Přeskočit na obsah

Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2023

Z Wikiverzity

Výročí 2023

[editovat]

Nedávno jsme v našich Heslech 2021 vzpomínali 450. výročí úmrtí Jana Blahoslava.[1][2][3][4][5] a letos si 20. února připomínáme 500 let od jeho narození roku 1523 v bratrské rodině v Přerově. Za svůj nedlouhý věk toho stihl tolik, že to zde nelze ani vyjmenovat.

Od svých deseti let byl vzděláván biskupem Janem Wolfem[6], jenž v Přerově povznesl bratrskou školu, která zde působila od počátku 15. století. Po sedmi letech Wolf odvezl Blahoslava do Prostějova k biskupovi Martinu Michalcovi[7][8], jenž býval učedníkem mladoboleslavského br. Lukáše Pražského. U Martina se Blahoslav vzdělával dalších sedm let. Martin v Janovi objevil velké nadání a tak jej ve dvaceti letech poslal na humanistické latinské gymnasium do slezského Goldbergu[9], které tam založil a vedl rektor Valentin Friedland-Trotzendorf[10][11][12][13][14] – shodou okolností od stejného roku 1523, kdy se Jan Blahoslav narodil. Další rok studoval artistickou fakultu ve Vitemberku [český výraz je dostatečně zavedený] a poté se jako učedník opět vrátil k Martinu Michalcovi, u kterého zůstal až do jeho smrti v r. 1547. Poté během své služby v jednotě bratrské už jen velmi krátce pobyl na studiích v Královci a Basileji.

V roce 1551 nastoupil jako správce bratrské školy v Prostějově a od r. 1552 působil převážně v Mladé Boleslavi (a možná již zde začal překládat Nový zákon).

11. června 1553 byl vysvěcen na kněze a v r. 1557 zvolen biskupem. Za jeho sídlo mu byly určeny Ivančice, kde se v r. 1558 ujal vedení sboru a bratrské školy ke vzdělávání budoucích kněží. Nejspíše v roce 1562 tu zřídil tiskárnu a kromě jiných děl zde dvakrát vydal i svůj překlad Nového zákona: v roce 1564 (velký formát) a 1568 (kapesní vydání).

Tímto činem de-facto odstartoval práci na překladu celé bible: Lze předpokládat, že na překladu Starého zákona začal pracovat už v Ivančicích, i když všechny díly Šestidílky byly tištěny až po utajeném přestěhování bratrské tiskárny do Kralic nad Oslavou.[15] Z jejího prvního dílu (1579, čehož se již Blahoslav nedočkal) jsme také vybrali snímek Hesla roku 2023 na obálku:

13 Y nazwala Agar gméno Hoſpodinowo kterýž mluwil gí;
Ty gſy Sylný Bůh widěnj: nebo řekla;
Zdaliž teď také newidjm potom kterýž mne widěl?

Blahoslav se také zabýval hudbou a ve svém díle Musica vytyčil zásady, které se pak snažil uplatňovat i při vydávání kancionálů. V Ivančickém kancionálu "Písně duchovní evangelistské" (1576) nalézáme přes 60 jeho písní. U přebásnění žalmů uplatňoval časomíru – na zadní obálku jsme použili jeho úpravu 121. (dle staršího číslování 120.) žalmu s barevným odlišením antifon:

Ve dnech bídných / pokušení plných / velmi hrozných
Počal jsem patřiti k horám / by aspoň daly pomoc nám
aj v nich marné spoléhání / nedočkav tu spomožení
obrátím vzhůru své zření.

Škoda, že ze všech Blahoslavových písní už dnes zpíváme jen špetku.

Šíří svého vzdělání, rozhledem, pracovitostí a spisovatelskou plodností bývá někdy Jan Blahoslav srovnáván s jiným bratrským biskupem – s Janem Amosem Komenským.

V roce 1623 se Komenský musí skrývat v Čechách, v Brandýse nad Orlicí, na panství Karla Žerotína staršího. Zde se však dozvídá o tom, že 2. května byla celá jeho fulnecká knihovna spálena školními dítkami, poštvanými kapucínem P. Bonaventurou.

Ale nenechá se zlomit, ani se navzdává svého břitkého humoru: Ještě v témže roce sepisuje dílko, které se stalo světoznámým: Labirynt Swěta a Lusthauz Srdce.

Rukopis, který se nám dochoval, není psán Komenského rukou (zapsali či opsali jej dva písaři), ale předpokládáme, že jediná ilustrace, která v něm je, pochází přímo od Jana Amose. Použili jsme ji k okrášlení přední předsádky u ručně vázaných Hesel, které letos pro milovníky krásných knížek vydáváme v počtu už jen 150 číslovaných výtisků. Možná si přitom někdo připomene i knížku Přemítání nad labyrintem, kterou vydal Miroslav Matouš před osmi lety. Z něj ocitujme čtyřverší:

Bez patření ducha
postřehne sám důvtip,
jakkoli zmocněný vědou,
pouze zevní obrysy světa.

A to nás vede ke snímku na zadní předsádce, opět nám v závěru připomínajícímu heslo letošního roku: Ty jsi Bůh, který mne vidí, hebrejsky: אתה אל ראי Obrázek, vypadající jako oko na hvězdnatém nebi, nekreslila lidská ruka, ale vesmírné dalekohledy, zaměřené na planetární mlhovinu Helix NGC 7293, vzdálenou od nás asi 650 světelných let – je to pravděpodobně k nám nejbližší a nejjasnější planetární mlhovina a její stáří se odhaduje na pouhých deset tisíc let. Tuto mlhovinu v souhvězdí Vodnáře objevil před 199 lety (v roce 1824) německý astronom Karl Ludwig Harding. Jeho otec Carl Ludwig Harding byl pastorem a tak i Karl nejdříve studoval theologii v Göttingen. Jako domácí učitel pak učil syna význačného astronoma Johanna Hieronyma Schrötera, stal se jeho asistentem a posléze se vypracoval na univerzitního profesora astronomie v Göttingen. Jím objevená mlhovina nese příznačnou přezdívku Eye of God a přestavuje nám krásu spojení víry, vědy a umění.

Obě barevné předsádky si můžete prohlédnout i v PDF verzi Hesel JB 2023, které mezi různými e-knihami nabízí nakladatelství e-bohém na stránce: https://www.jine-knihy.cz/ Stačí do vyhledávacího políčka zadat Hesla.

Váš vydavatel Petr Heřman

Podstránky

[editovat]
  • /SPARQL – neukázalo nic podstatného

23 (2000 let)

[editovat]

123 (1900 let)

[editovat]

223 (1800 let)

[editovat]

323 (1700 let)

[editovat]

423 (1600 let)

[editovat]

523 (1500 let)

[editovat]

623 (1400 let)

[editovat]

723 (1300 let)

[editovat]

823 (1200 let)

[editovat]

923 (1100 let)

[editovat]

1023 (1000 let)

[editovat]

1123 (900 let)

[editovat]

1223 (800 let)

[editovat]

1323 (700 let)

[editovat]

1423 (600 let)

[editovat]

1473 (550 let)

[editovat]

1523 (500 let)

[editovat]

1573 (450 let)

[editovat]

1623 (400 let)

[editovat]
  • 1623 – první verze rukopisu w: Labyrint světa a ráj srdce (Labirynt Swěta a Lusthauz Srdce)[17]
  • 1623 Poslední bratrský biskup Jiří Erastus opouští Ivančice v roce 1623. Pavel Petránek FB-HJB 2021-02-05, Archiv Matouše Konečného
  • 1623 Komenský opouští úkryt na Moravě a skrývá se v Čechách (Brandýs nad Orlicí); V roce1623 se rovněž dozvěděl o pohromách ve Fulneku, svém bývalém působišti, při kterých byla jeho knihovna s některými rukopisnými náčrty veřejně spálena na fulneckém náměstí. [18][19][20][21]
  • 1623 na Staroměstském rynku spáleny tělesné pozůstatky Jana Rokycany a Luciana Augustina z Mirandoly [22]
  • 1623-01-17 Snesen kalich z průčelí Týnského chrámu i socha Jiřího z Poděbrad, socha rozmlácena[23][24]
  • 1623-05-02 Komenského knihy, uložené na fulnecké radnici, byly při katolické misii v květnu 1623 spáleny.[25][26]
  • 1623-12-14 Patent císaře Ferdinanda II. o státním bankrotu[27]
  • 1623-12-13 Komenského dopis Karlovi st. ze Žerotína [Jan Amos Komenský: O sobě]

1673 (350 let)

[editovat]

1723 (300 let)

[editovat]

1773 (250 let)

[editovat]
  • 1773-04-01 V Dánsku založen w: Christiansfeld[28]
  • 1773-07-21 Bula Dominus ac redemptor noster – zrušení jezuitského řádu[29]

1823 (200 let)

[editovat]

1873 (150 let)

[editovat]

1923 (100 let)

[editovat]

1933 (90 let)

[editovat]

1943 (80 let)

[editovat]

1953 (70 let)

[editovat]

1963 (60 let)

[editovat]

1973 (50 let)

[editovat]
  • Československá pošta zavedla poštovní směrovací čísla.[31]

1983 (40 let)

[editovat]

1993 (30 let)

[editovat]

2003 (20 let)

[editovat]

2013 (10 let)

[editovat]

2018 (5 let)

[editovat]

2022 (1 rok)

[editovat]

Reference

[editovat]
  1. w:de: Jan Blahoslav
  2. PUMPRLA, Václav. Knihopisní autoři podle působnosti v teritoriu současného Olomouckého kraje. In Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2005. [s. l.] : Filosofický ústav AV ČR Http://www.nusl.cz/ntk/nusl-37862; Blahoslav – str. 235–236;241. Dostupné online. S. 231-243.
  3. PUMPRLA, Václav. Olomoucký kraj podle autorů: PŘÍLOHA k článku Knihopisní autoři podle působnosti v teritoriu současného Olomouckého kraje. In Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2005. [s. l.] : Filosofický ústav AV ČR Dostupné online. S. 1-63.
  4. JANÁČEK, Josef. Jan Blahoslav. [s.l.]: Svobodné Slovo, 1966. 190 s. Databáze knih, Google Books. 
  5. ČRo Dvojka Josef Veselý(2020-05-21): 329. schůzka: Jan, syn Blažkův – Toulky českou minulostí
  6. Komenský a Přerov: Jan Amos Komenský o svém pobytu v Přerově. Z díla Komenského vybral a komentáři doprovodil Jiří Lapáček, vydal Okresní úřad v Přerově – neprodejné. Str. 16: Přerovské bratrské školství: Na svého učitele Jana Wolfa vzpomínal přerovský rodák, biskup jednoty a a předchůdce Komenského Jan Blahoslav, jako na muže příkladného v ochotnosti, přívětivosti, opatrné mluvnosti, pobožnosti, vážnosti, v jímání lidí milostí k sobě atd. Byl příjemným kazatelem, písařem, znalým němčiny a dobrým hospodářem, skladatelem písní. Latinu prý příliš neuměl, a proto byl učený; uměl i fyziku. Ref: Nekrologium Jednoty bratrské. Citována dle Janáček, J: Jan Blahoslav. Praha 1966, s. 187.
  7. PUMPRLA-PŘÍLOHA str. 25. Michalec, Martin (1504-1547)
  8. prostejov.evangnet.cz: Olga Čermáková: Z historie prostějovského sboru
  9. Jan K. Čeliš: Goldberg – místa Albrechta z Valdštejna
  10. Deutsche Biographie: Trotzendorf, eigentlich Valentin Friedland
  11. Bibliografie dějin Českých zemí, HÚ AV ČR: Trotzendorf, Valentin, 1490-1556
  12. Zeno.org: Trotzendorf
  13. Barbora Komancová (2012-05-20):Cesty Pražanů za vzděláním na prahu novověku na příkladu gymnázií ve Zhořelci a v Altdorfu – bakalářská práce, s. 19
  14. Lutherovo dědictví v Horní Lužici, severních Čechách a Dolním Slezsku, s. 34: Trotzendorfův památník
  15. Blahoslav na překlad SZ pomýšlel – viz Esrom Rüdinger, JUST: Biblický humanismus Jana Blahoslava, str. 114
  16. R. Říčan: Dějiny Jednoty bratrské, s.125
  17. Labyrint světa a ráj srdce text původního vydání z roku 1623 – reprint Práh 2019, ISBN 978-80-7252-814-1
  18. s: P. Bonaventura z Kolína, kapucin, reformator města Fulneku
  19. Muzeum JAK Uherský Brod: Jan Amos KOMENSKÝ - život, dílo, odkaz
  20. Karel Rýdl: Jan Ámos Komenský a východní Čechy (1623-1628)
  21. kosmas.cz: Jan Ámos Komenský a východní Čechy 1623-1628
  22. [http://www.tyn.cz/cz/index.php?stranka=bodov-historie-tnskho-chrmu Bodová historie Týnského chrámu[
  23. Kalich na průčelí Týnského chrámu (2018)
  24. FERUS Jiří ?1585-?21.1.1655
  25. labyrint.cz: Jan Amos Komenský *1592 — †1670
  26. pohromy ve Fulneku
  27. w: 1623#Události
  28. w: 1773#Události
  29. F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech: 1773
  30. biblio.hiu.cas.cz: Schiller, Renatus, 1923-1986
  31. https://cs.wikipedia.org/wiki/1973

Odkazy

[editovat]

Další zdroje

[editovat]