Přeskočit na obsah

Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2018

Přidat odkazy
Z Wikiverzity

Úvodní text

[editovat]

( Konečná redakce – viz http://hesla.dulos.cz/hes18idx.htm#vyroci )

w:Mikuláš Klaudyán byl vskutku renesančním mužem – úspěšný lékař a lékárník, ovládající řadu jazyků, fušoval notně i do tiskařiny: Několik let v Norimberku u Hieronyma Hoeltzela vydával české evangelické tisky, m.j. traktát biskupa Lukáše Pražského či herbář br. Jana Černého, až si u katolické cenzury vysloužil pověst nežádoucího kacíře. Proslavil se vydáním mnohabarevného alegorického listu s mapou Čech, ale začátkem roku 1518 Norimberk opustil a přestěhoval se do Mladé Boleslavi. Zde na Karmeli si hned zřídil vlastní tiskárnu, ve které během roku 1518 vydal neuvěřitelné množství publikací; z nich zejména vyniká Zákon nový, vydaný pro potřeby jednoty bratrské a utrakvistů. V polemické předmluvě vysvětluje, jak si populární tisky Pražské, Kutnohorské i Benátské bible počínají v překladech svévolně a do jazyka zavádějí nepřípustné novoty. Proto si Klaudián pro tisk upravil dřívější utrakvistický rukopis, aby se nekazila stará víra. Na obálce letošních Hesel se můžeme potěšit ukázkou z jeho 500 let starého tisku – verše hesla pro rok 2018 v kontextu zní (Zj 21,5b–7):

Aj nové činím všecky věci. A řekl mi: Piš! Neb tato slova převěrná jsú a pravá. I řekl mi: Stalo se jest. Já jsem alfa i o., počátek i konec. Já žíznivému dám z studnice vody živé darmo. Kdo zvítězí, bude těmi věcmi vládnúti a budu jemu za Boha a on bude mně za syna.

O sedm let později (1525) bratří na Karmeli tisknou překlad Nového zákona od B. Lukáše. Uvedené tisky předcházely překlad Blahoslavův; letos si připomínáme 450. výročí jeho druhého vydání v Ivančicích roku 1568; ukázku z něj jsme vybrali pro zadní stranu obálky Hesel. Bratrská tiskárna byla pak přenesena do Kralic, proslavených tiskem kompletně přeložené bible včetně apokryfů. Z bohaté produkce bratrských tisků vzpomínáme rok 1618: Poslední vydání notovaných Písní evangelických a dvoudílné Modlitby kazatelské.

Záležitosti víry a politiky se ovšem často prolínají. Prvotní nadšení nekatolíků po Rudolfově majestátu (1609) netrvalo dlouho; vloni jsme si připomínali, jak se nechali zastrašit a na zemském sněmu 1517 přijali za českého krále Ferdinanda Štýrského. Centralizace moci a rekatolisace nabírala na síle, až se bratrští stavové (Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic, Václav Budovec z Budova, Václav Vilém z Roupova, Martin Fruwein, …) spolu s lutherány (Matyáš Thurn, Jáchym Ondřej Šlik, …) a dalšími stavy rozhodli svůj odpor demonstrovat způsobem, který si letos připomínáme jako pražskou defenestraci 1618. Následuje budování stavovské armády a otevřená vzpoura proti císaři. A vzpomínáme-li letos zároveň 100. výročí konce I. světové války, nemůžeme nepřipomenout 400. výročí počátku války třicetileté s neblahými konci.

Nejednotnost, neshody, hádky, pomluvy, nekoncepčnost, lakota, touha po moci, po majetku, po pomstě – to vše jako temný stín provázelo boj za náboženskou svobodu se zbraní v ruce. Kam se jednota bratrská dostala sto padesát let po Chelčickém?

Záležitosti politiky a víry postupovaly ruku v ruce další století, zažívali jsme to za diktatury komunistů, zažíváme to i nyní. Lze se vůbec poučit z dějin? V následujících letech si můžeme postupně připomínat dobu před čtyřmi sty lety. Není to až tak dávno.

Výročí v průběhu roku

[editovat]

18 (2000 let)

[editovat]

118 (1900 let)

[editovat]

218 (1800 let)

[editovat]

318 (1700 let)

[editovat]

418 (1600 let)

[editovat]

518 (1500 let)

[editovat]

618 (1400 let)

[editovat]

718 (1300 let)

[editovat]

818 (1200 let)

[editovat]

918 (1100 let)

[editovat]

1018 (1000 let)

[editovat]

1118 (900 let)

[editovat]

1218 (800 let)

[editovat]

1318 (700 let)

[editovat]

1418 (600 let)

[editovat]
  • 1418-02-22 Nově zvolený papež w: Martin V. ve dvou bulách potvrzuje všechny dekrety proti českému kacířství, včetně zákazu laického kalicha a suspense pražské university.[1]
  • 1418-04-22 Ukončení kostnického koncilu

1468 (550 let)

[editovat]

1518 (500 let)

[editovat]
  • Zákon nový; Bratrský tisk Mikuláše Klaudiána v Mladé Boleslavi[2].
  • 1518-02-23 V Přerově zemřel biskup Tůma Přeloučský.[3]

1568 (450 let)

[editovat]
  • Nový zákon vnově do češtiny přeložený, secunda editio diligenter recognita anno 1568 – Blahoslavův překlad Nového zákona, druhá edice.
  • 1568-12-28 Ve Fulneku zemřel správce tamního sboru a skladatel duchovních písní bratr Jan Jelecký[4]
  • 1568-09-09 Příkaz k potlačení bratrských shromáždění v M. Boleslavi[5]
  • 1568-10-29 Císař Maxmilián II. vydal další mandát proti bratřím

1618 (400 let)

[editovat]
  • 1618 Druhé kralické vydání kancionálu Písně duchovní evangelistské (Piesně duchowní ewangelistské)[6]
  • 1618-??-?? Jan Amos Komenský vysvěcen na kněze; poté byl vyslán biskupem Jednoty Láneckým do Fulneku jako duchovní správce tamějšího bratrského sboru, pověřený současně i úkolem pečovat o při sboru zřízenou školu.[7] To je asi omyl, dle w:Jan Amos Komenský#Kněz a kazatel a jiných zdrojů byl ordinován už v roce 1616, viz: Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2016#1616 (400 let), 1616-04-26. Ale do toho Fulneku někdy 1618 odešel.
  • 1618-03-06 Sjezd protestantské opozice v Karolinu[8][9][10]
  • 1618-03-14 Zemřel bratrský senior Matyáš Cyrus, duchovní správce Betlémské kaple.[11]
  • 1618-03-21 Císařský list zakazující květnový sjezd stavů v Karolinu[12]
  • 1618-05-21..22 Sjezd českých evangelických stavů v Karolinu[13][14][15][16][17][18]
  • 1618-05-22 Schůzka v paláci Albrechta Jana Smiřického[19][20][21][22][23][24]
  • 1618-05-23 Pražská defenestrace[25][26][27][28][29][30]Z jednoty bratrské byli přítomni dále např. Simeon Sušický, Samuel Adam z Veleslavína, Benjamin Fruwein, Jan a Pavel Kutnaurové, Melichar Vyprecht, Jan Vodňanský ml. apod.[31]
  • 1618-05-24 Sněm na pražském Hradě volí 30 direktorů, prezidentem český bratr Václav Vilém z Roupova.[32]
  • 1618-05-25 Apologie br. Martina Frueweina obhajující defenestraci[33]
  • 1618-06-02 Dekret o vypovězení jezuitů ze země a konfiskaci[34][35][36]
  • 1618-06-09 Vydán dekret zdůvodňující vypovězení jezuitů[37]
  • 1618-06-11 Patent císaře Matyáše proti rebelii[38]
  • 1618-06-?? Komenský se poprvé žení – Magdalena Vizovská: Zde (ve Fulneku) se v polovině června roku 1618 oženil se svou první ženou Majdalenkou Vizovskou, která byla mladičká vdova po starším manželovi Jiříkovi Loubském a zdědila po něm dva domy v Třebíči.[39]
  • 1618-06-16 Jindřich Matyáš Thurn táhne na Č. Budějovice a Č. Krumlov[40]
  • 1618-06-25 Moravský sněm v Olomouci v čele se Žerotínem – Morava se nepřipojí k českému povstání.[41]
  • 1618-09-19 Petr Arnošt Mansfeld obléhá Plzeň, drancování klášterů[42]
  • 1618-10-12 Slezsko se připojilo k českému povstání.
  • 1618-11-09 Bitva u Lomnice [43][44]
  • 1618-11-10 Stavovské vojsko obsazuje České Budějovice[45]
  • 1618-11-18 Zemřel 23letý Albrecht Jan Smiřický.[46][47]
  • 1618-11-21 Savojský vévoda Petr Arnošt Mansfeld dobyl Plzeň[48][49]
  • 1618-12-13 Moravský zemský sněm – opět odmítá přidat se k povstání[50]

1668 (350 let)

[editovat]

1718 (300 let)

[editovat]

1768 (250 let)

[editovat]

1818 (200 let)

[editovat]

1868 (150 let)

[editovat]

1918 (100 let)

[editovat]
  • 1918-10-28 Zákon o zřízení samostatného státu československého
  • 1918-11-03 Stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze[51]
  • 1918-11-11 Příměří v Compiègne – konec I. světové války

1928 (90 let)

[editovat]

1938 (80 let)

[editovat]

1948 (70 let)

[editovat]

1958 (60 let)

[editovat]

1968 (50 let)

[editovat]

1978 (40 let)

[editovat]

1988 (30 let)

[editovat]

1998 (20 let)

[editovat]

2008 (10 let)

[editovat]

2013 (5 let)

[editovat]

2017 (1 rok)

[editovat]

Reference

[editovat]
  1. ↑ ČORNEJ, Petr. 30. 7. 1419 První pražská defenestrace – krvavá neděle uprostřed léta. 1. vyd. Praha: Havran, s. r. o., 2010. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 978-80-87341-00-1. S. 57. 
  2. ↑ České muzeum stříbra: Nový zákon, Mladá Boleslav 1518
  3. ↑ PETRASOVÁ, Karolina. Tůma Přeloučský – Osobnost a dílo zapomenutého biskupa v kontextu nejstarších dějin jednoty bratrské. Praha, 2006. 184 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.. s. 70. Dostupné online.
  4. ↑ Ernest Heins: Zlatá doba prostějovského knihtisku, in: KROK, ročník 2/2005, č. 4, str. 21
  5. ↑ MOLNÁR: Boleslavští bratří, s. 206
  6. ↑ Obsah
  7. ↑ Otta z Losu: Jan Amos Komenský a Jednota bratrská 1
  8. ↑ PEKAŘ, Josef. Ilustrace obálka Pavel Büchler. Praha: Rozmluvy, 1990. 419 s. ISBN 0-946352-70-4. S. 159–160. Reedice pražského vydání z roku 1970, které šlo do stoupy. 
  9. ↑ PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 137–138. 
  10. ↑ LIŠKA, Vladimír. Staroměstská poprava českých pánů a měšťanů. 1. vyd. Praha: Nakladatelství XYZ ve společnosti Albatros Media a. s., 2016. 250 s. ISBN 978-80-7505-356-5. S. 81–82. 
  11. ↑ Betlémská kaple, Praha 1922, s. 70
  12. ↑ MACHÁČEK, Fridolin. Defenestrace pražská r. 1618. Český časopis historický, 1908, roč. XIV, s. 299. Dostupné online.
  13. ↑ w: Pražská defenestrace (1618)#Předehra
  14. ↑ w:České stavovské povstání#Pražská defenestrace
  15. ↑ PEKAŘ, str. 159–162
  16. ↑ PETRÁŇ, str. 138–145
  17. ↑ KUČERA, Jan Pavel. 8. 11. 1620 Bílá hora; o potracení starobylé slávy české. 1. vyd. Svazek 7. Praha: Havran, 2003. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-24-9. S. 62. 
  18. ↑ LIŠKA, str. 84–91
  19. ↑ w: Pražská defenestrace (1618)#Průběh události
  20. ↑ w:České stavovské povstání#Pražská defenestrace
  21. ↑ PEKAŘ, str. 162
  22. ↑ PETRÁŇ, str. 145–147
  23. ↑ KUČERA, str. 62
  24. ↑ LIŠKA, str. 91–94
  25. ↑ w: Pražská defenestrace (1618)#Průběh události
  26. ↑ w: České stavovské povstání#Pražská defenestrace
  27. ↑ PEKAŘ, str. 162–166
  28. ↑ PETRÁŇ, str. 148–191
  29. ↑ KUČERA, str. 62–64
  30. ↑ LIŠKA, str. 94–103
  31. ↑ MACHÁČEK str. 307
  32. ↑ PETRÁŇ, str. 192–193, uvádí "dva dny po defenestraci, což by bylo 1618-05-25, WP uvádí, že Bylo obnoveno den po defenestraci 24. května
  33. ↑ KOBROVÁ str. 13
  34. ↑ LIŠKA, str. 107
  35. ↑ KUČERA, str. 73, uvádí, že to bylo usneseno již na sněmu květnovém a potvrzeno na českém sněmu 1618-06-25, "na věky"
  36. ↑ KOBROVÁ str. 15. uvádí že rozkaz nařizující jezuitským kolejím do týdne opustit království byl vydán 1. června
  37. ↑ KOBROVÁ str. 15
  38. ↑ LIŠKA, str. 111
  39. ↑ Český rozhlas, radio Praha, Zdeňka Kuchyňová (2013-04-12): J. Á. Komenský prožil ve Fulneku nejšťastnější období života
  40. ↑ KUČERA, str. 75
  41. ↑ KUČERA, str. 74
  42. ↑ KUČERA, str. 78
  43. ↑ w: Seznam bitev třicetileté války#Česko-falcká válka (1618–1623) – Nepřesvědčivé vítězství stavovského vojska vedeného Jindřichem Matyášem Thurnem nad císařským vojskem vedeným Karlem Bonaventurou Buquoyem
  44. ↑ KUČERA, str. 81: Průběh bitvy dodnes zůstává sporný. … O nějakém rozhodném vítězství sotva mohla být řeč.
  45. ↑ LIŠKA, str. 113
  46. ↑ PETRÁŇ, str. 208–209
  47. ↑ KUČERA, str. 85
  48. ↑ Reference viz též výše u data 1618-09-19 Obléhání Plzně
  49. ↑ w: Seznam bitev třicetileté války#Česko-falcká válka (1618–1623) – První záznamůhodná bitva třicetileté války. Generál dělostřelectva ve službách českých stavů, Petr Arnošt Mansfeld, dobyl dobře opevněnou Plzeň.
  50. ↑ KUČERA, str. 82–84
  51. ↑ Milena Bartlová (2017-09-11): Mariánský sloup ještě jednou?

Další odkazy a zdroje

[editovat]
Citováno z „https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Projekt:_Hesla_Jednoty_bratrské/výročí/2018&oldid=97185“