Diskuse k Wikiverzitě:Klasifikace obsahu

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Jak blízká budoucnost?[editovat]

Jak aktuální je tohle rozdělení? Pokud to správně chápu, je to zatím spíše takový plán do budoucna, že? Do jak vzdáleného či blízkého budoucna? Jsou už vytvořeny nějaké ty nálepky (že bych je začal používat)? Je potřeba je teprve vytvářet (že bych s tím pomohl, takovéhle pakárny dělám i docela rád)? --Mmh (diskuse) 1. 10. 2012, 12:12 (UTC)

Nějaké nálepky jsou již vytvořeny(Teď jsem zjistil, že nejsou.--Juandev (diskuse) 23. 6. 2013, 21:37 (UTC)). Ale šablony obecně nejsou moji silnou stránkou, takže bych uvítal pomoc. Myslím si, že by bylo vhodné, aby šablona:
  • určovala stav stránky - tzn. odkazovala na stránku, kde vysvětlíme (stupně dokončení, nebo druh materiálu)
  • byla barevně odlišena
  • vkládala stránku do kategorie (ta může být skrytá, nebo neskrytá - o tom se můžeme ještě pobavit)
Vhodné by asi bylo se pobavit o tom, jaké rozdělení je pro uživatele důležité. Pokud je například 99 % stránek česky, nemá asi cenu to značit. Ale mohou se tu vyskytovat i stránky v jiných jazycích. Na druhou stranu rozdělení podle předmětu (vědního oboru) už je tu zavedeno řazením do kategorií.
Podle mého názoru to pomůže zpřehlednění Wikiverzity. Na druhou stranu, by to ale nemělo zahltit stránku nálepkami. Důležité je pro mě členění podle a) druhu materiálu, b) příslušnosti. Od druhu materiálu se pak odvíjí to, jestli je třeba značit c) dokončení či nikoliv. Chci tím říct, že u poznámek osobního chakteru či zpracování zadání to je jen na jejich tvůrci - pro ostatní to asi nemá vliv. U kurzů a jiných projektů je to ale důležité vidět, jaký je stupeň dokončení. Příslušností pak myslím stránky, kde je vhodné, aby nikdo jiný ty stránky výrazně neměnil, pokud není přímo vyzván (úkoly, poznámky).
Od a) se též odvíjí zařazení dle úrovně či živosti. Zařazení dle kvality bude jen pro některé stránky.--Juandev (diskuse) 23. 6. 2013, 21:29 (UTC)

Aha. Díky za obšírné vysvětlení.

Jak o tom tak přemýšlím, vychází mi z toho, že by to klidně mohla být jediná nálepka s několika parametry, která by měla své místo na stránce (třeba vpravo nahoře, jako infoboxy na Wikipedii), odkud by bylo jasně patrno, s čím má člověk tu čest.

Pokud není důvod to tříštit na více míst, zkusil bych tedy navrhnout první verzi takovéhle nálepky/infoboxu, oukej? --Mmh (diskuse) 24. 6. 2013, 00:22 (UTC)

Ano, to je asi ideální cesta.--Juandev (diskuse) 24. 6. 2013, 04:51 (UTC)

Návrh nálepky[editovat]

matematika
matematická informatika
{en} {cs}
nehotovo
kurs
stránka s týmovou příslušností

Takže nahazuji první návrh nálepky. Nahoře obor a podobor, pak jazyky stránky, pokud není jen česky, pak hotovost (pokud hotovo, část by chyběla zcela, jinak by bylo možno udat hotovost třeba procentuálně — a taky by se přitom mohla měnit barva), pak typ stránky (tam asi nejvíc plavu v představě, co se tu může všechno vyskytnout, a nakolik třeba rozlišovat podtypy), pak typ příslušnosti, kde si dovedu představit individuální, týmovou a obecnou příslušnost, přičemž by tam u individuální bylo hned jméno a odkaz na uživatele, u týmové odkaz na tým (nebo možná rozbalovačka seznamu týmu?), u obecné nic dalšího. --Mmh (diskuse) 24. 6. 2013, 20:55 (UTC)

Jo, ještě tam nemám nijak zohledněno rozdělení podle úrovně (to je to základní, vysokoškolské a pod.), kvality a živosti. U kvality bych si dovedl představit nějakou aplikaci, kterou by mohli uživatelé stránce udělovat body, a to by se pak projevilo v nálepce, u živosti by tam mohla být nějaká automatická statistika (jak jinak to posuzovat), u úrovní také ještě přemýšlím, jak je vlastně popsat (a zda vůbec, tedy zda to nenechat úplně na autorovi). --Mmh (diskuse) 24. 6. 2013, 20:59 (UTC)

Já si myslim, že ta "příslušnost", jak navrhuje Juan, by určitým způsobem měla vyplývat z toho formálního zařazení. Například pokud to bude "Esej" anebo "Samostatná práce", tak je jasné, že to bude mít zpravidla jednoho autora a že by nebylo vhodné, aby to rozrejpal někdo jiný. Tyhle případy by měly být nějak zřejmé už i z názvu stránky (rozlišovač v závorce anebo nick autora v cestě, pokud se jedná o podstránku).
Podobný typ stránek je "vlastní výzkum" – tam by mělo být jasné, kdo se na tom výzkumu podílí – jednotlivec nebo tým (to je to, co měl asi Juan hlavně na mysli) a kdo je tedy za ty výsledky zodpovědný.
Další hromada stránek by měla být typu "Úloha" nebo "Příklad" apod. – tam by v podstatě mělo být nějaké téma a lidi by k němu měli dopisovat svá jednotlivá řešení.
Další typ bude například nějaké téma k dopracování nebo rozpracování – tj. "tutor" založí nějakou stránku, načrtne, o čem by měla pojednávat a bude očekávat, že to téma někdo dále rozpracuje.
Kdysi tu někdo navrhoval nálepku, která by graficky znázorňovala, na kolik procent je ta která stránka hotová – což někde fungovat jakš-takš možná může, ale spíš mi přijde, že u většiny stránek se to asi takhle jednoduše procentuálně vyjádřit nedá (to by musel být a-priori jasný nějaký cíl – například jaký má být rozsah semestrální práce a co má všechno obsahovat).
Každopádně nějaká struktura té "nálepky" by asi byla vhodná, jako např. ten infobox. Další možností by bylo zkusit to nějak třídit přes Wikidata – ale momentálně nemám tušení, v jakém jsou stadiu použitelnosti. Přes prázdniny se na to chci podívat.
--Kychot (diskuse) 25. 6. 2013, 05:36 (UTC)
Ukázka grafické ikonky 25 %
Díky Mmh za návrh. Líbí se mi ta jednoduchost a forma. Co se týče té hotovosti, tak bych to nechal jako volný parametr, který se nemusí vyplnit. Je to totiž subjektivní hodnocení jen pro některé typy stránek (např. kurzy), kde by bylo vhodné, kdyby to vyplňoval tvůrce kurzu/stránky. Spíše slovní, či číselné sdělení by se mi více líbilo grafické sdělení.
Co se typů stránky týče, dovolím si z hlavy vypsat co tu všechno máme (v hlavním jmenném prostoru):
  • kurzy (dynamické skupinové)
  • výzkumné projekty (dynamické skupinové/individuální)
  • hostování komunit (dynamický jakýkoliv typ stránky, který je ale cizinci k ničemu, protože je třeba svázán s reálnou výukou na druhém konci světa)
  • manuály (statické spíše skupinové)
  • poznámky (statické/dynamické individuální)
  • zadání úkolů (statické individuální)
  • domácí úkoly, tedy řešení úkolů (statické individuální i skupinové)
  • strukturální stránky napodobující školu (statické individuální/skupinové)
  • další ns jako Forum (diskusní forum) apod.
  • přednášky (většinou statické individuální)
  • různé typy diskuse (některé jsou v ns Formu, dynamické skupinové)
  • kvízy, jedná se vlastně o zkoušení (statické z hlediska rozvoje, individuální)
  • projekty (dynamické skupinové)
  • ostatní
Nedovedu si představit jak toto členit na základní typy a subtypy, ale co vidím je to, jestly se stránka mění stále donekonečna v čase (=dynamická, tedy není třeba hodnotit dokončení), či statická, která se udělá a už se nemění (zde se může vložit stupeň dokončení). Dále zde vidím to, že se dá určit jestli je konkrétní stránka individuální - tudíž ji vytvoří jeden člověk a je už na něm, jestli pozve ostatní k společné práci, nebo čistě společná, kde může fungovat wikiprincip společné tvorby.
Zajímavým typem jsou projekty, které mohou zahrnovat velkou paletu rozličných stránek. Zde by se dalo do šablony napsat: Projekt, příslušnost. Takovým příkladem je například Projekt: Kvetení rostlin. Zde by se do některých stránek musela tato šabonka vložit v režimu NOINCLUDE, nebo vůbec nevkládat.
Jinak s těmi odkazy na člověka či tým, to je dobrý nápad! Ale zase na druhou stranu, co když ten člověk tu stránku opustí. Já se individuální stránky snažím oddělovat rozlišovákem (Juandev). Viz Kategorie:Juandev. Co je to obecná příslušnost?
Co se týče kvality, tak existují extenze na hodnocení stránek. Mohli by jsme požádat developery a jejich zavedení. (Ptám se na kanále developerů co k tomu máme).
Co se týče živosti apod., co to řešit tak, že šablona bude mít položku poznámka, kam se budou moci psát další informace? Ta živost si myslím, že je ale důležitá hlavně u kurzů a průjektů. Daleko více kolemjdoucí motivují "živé" kurzy a projekty, než mrtvá. Proč se účastnit kurzu, který nefunguje bez vyučujícího?!
Ke grafické podobě. Jinak obecně bych tedy navrhl kombinovat grafickou symboliku s textem. Někdo má grafickou paměť, jinému vyhovuje spíše text.--Juandev (diskuse) 25. 6. 2013, 09:49 (UTC)

Označení (ne)hotovosti[editovat]

Zakládám pro tuhle otázku nový nadpis, aby se nám to nepletlo.

Ty ikonky 25 %, 50 %, 75 % znám, ale když jsem o tom přemýšlel v případě stránek, o které se sám na Wikiverzitě starám, tak jsem došel k názoru, že pro čtenáře je důležité vědět, zda je nějaká stránka už k použití, nebo ještě ne. Proto jsem si vyrobil šablonu {{nehotovo}}, kterou teď používám. Je ale možné, že někde může mít smysl to nějak procentuálně kvantifikovat — pro takové případy bych to ale neomezoval na tři předdefinované mezistavy, ale nechal autorovi, aby tam třeba napsal, že "tato stránka je hotova z jedné třetiny". --Mmh (diskuse) 25. 6. 2013, 10:22 (UTC)

Hmm a není {{nehotovo}} duplikátem {{Pracuje se}}. Pokud myslíš, že neomezovat, nejsem proti. U rozsáhlých projektů se stejně asi nebude vkládat "dokončenost" na všechny stránky ale na jednu hlavní.--Juandev (diskuse) 25. 6. 2013, 14:48 (UTC)

{{nehotovo}} je něco úplně jiného než {{pracuje se}}. To druhé má zabránit editačním konfliktům. To první je označení rozpracované stránky, které neznamená, že na stránce právě někdo pracuje, ale že na ní podstatné věci chybí. Takže spíš {{pahýl}}. --Mmh (diskuse) 25. 6. 2013, 21:51 (UTC)

OK.--Juandev (diskuse) 26. 6. 2013, 05:30 (UTC)

Hodnocení kvality[editovat]

Tak jsem našel pár extenzí, které hodnotí kvalitu. Bylo by dobré, kdyby se ta data někam ukládala a dala vyhodnocovat. Asi by to chtělo vymyslet otázky a lidé by udělovali známku.--Juandev (diskuse) 25. 6. 2013, 14:43 (UTC)

Obávám se, že tohle nebudu umět do té šablony zařadit. Takže zatím to berme jako hypotetické přání pro budoucnost, ale já se do toho prozatím nepouštím a pracuji na šabloně zatím bez hodnocení kvality. --Mmh (diskuse) 26. 6. 2013, 12:37 (UTC)
No jasně, to jsem nemyslel do té šablony začleňovat. Jen bych v budoucnu vzal nějakou tu extenzi, kde jdou upravit dotazy a skin.--Juandev (diskuse) 27. 6. 2013, 17:35 (UTC)

Typy obsahu[editovat]

Zakládám ještě jednu kapitolu na ty typy obsahu, abychom to měli přehledně roztříděné a nemuseli editovat nepřehledně dlouhé diskuse. Podle Juanova soupisu dělám první tabulku (některé položky jsem tam už spojil a vypustil "ostatní"). Na té tabulce můžeme kdyžtak bastlit nezávisle na diskusi, kterou povedeme kolem ní. --Mmh (diskuse) 27. 6. 2013, 17:55 (UTC)

kurzy dynamické skupinové
výzkumné a jiné projekty dynamické skupinové nebo individuální
hostování komunit dynamický jakékoliv (cizinci k ničemu, protože je třeba svázán s reálnou výukou na druhém konci světa)
manuály statické spíše skupinové
hotové poznámky statické individuální
průběžné poznámky dynamické individuální
zadání úkolů, kvízy a pod. statické individuální
domácí úkoly, tedy řešení úkolů statické individuální i skupinové
strukturální stránky napodobující školu statické individuální nebo skupinové
diskusní fóra apod. (jmenný prostor Forum i jiné) dynamické otevřené
přednášky, učební materiály aj. statické individuální
Pěkné rozdělení!
Jen takovou poznámku k těm manuálům. Ty by teoreticky mohly být na Wikiknihách (Volně dostupné knihy a manuály), zde jsem ale před časem s touto myšlenkou neuspěl, protože oni nechtějí vlastní výzkum.
Jinak jak si to Mmh představuješ? Že by se do šablony psalo jestli je to statické či dynamické? Je to potřeba? Co se týče těch individuálních, tam by jsme mohli svázat etické pravidlo, že se edituje pouze DS, pokud k tomu autor nevyzve.
Neslučoval bych přednášky a učební materiály. A sice proto, že Kychot vymyslel zajímavou věc. Napíše přednášku a pak pro ni vytvoří speciální styl (CSS). Na přednášce si ho zapne, ale nativně je to v běžném stylu. Tudíž, kdyby jsme vyčleňovaly pouze přednášky do zvláštní kategorie můžeme v budoucnosti je přesunout do ns Přednáška, kde se dá do defaultu jeden 2 skiny s možností přepnutí. Nebo dokonce můžeme založit novou wikinu, čistě na přednášky. Na druhou stranu učební materiál je kde co. To může být i PDFko.
No a když si zrušil ostatní, jak to dělat v případě, že to nebudeme umět zařadit do stávajících?--Juandev (diskuse) 27. 6. 2013, 18:34 (UTC)

Celé je to snaha udělat v tom postupně pořádek. Proto to tak různě sdružuji a pod.

Pořád kupříkladu vidím přednášku jako zvláštní typ hotového učebního materiálu, na kterém se dále nebastlí. Ale může to být významný podtyp (vlastně by to nakonec asi měla být stromová struktura).

Zda je něco statické, nebo dynamické, to se sice teoreticky nemusí nikam psát, ale dynamická stránka prostě přirozeně dále roste nebo se významně mění, zatímco statická se mění jen při opravách, nebo zřídkavých přepracováních. Typicky statické stránky jsou třeba stránky s nápovědou k Wikiverzitě, typicky dynamické jsou diskuse nebo aktuální zprávy, a mezi tím je několik mezistupňů.

Dynamičnost se vyznačovat nemusí, pokud bude jasně vyznačena příslušnost, protože příslušní editoři už se budou ke stránce chovat správně. Je-li příslušný jedinec, pak stránku buď dynamicky mění, nebo ji napíše a staticky na ni už jen dozírá, a ostatní mu do ní nesahají, leda by tam viděli zjevný překlep, nebo leda by se s ním výslovně domluvili. Je-li příslušná skupina, pak opět členové skupiny vědí, jak se stránkou zacházet, a ostatní jim do toho nelezou; tam dokonce vidím podtyp příslušnosti "skupina" (náhodný kolemjdoucí může opravit překlep) a "uzavřená skupina" (hostovaná komunita, všechno včetně překlepů se jim přenechává v režii, snad leda kdyby byl potřeba správcovský zásah kvůli ohrožení legálních hranic nebo tak něco). A je-li stránka s příslušností obecnou, pak ji editují všichni stejně vesele... a tam asi není špatné mít nějakou informaci, zda je míněna k neustálému budování, nebo k vybudování a pak k udržování.

A ty typy obsahu jsou do značné míry definovány kombinacemi dynamičnosti a příslušnosti.

Položku "ostatní" jsem zatím zrušil proto, abychom se pro každou stránku, která reálně existuje, snažili vymyslet její zařazení v typovém stromu, a neházeli ji do nějakého univerzálního odkladiště. Až potom typový strom vymyslíme, samozřejmě bude nějaké "ostatní" nebo "jiné" muset existovat (nebo spíš "nezařazené"). --Mmh (diskuse) 28. 6. 2013, 20:10 (UTC)

Ještě mi tam chybí takové formy, jako traktát, esej apod. Těch tu je, myslím, celkem hodně. A pak třeba kvízy a testy, případně ještě disputace. A kam zařadit třeba taková společná čtení, kritiky nebo glosy? --Kychot (diskuse) 30. 6. 2013, 17:57 (UTC)
Pokud tu Mmh koncepci správně chápu, tak traktát, esej řadí pod přednášky; pro kvízy a testy už tam má kolonku; no a společná čtení je dalším typem dynamické stránky. No a máš nějaký příklad ke kritice? To může být dost různě pojato ne? Jinak mě ještě napadá blog.--Juandev (diskuse) 30. 6. 2013, 20:16 (UTC)
No traktát a esej je přeci něco docela jiného než přednáška – to jsou vyloženě literární žánry, které se často ani moc nehodí k přednášení. No a pak také třeba kázání, i když se říká, to je také něco docela jiného než přednáška – mělo by se to rozlišovat. --Kychot (diskuse) 4. 7. 2013, 17:20 (UTC)
A co když skupina nebo jedinec chce, aby ta stránka byla editována. Pak se to hodí do obecných?
Hezký den přeji všem. Chtěl bych se zeptat, na kterém místě diskutovat o té tabulce, co je na začátku tohoto odstavce. No, něco málo jsem na wikiverzitu přidal i já, ale upřímně, nevím přesně, kam bych měl svůj přínos (je-li vůbec přínosem) zařadit já. Mezi "výzkumné a jiné projekty"? A k těm editacím: například já bych uvítal nějaké připomínky k mé tvorbě, rád bych na ně i reagoval, ale spíš bych je uvítal v diskusi k článku než přímé zásahy do něj (kromě např. překlepů a podobných zjevných chyb). U některých příspěvků jiných bych měl i chuť nějak spolupracovat, ale nevím, jak by se k tomu stavěl tvůrce, takže to nakonec nechám být... Možná by speciálně pro wikiverzitu mohla existovat nějaká nálepka, jak by se autor stavěl k možné interakci? --Kusurija (diskuse) 1. 7. 2013, 12:29 (UTC)
Ano, přesně tak je to myšleno s tou "příslušností": Aby z nálepky uživatel vyčetl, zda si lidé, kteří se o dotyčný projekt starají, přejí spolupráci jiných. Diskusní stránky oproti tomu samozřejmě musí z principu zůstat otevřené, tam je tedy možno oslovit autora, navrhnout mu změny, nebo dokonce spolupráci atd.. --Mmh (diskuse) 1. 7. 2013, 13:46 (UTC)
Ještě by mne zajímalo: poradil by mi někdo, kam zařadit ty moje nesmysly s číselnými soustavami (samozřejmě do kategorie Matematika) podle typu? Mezi "výzkumné a jiné projekty"? Ď. --Kusurija (diskuse) 2. 7. 2013, 06:44 (UTC)

Jen krátce (ještě jsem nečetl co jste psali). Teď jsem zjistil, že tu máme i rozcestníky.--Juandev (diskuse) 30. 6. 2013, 18:06 (UTC)

Rozcestník vedoucí na jedinou stránku (která navíc neobsahuje rozcestníkový pojem) je půvabný. :-)
Jinak, jak o tom přemýšlím, tak čím dál více vidím jako smysluplné především ono rozlišení, kdo všechno by měl či neměl stránku editovat.
Když se díváme na ty typy obsahu, tak z celkové masy stránek se určitým způsobem vydělují kurzy, kterých tu už máme vícero, ale zase není jasné, co všechno k nim patří, a co nikoliv. V takovém jazykovém kurzu může být jednak neměnný výklad a zadání cvičení, jednak stránky na vypracovávání domácích úkolů, jednak diskuse, jednak spousta dalších věcí... ale dohromady je to kurz, a jako takový by to mělo být jednak hozeno do vlastní kategorie, jednak jako celek kategorizováno v různých nadkategoriích.
Takže bych to asi viděl nejdřív na podchycení kurzů (a v nálepce pak fakultativní označení kurz), a jinak na rozlišování podle příslušnosti (individuální = jeden píše, jiní nanejvýš opravují překlepy a pod.; skupinová = skupina píše, jiní nanejvýš opravují překlepy a pod.; uzavřená = píše jedinec nebo skupina, ale ostatní do toho vůbec nelezou, až na nutné správcovské zásahy; otevřená = píše kdokoliv). --Mmh (diskuse) 30. 6. 2013, 23:36 (UTC)

Tak co vše patří ke kurzu by se mělo zjistit tak, že si vezmu na jaké stránky ten kurz obsahuje. Ale ano souhlasím, že je pak dobré aby to bylo v kategoriích. A co stránky které spadají pod více kurzů najednou? Vím o stránkách, které jsem sám zakládal a spadají pod více výzkumných a vzdělávacích projektů najednou - prostě recyklace.

Jinak to je dobrý nápad začít podchycením kurzů. Sdílím ale trochu jiný názor. Myslím, si že kurzů je tu oproti jiným stránkám minimum. A to všetně všech stránek co ke kurzům patří. Takže by to měla být brnkačka.--Juandev (diskuse) 1. 7. 2013, 01:39 (UTC)

Typy obsahu dle cílů[editovat]

Ještě vkládám k tomut bodu - který je sám o sobě dost komplexní - jednu úvahu. Základní cíle Wikiverzity by se daly rozdělit na:

  1. hostování vzdělávacích materiálů
  2. hostování vzdělávacích komunit
  3. hostování výzkumu

Tedy:

  1. Tohle je celkem jasné a zrovna tu ty druhy materiálů probíráme.
  2. Tohle se asi překrývá s tím bodem jedna s tím, že v některých případech se jedná o uzavřenou, nebo polouzavřenou komunitu, které se nedá (z objektivních příčin) výrazně zasahovat do stránek.
  3. Zde je otázka jestli nějak nezvýraznit výzkum a neolišit ho od funkce běžného vzdělávání. Navíc si myslím, že lidé zabývající se čistě výzkumem budou asi časem požadovat nějaké rozdělení výzkumu. Jelikož ho ale na cs zatím moc nemáme, tak to asi není relevantní. Nicméně na en, jsem zaznamenal pokusy o vzniku recenzní skupiny. Jiná věc je Kychot, který by do "seriózního" výzkumu zapojil už i děti, nemaje potřebu Wikiverzitu stratifikovat dle současné stratifikace základka-střední-vysoká.

--Juandev (diskuse) 1. 7. 2013, 01:39 (UTC)

No, já se právě (čistě osobním) výzkumem v oblasti matematiky zde na wikiversitě zabývám, takže pro mne je to aktuální. (viz: Číselné soustavy (m.j. založil Juandev) a jejich podprojekty, nebo zatím malý pahýlek projektu Prvočísla). --Kusurija (diskuse) 2. 7. 2013, 10:32 (UTC)

Následné kroky[editovat]

Tak už to tu bylo trochu nakousnuto. Nyní připravujeme koncept a šablonu. Pak přijde dřina budeme muset stránky projít a označit. Načež je možné, že budou následovat další kroky. Tak rovnou uvádím to co si myslím, že by mohlo nastat:

  1. po dohodě se některé stránky smažou (nárážím na Mmh(o) úsměv nad rozcestníkem)
  2. po dohodě se některé stránky přesunou či přeorganizují
  3. po dohodě se některým stránkám vytvoří nový wikiprojekt, nebo založí speciální jmenný prostor

Co se týče 3. bodu, tak vycházím z představy mnoha lidí, že wv je bordel. Je to dle mého názoru, ale nepochopení wv. Nicméně na druhou stranu souhlasím - proto děláme tuto klasifikaci, abychom ho nějak urovnali. Zatímco wp a další projekty jsou zaměřeny na obsah, wv je zaměřena hlavně na cíl. Takže když si v roce 2002 na Wikipedii řekli, že vytvoří encyklopedii, tak je celkem jasné, že bude plná encyklopedických hesel, která jsou víceméně stejná. Takže takovej Wikipedista tu očekává nějakej standardizovanej útvar typu kurz. A ono ne! Oni si totiž nějací lidé v roce 2006 řekli, že vytvoří vzdělávací projekt se vzdělávacími materiály. Tato představa, ale nezahrnuje jeden standardizovaný útvar, ale více útvarů.

Čili pokud to chci po nějaké počáteční fázy, kdy jsem pouze chrlil obsah urovnat, tak to v prvím kroce "otaguju" a v druhém kroce bych mohl některé útvary oddělit. Což si myslím, že by mělo pozitiva pro všechny zúčastněné strany. Pro cizí návštěvníky, ještě větší přehlednost a jasnost. Pro současné editory vyšší motivaci díky zúžení cílů. Pro studenty, lepší pojmutí učiva (např. kvízy budou v místě, kde budou umožňovat lepší zkoušení, přednášky budou mít lepší skin). Co vy na to? Jak to vidíte?--Juandev (diskuse) 1. 7. 2013, 01:26 (UTC)

Co já na to a jako to vidím, jsem dílem už napsal, dílem ještě nevymyslel. :-)
V tuto chvíli přemýšlím především, jak a čím začít. Snažím se proto vyloupnout aspoň nějaké modelové případy, které by šly onálepkovat — pak bych mohl vytvořit první reálnou verzi nálepky a chvíli chodit a nálepkovat, a při tom zjišťovat, co všechno nálepce chybí.
Ještě než ale začneme chodit a nálepkovat, chtělo by to přizvat širší wikiverzitní komunitu, aby tu klasifikaci posvětil konsens. Tedy napíšu zprávu do hlavní diskuse, aby všichni, kdo k tomu něco chtějí říci, přišli sem a vyjádřili se.
Pak bychom potřebovali nějakého správce, který by v tom spolupracoval. Svého času jsem hledal nějaký seznam správců české Wikiverzity (jako má Wikipedie), ale nenašel. Vím jen o Dannym, o kterém ale zase netuším, zda a v jakém rozsahu je tu sám badatelsky nebo učitelsky aktivní. Jsou nějací další? Případně by nebylo od věci, aby se někdo další z aktivních uživatelů stal správcem.
To mě tak napadá pro začátek. --Mmh (diskuse) 1. 7. 2013, 08:40 (UTC)
Ano to je dobrý postup. Já si myslím, že tu ale širší wikiverzitní komunita není. Na tu práci můžeme ale naverbovat nové lidi ne? Ano wv má pouze jednoho správce. Druhý by se hodil po všech směrech. Nechceš se té funkce ujmout?--Juandev (diskuse) 1. 7. 2013, 08:54 (UTC)
Ahoj. Nevím, jestli je můj hlas relevantní, když jsem nebyl nějakou dobu aktivní. Tuto diskusi jsem si nicméně přečetl a souhlasím s klasifikací obsahu, stejně jako s promazáním některých opuštěných "projektů". Zároveň podporuji obsazení druhého správce Wikiverzity. --Krvesaj (diskuse) 1. 7. 2013, 16:20 (UTC)
@Krvesaj: Já si myslím, že s tím promazáváním opuštěných projektů by se mělo hodně, ale hodně opatrně. Některé, na které se velmi dlouhou dobu "nesáhlo", přesto mohou mít svoji nemalou hodnotu. A tu hodnotu nemusí mít každý schopnost dobře posoudit. Takže na rozdíl od "klasické" wikipedie bych byl v tomto asi pro daleko vyšší stupeň konsensu, než v klasické wikipedii. Pochopitelně tím nemám na mysli klasické vandalizmy či spam. Ale to si myslím, že i tady to kolegové mohou dobře posoudit. Například s tím rozcestníkem: třeba ho autor prostě jen nedokončil a "zapomněl" na něj. Pokud by měl někdo nápad, jak by se dal dotáhnout do odpovídajícího stavu, bylo by to dobré. Pokud se shodneme na tom, že to nemá smysl a je lepší ho smazat, tedy smazat, ale až po konsensu, ne nějaké hurá akce. Tedy z mé strany opatrně pro smazání, za předpokladu, že se tomu nikdo nebude dál chtít věnovat. Není tady zatím těch problematických článků/projektů tolik, aby se to tu muselo pročišťovat automaticky/direktivně. --Kusurija (diskuse) 1. 7. 2013, 17:37 (UTC)
O tom správci jsme nemluvili primárně kvůli nějakému mazání (a já rozhodně nejsem přítelem hurá akcí, často i na Wikipedii šoupnu dotaz do diskuse, a teprve když je za hodně dlouho fakt jasné, že se o věc nikdo nestará, začnu ji důkladně překopávat). Primárně je účast správce dobrá proto, že se jedná o snahu postupného zavádění nějakého celowikiverzitního pořádku, a proto by měl být přítomen někdo, kdo má celowikiverzitní odpovědnost (ale také s ní spojené možnosti). --Mmh (diskuse) 1. 7. 2013, 19:07 (UTC)
Jasně konsenzus je dobrej. Na druhou stranu se mohu jako jediný autor rozhodnout pro to, že se to smaže ne?--Juandev (diskuse) 1. 7. 2013, 19:14 (UTC)
Jistě, ale právě k tomu je dobré vědět, že jsi "jediný autor" (ono to právě v praxi neznamená jediný autor, protože tam může být jako autor někdo, kdo Ti jen poupravil překlep, pak anonymní spammer, pak kolega, který toho spammera smazal, atd.). A to se nejlépe pozná z té příslušnostní nálepky. --Mmh (diskuse) 1. 7. 2013, 19:53 (UTC)
Jen doplním, že na Wikipedii si toto nepovažuje za autorský vnos, takže se na to nebere při radikálnějších změnách obsahu ohled.--Juandev (diskuse) 1. 7. 2013, 21:41 (UTC)
No, a právě v tom vidím jeden dost důležitý rozdíl mezi WP a WV. --Mmh (diskuse) 1. 7. 2013, 23:21 (UTC)
Když se Juan ptá, zda bych se neujal funkce správce, tak bych se zase já zeptal, zda máte někdo představu, co všechno to obnáší, a jak se to dělá. Na Wikipedii se mě svého času také někdo ptal, zda bych nesprávcoval, ale netroufl jsem si, protože mívám občas pár týdnů, kdy se z pracovních důvodů vůbec nedostanu k internetu. (Na druhou stranu snad tady na Wikiverzitě není zas takový provoz.) --Mmh (diskuse) 1. 7. 2013, 17:15 (UTC)
Tak není to nic složitého. Využíváte zvýšená práva a ten provoz tu opravdu není takový, že by jste nestíhal. Vzhledem k tomu, že máš zkušenosti s CSS a JS, tak je to ideální i kvůli globálním zásahům.--Juandev (diskuse) 1. 7. 2013, 19:14 (UTC)
Jinak pokud bys něco nevěděl tak s tím mohu pomoct. Na anglické Wikiverzitě funguje hezká věc školení správců. Kandidát si vybere školitele, získá práva, ten ho školí a po čase předstoupí oba před komunitu a pokud ho školitel doporučí, tak probíhá hlasování.--Juandev (diskuse) 1. 7. 2013, 19:16 (UTC)
V naší minimalistické situaci by asi takové školení bylo poněkud ohnuté přes koleno, ale pokud máš odkaz na nějaké jejich učební materiály, rád si je přečtu. --Mmh (diskuse) 1. 7. 2013, 19:55 (UTC)
A co si myslíte o mazání stránek, které jsem založil jako jediný autor - např. Krvesajova životospráva. Jde o "projekt", který jsem v hurá opojení založil a následně si uvědomil, že nemám zájem veřejně tuto věc medializovat. Mám právo požadovat smazání? Domnívám se že ano. Jiným příkladem je stránka Pivo/Svijanský máz (čajovná V Síti). Jde o gramaticky nesprávný tvar. Založil jsem správný tvar a z tohoto udělal přesměrování, nicméně postrádá smysl. Musí tu toto přesměrování navždy zůstat? Díky za názory. --Krvesaj (diskuse) 1. 7. 2013, 21:25 (UTC)
Jistě že to přesměrování tu zůstat nemusí. Když je špatný název stránky, tak se nezakládá nová, ale udělá se přesun na nový název a na starém názvu vznikne automatické přesměrování. Zajistíš, aby na něj nic neukazovalo, pak to přesměrování odmažeš a vložíš Šablona:Smazat a jako důvod uvedeš "Relikt po přesunu". A správce by to pak měl hned smazat. To je také jeden z mála důvodů pro rychlé smazání (tj. smazání bez diskuse). Rozhodně bych také s mazáním nespěchal – že je nějaký projekt opuštěný ještě neznamená, že je navěky mrtvý. Rovněž případ rozcestníku – nevím, který měl Mmh na mysli, ale rozhodně si dokážu představit i rozcestník s jediným cílem – v případě, že si dovedu alespoň potenciálně představit další možné cíle. --Kychot (diskuse) 4. 7. 2013, 17:41 (UTC)
Jistě že to právo máš. Máš právo ukončit šíření obsahu pod svobodnou licencí na projektech Wikimedia.
Co se týče mazání, tak to je jistě problém toho, že ač tu máme jen jednoho málo aktivního správce a logicky by se o nás měl starat Tým pro malé projekty, tak se o nás z nějakého důvodu nestará.--Juandev (diskuse) 1. 7. 2013, 21:41 (UTC)
"Máš právo ukončit šíření obsahu pod svobodnou licencí na projektech Wikimedia." - To není pravda. Vizte ostatně upozornění pod editačním oknem: "…neodvolatelně svůj příspěvek uvolňujete…"
Danny B. 6. 7. 2013, 15:14 (UTC)
Tak samozřejmě je to na diskusi komunity. Takové případy se stávají, že někdo něco vloží a pak to chce smazat a je překvapen, že to nejde. Nicméně, já jsem na wiki aktivní už od roku 2005 a za tu dobu jsem si všiml, že v případech, na které tady naráží Krvesaj se tomu vyhovuje. Jsou to případy, kdy existuje osobní důvod, či se jedná o nepotřebné přesměrování.--Juandev (diskuse) 6. 7. 2013, 21:08 (UTC)
@Mmh: Ne, učební materiály k tomu nejsou. Prostě zkušenější správce zaškoluje začátečníka. Jde hlavně o školení v měkkých dovednostech, kterých si na wv velmi u správců vážíme.--Juandev (diskuse) 1. 7. 2013, 21:41 (UTC)

Přesměrování[editovat]

Jaká je koncepce s používáním přesměrování? Zatím jsem se s tím na wikiverzitě nesetkal (asi jsem špatně hledal). Tím myslím přesměrování uvnitř projektu, ne mezi sesterskými projekty... --Kusurija (diskuse) 2. 7. 2013, 06:50 (UTC)

Tahle otázka mě jednou také napadla. A vymyslel jsem zatím tyto případy, kdy má podle mě přesměrování na WV smysl:
  • přejmenování stránky, na kterou vedou odkazy odjinud (nebo na kterou jsou lidé zvyklí pod starým názvem)
  • slučování projektů, kdy se obsah (nebo přinejmenším intence) jednoho projektu spojí s jiným
Napadá vás někoho ještě něco dalšího? --Mmh (diskuse) 2. 7. 2013, 07:34 (UTC)
Třeba v mém projektu: v číselných soustavách ze základem nad 20 dávám obvykle "...Soustava o základu XY (kusurija)". Ale u čtyčiadvacítkové soustavy mám výjimku, protože je relativně běžnější (máme 24 hodinový den a při přepočítávání dní na hodiny se čtyčiadvacítková soustava uplatní). Dále jsem váhal mezi třicítkovou soustavou a soustavou o základu 30. A u šedesátkové soustavy (až se k ní prokoušu) bych zcela určitě nechtěl dát jako základní název "soustava o základu 60". Ale to už příliš sebestředně nadhazuju čistě svoje osobní problémy, to není moc hezké... Sorry. --Kusurija (diskuse) 2. 7. 2013, 10:25 (UTC)
Musím se přiznat, že nechápu. Kde že se tam vyskytuje to přesměrování? --Mmh (diskuse) 2. 7. 2013, 13:44 (UTC)
Právě že tam není, protože ho umím založit jen na wikipedii, ale neumím jej založit na wikiverzitě. Jinak by bylo Číselné soustavy/Soustava o základu 24 (kusurija) přesměrovat na Číselné soustavy/Čtyřiadvacítková soustava... --Kusurija (diskuse) 2. 7. 2013, 15:18 (UTC)P.S. Tak sorry, jsem zmatkař, teď, po založení červeného odkazu jsem hned na to přesměrování přišel. Je to stejné, jako na WP.
@Kusurija: seznam přesměrování generuje Speciální:Seznam přesměrování. Jinak bych s nima nic nedělal, maximálně se mohou některé neužitečné smazat. Ale obecně platí, že pokud přesměrování existuje dlouho, pak je lepšího ho ponechat. A to z důvodu, že na ten původní název může odkazovat někdo z jiného projektu, což nejsme schopni zjistit.--Juandev (diskuse) 2. 7. 2013, 19:36 (UTC)
No já bych přesměrováními rozhodně moc neplýtval. Než ho založit, tak si nejdřív pořádně rozmyslet, jaký název by byl pro stránku nejlepší a ten pak používat. Říká se tomu také "konkordantnost" nebo tak nějak, že se pro stejné pojmy používají stále stejné termíny a názvy. Protože když tu budeme mít pro něco více variant, tak pak lidi nebudou vědět, kterou na kterou z nich se odkazovat a pak někdo to bude psát tak, jiný zase onak a budou z toho vznikat zbytečné zmatky. Smysl to může mít například při vytvoření nějakého zkráceného názvu, který bude odkazovat na plný název – aby se ušetřilo při psaní odkazů – ale nemělo by přitom hrozit nebezpečí nějaké záměny. Ale někdo třeba ani pro takovouto lenost nebude mít pochopení, že bych třeba měl v textu vše vypisovat celým jménem – např. [[Marco Fabritio Caroso da Sermoneta|Caroso]] a ne si šetřit práci redirectem a psát pak jednoduše [[Caroso]]. --Kychot (diskuse) 4. 7. 2013, 17:53 (UTC)
Hlavně bych ovšem podtrhl rozdíl mezi Wikipedií a Wikiverzitou: Zatímco na Wikipedii má smysl přesměrovávat na jeden článek z mnoha různých variant označení toho, o čem se v článku píše, protože v encyklopedii se hledá vysvětlení pojmů, a přesměrování už je druh vysvětlení, tak na Wikiverzitě není skoro nikdy důvod mít jednu stránku dosažitelnu pod různými názvy, protože uživatel nezadává její jméno od oka, nýbrž přesně — zpravidla buď kliknutím z nějakého rozcestníku, nebo kliknutím z výsledků vyhledávání. Třeba u těch Kusurijových číselných soustav mi přesměrování přijdou vyloženě matoucí; místo přesměrovávání úplně stačí jeden jasný rozcestník Číselné soustavy, odkud se všichni zájemci o tyto dostanou přímo na příslušné stránky. --Mmh (diskuse) 4. 7. 2013, 18:45 (UTC)
OK, souhlas, v tom máš Mmh pravdu. Mj. to souvisí i s návštěvností a publicitou obou projektů. WP jakožto encyklopedie nabízí rychlé odpovědi na rychlé dotazy – v podstatě "instantní řešení". "Ideálem" je, aby na téměř "jakoukoli blbost" (když to přeženu – různá lidově a slangově používaná synonyma apod.) a bez dlouhého dohledávání dala rychle nějakou odpověď – což ta přesměrovní s minimálním úsilím často řeší. To ale není případ naší WV – tady se zkrátka pracuje daleko pomaleji – zejména formou projektů, které se táhnou měsíce a roky. Proto je chvályhodné předem si ujasnit vhodné termíny a pojmenování pro to, s čím pracujeme. Pokud časem zjistíme, že nějaký termín (název stránky) nebyl ideální, můžeme ji (po dohodě – pokud nejsem v podstatě jediným autorem) přejmenovat, včetně všech odkazů, a starý nevhodný název odstranit, aby nebyl matoucí. Takže se – myslím – shodneme: s redirekty šetřit a používat je spíš výjimečně po důkladném uvážení, jaký ten redirect má smysl, aby nebyl matoucí a netrpěla přesnost vyjadřování. --Kychot (diskuse) 10. 7. 2013, 10:15 (UTC)
No, já se snažím navzájem mezi jednotlivými články odkazovat (a je tam těch odkazů už požehnaně), takže pro mne už přichází v úvahu i otázka šetření času. Takže bych ušetřil tím, že z historických důvodů (jiný autor, známější název) z jinak unifikované řady vybočující názvy odkazoval z přesměrování, jinak zdržují při odkazování... --Kusurija (diskuse) 11. 7. 2013, 20:44 (UTC)

Pivo 15. 7. 2013[editovat]

Tak jsem "na pivu" avizovaném Krvesajem, ale nikde nikdo.

Technický dotaz: 1. na jiných projektech u historie článku je možnost ověřit sledovatelnost, na w.verzitě (ani na wikislovníku) není. Je to chyba v mém nastavení, nebo v systému? 2. Podobně: nezobrazuje se celkový počet článků na wikiverzitě, to je záměr? Nejsem nějaký fanatik statistik, ale občas by mě to zajímalo a jak to nalézt - nevím. Nefungují mi ani moje vlastní statistiky (počet/výčet mnou založených článků, počet editací...), kde (pokud) si to mohu nastavit? --Kusurija (diskuse) 15. 7. 2013, 16:43 (UTC)

Jsme v dlouhém salonku kolego.--Juandev (diskuse) 15. 7. 2013, 17:30 (UTC)
Ještě přidám. Bělehradská 55. Dorazte, proberem to online. Už jsou tu 2 Wikiverziáni.--Juandev (diskuse) 15. 7. 2013, 17:37 (UTC)
Ach táák, to nestihnu, mám to 1000 km daleko ;-)--Kusurija (diskuse) 15. 7. 2013, 20:33 (UTC)
To pak nechápu hlášku „Tak jsem "na pivu" avizovaném Krvesajem, ale nikde nikdo.“ Měl jsem za to, že jste někam vyrazil, tam jste nikoho nenašel a tak píšete. Jinak to je škoda, že jste nedorazil, někdo se chtěl ptát na něco z litevštiny.--Juandev (diskuse) 16. 7. 2013, 05:41 (UTC)
No škoda, to mi zase uniklo, že už je zase 3. pondělí. Nějak hrozně rychle mi to utíká. A to jsem zrovna někdy kolem 18.hod jel přes Pavlák a říkal si, že bych někam zašel na pivo a říkal si, že bych zavolal Juanovi, jestli nechce zajít do Kuláče, ale nemám kredit v mobilu. Tak na mě přišla nějaká únava a šel jsem si raději zdřímnout. Tak nevim, jestli byla v Respublice nálada taková, že by mě to probudilo. --Kychot (diskuse) 15. 7. 2013, 21:57 (UTC)
To nevím, jak by tě ta nálada přišla, ale bylo to komorní. Prodiskutovali jsme s Mmh tu klasifikaci a vysvětli si co a jak.--Juandev (diskuse) 16. 7. 2013, 05:41 (UTC)
@Kusurija: 1) myslíte todle? cs.wv to sleduje, takže jde jen o nastavení. 2) ano to je záměr. Není to na HS, protože úspěch projektu wv není postaven na množství stránek (v tomto případě ne článků). To se dá dohledat přes special:statistics. Pak je ještě jedna podrobná statistika, která zobrazuje všechno možný, ale musel bych hledat. Možná je schována někde v diskusním prostoru. 3) co jsou to moje vlastní statistiky?--Juandev (diskuse) 16. 7. 2013, 05:41 (UTC)
Ale má to cenu, když to počítá jen od 30 nahoru?--Juandev (diskuse) 16. 7. 2013, 05:42 (UTC)
@Juan de V:Tak ať se na tu litevštinu zeptá tady nebo na mé diskusi, to je jedno... a ještě: moc díky za odkaz, to je pěkné, je toho tam víc, než mě původně zajímalo, díky! --Kusurija (diskuse) 16. 7. 2013, 19:58 (UTC)

Aktuální návrh nálepky[editovat]

matematika
Abelovy grupy
{en} {cs}
nehotovo
kurs
středoškolská úroveň
začátečníci
otevřený tým

Tak aby po včerejším Pivu řeč nestála a aby bylo jasno, jak se myšlenky vyvíjejí (protože jsem v poslední době méně psal a více jen okukoval situaci), sepisuji sem cosi jako aktuální návrh nálepky:

  • Oborová kategorizace by se podle mých současných představ mohla odněkud vcucávat do nálepek automaticky, podle kategorizace stránky. Jako první by se tam hodila některá z vyznačených základních oborových kategorií, jako druhá pak bezprostředně nadřazená kategorie; kdyby tam něco haprovalo, bylo by to znamení, že je potřeba lépe kategorizovat stránku.
  • Jazyk by se uváděl fakultativně tam, kde by se nejednalo jen o češtinu, a kde by schopnost práce v onom nečeském jazyce byla předpokladem účasti (tedy učebnice čínštiny v češtině by nepotřebovala označení žádné, protože by čínštinu nepředpokládala, nýbrž do ní s předpokladem znalosti češtiny čtenáře teprve uváděla).
  • Hotovost by se u hotových stránek v nálepce nijak neoznačovala, ale u nehotových by měla buď podobu onoho výrazného "nehotovo", nebo nějakého procentního označení pro milovníky číselných údajů. Byl by to tedy fakultativní parametr.
  • Typ obsahu zatím nechávám jako nejistou mezipoložku. V tomto příkladu mám "kurs", protože ty asi půjdou nejsnáze identifikovat, a hned u toho i označení úrovně, tedy jednak celkové znalostní předpoklady pro účast (zde "středoškolská úroveň"), jednak specifická úroveň v rámci projektu (zde "začátečníci").
  • A pak ta příslušnost, medle nejdůležitější na tom všem. Zatím vidím jako smysluplné možnosti Mmh (či jiný konkrétní uživatel), otevřený tým (odkaz na stránku týmu, kde je možno se též přihlásit do týmu, a kde se též člověk dozví něco o pravidlech spolupráce na projektu), otevřený tým, uzavřený tým (odkaz na stránku týmu, kde je možno jej kontaktovat stejně, jako v prvním případě jednotlivého uživatele) a otevřený projekt (odkaz na úvodní nebo hlavní diskusní stránku projektu).

Takže zatím takto. --Mmh (diskuse) 16. 7. 2013, 07:27 (UTC)


A co v případě, že obecná úroveň neexistuje?
Jinak stále nevidím tu důležitost příslušnosti. Dá se přeci předpokládat, že jednotlivci a tými si své stránky sledují. Takže pokud někdo do nich zasáhne, mohou hned jednat. Nebo člověk může napsat do diskusní stránky a tu opět někdo sleduje. Já se stále domnívám, že je důležitý hlavně ten druh obsahu. Dovolím si tvrdit, že znám všechny stránky, které tady na wv jsou. Co se týče kurzů, tak to je jen nepatrné procento. Ale budiž, ozkoušejme na kurzech.--Juandev (diskuse) 16. 7. 2013, 18:44 (UTC)
Dotazu ohledně obecné úrovně nerozumím.
Co se týče příslušnosti, tam Ti úvaha hapruje právě v předpokladu. Většina lidí nesedí pořád u počítače, a když projekt nevyžaduje časté sledování ze své podstaty (jako třeba každodenní zápis pozorování nebo kontrolu domácích úkolů), pak je možné, že někdo překope učební materiál tak, že to po návratu autor už nespraví. A právě k tomu je potřeba, aby správce (resp. kdokoli další) věděl "tohle má editovat jenom Juan, takže tyhle pokusy o překopání mohu hned revertovat".
U kurzů nejde o to, zda je jich málo nebo hodně, ale o to, že podle mého názoru se dají nejsnáze začít klasifikovat. Proto bych začal jimi. Ale nebráním se čemukoliv dalšímu, akorát zatím v tom máme hrozný bordel, proto jsem navrhoval nechat to časem vystříbřit podle toho, jak budeme tagovat jednotlivé stránky. Pokud se domníváš, že znáš Wikiverzitu tak dobře, pak můžeš zkusit vzít ten výše uvedený seznam (co jsem se snažil zpracovat do tabulky), a udělat jasnější definice jednotlivých položek (tedy čím se třeba některé blízké typy od sebe liší), přilinkovat k tomu příklady, a pak to nějak taxonomizovat, tedy sdružit do nějakých skupin, aby bylo možno se v tom orientovat (právě k tomu jsem chtěl nakročit tou tabulkou). --Mmh (diskuse) 18. 7. 2013, 07:19 (UTC)

Má to vůbec cenu?[editovat]

Na tuhle diskusi jsem narazil víceméně náhodou, ale dovolím si sem napsat svůj pohled - pohled náhodného návštěvníka. Rozhodně nejsem cílová skupina Versity - tedy student, takže už léta jde etento projekt mimo mne. A když jsem si dnes proklikal několik náhodných stránek, dospěl jsem k takovémuto závěru:

  • Je tu několik stránek, o kterých by se dalo říct, že náhodnému návštěvníkovi něco řeknou.
  • Dále je zde množství stránek, které bych wikipedistickým pohledem označil jako {{urgentně dokončit}} nebo subpahýly - kostra, pár červených linků na bližší informace - a poslední editace před 5 lety
  • minimálně 552 stránek typu blogísek
  • Stránky, které sice mají nějaké rozumné téma, ale pro náhodného návštěvníka jde o blábol
  • spousta balastu.

Nezkoumal jsem samozřejmě všechno, ale můj dojem z Wikiverzity se dá shrnout do známé wikimantry všechno smazat, všechny zablokovat!. Tedy, abych byl upřímný, odhaduji, že tak 50% stránek v hlavním jmenném prostoru by se dalo bezbolestně smazat. Pokud mají takoví dojem i jiní, tak se nedivím, že slýchám hlasy, že by se česká wikiversita měla zavřít. JAn Dudík (diskuse) 16. 7. 2013, 20:40 (UTC)

Ale to, co popisujete, je právě podstatou akademického života a práce vůbec. Pokud má být Wikiverzita prostorem pro výzkum a výuku, pak to tady musí vypadat nutně takto, protože jakýkoli nový výzkum potřebuje spoustu balastu, než z něho vznikne něco použitelného (a ten balast tu samozřejmě nějakou dost dlouhou dobu straší, a zda se s ním má něco dělat, o tom se můžeme dohadovat jen tehdy, když chápeme smysl projektu jako celku). A jakákoli výuka potřebuje prostor k bastlení, zkoušení, nedaření atd. A tohle žádný jiný existující wikiprojekt nenahradí.
Projekt Kvetení rostlin řekne něco náhodnému návštěvníkovi, pokud má návštěvník nějaké předběžné znalosti v oboru. Sbírání dat pro výzkum v jiném oboru se mu pak může zdát jako blogísek nebo nesmysl. Nedá se to posoudit jedním pohledem, a už vůbec ne encyklopedickým (který, kdybych to měl říci podobenstvím, připomíná pohled na hotovou expozici v muzeu, zatímco Wikiverzita je spíše pracovna nebo dílna se vším, co k takovým místnostem patří). Jde to však posoudit právě tehdy, když se vytvoří určité konvence, jak s těmi — z encyklopedického hlediska neuspořadatelnými — stránkami zacházet. A právě o tom tu (mimo jiné) mluvíme. --Mmh (diskuse) 18. 7. 2013, 07:09 (UTC)
Ano, dostal jsem echo, že tu nějaká diskuse je, ale náhodou jsem se na ni podíval (při mé frekvenci návštěv WV cca 1x do roka se můžu považovat za náhodného návštěvníka) a pak si začal ověřovat, zda se můj dlouhodobý pocit z Wikiverzity zakládá na pravdě.
Já znalosti v oboru botaniky nemám, ale po přečtení úvodní stránky projektu kvetení rostlin pochopím, o co se jedná. To u projektu snů mám pocit, že jsem někde mezi esoteriky a šamany.
Nedokončenost se dá samozřejmě pochopit, ale jestliže je něco nedokončené již od prvopočátků projektu, nutně mne napadá, zda by nebylo lepší to uklidit (archivovat/smazat).
Ad blogísek, bláboly a poznámky - od toho mají uživatelé svou stránku, kde si mohou vytvořit pracovní podstránky pro poznámky a nemusí tím zaplevelovat hlavní jmenný prostor, který by měl být vyhrazený pro obsah, kterým se lze alespoň trochu chlubit.
A že tu jsou stránky ke smazání, které nikdo bohužel dlouhodobě nemaže, to je taky fakt. Pokud tu je nějaká komunita, neměl by být problém, aby někdo získal správcovská práva a uklidil aspoň ten nejhorší balast. Pokud ne, existují globální správci.
Shrnuto - ukliďe si tu, jestliže tu někdo fungujete. Balast smažte nebo popřesouvejte na osobní podstránky. Stránky, které logicky patří k sobě, popřesouvejte. Uvedu příklad z nejmenovaného jinojazyčného wikiprojektu - neaktivní komunita, našli se dobrovolníci z jiné jazykové verze, kteří rozumí jazyku, požádali o správcovská práva, balast promazali, spoustu věcí popřesouvali a uklidili. Projekt je nadále téměř neaktivní, ale aspoň ta údržba se tam děje.
JAn Dudík (diskuse) 18. 7. 2013, 12:03 (UTC)
Pořád nechápu smysl Vašeho vstupu. Diskuse tu právě vznikla proto, abychom si tu uklidili. To uklízení právě řešíme, resp. ta klasifikace je jeden krok. Pokud jste chtěl jenom sdělit, že si tu máme uklidit, pak sice velice děkuji za pozornost, ale tohle my jaksi víme.
Co se týče oborů projektů, konkrétně třeba těch snů — má-li být toto volný prostor pro výzkum a výuku, proč by odsud měli být vyloučeni "esoterici a šamani"? Nebo lépe, kdo bude rozhodovat o jiných, zda jsou "esoterici a šamani", a proč by to měl vlastně dělat? Nejsme tu opět u zásadní odlišnosti mezi Wikipedií a Wikiverzitou? --Mmh (diskuse) 18. 7. 2013, 14:50 (UTC)
Smysl? Občas je vhodné podívat se na věc očima nezaujatého člověka. Já po krátkém zkoumání poopravil svůj názor na WV - dají se zde najít i užitečné věci. Vy si zase můžete poopravit svůj pohled na věc konfrontací s mými názory. JAn Dudík (diskuse) 18. 7. 2013, 17:50 (UTC)
Jistě si mohu nějak poupravit názor na věc, ale k tomu bych Vás nejprve potřeboval pochopit. A abych Vás pochopil, snažím se nejprve rozlišit, co z Vašich poznámek vyjadřuje Vaše vlastní nesplněná očekávání vůči Wikiverzitě, a co může být důležité pro Wikiverzitu nezávisle na konkrétních osobních očekáváních, a v tom druhém hledat věci opravdu nové.
Když tedy napíšete, že tu máme nepořádek, tak se snažím zjistit, nakolik poukazujete na nepořádek, který tu bude nutně (protože to není hotová expozice, nýbrž používaná dílna), a nakolik poukazujete na nepořádek, který tu být nemusí (protože i v dílně se může průběžně uklízet); a v tom druhém případě se snažím rozpoznat, zda vidíte i nějaký nepořádek, o kterém tu zatím nediskutujeme, tedy který zatím uniká pohledu nás, kdo se tu uklidit snažíme. --Mmh (diskuse) 18. 7. 2013, 18:49 (UTC)

Kdo se chcete kouknout[editovat]

Jak tak chodím Wikiverzitou a snažím se buď už přímo věci uklízet, nebo chystat na budoucí úklid, rodí se mi čím dál tím konkrétnější a propracovanější návrh klasifikační nálepky. Budu Vám vděčen, když mi na příslušnou diskusní stránku napíšete, co si o tom myslíte, zejména v případě těch různých variant, úvah a poznámek, které tam k tomu mám. --Mmh (diskuse) 3. 9. 2013, 10:42 (UTC)

Reapermanova poznámka[editovat]

Zdravím, doneslo se mi, že se na Wikiverzitě diskutuje o tom, co se má či nemá smazat, a jaký obsah je tu vlastně žádoucí. Sice tu léta nepřispívám a i ten malý příspěvek z počátků projektu je zanedbatelný a dost možná i charakteru projektu neodpovídající, ani si nedělám iluze, že bych tu něco kvalitního dokázal vytvořit a spravovat, ale přesto jsem se rozhodl přidat svůj názor. Letmo jsem si prošel obsah Wikiverzity, definici projektu a zdejší diskuse (z nichž jsem se v podstatě dozvěděl, že stálí uživatelé tu moc mazat nechtějí a názory těch, co tu nepřispívají nejsou nijak zvlášť žádoucí, takže vlastně tento post můžete ignorovat), a došel jsem k závěru, že veškerý žádoucí obsah Wikiverzity by se dal rozdělit do třech základních skupin:

Studijní materiály
Materiály v rozličných podobách (skripta, úkoly na procvičení, videotutoriály, ...), které přímo slouží pro vzdělávání dalších osob v určité přesně definované oblasti, ať už v podobě samostudia nebo s asistencí tutora. Tyto materiály by měly tvořit relativně uzavřený celek (kurz), a na první pohled by mělo být zřejmé, k jakému kurzu materiály patří (až na výjimečné případy by neměly záviset na obsahu mimo kurz, který se může dosti podstatně měnit) a jaké znalosti jsou potřeba (a tedy se předpokládají) k absolvování kurzu. ... Imho to hlavní, na co by se momentálně měla Wikiverzita zaměřit, ze zkušenosti na Wikislovníku můžu říct, že pro projekt je nejdůležitější mít obsah, který dokáže zaujmout náhodného kolemjdoucího. Akorát by bylo potřeba dořešit vztah Wikiverzity a Wikiknih v této oblasti.
Výzkum
Slouží ke zkoumání věcí dosud neprozkoumaných nebo prozkoumaných nedostatečně. Každý výzkum by měl mít předem stanovený cíl a metodu (například Sny nemají ani jedno, a podle toho to vypadá) a seznam účastníků výzkumu. Zároveň bych se přimlouval za to, aby výzkum na Wikiverzitě probíhal podle principů vědecké metody, tak aby mohl kdokoli další výsledky zdejšího výzkumu nezávisle ověřit, případně navázat na nedokončený (opuštěný) výzkum.
Praktika
Jsou v podstatě jakýmsi mezistupněm mezi vzdělávacími materiály a výzkumem. Slouží k prohloubení nebo praktickému vyzkoušení získaných znalostí (důkaz Pythagorovy věty, chemické a fyzikální experimenty, atd.) případně k prokázání schopností získaných v rámci studia (seminární práce). V hlavním jmenném prostoru by ale mělo být pouze zadání úkolu a případně ukázkové řešení. Výstupy studentů na Wikiverzitě by měly být v jejich uživatelském prostoru, podobně jako další osobní poznámky apod. (výjimkou by bylo, pokud by úkolem bylo vytvoření nového kurzu nebo studijního materiálu, případně obsahu na jiném projektu). Praktika by neměla stát samostatně, ale měla by být součástí existujícího a fungujícího kurzu.

Stránky, které neodpovídají ani jedné z těchto tří skupin, by měly být v prvé řadě z hlavního jmenného prostoru odstraněny, buď přesunem do odpovídajícího jmenného prostoru (například osobní poznámky) nebo smazány úplně. A teprve podle toho, co zbyde, řešit, co jak ještě poupravit. --Reaperman (diskuse) 6. 10. 2013, 18:45 (UTC)

Díky, tohle je velmi dobrá poznámka. (Rozhodně to není tak, že by nemohl říci nic v diskusi někdo, kdo Wikiverzitu nevyužívá. Jen by ti, kdo Wikiverzitu nevyužívají, neměli říkat "Wikiverzita je k ničemu, zrušme ji". Za konstruktivní pohled zvenčí jsem vždy vděčen.) --Mmh (diskuse) 6. 10. 2013, 18:54 (UTC)