Fórum:Klasifikace obsahu

Toto je fórum o klasifikaci obsahu, úklidu, vyhodnocení a uspořádání obsahu Wikiverzity. Jednotlivá diskusní vlákna zakládejte na podstránkách (Fórum:Klasifikace obsahu/Nadpis vlákna) a sem vkládejte ve formátu {{/Nadpis vlákna}}. Na podstránce je nutno uvést název vlákna ještě jednou jako == Nadpis druhé úrovně ==.

---

Co s hesly?

Následující stránky Plánování, Doména, PayU, PEAR, Artistic License 2.0, LGPLv3, Pantone, Galileo (CMS), JMathLib, XQuery jsem označil jako hesla. Též bych je nazval krátkými výukovými materiály. Někde se z takových hesel rodí rozcestníky či sumáře. Někdy vypadají jako osobní poznámky. Ve svém průzkumu obsahu wv jsem si hesla zatím definoval takto:

Osobně jsem toho názoru, že Wikiverzita nemá duplikovat ostatní projekty. Jsou ale případy, kdy obsahové typy jiných projektů (články, hesla, učebnice) mají na Wikiverzitě smysl. Jsou to případy, kdy se jedná o výukové materiály. Můžete namítnout, že to se jedná vždycky. Samozřejmě v hlavním ns tyto články, hesla či delší texty mohou působit jako chaos či nepořádek. Měli by být buď jinde, nebo nějak označeny. V první řadě je třeba se rozhodnout:

1. v jaké míře takové obsahové typy tolerovat:
   1. uchovávat všechny takové stránky
   2. duplikáty a ty které mohou být na jiných projektech smazat a nechat zde pouze ty, které z nějakého důvodu nemohou v současnosti být na jiných existujících wikiprojektech
   3. všechny je smazat a vznik nových nepodporovat
2. jak s nimi nakládat (pokud tu nějaké zbydou):
   1. Vytvořit jim projekt v hlavním ns (např. Krátké výukové materiály) a asociovat je jako substránky
   2. Vytvořit jim projekt v ns Wikiverzita (např. Encyklopedie Wikiverzity) a asociovat je jako podstránky
   3. Vytvořit jim nový ns a zde je vkládat jako stránky (zde by se Kychotovi hodilo přesměrování jedním znakem typu interwiki)
   4. Vytvořit jim nový wiki projekt (a to buď jen pro KVM, nebo všechny včetně dlouhých)
   5. Přesunout je do ns user (např. User:Kychot/Encyklopedie/~)

--Juandev (diskuse) 29. 9. 2013, 13:21 (UTC)

Nevěda o existenci tohoto nově založeného fóra (až teď jsem dodatečně zjistil, žes mi to napsal na mou diskusi, jenže to převrstvila spousta dalších příspěvků), začal jsem o heslech diskutovat i na Fórum:Kategorizace. Teď je otázka, zda to celé přesunout sem, nebo to vzájemně propojit odkazy, nebo jak nejlépe. (Ono to i s tou kategorizací dost souvisí.) --Mmh (diskuse) 4. 10. 2013, 17:12 (UTC)

Takže přesunutý příspěvek z fóra Kategorizace

Už dost dlouho se hlavně v mé uživatelské diskusi, ale též na několika jiných místech diskutuje o tom, jak chápat typ obsahu, který Juan nazval "hesla", a který spočívá právě jen v krátkém vysvětlení nějakého pojmu, zkratky a pod. (např. W3C, UK nebo Deprese). Podle mého názoru takovýhle obsah na Wikiverzitu nepatří, je suplováním Wikipedie, a to navíc suplováním velmi nekvalitním. Nikde jsem ještě nepotkal argument, proč by takovýto obsah měl být smysluplný právě na Wikiverzitě (v hlavním prostoru). Pojďme to tedy prodiskutovat tady, ať to máme pěkně pohromadě. --Mmh (diskuse) 6. 10. 2013, 17:58 (UTC)

Hned ještě shrnu své problémy s prozatímní definicí hesel:

1. Heslo je stránka popisující nějaký předmět. — To je velmi obecné, zvenčí nepochopitelné. Jedná se o definici? A co všechno je míněno tím předmětem?
2. Od hesla na Wikipedii se liší svoji strukturou. — Jak?
3. Hesla definují encyklopedické termíny i zcela nové termíny. — Co je to "encyklopedický termín"? Je to "Deprese", "UK", "Aristoteles", "Hodnocení obsahu"? Co je to "zcela nový termín"? "Xgheughzgrč"?
4. Hesla se vyskytují na wv proto, že jejich zpracování neodpovídá požadavkům wp. — Tedy že jsou zpracována nekvalitně? Nebo co z požadavků WP je překážkou tomu, aby byla hesla potřebná pro WV na WP? Jaká hesla tu doopravdy potřebujeme?
5. Hesla mohou být využívána jako studijní text. — Jako studijní text může být využíváno cokoliv. Není však důvod studijní texty strkat do hlavního prostoru pod obecné nadpisy.
6. Mohou vznikat z pohnutky zapisovat poznámky a sdílet je s ostatními. — Opět, proč má moje sdílená poznámka k Aristotelovi být zrovna na stránce "Aristoteles"? Kde pak mají být poznámky k Aristotelovi, které budou chtít sdílet jiní uživatelé? Neměla by stránka "Aristoteles" být jen rozcestníkem ke všem takovýmto poznámkám?

--Mmh (diskuse) 6. 10. 2013, 18:07 (UTC)

Bez toho, že bych se těch hesel zastával, tak bych řekl, že ten tvůj argument má díry: a) jsou to krátké výukové texty - na wp je ale cíl z nich udělat dlouhé texty, které já bych již řadil do subkategorie Dlouhý výukový text. b) Navíc některé z nich vskutku ani nemohou být na wp, protože nejsou encyklopedicky významné, nebo neodpovídají tamnějšímu zpracování.

1. Nerozumím otázce.
2. To asi vezmu zpět:-)
3. ET je takový termín, který odpovídá podmínkám významnosti pro encyklopedii (tedy nejenom wp). Nové, nebo jiné termíny jsou ty, které té encyklopedické významnosti na wp neodpovídají. Jak vyučující seznámí žáky s věcmi, které nemohou mít svůj článek na wp?
4. Tohle souvisí s tou EV.
5. Jako studijní text může být využíváno cokoliv. Není však důvod studijní texty strkat do hlavního prostoru --> souhlasím. …pod obecné nadpisy --> nerozumím
6. A neměly by se spíš poznámky zapisovat do ns user?

--Juandev (diskuse) 8. 10. 2013, 21:29 (UTC)

1. Jakým způsobem "popisuje" heslo předmět? A co všechno může být "předmět"?
2. OK, tedy vyřešeno.
3. Dobrá, tedy se jedná o krátké shrnutí vyučujícího pro učitý účel. Řekněme o Aristotelovi. Jenže o Aristotelovi by na stránce Aristoteles měl být rozcestník/sumář/obecný projekt, nikoliv nějaká partikulární poznámka. Tedy, buď to musí být na nějaké podstránce stránky Aristoteles, nebo v uživatelském prostoru vyučujícího, nebo někde jinde.
4. OK, tedy zvlášť už neřešme.
5. Obecným nadpisem míním právě takovéto Aristoteles (a ne třeba Aristoteles/Juandev nebo Uživatel:Juandev/Aristoteles nebo Poznámky k Aristotelově etice).
6. Možná ano. Proto se tu na to ptám.

--Mmh (diskuse) 8. 10. 2013, 22:08 (UTC)

Co je to zkouška?

Na základě dohody přesunuto do jiného vlákna. V diskusi pokračujte na Fórum:Pedagogika/Co je to zkouška?.--Juandev (diskuse) 12. 10. 2013, 20:42 (UTC)

Dlouhé vzdělávací texty

Jak se tak přehrabuji v tom obsahu, nalezl jsem něco co jsem si nazval Dlouhé vzdělávací texty. Nehledám jasnou hranici, která by je odlišila od krátkých (kterým také říkáme hesla/vysvětlivky) - prostě je někdo subjektivně označí za dlouhé. Já si tak označil následující: Japonština/Předložky, BK1: Epištola k Židům (svatého) Pavla apoštola.pf, Kanon0.02.el, BK1: Epištola k Židům (svatého) Pavla apoštola.pf (ukázka), Koalice dopravních odborových svazů/diary (popis metodiky).

Podle mého názoru by tento "obsah" měl být na Wikiknihách. Také by jsme měly aktivně autory vyzívat, aby tam tyto texty kultivovali. Určitý problém ale vidím v tom, že na cs.wb je neochota hostovat učební texty, které vznikají jinak než literární rešerží. Proto bych těmto učebnicím, které tam budou odmítané dal na wv "status uprchlíka" (prostě bych je dal do nějakého ns, kde by za nějakých podmínek mohli existovat). Neměli by rozhodně být v hlavním ns wv. V budoucnu můžeme vyvíjet snahy, aby naši uprchlíci byly na wb přijati, nebo jim založit nový stát (Izrael). Další otázka je co z ukázkami a popisy metodiky.

---

Ještě poznámka pod čarou. Rodí se ve mě myšlenka, že jsem Krátké a Dlouhé texty blbě definoval. Protože ony krátké texty, které chcete přesouvat na wp, ve skutečnosti budou jednou na wp i dlouhými texty. Tedy texty na wp i na wb jsou dlouhé. Lišit se budou asi v něčem úplně jiném, nežli délce.--Juandev (diskuse) 8. 10. 2013, 21:44 (UTC)

Domnívám se, že tento obsah není tolik pro Wikiknihy, jako spíše něco podobného Wikisource, ale právě jen "něco podobného". Jsou to často soubory v jiných formátech, které mohou mít dobrý smysl v rámci nějakého projektu zde a které by sice teoreticky mohly být na jiném projektu Wikimedia, ale žádný vhodný nevidím.

Napadá mě, zda by to pro takovéhle věci nechtělo nový jmenný prostor Zdroj. Nebo, zda by to nepatřilo do jmenného prostoru Soubor, akorát nevím, jak se tam takovéhle zdrojáky a pod. budou zobrazovat. --Mmh (diskuse) 8. 10. 2013, 21:51 (UTC)

Na Wikisource to podle mne nemá co dělat, protože to neodpovídá tomu co tam má být. soubory v jiných formátech --> cože?

Soubor už existuje. Musel by se z toho vytvořit soubor, který by se pak nahrál na Commons. Jinak kdysi dávno tu Kychot navrhoval kvůli wv nějaké nové formáty souborů k povolení.--Juandev (diskuse) 8. 10. 2013, 21:56 (UTC)

Já vím, že Soubor existuje, proto se na to ptám. Nemuselo by se to právě vůbec nahrávat na Commons, protože to má smysl právě v kontextu nějakého wikiverzitního projektu. Mohlo by to zůstat v prostoru Soubor tady.

Co se stane v současnosti, když se zkusí nahrát do NS Soubor *.el nebo *.pf? --Mmh (diskuse) 8. 10. 2013, 22:14 (UTC)

Tak jednak nemáme nastaven lokální upload. To by se musel zprovoznit. Jinak myslím, že když to není povolený formát, tak se to nenahraje. Třetí věc je zobrazení takových formátů.--Juandev (diskuse) 8. 10. 2013, 22:26 (UTC)

Pokud si dobře vzpomínám, tak před pár lety správce možnost uploadu souborů na WV zrušil. Pokud se mýlím, nechť mě prosím dotyčný opraví, opravdu to píši po paměti a nemám naprosto čas tehdejší dlouhou diskusi na to téma dohledávat. --Kychot (diskuse) 10. 10. 2013, 08:44 (UTC)

@ Mmh 8. 10. 2013, 22:14 (UTC): Jako soubory se nahrávají pouze binární data (výjimku tvoří SVG) ve svobodných formátech, textová data se normálně ukládají na stránky. Kromě toho nikdy nebude povoleno nahrávat zdrojové soubory kteréhokoliv programovacího jazyka, neboť je to bezpečnostní riziko.
— Danny B. 10. 10. 2013, 20:44 (UTC)

Aha, děkuji. Pak je tedy opravdu nejlogičtější to ukládat na stránky, jejichž jména budou mít přípony jako soubory. Ovšem pořád si nejsem jist, do kterého jmenného prostoru, či případně jak strukturovaně (tedy zda třeba jako podstránky projektu, ke kterému to logicky patří, atd.). --Mmh (diskuse) 12. 10. 2013, 17:51 (UTC)

nikdy nebude povoleno nahrávat zdrojové soubory kteréhokoliv programovacího jazyka - to je Dannyho vroucí přání, které tu chybně vydává za fakt. Riziko to samozřejmě je a samozřejmě budou dbát vývojáři na to, aby chránili web, ale přednější je komunita. Vývojáři jsou tu pro komunitu a budou se snažit ji vyjít vstříct.--Juandev (diskuse) 13. 10. 2013, 12:25 (UTC)

Vzhledem k tomu, že Danny je vývojářem Wikimedií, předpokládám, že ví, co říká. Pokud máš někde v záloze nějaké jiné vývojáře, kteří by byli ochotni diskutovat o tom s námi tady na české Wikiverzitě, tak sem s nimi. Pokud ne, tak je Tvoje poznámka úplně stejně zbytečná, jako pruzení kvůli smazání nepoužívaného a pravděpodobně překlepem vzniklého přesměrování výše. --Mmh (diskuse) 13. 10. 2013, 20:11 (UTC)

Umístění zápisků

Máme tu zápisky, výpisky, blogy apod. Beru to jako stránky, kde je omezená vůle tvůrce, aby se na tom spolupodíleli i ostatní. Někteří tady razí teorii, že by tyto stránky měly být v ns user. Jaký mají na to názor ostatní?--Juandev (diskuse) 8. 10. 2013, 22:30 (UTC)

Mám také názor, že stránky tohoto typu by se měly přesunou v ns user. --Krvesaj (diskuse) 9. 10. 2013, 19:04 (UTC)

Moc jsem nepochopil, co míníš výrazem omezená vůle tvůrce, aby se na tom spolupodíleli i ostatní. Tvůrce má vůli, aby se na tom podíleli i ostatní, a tato jeho vůle je ostatními nějak omezována?

1. Pokud si to autor píše vyloženě pro sebe, nechce, aby do toho ostatní kecali a pro ostatní to nemá význam a nevztahuje se to ke konkrétnímu tématu, pak do NS User.
2. Pokud to autor píše k určitému konkrétnímu tématu, jak už jsme to tu debatovali, tak si vytvoří svou podstránku k danému tématu, např. na Aristotelés/Kychot můžou být Kychotovy poznámky, postřehy a názory k Aristotelovi. Ostatní mu pak na této stránce mohou provádět drobné úpravy, např. opravy překlepů apod, aby se tato podstránka stala přínosem i pro ostatní uživatele. S dalšími podstránkami typu Aristotelés/Juandev nebo Aristotelés/Krvesaj pak bude spoluvytvářet kolekci názorů různých wikiverziánů na Aristotela a z nich pak může vyplývat nějaký společný postoj, vyjádřený pak na straně na hlavní stránce Aristotelés. Tím pádem se tu automaticky vytváří prostor pro diskusi Diskuse:Aristotelés/Kychot, kde se ostatní mohou vyjadřovat k tomu, jaké má Kychot skvělé či naopak uhozené představy o Aristotélovi.

--Kychot (diskuse) 10. 10. 2013, 06:18 (UTC)

Omezenou vůlí tvůrce, aby se na tom spolupodíleli i ostatní myslím to, že si někde něco napíšu a nechce aby mi do toho vůbec kdo zasahoval. Mmh tohleto načrtl ve svém návrhu Příslušnost, kde dokonce přichází s několika úrovněmi chtění do takovýchto stránek zasahovat.

Přijde mi ale těžké odlišit 1 a 2, není mezi tím ostrá hranice. Např. vždy má vše pro ostatní význam.

Když uvádíš příklad s Aristotelem a tvorbou společného názoru na Aristotela. K čemu to ale ve výsledku je, že bude na wv stránka "aktuálního" společného názoru na Aristotela? Co třeba v případě stránek typu Karma (ohřívač)?--Juandev (diskuse) 13. 10. 2013, 10:49 (UTC)

Když nechcete, aby vám někdo zasahoval do něčeho, co si někde napíšete, tak není zrovna dobrý nápad psát to na wiki, kde se tak nějak předpokládá, že do toho někdo další zasahovat bude.--Sančo Panza (diskuse) 13. 10. 2013, 13:22 (UTC)

Rozcestníky

Jak teď vytvářím ty rozcestníky, přišel jsem na 2 věci:

1. umístění odkazů na projekty wv až úplně dolů, mi nepřipadá vhodné,
2. nadpis sekce Zkušenosti uživatelů s bla bla není přesný.

Když si vezmu tu 1. věc. Wikiverzita je hlavně o vzdělávání, takže odkazy na projekty wv by na rozcestníku měly být vidět, nejlépe někde nahoře a encyklopedický text, byť se v rozcestnících vyskytuje, by neměl potlačovat "naše" stránky. Takovým obludným případem je stránka Karma (ohřívač)/Mora PO 35. Zde bych se asi jako všude jinde přimlouval za pořadí a) {{rozcestník}}, a následně další v podobném pořadí, jako teď.

Co se týče 2, tak nazývat tu sekci zkušenosti mi připadá dost specifické. Spíše bych to nazýval obecně, aby v případě, že se v této sekci objeví jiný druh projektu než "studium výzkumem", aby se to nemusel přejmenovávat. Ale otázka je, jestli taková situace nastane. Jestli třeba kurzy, nebudou v ns Kurzy, takže nebude třeba je nějak obsadit na název rozcestníku. Je to asi k diskusi. Já bych to nazýval Projekt k tématu, s tím že bych vedl link na Wikiverzita:Projekty.--Juandev (diskuse) 25. 11. 2013, 09:14 (UTC)

Odkazy na jiné projekty podle mne patří jasně někam nahoru, a tam je přece zatím umisťujeme, ne?

Nadpis oné sekce uživatelských podprojektů může být takový či onaký. Určitě to není jen jeden projekt k tématu, takže co třeba (např. u té karmy) "Uživatelské projekty k jednotlivým typům"? --Mmh (diskuse) 25. 11. 2013, 12:35 (UTC)

1. Tak to je právě problém v momentě, kdy tam těch odkazů a jiných věcí bude moc. Já si myslím, že wv by měla preferovat odkazy na stránky na wv a tudíž, by to mělo být někde nahoře.
2. Teď mě napadlo, když jsem si četl ten text rozcestníku, to také nazývat Wikiverzitní projekty. Protože ten rozcestník říká: Tato stránka je určena pro shromažďování všech wikiverzitních i externích... No a ty ji navrhl, že wvmu zdroji budeme říkat Projekt.--Juandev (diskuse) 27. 11. 2013, 00:15 (UTC)

Medle zcela oukej. --Mmh (diskuse) 2. 12. 2013, 15:12 (UTC)

Minimální projekt

V souvislosti se svojí úvahou nad metodologií kurzů a existencí rozdělaných kurzů na Wikiverzitě přicházím i s myšlenkou Minimálního projketu. Pojmenování Minimální projekt berme čistě pracovně. Jedná se o ekvivalent pahýlu na Wikipedii či minimální hesla na Wikislovníku, v jiném smyslu to může být i objekt denních přehledů na Wikizprávách (ukázka n:25. listopad 2013). Jinak řečeno minimální zpracování Projektu/objektu, které je ještě na projektu tolerováno. To co je hůře zpracováno, je mazáno, nebo ponecháváno po krátkou dobu s výzvou k urychlenému rozšíření.

V podstatě ani si za tou myšlenkou nestojím. Tu mimimálnost tu nemusíme vůbec vymezovat a když už ano, tak bude asi pro každý Projekt jiná. Nicméně na druhou stranu by měl existovat nějaký obecný konsenzus nad tím, co zpracováním neodpovídá a je určeno rychlému smazání. Na Wikipedii se řadili pahýly (ale nevím jaká byla geneze jejich vzniku) do různých oborových kategorií. Představa byla, že takto označené pahýly postupně dobrovolníci rozšíří. To se ale nekonalo a tak na některých jazykových mutací začala tato kategorie ustupovat (myslím, že na de to neexistuje vůbec - a nikomu to asi neschází). Čili je zde ústup od pahýlů, ale stále zústávají jiné kategorie určující úplnost subpahýl -> pahýl (někde již článek) -> článek -> Dobrý článek -> Nejlepší článek. Na druhé straně na českém Wikislovníku vznikl objekt Minimální heslo právě kvůli hádkám, co je na smazání a co už ne. No a konečně na Wikizprávách podle mého názoru vznikl tento objekt, nejenom kvůli přehledu, který poskytuje, ale hlavně kvůli tomu, aby wn něco obsahovali a zároveň to nebylo náročné vytvořit.

Takže můžeme se o tom pobavit tady, nebo to nechat volnému průběhu.--Juandev (diskuse) 9. 12. 2013, 22:40 (UTC)

Já bych hlavně rozlišoval "minimální projekt" a "minimální stránku":

• "minimální stránka" je prostě klasifikační nálepka odkazující na nějaký přinejmenším minimální projekt
• "minimální projekt" je takový projekt, z jehož úvodní stránky (a případně odkazů na ní výslovně uvedených, tedy něco jako "popis projektu najdete zde") je patrné, jak je projekt zamýšlen, takže v něm v případě zmizení zakladatele může pokračovat někdo další

Samozřejmě bych minimalitu nehodnotil u projektů teprve čerstvě založených, tedy nacházejících se v procesu zakládání. Ale zakladatel projektu by měl vždy začít nějakým soupisem, co má vlastně v plánu. --Mmh (diskuse) 9. 12. 2013, 22:53 (UTC)

No, já si myslím, že by mohla vzniknout i stránka, která by byla osamocená (nikoliv sirotčí), tedy nejsoucí součástí žádného konkrétního projektu, ale třeba s odkazy (a třeba i odjinud z wv odkazovaná), ale nutně zařazená v nějaké kategorii. Ne, že bych se chystal takové stránky tvořit, ale dovedu si představit, že by takové měly mít právo na existenci (pokud by nebyly zároveň i subpahýlem - potom smazat). Co se týče minimálního projektu(/stránky) asi by se, pokud vůbec by se nějaké požadavky ustavily, měly začít požadovat až po nějaké době, dejme tomu po měsíci??. Myšlenka, že by "z jeho úvodní stránky (...) mělo být patrné, jak je projekt zamýšlen..." je akceptovatelná pro nějaký monolitní projekt (kterých tu ovšem asi bude většina), t.j. většinou s jedním autorem/kolektivem autorů, majících skutečně tu jednu koncepci. Ne už pro takové projekty, které jsou maximálně otevřené, kde si do jeho koncepce mluví kdo chce, odkud chce a jak chce. Vymezení takového projektu se tím stává nemožné, ledaže (en:unless) by se měl roztrhat na nějaké dílčí podprojekty, které by si už příslušní autoři obšancovali. Ovšem proti tomuto je tu, vlivem zvyklostí z wikipedie velmi silný tlak (viz moje nedobrovolné vyvlastnění, které jsem nakonec pro klid vlastníma rukama udělal sám) a to především ze strany "hostů". Takže požadavek uvedení koncepce bych uplatňoval u projektů nevyvlastněných, včetně těch, které od samého začátku byly plánovány jako absolutně veřejné se zcela libovolnou účastí. Další minimální požadavek by byl, pokud je již v projektu uvedena koncepce, aby skutečně této koncepci jeho části (jak kapitoly, tak postránky či podprojekty) odpovídaly. T.j., aby v případě opuštění projektu autorem pokračovatelé buď tuto koncepci ctili, nebo si založili analogický projekt vlastní. To je rozdíl proti wikipedii, kde o tomtéž tématu může existovat jen jeden článek, jinak je vyžadováno sloučení. --Kusurija (diskuse) 20. 2. 2014, 21:30 (UTC)

Osamocená stránka může být také sama projektem. Každopádně i ona by měla obsahovat informaci, k čemu je určena.

A tuto informaci by měly obsahovat opravdu všechny projekty, i ty s otevřenou koncepcí. Pak by tam mělo být právě napsáno, že koncepce je otevřená, postupně se vytváří atd., ale také kde jsou její hranice (může být například otevřený zahrádkářský projekt, ale dedikovaně zahrádkářský). --Mmh (diskuse) 20. 2. 2014, 22:27 (UTC)

Postupná klasifikace

Nedotaženost klasifikace obsahu nás na řadě míst brzdí. Na druhou stranu, dodělat úplnou klasifikaci je práce na hodně dlouhou dobu, protože vlastně člověk musí postupně uchopit každý jednotlivý typ obsahu a nějak ho charakterizovat.

Z toho ale zároveň plyne možnost, jak už průběžně využívat klasifikace, kterou jsme si ujasnili. Například víme asi všichni, co je to kurs (byť možná budeme muset promyslet nějaké hraniční případy), víme také už, co nazýváme rozcestníkem, snad se mi rovněž podařilo vysvětlit, co míním depozitářem atd.

Rozhodl jsem se proto začít s popisem jednotlivých typů, které už můžeme označit (a dělám to hned v souvislosti s testováním šablony {{info}}). Pokusím se nejdřív popsat depozitáře, protože projekt Latina, na kterém teď nálepku testuji, je právě takovým depozitářem, a už při rozmýšlení popisu mi došlo, že by bylo smysluplné na jediné stránce popsat hned i rozcestníky, takže to možná zanedlouho i přejmenuji na "Rozcestníky a depozitáře".

Podobně bychom pak mohli vytvořit postupně popisové stránky pro nejrůznější další typy obsahu, a kdyby nám to posléze přišlo vhodnější, tak ty popisy zase sdružit na jednu velkou stránku. Takže to sem jako nápad odkládám, kdyby se k tomu někdo chtěl vyjádřit. --Mmh (diskuse) 1. 3. 2014, 10:12 (UTC)

Takže už jsem to přejmenoval na Rozcestníky a depozitáře, abych to předhodil celé komunitě v hlavní diskusi. --Mmh (diskuse) 29. 3. 2014, 21:33 (UTC)

Jsem si trochu nejistý v tom, na jakém místě se o tom má diskutovat – jestli tady anebo na Diskuse s uživatelem:Mmh/Návrhy/Rozcestníky a depozitáře, což mi přijde divný, diskutovat v Userspace někoho jiného, když to není přímo jeho diskusní prostor. Mám pořád dost fofr (ještě nemám hotové ani daně), tak jen v rychlosti, co se mi osobně nezdá anebo čemu dost dobře nerozumím:

• Rozcestníky
  • Jedná se o samostatný projekt o rozsahu jediné stránky – proč by to musel být samostatný projekt o rozsahu jediné stránky? To by se tím vylučovala možnost podstránek. Viz např. rozcestník Varhany/realizace, který celkem logicky obsahuje podstránky Varhany/realizace/Jkl a Varhany/realizace/Rosomak
  • Po úvodní větě či odstavci by měla následovat nejprve sekce základních informací o tématu Strukturu této sekce Info bych asi rozepsal někde ve zvláštním odstavci. Jde hlavně o to, že tato sekce je zamýšlena tak, že se z ní budou roboticky generovat infoboxy a záznamy do Wikidat – proto by měla mít jednotný nadpis sekce == Info == jasnou strukturu hashů ve tvaru Klíčové slovo: hodnota. Myslím, že ten tvůj popis je zde dost vágní.
• Depositáře
  • ... k němu se nyní připojují další stránky – to mi není moc jasné, jak je to míněno, jakým způsobem se k němu připojují další stránky.

Já osobně pořád ještě nevidím nějaký zásadní rozdíl ani důvod, proč něčemu říkat rozcestník a něčemu depozitář – třeba na Latina na začárku píšeš, že Tato stránka má býti hlavním rozcestníkem ke všemu, co se přímo týká latiny..., takže ty bys to chtěl přepsat na "depositářem"? Já si fakt nemyslím, že by tu musela být nějaká jasně definovaná hranice mezi "rozcestníkem" a "depozitářem". Prostě to chápu tak, tvou původní myšlenkou, že všechna "obecná slova" či jak to nazvat – tedy vše, co nebude název nějakého konkrétního projektu – budeme nazývat jako "rozcestník" z toho důvodu, aby si takový termín někdo nemohl usurpovat v nějkém úzce vymezeném kontextu – třeba kdyby si chtěl někdo založit vlastní noviny, aby ten svůj projekt nemohl nazvat jednoduše jako [[Noviny]], ale aby se stránka [[Noviny]] stala rozcestníkem, ze které by mohl vést odkaz dejme tomu na [[Kychotovy noviny]].

Jinak já osobně si myslím, že po formální stránce bude na Wikiverzitě rozcestníkem nakonec "téměř všechno" a tak si nejsem zcela jistý, jestli má smysl psát na většině stránek (pomocí vložené šablony), že se jedná o rozcestník. --Kychot (diskuse) 31. 3. 2014, 09:21 (UTC)

Ten tvůj poslední post je Kychote docela dobrej. V mém chápání projektů Wikiverzity hrál rozcestník spíše úlohu technickou a proto bych ho neřešil, řešil bych jiné typy projektů.

Navíc pánové, používat slovo "rozcestník" pro něco bude působit těm znás co znají rozcestníky Wikipedistické - zde je rozcestníkem to co má stejný název. Proto tu vznikali stránky typu Číselná soustava (Mike Beer)/Číselná soustava (Kusurija) - to je model převzatý z Wikipedie. Prostě když se dva lidé rozhodnou vytvořit jiný obsah na názvu Číselná soustava, tak se chovají jako na Wikipedii a odliší ho tak svým username. Logické pak je mít stránku Číselné soustavy = rozcestník. Tím, že jste tu ale zavedly lomítkové pojmenování namísto závorek, tak nám vzniká hromada "uzlových" stránek, které jsou vlastně rozcestníky, jak píše výše Kychot. Už to ale nejsou ty rozcestníky, které známe z Wikipedie - což může být pro řadu lidí těžko zkousnutelné. Muselo by se to jasně a ostře definovat.

Taky jsem tu zaslechl "Hlavní stránka", což bude ale v tomto kontextu také rozcestník. Nicméně u kurzů a projektů typu PKR by se hodilo, aby tyto rozcestníky byly definovány hlavně jako Hlavní stránky, v podstatě stránky unikátní (např. Španěština/Juan/Výuka).--Juandev (diskuse) 31. 3. 2014, 17:28 (UTC)

Cítím se nepochopen

Cítím se nepochopen. Určitě to leží aspoň částečně na mých nedokonalých vyjádřeních, tedy to zkusím popsat ještě jinými slovy a spolu s vývojem pojmosloví:

• Nejprve jsem si při úvahách o klasifikaci všiml, že tu máme velmi mnoho stránek, které prostě shromažďují různé informace, odkazy, podstránky atd. o nějakém tématu.
• Usoudil jsem, že by bylo dobré z takovýchhle stránek udělat nějakou klasifikační kategorii, a začal s vámi o tom diskutovat. Nakonec se z toho vylouplo označení "rozcestník" a přepracovaná šablona {{rozcestník}}.
• Mezitím jsem si uvědomil, že tu máme některé sbírky stránek, které vlastně tvoří takový mnohastránkový rozcestníkový projekt — třeba ta zlopověstná karma. I označil jsem si takovéto projekty za depozitáře.
• Když jsem pak začal sepisovat popis depozitářů, zjistil jsem, že se kategorie rozcestníků a depozitářů prolínají, respektive že každý depozitář má vlastně na své hlavní stránce nějaký rozcestník (odkud vedou odkazy na podřízené stránky, což je pak ten depozitář). Tedy, že vlastně nejde popsat jedno, aniž bych popsal i druhé.
• V klasifikační nálepce by to pak bylo tak, že by označení "rozcestník" i "depozitář" mělo stejný efekt. Akorát u jednostránkových projektů (tedy bez udání projektové kategorie) by se tam psalo "Tato stránka je samostatný projekt (rozcestník)", zatímco u vícestránkových projektů by na tom rozcestníku stálo "Tato stránka je součástí depozitáře".

Je to už trochu jasnější? --Mmh (diskuse) 12. 4. 2014, 00:07 (UTC)

Heuréka!

Já bych k tomu jen dodal, že autorem většiny rozcestníků bude Kychot a depozitářů Juandev. Každý z nás nějak pracuje, ale třetí osoba to pak může hodnotit úplně jinak. Jen si shrnu různé pohledy Rozcestníky nazvěme stránky typu 1, depozitáře 2.

1. typ
   1. Mmh: jsou to rozcestníky, obsahují nějaké informace a odkazují na jiné informace na webu
   2. Juandev: jsou to zápisky/databáze informací (které nemají místo na Wikipedii). Kychot studuje problém, vyhledává informace na Internetu a vytváří databázy zápisků, které mohou posloužit i jiným.
   3. Kychot: (najít co o tom kde řekl)
2. typ
   1. Mmh: jsou to depozitáře, protože obsahují odkazy na řadu stránek, ne vždy jsou tyto stránky aktivní. Depozitáře mohou obsahovat rozcestníky.
   2. Juandev: zápisky/výzkumné projekty. Na rozdíl od Kychota, který se s problémem seznamuje tak, že si o něm na Internetu najde informace, já studuji pokus/omyl, hypotéza/ověření. Druhý způsob řešení problému je o mě diskuse s těmi co problému rozumí.
   3. Kychot: (najít co o tom kde řekl)

Takže budiž, teď jsem tvoji logiku pochopil. Jen bych se nad tím ještě párkrát zamyslel, jestli je to takto vhodné. Mě osobně přijde líto, že z řady výzkumných projektů, které by se mohli navenek prezentovat jako výzkum, se stanou pouhé depozitáře!

Teď už i začínám chápat, co tolik vadí lidem, kteří kritizují wv. Oni by si představovali, že tady budeme tvořit kurzy, seriózní výzkum a vzdělávací materiály (které se nevejdou na wb). A tak tomu skutečně na začátku bylo. Jenomže problém byl v tom, že tu na to nebylo dost lidí. Nejenom na budování, ale i na učení. Učitel chce učit a pokud nemá žáky, je to problém. A tak vzniklo samostudium, které podle mého názoru neodporuje cílům wv. Bohužel samostudium vytváří ten nepřehledný balast. Je to dáno tím, že každý studuje a zkoumá jinak. Proto za každým uživatelem jsou typologicky trochu odlišné stránky a někteří si myslí, že tyto stránky tu nemají být, nebo mají být v osobním ns.

Čili co kdyby jsme vytvořili 2 kategorie: a) stránky vzniklé samostudiem, b) ostatní (obsah určený ke studiu a výzkumu). Myslím si, že vymezit a urovnat bčko, by bylo snadné. Áčko bych osobně ještě rád promyslel (jak píši výše).--Juandev (diskuse) 13. 4. 2014, 08:12 (UTC)

Já se právě domnívám, že pro klasifikaci projektu není podstatné, zda vznikl samostudiem, nebo se zaměřením na studium a výzkum pro jiné. Podstatné je, jak se máme k projektu nadále chovat. --Mmh (diskuse) 13. 4. 2014, 16:59 (UTC)

No to si právě nejsem jistý. Podle mne je důležité znát u stránek, které vznikly v rámci samostudia účel. Jinak mne to připadá, že když tady vytvoříme projekt Depozitář, že nám zanikne projekt Výzkum. Nebo ne? Není lepší se navenek prokazovat tím, že máme výzkum?

Potřebuji na to čas to v sobě nějak přežvejkat. Zatím se mi zdá zbytečné tu mít rozcestníky i depozitáře. Jak sám poznamenáváš v těch stránkách typu Karma se vlastně vyskytuje hromada rozcestníků stejně. --Juandev (diskuse) 13. 4. 2014, 17:22 (UTC)

Depozitář je prostě něco, co jsem odpozoroval ze současné Wikiverzity. Něco, co tu v mnoha provedeních máme. Nedá se nijak ověřit, z jakého důvodu ten či onen vznikl.

Samozřejmě, když se někomu označení "depozitář" zdá pro jeho projekt příliš nízké, může popsat třeba kategorii výzkumných projektů, ale pak očekávám, že se strhnou různé debaty, zda něco nesmazat, protože se něco nevyužívá dostatečně výzkumně, atd. Zatímco u depozitáře stačí, aby stránky existovaly a byly k dispozici.

Takže, každý svého štěstí strůjce. Když chceš v diskusích obhajovat ponechání a zařazení svých stránek, na které následně už nesáhneš, je to Tvoje volba. Já bych to na Tvém místě srovnal do komínku a označil jako depozitář, čímž bych se pak už nemusel bát, že někdo napíše, že tu stránku smažeme, protože ji už pět let nikdo neměnil. --Mmh (diskuse) 13. 4. 2014, 17:44 (UTC)

Takže stránky, kterým se delší dobu někdo nevěnuje budeme dávat do depozitářů. Já se tomu nebráním. Jen si nejsem jistý, jestli kolemjdoucí z toho pochopí jak se k takovým stránkám chovat. Taky si nejsem jistý, že ty stránky půjde sjednotit do jednoho formátu. Jak se třeba budou nazývat podstránky depozitářů? Depozitářové položky?--Juandev (diskuse) 13. 4. 2014, 18:02 (UTC)

Mám pocit, že si pleteš dvě rozdílné věci: "wikiverzitní stránky, na které se odkazuje z rozcestníku" a "stránky, které jsou součástí depozitáře, ne však jiného projektu". Jde o ty druhé. Kolemjdoucí na nich uvidí klasifikační nálepku s údajem, že stránka je součástí depozitáře tohoatoho, kamž si může skočit a dočíst se více. Stránky nemusí mít žádný "jednotný formát" nad rámec obecného formátování všech stránek Wikiverzity. --Mmh (diskuse) 13. 4. 2014, 18:06 (UTC)

Aha. No tak prostě buď to bude fungovat, nebo nebude.--Juandev (diskuse) 13. 4. 2014, 18:18 (UTC)

Projekt typu dílna

Při postupném úklidu jsem si uvědomil, že některé projekty jsou založeny na budování něčeho:

• Česko-estonská stratigrafie
• Hello world!

I napadlo mne, že bychom vlastně mohli mluvit o typu projektu "dílna". Ty mohou buď být přechodné (jako ta stratigrafie, protože vybudováním kýžené tabulky práce skončí), nebo principiálně nekonečné (jako to Hello world, kde záleží jen na tom, zda má někdo chuť ještě nějaké to "hello world" přidat). Souvislost se vzděláváním je dána jednak tím, že samotným tvořením se účastníci učí, jednak v některých případech vznikají tvořením vzdělávací materiály (stratigrafie).

Myslím, že pod tenhle typ by se daly zařadit i různé projekty, s nimiž jsme si v dosavadních úvahách o klasifikaci nevěděli rady (jako Nahraj svého buskera). --Mmh (diskuse) 1. 3. 2014, 19:52 (UTC)

Myslím, že proti termínu "dílna" by se asi nedalo nic namítat. I když mi přijde, že tento termín by se spíše hodil pro ty projekty "nekonečné" – protože to, co trvá, je právě ta "dílna" (nebo třeba i laboratoř anebo "lab", o konkrétním termínu bychom možná mohli ještě uvařovat, i když anglický termín "workshop" překládaný jako "dílna" je v dnešním světě už docela zabydlený), zatímco některé projekty (jako např. Historický ples/2014-03-15 Praha, Novoměstská radnice (Rond) jsou směřovány k jedné aktuální události – i když tu existuje určitý časový přesah: po této události se může stránka stát archivem, může se tu dále zpracovávat dané téma (lekce pokračují i po uskutečnění plesu, téma "Historické tance" samozřejmě trvá dál) a tak se stránka s konkrétním datem stává pomalu východiskem k dalším stránkám – např. k přípravě na ples, který bude aktuální zase za rok. Ono to souvisí i s prezentací takových projektů na titulní straně – ve chvíli, kdy je skutečně aktuální nějaký projekt (dejme tomu 14 dní před nějakou akcí), měl by se vystavovat na titulní straně mimo rotaci "věčných" témat. --Kychot (diskuse) 31. 3. 2014, 09:34 (UTC)

Hm, to s tou hlavní stranou je vlastně něco, co mě dosud nenapadlo. Jak o tom přemýšlím, říkám si, že by to možná bylo něco, jako je na Wikipedii kategorie článků o aktuálních událostech. Možná nějaká samostatná nálepka? --Mmh (diskuse) 11. 4. 2014, 23:49 (UTC)

Volnost způsobu studia

Wikiverzita se doposud vyznačovala volností způsobu studia. Což není zvykem na většině škol. Asi spíše základních. Zde učitelé "prý" často nutí žáky studovat "nějakým" způsobem.

A mě tedy vrtá hlavou, jestli to, když vymezíme konkrétně obsah a nějak ho sjednotíme jestli to nenaruší tuto volnost. Já zkoumal a zamýšlel se třeba nad svoji činností na tomto projektu a jak už jsem někde psal, přišel jsem na to, že já nestuduji z knih, ale tak že něco zkoumám.

Když pak chci označit takové stránky tak nevím, jestli je označit jako výzkum, nebo jako studium.--Juandev (diskuse) 31. 3. 2014, 17:41 (UTC)

Podle mne by se to mělo řešit tak, že když tu vznikají takovéhle stránky, které jsou dílem výzkum, dílem studium, tak nemá smysl se rozhodovat, zda je označit za výzkum, nebo za studium, ale bylo by záhodno pro ně vytvořit nějakou zvláštní přihrádku, třeba "laboratoř" nebo "hřiště" nebo cokoliv jiného, co se bude zdát dostatečně popisné.

Právě z toho důvodu, že budeme postupně při klasifikaci objevovat určité dosud neuchopené druhy obsahu, jsem navrhl onu postupnou klasifikaci. --Mmh (diskuse) 12. 4. 2014, 00:11 (UTC)

Aha, a to je dobrý nápad tomu takto říkat.--Juandev (diskuse) 13. 4. 2014, 08:14 (UTC)