Krizové řízení pandemie/1.Kapitola - Plánování a reakce

Tato stránka je součástí projektu:

Krizové řízení pandemie

Příslušnost: všeobecná

Stránka je součástí výzkumu "Krizového řízení pandemie"

Úvod

Cíle kapitoly

Cílem 1.Kapitoly - Plánování a reakce je výzkum pandemických plánů, výzkum hrozeb (hrozby zdravotní, ekonomické a další) a reakcí na jejichž pochopení může úspěšný pandemický plán vzniknout. Kapitola se také zabývá prevencí jenž u pandemických plánů chybí a vnímá tuto skutečnost jako zásadní nedostatek.

Dlouhý úvod do problematiky

Prováděcí plán představuje komplexní úsilí daného státu (popřípadě mezinárodní úsilí) identifikovat kritické kroky, které je třeba podniknout okamžitě a v nadcházejících dnech, týdnech, měsících a letech, aby bylo možné čelit hrozbě pandemie známého či nového původu a státního či globálního rozsahu.

Plán přiděluje zvláštní odpovědnosti ministerstvům a agenturám či krizovým týmům a dalším strukturám. A schopnosti tyto struktury rozšiřovat, dle vymezeného rozsahu či dodatečným schválením vlády. Dále zahrnuje opatření pokroku a harmonogramy provádění, aby bylo zajištěno, že splňuje cíle zadané vládou. Také je nutné těmto strukturám vládou přidělit zdroje a materiál, nebo dodatečně přidělit zdroje a materiál navíc. Takzvaně se předzásobit.

Takovýto plán bude časem revidován, protože pandemická hrozba se neustále vyvíjí, stejně jako se vyvíjí úroveň připravenosti na hrozbu. Z psychologického hlediska vyjádřené zjednodušeně a lidsky, to znamená "nezaspat", "nespat na vavřínech vítězství" , "nenechat se ukolébat", "počítat se změnou dopředu" atd. Akce, priority, časové harmonogramy a míry pokroku musí být průběžně přezkoumávány. Vývoj celkové i dílčí situace musí být taktéž průběžně přezkoumávány.

Tyto kroky jsou nástrojem plánování, které vtiskují plánu systematičnost a koncepčnost, pokud se provádí správně. Exitují i další nástroje plánování, které vtisknou plánu jeho systematičnost a koncepčnost, ale budou zmíněny v jiné části textu.

Revidování plánu musí odrážet změny v našem chápání hrozby a stavu příslušných schopností reagovat a užívat technologie, strategický průmysl a lidské zdroje tak, aby co nejefektivněji pomáhali řešit vzniklou krizi.

Aktivní angažovanost a plné zapojení všech úrovní státní správy a všech segmentů společnosti, a to i na komunitní úrovni, jsou zásadní pro činnou reakci. V těžkých dobách dokáže jednotlivcům poskytnou pomoc právě komunita lidí. Týká se například sehnání jídla či léků, hlídání dětí, dovoz jídla a léků, vyzvednutí receptu, šití roušek a mnoho dalšího. Sociální komunity jsou důležitou součástí a podporu při jakékoliv krizi.

Nesmí se však při tom zapomínat na podporu těchto komunit. Což lze uskutečnit nejen poskytnutím zdrojů či technologií ale hlavně komunikací s příslušnými orgány. Komunikace v takovém případě ze strany orgánů spočívá především v informování a inicializování potřeb, jenž jsou k užitku v dané situaci. To znamená definování potřeb, aby bylo jasné jak může komunita pomoci. Ze směru komunity k příslušným orgánům je zapotřebí informovat v podobě zpětné vazby, co komunita dělá a jak se tyto činnosti daří, popřípadě navrhovat a upozorňovat na nedostatky a další potřeby.

Nakonec však bude nejklíčovějším bodem strategie, chování samotných jednotlivců. Nakolik zodpovědní a ohleduplní budou k sobě i svému okolí.

Vývoj situace ve světě ohledně covid19 ukazuje, že v praxi je důležitou otázkou kdy začít provádět, tedy řídit pandemickou krizi. Kdy začít s opatřeními. Odpověď je triviálně jednoduchá, tedy začít co nejdříve. Popřípadě začít s preventivními kroky okamžitě, když hrozba vznikne nebo teprve hrozí. Preventivní opatření a preventivní reakce hraje při řízení krize pandemie zásadní roly. Přičemž cílem preventivní reakce je příprava nebo zamezení šíření co nejdříve a nečekat až se pandemie projeví. Lidé mohou být nakaženi dříve, než se u nich nemoc projeví. Zdá se, že u některých nemocí mohou lidé šířit pandemii ještě než se u nich projeví první příznaky. Součástí plánů by tedy měla být i prevence a preventivní reakce. Taková to preventivní reakce musí počítat s hlídáním letišť, přístavů popřípadě i jiných hlavních dopravních uzlů, kterými lze nemoc zavést.

Protože vznik pandemie může být rychlí a relativně nečekaný, je nutné mýt plán nejen pro místní, ale také pro cizince nebo místní v zahraničí. Tedy vyřešit otázku jak se postarat o občany z venku, aniž by dovnitř zavezli nemoc.

Někteří zdravotníci opakovaně zdůrazňují jak uvádí Martin Šamaj (Krizový management ve zdravotnictví, 2016) že: "terorismus, globalizace, epidemie s pandemickými výskyty, hromadná neštěstí a cestovní ruch zvyšují rizika spojená s poskytováním zdravotní péče, avšak mnohdy s představou, že nás se přeci nemohou dotknout. Opak je pravdou ..." Což podtrhuje potřebu připravenosti na tato rizika. Krizovou připravenost tak vnímá jako "... snížení účinku nežádoucích dopadů krizových jevů a v urychlenou obnovu (zotavení se z krize)", a dále tvrdí, že: "Připravenost můžeme vysvětlit definovat dvěma směry, a to na věcnou a lidskou dimenzi.". Přičemž vnímá věcnou dimenzi jako vycvičenost v procedurách a systémových postupech a lidskou dimenzi jako něco co souvisí s prací a profesními pozicemi, motivaci, pochopení poslání a porozumění rizikům.

Právě faktor porozumění rizikům je důvodem proč se neosvědčuje řízení vládou (pomocí politiků) ale volá se po řízení pomocí odborníků. Odborník má blíže k porozumění než pouhý politik. K řízení v takovém případě vyžaduje zkušené imunology a experty na řešení pandemií a krizové manažery z pohledu řízení a z pohledu dalších zaměstnanců jde o policisty, příslušníky hasičského nebo záchranného sboru atd. Dále jsou zapotřebí různé podpůrné, účelové a poradní týmy. Přičemž poradním týmem rozumím takový tým, složený s různorodých odborníků, určených k hledání určitých řešení a studování jejich proveditelnosti. Může se jednat i o právníky poskytující rady holeně legislativy nouzového stavu, IT specialisté na bezpečnost, nebo IT specialisté na využívání IT technologií, vojenští a ekonomičtí poradci atd. Za poradní týmy lze považovat i některé orgány a rady jako například Hospodářská komora nebo rada Národní banky. Podpůrné týmy jsou takové týmy, provádějící spíše podpůrnou činnost, jenž umožňuje chod krizového řízení nebo jej posiluje. Jedná se často o administrativní činnosti a logistickou podporu. Pod pojmem účelové týmy rozumím takové týmy, které slouží k velmi specifickým účelům. Tyto týmy vznikají spíše za pochodu podobně jako týmy podpůrné.

Jak uvádí Martin Šamaj (Krizový management ve zdravotnictví, 2016):"... v širším kontextu, a z hlediska soudobých požadavků, je třeba krizovou připravenost organizace chápat komplexněji..." Protože řízení pandemické krize je složitou a velice komplexní záležitosti. Jak už jsem naznačil víše, tak se řešením pandemie účastní veškerá ministerstva, veškeré úrovně státní správy, policie , hasičská a zdravotní záchranná služba. Různé týmy expertů, komunit, hospodářské, ekonomické a bankovní rady , nemocnice, a v případě covid19 v roce 2020 také péče pro dlouhodobě nemocné, domovy důchodců či pečovatelské domy. Což všechno dohromady znamená, že se řešení pandemické krize účastní velké množství lidí, kteří musí být nějak řízeni a organizování. Což je velká logistická i manažerská výzva.

Strategické plánování

Strategické plánování je systematický způsob jak organizovat budoucí činnosti. K jejich organizování hledá vhodnou vizi a cíle a hledá pro ně podporu v dané organizaci (systému). Jedná se o proces promyšleného, do budoucnosti hledícího a dlouhodobě usměrňovaných činností. Přičemž jeho výstupem je vypracovaný plán na jehož základě se činnosti provádějí.

Jakékoliv plánování vyžaduje strategickou formu myšlení a každý plán ať se týká čehokoliv obsahuje:

1. Definice cílů
2. Zvolení prostředků k dosažení cíle
3. Akumulaci a alokaci zdrojů
4. Aktualizaci plánů na měnící se situaci
5. Koncovku (závěr)

Zatímco definování cílů sjednocuje lidi pracující na projektu, tak naopak zvolení prostředků k dosažení cíle lidi spíše rozděluje. Lidé nemají většinou výhrady k cílům, ty často dokonce vypadají pěkně, ať už jsou právně zvoleny nebo ne. Výjimky samozřejmě existují. A to především u zaměstnanců, kteří jsou potenciálně schopni nebo touží po povýšení. Nebo jsou dodatečně vzdělání a schopní rozpoznat chybně zvolené cíle a uvědomují si důležitost správně zvolených cílů. A tak dále. Největší potíží však zůstává zvolení prostředků k dosažení cíle. Obvykle co člověk to jiný názor. Delegovat zvolení prostředků však prakticky téměř nejde (v praxi nefunguje). Avšak lze delegovat výzkum hledající možné prostředky k dosažení cíle. Nelze to delegovat proto, že každý má jiný názor. Rozhodnout nakonec musí hlavní stratég plánu. Obecně tedy lze říci, že je možné delegovat jen některé především dílčí činnosti, zatímco klíčové strategicky důležité činnosti si musí hlavní stratég ponechat pro sebe.

Přičemž strategické řízení (Strategic management) je řízení zaměřené na dlouhodobé plánování a směřování k cíli. Hlavním a zásadním bodem strategického řízení považuji definici cílů a stanovení prostředků k dosažení cílů. Strategickým řízením lze zajistit, aby se potřebné kroky a rozhodnutí neděli náhodně. Což vede k vyšší efektivitě využívání zdrojů, k zavádění promyšlenějších opatření a celkově přispívá k systematizaci a obvykle vede k minimalizaci opakujících se chyb. Dále napomáhá situaci předvídat a zvyšuje připravenost.

Obecně lze vnímat strategické řízení jako komplexní manažerskou disciplínu, přičemž často vnímá strategické řízení jako umění a vědu spolu s dovedností formulovat a komplexně rozhodovat a následně plnit vše potřebné a naplánované. Protože stratég uvádí směr, je nutné aby si vyvinul cit pro změnu směru. Také proto, lze vnímat strategické řízení jako formu umění.

Kdo chce dobře zvládat řídit jakýkoliv složitější projekt (nejen krizové řízení), musí se naučit dobře řídit své projekty. Úspěšnost v řízení složitějších projektů je tak důležitou referencí a mělo by být základním předpokladem k řízení krize. K řízení natolik komplexního projektu jako je krizové řízení pandemie je jistě zapotřebí kromě porozumění pandemií a strategického myšlení, také určitá úroveň abstraktního myšlení a jisté úrovně univerzálnosti i multioborovosti. Aby tak byla zajištěna komunikace mezi jednotlivými obory a specializacemi, protože každá profese má svůj slovník a žargon, své metody činností, zvyky a své potřeby.

Improvizace v krizovém řízení

Protože strategické plánování je především o systematické činnosti, může se na první pohled zdát, že improvizace při krizovém řízení nemá místo. To je ale pouze falešná představa. I přestože, je nutné, aby byli veškeré kroky při pandemickém řízení co nejvíce systematické, nelze nikdy naplánovat každý krok. Obzvlášť pokud se situace vyvíjí odlišným směrem než se očekávalo, nebo je situace natolik vážná a složitá, že vzniká chaos, nelze se v takovém případě improvizaci vyhnout a může být jedinou možností jak řešit konkrétní dílčí problémy. Situace si také může žádat změny a vývoj krizového řízení a tím i jeho budování, defacto za pochodu.

Protože se nelze během krizového řízení improvizaci vyhnout, je nutné ohlídat, aby se z improvizace nestal zvyk. Pokud je hodně činností řešeno improvizací a nikoliv uskutečňování naplánovaných kroků, stává se z opakované užívané metody zvyk. Pokud taková situace nastane, bude se řízení jevit více chaoticky a nesystémově. Veřejnost potom může dospět k názoru, že činnosti s řízením pandemie jsou spíše nahodilé. A to i přesto, že veškerá hlavní rozhodnutí budou učiněna strategickým řízením.

Při improvizaci se často bojuje s časem a nedostatkem prostředků či nedostatku běžných známých možností. Proto by řešení pomocí improvizace mělo být co možná nejednoduší a nejelementárnější. Je však třeba si uvědomit, že ne vždy jsou jednoduchá řešení vhodná. Složitější a komplexnější problémy často vyžadují propracovanějších řešení. Takovéto komplexní problémy je lepší řešit plánováním, což stojí nějaký čas.

Nelze proto jednoznačně říci jestli je lepší operativní řešení (improvizace) nebo strategické řešení (plánování), to vždy záleží na charakteru problému. Proto lze jakýsi punc manažerské kvality vidět ve schopnosti řešit problémy.

K řešení problému je tedy nutné jakési porozumění problému a toho jak věci fungují. Není však vždy nutné, aby ten kdo vykonává řešení problému nutně problému rozuměl, protože lze celý proces rozložit na řízení a provádění. Je zapotřebí oborníka, který analyzuje, porozumí problému a zvolí řešení a člověka jenž je schopen vykonat instrukce zadané odborníkem. Tento rozložený proces se testuje ve zdravotnictví jako virtuální řízení. Obvyklejší je však, když oborník nejen hledá řešení, ale také řešení provádí. Rozložení činností lze provést tam, kde není dostatek odborníků ale dostatek zaučených k provádění činností.

Více než jedna strategie

Strategický plán může obsahovat více než jednu strategii, avšak pouze jediná musí být ta hlavní. Ta celkově shrnuje hlavní směřování plánu a stává se koncepcí. U složitých a komplexních projektů jako je řízení pandemické krize jsou dále hierarchicky rozpracovány jednotlivé podřízené strategie, patřící jednotlivým podřízeným orgánům různých úrovní.

Protože vývoj jakékoliv strategie trvá dlouhou dobu, je v případě řízení pandemie nutné, aby se vyvíjel seznam použitelných strategií. Tedy podobně jako je tomu v armádě.

Pandemická hrozba

Souhrn: Pandemická hrozba

Pandemické plány na covid19 2020 vycházejí především z pandemických plánů na chřipku, protože se jedná o novou nemoc a chřipkové plány jsou tomu nejbližší. Protože je nová nemoc tak odlišná a neustále překvapuje, jsou proto tyto chřipkové pandemické plány zcela nedostatečné. Novým východiskem jsou 3 možnosti:

1. Vytvoření univerzálního pandemického plánu pro nemoci které neznáme, ale budoucnu jistě přijdou => takový systém je velice složité vytvořit
2. Vytvoření pandemických plánů rodiny coronavirů (covid19, SARS, MERS), protože jsou si rodově příbuzní => i přes příbuznost je covid19 velice odlišný
3. Vytvoření pandemického plánu speciálně pro covid19 => specializovat, se umožní řešit tuto konkrétní nemoc a její pandemie a epidemie efektivněji ale neřeší ostatní nemoci, jenž se svým charakterem liší.

Jsem tohoto názoru, že by měli vznikat pandemické plány všech tří typů nebo minimálně univerzální pandemický plán a konkrétní pandemický plán a tyto plány dál zdokonalovat. To vidím jako jedinou možnost, být skutečně připraveni na nejen nové a známe hrozby ale i na ty které neznáme ale teprve přijdou. Je nutné si také uvědomit, že ani nejlepší plán nás neochrání, a to nejen protože, že neexistuje nic jako dokonalý plán, ale hlavně proto, že je rozdíl mezi existencí plánu na papíře a jeho prováděním v praxi.

Musíme se poučit z některých asijských států jako Tchaj-wan, Japonsko, Jižní Korea, Vietnam; kteří zvládli pandemii covid19 2020 díky systému preventivní reakce (mají zkušenosti z SARS a MERS) a dalších činností. Především preventivní reakce je v ČR, Evropě ale i ve zbytku světa nedokonalá, nepropracovaná až v katastroficky nefunkční.

Při studiu různých pandemií a nemocí od Černého moru, přes různé chřipky, Ebolu, SARS, MERS, a nově také covid19, jsem zjistil, že všechny tyto epidemie a pandemie spojují stejné charakteristické principy, které se jen díky rozdílné době, kultuře a technologií a typu nemoci lišily pouze svým použitím. Univerzální pandemický plán, by proto měl stavět na těchto opakujících se principech:

• Nemoci se šíří tam, kde najdou dostatek hostitelů, kteří jsou ve vzájemném kontaktu (velká města a všude tam kde je přítomno mnoho lidí najednou, mnoho zvířat najednou nebo kombinací obojího)
• Nemoci se šíří tak rychle, jak rychlá a mohutná je doprava
• Nejzákladnějším opatřením od starověku je izolace (karanténa, držení sociálního odstupu)
• Při pandemiích dochází k vyřazení práceschopnosti obyvatelstva a to už od starověku (má dopad na zemědělství a ekonomiku)
• Pandemie se často objevuje ve vlnách (i Černý mor, nebo španělská chřipka a další), ale začínají často jako lokální ohnisko nebo soubor lokálních ohnisek pokud je nemoc již ve světě velmi rozšířená (například běžná chřipka)
• Viry se rychle vyvíjejí a vznikají nové a nové kmeny, jen u chřipky jich jsou miliony (není to tedy nic neobvyklého)
• Základní preventivní obranou je hygiena: dezinfekce prostor a povrchů, mytí rukou, nedotýkání se obličeje, nepodávání rukou, tepelné zpracování jídla, převaření vody atd. (desinfekce a teplo ničí bakterie a viry, ale konkrétní viry a bakterie jsou různě odolné), hygiena zrála svou roli i při pandemii moru ale i jiných infekčních onemocnění jako žloutenka, úplavice atd.
• Není možné se spoléhat se vším na doktory, lidé se musí snažit žít zdravě a předcházet nemocím, protože některé nemoci mohou u některých pandemií být závažným faktorem zhoršující průběh nemoci pandemické, protože organizmus už je oslabený.

Tyto univerzální principy se dají shrnout do principů:

• Prevence
• Rychlá reakce
• Adaptace na měnící se vývoj

Porovnání pandemických plánů USA a ČR

Vláda ČR (Pandemický plán České republiky) definuje pandemii jako: "Pandemie je epidemie velkého rozsahu zasahující celé kontinenty. Jedná se tedy o výskyt onemocnění s vysokou incidencí na velkém území (kontinent) za určité časové období. Podle definice WHO je pak pandemie chřipky charakterizována šířením pandemického viru v komunitách v alespoň 2 zemích jednoho WHO regionu a alespoň v jedné zemi z dalšího WHO regionu." A řeší v ní především různé varianty chřipek. Jako například H2N2 – asijská chřipka z roku 1957; H3N2 - hongkongská chřipka z roku 1967; H5N1 (tzv. ptačí chřipka); nebo H1N1 - Mexická prasečí chřipka z roku 2009. Neřeší však nemoci typu Ebola, Sars, Mars a jiné.

Spojené státy nejsou na tom o moc lépe. Sice je v National Strategy for Pandemic Influenza: Implementation Plan z roku 2006 zmíněna historie různých pandemií, ale zvláštní pozornost věnuje také především chřipkám. Probírá riziko, které představuje rezervoár ptáků:"Vědci se domnívají, že chřipka ptáků nebo ptáků hrála roli v posledních třech pandemiích. Současná obava z pandemie vyplývá z bezprecedentního vypuknutí chřipky H5N1 u ptáků, která začala v roce 1997 a rozšířila se mezi populacemi ptáků v Asii, Evropě a Africe. Virus prokázal schopnost infikovat více druhů, včetně stěhovavých ptáků, prasat, koček a lidí." A vůbec nepředpokládá v roce 2006, že H5N1 způsobí nějaké potíže, ale uznává, že nějaké potíže jistě v budoucnu nastanou:"Není možné předpovědět, zda virus H5N1 povede k pandemii, ale historie naznačuje, ale že v budoucnu se objeví další nový chřipkový virus a ohrozí nechráněnou lidskou populaci." O tři roky později v roce 2009 dochází k epidemii nového A/H5N1 v Mexiku a začíná tím Mexická prasečí chřipka. První případ se v Mexiku objevil 18. března 2009.

Dokument National Strategy for Pandemic Influenza: Implementation Plan z roku 2006 se také věnuje ekonomickým dopadům ve formě všeobecného varování: "Hospodářský a společenský úpadek, v důsledku pandemie chřipky by mohl být významný. Výpadek ve více odvětvích souvisejících s osobními nemocemi, nemocemi v rodinách, strachem z nákazy nebo opatřeními v oblasti veřejného zdraví omezujícími kontakt s ostatními by mohl ohrozit fungování kritické infrastruktury, pohyb zboží a služeb a fungování institucí, jako jsou školy a vysoké školy. Pandemie by tedy měla významné důsledky pro ekonomiku, národní bezpečnost a základní fungování společnosti." Spojené státy si tedy byli rozhodně vědomi toho, jaké ekonomické riziko pandemie v sobě obsahuje. Možná tato obava z ekonomického výpadku sehrála i svou roli při covid19 v roce 2020 v souvislosti s pomalým vyhlašováním karanténních opatření, a to skoro až k nechuti ke karanténě. Jejich vláda také v první řadě, řešila ekonomická opatření, jako například odklady plateb za nájmy se zákazem vyhození z pronajatého bytu, a také podporu v nezaměstnanosti. Až s dramatickou situací v New Yorku, se začínaly objevovat větší karanténní opatření v některých městech a částech. K úplné karanténě prakticky nedošlo. Nutno podotknout že asi největší roli v tom sehrála mentalita Američanů, kteří si svou svobodu hájí a váží i za cenu zdraví a života.

Zatímco Vláda ČR (Pandemický plán České republiky) v kapitole Odhady možných ekonomických důsledků pandemie už uvádí odhad starty v HDP i nejohroženější skupinu: "Z pohledu zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích národního hospodářství je nutné rozlišovat různé stupně nakažlivosti (50 %, 45 %, 40 %, 35 %) a zároveň i různé stupně důležitosti z hlediska chodu ekonomiky a bezpečnosti státu. Při takto nastavených parametrech by do 10 dnů onemocnělo řádově 40 % pracovníků ve skupině nejohroženějších (lékaři v první linii, městská doprava), 27 % ve skupině ohrožených a důležitých pro chod ekonomiky a bezpečnosti státu (lékaři, zaměstnanci dopravy, obchodu, veřejné správy a obrany), 12 % pracovníků ve skupině méně ohrožené (ostatní produkční odvětví národního hospodářství – i strategicky důležitá, ale s menší koncentrací osob jako např. energetika) a 4 % pracovníků ve skupině nejméně ohrožených (ostatní veřejné služby, finanční zprostředkování, zemědělství, lesnictví). " Z makroekonomického hlediska odhaduje český plán, že epidemie odezní po 90 dnech, přičemž odhaduje v takovém případě pokles ekonomiky až 2% HDP. Protože tento plán počítá hlavně s chřipkou, jsou takováto čísla relativně reálná. Neboť zdravotní dopady v průběhu pandemie 2009 se naštěstí nenaplnily. V případě covid19 2020 se ukazuje, že čísla budou s největší pravděpodobností vyšší a to výrazně. Je třeba brát v úvahu, že každá pandemie je jiná, a to i v případě že by se jednalo o stejnou nemoc.

Je jistě dobré, když český plán obsahuje čísla odhadů, ale protože je každá pandemie jiná, je nutné zapracovat univerzálnější pojetí ekonomických dopadů. Vláda při plánování uvolňování opatření a plánování restartu ekonomiky narazila na skutečnost, že neměla přehled o tom jaké druhy ekonomických subjektů (firem, podniků, živnostníků) zavřela. Protože vydání uzavření ekonomických subjektů bylo definováno velmi obecně, ale při řízeném uvolňování bylo zapotřebí je otevírat chytře a postupně. Právě v tento okamžik si vláda začala uvědomovat co všechno vlastně zavřela.

V případě covid19 v 2020 česká vláda, řešila náhrady dopadů pandemie na ekonomiku až při plánování uvolnění. Zatímco USA řešilo náhrady již na začátku pandemie a v jeho průběhu jej aktualizovala a vylepšovala dle měnících se podmínek. Bude zapotřebí nějakého časového odstupu, aby se ukázalo nakolik bylo USA ve svém snažení mírnění ekonomických dopadů úspěšné, aby se dalo analyzovat co se povedlo a co ne. Avšak ohledně řízení ekonomických dopadů, by si česká vláda měla vzít příklad z USA. Z hlediska včasné reakce by si naopak měla USA vzít příklad z ČR. Z čehož vyplívá, že je dobrý nápad analyzovat to co se povedlo a nepovedlo u ostatních zemí, aby tak vzniklo srovnání. A to ne jenom z hlediska ekonomiky ale s průběhem pandemie vůbec.

Zatímco USA alespoň zmiňuje že pandemie určitě zasáhne fungování škol a vysokých škol, tak plán ČR se o problematice školství nezmiňuje vůbec a to přestože lze očekávat, že v případě chřipkové pandemie budou školy uzavřeny. Při covid19 2020 také došlo v ČR na uzavření škol a díky nutnosti řešit výuku, tak školy improvizaci přešly na distanční výuku. Školy tak vstoupili do relativně neznámých vod. Přechod nebyl a pořád není snadným krokem. Vyvstaly na povrch různé problémy spojené s distanční výukou. Mnozí učitele se museli učit jak zacházet s počítačovými technologiemi (ne všichni to umějí). Děti a rodiče si stěžují na přehlcenost zadanými úkoly. Dále se ukázalo jako problém, že všechny rodiny nemají počítač. Na povrch tak vyplavalo mnoho překážek a problému a jejich řešením za pochodu získává školství cenné dovednosti. Rozhodně by se vyplatilo tuto problematiku zkoumat a výsledky zúročit v pandemickém plánu. Wikiverzita se zabývá distanční výukou zde na "Distanční výuka" a wikipedie zde "w:Distanční vzdělávání". WIKIVERZITA (Distanční výuka) upozorňuje na skutečnost, že: "distanční výuka může prohlubovat sociální rozdíly, potažmo sociální vyloučení" protože "existuje korelace mezi menší dostupností komunikačních technologií a sociálním znevýhodněním žáka" a "schopnost motivace koreluje se sociální sílou rodiny, takže žáci z rodin sociálně slabších častěji z výuky odpadnou".

Pandemické dopady na ekonomiku

Zatímco pandemické plány řeší ekonomiku spíše okrajově, existují dokumenty jenž se na ekonomické dopady pandemii přímo specializují. Například HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA (ECOSOC) (Dopady pandemií na světové hospodářství, 2009), jenž se věnuje v té době aktuálními otázkami jako například Mexickou chřipkou jenž v roce 2009 byla. A o současných dopadech covid19 2020 na ekonomiku řeší studie z webu od ERSTE ASSET MANAGEMENT (Ekonomické dopady epidemie a pandemie, 2020) a DELOITTE (Ekonomika v době pandemie: Hospodářská politika v Česku i zahraničí,2020). Všechny uvedené jsou zajímavé a stojí zato je studovat.

HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA (ECOSOC) (Dopady pandemií na světové hospodářství, 2009) se dokonce významně liší definicí toho co to pandemie je, oproti plánu ČR a je uvedeno že: "Pandemie není intenzivnější formou epidemie. Na rozdíl od epidemie, pandemie vzniká, pokud se v populaci objeví nový subtyp infekční nemoci. Protože lidské tělo nemá vytvořeno protilátky vůči tomuto novému onemocnění, to je pak schopno šířit se závratnou rychlostí. Dochází k ní onemocnění až 25% celosvětové lidské populace, k nadměrné úmrtnosti (oproti sezonním chřipkám) a narušení sociálního a ekonomického systému." Přičemž jako svůj zdroj této definice uvádí právě Pandemický plán ČR.

Dokument hovoří v HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA (ECOSOC) (Dopady pandemií na světové hospodářství, 2009) o Mexické chřipce jenž tehdy v 2009 řádila že: "Současný stav je obtížné zachytit, neboť nakažených přibývá astronomickou rychlostí, přičemž laboratoře evidují jen malou část. Smysl nyní má již jen evidence obětí. Názorný příklad: Rusko má potvrzených 1349 případů, nicméně vedoucí moskevského virologického institutu Dmitrij Lvov oznámil, že navzdory stovkám oficiálně nakažených, jdou skutečná čísla do desetitisíců." a dokazuje svá tvrzení o server Novinky.cz.

Ekonomická rizika

Dokument v HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA (ECOSOC) (Dopady pandemií na světové hospodářství, 2009) o dopadech pandemie na ekonomiku pohlíží jako na něco co není snadné dopředu predikovat co závisí na několika faktorech jenž činí pandemie jedinečnými: "Hospodářské důsledky pandemií závisí na jejím rozšíření a smrtnosti. Je velice obtížné určit její možné dopady. Děje se tak pouze na základě srovnávacích analýz s pandemiemi proběhnuvšími ve 20. století." Dokládá tak, že v praxi se používá pouze srovnávací metoda k analýze dopadů na ekonomiku v případě pandemie. Přičemž tyto pandemické dopady dělí na krátkodobé a dlouhodobé. Každé kategorie se věnuje samostatně. V případě krátkodobých dopadů uvádí že: "V případě vypuknutí pandemie by se nejvíce zasaženým stal okamžitě zdravotnický sektor. Zdravotnická centra by stala přetíženými a jejich personál by byl vystaven riziku onemocnění, což vyústí v ještě vyšší zatížení těchto center. Péče o neakutní choroby bude silně omezena." Což jsme mohli vidět i v případě covid19 2020. Ale také: "Dalším okamžitým dopadem je omezení cestování a aktivit, které vyžadují sociální kontakt. Je pravděpodobné, že vlády nařídí zákaz transportu z a do ohniskových míst nákazy. Dále z důvodů obav z nákazy se lidé budou snažit o sebekaranténu - tedy o nevycházení a omezení kontaktu s ostatními lidmi." Což je také velmi známí scénář ze současnosti. Spíše bych řekl, že lidé budou mít tendenci se chránit a to v případě, že se budou bát (cítit se ohroženi). A v případě velkých zemí jako je USA a Rusko, se bude projevovat tendence spíše zlehčovat a nevnímat. Dojde k vzestupu konspiračních teorií a občanské neposlušnosti. Dokument vidí ekonomická rizika v nepřítomnosti lidí v zaměstnání. Po zkušenostech s covid19 2020, lze pouze souhlasit. A je proto zřejmé že: "individuální snaha lidí zabránit vlastní infekci má silně negativní důsledky pro hospodářství. Pochopitelně nelze obyvatelstvu v těchto snahách bránit, nicméně je možné zredukovat dopady davové hysterie kvalitním a realistickým informačním servisem." Ani v současné covid19 2020 se nelze tomuto jednání spírat a i v současnosti spatřují lidé rizika ve špatné informovanosti pocházející od vlády.

Protože "individuální snaha lidí zabránit infekci má silné negativní důsledky pro hospodářství" je nutné snahu systematizovat, koordinovat a především řídit. Což lze uskutečnit díky vhodnému pandemickému plánu a rozhodně mi tato činnost neměla chybět nebo být vládou podceňována. Lidé cítící se ohroženi budou skupovat potraviny, léky a hygienické potřeby a "pochopitelně nelze obyvatelstvu v těchto snahách bránit, nicméně je možné z redukovat dopady davové hysterie". Lidé se musí do jisté míry předzásobit, aby vydrželi těžké dny a nechodili do krámu každý den. Ve výsledku tak bude v krámech méně lidí což znamená větší bezpečnost v případě pandemie. Jestli dělat zásoby na 14 dní nebo měsíc záleží spíše na dobrém odhadnutí situace, než aby se dalo říci nějaké univerzální číslo. V případě covid19 2020 se v ČR zdá optimální zásoba na 14 dní, zatímco zásoby na jeden měsíc působí v současnosti přehnaně. Pokud by se však situace výrazně zhoršila, není vyloučeno, že ani zásoby na měsíc nemusí stačit. I v případě onemocnění a uvalení karantény, kdy osoba nesmí jít do krámu se dalo v ČR v mnoha případech ošetřit komunitní službou jenž pomáhala lidem doručit nákupy, vyzvednout léky atd. V případě úplného uzavření nějaké oblastí (města, vesnice, obce) však problém vzniknout může. Na začátku pandemie covid19 v 2020 v ČR došlo k situaci uzavření některých malých oblastí a současně bylo nařízena povinnost nosit roušky. Protože nebyly, nesměli bez nich dovážet do uzavřených oblastí zásoby. Odříznuté zásobování těchto oblastí způsobovalo problémy tamnímu obyvatelstvu. Díky tomu, že lidé po celém ČR začali roušky šít, se situace změnila a zásoby mohli do uzavřených oblastí proudit. České roušky tak skutečně zachránili některé lidí před vyhladověním.

Hlad

Zatímco v Británii došlo při covid19 2020 k jiné hladové situaci uvedené v Novinky.cz, kdy panikařící Britové nejdříve vykoupili obchody a poté zjistily, že tolik potravin doma nepotřebují a tak zase hromadně potraviny vyhazovali. Šlo o řetězec událostí jejichž motivem byl strach a hysterie. V každém případě to vedlo k dalším událostem, že najednou bylo v uzavřených oblastech nedostatek potravin. Potravinové humanitární banky se také rychle vyprazdňovaly. A vyspělým Britům najednou začal hrozit hlad uvádí Novinky.cz. ). Tato skutečnost přímo podtrhuje důvody k organizovanému řízení situace ke zmírnění dopadů krize a také dokládá skutečnost, že "individuální snaha lidí zabránit infekci má silné negativní důsledky pro hospodářství" protože, pokud se neorganizovaná masa lidí, začne chovat neřízeně a nesystematicky, změní se v jeden velký chaos a z chaosu povstane panika. Jak je z obou článku hladovějících Britů patrné. Tak 1.4.2020 Britové vyhazují nakoupené jídlo a už 15.4.2020 jim defacto hrozí hladomor. Situace se vyvinula tak rychle, že ani Britská vláda nestačila zareagovat.

Už 5. května Británie řešila kdo bude sklízet úrodu "Nezaměstnaní na pole. Britská vláda řeší, kdo letos sklidí úrodu". Kvůli pandemii chybí zahraniční dělníci jenž pracují na poli. "Kvůli koronaviru i brexitu se tamní zemědělci potýkají s nedostatkem lidí, kteří by sklízeli úrodu. Tuto práci v minulosti vykonávali hlavně migranti z východní Evropy." Situaci chce tamní vláda řešit tak, že: "Teď britská vláda farmářům doporučuje, aby zaměstnali lidi, kteří přišli o práci kvůli pandemii."

V Hladové USA velkou měrou významně přispěla vláda svou neschopností managementu a řízení krize, a to možná dokonce více než v Británii. Ekonomický dopad je sice v USA velký, ale zatím ne tak strašidelný. Nicméně vývoj dává tušit, že pravděpodobně bude. Dle WIKIPEDIE (w:Pandemie covidu-19 ve Spojených státech amerických, Rozmach pandemie): "Ke dni 7. dubna 2020 bylo nejvíce zjištěných nákaz ve dvou spolu sousedících unijních státech na severovýchodě, a to ve státech New York (130 689 případů) a New Jersey (41 090 případů). Na tyto dva státy připadalo celkem 171 779 nakažených lidí, t.j. 50,4 % všech případů v celých USA." mezi tím už "Ke dni 20. dubna 2020 bylo ve Spojených státech celkově 801 120 osob nakažených nemocí COVID-19. Na tuto nemoc zemřelo ke stejnému dni 42 980 osob. Zotavených lidí bylo 73 527" Což Wikipedie dokládá zdrojem (https://coronavirus.1point3acres.com/en). Zato 27. dubna 2020 už mají USA nejvíce nakažených na světě. Přesto všechno vláda 31. dubna rozhodla, že "pošlou Itálii zdravotnický materiál za 2,4 miliardy korun" uvádí idnes.cz. Avšak 14. dubna již Američané posílají potraviny určené pro olympiádu (která byla odložena) do potravinové banky. "Americký olympijský a paralympijský výbor USOPC věnoval více než osm tun jídla potravinové bance v Colorado Springs" uvádí idnes.cz. Protože jídlo začíná pomalu chybět a je třeba urychleně situaci řešit aby se nezhoršila do kritické situace. Jenomže už 7.4.2020 přestávají potravinové banky stíhat vydávat potraviny. Na některých místech USA tak začíná propukat hlad.

Bylo sice šlechetné že USA poslaly do Itálie zdravotnický materiál a to dokonce už v době kdy propukala vysoká pandemická krize v New Yorku s tím že: "Podle prezidenta má jít o vybavení, které nebudou Spojené státy potřebovat". Když v zápatí i přes různé humanitární dary a opatření začali mít potravinové banky problémy. Vláda USA rozhodně neodhadla velikost ekonomických dopadů zhoršující se pandemické situace. K jejich dobru snad pouze dodat, že odhadnout ekonomické dopady byť na týden dopředu u tak rychle a dramaticky měnící se situace rozhodně není snadné. Dokonce zareagovaly na doplňovaní potravinových bank okamžitě jak se objevili první náznaky problémů. Přesto všechno jejich reakce nestačila a tato situace se dál vyvíjí v negativním trendu.

Protože v 16. května dávají zemědělci v USA vědět, že "likvidují úrodu, nemají odbyt a sklízet se jim nevyplatí" uvádí novinky.cz. Jako důvod proč se jim sklízet nevyplácí uvádějí, že jsou zavřené restaurace kam velká část čerstvé zeleniny za běžných okolností putovala. Čerstvá zelenina tak může začít po nějaké době chybět. I pokud zareagují zemědělci v takovém případě okamžitě a začnou v okamžiku nedostatku a zvýšené poptávky znovu pěstovat ve velkém. Bude existovat jisté zpoždění než zelenina dozraje do sklizně. To znamená, že pokud dojde ke dramatické změně a velkému obratu situace, nebude možné situaci řešit hned ale z poměrně velkým zpožděním. Mohou sice dovážet z jiných míst, ale pokud i jiná místa na tom budou podobně nebo dokonce hůře, pak se situace stane katastrofickou. Podobné problémy už totiž začíná nějakou dobu mít i Evropa, například Francie a hlavně Německo. I když v takovém případě jde o fakt, že kvůli karanténám nejsou lidi. V takto vyvíjecí se situace, ale nemůže žádný zodpovědný stát spoléhat, že zeleninu doveze odjinud. I jinde může být situace podobná nebo horší. Soběstačnost tak bude hrát veledůležitou roli i při řešení ekonomických dopadů. Možná dokonce tu nejdůležitější!

V České republice potravinové banky od vyhlášení nouzového stavu získaly a přerozdělily cca 300 tun potravin. To znamená, že jejich sklady prošlo dvojnásobek množství potravinové pomoci než za normální situace. Až 50 % občanů ČR očekává výraznější zhoršení své ekonomické situace, a to hlavně ohledně platů nebo ztráty zaměstnání. I proto potravinové banky získaly potravinové dary od supermarketů Teska, Albertu, Lidlu a pomoc zvažuje i Penny. Tyto dary dostaly potřební, například lidé v karanténě a jiní lide v potravinové nouzi. Potravinové dary dávají také školní jídelny, hotely a restaurace. Potravinová banka v Praze, rozdala v březnu během 10 dní až 150 tun potravin. Potraviny jsou tříděny na trvanlivé a netrvanlivé, a podle toho s nimi při rozdělování zacházejí. Potraviny se dávkují do balíčků a tyto balíčky se rozdávají výdejních místech. Lidé žádající výběr potravinového balíčku, musí předložit doklad úřadu práce nebo sociálního odboru, aby prokázali že nacházejí v potravinové nouzi.

Tři dny předtím než vyšel článek že v USA likvidují úrodu (tedy 13. května 2020), vyšel článek o tom, jak v ČR "Potraviny prudce zdražily. Citrony nebo brokolice dokonce o půlku". Je evidentní, že zdražila zejména čerstvá zelenina, které je z výše uváděných důvodů nedostatek. Zadržovat však začali i ostatní potraviny včetně masa. Článek uvádí, že potraviny zdražily v dubnu až o 7,8 %, alkoholické nápoje a tabák o 4,3 %, odívání a obuv o 3,6 %, bydlení a voda a energie a palivy o 3,5 % a tak dále. Naopak zlevnila doprava o 3,8 %, pošta a telekomunikace o 4,9 % a tak dále.

Určité kapacity a energie pěstovat však byli, protože o dva dny dříve tedy 11. května 2020 vyšel článek "Chtějí pěstovat víc českých rajčat, ale narazili na bankovní úředníky". . Kde se píše, že "Zlínský holding NWT manželů Vítkových s dvoumiliardovým obratem dodává českým obchodním řetězcům rajčata, která pěstuje v obřích sklenících. Dostavbu další etapy komplikuje žádost o úvěr." Protože banky si začali dávat pozor komu půjčují aby ve výsledku neprodělali. Nechtějí půjčovat ani zavedeným firmám, které rozšiřují pěstování v době, kdy je poptávka čím dál větší. Není totiž jasné, jak se situace změní, za nějakou dobu jakmile již rajčata znovu dozrají. Což evidentně komplikuje nastartování ekonomky. Nepodařilo se mi zjistit jestli je tento případ ojedinělí, nebo se jedná o pravidlo. Ovšem situace se dala očekávat, protože pěstování nebo chov chvíli trvá a v době, kdy je budoucnost nejistá se nedá nic předvídat.

Přesto se zdá že alespoň, "Koronavirus nahrál náhražkám masa. Při jejich výrobě nehrozí nakažení." Zatímco zpracování pravého masa se kvůli epidemii komplikuje a dochází tak ke zmiňovanému zdražování masa. Článek totiž uvádí, že: "Trh s rostlinnými náhražkami masa nabírá na síle, a to i díky dopadům koronaviru na americký dodavatelský řetězec." A dále upozorňuje, že: "Oproti českým zákazníkům, kteří pamatují nedostatek masa v regálech prodejen či ve výloze u řezníka z minulého režimu, se Američané s podobným nedostatkem setkávají úplně poprvé." To proto, že:"Koronavirus tvrdě udeřil i na masný průmysl, a pokud není zaměstnanec masných producentů přímo nemocný, tak musí zůstat doma z karanténních důvodů. Američané si tak zvykají na pohled do vyprázdněných chlaďáků, ze kterých dříve málem vypadávaly líčka, svíčková, vepřová panenka či vepřová kýta."

Nejen maso ale i produkce mléka ohrožuje pandemie. Dne 12. května 2020 vyšel článek "Mlékárnu v Otinovsi zavřel koronavirus, nakazila se desítka zaměstnanců". Přičemž je důležité zdůraznit, že ČR není ohledně mléka soběstačné a téměř polovina produkce se vyváží do zahraničí. Což se projevili v nedávné minulosti před pandemii v podobě zdražování mléka, mléčných výrobků a hlavně másla. Přičemž právě máslo pár let před pandemii zdražovalo prakticky v celé Evropě. Článek uvádí, že: "U více než desítky zaměstnanců mlékárny v Otinovsi na Prostějovsku se prokázala nákaza koronavirem. Mlékárna v malé obci na Drahanské vrchovině je celostátně známá produkcí vyhlášeného plísňového sýru." Článek také zdůrazňuje, že: "V okolních obcích panika nepanuje."

29.5.2020 informoval Seznam zprávy, že: "Tisíce dětí hladoví. Britská vládní „pomoc“ je ponižující a nestačí." Seznam Zprávy (Tisíce dětí hladoví. Britská vládní „pomoc“ je ponižující a nestačí, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tisice-deti-hladovi-britska-vladni-pomoc-je-ponizujici-a-nestaci-107896#seq_no=4&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=IMwNBvsC9cP-202005290603&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=) Přičemž Britským chudým dětem, byli poskytnuty obědy ve školách zdarma. Což rozhodně znamenalo velikou pomoc chudým rodinám už před pandemií. Jenomže s pandemíí (covid19 2020) byli školy uzavřeny a děti z chudých rodin na to doplatily. Britové se však snažili problém řešit, a proto vytvořili elektronické poukázky na obědy jenž měli teoreticky nahradit potraviny pro nízkopříjmové rodiny z cílem zabránit hladovění dětí z chudých poměrů jenž o obědy zavřením školy přišly. "Jenže to nějak neklape. „Neschopnost vlády řádně zajistit, aby měli všichni žáci dostatek jídla po uzavření škol, akorát způsobila, že děti hladoví,“ uvedl Kartik Raj, výzkumník pro západní Evropu z HRW. „Vláda by měla přestat být závislá na nefunkčním systému poukazů, kterým se snažila nahradit školní jídelny v Anglii, a namísto toho se řídit osvědčenými postupy vyvíjenými v jiných částech Velké Británie.“ Za elektronické poukázky mělo být možné nakupovat potraviny ve vybraných obchodech. "Program ale začal až téměř dva týdny po uzavření škol. Navíc se zdá být pro cílové rodiny nevhodný. Mnohé rodiny i školy po celé Anglii k elektronickému systému nemají přístup. Někteří na poukázky čekají celé týdny, ti šťastnější, kteří se očekávaných poukazů dočkají, mají mnohdy problém je v supermarketech uplatnit." Přičemž článek upozorňuje, že "Po celé Británii se tak zvýšil zájem o potravinové banky a záchranné balíčky. Mnohem lepší přístup podle HRW vykazují úřady školství ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku." Dá se z toho vyvozovat, nejen to že improvizace a nové způsoby nemusí vždy fungovat. Ale také, že Britská vláda není schopná řešit problémy dostatečně rychle, tak jako prakticky každá vláda na světě. Ale také to, že některá řešení mohou ponižovat a znevýhodňovat některé skupiny obyvatel. Ale hlavně a především to, že v každé krizi na ní nejvíce doplácí chudé a neprivilegované obyvatelstvo a že lidí potřebující pomoci je vždy více než existující pomoci. Tím nechci tvrdit, že se krize nedotýká bohatých a privilegovaných, to jistě ne. Ale přeci jen mají více možností jak si poradit sami a to i přesto, že jsou peníze a privilegia jen omezeným způsobem. V naší lidské historii už došlo nejednou k tomu, že se obyčejný lid vzbouřil proti vrchnosti a šlechtě. V krizi bude vždy narůstat napětí a riziko převratů a společenských změn. Hlad nebo žízeň budou vždy hrát důležitou roli v revolucích a válkách.

Bankovnictví a úvěry

HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA (ECOSOC) (Dopady pandemií na světové hospodářství, 2009) už tehdy předpokládala, že: "Očekávat lze také navýšení objemu úvěrů, a to jak států, tak fyzických i právnických osob. Stane se tak především vinou zvýšených nákladů na zdravotnictví, veřejnou bezpečnost, sociální zabezpečení a také vinou ztracených výnosů. Hospodářské subjekty totiž mají ve většině případech nasmlouvané dodávky výrobních vstupů na delší dobu." Dokument totiž předpokládá, že pokud budou firmy v krizi, "budou potřebovat své ztráty kompenzovat". Právě proto věří, že firmy sáhnou po úvěrech. Z trochou optimismu také dokument předpokládá, že se v případě pandemie "ekonomika sice výrazně zpomalí, avšak úplně se nezastaví". Trochu totiž sází na výhodu doby, kterým je internet, "díky němu řada těchto procesů bude moci pokračovat, protože mnoho lidí může po nezbytnou dobu pracovat či obchodovat z domova" Situace při covid19 2020 tuto prognostickou vizi roku 2009 potvrzuje. Avšak ne zcela. I přestože, firmy potřebují úvěry tak některé banky zaznamenaly spíše pokles.

Server Faei dne 2. 5. 2020 dokonce uvádí názor, že: "To, že hypotéky budou v ČR rekordně levné, už je „ložené". Kdo pochybuje, zřejmě nesleduje, co v posledních týdnech činí světově významné centrální banky v čele s tou americkou." Článek se věnuje celé Evropě a předpokládá, že "jedinou možností, jak zabránit bankrotu Itálie a rozpadu eurozóny, spuštění něčeho na způsob shazování peněz z vrtulníku. Jinými slovy, dluh se bude záplatovat tiskem stamiliard eur." A upozorňuje že bankéři pravděpodobně budou ohledně tisku peněz mlžit s tím, že ve skutečnosti o žádné tištění vlastně nejde. Těžko říci nakolik se dá tomuto článku věřit, protože se jedná o prognózu něčeho co ještě nenastalo. Nicméně, je evidentní, že s takovou reakcí na Evropskou ekonomiku se dá čekat. Nejen Italové, ale celá Evropa má ekonomické ztráty, které se začínají pomalu projevovat už nyní a to se pravděpodobně ještě neprojevily zcela. Evropa bude shánět prostředky to je jisté, otázkou pak je, jak k tomu Evropa, respektive její státy přistoupí. Itálie je na tom ekonomicky natolik špatně, že bude potřebovat pomoc ze zahraničí.

Už 19.3.2020 vyšel článek od Novinky.cz, že "ECB nakoupí dluhopisy za 21 bilionů" Přičemž článek uvádí, že: "Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům pandemie nového koronaviru zavádí Evropská centrální banka (ECB) nový podpůrný program. Banka ve středu pozdě večer po neplánované schůzce Rady guvernérů oznámila, že začne nakupovat dluhopisy a další aktiva v objemu 750 miliard eur (20,9 bilionu Kč)." Šéfka ECB Christine Lagardeová vnímá ekonomickou aktivitu v zemích EU jako prakticky zastavenou. Podle analytiků to může signalizovat vznik recese.

"České spořitelně klesl v prvním čtvrtletí meziročně klesl čistý zisk o 19,8 procenta na 3,2 miliardy korun.". Novinky.cz. dne 30. 4. 2020 Uvádí že prostředí české ekonomiky se kvůli covid19 2020 výrazně zhoršilo. Je zřejmé že ekonomika prochází recesí a zvyšuje se ekonomická nejistota. Právě proto, že vyhlídky nejsou růžové a budoucnost nejasná, se ekonomická nejistota zvyšuje. Ekonomická nejistota má vliv na ceny. Článek uvádí že situace bude mít vliv na zvyšování nezaměstnanosti. "Celková bilanční suma České spořitelny, tedy součet jejích aktiv nebo pasiv, meziročně stoupla o 15,7 procenta na 1,688 bilionu korun. Vlastní kapitál se zvýšil o jednu miliardu na 9,8 miliardy korun." Nutno ale také podotknout, že: "Česká spořitelna je největší tuzemská banka co do počtu klientů. Patří také mezi největší finanční domy v Česku podle bilanční sumy. Mateřskou společností České spořitelny je rakouská Erste Group Bank."

Ne všechny banky zažívají vyloženě těžké časy, Například šéf Trinity Bank uvádí jako důvod malých ztrát, že: "je to dáno faktem, že naše expozice není přímo korelovaná s těmi nejvíce zasaženými segmenty na trhu, jako je gastronomie, hotelnictví či cestovní ruch." uvádí euro.cz. dne 1. 5. 2020

Zdražování

ČT24 2.5.2020 informuje že: "Potraviny zdražují – může za to narušený mezinárodní obchod, výpadek pracovní síly při sklizních nebo velký podíl dovozů. Rostoucí ceny Česko zasahují v době nouzového stavu, kdy stovky tisíc lidí nemohou chodit do práce nebo podnikat tak, jak byli zvyklí. Očekává se, že spotřeba domácností, která táhla českou ekonomiku, klesne. A návrat k normálu nebude tak rychlý, jak si mnozí představují."

Seznam zprávy 17.6.2020 informuje že: "Ovoce a zelenina přestává být pro každého. Oproti loňsku zdražily některé položky o desítky procent, jak spočítala pro Seznam Zprávy služba Kupi.cz, která sleduje nákupní chování v supermarketech." Přičemž zdůrazňuje, že zejména jablka zdražila až o 92%. Zdražování zejména zeleniny ale i ostatních potravin se s ohledem na vývoji situace dalo čekat. Jak uvádím v části "Hlad" tak pandemie covid19 2020 měla vliv na nepěstování zeleniny a tam kde přeci jen zelenina je, tam se projevují problémy spojené s tím jak ji sklidit. Způsobený nedostatek nepůsobí pouze hlad, ale také logicky růst ceny, protože se stává pomalu nedostatkovým zbožím.

Pandemické dopady na školství

Pandemie výrazně zasáhla chod veškerého školství. Jak uvádí DAS (Koronavirus a školství – jak pandemie ovlivní chod škol, maturity a přijímací zkoušky?, 2020) tak "Dne 10. 3. vláda rozhodla o uzavření veškerých škol s platností od 11. 3. do 31. 3. 2020. Na tiskové konferenci 23. března 2020 však ministr školství, Robert Plaga, uvedl, že lhůta uzavření škol se pravděpodobně prodlouží o další dva měsíce. Žáci a studenti tak do lavic usednou zřejmě až ve druhé polovině května." Což se také plus mínus stalo, žáci se mohli začít vracet do škol skutečně až někdy v květnu.

Dle článku "Ministr Plaga: Pro návrat do škol jsme přijali pravidla, jež lze dodržovat" od Deník.cz 24.5.2020 se "V pondělí 25. května se po dvou a půl měsících otevírají školy pro žáky prvního stupně základních škol." Návrat do škol se tehdy nevyhnul zmatkům. Byla zavedena určitá opatření, jenž musí školy dodržet. Protože součástí těchto opatření bylo také omezení počtu dětí ve třídě, nebylo možné, aby chodily do školy všechny děti z prvního stupně, ale pouze jejich část. I z tohoto důvodu, byl návrat do škol víceméně dobrovolný: "Návrat do škol je dobrovolný, rodiče, kteří děti nepošlou do lavic, budou do konce června pobírat ošetřovné."

Dle DAS (Koronavirus a školství – jak pandemie ovlivní chod škol, maturity a přijímací zkoušky?, 2020) pandemie covid19 2020 ovlivní i chod maturity, "Uzavření škol a změna běžné výuky má samozřejmě velký dopad na maturity a další důležité testy. Podle ministra Plagy by přijímací zkoušky na střední školy a gymnázia měly proběhnout dva týdny od otevření škol. Maturitní zkouška by se naopak měla uskutečnit nejdříve 21 dnů po znovuotevření. Co se týče státních závěrečných zkoušek, ty prozatím závisí na rozhodnutí vysokých škol a univerzit." Přičemž Poslanecká sněmovna ve zkráceném řízení "schválila návrh zákona o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020". Konkrétně se jedná o zákon č. 188/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů. Tento zákon reaguje na mimořádnou situace v souvislosti s pandemií covid19 2020 a snaží se ošetřit a zmírnit negativní dopady na školství. Vysoké školy mohou podle tohoto zákona zkrátit nebo prodloužit akademický rok, mohou si také stanovit nové podmínky přijímacího řízení, vypsat nové termíny přijímacích zkoušek nebo je celé zorganizovat distanční formou.

dle DAS (Koronavirus a školství – jak pandemie ovlivní chod škol, maturity a přijímací zkoušky?, 2020) bylo podle ministra Plagy zejména schváleno:

"

• Jednotná přijímací zkouška do prvního ročníku oboru středního vzdělání proběhne nejdříve 14 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách.
• Jednotná přijímací zkouška se skládá z písemného testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Konkrétní obsah a formu školní přijímací zkoušky stanovuje ředitel školy.
• Vyhodnocuje CERMAT
• Maturitní zkouška bude zahájena nejdříve 21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středním vzdělávání ve škole, nejpozději však do 30. června 2020, s tím, že ve společné části se zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a cizí jazyk neskládá z dílčí zkoušky konané formou písemné práce.
• Vyhodnocuje CERMAT
• Opravy/náhradní zkoušky na podzim.
• Pokud nebude k 1. červnu 2020 obnovena osobní přítomnost žáků na středním vzdělávání ve škole, maturitní zkoušku vykoná úspěšně ten, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona je žákem posledního ročníku střední školy oboru vzdělání s maturitní zkouškou, podal přihlášku k maturitní zkoušce a prospěl na konci prvního pololetí posledního ročníku, a ten, kdo podal přihlášku k opravné nebo náhradní zkoušce.
• Hodnocení maturitní zkoušky bude vycházet z hodnocení žáka z předmětů, které jsou obsahově shodné nebo mají přímou vazbu na zkušební předměty či zkoušky maturitní zkoušky, a to průměrem za 3 poslední vysvědčení, ve kterých byl v těchto předmětech hodnocen. Do těchto vysvědčení se nezapočítá vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku; to se netýká opravné a náhradní zkoušky nebo opakování zkoušky konané náhradním způsobem.
• Pravidla pro praktické zkoušky jsou analogická.

"

Nesmí se ovšem také zapomínat na psychiku dětí, která byla rozhodně ovlivněna. Vycházeli články uvádějící, že děti během pandemie skutečně trpí. U dětí narůstá úzkost a stres, častěji volají na linku důvěry atd. Distanční výuka sebou přinesla jistá řešení, ale také určité komplikace. A to nejenom pro děti, ale také jejich rodičům, učitelům a ředitelům škol. Z počátku se mohla dětem jevit karanténa jako příležitost k odpočinku. Rychle se však ukázalo, že náhradní výuka je pořád výuka. Dětem začala chybět škola tak jak ji znají.

Dle článku "Karanténa měla na psychiku dětí vliv. Školy by na to neměly zapomínat" od iDnes.cz 27.5.2020 se uvádí, že: "Více než dvouměsíční izolace a s tím chybějící sociální kontakt se svými kamarády může mít na psychiku dětí vliv. Profesní sdružení Učitelská platforma proto vyzývá, aby školy věnovaly tomuto tématu po návratu žáků do lavic speciální pozornost. Pomoci by v tom podle platformy mělo i ministerstvo školství."

Vládní plánování pro řízení pandemie

Ať už se snaží pandemii řídit kdokoliv (odborník nebo politik), stejně má vláda své nezastupitelné místo a to ať už jako iniciátor politiky připravenosti na hrozbu nebo z jiného důvodu. Krizové řízení pandemie je natolik komplexní, že je dokonce nezbytné, aby se vláda alespoň na nějaké úrovni při řešení krize podílela.

Podle National Strategy for Pandemic Influenza: Implementation Plan z roku 2006: "Prezident oznámil 1. listopadu 2005 Národní strategii pro pandemickou chřipku. Strategie poskytuje přehled na vysoké úrovni o přístupu, který bude federální vláda používat k přípravě a reakci na pandemii, a vyjadřuje očekávání, že Federální entity na tuto skutečnost připraví sebe a své komunity." Tehdejší prezident USA se tak stává iniciátorem požadující určitou připravenost na pandemii. Dokument dále udává, že strategie je založena na tří pilířích:

1. Připravenost a komunikace
2. Dohled a detekce
3. Reakce a omezení

V tomto dokumentu se odborníci shodují na tom, že: "Připravenost na pandemii vyžaduje vytvoření infrastruktury a kapacity, což může trvat roky. Z tohoto důvodu musí být nyní podniknuty významné kroky." Což jednoznačně platí i při covid19 2020. Právě budování infrastruktury a kapacity umožňuje schopnost produkovat a nasazovat zdroje, materiál, výroby (jako jsou zdravotní potřeby - roušky, obleky, štíty, ventilátory, ale také výroba dezinfekce, léků či zajištění potravinové soběstačnosti nebo vytvoření kapacit laboratoří pro hromadná testování a výrobu testů).

Bez infrastruktury není nemocnic, není škol a vystudovaných doktorů, není počítačových sítí. Infrastruktura je natolik strategicky důležitá, že bez jeho rozvoje neexistuje žádná připravenost ani komunikace, dohled nebo detekce, reakce. Bez Infrastruktury je jakýkoliv pandemický plán, pouhé plýtvání slovy.

Jak dokument National Strategy for Pandemic Influenza: Implementation Plan z roku 2006 dále dokládá, tak je zapotřebí aby vláda vynaložila veškeré své úsilí, zdroje a prostředky k zvládnutí pandemie. Jejich plán také počítá s mezinárodní spoluprací: "Federální vláda bude plně spolupracovat s mezinárodními partnery, aby se pokusila omezit potenciální pandemii všude tam, kde je dokumentován trvalý a účinný přenos z člověka na člověka, a vynaloží veškeré rozumné úsilí, aby odložila zavedení pandemického viru do Spojených států." I přestože plán nabádal k vynaložení veškerého rozumného úsilí, aby se tak oddálilo zavedení pandemického viru do USA. Přesto všechno k tomuto rozumnému úsilí při covid19 2020 v USA nedošlo. Znovu se ukazuje, že existence dobrých plánů je diametrálně něco odlišného než se podle těchto plánů řídit. I sebelepší myšlenka se problematicky implementuje do praxe.

Jak pandemický plán USA dokládá, je zřejmé že: "že každý segment společnosti se musí připravit na pandemii a bude součástí reakce. Plán dále uznává, že federální vláda musí stanovit jasná kritéria a rozhodovací nástroje pro informování státu, místních a soukromých sektorů o plánování a reakcích a že federální agentury musí být připraveny doplnit a podpořit státní a místní úsilí tam, kde je to nutné a proveditelné." Právě zmiňované poslední "nutné a proveditelné" je v tomto případě klíčové.

Také samotná preventivní opatření jak uvádí SIKORA-SICKL, Alexander. ERSTE ASSET MANAGEMENT. (Ekonomické dopady epidemie a pandemie) "Světová banka odhaduje, že roční investice do preventivních opatření ve výši 3,7 mld. USD (zejména v rozvojových zemích) by snížily náklady na infekční choroby o 37 mld. USD." Tyto investice financují především vlády nebo prostřednictvím darů. I světová zdravotnická organizace WHO je financována vládami různých zemí. Vláda tak hraje důležitou roli i v prevenci. Jak dále uvádí článek tak "Ekonomické náklady jsou obecně nejvyšší ve všech odvětvích, ve kterých dochází ke kontaktu se zákazníky a ve kterých není možné regulovat spotřebu. Toto ovlivňuje mnoho oblastí sektoru služeb, zejména cestovní ruch a turismus. Nadprůměrně postiženy jsou i společnosti s obecně globalizovanými dodavatelskými řetězci, které jsou narušeny opatřeními k boji proti pandemii." Vláda se tedy také podílí na mírnění ekonomických dopadech pandemie podporou zasažených segmentů nebo naléváním peněz do úřadů práce a dalších projektů. Přičemž článek od ČT píše v roce 2009 v souvislosti s Mexickou chřipkou, že "Úřady nyní doporučují nejezdit do zasažených oblastí, turistický ruch slábne a cestovní kanceláře ruší zájezdy. Klesají nejen ceny akcií cestovek a aerolinek, ale i ropy, která se už prodává pod 50 dolarů za barel. Všeobecná panika má také dopady na dovoz a spotřebu vepřového, přestože jeho konzumací se podle vědců nemoc nešíří. Vážné dopady na hospodářství by prasečí chřipka podle analytiků měla jen tehdy, pokud by přerostla v celosvětovou pandemii."

Je také nutné uvést, že dokumentace krizového řízení pandemie není pouze jediným dokumentem. Vlády někdy zhotovují nejen pandemický plán, ale také studii její implementace do praxe. Dále inicializují jednotlivé krizové orgány různých úrovní, aby na základě těchto hlavních dokumentů vyvinula a zpracovala své vlastní dokumentace. Obvykle se jedná o metodiku postupů a jejich nácvik. Dokumentace o pandemii tak představuje obrovský komplex a celý ekosystém dokumentů a do jisté úrovně také zasahuje do znění a vývoje legislativy. Také proto je nezbytná koordinace s vládou a také proto zde hraje činnost vlády klíčovou roli.

Shromažďování zdrojů

Úvodní shrnutí

Bez zdrojů není akce a bez infrastruktury není zdrojů. Takto výstižně lze shrnout nejdůležitější větu této části textu. Text již dále nerozvádí potřebu zdrojů ani potřebu budování infrastruktury. Protože tyto věci jsou již vysvětleny v jiných částí textu. Nýbrž se zabývá samotným shromažďováním zdrojů, a specifiky této činnosti a problémy vznikající při jejich shromažďování. Především je nutné si dát pozor na:

1. Budování infrastruktury
2. Definování potřebných zdrojů
3. Množství těchto zdrojů
4. Jejich trvanlivost
5. Rozložení na balíčky a várky (tedy segmentace)
6. Plánování jejich distribuce

Definování zdrojů a budování infrastruktury

Při definování zdrojů je nutné pracovat s odborníky a seznam vypracovat na základě podkladů od těchto odborníků. Pouze takto lze zajistit, že seznam obsahuje všechny potřebné zdroje. Dále je nutné tuto skutečnost i se zpětnou vazbou komunikovat přímo z těmi, kteří tyto zdroje potřebují a využívají, tedy s orgány a institucemi první linie (jako například jednotlivé nemocnice). Při získávání zdrojů lze v případě mimořádné nouze komunikovat a dohodnout s cizí zemí (jako například s Čínou při covid19 2020), ale tyto možnosti jsou často drahé, komplikované nebo lze jen obtížně zajistit kvalitu. Lze totiž předpokládat, že v případě celosvětové pandemie si budou cizí země své vlastní zdroje chránit a mohou uvalit zákaz jejich vývozu. Také se tak, v případě covid19 2020 dělo. Na cizí zdroje se tedy nelze spoléhat a je nutné tuto skutečnost řešit pomocí budování infrastruktury a legislativním zjednodušováním získávání oprávnění a licencí k výrobě těchto klíčových zdrojů, avšak současně zajistit poctivost, kvalitu a plnění této výroby. Ačkoliv za běžné situace je jisté vhodné vyžadovat od firem potřebné certifikáty, zkušenost v ČR při covid19 2020 ukazuje, že certifikáty nejsou všechno a ani neznamenají záruku kvality či poctivosti. Dokonce že některé organizace mohou vyrábět kvalitně a poctivě i bez certifikací. Takovým příkladem se ukázala skutečnost ohledně certifikací laboratoří pro provádění testů na covid19. Z počátku nebyli zahrnuty do seznamu testovacích laboratoří ty laboratoře, jenž sice uměli a byli spolehlivé, ale neměli příslušné certifikáty. Nové laboratoře nejdříve prováděli testování pod záštitou Německých laboratoří a vzorky se zpočátku posílaly na ověření do Německa. Poté co laboratoř získala nějakou praxi, již pracovala samostatně. Až v pozdějších fázích testování, kdy bylo zapotřebí každé použitelné kapacity mohli provádět testování i laboratoře bez certifikace. Jednou takovou českou laboratoří bylo pracoviště bez certifikace, jenž dokonce svým umem během covid19 získalo významnou reputaci ve světě. Tato laboratoř totiž zjednodušila a zrychlila samotný proces testování a zdarma jej uvolnila pro ostatní laboratoře po celém světě. Čehož svět hojně využíval. Je tedy jasné, že tato laboratoř bez certifikací skutečně umí svou práci dělat.

Jiný legislativní zádrhel vznikl na počátcích covid19 2020 v ČR ohledně certifikátů výroby dezinfekčních gelů na ruce. Kvůli pandemii vznikla potřeba a velká poptávka po gelech na ruce i jiných desinfekčních a čistících prostředcích. Tyto prostředky rychle vymizeli jak z obchodů tak lékáren i drogérií. Protože hlavní desinfekční složkou je alkohol, rozhodli se někteří výrobci alkoholu podat žádost na výrobu těchto gelů. Aby když už nemůžou vyrábět alkohol k pití (protože poptávka výrazně klesla) tak budou vyrábět to co je potřeba. Ovšem když zjistily, že celý proces trvá sedm a více dní, rozhodli se tak neučinit. Domnívali se totiž, že je to příliš dlouhá doba, a že se situace do té doby může výrazně změnit a již se nemusí výroba vyplatit. Do té doby, se totiž moli vyrojit další firmy a poptávka by tak byla relativně zajištěna.

Všechny tyto události dokazují potřebu legislativního zjednodušení získávání certifikátů a oprávnění, aby se mohl výrobní trh pružně přizpůsobit a přeorientovat svou kapacitu na jinou výrobu. Místo toho však výroba stála.

Zatímco však Donald Trump v USA reagoval trochu pružněji a dle Novinky.cz podepsal zákon jenž přinutil General Motors vyrábět plicní ventilátory : "Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu zdravotnictví, aby s využitím zákona o obranné výrobě přinutilo General Motors plicní ventilátory pro vládu USA vyrábět." Reagoval tak na zhoršenou situaci v New Yorku, poté co některé státy požadovaly obrovské množství plicních ventilátorů na boj s covid19. ""Podepsal jsem prezidentské memorandum, kterým nařizuji ministrovi zdravotnictví (Alexi Azarovi) využít veškeré pravomoci požadovat po General Motors přijmout, uskutečnit a upřednostnit federální smlouvy na ventilátory," uvedl Trump v prohlášení zveřejněném Bílým domem."

Segmentace zdrojů a jejich distribuce

• Potravinové
  • Základní potraviny (voda, mouka, cukr, tuk, olej), (chleba, maso, atd.)
  • Potraviny s krátkodobou trvanlivostí (čerstvé potraviny - pečivo, zelenina, ovoce)
  • Trvanlivé potraviny (konzervy, mouka, trvanlivé mléko, některá zpracovaná nebo zmražená masa, zavařeniny, těstoviny, rýže)
• Lékařské
  • Ochrané pomůcky
  • Dezinfekce a hygienické potřeby
  • Testování (testy a laboratoře)
  • Léky
  • Lékařská zařízení (například plicní ventilátory)
  • Sanitky
• Lidské zdroje
• Finanční zdroje

Implementace národní strategie

Národní strategie sice poskytuje důležitý a užitečný rámec pro plánování pandemie jako takové. Avšak k její praktickému provedení musí být takovéto strategie přímo převedena na konkrétní opatření jenž vede ke konkrétní reakci na pandemickou krizi.

Je tedy doporučeno prakticky v každém pandemickém plánu (přímo či nepřímo zmíněné), že vláda a její jednotlivá ministerstva i všechny ostatní orgány různých úrovní musí podniknout konkrétní a koordinované kroky k dosažení cílů protipandemické strategie. Klíčovou roli zde hraje slovo "konkrétní" a "koordinované". Je totiž nutné společné a integrované plánování všech úrovní státní zprávy a soukromého sektoru k vytvoření podrobných plánů reakce.

To znamená, že je nutná spolupráce mezi první linií a vládou, aby tak mohla vláda doplňovat, slučovat a koordinovat činnosti spojené s řešením pandemické krize. Přičemž základní strategií by měla být prevence v podobě připravenosti.

Legislativa v ČR vztahující se k problematice krizových štábů a epidemiologických komisí

• Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR ve znění pozdějších předpisů
• Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod ve znění pozdějších předpisů
• Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (,,krizový zákon“), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 320/2015 Sb., o hasičském záchranném sboru ČR, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 273/2008 Sb., o policii ČR (dále jen PČR), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů

Související provádějící předpisy

• Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
• Vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce
• Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 296/1997 Sb., kterou se stanoví pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových skupin potravin
• Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných
• Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
• Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví
• Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva
• Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS
• Vyhláška č. 537/2006/ Sb., o očkování proti infekčním nemocem
• Vyhláška č. 252/2004 Sb., stanoví hygienické požadavky na pitnou, teplou vodu, četnost a rozsah kontroly pitné vody
• Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení krizového zákona

Nezbytné požadavky pandemické připravenosti

Jak uvádí dokument "National Strategy for Pandemic Influenza: Implementation Plan" tak, je zapotřebí vnímat pandemickou připravenost jako "problém národní bezpečnosti". Přičemž dokument vnímá vztah člověka a mikrobiální svět jako komplexní rovnováhu. Pokud je tato rovnováha narušena, dochází k onemocnění a případně také k epidemickým a pandemickým hrozbám. Přičemž léčba (u moderního zdravotnictví) poskytuje obnovit ustálený stav, na který jsme si zvykli a omezit dopad infekčních chrop na jednotlivce nebo komunitu. "Vzhledem k tomu, že náš systém veřejného zdraví a lékařský systém je dobře vybaven pro řešení běžných problémů, které mikroby kolem nás představují, dopad infekčních nemocí a politiky a postupy, kterými se řídí naše jednání, zůstávají z velké části v kompetenci těchto komunit." Dokument však také uvádí, že: "Pandemická hrozba je jiná. V případě pandemie znamená přenositelnost infekční nemoci virů, univerzální vnímavost světové populace na viry, a že nebude existovat jediné místo na naší planetě ani naší lidské společnosti, kde by se expanze viru vyhnul."

Epidemie i Pandemie má nejen svůj dopad na zdraví a pohodu obyvatelstva, ale také na národní a ekonomickou bezpečnost a fungování společnosti jako takové. Dokument uvádí, že je nutné tuto skutečnost vnímat při plánování protipandemické reakce.

Přičemž dokument uvádí, že informační i jiné propojení mezi komunitami lze považovat za klíčové, a nedostatek tohoto propojení vnímá jako vysokou zranitelnost mezi komunitami. Uznává že to samé platí pro koordinaci mezinárodního úsilí, ale také mezi veřejným zdravotnictvím a lékařskými komunitami a mezi komunitami pro zdraví zvířat a lidí.

Literatura

1. ŠAMAJ, Martin. Krizový management ve zdravotnictví Management rizik [online]. Olomouc, 2016 [cit. 2020-04-28]. Dostupné z: https://www.fzv.upol.cz/fileadmin/userdata/FZV/Dokumenty/OSE/Krizovy_management_ve_zdravotnictvi_Management_rizik.pdf. Studijní text. Univerzita Palackého v Olomouci.
2. UNITED STATES. HOMELAND SECURITY COUNCIL. National Strategy for Pandemic Influenza: Implementation Plan [online]. 2006-05. United States. White House Office: CreateSpace Independent Publishing Platform, 2014 [cit. 2020-04-29]. ISBN 978-1503021471. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pandemic-influenza-implementation.pdf
3. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Pandemický plán České republiky [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/brs/dokumenty/Pandemicky_plan_CR.pdf
4. HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA (ECOSOC). Dopady pandemií na světové hospodářství [online]. 2009 [cit. 2020-04-30]. Dostupné z: https://www.amo.cz/wp-content/uploads/2016/01/PSS-Dopady-pandemií-na-světové-hospodářství-ECOSOC1.pdf
5. MOORE, MD, MPH - Kristine A., DPhil - Marc LIPSITCH, MA - John M. BARRY a PhD, MPH - Michael T. OSTERHOLM. COVID-19: The CIDRAP Viewpoint [online]. USA, Minnesota: University of Minnesota, 2020 [cit. 2020-05-03]. Dostupné z: https://www.cidrap.umn.edu/sites/default/files/public/downloads/cidrap-covid19-viewpoint-part1_0.pdf

Webový článek

1. SIKORA-SICKL, Alexander. ERSTE ASSET MANAGEMENT. Ekonomické dopady epidemie a pandemie [online]. 2020 [cit. 2020-04-30]. Dostupné z: https://www.erste-am.cz/cs/privatni-investori/novinky/tiskove_zpravy/2020/03/05/ekonomicke-dopady-epidemie-a-pandemie#
2. DELOITTE. Ekonomika v době pandemie: Hospodářská politika v Česku i zahraničí [online]. 2020 [cit. 2020-04-30]. Dostupné z: https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/covid-19/articles/ekonomika-v-dobe-pandemie.html
3. KRÁLOVSKÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA. Dopad koronavirové pandemie na školství a jeho budoucí transformace [online]. 2020 [cit. 2020-05-30]. Dostupné z: https://www.skolatroja.cz/dopad-koronavirove-pandemie-na-skolstvi-a-jeho-budouci-transformace/
4. DAS. Koronavirus a školství – jak pandemie ovlivní chod škol, maturity a přijímací zkoušky? 2020 [cit. 2020-05-30] 26. 3. 2020. Dostupné z: https://www.das.cz/clanky/koronavirus-a-skolstvi-jak-pandemie-ovlivni-chod-skol-maturity-a-prijimaci-zkousky/