Diskuse:Krizové řízení pandemie/1.Kapitola - Plánování a reakce

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Výuka[editovat]

Ad výuka. Teď se teprve ukazují benefity společné tvorby výukových materiálů (Wikiknihy) a kurzů (Wikiverzita). Naše školy, léta razili teorii, že co se zdigitalizuje, to zústane u nich na webu, aby se tím mohly chlubit. To samé platilo i pro e-learning. Žádná centralizace, žádná spolupráce. A dnes to vypadá tak, že naši učitelé mají samostatně vyvýjet online výuku pro případ druhé vlny, ale ve svém volném čase a nedostanou za to ani korunu. Možná za takovédle sitace by se lépe prosadila ta spolupráce a centralizace. Proč proboha má každý učitel vyvýjet vlastní online kurzy, když je mohou vyvinout společeně ušetřit čas a zjistit, že je výsledný kurz i poměrně kvalitní. Proč mají být zdigitalizované materiály a nástroje roztroušeny všude po webu a tudíž těžko k nalezení, když mohou být na jednom místě? --Juandev (diskuse) 27. 6. 2020, 10:28 (UTC)

No to sice ano, ale tak jednoduché to není. Na začátku pandemie měli učitelé velmi rozdílné dovednosti ohledně informačních technologií a každý z nich měl jiné možnosti přístupu k těmto technologiím. Jistě nějak sehrálo roli, že již nějakou dobu existovalo směřování různými individuálním směry, velké množství různých aplikací. Mnozí z nich si neuměli představit jak by taková výuka měla v praxi vypadat a vstupovali tím do neznámých vod. I kvůli tomu jim bylo umožněno improvizovat, aby tak nebyli omezeni při hledání řešení. Improvizace v souvislosti s počáteční situací tak zákonitě musela vést k individuálním řešením a zpočátku to tak nějak řešily posvém. Toto se s systémy na počátku, když existuje mnoho neznámých i mnoho nezodpovězených otázek stává. Postupem času je, ale vidět posun směřující k jednotnosti. Začínají převládat ty metody a technologie, jenž se při řešení distanční výuky osvědčily a vytlačovat ty, které se toliko neosvědčily. Je jasné, že si distanční výuka prochází svou evolucí a proměňuje se. Tudíž potřeba a tím i poptávka po jednotnějších a centralizovanějších řešeních, jenž by v takovém případě ušetřili čas, vlastně roste. Otázkou pak je, nakolik učitelé znají například Wikiverzitu. Dle bakalářské práce ŽEBRÁK, Adam. Wikiverzita, otevřené vzdělávání. Brno, 2016. 46 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. neexistují další kvalifikační práce zabývající se nějak významněji Wikiverzitou což je vyjádřeno slovy:"V rámci zjišťování stavu současného řešení této problematiky u nás se mi nepodařilo najít žádnou vysokoškolskou kvalifikační práci, která by se detailněji zaměřovala právě na projekt Wikiverzity v rámci našeho vzdělávacího systému a prostředí." Nebo dle webu jedné základní školy (https://www.zstuchlovice.cz/skola/aktuality/distancni-vyuka-ocima-reditele-skoly-217cs.html) se učitel vyjadřuje že: "Přemýšlel jsem, jak by podobná výuka na dálku vypadala před pár lety, a moc jsem si to představit neuměl." Já bych prostě řekl, že se o možnostech Wikiverzity tolik neví a že její hojnější užívání je spíše otázkou propagace, zatímco jednoúčelové komerční řešení, kterých je na trhu mnoho svou propagaci mají přeci jen účinnější. Hold firmy se přeci jen více snaží aby prodali to svoje. --Kenjiro995 (diskuse) 28. 6. 2020, 05:22 (UTC)