Staré tance na XLII. DLB/seminář

Přidat odkazy
Z Wikiverzity

Seminář o starých tancích, začleněný do akce: Staré tance na XLII. DLB


Seminář[editovat]

Tato část (bez živé hudby) se bude konat ve svatební síni (bývalé kapli) jen v případě, že se sejdou zájemci, kteří si budou chtít neformálně popovídat o renesančním tanci, poslechnout nějakou dobovou reprodukovanou hudbu, zkusit nějaké základní kroky, naučit nějaké tance – a to ještě před 2. fází (tj. před tancem na živou hudbu).

(Pokud by zájemci nebyli, využijí organizátoři čas k přípravě, případně ke generálce.)

Teoretický úvod (s případnými ukázkami a nácvikem tanců) bude zhruba odpovídat 2. fázi (tance s doprovodem kapely)

Historické tance na území Čech[editovat]

  • nemáme o nich žádné přímé dochované prameny
  • Zíbrt – posbíral různé zákazy toho, co se nesmělo tancovat, a z nich vydedukoval, co se tancovalo, žádné popisy tanců tam ale nejsou
  • Jagellonská vrcholná gotika – v té době už byla v Itálii raná renesance; kontakty s Itálií byly, takže se můžeme domnívat, že na Jagellonském dvoře se tančily tance italského quattrocenta

Gotika[editovat]

  • nemáme žádné dochované prameny s podrobnějšími popisy tanců
  • pokud někdo dnes něco tančí a říká tomu gotický tanec, pak jsou v podstatě dvě možnosti:
    • vymýšlí si, fantazíruje, blbne lidi
    • v lepším případě se jedná o italské quattrocento – viz níže

Citace AJ z FB – otázka zněla na tance XIII. století Mno, rozebíraly jsme to kdysi s K. a něco je v Zíbrtovi atd. To, co ale ty očekáváš tam není. Textem popsané kroky ve smyslu názvu kroků a názvu tanců a co přibližně se tam dělo. Mullally píše, že Carole (česky asi chorovod nebo jak by to jen Kačka nazvala?) byly hodně podobný bránlům. V kruhu, drže se za ruce, tanečníci zpívaje nebo jen první, majoritně pohyb vlevo. Kroky velmi jednoduché pravděpodobně úkrok vlevo a přísun pravou atd. viz Mullally, Robert (2011). The Carole: A Study of a Medieval Dance. Farnham, Surrey, England: Ashgate. pp. 41–50. ISBN 978-1-4094-1248-9. Kruhové či řadové tance tančili muži i ženy (nemuselo být střídání) nebo jen ženy či jen muži. Dokonce i varianta muž vede a zbytek ženy. (to je myslím už v Sachsovi ééé... tady: Curt Sachs (1963) World History of the Dance, p.263) Hodně podobné, resp. považují se za relikt, jsou bretonské nebo faerské tance - popis např tu: https://en.wikipedia.org/wiki/Faroese_dance

Co se párových tanců týče, tak nejstarší zmínka je z první půlky 11. stol. v rukopisu Ruodlieb https://en.wikipedia.org/wiki/Ruodlieb Tanec byl tančen na svatební hostině a popisován je asi takhle: Mladý muž se pozvedne a mladá dáma též. On se točí ve stylu sokola a ona jako vlaštovka. Ale když dojdou k sobě, zase se rychle navzájem projdou, on jakoby klouzal, ona jakoby plula. Pro tvé studium doporučuji třeba Joachim Bumke (2000). "Courtly Culture" :)

Danza del Quattrocento[editovat]

  • (Raná italská renesance)
  • Nejstarší dochované zápisy tanců

XV. století – dochované rukopisy:

Matematicky propracovaný systém – misury:

  • bassadanza (nejpomalejší, 6 dob)
  • quaternaria (4 doby)
  • saltarello (3 doby)
  • piva (nejrychlejší, 4 doby)

Poměry:

  • saltarello : bassadanza = 3 : 2
  • piva : bassadanza = 2:1
  • bassadanza : quaternaria = 5 : 6 anebo 3 : 4

Ukázky:

Zdroje:

Francie[editovat]

Basse dances – propracovaný systém mesur

Kroky:

  • ss (simple simple) = dva jednoduché kroky (= vždy se dělají právě dva)
  • d (double) = dvojitý krok (dělá se jich vždy lichý počet)
  • r (desmarche) = zákrok (v jiných rukopisech označovaný také jako reprise) – ustupuje se pravou nohou vzad (dělá se jeden samotný anebo tři)
  • b (branle) = bránl = krok stranou

Ukázky:

Ukázky:

Anglie[editovat]

  • Rukopis z Gresley (Gresley Dance Collection) – přelom XV. a XVI. století nebo začátek XVI. století.
  • Inns of Court

Danza del Cinquecento[editovat]

Z Anglie se vrátíme zpět do Itálie:

XVI. století – manýrismuys (přelom XVI. a XVII. století)

Citováno z „https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Staré_tance_na_XLII._DLB/seminář&oldid=106834“