Přeskočit na obsah

Starořečtina

Z Wikiverzity
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: všeobecná

Tato stránka slouží shromažďování odkazů na vzdělávací materiály o starořečtině, tedy o řeckém jazyku od jeho nejstarší zaznamenané podoby do sklonku antiky, resp. včetně užívání pozdně antické koiné jako knižního jazyka v době byzantské. Dnešní řečtině včetně podob jazyka, na něž dnešní standardní řečtina navazuje, tedy lidové řečtině od středověku dodnes, je věnován samostatný rozcestník Řečtina.

Základní informace

[editovat]
Α α Β β ϐ Γ γ Δ δ
Ε ε Ζ ζ Η η Θ θ ϑ
Ι ι Κ κ ϰ Λ λ Μ μ
Ν ν Ξ ξ Ο ο Π π
Ρ ρ ϱ Σ σ ς Τ τ Υ υ
Φ φ ϕ Χ χ Ψ ψ Ω ω
Ϝ ϝ Ϙ ϙ Ϡ ϡ  
Ἀ ἀ Ἁ ἁ Ἂ ἂ Ἃ ἃ
Ἄ ἄ Ἅ ἅ Ἆ ἆ Ἇ ἇ
Ὰ ὰ Ά ά ᾼ ᾳ
ᾈ ᾀ ᾉ ᾁ ᾊ ᾂ ᾋ ᾃ
ᾌ ᾄ ᾍ ᾅ ᾎ ᾆ ᾏ ᾇ
Ᾰ ᾰ Ᾱ ᾱ
  ᾲ   ᾴ   ᾶ   ᾷ
Ἐ ἐ Ἑ ἑ Ἒ ἒ Ἓ ἓ
Ἔ ἔ Ἕ ἕ
Ὲ ὲ Έ έ
Ἠ ἠ Ἡ ἡ Ἢ ἢ Ἣ ἣ
Ἤ ἤ Ἥ ἥ Ἦ ἦ Ἧ ἧ
Ὴ ὴ Ή ή ῌ ῃ
ᾘ ᾐ ᾙ ᾑ ᾚ ᾒ ᾛ ᾓ
ᾜ ᾔ ᾝ ᾕ ᾞ ᾖ ᾟ ᾗ
  ῂ   ῄ   ῆ   ῇ
Ἰ ἰ Ἱ ἱ Ἲ ἲ Ἳ ἳ
Ἴ ἴ Ἵ ἵ Ἶ ἶ Ἷ ἷ
Ὶ ὶ Ί ί
Ῐ ῐ Ῑ ῑ
  ῒ   ΐ   ῖ   ῗ
Ὀ ὀ Ὁ ὁ Ὂ ὂ Ὃ ὃ
Ὄ ὄ Ὅ ὅ
Ὸ ὸ Ό ό
  ὐ Ὑ ὑ   ὒ Ὓ ὓ
  ὔ Ὕ ὕ   ὖ Ὗ ὗ
Ὺ ὺ Ύ ύ
Ῠ ῠ Ῡ ῡ
  ῢ   ΰ   ῦ   ῧ
Ὠ ὠ Ὡ ὡ Ὢ ὢ Ὣ ὣ
Ὤ ὤ Ὥ ὥ Ὦ ὦ Ὧ ὧ
Ὼ ὼ Ώ ώ ῼ ῳ
ᾨ ᾠ ᾩ ᾡ ᾪ ᾢ ᾫ ᾣ
ᾬ ᾤ ᾭ ᾥ ᾮ ᾦ ᾯ ᾧ
  ῲ   ῴ   ῶ   ῷ
  ῤ Ῥῥ

Řecká abeceda

[editovat]

Stará i nová řečtina se zapisuje řeckou abecedou, celosvětově známou z matematické symboliky a zápisu fyzikálních, statistických a dalších veličin. Zatímco dnešní řecká abeceda rozlišuje — stejně jako třeba latinka — malá a velká písmena, starořečtina se ve své době zapisovala písmeny, která dnes označujeme jako velká, a nepoužívala diakritická znaménka. Teprve během středověku, tedy v době, kdy se starořečtina již začala proměňovat v novořečtinu, se objevilo rozlišení malých a velkých písmen, začala se standardně psát znaménka přízvuků (navržená již starořeckými gramatiky) a ustálila se interpunkce. Takto rozšířená abeceda se začala používat i pro reprodukci starších řeckých textů, zatímco zápis moderní řečtiny se zjednodušil zrušením většiny diakritických znamének, dnes již ve výslovnosti nerozlišitelných. Pro standardní zápis starořečtiny tedy dnes potřebujeme nejen původní písmena alfabety v malé i velké podobě, nýbrž i diakritiku mnohem obsáhlejší, než je potřeba pro zápis novořečtiny.

Tabulka vpravo čtená po řádkách obsahuje klasická řecká písmena v abecedním pořadí v malé i velké podobě. Písmeno Σ má v malé (minuskulní) podobě kromě σ ještě variantní tvar ς, který se používá na konci slova. Písmena Β, Θ, Κ, Ρ a Φ mají vedle tvarů β, θ, κ, ρ a φ variantní tvary ϐ, ϑ, ϰ, ϱ a ϕ, které se pravopisně nijak neliší, ale kterým se v některých zemích dává přednost při sazbě starořeckých textů a které mohou mít v některých oborech odlišný význam při značení veličin.

Pod touto základní sadou písmen jsou šedě uvedeny znaky Ϝ, Ϙ a Ϡ, které řečtina původně přejala z fénické abecedy, ale v klasickém období se používaly už jen pro číselný zápis. Pod nimi následují všechny podoby znaků s diakritikou, které jsou k dispozici v kódování Unicode. Jsou to všechny podoby, jichž může být zapotřebí při běžné sazbě starořeckého textu, ovšem chybějí mezi nimi kombinace, které se mohou vyskytnout v mluvnici nebo ve slovníku (například jiná diakritická znaménka v kombinaci se znaménkem pro délku nebo krátkost). Takové znaky by teoreticky mělo být možno složit z dotyčného písmena a kombinačních diakritických znamének, ale některé fonty to nemají dořešeno (tedy kombinace buď nefunguje vůbec, nebo vypadá ošklivě), takže je potřeba to vyzkoušet už při jejich výběru.

Písmena v tabulce jsou uvedena jako znaky, tedy je možno je v případě potřeby též přímo překopírovat do textu.

Projekty na Wikiverzitě

[editovat]

Wikiprojekty ve starořečtině

[editovat]

Studijní zdroje na webu

[editovat]

Rozcestníky a úložiště zdrojů

[editovat]

Jazykové nástroje

[editovat]

Online mluvnice a obecná jazyková pojednání

[editovat]

Online slovníky

[editovat]

Učebnice a kurzy

[editovat]

Zdroje textů

[editovat]

Instituce, organizace, lidé

[editovat]