Krizové řízení pandemie/11.Kapitola - Panika a Nepokoje

Tato stránka je součástí projektu:

Krizové řízení pandemie

Příslušnost: všeobecná

Stránka je součástí výzkumu "Krizového řízení pandemie"

Úvod

V případě vzniku pandemie lze očekávat, že nakonec bude docházet k panice a nepokojím. Při vzniku jakékoliv krize (nejenom pandemické, ale i ekonomické či válečné nebo jiné), lze očekávat růst obav i růst nespokojenosti.

Nepokoje

Nepokoje v USA během covid19 2020

Nepokoje za smrt George Floyda

Dle WIKIPEDIE (w:Smrt George Floyda) došlo 25. 6. 2020 k úmrtí 46letého Afroameričana při policejním zásahu v americkém Minneapolis. "George Floyd si šel do místního obchodu Cup Foods koupit cigarety, při platbě ovšem předložil dvacetidolarovku, u níž měla obsluha podezření, že je padělaná. Zavolala proto policii, zatímco Floyd odešel do auta, které měl přistavené poblíž. Podle policejního mluvčí byl Floyd vyzván k tomu, ať auto opustí, čemuž měl údajně „fyzicky vzdorovat“. Této verzi nicméně odporovala později zveřejněná videa, natočená přihlížejícími kolemjdoucími a bezpečnostními kamerami, podle kterých měl zasahující policista problém dostat Floyda z vozidla, ne ale proto, že by Floyd projevoval známky odporu." Natočená videa o zatčení a následné smrti Floyda se stala velmi sledovaným virálním videem na internetu. Lidé ve videích spatřovali důkaz nespravedlnosti, přičemž vnímali policii a vládu jako špatnou a rasistickou. (viz Wikipedie)

Následně hned druhého dne (26. 6. 2020) na místě kde Floyd zemřel, začala první demonstrace. Proti policejní brutalitě. Protestující nesli nápisy „Nemůžu dýchat“. K protestům se také přidala rodina zesnulého George a požadovala zatčení všech 4 policistů, kteří byli na místě v době jeho smrti. Jak uvádí Wikipedie, něco podobného se již stalo v minulosti. "Mezi mediálně nejznámější patří zastřelení Michaela Browna v roce 2014, smrt Freddieho Graye v roce 2015 a zastřelení Philanda Castila a Justine Damondové, kteří byli zabiti v roce 2016 ve městě Minneapolis, stejně jako Floyd. Mediální pozornost na sebe rovněž strhl případ smrti Erica Garnera v New York City v roce 2014, který podobně jako Floyd prosil: „Nemůžu dýchat.“ Možná právě proto se stalo „Nemůžu dýchat.“ heslem skupiny w:Black Lives Matter BLM (aktivistické hnutí upozorňující na případy policejního násilí vůči černochům a systemického rasismu).

Demonstrace neutichly a pokračovali i další dny. Dne 30. 5. 2020 vyšel v článek od Seznam zprávy, který uváděl, že: "Demonstrace v Minneapolisu v reakci na smrt černocha George Floyda pokračovaly čtvrtou noc v řadě, přestože starosta města vyhlásil noční zákaz vycházení. Protesty proti policejnímu násilí se konaly i v dalších amerických městech."

V pondělí 1. 6. 2020 vyšel článek jenž informoval, že: "Řidič Bogdan Vechirko se v neděli večer pokusil vjet se svou cisternou do davu demonstrantů na mostě přes řeku Mississippi v americkém Minneapolisu. Nikoho nezranil, lidé se včas rozestoupili, řidiče pak ale vytáhli z auta a napadli. Policie následně Vechirka zadržela. Lidé na mostě protestovali proti násilí na černoších." K článku je přidáno video o události zachycující tuto událost na mostě jenž také koluje po internetu.

Právě virální videa díky dostupnosti zachytávat video například mobilem nebo pomocí televizního zpravodajství, lze mnohé události relativně snadno zachytit. Všechny vlády i jejich bezpečnostní složky si musí dávat pozor co činí. Většina důležitých událostí je proto na očích veřejnosti. Tak jako moderní technologie spolu s pandemií mění (alespoň prozatím) náš pohled například na výuku (distanční výuka), tak také zviditelňují to co se ve světě děje a tím ji dokumentují. Vlna demonstrací se začala šířit po celých USA až nakonec přesáhla jeho hranice. Vlna demonstrací se tak probouzí jak v Evropě tak i například v Austrálii. Období pandemie covid19 2020 tak není pouze globálním rozšířením viru a globálním rozšířením ekonomické krize, ale také globálním rozšířením občanských nepokojů. Pandemie je tedy globální z vícero úhlů pohledu.

Nepokoje mohou ve výsledku prohloubit ekonomickou krizi, protože mohou znamenat ekonomickou ztrátu v podobě rabování a v podobě nasazení civilních a vojenských bezpečnostních složek (i ty je nutné financovat). Politická rétorika prezidenta USA může situaci dál vyostřovat a hrotit. Tedy podněcovat k dalšímu násilí. Dle článku z 1. 6. 2020 s názvem "Trump se pustil do guvernérů, mají ovládnout ulici a oplácet ránu ranou" je uváděno, že: "Americký prezident Donald Trump označil v pondělí guvernéry za slabé, protože neprosazovali při víkendových demonstracích kvůli smrti Goerge Floyda tvrději právo a pořádek. Pokud podle Trumpa nebudou dominovat, tak budou převálcováni. Při videorozhovoru s guvernéry dodal, že protesty oslabují pozici národa na světové scéně." V ten samý den vyšel článek s názvem "Část amerických policistů podpořila demonstranty" který uvádí, že: "Agentura Reuters v pondělí zveřejnila snímky a záběry amerických strážců zákona, kteří během protestů proti policejnímu násilí pokleknutím nebo jiným gestem vyjadřují solidaritu s demonstranty. Protesty vypukly po úmrtí černocha George Floyda, jemuž klečel bělošský policista při zatýkání několik minut na krku i přesto, že muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat." Přičemž prezident USA přiostřil svou rétoriku a tvrdě varoval, že: "Na videokonferenci Trump guvernéry varoval, že ve Washingtonu se během pondělí ještě zvýší přítomnost jednotek prosazujících zákon. „Washington je dobře kontrolován, ale budeme mít ještě větší kontrolu. Nasadíme sem tisíce lidí. Tvrdě si na ně došlápneme.“ řekl Trump poté, co starostka Muriel Bowserová oznámila, že v hlavní městě bude dva dny platit noční zákaz vycházení od 19. hodiny."