Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2021

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2021 Co je malými písmenky, to v Heslech 2021 nebude.

Výročí 2021[editovat]

Pozn: Části textu s khaki pozadím (a možná i další) jsou sporné a je otázka, zda je tam ponechat anebo je vyhodit. Zda tolik k biblickým veršům míchat politiku a používat sarkasmus a ironii.


Co bude následovat po porážce stavovského povstání na Bílé hoře 8. listopadu 1620 se asi dalo čekat, ale že pomsta bude tak krutá asi čekal málokdo. Císaře k tvrdé odvetě ponoukal bývalý souvěrec poražených stavů Vilém Slavata, původem z českobratrské rodiny, odchovanec bratrské školy na Košumberku.

Mimořádný soudní tribunál na Pražském hradě pod vedením Karla z Lichtenštejna někomu může připomínat monstrprocesy 50. let. O vině vlastizrádců bylo rozhodnuto už předem ve Vídni, obžalovaní neměli ani možnost obhajoby. Odsouzení bylo mnoho, od konfiskace majetků přes dlouholetá či doživotní vězení, vyhnanství až po tresty hrdelní.

Aby císař Ferdinand II. projevil své dobré srdce, většině odsouzeným projevil své milosrdenství: některé rozsudky smrti polehčil na doživotní žalář či vyhnanství a většina odsouzených k popravě nebyla rozčtvrcena či zmrzačena za živa, jak zněl původní rozsudek, ale až po popravě.

První na popravišti stanul luterán Jáchym Ondřej Šlik – právě ten, který na sněmu v roce 1617 doporučoval přijmout Ferdinanda Štýrského za českého krále – ze strachu, aby se mu Ferdinand nemstil. Asi netušil, že se přimlouvá za toho, který jej pošle na smrt. Nyní prosí o milost – ale marně. (Někomu to připomene éru, kdy většina národa volila komunisty ze strachu, aby se jim nemstili.)

Václav Budovec z Budova, příslušník Jednoty bratrské, který se nejvíce zasloužil o Rudolfův majestát a potom jeden z hlavních strůjců defenestrace. Na popraviště šel hrdě, o milost neprosil. (Jeho mladší bratr ve víře, Václav Vilém z Roupova, ten, který pro Jednotu bratrskou zakoupil pražský kostel Šimona a Judy, president stavovského direktoria, unikl už den po Bílé hoře s doprovodem Zimního krále a z ciziny dále vedl odboj proti Ferdinandovi.)

Třetí ze šlechticů, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, velitel dělostřelectva, konvertoval k evangelíkům teprve před několika lety. (A nyní pykal za to, že se při obléhání Vídně do císaře pána netrefil.)

Druhé dějství krvavého spektáklu patřilo sedmi rytířům. Jako první na popraviště nastoupil šestaosmdesátiletý český bratr Kašpar Kaplíř ze Sulevic, který hrdě odmítl možnost požádat o milost. Další, kteří se hlásili k Jednotě bratrské, pokud víme, byli Jindřich Otta z Losu, Vilém st. Konecchlumský z Konecchlumí a Bohuslav z Michalovic.

Poslední přišlo na řadu sedmnáct měšťanů. Ti z Jednoty bratrské byli potupně oběšeni: mistr Jan Kutnauer ze Sonnenštejna, Simeon Sušický ze Sonnenštejna a Nathanael Vodňanský z Uračova.

Odsouzený český bratr, Martin Fruwein z Podolí (jenž se předtím zasloužil o přebudování kostela Šimona a Judy) se dne hromadné popravy nedožil. Byl zatčen a krutě mučen hned po Bílé hoře a celou dobu držen ve vyšetřovací vazbě. 7. června, když byl odváděn k výslechu právem útrpným, uprchl na střechu Bílé věže. K smrti ztýraný člověk měl pramalou naději na útěk. A tak ani nevíme, jestli uklouzl, skočil sám anebo byl se střechy svržen. Mrtvé tělo bylo rozčtvrceno, jeho části rozvěšeny po různých místech, hlava přibita na šibenici na Koňské trhu. (Naproti tomu jeho vlastní bratr Benjamin Fruwein zachránil svůj život tím, že zradil stavovské povstání a jakožto sekretář direktoria vydal kompromitující materiály do rukou Maxmiliána Bavorského a Karla z Lichtenštejna, pak uprchl, konvertoval ke katolické víře, byl omilostněn, vrátil se a jako císařský rada byl povýšen do rytířského stavu.)[1],

Hlavy dvanácti popravených pak byly pro výstrahu potupně vyvěšeny nad Karlovým mostem.

Exekuce měla dohru 22. června: Tři úředníci byli vymrskáni z Prahy a ke staroměstské šibenici byl za jazyk přibitý a poté do žaláře uvržený písař Mikuláš Diviš z Doubravína, básník, hudebník, spisovatel – ten, který vítal Fridricha Falckého v přestrojení za Jana Žižku. Třikrát vězněný, ale nezlomený, jazyk mu neoněměl. Píše, skládá, zpívá. V roce 1632 zpíval v Týnském chrámu pašije a pozval na ně i kata Mydláře.

Dějinné události z června 1921 ovšem nebyly tím nejhorším trestem, který zemi českou postihl. 13. prosince vyšel první protireformační dekret, jímž byli vypovězeni kněží České konfese z královských měst.[2] A šrouby se dále utahovaly, jak budeme vzpomínat v dalších letech...

Mnozí vyčítali a dosud vyčítají tehdejším stavům, že si za svou porážku mohli sami. A do velké míry tomu tak bylo. Vyznavači různých nekatolických náboženství se dlouho hádali mezi sebou. Nemohli se dohodnout ani na volbě krále – kalvinisticky orientovaní stavové z Jednoty bratrské prosazovali Fridricha Falckého proti vůli luteránů a znepřátelili si většinu národa znesvěcením Svatovítského chrámu. Mladému králi se ani do vládnutí moc nechtělo, nebyl připraven na složitou situaci, byl pod vlivem své manželky, ale jeho tchán jej v tom nepodpořil. Peníze na válku, které se od Fridricha očekávaly, nepřinesl, ale naopak je vyžadoval na nákladný dvůr. Touha po svobodě často ustupovala do pozadí za touhou po moci a osobním prospěchu. Ochota k vlastní oběti nebyla pravidlem, trvala řevnivost mezi vyšší šlechtou a městy. Při plenění Prahy císařskými vojsky se nalezlo tolik majetku, že by bohatě stačil na vyplacení dlužného žoldu.

O důsledcích nejednotné opozice a vlastní pohodlnosti bychom se mohli z historie učit i dnes. Ale opusťme politiku a ponořme se do dějin ještě o půlstoletí hlouběji.

24. listopadu vzpomínáme 450. výročí úmrtí biskupa Jana Blahoslava z Přerova, jednoho z největších vzdělanců Jednoty bratrské. Poslední desetiletí svého života strávil v Ivančicích, kde kromě práce biskupa a správy sboru vedl bratrskou školu. Prostějovský synod 1555 pověřil Blahoslava novým vydáním Nového zákona. Jednalo se o kritickou revizi starších překladů s přihlédnutím k překladům cizím i nejnovějším textům latinským a řeckým. Na zadní předsádku Hesel jsme proto pro porovnání vybrali text z tehdy populární Melantrichovy bible z roku 1564.

V roce 1562 založil Blahoslav v Ivančicích tiskárnu, ze které v roce 1564 Nový zákon v kapesním vydání vyšel; ukázku z něj (heslo roku) vidíme na přední straně letošní obálky. Tímto vlastním příkladem Blahoslav inicioval bratrský překlad celé bible, známé později jako Bible kralická (neboť v roce 1578 byla tiskárna převezena z Ivančic na Žerotínovo panství do Kralic nad Oslavou).

Na zadní straně obálky pak vidíme ukázku z druhého vydání Blahoslavova Nového zákona, vytištěného na osmerkovém formátu roku 1568. Na titulním listu exempláře je přípisek: Ex legato Rdmi. Georgij Bilek a Bilenbergk Archidiaconi Crumloviensis Catalogo Collegij Societatis Jesu Crumlovij inscriptus 1657. I když byla Bible kralická jednou z nejpronásledovanějších knih na Indexu Antonína Koniáše a její přistižení majitelé byli jakožto kacíři krutě trestáni, sami jesuité ji pilně studovali. Není proto divu, že když po stu letech (1677) sami vydali vlastní překlad Nového zákona z revidované Vulgaty pod názvem Bible svatováclavská, vydatně se Blahoslavovým překladem inspirovali. Sami si na zadní obálce Hesel můžeme porovnat text jejího druhého vydání 1769 s textem Blahoslavovým.

Těsně před smrtí v roce 1571 stačil Blahoslav ještě dopsat příručku pro začínající kazatele Vitia concionatorum, to jest Vady kazatelův, tiskem vydat zpěvník Evangelia, anebo Čtení svatá, kteráž slovou Pašije a zejména svou Grammatiku českou, která sloužila jeho následovníkům při překladu celé bible.[3][4]

Jaké zajímavé výročí ještě připomenout? Na přední předsádce vázaných (či elektronických) Hesel vidíme ilustraci traktátu Petra Chelčického Síť víry , která se svého knižního vydání dočkala až po stu letech, roku 1521. Její rukopis k vydání připravil Chval Dubánek[5] v benediktinském klášteře ve Vilémově u Čáslavi a vytištěna byla v tiskárně pražského purkmistra Pavla Severýna z Kapí Hory.[6]

Oldřich Velenský z Mnichova (u České Lípy) byl humanista, sympatizant Jednoty, který svou tiskárnu provozoval v Bělé pod Bezdězem.[7] Tiskl i traktáty Lukáše Pražského – 1520 Sepsánie duovoduov o klaněnie a klekanie před svátostí těla a krve Boží a v roce 1521 Spis dosti činící otázce protivníkuov Jednoty bratrské, proč křest po služebnosti od kněze římského svěcení stále v ní se opětuje – jak m.j. vzpomíná Blahoslav ve své Filipice proti misomusům.[8] (Po několika letech byla ale praxe překřtívání zrušena.)

Nakonec se vrátíme o 400 let až do století dvacátého: Nemůžeme pominout 100. narozeniny emeritního kazatele, básníka, spisovatele a překladatele Miroslava Matouše, který půl života převádí verše německých Losungen do našich Hesel. Bůh žehná jeho rokům, kromě Hesel vydává každým rokem alespoň jednu knihu či sbírku svých veršů, kterými také zpestřuje naše Hesla.

Váš vydavatel Petr Heřman

Podstránky[editovat]

21 (2000 let)[editovat]

121 (1900 let)[editovat]

221 (1800 let)[editovat]

321 (1700 let)[editovat]

421 (1600 let)[editovat]

521 (1500 let)[editovat]

621 (1400 let)[editovat]

721 (1300 let)[editovat]

821 (1200 let)[editovat]

921 (1100 let)[editovat]

1021 (1000 let)[editovat]

1121 (900 let)[editovat]

1221 (800 let)[editovat]

1321 (700 let)[editovat]

1421 (600 let)[editovat]

1471 (550 let)[editovat]

1521 (500 let)[editovat]

Hledání:

  • 1521 – v Lipsku zemřel w: Mikuláš Klaudyán, viz též Zákon Nový 1518
  • 1521 – v klášteře Vilémovském vyšla tiskem Chelčického Siet viery pravé[14][15]
  • 1521 – do Čech na pozvání university přijíždí w:Thomas Müntzer[16]
  • 1521 – zbudována zvonice v Dřevohosticích[17]
  • 1521 „Písničky velmi pěkné ku pohřebu mrtvých počínají se šťastně LétaPáně“ [18]
  • 1521 – vysvěcen na kněze Beneš Bavoryňský z Vlčího Pole, pozdější (1532) bratrský biskup v Mladé Boleslavi. [19]
  • 1521 – Oldřich Velenský v mladoboleslavské bratrské tiskárně vydává překlad Erasmovy Rukověti křesťanského rytíře[20]
  • 1521 – Luther ukryt na Wartburgu, začíná pracovat na německém překladu Nového zákona.
  • 1521-02 – setkání Jana Roha z Domažlic s Lutherem[21]

1571 (450 let)[editovat]

Hledání:

  • 1571 w: Jan Augusta podává návrh reformy pražské konzistoře podobojí, v níž měla být zastoupena také jednota bratrská.
  • ~1571 Vytištěn „Summovník“ Jana Augusty[31]; dle Smolíka[32] ale ještě v roce 1571 Sumovník vytištěn nebyl
  • 1571 w: Václav Budovec z Budova ukončuje svá studia na univerzitě ve Wittenbergu
  • 1571 Zemřel Václav z Ludanic, moravský šlechtic, přívrženec jednoty bratrské, v letech 1541 – 1556 zemský hejtman. V roce 1550 vystoupil na brněnském sněmu proti omezování náboženských svobod Ferdinandem I. Habsburským.[33]
  • 1571 Jan Blahoslav: Gramatika
  • 1571 Jan Blahoslav: Vady kazatelů
  • 1571 Tisk Blahoslavových evangelií[34][35]
  • 1571-05-08 Sněm království českého – žádost evangelických stavů k Maxmiliánovi II., aby jim povolil Konfesi Augsburskou (Augustanu), ale 1571-05-24 císař žádost stavů odmítl[36]
  • 1571-05-17 Jan Blahoslav v Náměšti vydal zpěvník Evangelia anebo čtení svatá, kteráž slovou pašije
  • 1571-10-10 Místo sudího po Janu Augustovi svěřeno Janu Blahoslavovi a Izraelovi[37]
  • 1571-11-24 V Moravském Krumlově zemřel w: Jan Blahoslav Přerovský ve věku 48 let, biskup, písař jednoty bratrské a správce invačické tiskárny.[38] Jeho nástupcem se stal Ondřej Štefan[39][40]
  • 1571-12-27 Narodil se w: Johannes Kepler

1621 (400 let)[editovat]

Hledání:

1671 (350 let)[editovat]

Hledání:

  • 1671: zpovědní seznamy (kontrola těch, kdo se neúčastnili povinné velikonoční zpovědi) se začínají zasílat konsistoři[60]
  • 1671-07-16 V Prešpurku jako kacíř popraven w: Mikuláš Drabík, s jeho tělem spáleny i Komenského rukopisy a knihy.

1721 (300 let)[editovat]

Hledání:

1771 (250 let)[editovat]

Hledání:

  • 1771 Založena provincie Labrador – osada Nain
  • 1771 Inspekční cesta Josefa II. po českých zemích

1821 (200 let)[editovat]

Hledání:

1871 (150 let)[editovat]

Hledání:

  • 1871-07-23 V monarchii zaveden jednotný metrický systém [65]

1921 (100 let)[editovat]

Hledání:

1931 (90 let)[editovat]

1941 (80 let)[editovat]

1951 (70 let)[editovat]

1961 (60 let)[editovat]

1971 (50 let)[editovat]

Hledání:

  • 1971-05-25..29 XIV. sjezd KSČ, který schválil Husákovu normalizační politiku[67]

1981 (40 let)[editovat]

1991 (30 let)[editovat]

2001 (20 let)[editovat]

2011 (10 let)[editovat]

2016 (5 let)[editovat]

2020 (1 rok)[editovat]

Poznámky[editovat]

Tabulka[editovat]

Výpis tabulky `comment`, jaké komentáře budou do Hesel 2021 zařazeny:

SELECT `histdatetxt`,`date`,`text` FROM `comment` WHERE `sel` = '1' AND `lang` = 'cs' ORDER BY CAST(`histdatetxt` AS UNSIGNED), `date` LIMIT 500;

Export as MediaWIki table:

comment
histdatetxt date text
863 2021-07-05 Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
1415 2021-07-06 Jan Hus umírá na hranici v Kostnici.
1421 2021-04-21 Pražský arcibiskup Konrád z Vechty uznal Čtyři artikule.
1421 2021-06-07 Čtyři artikule přijaty za zemský zákon.
1421 2021-08-23 Svolána II. křížová výprava proti husitům
1457 2021-03-01 Začátek Jednoty bratrské v Čechách
1471 2021-02-22 V Praze zemřel Jan Rokycana.
1471 2021-03-22 Zemřel 'král obojího lidu' Jiří z Poděbrad.
1471 2021-05-27 Vladislav Jagellonský zvolen českým králem.
1471 2021-07-25 Zemřel Tomáš Kempenský.
1521 2021-01-03 Decet Romanum Pontificem – papež Lev X. exkomunikuje Martina Luthera.
1521 2021-01-28 Začátek Wormského sněmu.
1521 2021-02-21 V Čelákovicích se narodil Matěj Červenka.
1521 2021-05-21 Tomáš Müntzer přijíždí do Prahy.
1521 2021-07-06 Husitské nepokoje v Praze, útok na klášterní kostely.
1521 2021-11-01 Pražský manifest Thomase Müntzera
1571 2021-05-17 Jan Blahoslav v Náměšti vydal zpěvník 'Evangelia anebo čtení svatá, kteráž slovou pašije'.
1571 2021-08-05 Žádost Maximiliánovi II. o povolení Augustany
1571 2021-10-10 Sudími po Janu Augustovi jsou Jan Blahoslav a Jiří Izrael.
1571 2021-11-24 V Moravském Krumlově zemřel biskup Jan Blahoslav Přerovský.
1621 2021-01-23 Na Fridricha Falckého uvalena říšská klatba.
1621 2021-03-15 Soudní tribunál, předsedá Karel z Lichtenštejna
1621 2021-06-07 Martin Fruwein se zabil pádem do Jeleního příkopu.
1621 2021-06-09 Tělo Martina Fruweina rozčtvrceno, hlava přibita na šibenici.
1621 2021-06-20 Čtení rozsudků odsouzeným
1621 2021-06-21 Staroměstská exekuce – 27 popravených
1621 2021-06-22 Mikuláš Diviš z Doubravína přibit k šibenici za jazyk.
1621 2021-12-13 První protireformační dekret – vypovězení kněží České konfese z českých královských měst.
1671 2021-07-16 V Prešpurku popraven Mikuláš Drabík, páleny Komenského rukopisy a knihy.
1721 2021-03-07 V Suchdole nad Odrou se narodil David Zeisberger.
1721 2021-05-02 Hans Egede vyplul na lodi Haabet do Grónska.
1721 2021-12-07 Svatba v Ebersdorfu: Nikolaus Ludwig Zinzendorf & Erdmuthe Dorothea Reuß
1722 2021-06-17 Započala výstavba Ochranova.
1727 2021-08-13 Požehnaná sv. Večeře Páně v Berthelsdorfu
1728 2021-05-03 Začátek Hesel v Ochranově
1732 2021-08-21 Vyslání prvních misionářů z Ochranova
1741 2021-09-16 Synod v Londýně: Pán Ježíš prohlášen Vrchním starším v Jednotě bratrské.
1921 2021-07-31 Dle vyhl. 319/1921 Sb. mohla dosavadní 'Evangelická církev bratrská' čili 'Ochranovská církev bratrská' užívat i název 'Jednota bratrská'.
1921 2021-10-28 V Nevráticích se narodil Miroslav Matouš.

Zdroje a reference[editovat]

  1. Olga Fejtová: Jednota bratrská v městech pražských... s. 141
  2. w:13. prosinec#Události
    František ČAPKA: Dějiny zemí Koruny české v datech: 1621 13. prosince;
    Římskokatolické farnosti Ostrava-Poruba: Postup a výsledky rekatolizace dokonce třicetileté války (PDF)
    Dr. Hanuš Opočenský (Praha 1914): Protireformace v Čechách po bitvě na Bílé hoře, str. 12
  3. Jiří Polma: Bible a její překládání v Jednotě bratrské in: Evangelický týdeník 22-23/2013
  4. Jiří Just: 400 let od posledního revidovaného vydání in: Evangelický týdeník 24-25/2013
  5. Chval Dubánek
  6. Severinsko-kosořská tiskárna – Praha
  7. Encyklopedieknihy.cz: Oldřich Velenský z Mnichova
  8. FILIPIKA PROTI MISOMUSŮM COROLLARIUM ADDITUM ANNO 1567 DIE 15. FEBRUARI
  9. w:de:Wiener Gesera#Die Ereignisse von 1420/1421
  10. w:1421
  11. w:Vídeňská gezera
  12. w:1421#Úmrtí
  13. Eva Šormová: Tomáš Kempenský; in: Nové bratrské listy 2/2011
  14. [https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/chelck.html Petr Chelčický
  15. Siet viery, ed. E. Smetánka, 1912, 1929, ed. Z. Tobolka, 1926 (faksimile tisku z r. 1521), ed. F. Šimek, 1950
  16. ČT (Jaroslava Hausenblasová — Petr Hlaváček — Jiří Just — Petr Voit — Eduard Maur: 2017-12-02): Historie.cs Martin Luther
  17. POLÁKOVÁ-UVÍROVÁ, Petra. Další objev na blízku. Skrývá zvonice neznámou hrobku Českých bratří?. deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2014-01-28 [cit. 2005-05-24]. Dostupné online. 
  18. Adolf Dolenský, Písničky ku pohřbům Jednoty bratrské r. 1521, ČČM82 (1908), s. 460–461; in: Studie a texty ETF 15 (2009/2) Unitas Fratrum 1457–2007 Jednota bratrská jako kulturní a duchovní fenomén
  19. Velikonoční sborové listy ČCE Mšeno (2016): Osobnosti nekatolického duchovního světa na Mladoboleslavsku
  20. XIII. České církevní dějiny – Dovršení náboženského rozvratu příchodem reformace – Luther a Němci v českých zemích
  21. Lutherova společnost: A české země…
  22. w:de: Martin Luther#Reichstag zu Worms, Reichsacht und vorgetäuschte Gefangennahme (1521)
  23. w:de:Decet Romanum Pontificem
  24. Německá reformace a české země
  25. Litomyšl – Literáti litomyšlského sboru jednoty bratrské (2. díl)
  26. Bratrský kostel Hranice na Moravě
  27. ČORNEJ, Petr. Světla a stíny husitství : události - osobnosti - texty - tradice ; výbor z úvah a studií. Vyd. 1. vyd. Praha: Nakl. Lidové Noviny 481 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-084-5, ISBN 80-7422-084-2. OCLC 743738595 S. 372. 
  28. Mapa Čech Mikuláše Klaudyána z roku 1518
  29. Český zápas (Jan Rokyta 2017-11-26): Hus a Luther (Dokončení)
  30. Bc. Mirjam Marková (2017-06-13): Pražský manifest Thomase Müntzera. Pokus o dobové zařazení a rozbor reformačního dokumentu.
  31. [https://web.etf.cuni.cz/ETFN-376.html Ukončené projekty ETF: Tabita Landová: "Kázání a homiletická teorie Jana Augusty v kontextu homiletiky Jednoty bratrské"
  32. Josef SMOLÍK: Bratr Jan Augusta, Kalich 1984; str. 96
  33. http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=...guinea-bissau&id_desc=54894&title=z%20Ludanic
  34. http://krajina-znalosti.net/id32402/jazyk/jazyky/indoevropske(1_jazyky/slovanske(1_jazyky/c(2es(2tina/Kralicka_tiskarna_a_tiskari.htm Kralická tiskárna a tiskaři]
  35. Tato kapitola je z převážné části kompilací z knihy V.Fialové : Zachariáš Solín, tiskař Kralické bible, Brno 1968, M.Daňkové : Bratrské tisky ivančické a kralické, Praha 1951, J.Merella: Bible v českých zemích, Praha 1956.
  36. SMOLÍK, s. 98
  37. SMOLÍK, s. 100
  38. Studie a texty ETF, s.116–118
  39. Národní archiv - Akta Jednoty bratrské - Acta unitatis fratrum
  40. Bratrská tiskárna
  41. Bratrská tiskárna
  42. KJ-ET 19/2010
  43. František ČAPKA: Dějiny zemí koruny české v datech: 1621
  44. ČAPKA: 1621
  45. ČAPKA: 1621
  46. ČAPKA: 1621
  47. w:de: Peter Ernst II. von Mansfeld#Böhmischer und pfälzischer Krieg (1618–1623)
  48. Veronika CIHLÁŘOVÁ (Brno 2020): Památky spojené spůsobením J. A.Komenskéhove Fulneku vletech 1618–1621 – bakalářská práce, str. 8
  49. PLESKOT, Jaroslav, Fulnecké intermezzo Jana Amose Komenského. Ostrava, 1970, s.36.
  50. CIHLÁŘOVÁ, str. 16
  51. Richard Händl (Respekt, 2011-08-31): Poprava českých pánů, dle (ná)rodných listů a věci související
  52. Jitka Lenková (2018-06-21): Krvavé divadlo na Staromáku. Tragický konec mužů, jejichž ambice byly větší než schopnosti
  53. Otta z Losu: Popravy českých pánů 2
  54. Vladimír SAKAŘ: Staroměstské popravy v roce 1621
  55. Jan Blahoslav Čapek: Za jazyk přibitý, Melantrich 1970, 132 stran – jako alegorie na nesvobodu Husákovy normalizace
  56. F. M. Bartoš: Bojovníci a mučedníci, Kalich Praha 1946, s. 150-151
  57. Veritas: Vladimír Sakař: Staroměstské popravy v roce 1621
  58. Milada Kaďůrková: Pobělohorské účtování a Mikuláš Diviš z Doubravína in: Evangelický týdeník 2013/18: V roce 1632 zpíval v Týnském chrámu pašije – a pozval k nim i kata Mydláře.
  59. Sokol, Vojtěch. Mikuláš Diviš z Doubravína. Praha: Král. čes. společ. nauk, 1932. 80 s.
  60. ET-KJ 20-21/2010
  61. památník reformace - Gesichter der Reformation
  62. Zdeněk Hojda, Markéta Křížová (FF UK Praha, 2016):„Jen mě prosili, abych šel ven a zavolal na Božího syna, aby jim přivedl nějaké tuleně.“ Grónská zkušenost misionářů obnovené Jednoty bratrské v 18. století
  63. ČAPKA 1721
  64. Hessische Biografie: Erdmuthe Dorothea Gräfin von Zinzendorf und Pottenstein, Zinzendorf und Pottenstein, Erdmuthe Dorothea Gräfin von (ID = 4280)
  65. ČAPKA 1871
  66. ČAPKA 1921
  67. ČAPKA 1971
  • PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. 2. vyd. Praha: Mladá Fronta, 1985. 315 s. 

Další externí odkazy[editovat]


Související stránky[editovat]