Uživatel:Mmh/Skladiště

Z Wikiverzity

Na této stránce shromažďuji různé poznámky, dílčí texty, doplňkové materiály a všechno další, co buď již využívám, nebo hodlám využít při psaní rozdělaných projektů, nebo o čem si myslím, že by to někdy v nějakém projektu skutečně využít šlo, byť to v tuto chvíli ještě není aktuální.

Samostatné podstránky[editovat]

Astronomie[editovat]

Všemožné ke zpracování[editovat]

https://forum.linuxconfig.org/

Problematická Wikidata[editovat]

LDMud[editovat]

Odborná práce[editovat]

  • z praktických hodin:
    • téma (+ hlavní cíl); struktura; zdroje (sekundární, zapisovat si, citace přímé a nepřímé); soubory a zálohování
    • editor (nestřídat, Google nedobrý)

Typografie[editovat]

Jazyky[editovat]

Vícejazykové záležitosti[editovat]

Nativní jazyky Ameriky[editovat]

Nativní jazyky Austrálie[editovat]

Severovýchodokavkazské jazyky[editovat]

Tajské jazyky[editovat]

Afrikánština[editovat]

Ajmarština[editovat]

Akkadština[editovat]

Albánština[editovat]

  • {sq}

tungjatjeta [tunďaťjeta] ... dobrý den

mirupafshim [mirupafšim] ... nashledanou

falemenderit [falemenderit] ... děkuji

a flisni sqip? [a fľisni šťip] ... mluvíte albánsky (intonace nestoupavá!)

po, jo ... ano, ne

nuk kuptoj [nuk kuptoj] ... nerozumím

Angličtina[editovat]

Anindiliyakwa[editovat]

Ásámština[editovat]

Awtuw[editovat]

Balijština[editovat]

Balúčí[editovat]

Barmština[editovat]

Baskičtina[editovat]

Bengálština[editovat]

Boro[editovat]

Bosenština[editovat]

Bulharština[editovat]

Čamorština[editovat]

Čejenština[editovat]

Čerkeština[editovat]

Čerokíjština[editovat]

Český znakový jazyk[editovat]

Čínština[editovat]

Dagbanština[editovat]

Dánština[editovat]

Dogarština[editovat]

Féničtina[editovat]

Galicijština[editovat]

Guaraní[editovat]

Gudžarátština[editovat]

Hamarština[editovat]

Hindština[editovat]

Chorvatština[editovat]

Iatmul[editovat]

Indonéština[editovat]

Italština[editovat]

Japonština[editovat]

Jidiš[editovat]

Jútština[editovat]

Kannadština[editovat]

Kašmírština[editovat]

Katalánština[editovat]

Kečujština[editovat]

Khmerština[editovat]

Kónkanština[editovat]

Korejština[editovat]

Kri[editovat]

Kurdština[editovat]

Latina[editovat]

Lingala[editovat]

Litevština[editovat]

minimální tónové páry (k zapsání):

  • skyriaus

Lotyština[editovat]

minimální tónové páry (k zapsání):

  • grieze
  • krēsls/krēsla
  • laîde (pažba) - laĩde (plaňka lodní obšívky)
  • mĩt-mît
  • mĩties-mîties
  • nolīst
  • pagriezt
  • plãns-plâns
  • skautu (od skaut) x skautu (od skauts)
  • uzgriẽzt-uzgriêzt
  • vãts-vâts
  • vīdēt
  • vìrst-vir^st
  • vĩte-vîte

Luo[editovat]

Lužičtina[editovat]

Malagaština[editovat]

Malajálamština[editovat]

Malajština[editovat]

Maltština[editovat]

Mandenština[editovat]

Manipurština[editovat]

Maráthština[editovat]

Mian[editovat]

Minangkabau[editovat]

Mingo[editovat]

Mithilština[editovat]

Nahuatl[editovat]

http://alfama.sim.ucm.es/dioscorides/consulta_libro.asp?ref=B23658927&idioma=0
https://archive.org/details/vocabulariodela00platgoog
https://archive.org/details/vocabularioenlen00moli/page/n4/mode/2up

Němčina[editovat]

Nepálština[editovat]

Nganasanština[editovat]

Nko[editovat]

Nung (Tai)[editovat]

Oskičtina[editovat]

Paňdžábština[editovat]

Perština[editovat]

Portugalština[editovat]

Ruština[editovat]

Rwandština[editovat]

Sámština[editovat]

Sango[editovat]

Sanskrt[editovat]

Santálština[editovat]

Setučtina/Verština[editovat]

Sindhština[editovat]

Srbština[editovat]

Starořečtina[editovat]

ὄνομά σοι τί ἐστιν?

Sumerština[editovat]

Švédština[editovat]

Telugština[editovat]

Thajština[editovat]

Tocharština[editovat]

Tulu[editovat]

Tupí[editovat]

Turečtina[editovat]

Tuwuli[editovat]

Tzotzil[editovat]

Urdština[editovat]

Urijština[editovat]

Vepština[editovat]

Převod jednotek[editovat]

Učebnice[editovat]

Online spolupráce[editovat]

ASCII Stereogramy[editovat]

Bible[editovat]

Šamanismus[editovat]

Nganasanové[editovat]

ZSV[editovat]

http://www.etickavychova.cz/ucebnice-ke-stazeni/

Nerůst[editovat]

ICT ve vzdělávání[editovat]

Informatika pro kombinované lyceum[editovat]

{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:Informatika pro kombinované lyceum/2016|{{SUBPAGENAME}}]]
<!-- nechat na začátku stránky! //-->

Speciální stránky pro hlavní NS[editovat]

Původně Dannym umístěno do nové kategorie (vše), po jejím opětovném zrušení bezprizorné, ale asi by to nebylo špatné někam umístit.

Poznámky k recenzi ČL/LČ slovníku[editovat]

jazyček, třisknout, titerný a titera, hunatý, dláhy (desky na zlomeninu), pás (místo lidského trupu nad boky, místo oděvu), zlořešit, uživáná, u slovesách, v kostelu, chybí heslo suprasti, chybí heslo konec, přijedeme někdy jinde, v obilným pole, zvýk, oblekat & matka oblekla dítě, obdělník, věk (období jednoho sta let), naopak je heslo přenáhlit se; knihavka ? knigiūkštė, zaprahnout koně; nesmyslné významy (hesla "níže", "vodárna"); garas - pár (místo pára); blin - místo palačinka, placka; užyvané

  • překlad "ramínko" ve významu "na pověšení šatů" špatně (lankėlis místo pakaba)
  • v českém textu používá anglické uvozovky (byť správné české jsou úplně stejné jako správné litevské)
  • chybí heslo: "silný" (ale zato tam nechybí "silnit se (v hospůdce)")
  • "mulkinti" ... napalovat hladkými řečmi
  • "są-" ... užívá se před koření
  • "gegužė" ... chybí překlad "květen"
  • u "rinktis" shromoždóvat se
  • u "kelis" bleknout si na kolena
  • "skrebėti" šustit, šustět
  • chybí heslo "hřeben", zato u "šukos": hřebeň (náčiní)
  • undinė: "vila" místo "víla"
  • ulkininkas: "rolnička" místo "rolnice"
  • "sterblė": povznesený podol k nošení předmětů
  • kraujuotas (durklas) = zkravělý dýk
  • "tvaikti" viz
  • "arba": "nib" ?!
  • pristoti ... nabrat se mnoho stojácích lidí
  • kaitra ... místo "horko" je "hořko"
  • šešeri ... autoři slovníku nevědí, že existuje české "šestery", vysvětlují složitě význam souborových číslovek a příklad překládají "šest sání" místo správného "šestery sáně"
  • Polák ... uvedeno též Polačka (lenkė), ale chybí Polka
  • zamíš ... míněno zámiš, tedy archaismus pro semiš
  • je kaloun, ale není tkaloun
  • niekieno žemė přeloženo země ničí
  • hlídat chybí prižiurėti, tedy význam hlídat (děti)
  • garas ... pár (místo pára)
  • krepšys ... koš (nářadí spletené z proutí)
  • vilniškis ... z Vilniuse

překlepy (jen samotné, bez jiných chyb):

lt→cs: 11, 2, 3, 4
cs→lt: 0, 2, 4

Programování pro hračičky[editovat]

Nápady na hráčské úkoly[editovat]

  • předmět, který se nedá vzít, a vypíše jako odůvodnění dámám, že je „jen pro pány“, a pánům (a jsoucnům středního rodu), že je „jen pro dámy“

Témata LPC[editovat]

  • podmínky, větvení
  • přiřazovací příkazy
  • výrazy, operátory
  • TP, TI, PO...
  • výstup
  • vstup (příkazy/akce, input_to())
  • zpožděné procesy
  • modifikátory (částečně ve 4. lekci; ještě probrat další krom private a public, všechny u inheritů)
  • klauzury
  • pseudoklauzury
  • preprocesor
  • priority notify_fail()

MUSHclient[editovat]

Jakmile je nastaveno, je příště připojení možno pomocí Connection - Connect (synonymum Ctrl-K)

Změny v nastavení pomocí File - World Properties... (synonymum Alt-Enter)

Zděděné soukromí[editovat]

Pokud do svého objektu vdědíme třídu prostým použitím příkazu inherit, jsou nám při programování objektu k dispozici veřejné proměnné a funkce, které tato třída definuje, zatímco k soukromým nemáme přístup.

V některých případech může být smysluplné přistupovat k proměnným nebo funkcím, které zděděná třída deklarovala jako soukromé, nebo naopak některé původně veřejně deklarované zděděné proměnné a funkce prohlásit za soukromé, aby se k nim v programu přistupovat nemohlo. Při výrobě vlastního objektu na takový případ ponejprv asi jen těžko narazíme, ale můžeme to tu a tam spatřit při prohledávání jiných zdrojových souborů:

...

s=ob->query_smell();
if (sizeof(regexp(({s}),"\\<(v|V)ýrazn"))) 
  // zápach předmětu obsahuje slovo začínající na "výrazn" nebo "Výrazn"
  {
    set_smell("Batoh je lehce cítit "+ten(7,ob)+".");
    // funkce ten(7,ob) vrátí označení objektu 'ob' v sedmém pádu 
  }

Latina pro začátečníky[editovat]

Písmena[editovat]

Ā ā Ē ē Ī ī Ō ō Ū ū Ȳ ȳ

Ă ă Ĕ ĕ Ĭ ĭ Ŏ ŏ Ŭ ŭ

Ë ë Æ æ Œ œ

Témata latina[editovat]

  • zeměpisná jména (Pragae etc.)
  • futurum - dohromady s vyjádřeními času?
  • pluskvamperfektum, futurum II atd.
  • fiō
  • ferō
  • edō
  • stupňování adjektiv a adverbií
  • akuzativ s infinitivem
  • ablativ absolutní
  • imperativ -tō
  • souslednost časů (resp. obecně přehled časů)

Citáty[editovat]

10. lekce[editovat]

  • Quem Deus vult perdere, prius dementat.
  • původní: Publilius Syrus, Sententiae S 29: Stultum facit Fortuna, quem vult perdere.
  • Si vis pacem, para bellum
  • trēs faciunt collēgium

Nezařazená[editovat]

  • quid Romae faciam? mentiri nescio (Iuvenalis, Satiry 3,41) - poloha u místních jmen
  • gloriam qui spreverit, veram habebit (Livius, Dějiny, 22,39,19) - futurum
  • quis custodiet ipsos custodes? (Juv., Satiry, satira VI, verš 347) - futurum, ipse
  • Cornua qui fecit, ne cornua ferre recuset - ferre
  • Ligna in silvam ferre - ferre
  • ōrātor fit, poēta nāscitur - fio
  • Brevis esse laboro, obscurus fio - fio
  • littera scrīpta manet - participium
  • tabula rāsa - participium
  • actum ne agas (Terentius, Formio 419; Cicero, Dopisy Attikovi 9,18,3) - participium
  • Feci, quod potui, faciant meliora potentes - participium, stupňování
  • Prior tempore, potior iure - stupňování
  • nemo repente fuit turpissimus (Juv., Satiry, satira II, verš 83) - stupňování, nemo, příslovce
  • Nunc aut numquam - příslovce
  • pacta sunt servanda - gerundivum
  • nunc est bibendum - gerundivum
  • Ianuis clausis - abl. abs.
  • fas est et ab hoste doceri (Ovid.) — passivum ? (+ dohledat, ověřit)

K probrání[editovat]

Nápisy[editovat]

Tabulky latina[editovat]

Sum[editovat]

esse = být
sum = jsem sumus = jsme
es = jsi estis = jste
est = je sunt = jsou

Possum[editovat]

posse = moci
possum = mohu possumus = můžeme
potes = můžeš potestis = můžete
potest = může possunt = mohou

Volō, nōlō, mālō[editovat]

velle = chtít nōlle = nechtít mālle = raději chtít
volō = chci nōlō = nechci mālō = raději chci
vīs = chceš nōn vīs = nechceš māvīs = raději chceš
vult = chce nōn vult = nechce māvult = raději chce
volumus = chceme nōlumus = nechceme mālumus = raději chceme
vultis = chcete nōn vultis = nechcete māvultis = raději chcete
volunt = chtějí nōlunt = nechtějí mālunt = raději chtějí
(nepoužívá se) nōlī! = nechtěj! (nepoužívá se)
(nepoužívá se) nōlīte! = nechtějte! (nepoužívá se)

Aktivum[editovat]

I. II. III. IV.
souhl. samohl.
stāre iacēre legere fugere salīre
stō iac legō fug sal
stās iacēs legis fugis salīs
stat iacet legit fugit salit
stāmus iacēmus legimus fugimus salīmus
stātis iacētis legitis fugitis salītis
stant iacent legunt fugiunt saliunt
stā! iacē! lege! fuge! salī!
stāte! iacēte! legite! fugite! salīte!

Pasivum[editovat]

I. II. III. IV.
souhl. samohl.
lavārī vidērī legī capī audīrī
lavor videor legor capior audior
lavāris vidēris legeris caperis audīris
lavātur vidētur legitur capitur audītur
lavāmur vidēmur legimur capimur audīmur
lavāminī vidēminī legiminī capiminī audīminī
lavantur videntur leguntur capiuntur audiuntur
lavāre! vidēre! legere! capere! audīre!
lavāminī! vidēminī! legiminī! capiminī! audīminī!
I. II. III. IV.
souhl. samohl.
lavārī (být myt) vidērī (být viděn, zdát se) legī (být čten, číst se) capī (být chytán, chytat se) audīrī (být slyšen)
lavor (jsem myt) videor (jsem viděn, zdám se) legor (jsem čten, čtu se) capior (jsem chytán, chytám se) audior (jsem slyšen)
lavāris (jsi myt) vidēris (jsi viděn, zdáš se) legeris (jsi čten, čteš se) caperis (jsi chytán, chytáš se) audīris (jsi slyšen)
lavātur (je myt) vidētur (je viděn, zdá se) legitur (je čten, čte se) capitur (je chytán, chytá se) audītur (je slyšen)
lavāmur (jsme myti) vidēmur (jsme viděni, zdáme se) legimur (jsme čteni, čteme se) capimur (jsme chytáni, chytáme se) audīmur (jsme slyšeni)
lavāminī (jste myti) vidēminī (jste viděni, zdáte se) legiminī (jste čteni, čtete se) capiminī (jste chytáni, chytáte se) audīminī (jste slyšeni)
lavantur (jsou myti) videntur (jsou viděni, zdají se) leguntur (jsou čteni, čtou se) capiuntur (jsou chytáni, chytají se) audiuntur (jsou slyšeni)

Aktivum i pasivum[editovat]

  I. II. III. IV.
souhl. samohl.
inf. lavāre lavārī vidēre vidērī legere legī capere capī audīre audīrī
1. sg. lavō lavor vid videor legō legor cap capior aud audior
2. sg. lavās lavāris vidēs vidēris legis legeris capis caperis audīs audīris
3. sg. lavat lavātur videt vidētur legit legitur capit capitur audit audītur
1. pl. lavāmus lavāmur vidēmus vidēmur legimus legimur capimus capimur audīmus audīmur
2. pl. lavātis lavāminī vidētis vidēminī legitis legiminī capitis capiminī audītis audīminī
3. pl. lavant lavantur vident videntur legunt leguntur capiunt capiuntur audiunt audiuntur
imp. sg. lavā! lavāre! vidē! vidēre! lege! legere! cape! capere! audī! audīre!
imp. pl. lavāte! lavāminī! vidēte! vidēminī! legite! legiminī! capite! capiminī! audīte! audīminī!

Podoba použitá v 7. lekci:

  I. II. III. IV.
souhl. samohl.
inf. lavāre lavārī vidēre vidērī legere legī capere capī audīre audīrī
1. sg. lavō lavor vid videor legō legor cap capior aud audior
2. sg. lavās lavāris vidēs vidēris legis legeris capis caperis audīs audīris
3. sg. lavat lavātur videt vidētur legit legitur capit capitur audit audītur
1. pl. lavāmus lavāmur vidēmus vidēmur legimus legimur capimus capimur audīmus audīmur
2. pl. lavātis lavāminī vidētis vidēminī legitis legiminī capitis capiminī audītis audīminī
3. pl. lavant lavantur vident videntur legunt leguntur capiunt capiuntur audiunt audiuntur
imp. sg. lavā! lavāre! vidē! vidēre! lege! legere! cape! capere! audī! audīre!
imp. pl. lavāte! lavāminī! vidēte! vidēminī! legite! legiminī! capite! capiminī! audīte! audīminī!

Konjunktiv[editovat]

  I. II. III. IV.
souhl. samohl.
inf. lavāre lavārī vidēre vidērī legere legī capere capī audīre audīrī
1. sg. lavem laver videam videar legam legar capiam capiar audiam audiar
2. sg. lavēs lavēris videās videāris legās legāris capiās capiāris audiās audiāris
3. sg. lavet lavētur videat videātur legat legātur capiat capiātur audiat audiātur
1. pl. lavēmus lavēmur videāmus videāmur legāmus legāmur capiāmus capiāmur audiāmus audiāmur
2. pl. lavētis lavēminī videātis videāminī legātis legāminī capiātis capiāminī audiātis audiāminī
3. pl. lavent laventur videant videantur legant legantur capiant capiantur audiant audiantur

Podoba použitá v 9. lekci:

  I. II. III. IV.
souhl. samohl.
inf. lavāre lavārī vidēre vidērī legere legī capere capī audīre audīrī
1. sg. lavem laver videam videar legam legar capiam capiar audiam audiar
2. sg. lavēs lavēris videās videāris legās legāris capiās capiāris audiās audiāris
3. sg. lavet lavētur videat videātur legat legātur capiat capiātur audiat audiātur
1. pl. lavēmus lavēmur videāmus videāmur legāmus legāmur capiāmus capiāmur audiāmus audiāmur
2. pl. lavētis lavēminī videātis videāminī legātis legāminī capiātis capiāminī audiātis audiāminī
3. pl. lavent laventur videant videantur legant legantur capiant capiantur audiant audiantur

Imperfektum[editovat]

  I. II. III. IV.
souhl. samohl.
1. sg. lavābam lavābar vidēbam vidēbar legēbam legēbar capiēbam capiēbar audiēbam audiēbar
2. sg. lavābās lavābāris vidēbās vidēbāris legēbās legēbāris capiēbās capiēbāris audiēbās audiēbāris
3. sg. lavābat lavābātur vidēbat vidēbātur legēbat legēbātur capiēbat capiēbātur audiēbat audiēbātur
1. pl. lavābāmus lavābāmur vidēbāmus vidēbāmur legēbāmus legēbāmur capiēbāmus capiēbāmur audiēbāmus audiēbāmur
2. pl. lavābātis lavābāminī vidēbātis vidēbāminī legēbātis legēbāminī capiēbātis capiēbāminī audiēbātis audiēbāminī
3. pl. lavābant lavābantur vidēbant vidēbantur legēbant legēbantur capiēbant capiēbantur audiēbant audiēbantur
  I. II. III. IV.
souhl. samohl.
1. sg. lavārem lavārer vidērem vidērer legerem legerer caperem caperer audīrem audīrer
2. sg. lavārēs lavārēris vidērēs vidērēris legerēs legerēris caperēs caperēris audīrēs audīrēris
3. sg. lavāret lavārētur vidēret vidērētur legeret legerētur caperet caperētur audīret audīrētur
1. pl. lavārēmus lavārēmur vidērēmus vidērēmur legerēmus legerēmur caperēmus caperēmur audīrēmus audīrēmur
2. pl. lavārētis lavārēminī vidērētis vidērēminī legerētis legerēminī caperētis caperēminī audīrētis audīrēminī
3. pl. lavārent lavārentur vidērent vidērentur legerent legerentur caperent caperentur audīrent audīrentur

Perfektum[editovat]

inf. -isse cantāvisse habuisse lēgisse cucurrisse rēpsisse audīvisse
1. sg. cantāvī habuī lēgī cucurrī rēpsī audīvī
2. sg. -istī cantāvistī habuistī lēgistī cucurristī rēpsistī audīvistī
3. sg. -it cantāvit habuit lēgit cucurrit rēpsit audīvit
1. pl. -imus cantāvimus habuimus lēgimus cucurrimus rēpsimus audīvimus
2. pl. -istis cantāvistis habuistis lēgistis cucurristis rēpsistis audīvistis
3. pl. -ērunt cantāvērunt habuērunt lēgērunt cucurrērunt rēpsērunt audīvērunt

Deklinace[editovat]

  I. II. III. IV. V.
nom. tabula mūrus liber scamnum rēctor classis carmen mare manus cornū diēs rēs
gen. tabulae mūrī librī scamnī rēctōris classis carminis maris manūs cornūs diēī r
dat. tabulae mūrō librō scamnō rēctōrī classī carminī marī man cornū diēī r
acc. tabulam mūrum librum scamnum rēctōrem classem carmen mare manum cornū diem rem
voc. tabula! mūre! liber! scamnum! rēctor! classis! carmen! mare! manus! cornū! diēs! rēs!
abl. tabulā mūrō librō scamnō rēctōre classe carmine marī manū cornū diē rē
nom. tabulae mūrī librī scamna rēctōrēs classēs carmina maria manūs cornua diēs rēs
gen. tabulārum mūrōrum librōrum scamnōrum rēctōrum classium carminum marium manuum cornuum diērum rērum
dat. tabulīs mūrīs librīs scamnīs rēctōribus classibus carminibus maribus manibus cornibus diēbus rēbus
acc. tabulās mūrōs librōs scamna rēctōrēs classēs carmina maria manūs cornua diēs rēs
voc. tabulae! mūrī! librī! scamna! rēctōrēs! classēs! carmina! maria! manūs cornua! diēs! rēs!
abl. tabulīs mūrīs librīs scamnīs rēctōribus classibus carminibus maribus manibus cornibus diēbus rēbus

Skloňování osobních zájmen[editovat]

  1. 2. 3. 1. 2. 3.
nom. ego is ea id nōs vōs eae ea
gen. meī tuī eius eius eius nostrī vestrī eōrum eārum eōrum
dat. mihi tibi nōbīs vōbīs iīs iīs iīs
acc. eum eam id nōs vōs eōs eās ea
voc.
abl. nōbīs vōbīs iīs iīs iīs
  sg. pl.
m. f. n. m. f. n.
nom. is ea id eae ea
gen. eius eius eius eōrum eārum eōrum
dat. iīs iīs iīs
acc. eum eam id eōs eās ea
abl. iīs iīs iīs

Skloňování číslovek 1, 2, 3[editovat]

  1 2 3
m. f. n. m. f. n. m. f. n.
nom. ūnus ūna ūnum duo duae duo trēs trēs tria
gen. ūnīus ūnīus ūnīus duōrum duārum duōrum trium trium trium
dat. ūnī ūnī ūnī duōbus duābus duōbus tribus tribus tribus
acc. ūnum ūnam ūnum duōs n. duo duās duo trēs trēs tria
abl. ūnō ūnā ūnō duōbus duābus duōbus tribus tribus tribus