Diskuse:Urgesal

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Jednoduchost[editovat]

Tak nějak nevím, proč by to měl být flexní jazyk. Naopak se ukazuje, že flexní jazyky jsou pro studenty složité a třeba v evropě je trend ohýbání odbourávat a nahrazovat ho spojkami.--Juandev (diskuse) 12. 3. 2018, 16:05 (UTC)

Ano flexní jazyky jsou pro studenty složité, a ano v Evropě existuje trend ohýbání odbourávat a nahrazovat ho spojkami. To však nutně neznamená že je to správně nebo špatně. Tudíž není důvod proč to tak dělat u všech jazyků. Je sice uznáván moderní trend jehož cílem je univerzálnost ve smyslu zjednodušování, a univerzálnost ve smyslu přirozenost a univerzálnost ve smyslu jednoduchost a tak je trendem užívat jen pár pádů, odstraňovat flexi, odebírat ono a rušit tamto. Ačkoliv má tato myšlenka své opostátnění, jde o omezený pohled, který může vést ke ztrátě stability jazyků. Vzpomínám si na americký seriál nebo film (ta myšlenka se objevovala vícekrát), že člověk myslel že doktora kterého má navštívit je muž a ona to byla žena. Protože prostě angličtina neskloňuje a neohýbá jako například čeština. Tím však takovéto jazyky platí za svou jednoduchost určitou daň, přichází o možnost vnášet do vět některé informace. Na univerzálnost jazyků se dá pohlížet i jiným způsobem, nikoliv ve smyslu jednoduchosti ale ve smyslu komplexity umožňující kódovat širší spektrum informací, stává se univerzálnějším protože umí řešit to či ono, je tedy všestrannější. Zastávám názor, že je důležité zachovat rovnováhu mezi Univerzálností v podobě jednoduchosti a mezi Univerzálnosti v podobě komplexity (všestrannosti). Což můžu doložit jednoduchým příkladem z matematiky. Teoreticky není důvod abychom měli tolik základních operací. Operace mocniny a násobení nejdou nezbytně nutné, ztačí sčítání. 25 tedy 5^2 lze rozložit na násobení 5*5, to však lze rozložit na sčítání 5+5+5+5+5 je totiž znovu 25. Tedy je vidět, že násobení a mocniny nejsou nezbytně nutné, ale zápis by byl bez nich dlouhý. Podobně při zrušení flexe a zavedení různých pomocných slov se velikost věty může zvětšovat. Jak je vidět má to své pro i proti. Nelze jednoznačně říci co je lepší jestli bohatost jazyka nebo jeho jednoduchost. --Kenjiro995 (diskuse) 12. 3. 2018, 17:10 (UTC)
Je nějaký doklad, že „flexní jazyky jsou pro studenty složité“, nebo je to jen dojem? Navíc, nejprve se asi musíme ptát, co znamená, že je něco „pro studenty složité“, a zda je to špatně. (Jsou různé věci, které se studenti učí právě proto, že jsou složité, aby se na tom hodně naučili.) --Mmh (diskuse) 12. 3. 2018, 17:40 (UTC)
Není objektivní prokazatelný doklad o tom že "flexní jazyky jsou pro studenty složité", o tom co je složité nebo jednoduché se vedou debaty řadu let bez jakéhokoliv jednoznačného výsledku. Složitost ani jednoduchost se nedá obvykle jasně definovat, založit definici na kvantitě taky není řešením, to už se zkoušelo. Ani věty typu N vs. NP nejsou zcela kompletní. Spíše bych to bral jako "dojem studentů", nicméně ten dojem u nich existuje a tento trend se razí. Mě se obecně nelíbí způsob dělat věci dle trendu, ubírat pády, flexi nahrazovat pomocnými slovy, tyhle věci si schovávám pro další gramatické funkce, oni pády nebo slovesa mohou obsahovat spousty informací, takže se pro ně jistě využití najde. Plně souhlasím s Mmh. --Kenjiro995 (diskuse) 12. 3. 2018, 18:05 (UTC)
Vycházím z toho co se o tom píše na anglické Wikipedii. Kde je to označeno za složité v tom smyslu, že většina evropských jazyků se zjednodušila a odbourala to.--Juandev (diskuse) 12. 3. 2018, 18:37 (UTC)
No jo, ale co znamená „zjednodušit se“? Můžeme o jazyce říci, že se zjednodušil, když mu zmizela flexe, ale mnohanásobně přibylo pravidel větné stavby? Navíc, jak jsem psal, složitost může být pedagogicky vhodná, protože se na ní člověk něco naučí. --Mmh (diskuse) 12. 3. 2018, 18:52 (UTC)
OK. Nicméně věc se má tak, že pokud se někdo, kdo mluví neohebným jazykem, tj. jazykem, který nemá moc koncovek, chce učit jazyk, který má mnohokoncovek, tak může mít problém. Protože na to není zvyklý, ale nečeká to. Ale přiznávám, že nějakou studii pro to nemám. Takže čiňte jak umíte.--Juandev (diskuse) 12. 3. 2018, 19:07 (UTC)
Ale stejně to s těmi problémy platí naopak. Češi mají například velké problémy s anglickým slovosledem nebo s rozlišováním časů. Znám mluvnici desítek jazyků, a právě proto jsem velmi opatrný s tvrzeními, že něco je jednodušší nebo složitější. Ano, věci jsou občas jiné. A kupříkladu při vzdělávání je velmi užitečné se občas seznamovat s úplně jinými věcmi, než jsou člověku pohodlné, ba než bude někdy v životě potřebovat — právě aby si rozšířil obzory, osvojil nové dovednosti atd. (Já se do Urgesalu určitě pouštět nebudu, ani pro své pedagogické potřeby v něm využití nevidím, ale do té argumentace jsem se vložil, protože se přece jen trochu v jazycích vyznám.) --Mmh (diskuse) 12. 3. 2018, 19:33 (UTC)
Já jsem za argumentaci vděčný, může mě to ve výsledku posunout dál. Má vůbec smysl řešit jednoduchost nebo složitost v jazycích? --Kenjiro995 (diskuse) 12. 3. 2018, 20:36 (UTC)

Propojení s PKR[editovat]

Navrhuji cvičně propojit s projektem Kvetení rostlin, respetive zkusit studovat názvy rostlin v urgesal, tak že se bude sledovat co kvete v tvém okolí. Co tomu říkáš? Byl by to takový první minikurz urgesal.--Juandev (diskuse) 18. 3. 2018, 10:37 (UTC)

Jakým způsobem si to představuješ, nejsem si jistý, jak to myslíš s tím "zkusit studovat názvy rostlin v urgesal"?

Student dělá to co ho baví, sleduje kytičky, které kvetou v jeho okolí a zapisuje to. Naví je ale nucen, aby to psal do seznamu v jazyce urgesal, tzn. naučil se jak se to v urgesalu řekne, nebo vytvoří. Pro tebe to ale znamená, aby si to mentoroval. Buď vytovřil pravidlo pro tvorbu takových slov, nebo rovnou slovník.--Juandev (diskuse) 18. 3. 2018, 11:57 (UTC)

V zásadě nejsem proti, usilovně pracuju na systémech tvorby slov pro rostliny, zvířata, části těla atd. A asi bych ta slova nabídl již v hotové podobě jako slovník či slovníky. A pojmout to jako výuku jazyka se mi taky líbí. Netuším však jestli o takový projekt bude zájem. Nicméně, to se asi ukáže až když se to rozjede. Netuším však jak bych takový projekt vytvořil, pošli nějaké odkazy a informace na podobné projekty pokud existujou, já se podívám, jestli něco takového zvládnu. Jinak po jazykové stránce (Urgesalštiny) není problém. --Kenjiro995 (diskuse) 18. 3. 2018, 12:18 (UTC)

Takhle to může vypadat. Není to teď úplně funkční, protože se to stalo součástí D nenávistného boje. Nicméně v nejbližších dnech to zprovozním. V ideálním případě by bylo přeložit šablonu do urgesálu a nahoru hodit nějaké povídání. V nejhorším případě to necháme česky, protože jsme na české wv.--Juandev (diskuse) 18. 3. 2018, 15:13 (UTC)

Chtěl bych se zapojit do Urgesal[editovat]

Hezký den. Rád bych se zapojil do tvorby jazyka Urgesal. Nejsem sice žádný expert, ale jazyky mám docela rád. Už jsem několikrát zkoušel vytvořit vlastní jazyk, ale dělat to v jednom člověku to není ono. Je to pak moc pracné. Rád bych se tedy zapojil do již vznikajícího jazyka. Asi bych začal tvorbou slov. Všiml jsem si, že jsou tam nějaká pravidla jak to skládat. Když tak bych to zkusil, a když to nebude úplně správně tak to klidně opravte nebo mě poučte a já se přizpůsobím. Možná bych měl i pár otázek ohledně toho jak se ty slova skládají, vypadá to trochu složitě a nejsem si jist jestli to chápu správně. Jsem spíše začátečník a s Wikivezitou nemam zkušenost. --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 11. 6. 2020, 18:31 (UTC)

Tobě taky hezkej den. Vítám tě na Wikiverzitě. Pokud se zapojíš do projektu Urgesal budu moc rád. Ono skutečně dělat takovou věc samostatně jako jeden člověk je dost náročné. A vůbec bych se nezlobil, kdyby se přidalo více lidí. Taky nejsem žádný expert na jazyky, takže se z toho nic nedělej. Studuju jazyky proto, že se zajímám o komplexní systémy, a jazyk je docela dynamický a složitý systém, který se neustále vyvíjí. Toho skládání slov se neobávej, není nutné se tím řídit doslovně a vždy. Přeci jen každý jazyk má své výjimky, takže naopak se tím stane Urgesal komplexnějším a bohatším a bude se více podobat přirozeným jazykům. Tudíž v tom bych ani tak problém neviděl. Princip toho skládání slov spočívá v morfologii, tedy toho jak jsou slova běžně složená z různých částí jako jsou předpony, kořen, přípony, koncovka atd. Tím se Urgesal snaží věrněji napodobit přirozené jazyky. Dodržování určité struktury nebo prostě skutečnost, že slovo má nějakou svou strukturu se mi prostě osvědčila. Jestli mohu doporučit (ale je to čistě jen a jen na tobě), tak se zpočátku věnuj především podstatným jménům (Urgesal/Skládání slov/Podstatná jména a později dalším slovním druhům. Vymysli si nějaký kořen slova a jeho význam či významy (slovo může nést i několik významu a bude záležet na konkrétním použití jaký význam je míněn). Ke kořenu přidej kmenovou příponu podle toho jestli se jedná o slovo rodu ženského, mužského či středního, jestli jde o životný rod nebo neživotný, nebo zda se jedná o vyjádření hromadného podstatného jména či astronomický pojem atd. Pokud nebudeš vědět kam přesně takové podstatné jméno zařadit tak to vůbec nevadí. Můžeš vymyslet i jinou skupinu nebo to zkusit řešit nějak posvém. Každý jazyk má své výjimky a své nepravidelnosti (tedy aspoň většinou), proto to nějak nevadí. Tahle problematika je mnohem komplexnější, než aby se to dalo jednoduše vysvětli do jednoho odstavce. takové vysvětlování by mohlo zabrat i celé stohy stránek. Proto je nejlepším učitelem praxe, tedy to prostě zkus a edituj z odvahou. Slova můžeš vytvářet i přímo do slovníku (Urgesal/slovník). Pokud si i tak nevěříš, tak sem do diskuze skus napsat aspoň 3 až 5 slov (ale klidně i více pokud máš chuť), a to přímo sem. Já se na to podívám a navedu tě jak dál. Pokud budeš mít nějaké dotazy tak se ptej a ptej, když budu vědět odpovím. --Kenjiro995 (diskuse) 12. 6. 2020, 09:50 (UTC)
Tak já to teda zkusím. Lauhan (Ludvík), lauim (sláva), rexhan (král), solsu (slunce) --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 12. 6. 2020, 13:36 (UTC)
Skvělé, ty slova se mi líbí. Obzvláště slova Lauhan a solsu. Kdysi jsem vymyslel pro význam slunce slovo sutusim, tvoje slovo solsu je rozhodně lepší. Slovo rexhan by se v Urgesalštině vyslovovalo jako "rechhan", tedy "x" se vyslovuje jako "ch". Pokud to však budeš chtít vyslovovat jako české "x" tak se to v Urgesalštině píše jako "ks", tedy místo rexhan by bylo rekshan. Informace o abecedě a výslovnosti najdeš zde Urgesal/Abeceda. Pokud jde o slovo lauim, tak to "aui" v prostředku slova není ideální (Urgesalština zná dvojce au eu a podobně, ale nezná trojice), protože se to bude nejspíše druhým špatně vyslovovat. Navrhuju tam vložit písmenko navíc, například lauvim, laudim nebo tak nějak. Nebo naopak nějaké písmenko vynechat, například laum, laim. Na tom jasně vidíš, že nemusí vypadat dobře nebo dobře fungovat, když spojíš (kobinuješ) jakékoliv časti k sobě. Připomíná to jak pejsek a kočička vařily dort. Namíchali od všeho to nejlepší co mají rádi a pak je z toho bolelo břicho. Když vytváříš jakýkoliv systém a vytvoříš v něm jednotlivé dílky, je třeba brát v úvahu jak mohou být tyto dílky kombinovány a skládány. Protože ne každý dílek zapadne do jiného a to z různých důvodů. --Kenjiro995 (diskuse) 13. 6. 2020, 06:43 (UTC)
Zvolil jsem si variantu rekshan a laum. Takže v urgesalštině mám jméno Lauhan rekshan solsu. Použil jsem kořeny z latiny nevadí to? Chtěl bych se zeptat co znamená han = pán, an = mužský element, ar = neživý mužský element? --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 14. 6. 2020, 07:39 (UTC)
Vůbec to nevadí, že si půjčuješ některé části slov z latiny a používáš je jako kořen pro Urgesal. Často dělám něco podobného. Ani v jiných jazycích není neobvyklé, že si půjčují slova z jiných jazyků. Tudíž to nevadí. Například některá česká slova vděčí němčině za vznik slov brýle, šunka, hoblík, hřbitov, cestopis, sdělit, ovlivnit, upevnit. Z angličtiny jsme přijali slova jako tramvaj, hokej, fotbal, splín, lídr, lančmít, displej, mejkap, manažer a další. Není nic neobvyklého, že se různé jazyky vzájemně ovlivňují. Na vzniku a vývoji evropské kultury se rozhodujícím způsobem podílely jazyky řečtina a hlavně latina. Přejímáním výrazů z antických jazyků vznikla mnohá slova užívané i dnes v řadě evropských, ale kupodivu i mimoevropských jazyků. Existují dokonce takzvané internacionalizmy nebo evropeizmy chceš-li, jako například technika, ekonomie, republika, senát, demonstrace, prezident, ministr, restituce a mnoho dalších. Jedná se o slova kterým v tomto tvaru nebo velmi podobném tvaru rozumí mnoho evropských jazyků. Dá se říci, že tyto slova jsou doslova mezinárodní.--Kenjiro995 (diskuse) 14. 6. 2020, 17:08 (UTC)
Pokud jde o ty přípony -han, -an, -ar tak to napíšu sem, aby to bylo trochu oddělené a přehlednější. Příponu -han v Urgesalštině využívám jako příznak toho, že se jedná o jméno, například Ludvíkhan, Kenjirohan atd. Takže použití jako Lauhan pro Ludvíka, kterého jsi odvodil z výrazu pro slávu lauim jsi trefil krásně, tam to rozhodně sedí. Přípona -an vyjadřuje příznak, že jde o podstatné jméno rodu mužského životného a přípona -ar že se jedná o podstatné jméno rodu mužského neživotného. V tabulkách o skládání podstatných jmen jsem to označil za mužský element proto, že v té době jsem měl v hlavně více využití. Proto jsem to nazval poněkud nešťastně jako element, protože se pod tím dá chápat kde co. Měl bych asi zapracovat na nějakých úpravách nebo manuálu aby se nesrovnalosti a nejasnosti urovnaly a vyjasnily. Ale jak už jsem uváděl, neber ta pravidla doslovně, prakticky každý nebo téměř každý jazyk má své výjimky. Pokud by ses na to neptal, stejně bych se o tom časem zmínil, ale nechtěl jsem ti tím plést hlavu. Pokud jde o slovo Rekshan (nebo rekshan) výraz pro krále tak král vlastně je označení funkce, ale protože je součástí jména nijak to vyloženě nevadí. Ovšem za úvahu stojí, jestli by se neměla použít jiná přípona než -han. Třeba taková, která by vyjadřovala nějakou funkci nebo titul. Klidně takovou příponu můžeš vymyslet, pokud budeš chtít. --Kenjiro995 (diskuse) 14. 6. 2020, 17:08 (UTC)
Salvē Kenjirohan dík za vysvětlení, já myslel že ta přípona han určuje mužský rod třeba pro vzor pán :) :), ale všiml jsem si, že jsi začal s návodem pro skládání slov. To je fajn, ulehčí mi to práci :) :). Myslím, že by bylo hezké, kdyby to slovo rekshan bylo rekso = reks + o → Lauhan Rekso Solsu. Co ty na to? Bylo by taky fajn, vytvořit slova pro pozdrav. Napíšu až něco vymyslím. --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 17. 6. 2020, 10:10 (UTC)
Dobrá, to zní fajn. Líbí se mi, že ta slova dokážeš zjednodušit, už to vypadá dobře a libí se mi to. Ano vytvoření pozdravu bude asi fajn, rozhodně napiš budu čekat. Možná však bude dobré psát jako nové téma diskuze. Tohle téma bych řekl, že je asi už dořešené. Pokud budeš mít otázky tak se ptej (založ další téma). Na vznik slov nespěchej, někdy je tře nápady nechat trochu uležet. I takhle diskuze jasně ukazuje, že skládání slov je proces z vícero kroků. Někdy je třeba si se slovem trochu pohrát a vychytat nějaké ty mouchy. Je vidět, že máš určitý cit pro jazyk, aspoň se mi to tak jeví. --Kenjiro995 (diskuse) 17. 6. 2020, 15:05 (UTC)

Návrh pozdravu pro Urgesal[editovat]

Tak jak jsem slíbil nabízím slova, která jsem vymyslel pro pozdrav: kaikso, taung, salvi, salhaba, kajbaba, helbaba, helkso. --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 24. 6. 2020, 09:37 (UTC)
Kaikso Lauhan Rekso Solsu "Ahoj Ludvík Roi Soleil". Můžeme probrat který pozdrav co znamená. Některé pozdravy mohou znamenat slušnější variantu. Někdy čím slušnější varianta tím je počet slov delší či jinak upravené, protože kdo si dá s pozdravem práci vyznívá slušněji. Lze si také vyzkoušet variantu v množném čísle (zdroj: Urgesal/Koncovky slov a flexní jazyky nebo starší varianta Urgesal/Podstatná jména#Číslo) Například Kaiksok. Nebo může zůstat pozdrav nezměněný, ale koncovku získá až ten pojmenovaný, například "kaikso adaráne" (kde -e je stará koncovka pro množné číslo "ahoj otcové") nebo podle novějšího (koncovky slov a flexe) jako "kaikso adaránisá". --Kenjiro995 (diskuse) 24. 6. 2020, 17:05 (UTC)
Kaikso Kenjirohan. Myslím že to kaikso = ahoj by šlo. Další slova: taung = čau, salvi = buď zdráv, salhaba = buď pozdraven; dál zatím nevím. Mimochodem jak spojovat části slov do sebe? --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 1. 7. 2020, 09:21 (UTC)
Na spojování částí slov se lze dívat různými způsoby. Univerzální pravidlo na to neexistuje. Navíc každý jazyk se s tím vyrovnává posvém. Tenhle problém řešili už Akkáďané například u slova pro "dub" al-la-an, přičemž spojením těchto tří částí vzniklo alan. To znamená, že stejné hlásky jako a-a nebo l-l splynuli v jedno a nebo l. Takových pravidel lze vymyslet celou řadu. Což vyvíjím například zde Urgesal/Morfy. Ideální by bylo spojovat samohlásku se souhláskou, nebo naopak. Většinou se to pak lépe vyslovuje. Pokud je struktura morfů či slabik složitější než pouhé střídání souhlásky a samohlásky pak častěji vznikají morfy, jenž se hůře spojují. Podrobněji se tomu věnuji zde Urgesal/Systematičnost morfologie. Navíc i hůře vyslovitelná spojení nemusí být vždy k zahození, díky správně zvoleném důrazu, lze i mnoho takových nevhodných spojení vyslovit. Tudíž lze vylovit i trojkombinace jako eui, iua třeba jako keuikso nebo kiuakso a to díky tomu, že si lze při vyslovení díky důrazu rozdělit tuto trojkombinaci na e-ui nebo eu-i. Já se však v rámci snadnější výslovnosti snažím obvykle krkolomným kombinacím vyhýbat. --Kenjiro995 (diskuse) 3. 7. 2020, 16:32 (UTC)
Pro úplnost ještě uvedu takový příklad. V Pythonu jsem vytvořil program, který kombinuje tyto morfy: "pyt","hon","po","li","ce","ki","lu","ge","ne","ra","tor","co","ko","li","nej","ví","roz","dal","ky","ki","bi", "au","to","un","ša","cha","pou","ze","dlou","há","háš","vyt","voř","slov","uč" a náhodným kombinováním těchto morfů mi vznikly tato slova: {'lupougeša', 'hondal', 'ša', 'dalkyvoř', 'pyttor', 'topouč', 'rozky', 'cobipou', 'učluun', 'pytkiki', 'geaurozslov', 'vytslov', 'licehonpyt', 'honrozco', 'nejví', 'linejli', 'hášslovkyvyt', 'více', 'ralipythá', 'tone', 'vínepouun', 'hondalneko', 'hášhonlu', 'pouháš', 'nejrozkivoř', 'dloupythonvyt', 'geco', 'gebipyt', 'liauchalu', 'dlouliaune', 'pounky', 'to', 'nerozdalhon', 'háškyliki', 'kigekopo', 'necoliky', 'radalze', 'honhon', 'birozau', 'kyze', 'raau', 'pyt', 'háun', 'chali', 'pokiuč', 'tocokypou', 'šatokiháš', 'tor', 'bihávytco', 'liroznej', 'hášravořne', 'kolukiša', 'dlou', 'unpouháki', 'kiaudalpou', 'nej', 'ze', 'kihonšace', 'zepouli', 'kidlouša', 'codloubi', 'lutorví', 'dlouví', 'bicohon', 'nejhon', 'liranejroz', 'rozlu', 'ky', 'slov', 'víne', 'pouša', 'luau', 'torkiki', 'bipovíháš', 'šalucoháš', 'ceto', 'há', 'pouhášraroz', 'bislov', 'chara', 'šakoslovša', 'audlou', 'víkivoř', 'kinej', 'luroz', 'toraunejbi', 'kigehonuč', 'slovkilili', 'cošage', 'codlou', 'auky', 'nejslovzeki', 'dlouki', 'unhášhonko', 'učchahá', 'víki', 'tolislov', 'auraceli', 'rozto', 'vořdalhonhon', 'nejpouauki', 'pytkipytki', 'vytnejpytpou', 'víví', 'slovdlou', 'učpou', 'chachavytto', 'honháškynej', 'šaaupopou', 'cekylihon', 'dalnejnejhon', 'counpyt', 'chaze', 'vořnepyt', 'polikivyt', 'torchaliki', 'vořučhonroz', 'dalpou', 'neučhonpo', 'šahágeco', 'zeslovze', 'dalkopouky', 'rage', 'unvořháš', 'poucopo', 'livyt', 'lurozháš', 'kygebi', 'torcokipou', 'auraco', 'aunejli', 'dlouky', 'auzece', 'celi', 'liroz', 'pouslov', 'dlouco', 'honvyt', 'háchapyt', 'učdloukiša', 'učslovce', 'rozcha', 'racha', 'topou', 'hášcha', 'lugepo', 'vořdlouučroz', 'vořnejki', 'hášroznejdlou', 'autor', 'hávoř', 'vořtogecha', 'biučceli', 'co', 'ko', 'topytvínej', 'toki', 'auce', 'chacolitor', 'auvořslovuč', 'slovhonli', 'kyto', 'vytgeky', 'neko', 'učliluhá', 'korali', 'hášvořnejge', 'chaháhon', 'gelišaki', 'torline', 'coluce', 'tordlou', 'vořdlou', 'kico', 'li', 'vořpo', 'tora', 'vípytra', 'ge', 'kyuč', 'biučun', 'netolu', 'ponera', 'kitoslov', 'ví', 'raun', 'háškypou', 'daltor', 'rozslovli', 'pokoki', 'kopoauli', 'bicha', 'topytneháš', 'cocetorbi', 'ce', 'kivytne', 'vytneli', 'vícha', 'biroz', 'torpytnej', 'zeli', 'šakoháš', 'roznelipo', 'auhášnej', 'kiša', 'aurozdlou', 'slovpo', 'rozauauge', 'biuč', 'ponepouslov', 'getocohon', 'auun', 'ravořvíbi', 'lidloulipou', 'lulineša', 'pytroz', 'slovto', 'slovnehonli', 'hon', 'aupo', 'luhákitor', 'raauko', 'bige', 'kitorháš', 'coce', 'nerahášli', 'rageceslov', 'ki', 'vytki', 'ligeki', 'covoř', 'dloukošavyt', 'bili', 'hášuntorháš', 'dal', 'dalvořlucha', 'chaučki', 'hávírator', 'rozučki', 'bi', 'getoslovky', 'binejhá', 'hácedal', 'roz', 'slovpoco', 'poucedloune', 'vořne', 'ceralihá', 'lucepovyt', 'toco', 'rozcovytslov', 'chaaupohon', 'dalce', 'libidal', 'vytháš', 'rauntorvoř', 'lihon', 'chazevořhá', 'hášdalša', 'gebi', 'pytzeki', 'hondlou', 'nekykyhon', 'lira', 'víkidlou', 'učhon', 'vytnejdal', 'kiconej', 'nejučze', 'nejháštor', 'vyt', 'vívíšaví', 'ratorpo', 'dloulušaroz', 'vytvíháš', 'linenehon', 'nekopouháš', 'zeauli', 'ludloulinej', 'dlouunpo', 'totorkoun', 'vídloucoze', 'kiki', 'slovháša', 'rozcehášvyt', 'vořuncoge', 'neratorra', 'unliša', 'radal', 'kikochaze', 'vytgedloura', 'torpo', 'dalli', 'učbito', 'háchabi', 'auzeko', 'vythášhá', 'vořluun', 'pytco', 'po', 'vořučnejge', 'liučgecha', 'dalroz', 'au', 'neslovvyt', 'poko', 'víháš', 'kidalluko', 'popytzebi', 'augehon', 'pytháš', 'honchaunze', 'lidaltoroz', 'kinevyt', 'bigechaky', 'vílipytto', 'birapo', 'kizeau', 'lunevyt', 'luvoř', 'hádal', 'vořko', 'kylikiky', 'cha', 'dlouhášau', 'neky', 'ligeví', 'honnej', 'háš', 'voř', 'pou', 'vořtorgepyt', 'unuč', 'dlouhonra', 'honpyt', 'liluze', 'zevízeau', 'un', 'učvítorpo', 'slovkobi', 'dlougeslovra', 'nejslovko', 'pouvítoki', 'gece', 'koliluroz', 'bivytvytvoř', 'kišatohá', 'víraunroz', 'hádlou', 'dalky', 'audalháš', 'rakyvyt', 'dalhonhonli', 'poune', 'vořlutorcha', 'vořto', 'hášvyt', 'topodlou', 'kodaldlouslov', 'luki', 'honslov', 'pokipytnej', 'kopokihá', 'koko', 'chavořkyki', 'liau', 'učco', 'pouze', 'luša', 'lu', 'lihášví', 'honháš', 'hášvoř', 'radlouučnej', 'ra', 'vílutocha', 'daltorraky', 'rozša', 'gepo', 'poco', 'lihonbi', 'aupobi', 'poky', 'chadlou', 'učhonze', 'vořtor', 'zene', 'daldlou', 'gelidlou', 'ne', 'geun', 'kili', 'nejlidloupyt', 'torvořauhon', 'cekirozze', 'aukovořky', 'popo', 'vytze', 'kidalslov', 'cotoko', 'kycoháš', 'unko', 'biháštorvyt', 'uč', 'vízeli'} Některá slova se vyslovují lépe a jiná hůře protože jejich kombinace jsou nezviklé. --Kenjiro995 (diskuse) 3. 7. 2020, 16:49 (UTC)
Pro zajímavost ještě uvedu jak dopadá výsledek. Pokud se slova generují náhodně ze samotných písmen abecedy nikoliv z morfů. Například na stránce (https://www.wordgen.eu/#!cs/generator/podle-pismen): Upcubck, Oimsfw, Bgvuiou, Jmivwog, Fkeete, Ldgrep, Mcyph, Egqrvte, Sclyge, Yomnzo, Rcxkrde, Xbbvg, Rbzlsoq. Nebo ze stránky (https://www.generator-slov.cz/) jako: ďchřó, hhéčř, ňsúťw, evpué, yřb, řcchó, qábc, újnč, iíěř, řjčý, kwd, habťě, ohmqz, wťř, jíáok, wox, tdzwq, ňykt, úňuóh, xňyáť, bode, xíhó, ixak, ňsňlč, xqchs, úžg, íxbp, viéó, ťmo, sar, mvxla, ybmch, šmn, xnhch, éjegc, všj, nádm, qkťz, agjř, ťécýě, tbéwý, kchkt, dóxtď, óuďďě, dýó, šězř, úýč, rxps, okkě, ghďoú, nůíz, wňš, ihó, ňtqř, ůěy, réchv, íhgrž, húchůw, ďtd, bósi, ďmžvn, fuyňe, cťees, chgžxm, ďfňh, aúeuw, púmb, fqc, aér, wůw, nwb, buí, niú, wěn, klrys, vqk, trěqé, íhy, ýbiš, oúdí, ůýířú, fíndž, ťozeó, ělšúň, rauóx, rňpéů, ťyďhj, cmcnb, nžxňó, émjúh, chťpchw, bdóchá, jňcťř, rqiqa, yókyw, ďdfcw, ohéeš, aacmq, ňtťýg, ďl. Takový výsledek je prostě vemi nedostačující a je na tom jasně vidět jak struktura slova významně ovlivňuje tvar slova. Slova nejsou náhodnou změtí písmen, ale složeninou z různých částí "morfů".--Kenjiro995 (diskuse) 3. 7. 2020, 16:49 (UTC)
Tak tedy jo. Vidím sám, že ty úplně náhodné varianty jsou otřesný. Skládání slabik je o něco lepší, ale pořád ti z toho lezou šílenosti :). Některá slova mě rozsekala, třeba 'vořdalhonhon, 'hášvořnejge', 'vořdlouučroz . Zato u slov 'chaháhon', topytneháš' jsem skoro smíchy spadl ze židle. Líbí se mi slovo 'bivytvytvoř' jako někdo kdo tvoří bitvy :). Hezky vyšlo slovo 'hádal', 'dalky'. Ty generátory mě začínají zajímat, možná by mi to ušetřilo hodně práce. To bych docela rád uměl. Plánuju totiž založit vlastní jazyk a tady se asi i něco naučím :). --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 5. 7. 2020, 17:05 (UTC)
To zahřeje u srdce, když něco takového někoho zaujme. Jestli dovolíš nech mě hádat a odpusť pokud se pletu, nemyslím to nijak zle. Ale jako takové cvičeníčko na procvičení mozku: Protože se zajímáš o latinu tak tvůj plánovaný jazyk asi bude podobný latině. Těžko odhadovat z jakého důvodu, ale asi nejpavděpodbnější se jeví nějaký fantazy příběh nebo sci-fi. Protože jsem si všiml na tvé diskuzní stránce o tvé oblibě Asterixe a Obelixe, typoval bych tě na základní až střední školu. Tím tě nechci vžádném případě urazit na tom příběhu není nic špatného, pouze skouším hádat. Tím pádem tedy čistě teoreticky asi nebudeš vysokoškoslý student nebo nějaký učitel, tudíš je mnohem pravděpodobnější že se o jazyk zajímáš kromě jiného hlavně kvůli fantazy než možnost, že vyloženě studuješ lingvistiku, nebo že řešíš nějakou jinou potřebu. I když je evidentní že se o jazyky zajímáš a naznačil jsi že víš jak latina ovlivňila i jiné jazyky, cituji: "Ona ta latina je v něčem podobná trochu francouzštině. Aspoň mi to tak připadá." Takže si myslím, že ta francouzká inspirace při tvorbě přezdívky nebyla náhodná a má s tím spojitost. V televizi na Prima love dávají v současné době seriál který s tvou přezdívkou souvisí a to minimálně od 23.05.2020 - Versailles II (1) (https://love.iprima.cz/versailles/versailles-ii-1-upoutavka-0) a ty ses tu objevil zhruba 11.6.2020 tedy ne dlouho poté. Ludvík Král Sunce je totiž přízvisko LudvíkaXIV z tohoto seriálu. Takže si myslím, že ani to není náhoda a mělo na vzniku tvé přezdívky vliv. Porotože, tedy přicházejí v úvahu fantasy a sci-fi s jazyky inspirované latinou tak to typuju například na valyrijštinu ze hry o trůny, nebo antické jazyky ze seriálu Hvězdná brána. Protože sis zvolil přezdívku vycházející z LudvíkaXIV, tak bych řekl, že máš dostatek sebevědomí a dáváš si velké a náročné cíle. Pro tuto skutečnost svědčí i to, že ses přidal do projektu Urgesal což není nic jednoduchého. Proto ten výběr jazyků ještě zkusím zůžit. Protože si možná dáváš velké cíle typoval bych to na jazyk Oriů (orájů) ze seriálu Hvězdná brána. Ten jazyk vychází z antičtiny a je inspirován latinou a to velmy (http://wiki.hviezdnabrana.sk/index.php/Anti%C4%8Dtina) například latincky Una je v antičtině Uno tedy jeden. Ten jazyk není kompletně dotvořený ale poze z části naznačený v pdobě omezené slovní zásoby a pár ukázkových vět. Dávalo by smysl, kdyby chtěl ten jazyk někdo vypracovat dál a dokončit. Více se kloním k možnosti Ori než k Antikům protože si pravděpodobně dáváš velké cíle. Tvůrci seriálu vytvořili pro Ori knihu počátku z něhož byly v seriálu naznačeny jen úrivky, takže taky není kompletní. Všyml jsem si že už nějakou dobou se někteří fanoušci snaží tuto knihu rekonstruovat a doplnit a tudíš vytvořit či dokončit. Ale je možné, že jsem nějaké jazyky vynechal, přeci jen je neznám všechny a taky je tu možnost, že se snažíš vytvořit něco uplně nového. Nicméně možná trochu institktivně odhaduju, že to bude něčím insporováno. --Kenjiro995 (diskuse) 5. 7. 2020, 18:16 (UTC)
Ne nevadí mi to. Ale jsem normálně v šoku :). No je to tak no. Normálně jsem znovu spadl ze židle, nejsi ty Sherlock Holmes? Nechápu jak si to z toho uhodl. Moc o tom nemluvím, lidi si často klepou na čelo, když říkám že chci sepsat Knihu Počátku. Myslí si, že jsem nějaký náboženský fanatik nebo co. Je to čistě věc fanoušků toho seriálu nic jiného :) Jinak máš v textu hodně překlepů :) --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 5. 7. 2020, 18:46 (UTC)
Normálně jsem skoro nespal. Furt mi vrtá hlavou jak jsi to uhodl. Chápu že sis většinu věcí vyvodil, ale stejně jak si mohl podle Ludvíka z Versailles poznat, že jde o Antický jazyk a Ori, nebo jak víš, že mě zajímá vytvoření knihy počátku? To je fakt cool jak si na to přišel, to musím umět, je to dobrý trik. Promiň že otravuji, ale prosím napiš, nedočkavě čekám na odpověď. No tak mě tak napadá, že jsme možná četly stejný weby nebo že jsi to třeba taky zkoušel. Napsat knihu Počátku se moc nepovedlo, zatím to asi nikdo neumí. Možná proto víš, že je to tak těžké. Třeba když je ten Urgesal vlastně výzkum, tak jsi možná na těch samých webech hledal inspiraci. --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 6. 7. 2020, 06:08 (UTC)
Vážně nespal? Tak to promiň. V podstatě jsi na to přišel. Hledal jsem inspiraci v mnoha jazycích a ono hledání mě zavedlo i tam. Objevil jsem stránky například (http://forum.fan-project.net/viewtopic.php?f=115&t=8332) kde se o to pokušeli vytvořit. Nic proti jejich snaze, ale myslím že se jim to nepovedlo. Nechytili ten žánr, a udělali z toho spíše povídky. Nechytli ani starověkost těch výrazů a místo toho používali současné termíny jako vesmír, evoluce a další. Ne že bych to chtěl nějak kritizovat, rozhodně se snažily a zvládli to alespoň nějak. Každý nějak začíná a snaha se rozhodně počítá. Neodpovídá to ani rozsahem, vytvořili jen tři kapitoly. Tudíž mam přehled co se kde děje a proto jsem věděl, že tohle je poněkud ambiciózní sousto. No a když si dá někdo do přezdívky Krále slunce, tak si mi přišel jako někdo, kdo si dává takovéto ambiciózní cíle. Tvoje vzorce chování mi prostě byli nějak povědomé jako bych se stím setkal. Spíše jsem to uhodl než vydedukoval (proto jsem se taky zmiňoval o intuici), přeci jen jsem z hlavy neznal všechny jazyky které jsou latinou inspirovány a mam za to že jich bude mnohem více. A tak jsem typoval jen na základě omezených informací a jen to náhodou stačilo. Přeci jenom, když kostkou budeš házet dost dlouho, nakonec padne šestka. Dedukce v podobě toho knižního detektiva Sherlocka spočívá z postupného vyloučení toho co není pravda až nakonec zbyde jenom to co pravda je. Což si bohužel žádá mýt všechny nutné informace. No a protože asi všechny informace nemám, v praxi je těžké znát o dané věci všechno. Tak se dá vlastně říci, že jsem ten postup dedukce neudělal úplně správně, ale pouze uhodl. Poze to náhodou stačilo. Když něco zkoumáš nebo se učíš defacto na vlastní pěst, tak k tomu často není žádný učitel, už třeba jenom proto, že se výzkumem ještě nikdo nezabýval nebo ne z toho daného uhlu pohledu. Takže, když někdo něco zkoumáš, často prostudováváš hodně materiálů a často musíš najít způsob jak to sám pochopit. Tedy vyvozovat ze studijních textů, nějak ty informace interpretovat. Takže snad možná díky tomu, s tou metodou mám aspoň trochu zkušenost. Každá dovednost se totiž musí trénovat a rozvíjet, jinak tato dovednost postupně zaniká. A tato dovednost se při učení nebo výzkumu hodí. Tím je vše vyřešené a je to velice prosté milí Watsone. --Kenjiro995 (diskuse) 6. 7. 2020, 14:55 (UTC)
Prej že náhodou stačilo a jen uhodl. Jsi prostě borec. Mam pocit, jako by si mě nějakým tajemným, ale praktickým způsobem učil jak se učit. S tebou mam prostě vždy úplně zavařenou šišku. Zase sem se od tebe něco naučil :) Taky se vyjadřuješ tak zvláštně složitě a s chybami ve skloňovaní jako bys byl jen napůl Čech. Nebo jako když chybuje umělá inteligence myslím ten překladač od Google. --LudvíkRoiSoleil (diskuse) 6. 7. 2020, 15:38 (UTC)