Diskuse:Historie peněz a bankovnictví

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Věci za odvoz[editovat]

Tak mě napadá, jsou věci za odvoz barterem? Dám někomu nějakou věc, on mi dá úklidovou službu, že ji odveze.--Juandev (diskuse) 9. 12. 2013, 14:47 (UTC)

Z pohledu právního tento obchodní čin se nazývá obdarované protiplnění. Jedná se o Barter za předpokladu že hodnota protiplnění (v tomto případě služba) je přibližně stejná jako tržní hodnota vyměněné věci. Je-li protiplnění hodnotově výrazně nízké (neodpovídá tržní hodnotě), tak se toto protiplnění udává do darovací listiny a má doplňkový charakter podobně jako klauzule o podmínkách užívání daru. Zjednodušeně: pokud odpovídá protiplnění tržní hodnotě, jde o barter; pokud je hodnota protiplnění nižší než tržní hodnota, jedná se o darování. Pokus upřednostnění barterové smlouvy před darovací smlouvou by u soudu mohl být za určitých situacích chápán jako pokus o daňový únik (za dar určité hodnoty se platí státu daň). --Kenjiro995 (diskuse) 9. 12. 2013, 15:35 (UTC)

Dobrý, vy jste snad právník!--Juandev (diskuse) 9. 12. 2013, 15:56 (UTC)

Ne.

Pyramida s božím okem[editovat]

Kupodivu ani Ameryčané nevědí proč to mají na bankovce. víme to my?--Juandev (diskuse) 24. 5. 2014, 20:39 (UTC)

Existuje velká řada teorií od konspiračních až po umírněnější, které tento fenomén vysvětlují. Žádnou s teorií nelze jednoznačně prokázat. Co však doložit lze, jsou historické události s tématem spojené. Na co je třeba určitě upozornit, je fakt, že v době vzniku štočků na tisk a ještě dříve v době vzniku pečeti kulatého tvaru jehož obě strany jsou zobrazeny na bankovce, bylo ztvárnění božího oka uvnitř pyramidy docela běžný jev. Symbol se vyskytuje v mnoha tehdejších dílech a literatuře po celém křesťanském světě i na památkách v Itálii. Velký rozmach výskytu symbolu lze pozorovat v době osvícenství, což je kupodivu taktéž období, kdy se šířila tajná společnost Ilumináti odvozené z Italského slova illuminatio - osvícení. V té době vícero skupin používalo pojem osvícení, bylo totiž i pojmem užívaným revolucionáři a lidi zabývající se myšlením rozumem. Podobný symbol se však v historii nevyskytuje poprvé. Tyto symboly byly používány i ve starověkém Egyptě (Reovo oko, nebo Horesovo oko), taktéž symbol pyramidy je notoricky znám právě ze starověkého Egypta. Jestli to má nějakou souvislost nebylo nikdy jednoznačně prokázáno ani vyvráceno. --Kenjiro995 (diskuse) 24. 5. 2014, 21:13 (UTC)

Tak samozřejmě. Oko se vyskytuje všude. Tady v Praze třeba kostelích. Když by bylo jen oko, tak bych to bral jako odkaz na křesťanské kořeny. To oko je tam ale v kombinaci s pyramidou, což je nezvyklé. Ta pyramida může odkazovat na bohatství, ale i na moudrost. V kombinaci si tím okem to může znamenat něco "top". Pak je tam ten nápis:
  • Annuit cceptis --> (dal) Souhlas ke zjištění/ pokynul firmě
  • novus ordo seclorum --> udělil nový řád
Těžko říct, jak to přeložit, beru to z Google Translate. Navíc je to na jednodolarovce, takže to bude dost význačný symbol. Jako u nás byla dříve mrkev na stokoruně:-)))--Juandev (diskuse) 24. 5. 2014, 21:56 (UTC)
Aha, tady jsem našel vývoj:
A na článek na en.--Juandev (diskuse) 24. 5. 2014, 21:56 (UTC)


První symboly s touto tematikou se objevily v době renezance, Svět nejen znovupoznával vědomosti z Antiky, ale zajímal se i o Egypt. V té době se též objevovali první Tarotové karty ve formě pro věštění (samotný skutečný původ je neznámý, předpokládá se že byly odvozeny z Hebrejských starobylých karet) , ty skutečně první verze z období Renesance měli často Egyptskou tématiku jako například Sfingu či pyramidu. V Itálii se téže začaly stavět stavby s Egyptskou symbolikou, například obelisky. Z nějakého důvodu se tyto symboly prolnuly s církevními symboly té doby. --Kenjiro995

(diskuse) 24. 5. 2014, 22:45 (UTC)

O souvislosti Tarotových karet s Egyptem se začalo poprvé mluvit mnohem později jen pár let před ve velkou revolucí roku 1781.Francouzský okultista a archeolog A.C.de Gebelin s teorií, že cikánské taroty jsou pozůstatkem starověké egyptské knihy mysticismu byl přesvědčen, že jde o starobylou egyptskou knihu - knihu Thovthovu (Thovth - Thoth byl egyptským bohem moudrosti a poznání, zákonů, písma a řeči, bohem lékařství i čarodějnictví, podsvětí. Později byl Řeky ztotožněn s Hermem). Podle něj ji Rómové vzali s sebou, když byli vyhnáni z Egypta. Gebelin vydal devítidílnou knihu s názvem The Primitive World Analyzed and Compared to the Modern World (analýza světa primitivních kultur a jeho srovnání se světem moderním). Tato kniha způsobila, že se tarotové karty staly základním nástrojem rosikruciánských zasvěcenců a byly považovány za bibli všech pravých okultistů.--Kenjiro995 (diskuse) 25. 5. 2014, 11:36 (UTC)
V době osvícenství bylo mnoho lidí fascinováno Egyptem ale i vším okultním třeba i Hebrejskou Kabalou a taktéž se rodila věda Egyptologie. Byla to taktéž doba, kdy církev ztrácela svou autoritu a moc. Bujeli různé tajné organizace včetně revolucionářských organizací. A shodou okolností i doba prvních papírových peněz v Evropě, jehož první pokusy dopadly velmi neúspěšně s vysokou hyperinflací. Byla to doba velkých změn a ztráty moci Monarchie a počátky Republik v moderním světě. --Kenjiro995 (diskuse) 25. 5. 2014, 11:36 (UTC)

--Kenjiro995 (diskuse) 24. 5. 2014, 22:45 (UTC)

Sůl jako platidlo[editovat]

Používala se sůl i v Čechách jako platidlo ve středověku?--Juandev (diskuse) 25. 5. 2014, 11:47 (UTC)

Sůl se používala jako platidlo v různých částech světa v různých obdobích (v Anglii, ale i ve starověkém Římě). Taktéž v Čechách v době 8-9. století v době Velkomoravské říše se užívalo jako platidlo sůl (stejně tak i jiná platidla jako například hřevny). Což dokládá například Monika Šlajerová ve své Bakalářské práci (Peníze v českých zemích do roku 1919,str. 18)--Kenjiro995 (diskuse) 25. 5. 2014, 12:15 (UTC)