Krizové řízení pandemie/11.Kapitola - Panika a Nepokoje

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
Příslušnost: všeobecná

Stránka je součástí výzkumu "Krizového řízení pandemie"

Úvod[editovat]

V případě vzniku pandemie lze očekávat, že nakonec bude docházet k panice a nepokojím. Při vzniku jakékoliv krize (nejenom pandemické, ale i ekonomické či válečné nebo jiné), lze očekávat růst obav i růst nespokojenosti.

Panika[editovat]

Nepokoje[editovat]

Příčiny vzniku nepokoje[editovat]

Nepokoje v USA během covid19 2020[editovat]

Nepokoje proti nošení roušek a vládním restrikcím[editovat]

Nepokoje za smrt George Floyda[editovat]

Dle WIKIPEDIE (w:Smrt George Floyda) došlo 25. 6. 2020 k úmrtí 46letého Afroameričana při policejním zásahu v americkém Minneapolis. "George Floyd si šel do místního obchodu Cup Foods koupit cigarety, při platbě ovšem předložil dvacetidolarovku, u níž měla obsluha podezření, že je padělaná. Zavolala proto policii, zatímco Floyd odešel do auta, které měl přistavené poblíž. Podle policejního mluvčí byl Floyd vyzván k tomu, ať auto opustí, čemuž měl údajně „fyzicky vzdorovat“. [1] Této verzi nicméně odporovala později zveřejněná videa, natočená přihlížejícími kolemjdoucími a bezpečnostními kamerami, podle kterých měl zasahující policista problém dostat Floyda z vozidla, ne ale proto, že by Floyd projevoval známky odporu." Natočená videa o zatčení a následné smrti Floyda se stala velmi sledovaným virálním videem na internetu. Lidé ve videích spatřovali důkaz nespravedlnosti, přičemž vnímali policii a vládu jako špatnou a rasistickou. (viz Wikipedie)

Následně hned druhého dne (26. 6. 2020) na místě kde Floyd zemřel, začala první demonstrace. Proti policejní brutalitě. Protestující nesli nápisy „Nemůžu dýchat“. K protestům se také přidala rodina zesnulého George a požadovala zatčení všech 4 policistů, kteří byli na místě v době jeho smrti. Jak uvádí Wikipedie, něco podobného se již stalo v minulosti. "Mezi mediálně nejznámější patří zastřelení Michaela Browna v roce 2014, smrt Freddieho Graye v roce 2015 a zastřelení Philanda Castila a Justine Damondové, kteří byli zabiti v roce 2016 ve městě Minneapolis, stejně jako Floyd. Mediální pozornost na sebe rovněž strhl případ smrti Erica Garnera v New York City v roce 2014, který podobně jako Floyd prosil: „Nemůžu dýchat.“ [1] Možná právě proto se stalo „Nemůžu dýchat.“ heslem skupiny w:Black Lives Matter BLM (aktivistické hnutí upozorňující na případy policejního násilí vůči černochům a systemického rasismu).

Demonstrace neutichly a pokračovali i další dny. Dne 30. 5. 2020 vyšel v článek od Seznam zprávy, který uváděl, že: "Demonstrace v Minneapolisu v reakci na smrt černocha George Floyda pokračovaly čtvrtou noc v řadě, přestože starosta města vyhlásil noční zákaz vycházení. Protesty proti policejnímu násilí se konaly i v dalších amerických městech."[2]

V pondělí 1. 6. 2020 vyšel článek jenž informoval, že: "Řidič Bogdan Vechirko se v neděli večer pokusil vjet se svou cisternou do davu demonstrantů na mostě přes řeku Mississippi v americkém Minneapolisu. Nikoho nezranil, lidé se včas rozestoupili, řidiče pak ale vytáhli z auta a napadli. Policie následně Vechirka zadržela. Lidé na mostě protestovali proti násilí na černoších." [3] K článku je přidáno video o události zachycující tuto událost na mostě jenž také koluje po internetu.

Právě virální videa díky dostupnosti zachytávat video například mobilem nebo pomocí televizního zpravodajství, lze mnohé události relativně snadno zachytit. Všechny vlády i jejich bezpečnostní složky si musí dávat pozor co činí. Většina důležitých událostí je proto na očích veřejnosti. Tak jako moderní technologie spolu s pandemií mění (alespoň prozatím) náš pohled například na výuku (distanční výuka), tak také zviditelňují to co se ve světě děje a tím ji dokumentují. Vlna demonstrací se začala šířit po celých USA až nakonec přesáhla jeho hranice. Vlna demonstrací se tak probouzí jak v Evropě tak i například v Austrálii. Období pandemie covid19 2020 tak není pouze globálním rozšířením viru a globálním rozšířením ekonomické krize, ale také globálním rozšířením občanských nepokojů. Pandemie je tedy globální z vícero úhlů pohledu.

Nepokoje mohou ve výsledku prohloubit ekonomickou krizi, protože mohou znamenat ekonomickou ztrátu v podobě rabování a v podobě nasazení civilních a vojenských bezpečnostních složek (i ty je nutné financovat). Politická rétorika prezidenta USA může situaci dál vyostřovat a hrotit. Tedy podněcovat k dalšímu násilí. Dle článku z 1. 6. 2020 s názvem "Trump se pustil do guvernérů, mají ovládnout ulici a oplácet ránu ranou" je uváděno, že: "Americký prezident Donald Trump označil v pondělí guvernéry za slabé, protože neprosazovali při víkendových demonstracích kvůli smrti Goerge Floyda tvrději právo a pořádek. Pokud podle Trumpa nebudou dominovat, tak budou převálcováni. Při videorozhovoru s guvernéry dodal, že protesty oslabují pozici národa na světové scéně."[4] V ten samý den vyšel článek s názvem "Část amerických policistů podpořila demonstranty" který uvádí, že: "Agentura Reuters v pondělí zveřejnila snímky a záběry amerických strážců zákona, kteří během protestů proti policejnímu násilí pokleknutím nebo jiným gestem vyjadřují solidaritu s demonstranty. Protesty vypukly po úmrtí černocha George Floyda, jemuž klečel bělošský policista při zatýkání několik minut na krku i přesto, že muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat." [5] Přičemž prezident USA přiostřil svou rétoriku a tvrdě varoval, že: "Na videokonferenci Trump guvernéry varoval, že ve Washingtonu se během pondělí ještě zvýší přítomnost jednotek prosazujících zákon. „Washington je dobře kontrolován, ale budeme mít ještě větší kontrolu. Nasadíme sem tisíce lidí. Tvrdě si na ně došlápneme.“ řekl Trump poté, co starostka Muriel Bowserová oznámila, že v hlavní městě bude dva dny platit noční zákaz vycházení od 19. hodiny." [5]

Násilí není jen na straně některých demonstrantů a policistů. Článek z 2. 6. 2020 s názvem "Projektil v oku i zatýkání. Novináři v USA čelí nevídanému násilí" uvádí, že: "Na jedné straně protestující, na druhé policie, ale na třetí novináři. Desítky amerických i zahraničních žurnalistů čelí během reportování o událostech po smrti George Floyda přímému násilí." [6] Článek popisuje: "„Právě zatýkají našeho novináře, nevíme úplně přesně proč,“ říká v přímém přenosu moderátorka. Během stejného večera zasáhl gumový projektil do oka fotoreportérku Lindu Tiradovou. Kanadskou reportérku Susan Ormistonovou trefila plynová kartuš."

Na situaci nejspíše začne reagovat také hackerská skupina Anonymous v článku z toho samého dne (2. 6. 2020) je uvedeno, že: "Podle informací některých amerických deníků se hackerská skupina Anonymous, která je známá díky svým ikonickým maskám, rozhodla podpořit rasové nepokoje kybernetickými útoky na web policejního oddělení Minneapolis, čímž způsobila ještě větší chaos." [7] Nelze však jasně určit nakolik je informace pravdivá. Skupina je totiž skrytá a anonymní a může se za ně vydávat kde kdo. Samotný článek také nebudí velkou důvěru. Ovšem lze předpokládat, že se různé skupiny budou k protestům, demonstracím a nepokojům přidávat. Jedná se o efekt nabalování sněhové vločky. Je dost možné, že se budou přidávat různá hnutí a možná i některá nová vzniknou. Lze asi očekávat, že se přidají i některé extrémistické organizace a hnutí a že dojde na kombinaci pokojných i násilných projevů občanské neposlušnosti.

V tom samém dnu (2. 6. 2020) vyšel článek s názvem "Trump nařídil mobilizaci všech civilních i vojenských sil proti demonstrantům" jenž uvádí, že: "Americký prezident Donald Trump nařídil mobilizaci všech dostupných civilních i vojenských sil s cílem zastavit již týden trvající nepokoje, které se rozpoutaly po násilné smrti černocha George Floyda. V době prezidentova živého televizního vystoupení zahnala policie s pomocí slzného plynu demonstraci před Bílým domem. V hlavním městě USA byly nasazeni příslušníci federálních policejních agentur, informovaly světové agentury." [8]

Demonstrace ve Francii během covid19 2020[editovat]

Demonstrace v Německu během covid19 2020[editovat]

Panika a Nepokoje z pohledu psychologie davu[editovat]

Za dav se označuje jakékoli větší shromáždění lidí, kteří na veřejném místě vstupují do přímé interakce. Lidé kteří jsou součástí davu jsou sice fyzicky přítomní ve stejném prostoru a uvědomují si přítomnost těch druhých, ale přesto všechno každý jedinec nebo malá skupinka sleduje své vlastní cíle. Lidé v davu mohou působit jako jednolitá skupina, avšak i přesto si jednotliví lidé jdou svou vlastní cestou. Dav je tedy systém větší skupiny lidí, kteří je něčím více, než pouze součtem jednotlivých částí. Dav proto může nabývat nových vlastností (Emergence). Přičemž emergence znamená spontánní vznik makroskopických vlastností a struktur složitých systémů. Tyto vlastnosti a struktury vznikají především z velkého počtu jednouchých interakcí. V případě davů, lze říci, že čím více lidí, tím také narůstá počet interakcí. Protože, každý člověk nebo malá skupinka lidí si jde svým vlastním směrem.

Tyto skutečnosti dělají z davu složitý komplexní systém. Tudíž nelze chování davu jednoznačně a přesně předvídat. Hromadné chování vzniká relativně spontánně a vyvíjí se neplánovitě. A to i v případě, kdy jsou demonstrace a hromadné akce plánované. Proto je dav relativně neorganizovaný a nepředvídatelný. Respektive je z části organizovaný a pouze z části předvídatelný. Podobně je tomu i při studiu chaosu a chaotických systémů. I přes určitou obecnou nepředvídatelnost povstává z chaosu jakýsi základní a elementární řád, v podobě jistých principů. Chování davu závisí především na vzájemné stimulaci účastníků. Interakce tak hraje v hromadném chování zásadní roli a proto je třeba se v případě studia psychologie davů, zabývat především těmito interakcemi.

Emergence rozlišuje slabou a silnou interakci. Jak uvádí Wikipedie tak v případě slabé emergence je: "Matematickým jazykem pro popis slabé emergence je teorie komplexních systémů". Přičemž zdůrazňuje, že: "Slabá emergence vlastně nepředstavuje zásadní problém pro běžný přístup v přírodních vědách, totiž pro redukcionismus." Slabou emergenci lze sice popsat studiem jeho prvků a vztahů, avšak z hlediska složitosti komplexního systému, nemusí být technicky možné, všechny prvky a vztahy poznat a popsat. Komplexní systémy jsou totiž velice citlivé na počáteční hodnoty a i nepatrné změny mohou rychle vést k velkým a zásadním reakcím.

V případě silné emergence nelze reakci odvodit z pouhé znalosti jednotlivých částí a vazeb mezi těmito částmi, jak uvádí Wikipedie. Samotná znalost systému v tomto případě není dostatečným argumentem k předvídání reakce. Protože za složitých podmínek, vznikají vlastnosti nové a proto se obvykle nedají ani předvídat. V případě davů, lze poukázat na skutečnosti, které vedou k eskalaci násilí, avšak nelze jasně říci, kdy se objeví právě ten okamžik, kdy takzvaně "pohár přeteče" a dojde k zásadní změně.

Jsem přesvědčen, že za vznikem silné a slabé interakce stojí existence protichůdných vzájemně opačných interakcí, které se u složitých systémů objevují. Vznik opačně směřovaných interakcí může projevy původních interakcí brzdit a oslabovat. Zatímco působení interakcí ve stejném směru může výslednou reakci posilovat. Při oslabování jedné myšlenky, může najednou dojít k jakému si obrácení směru myšlenky a to v okamžiku kdy je opačná myšlenka výrazně silnější než ta původní. Avšak na tyto změny, reaguje každý člověk posvém. Každý člověk má své hodnoty a své přesvědčení a u každého člověka mají jinou sílu. Kombinování těchto různých interakcí pravděpodobně vede ke vzniku nových reakcí. Například při existenci silného agresivního postoje a existenci silného proti-agresivního postoje, může dav dojít k neutrálnímu závěru, že něco pravdivého je přeci jen na obou dvou přístupech. Avšak k tomuto neutrálnímu výslednému efektu nebo i jinému výslednému efektu dojde až v okamžiku kdy převáží v davu určitý názor. Čím méně je dav názorově rozdělený, tím chaotičtější reakce davu. Lidé však mají schopnost se naladit na převažující myšlenku. Z hlediska manipulace pak bohužel často stačí, vytvořit dojem co je převažujícím názorem. Nebo se svést na některých převažujících již existujících názorech a pouze je posunout (postrčit či eskalovat) určitým směrem.

Velice nebezpečné je proto při řečnictví dlouhé vyvozování myšlenek. Kdy jeden argument vychází z toho předchozího a současně každým krokem nový argument v řadě posouvá diskuzi nesprávným směrem. Princip u takové manipulace spočívá právě v tom množství argumentů. U velkého množství argumentů řečníka není snadné udržet myšlenkovou líni a kriticky uvažovat nad pravdivostí každého argumentu. Dochází k jakému si přehlcení argumenty, na což lidé obecně reagují buď ztrátou zájmu ale co je nebezpečnější pokud je uměle udržován zájem a také udržen tento zájem, tak lidé přestávají v záplavě argumentu kriticky uvažovat, přestávají argumenty hodnotit a začnou argumenty přijímat jako pravdivé. K tomuto efektu dochází i při mediích (televize, noviny, internet) přičemž lidé jsou doslova zahlceni informacemi a stávají se spíše konzumenty informací než aby je kriticky hodnotily.

Právě ono zmiňované dlouhé řečnictví se také stávalo metodou sloužící k vymývání mozku při vzniku nějaké pochybné sekty. Lze rozhodně doporučit opatrnost v okamžiku kdy někdo argumentuje dlouhou řadovou argumentů, argumenty sice mohou být pravdivé a řečník nemusí mít za cíl manipulovat z davem, ale chce třeba poukázat na množství existujících argumentů podporující tvrzení. Avšak je to vždy složitá situace a proto je v takovém případě důležité, aby byl čas množství informací strávit a argumentační líni skutečně pochopit. Tedy aby toho nebylo moc na jednou.

Závěr[editovat]

Reference[editovat]

  1. 1,0 1,1 Smrt George Floyda. WIKIPEDIE [online]. Dostupné online. 
  2. Protesty proti policejní brutalitě se šíří do dalších amerických měst. Trump hrozí střelbou. Seznam Zprávy [online]. Dostupné online. 
  3. Řidič cisterny v Minneapolisu vjel ve velké rychlosti do davu demonstrantů. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  4. Trump se pustil do guvernérů, mají ovládnout ulici a oplácet ránu ranou. Novinky.cz [online]. Dostupné online. .
  5. 5,0 5,1 Část amerických policistů podpořila demonstranty. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  6. Projektil v oku i zatýkání. Novináři v USA čelí nevídanému násilí. Správy seznam [online]. Dostupné online. 
  7. Velký návrat Anonymous: Nepokoje v USA vylákaly ze stínu i nejslavnější hackerskou skupinu. G.cz [online]. Dostupné online. 
  8. Trump nařídil mobilizaci všech civilních i vojenských sil proti demonstrantům. Novinky.cz [online]. Dostupné online.