Přeskočit na obsah

Projekt: Hesla Jednoty bratrské/obálka/2019

Z Wikiverzity
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
Příslušnost: skupinová

Heslo roku[editovat]

Viz: Projekt: Hesla Jednoty bratrské/heslo roku/2019:


Výběr bible[editovat]

Hledáme nějakou vhodnou bibli se vztahem k roku 2019 (nějaké výročí), případně k heslu roku 2019.

České překlady Bible[editovat]

– nenacházím mezi nimi nic

Ostatní překlady[editovat]

1469[editovat]

– nic příhodného jsem nanašel.

1519[editovat]

Erasmova bible 2. vydání[editovat]

Podle tohoto vydání překládal Luther svou bibli – viz w:en: Luther Bible

Blbé ovšem je, že Heslo roku 2019 je z žalmu a nikoliv z Nového zákona.

1569[editovat]

Ženevská bible[editovat]

Dle w:Překlady bible francouzský překlad Jana Kalvína (asi blbě), dle jiných zdrojů se jedná o překlad do angličtiny od anglických emigrantů pod ochranou Jana Klavína – viz např. w:en: Geneva Bible. Ale rok 1569 se tu nikde nezmiňuje. Takže asi nějaká blbost.

1619[editovat]

– nic příhodného jsem nanašel.

1719[editovat]

– nic příhodného jsem nanašel.

1819[editovat]

– nic příhodného jsem nanašel.

1919[editovat]

– nic příhodného jsem nanašel.

Žaltáře[editovat]

Heslem roku 2019 je verš: Suche Frieden und jage ihm nach! (Psalm 34,15)

(Podle číslování Vulgaty se ovšem jedná o Psalm XXXIII.)

Vzhledem k tomu se nabízí neohlížet se na nějaké přesné výročí, ale zapátrat po nějakém starém žaltáři.

KYAS[1](seznam na str. 280): P – ŽALTÁŘE

  • Pcklementinský (pol. 14. stol)
  • Pgglosovaný (kol. r. 1300)
  • PhHorkého (1450)
  • Pkkapitulní (80. léta 14. stol.)
  • Pppoděbradský (1396)
  • Pwwittemberský (pol. 14. stol)
  • Pyneznámého původu (15. stol)

Tyto manuskripty se pokusíme seřadit dle překladů a data dochovaných opisů a k tomu doplníme ještě další žaltáře:

Nejstarší staročeský překlad žaltáře[editovat]

XIII. století.

Překladatalem byl vzdělaný odborník nejspíše z dominikánského řádu a za pomoci příslušných příruček vykonal svou práci velmi odpovědně; držel se především jednotlivých latinských slov, někdy i bez ohledu na souvislost, přesto však nepřekládal všechno otrocky a nalezl pro latinské výrazy dobrou zásobu výstižných českých slov bez zbytečného novotaření, takže jeho slovník je pro jazykozpyt velmi cenný.[2]

Hypotetický je žaltář blahoslavené kněžny Kingy († 1279 ??), manželky polského knížete Boleslava – měla českého zpovědníka a legendy vypráví, že zpívala žalmy "lidovým jazykem" (in vulgari), takže je možné, že měla nějaký český žaltář, buď celý, anebo jen sedm kajících žalmů (6, 31, 37, 50, 101, 129, 142).

Nejstarší český překlad žalmů či jeho zlomky či glosy nacházíme v následujících rukopisech:

  • Pgglosovaný (kol. r. 1300) – až od 34. žalmu, české glosy v latinském textu, možná jsou dokladem výše uvedeného překladu kněžny Kingy.
  •       – muzejní zlomky (1310 – 1320)
  •       – brněnské zlomky (1320 – 1340)
  • Pwwittemberský (pol. 14. stol) – pozdní opis meziřádkového překladu latinského žaltáře, pořízený pro ženské kláštery někdy v pol. 13. stol. Opis obsahuje množství opisovačských omylů a vynechávek (chybí i celý 91. žalm) a svědčí o dlouhé době opisování prvotního překladu, který se po celé 14. století stále opisoval v různých zpracováních i kompilacích, z nichž se zachoval žaltář Poděbradský (Pp)[3]
  • AaLeskovecká či Drážďanská bible (~1360, w: Josef Dobrovský datuje do let 1390 – 1410) – nejstarší známá česká bible, předpokládá se, že obsahovala právě opis nejstaršího českého žaltáře, viz w: Bible leskovecko-drážďanská
  • Pppoděbradský (1396) – napsaný patrně pro paní Alžbětu, manželka Jana Bočka z Kunštátu, opět zřejmě velmi pozdní opis nejstaršího českého překladu (stejně jako Pw).

Druhý staročeský překlad žaltáře[editovat]

~ polovina XIV. století

Snažil se překonat první verzi. K jeho charakteristikám patří, že se přidržoval ještě přesněji latinských slov než překladatel první a často tlumočil otrocky doslova. Doslova a neobvykle překládal mnohé latinské výrazy nově utvořenými a naprosto nejasnými českými slovy (neologismy). V tomto duchu byl přeložen žaltář mnohem poetičtěji a učeněji, než překlad prvotní, i když se tak stalo na úkor původní srozumitelnosti výrazů. Znakem druhého překladu je také připojování obecných jmen vedle vlastních hor a zemí, např. "in Sion" ⇒ na hořě Sion[4], což zase ale srozumitelnost vylepšovalo.

Stejně jako první překlad se i tento druhý po celé století opisoval, upravoval i kontaminoval s jinými překlady.

  • Pcklementinský (pol. 14. stol) – zachované nejstarší znění druhého českého překladu
  • Pkkapitulní (80. léta 14. stol.) – vyskytují se zde i slova přejatá z charvátskohlaholského prostředí Emauzského.

Neuvedený překlad[editovat]

Tyto opisy má KYAS uvedeny pouze v přehledu na str. 280, ale nikde ve 3. kapitole se k nim blíže nevyjadřuje, takže není zřejmé, o jaký z obou výše uvedných překladů se jedná:

  • Pyneznámého původu (15. stol.)
  • PhHorkého (1450)

Pozdější překlady[editovat]

  • 1562 – Červenkův žaltář = Žaltář Swatýho Dawida... VKOL 32.676. Knihopis 17555.
  • 1577 – Melantrichova bible = Biblij Cžeská... Létha | MDLXXVII. VKOL III 220903. Knihopis 1105.
  • 1579 – Kralický žaltář = ŽAltář DA wida swatého. W nowě do Česstiny přeložený. KNM 34 F 11, MZK ST1–0050.656. Knihopis 17559.[5]
  • 1581 – Kralický žaltář = Žaltař Dawida Swateo 1581. KNM 34 F 14. Knihopis 17560.
  • 1582 – Šestidílka III. = Biblj České Djľ třetj... MDLXXXII; VKOL II 32.377. Knihopis 1107.
  • 1589 – Strejcova žalmová parafráze

Nyní tedy začneme googlit a pokusíme se dohledat nějaké manuskripty:

Pg – glosovaný[editovat]

  • Země: Česko
  • Místo uložení: Praha
  • Knihovna: Knihovna Národního muzea
  • Signatura: XIV D 13
  • Alternativní jméno: Žaltář, tzv. glosovaný
  • Titul: Breviarium
  • Místo vzniku: Čechy (Teplice ?, Praha)
  • Datace: první polovina 13. století + konec 13. století + poslední třetina 14. století. Ne před: 1200; Ne po: 1400
  • Psací látka: Pergamen
  • Rozsah: 238 (recte 237) ff.
  • Rozměry:
    • Výška: 24,5 cm
    • Šířka: 16 cm

Vznik[editovat]

Ne před: 1200; Ne po: 1400

Rukopis vznikl ve třech fázích. Nejstarší (f. 2-144) vznikla zřejmě v benediktinském klášteře v Teplicích (srov. Z. Hledíková: Kalendáře, s. 54-55). Nejspíše po roce 1278 se rukopis dostal do kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, kde k němu byla připojena ff. 145-217 a v obou těchto částech byla na počátku 14. století doplněna naprostá většina českých glos (založených v žaltáři na Expositio in Psalmos Anselma z Laonu, doplněném podle Jeronýmova Psalterium iuxta Hebraeos - J. Vintr: Žaltář, passim, část glos doplnil až v 19. století V. Hanka - A. Patera: Staročeské glossy, s. 534-537). Poslední část (ff. 218-237) byla doplněna na konci 14. století (jistě po roce 1386, protože je zde zaznamenán hymnus k svátku Navštívení P. Marie), pravděpodobně však ještě v klášteře sv. Jiří, čemuž nasvědčuje uvedení sv. Jiří a sv. Benedikta na f. 232r (doplnění již v augustiniánském klášteře v Roudnici navrhuje Z. Hledíková: Kalendáře, s. 55).

Obsah[editovat]

  1. Breviarium
    1. Kalendarium
    2. Oratio
    3. Psalterium cum canticis
    4. Orationes
    5. Litania
    6. Officia singulis diebus hebdomadalibus
    7. Hymnarius
    8. Cantica
    9. Antiphonae, collectae
    10. Officium de sancto Georgio
    11. Officium in Annuntiatione Mariae virginis
    12. Officium pro defunctis
    13. Quicumque hos psalmos …
    14. Litania cum orationibus
    15. Additamenta
    16. Hymnarius
    17. Officium de Nativitate Ihesu Christi
    18. Benedictiones

Nás zajímá žaltář s kantiky:

  • Obsahová jednotka Č. 1.3
  • Umístění: 7v-144r (7v - 144r)
  • Titul: Psalterium cum canticis

Před některými žalmy antifony, v menší míře k jednotlivým denním úsekům žaltáře zapisována responsoria, capitula, modlitby a invitatoria (f. 37v-38r (37v - 38r), 49r-49v (49r - 49v), 60v-61r (60v - 61r), 75r, 88v). Na f. 132r-140v (132r - 140v) kantiky Starého zákona v obvyklém pořadí (Stegmüller: RB, č. 21g), z novozákonních kantik na f. 140v-141v (140v - 141v) jen Canticum Zachariae (RB, č. 21h1). Na f. 141v-142r (141v - 142r) následuje Te Deum laudamus, na f. 142r-144r (142r - 144r) Symbolum Athanasianum. K českým glosám v žaltáři viz edice a literatura pojednávající o celém rukopisu.

Žalm 33. (v číslování dle Vulgaty) začíná na fol. 31v, kde je číslo 33. dopsáno tužkou. Tento foliant končí začátkem 7. verše, který pokračuje na fol. 32r:

Náš verš začíná na 14. ř. odshora a pokračuje na 15. ř., tj. jedná se o řádky 6 – 5 odspoda. Bohužel, nikde se žádné glosy nevyskytují.

Ty glosy začínají (jako na potvoru) až u Ps XXXIV na fol. 32v, což je ale už další žalm :-(

Takže tady nám asi pšenka nepokvete :-(

Zlomky[editovat]

Muzejní zlomky[editovat]

  • (1310 – 1320) – Zlomky žaltáře Brněnského
  • XIV. stol, 2 listy v knihovně nár. Muzea v Praze, text téměř nečitelný;[6]
  • facsimile jsem zatím nedohledal

Brněnské zlomky[editovat]

  • (1320 – 1340) – Zlomky žaltáře Muzejního
  • první pol. XIV. stol, 2 listy v literárn pozůstalosti Šafaříkově v knihovně nár. Muzea, obsahuje text:[7]
    • Ž 24,3 – 26,1
    • Ž 34,5 – 35,9
  • facsimile jsem zatím nedohledal
  • Kdyby se jednalo o naše číslování, bylo by to geniální (potřebujeme právě Ž 34,15). Ale pravděpodobnější bohužel je, že se jedná o číslování dle Vulgaty, tím pádem to bude těsně vedle.
  • v. Šafařík, rozbor 116

Nic rozumného jsem nedohledal.

Pw – Wittenberský[editovat]

Hledám tedy:

  • Psalterium Latino-Slavonicum – nic
  • tak fakt už nevím, jak to dál hledat
  • Zkouším ještě rozšířené vyhledávání:
  • Erweiterte Suche:
  • manuskript, Psalm, Psalter – nic, nic, nic, Es wurde nichts gefunden; nechápu, že v celé knihovně nemají jediný žaltář? Vtipné je, že když dám hledat "Bibel", také to nenalezne vůbec nic.
  • Problém asi bude, že to nemají mezi manuskripty, ale mezi normálnímu Bücher
  • Zkouším tedy hledat "Psalm, Psalter, Psalterium" atd. mezi Bücher, rozpětí let 1300-1400, a furt nic zajímavého. (Zajímavé ale je, že mi vyjede třeba Haltet an am Gebet! Evangelisches Brevier, a to dokonce pro roky 0-100 – tak to bych rád věděl, kde byli nějací německy píšící evangelíci v I. století po Kristu.... asi v tom mají soudruzi ve Wittenbergu trochu binec.)


Psalterium Wittenbergense, Böhmen, 14. Jh., Blatt 50 verso:


linguam tuam a malo[,] & labia tua[,]

ne loquantur dolum[.]  Diverte a

malo et fac bonum[,] inquire pacē[m]

& plequere eam.  O oculi domini

ſup[er] iuſtos[,] & aures eius ??? [clamorem]

eo??[rum.]  Vultus aūt[em] d[omi]nī ſup[er] facientes

mala[,] ut p[er]dat de[ ]terra memori[=]

am eorum[.]  Clamauerū[n]t iuſti &

d[omin]ūs exaudiuit eos & ex[ ]omnibus

tribulacionibz??[us] eo?? liberauit eos[.]

Iuxta eſt d[omin]ūs yys[,] qui arbulato??

Nejsem latiník, srovnával jsem to se zněním NeoVulgaty, nic podobnějšího jsem nenašel: http://listen.bible.is/LTNNVV/Ps/34/15

Jiné Vulgaty namísto Diverte mají

Předsádky[editovat]

Václav Budovec z Budova[editovat]

Na přední předsádku:

Karel starší ze Žerotína[editovat]

Na zadní předsádku:

Související stránky[editovat]

Zdroje[editovat]

Reference[editovat]

  1. KYAS, Vladimír. Česká bible v dějinách národního písemnictví. Příprava vydání Jaroslava Pečírková. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1997. 319 s., 16 s. barevných obrazových příloh. (V koedici s Křesťanskou akademií v Římě, edice Studium; sv. 96). Digitalizovaná kniha je v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) přístupná pouze v prostorách Národní knihovny ČR. ISBN 80-7021-105-9. Kapitola Kap. 3. Nejstarší české žaltáře a evangeliáře, s. 32 – 35, 280. 
  2. KYAS, str. 32 dole
  3. KYAS, str. 33 nahoře
  4. KYAS, str. 33
  5. Robert DITTMANN: K textu kralického žaltáře z roku 1579 (2012):
  6. GEBAUER s. XXVII
  7. GEBAUER s. XXVII
  8. KYAS, str. 280, pozn. 31
  9. Davidsson DAVIDSSON, Carin. Alttschechische Wittenberger Psalter und sein Verhältnis zu den mittelalterlichen deutschen Psalterübersetzungen.. Uppsala: Almqvist & Wiksell, 1952. 111 s. (Publications de l'Institut slav d'Upsal; sv. 5). Dostupné online. (německy) The Wittenberger Psalter, Žaltář Wittenberský, is a 14th century Bohemian translation of the Psalter, preserved in a manuscript in the library of the Predigerseminar at Wittenberg.--cf. Einleitung. "Quellen und Literatur": p. 108.. 
  10. GEBAUER s. V
  11. GEBAUER s. XXXVII
  12. GEBAUER s. 41
  13. GEBAUER s. 221, Slovník; ale odkazuje na Ž 35,15 !?