovněž podpořil, ale protože stávající hlasování už to neovlivní, navrhuji počkat na jejich ukončení, a potom si sepsat celý katalog potřebných změn tohoto těžkopádného pravidla. Mělo by se určitě přeformulovat kvórum hlasování a ještě několik dalších věcí. Dokonce přemýšlím, že bych v létě udělal kompletně nový návrh (hlubokým přeoráním tohoto) a předložil ho k diskusi, abychom se do budoucna vyvarovali dohadů kolem hlasování. --Mmh (diskuse) 15. 6. 2015, 21:36 (UTC)

Pro inspiraci: návrh pravidel pro správce z Wikislovníků & původní, trochu delší verze. Ještě tam pár drobných mušek je, každopádně si nekriticky myslím, že ty návrhy jsou v zásadě velmi dobré :-) Strávil jsem nad tím hodně času. --Auvajs (diskuse) 16. 6. 2015, 21:15 (UTC)

Drobné změny

Předpokládám správně, že nikdo nebude mít nic proti, když vedle odkazu na seznam správců dám odkaz na seznam byrokratů? --Mmh (diskuse) 2. 7. 2015, 15:08 (UTC)

Souhlas. --Kusurija (diskuse) 3. 7. 2015, 19:20 (UTC)

Úplně nové kvórum

Výše jsem navrhoval naformulovat kvórum trochu méně zašmodrchaně, a nyní bych návrh mohl zanést do textu, protože se setkal se všeobecným souhlasem, ale spíše bych teď popřemýšlel (vizte též diskusi více) o zcela novém stanovení kvóra.

Jako hledisko bych viděl, že kvórum by mělo být průhledné i pro běžného uživatele. U kvóra vyžadujícího zjišťování, kolik je oprávněně hlasujících, tomu tak bohužel není. Proto dávám do diskuse úplně nové pojetí kvóra:

• Oprávněn k hlasování je každý uživatel Wikiverzity, který v posledních třech kalendářních měsících před započetím hlasování provedl aspoň patnáct nesmazaných editací v hlavním jmenném prostoru. (varianta: Oprávněn k hlasování je každý uživatel Wikiverzity, který v posledních šesti kalendářních měsících před započetím hlasování provedl aspoň třicet nesmazaných editací v hlavním jmenném prostoru.)
• Hlasování je platné, pokud se ho účastnil aspoň takový počet uživatelů nemajících správcovská práva, který je čtyřnásobkem počtu správců k okamžiku zahájení hlasování, a prostá většina správců. (varianta: jiné počty a poměry, ale principem je právě ta závislost na snadno zjistitelném čísle)
• Hlasování končí s výsledkem „PRO“, pokud bylo platné a nejméně 2/3 ze součtu hlasů „PRO“ a „PROTI“ byly „PRO“. Hlasování končí s výsledkem „PROTI“, pokud bylo platné a neskončilo s výsledkem „PRO“. (varianta: hranice může být také 3/4, 70 % aj.)

Co vy na něco takovéhohle? Nemusíte hned hlasovat, nejprve by to chtělo vyjasnit obecně, co si myslíte o takovém principu, a potom, jaká konkrétní čísla tam zvolit. --Mmh (diskuse) 2. 7. 2015, 15:22 (UTC)

Tak já nevím mě to připadá stále složité. Na jiných projektech to mají daleko jednodušší.--Juandev (diskuse) 2. 7. 2015, 16:07 (UTC)

Máš nějaké jednodušší? Tak to nějak podobně sepiš. --Mmh (diskuse) 2. 7. 2015, 22:22 (UTC)

Tak mě jde o to, že tady vlastně může někdo udělat v jednom dnu 15 editací, stačí dejme tomu editovat jednu stránku, 15x ji uložit a je to. V případ povinního potvrzení, vlastně má potvrzovaný měsíc na to, aby si takovoudle podporu vyrobil.--Juandev (diskuse) 3. 7. 2015, 07:40 (UTC)

Jojo, stávající pravidlo už za pomoci vydatné manipulace splnilo svůj účel, takže teď už je možné ho bez obav změnit... Je určitě jen náhoda, že nebyla vůle ho změnit před hlasováními, kvůli jejichž "zdárnému průběhu" bylo vytvořeno...
— Danny B. 2. 7. 2015, 22:00 (UTC)

Nechte už konečně těch osobních útoků. --Mmh (diskuse) 2. 7. 2015, 22:22 (UTC)

A v které konkrétní části mého popisu situace nějaký spatřujete?
— Danny B. 2. 7. 2015, 22:33 (UTC)

V tom, že nepopisujete situaci, nýbrž vyléváte si tu své morbidní představy o mých pohnutkách. --Mmh (diskuse) 2. 7. 2015, 22:47 (UTC)

O vás ale nikdo nemluvil.
— Danny B. 2. 7. 2015, 22:59 (UTC)

Vskutku? Pak prosím o jednoznačné prohlášení, že Vaše obvinění z manipulace, z nenávisti a ze lhaní se mě netýkají. Jinak to tak na základě běžné sémantiky českých vět vypadá, víte? --Mmh (diskuse) 2. 7. 2015, 23:07 (UTC)

Možná už mi hůře slouží zrak, ale kde přesně že vás to tady obviňuji z manipulace, z nenávisti a ze lhaní?
— Danny B. 2. 7. 2015, 23:27 (UTC)

@Mmh: U bodu dva se mi nezdá potřeba hlasování správců. Jestli to dobře čtu, tak za a) aspoň takový počet uživatelů nemajících správcovská práva = chybí něco jako majících právo hlasovat a b) a prostá většina správců = takže, kdyby hlasovalo 50 uživatelů s hlasovacím právem, ale ze čtyř správců jen dva, hlasování by bylo neplatné? --3. 7. 2015, 07:34 (UTC), Utar (diskuse)

Myšlenka u toho byla ta, že může dojít k tomu, že stávající správci se ocitnou v nějakém konfliktu. Pokud je ten konflikt takový, že se otevřeně hlasuje a obě strany jsou přítomny, dá se to brát za vyříkání narovinu, ale pokud by to byl konflikt takový, že se třeba v případě dvou správců odehraje hlasování v nepřítomnosti jednoho správce (jak jsme poznamenávali, občas může mít někdo i delší nepřítomnost), v pořádku to není. V případě tří správců by to zase mohla být situace, kdy jeden zásadně nesouhlasí s někým, koho jeden další navrhuje. Atd. Správci koneckonců tvoří jedno pracovní kolegium, a to by mělo být nějak funkční. Ale možná je to blbost a není nutno správce nijak vydělovat. Celé je to míněno jako nástřel jdoucí prostě jiným směrem než současné pokusy podchytit všechny oprávněné. --Mmh (diskuse) 3. 7. 2015, 12:16 (UTC)

Podle mne by byl výrazný omyl dávat správcům nějakou větší pravomoc ovlivňovat hlasování. Porušovalo by to princip, že nemají mít na chod projektu větší vliv než ostatní uživatelé.--Tchoř (diskuse) 3. 7. 2015, 19:55 (UTC)

V tomto definitivně souhlasím s Tchořem: při (zejména) hlasování mají všechny hlasy stejnou váhu (tedy z těch oprávněných hlasovat), takže jakékoliv vydělování správců (cizinců, vyznavačů určité víry a pod.) je zcela mimo. --Kusurija (diskuse) 4. 7. 2015, 04:57 (UTC)

Ok, souhlasím. Jak jsem popsal, přidal jsem to tam s myšlenkou na konflikty ve správcovském kolegiu, ale ty by se tím jednak nevyřešily, jednak by do zmíněné fáze ani neměly nikdy dojít, pokud bude správcovské kolegium fungovat.

Co ale říkáte na tu myšlenku neodvíjet usnášeníschopnost z celkového počtu aktivních uživatelů (který se blbě zjišťuje), ale z jiných ukazatelů velikosti projektu — třeba z toho počtu správců? --Mmh (diskuse) 4. 7. 2015, 08:42 (UTC)

Z počtu správců asi ne, spíše naopak, někdy v (daleké) budoucnosti odvozovat (potřebný) pořet správců od velikosti komunity a velikosti projektu. Ale zpět k probíranému: Asi bych dal nějaké konstantní kvórum (t.j. "povinný" počet hlasujících) + do pravidla, že tato konstanta se postupně s rozvojem projektu bude měnit a to tak, že po zřetelném překročení určité další "mety" počtu aktivních editorů se vyvolá hlasování o nové konstantě kvóra. Ta pak bude platit až do zřetelného překročení další "mety". Přičemž ta další meta musí být n x větší, než ta současná. V současné době bych navrhoval konstantu kvóra na 10 aktivních editorů. Další hlasování o změně kvóra po zřetelném překročení počtu 50 aktivních editorů (t.j. majících právo hlasovat). (to opimální n by mělo být aspoň 5). Jinak ty související věci s požadovanou mírou podpory pro zvolení bych ponechal (nanejvýš změna formulace tak, aby byla jednoznačnější, a neumožňovala potměšilé snahy o jiný výklad, jak to tu bylo již názorně předvedeno). --Kusurija (diskuse) 4. 7. 2015, 09:34 (UTC)

Nový návrh ohledně kvóra

@Mmh, Krvesaj, Juandev, Kychot, Lugubelenus:@Tchoř, Auvajs, Jakuba Škrdla, Další:Jelikož nikdo dále nereagoval, otevírám otázku znovu: jaký je Váš názor na stanovení konstantního kvóra. Za současných podmínek (početnost komunity, počet dlouhodobě stálých editorů) bych považoval za vhodné kvórum 5 hlasujících. Pokud kdy se počty editorů změní (zvýší několikanásobně), závazným hlasováním by mohlo být stanoveno (skokem) stálé kvórum vyšší. Zatím k takovému navýšení nedošlo, takže (jak ukázala praxe) není vhodné předjímat nějaké změny, zatím neaktuální. (Také bych byl pro, kdyby se někdo inspiroval pravidly na wikislovníku a bez nějakých zásadních změn je přispůsobil podmínkám na wikiverzite). --Kusurija (diskuse) 23. 1. 2017, 15:53 (UTC)

Nejsem principiálně proti, jen mám pocit, že by šlo vymyslet něco lepšího. Ale protože nic lepšího mě nenapadá, tak bych, pokud bychom řekli, že hlasujeme, byl pro. Každopádně neodvíjet počet od počtu uživatelů aktivních v posledních měsících nebo tak něco, protože to přináší problémy s naháněním (stále početnějších) studentů, které sem přitáhli učitelé a kteří se krom školního projektu do budování Wikiverzity nezapojují a je jim víceméně jedno, jak dopadne nějaké hlasování. --Mmh (diskuse) 23. 1. 2017, 21:42 (UTC)

Ad Mmh: Pokud by se tedy stanovilo kvórum konstantní (navrhováno 5 (slovy: pět)), tak by se jich moc nahánět nemuselo, podle aktivity jádrových editorů (viz povzdech Tchoře), by to bylo 0 až nejvýše 3 studenti - to pokud (ledaže) by se dříve aktivní editoři nevídaně "flákali" (nadsázka - třeba mají wikidovolenou, nebo editují jinde). Může se však stát, že přes to, že většina lidí vidí nedostatky v současném stavu, lidé se nedokážou dohodnout na čemkoliv přijatelnějším (třeba jiný konstantí počet kvóra) a zůstane zakonzervovaný stav s pohyblivým kvórem navíc podle nevyhovujícího výpočetního vzorce. Třeba by se podařilo dohodnout na změně na jiném místě: že by se studenti konkrétní(ch), reálně existující školy středního či základního stupně do výpočtu kvóra nezapočítávali. S tím, že by přesto měli možnost (pokud by je to zajímalo a splňovali podmínky) hlasovat, nikoliv však "povinnost". --Kusurija (diskuse) 24. 1. 2017, 20:29 (UTC)

Souhlas. --Kychot (diskuse) 23. 1. 2017, 22:13 (UTC)

Souhlasím (ale momentálně ani nemám volení právo). --Tchoř (diskuse) 24. 1. 2017, 04:59 (UTC)

Neřeším, ale jsem spíše proti přijímání nějakých unáhlených názorů. Jednoznačně jsem proti přejímání nedokončených a od Wikipedie značně odlišných pravidel z Wikislovníku.--Juandev (diskuse) 24. 1. 2017, 10:18 (UTC)

Předpokládám, že místo "...Jednoznačně jsem proti přejímání nedokončených a od Wikipedie značně odlišných pravidel z Wikislovníku..." jste chtěl napsat "...Jednoznačně jsem proti přejímání nedokončených a od Wikiverzity značně odlišných pravidel z Wikislovníku...". Nebo se mýlím? Ale ať je to jakkoliv, souhlasím stoprocentně s tím, že by se neměla přijímat unáhlená řešení. Ano, udělal jsem chybu (nebo jsme(?) udělali chybu), že jsem to řešení tenkrát v časové tísni protlačil/nevyčkal, až to pořádně uzraje. Jak z toho ven? Rozhodně není nejlepší, to zakonzervovat na špatném stavu. Nemůžete říct, že tu nebyly žádné snahy nevyhovující stav nějak napravit. Mohl byste se nějak jakkoliv vyjádřit k novému návrhu, nebo dokonce něco nového, nápravného sám navrhnout? V čem vidíte základní zádrhel přizpůsobení na wikiverzitní podmínky (tedy nikoliv doslovné převzetí) hlasovacích pravidel z wikislovníku? Myslím si, že je zbytečné znovu, od samých počátků, vynalézat žárovku, když už je vynalezena. Podle mne jsou pravidla hlasování na wikislovníku velmi dobrá a při přizpůsobování k prostředí wikiverzity by nebyly třeba nějaké kardinální změny a překopávání, stačilo by na naše podmínky přizpůsobit pár drobnůstek, jako např. velikost toho kvóra místo 7 na 5. Váš názor, kolego Juandeve? --Kusurija (diskuse) 24. 1. 2017, 18:29 (UTC)

Nevím pořádně co je kvorum, jak to tu funguje, ale obecně jsem pro co nejednodušší řešení, co nejmenší počet osob možný, jednoduchý systém. --Lugubelenus (diskuse) 24. 1. 2017, 14:46 (UTC)

Míněno kvórum v úplně standardním smyslu: kolik lidí musí hlasovat, aby bylo hlasování platné. --Mmh (diskuse) 24. 1. 2017, 22:12 (UTC)

Pokud je zájem, můžu udělat bota, který bude generovat seznam uživatelů s hlasovacím právem (jako na Wikislovníku). Jen mi řekněte, jak často chcete, aby byl seznam aktualizovaný. --Auvajs (diskuse) 29. 1. 2017, 23:30 (UTC)

Hm, bylo by velmi zajímavé nechat toho bota nějaký čas třeba s týdenními odstupy sledovat, jaké počty takových uživatelů tu máme, a kolik z nich jsou třeba ti studenti. Právě abychom měli představu pro stanovování budoucích počtů a pod. --Mmh (diskuse) 30. 1. 2017, 01:07 (UTC)

Úplně přesně ovšem nerozumím tomu, jak je to hlasovací právo myšleno. 5 nesmazaných editací v hlavním jmenném prostoru (nikoliv např. diskusích) měsíčně v průměru příspěvků za posledních 90 dní. Vezměme třeba okamžik 30.01.2017 00:00, posledních 90 dní je období 02.11.2016 00:00 až 30.01.2017 00:00, což jsou 2 měsíce a 28 dní. Takže hlasovací právo má uživatel s nejméně 10 příspěvky v tomto období? Nicméně 90 dní před 02.05.2017 začalo 02.02.2017, což jsou 3 měsíce, takže v těchto 90 dnech by bylo potřeba 15 editací? --Auvajs (diskuse) 30. 1. 2017, 19:34 (UTC)

Je to blbě naformulováno. Tenkrát to přeformulovat nešlo (tehdejší správce změny víceméně blokoval), nyní to přeformulovat můžeme. Takže by to mohlo být třeba 15 nesmazaných editací v hlavním jmenném prostoru za poslední tři měsíce. --Mmh (diskuse) 30. 1. 2017, 20:08 (UTC)

OK, takže sem to udělal podle vaší instrukce ("15 nesmazaných editací v hlavním jmenném prostoru za poslední tři měsíce"), výsledek je na Modul:VoteRight/data. Jen upozorňuji na to, že to počítání 3 měsíců jsem udělal "české" (viz wikt:Wikislovník:Pravidla o správcích#Počítání lhůt), není to 90 dní. --Auvajs (diskuse) 31. 1. 2017, 15:23 (UTC)

Díky. Je vidět, že většina jsou studenti. Jen pět je nás tam dlouhodobých uživatelů, jeden je student, který by sem letos chodit nemusel (tedy možná se také stane dlouhodobým uživatelem), zbytek (22) jsou letošní studenti.

Bude zajímavé nějakou dobu sledovat, jak se to bude vyvíjet během času.

Bylo by případně možné, aby skript hned všechy uživatele spočítal, aby se to nemuselo dělat ručně? --Mmh (diskuse) 31. 1. 2017, 21:49 (UTC)

Šablona:VoteRight. --Auvajs (diskuse) 1. 2. 2017, 21:52 (UTC)

Díky. --Mmh (diskuse) 1. 2. 2017, 23:48 (UTC)

Poté, co Dan Polanský trochu nakvap založil hlasování o kvóru, začali jsme tam diskutovat, protože podle mého přesvědčení nemá otázka kvóra smysl bez dořešení otázky, kdo smí vlastně hlasovat. Nyní jsem tam naformuloval nový návrh hlasovacího práva, prosím stavte se tam a vyjádřete se k tomu. --Mmh (diskuse) 24. 6. 2017, 13:44 (UTC)