Česko-estonská stratigrafie: Porovnání verzí
Řádek 116: | Řádek 116: | ||
|- |
|- |
||
| rowspan="2" style="border-bottom:double;" | '''haljala''' |
| rowspan="2" style="border-bottom:double;" | '''haljala''' |
||
| |
| '''jõhvi''' || || || |
||
|- |
|- |
||
| |
| '''idavere''' || || || |
||
|- |
|- |
||
| rowspan="7" | middle ordovician |
| rowspan="7" | middle ordovician |
Verze z 26. 8. 2013, 13:19
Stratigrafie je odvětvím geologie. Zabývá se studiem vrstev usazenin, jejich prostorovým uspořádáním (zjednodušeně řečeno, co je nahoře a co je dole) a datováním.
Jakožto zakladatel této stránky (Mmh) musím předeslat, že nejsem odborníkem na stratigrafii ani na geologii obecně. Zabývám se však estonštinou a Estonskem, a při překládání článků o Estonsku pro českou Wikipedii i při přípravě přednášek o estonské přírodě a krajině jsem vícekrát narazil na problém popisu geologických vrstev. Existuje sice základní geologická periodizace, která se užívá celosvětově, ale u podrobnějších dělení, jimž se člověk nevyhne, když se setkává s konkrétními popisy geologických útvarů, se užívá celá řada různých stupnic v různých regionech a zemích, pročež není vůbec jednoduché dohledat, čemu na české stupnici odpovídá která vrstva estonské stupnice. Sice jsou k nalezení různé souhledy na stránkách geologických a stratigrafických společností, ale buď tam chybějí české, nebo estonské názvy, nebo to jsou jen dílčí přehledy.
Na této stránce proto hodlám postupně vybudovat prakticky využitelný souhled (nejlépe vrcholící přehlednou hezky barevnou tabulkou) jednotlivých sedimentárních vrstev rozlišovaných českými a estonskými stratigrafy.
Zdroje (ke zpracování)
- http://www.geoeducation.info/geoturism/ajaskaala.php
- http://paleodb.org/bridge.pl?action=displayInterval&interval_no=341
- http://stratigraafia.info/materjalid/eesti_strat/ordoviitsium.pdf
- http://barrandien.wz.cz/stratigrafie_ordovik.htm
- http://www.stratigraphy.org/index.php/ics-chart-timescale
- http://www.stratigraphy.org/upload/OrdChartHigh.jpg
Jednotlivé posloupnosti
Estonská posloupnost
- ediakara
- kambrium
- ordoviitsium — ordovik
- öland
- pakerordi (pakerort)
- vihula
- karepa
- varangu
- GSSP tremadocian/floian
- hunnebergi (hunneberg)
- billingeni (billingen)
- GSSP floian/dapingian
- volhovi (volkhov) [ke konci GSSP dapingian/darriwilian]
- saka
- vääna
- langevoja
- kunda
- hunderum
- valaste
- aluoja
- pakerordi (pakerort)
- viru
- aseri
- lasnamäe (lasnamägi)
- uhaku
- GSSP darriwilian/sandbian
- kukruse
- haljala
- idavere
- jõhvi
- keila
- oandu [na začátku GSSP sandbian/katian]
- rakvere
- harju
- nabala
- vormsi
- pirgu
- GSSP katian/hirnantian
- porkuni
- öland
- silur
- devon
- pleistotseen — pleistocén
- holotseen — holocén
Pokus o tabulku
globální členění | estonská posloupnost | česká posloupnost | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
útvar | oddělení | stupeň | oddělení | stupeň | souvsrství | oddělení | stupeň | souvrství |
holotseen holocén | ||||||||
pleistotseen pleistocén | ||||||||
devon devon | ||||||||
silur silur | ||||||||
ordovician ordoviitsium ordovik | upper ordovician | hirnantian | harju | porkuni | kosovian kosov | |||
katian | pirgu | |||||||
vormsi | ||||||||
nabala | ||||||||
viru | rakvere | |||||||
oandu | ||||||||
sandbian | ||||||||
keila | ||||||||
haljala | jõhvi | |||||||
idavere | ||||||||
middle ordovician | darriwilian | uhaku | ||||||
lasnamäe lasnamägi | ||||||||
aseri | ||||||||
ölandi | kunda | |||||||
arenig | ||||||||
volhovi volkhov volchov | ||||||||
dapingian | ||||||||
lower ordovician | floian | billingeni billingen | ||||||
hunnebergi hunneberg | ||||||||
tremadocian | varangu varangu | tremadoc | ||||||
pakerordi pakerort | karepa | |||||||
vihula | ||||||||
kambrium kambrium | ||||||||
ediakara ediakara |
Drobné poznámky k zapracování
- Volchov končí trochu dříve než arenig
Jednotlivé konkordance (dosud nezapracované)
- hunneberg, billingen, volkhov =+/- arenig
- kunda, aseri, lasnamägi =+/- llanvirn
Rozpory
- Na Paleodb mají varangu v překryvu s pakerortem, každopádně konec před koncem tremadocu.[3] Estonský přehled má rovněž konec před koncem tremadocu.[4] Nejčerstvější mezinárodní tabulka naopak uvádí přelom varangu a hunnebergu jako GSSP přelomu tremadocu a floianu.[5] Z posledně jmenovaného vycházím, protože se to zdá být nejaktuálnější stav.