Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2018

Z Wikiverzity
Přejít na: navigace, hledání

Úvodní text[editovat]

w:Mikuláš Klaudyán byl vskutku renesančním mužem – úspěšný lékař a lékárník, ovládající řadu jazyků, fušoval notně i do tiskařiny – několik let v Norimberku u Hieronyma Hoeltzela vydával české evangelické tisky, m.j. traktát biskupa Lukáše Pražského či herbář br. Jana Černého, až si u katolické cenzury vysloužil pověst nežádoucího kacíře. Proslavil se vydáním mnohabarevného alegorického list s mapou Čech, ale začátkem roku 1518 Norimberk opustil a přestěhoval se do Mladé Boleslavi. Zde na Karmeli si hned zřídil vlastní tiskárnu, ve které během roku 1518 vydal neuvěřitelné množství publikací; z nich zejména vyniká Zákon nový, vydaný pro potřeby jednoty bratrské a utrakvistů. V polemické předmluvě vysvětluje, jak si populární tisky Pražské, Kutnohorské i Benátské bible počínají v překladech svévolně do jazyka zavádějí nepřípustné novoty. Proto si Klaudián pro tisk upravil dřívější utrakvistický rukopis, aby se nekazila stará víra. Na obálce letošních Hesel se můžeme potěšit ukázkou z jeho 500 let starého tisku – verše hesla pro rok 2018 v kontextu zní (Zj 21,5b–7):

Aj nové činím všecky věci. A řekl mi: Piš! Neb tato slova převěrná jsú a pravá. I řekl mi: Stalo se jest. Já jsem alfa i o., počátek i konec. Já žíznivému dám z studnice vody živé darmo. Kdo zvítězí, bude těmi věcmi vládnúti a budu jemu za Boha a on bude mně za syna.

Následuje Lukášův překlad Nového zákona (1525) a po něm překlad Blahoslavův (1564); letos si připomínáme 450. výročí jeho druhého vydání v Ivančicích roku 1568, jehož ukázku jsme vybrali pro zadní stranu obálky Hesel. Tyto tisky posléze vedly k překladu a vydání Bible kralické. Z bohaté produkce bratrských tisků vzpomínáme rok 1618: Poslední vydání notovaných Písní evangelických a dvoudílné Modlitby kazatelské.

Záležitosti víry a politiky se ovšem často prolínají. Relativně poklidné období po Rudolfově majestátu (1609) skončilo, rektolisace nabývá na síle, až se bratrští stavové (Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic, Václav Budovec z Budova, Václav Vilém z Roupova, Martin Fruwein, …) spolu s lutherány (Matyáš Thurn, Jáchym Ondřej Šlik, …) a dalšími se rozhodli svůj odpor demonstrovat způsobem, který si letos připomínáme jako pražskou defenestraci 1618. Následuje budování stavovské armády, vzpoura proti císaři a počátek třicetileté války s neblahými konci.

Výročí v průběhu roku[editovat]

18 (2000 let)[editovat]

118 (1900 let)[editovat]

218 (1800 let)[editovat]

318 (1700 let)[editovat]

418 (1600 let)[editovat]

518 (1500 let)[editovat]

618 (1400 let)[editovat]

718 (1300 let)[editovat]

818 (1200 let)[editovat]

918 (1100 let)[editovat]

1018 (1000 let)[editovat]

1118 (900 let)[editovat]

1218 (800 let)[editovat]

1318 (700 let)[editovat]

1418 (600 let)[editovat]

1468 (550 let)[editovat]

1518 (500 let)[editovat]

  • Zákon nový; Bratrský tisk Mikuláše Klaudiána v Mladé Boleslavi[1].
  • 1518-02-23 V Přerově zemřel biskup Tůma Přeloučský.[2]

1568 (450 let)[editovat]

  • Nový zákon vnově do češtiny přeložený, secunda editio diligenter recognita anno 1568 – Blahoslavův překlad Nového zákona, druhá edice.
  • 1568-12-28 Ve Fulneku zemřel správce tamního sboru a skladatel duchovních písní bratr Jan Jelecký[3]
  • 1568-09-09 Příkaz k potlačení bratrských shromáždění v M. Boleslavi[4]
  • 1568-10-29 Císař Maxmilián II. vydal další mandát proti bratřím

1618 (400 let)[editovat]

  • 1618 Druhé kralické vydání kancionálu Písně duchovní evangelistské (Piesně duchowní ewangelistské)[5]
  • 1618-??-?? Jan Amos Komenský vysvěcen na kněze; poté byl vyslán biskupem Jednoty Láneckým do Fulneku jako duchovní správce tamějšího bratrského sboru, pověřený současně i úkolem pečovat o při sboru zřízenou školu.[6] To je asi omyl, dle w:Jan Amos Komenský#Kněz a kazatel a jiných zdrojů byl ordinován už v roce 1616, viz: Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2016#1616 (400 let), 1616-04-26. Ale do toho Fulneku někdy 1618 odešel.
  • 1618-03-06 Sjezd protestantské opozice v Karolinu[7][8][9]
  • 1618-03-14 Zemřel bratrský senior Matyáš Cyrus, duchovní správce Betlémské kaple.[10]
  • 1618-03-21 Císařský list zakazující květnový sjezd stavů v Karolinu[11]
  • 1618-05-21..22 Sjezd českých evangelických stavů v Karolinu[12][13][14][15][16][17]
  • 1618-05-22 Schůzka v paláci Albrechta Jana Smiřického[18][19][20][21][22][23]
  • 1618-05-23 Pražská defenestrace[24][25][26][27][28][29]Z jednoty bratrské byli přítomni dále např. Simeon Sušický, Samuel Adam z Veleslavína, Benjamin Fruwein, Jan a Pavel Kutnaurové, Melichar Vyprecht, Jan Vodňanský ml. apod.[30]
  • 1618-05-24 Sněm na pražském Hradě volí 30 direktorů, prezidentem český bratr Václav Vilém z Roupova.[31]
  • 1618-05-25 Apologie br. Martina Frueweina obhajující defenestraci[32]
  • 1618-06-02 Dekret o vypovězení jezuitů ze země a konfiskaci[33][34][35]
  • 1618-06-09 Vydán dekret zdůvodňující vypovězení jezuitů[36]
  • 1618-06-11 Patent císaře Matyáše proti rebelii[37]
  • 1618-06-?? Komenský se poprvé žení – Magdalena Vizovská: Zde (ve Fulneku) se v polovině června roku 1618 oženil se svou první ženou Majdalenkou Vizovskou, která byla mladičká vdova po starším manželovi Jiříkovi Loubském a zdědila po něm dva domy v Třebíči.[38]
  • 1618-06-16 Jindřich Matyáš Thurn táhne na Č. Budějovice a Č. Krumlov[39]
  • 1618-06-25 Moravský sněm v Olomouci v čele se Žerotínem – Morava se nepřipojí k českému povstání.[40]
  • 1618-09-19 Petr Arnošt Mansfeld obléhá Plzeň, drancování klášterů[41]
  • 1618-10-12 Slezsko se připojilo k českému povstání.
  • 1618-11-09 Bitva u Lomnice [42][43]
  • 1618-11-10 Stavovské vojsko obsazuje České Budějovice[44]
  • 1618-11-18 Zemřel 23letý Albrecht Jan Smiřický.[45][46]
  • 1618-11-21 Savojský vévoda Petr Arnošt Mansfeld dobyl Plzeň[47][48]
  • 1618-12-13 Moravský zemský sněm – opět odmítá přidat se k povstání[49]

1668 (350 let)[editovat]

1718 (300 let)[editovat]

1768 (250 let)[editovat]

1818 (200 let)[editovat]

1868 (150 let)[editovat]

1918 (100 let)[editovat]

  • 1918-10-28 Zákon o zřízení samostatného státu československého
  • 1918-11-11 Příměří v Compiègne – konec I. světové války

1928 (90 let)[editovat]

1938 (80 let)[editovat]

1948 (70 let)[editovat]

1958 (60 let)[editovat]

1968 (50 let)[editovat]

1978 (40 let)[editovat]

1988 (30 let)[editovat]

1998 (20 let)[editovat]

2008 (10 let)[editovat]

2013 (5 let)[editovat]

2017 (1 rok)[editovat]

Reference[editovat]

  1. České muzeum stříbra: Nový zákon, Mladá Boleslav 1518
  2. PETRASOVÁ, Karolina. Tůma Přeloučský – Osobnost a dílo zapomenutého biskupa v kontextu nejstarších dějin jednoty bratrské. Praha, 2006. 184 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.. s. 70. Dostupné online.
  3. Ernest Heins: Zlatá doba prostějovského knihtisku, in: KROK, ročník 2/2005, č. 4, str. 21
  4. MOLNÁR: Boleslavští bratří, s. 206
  5. Obsah
  6. Otta z Losu: Jan Amos Komenský a Jednota bratrská 1
  7. PEKAŘ, Josef. Ilustrace obálka Pavel Büchler. Praha : Rozmluvy, 1990. 419 s. Reedice pražského vydání z roku 1970, které šlo do stoupy. ISBN 0-946352-70-4. s. 159–160.
  8. PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Praha : Mladá fronta, 1985. s. 137–138.
  9. LIŠKA, Vladimír. Staroměstská poprava českých pánů a měšťanů. 1. vyd. Praha : Nakladatelství XYZ ve společnosti Albatros Media a. s., 2016. 250 s. ISBN 978-80-7505-356-5. s. 81–82.
  10. Betlémská kaple, Praha 1922, s. 70
  11. MACHÁČEK, Fridolin. Defenestrace pražská r. 1618. Český časopis historický, 1908, roč. XIV, s. 299. Dostupné online.
  12. w: Pražská defenestrace (1618)#Předehra
  13. w:České stavovské povstání#Pražská defenestrace
  14. PEKAŘ, str. 159–162
  15. PETRÁŇ, str. 138–145
  16. KUČERA, Jan Pavel. 8. 11. 1620 Bílá hora; o potracení starobylé slávy české. 1. vyd. Svazek 7. Praha : Havran, 2003. (Dny, které tvořily české dějiny.) ISBN 80-86515-24-9. s. 62.
  17. LIŠKA, str. 84–91
  18. w: Pražská defenestrace (1618)#Průběh události
  19. w:České stavovské povstání#Pražská defenestrace
  20. PEKAŘ, str. 162
  21. PETRÁŇ, str. 145–147
  22. KUČERA, str. 62
  23. LIŠKA, str. 91–94
  24. w: Pražská defenestrace (1618)#Průběh události
  25. w: České stavovské povstání#Pražská defenestrace
  26. PEKAŘ, str. 162–166
  27. PETRÁŇ, str. 148–191
  28. KUČERA, str. 62–64
  29. LIŠKA, str. 94–103
  30. MACHÁČEK str. 307
  31. PETRÁŇ, str. 192–193, uvádí "dva dny po defenestraci, což by bylo 1618-05-25, WP uvádí, že Bylo obnoveno den po defenestraci 24. května
  32. KOBROVÁ str. 13
  33. LIŠKA, str. 107
  34. KUČERA, str. 73, uvádí, že to bylo usneseno již na sněmu květnovém a potvrzeno na českém sněmu 1618-06-25, "na věky"
  35. KOBROVÁ str. 15. uvádí že rozkaz nařizující jezuitským kolejím do týdne opustit království byl vydán 1. června
  36. KOBROVÁ str. 15
  37. LIŠKA, str. 111
  38. Český rozhlas, radio Praha, Zdeňka Kuchyňová (2013-04-12): J. Á. Komenský prožil ve Fulneku nejšťastnější období života
  39. KUČERA, str. 75
  40. KUČERA, str. 74
  41. KUČERA, str. 78
  42. w: Seznam bitev třicetileté války#Česko-falcká válka (1618–1623)Nepřesvědčivé vítězství stavovského vojska vedeného Jindřichem Matyášem Thurnem nad císařským vojskem vedeným Karlem Bonaventurou Buquoyem
  43. KUČERA, str. 81: Průběh bitvy dodnes zůstává sporný. … O nějakém rozhodném vítězství sotva mohla být řeč.
  44. LIŠKA, str. 113
  45. PETRÁŇ, str. 208–209
  46. KUČERA, str. 85
  47. Reference viz též výše u data 1618-09-19 Obléhání Plzně
  48. w: Seznam bitev třicetileté války#Česko-falcká válka (1618–1623)První záznamůhodná bitva třicetileté války. Generál dělostřelectva ve službách českých stavů, Petr Arnošt Mansfeld, dobyl dobře opevněnou Plzeň.
  49. KUČERA, str. 82–84

Další odkazy a zdroje[editovat]