Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2020
Co je malými písmenky, to v Heslech 2020 nebude.
Výročí 2020
[editovat]1620 – koho by při tom nebodlo u srdce?
Ve škole jsem nijak v dějepise nevynikal, byl mi z duše odporný, biflování letopočtů nebylo mou silnou stránkou. S jedinou výjimkou – kterou byl rok 1620. Veškerou historii jsem si potom dělil na dvě období – co bylo před Bílou horou a co bylo po ní.
Jiráska jsem jako malý kluk hltal stejně, jako kovbojky. A táhlo mi už na 20. rok, když jsem křtem vstoupil do tehdejší Jednoty bratrské. Často jsem ještě slýchával ty stesky, co ti katolíci, co ti jezovité, jak nám to tehdy zavařili, exil, rekatolizace, Komenský, baroko, 300 let poroby a temna. (A přitom v dobách normalizace jsme měli i s katolíky celkem dobré ekumenické vztahy.) Jak se s tím vypořádat?
Už několik let se snažím sám sebe i další čtenáře připravit na letošní rok, kdy si budeme toto neslavné 400. výročí připomínat. Nejsem historik – proto alespoň ta průběžná letmá připomenutí událostí, které k Bílé hoře postupně vedly. Jak to probíhalo, když se konečně příslušníci jednoty bratrské a další evangelíci na čas dostali k moci? Každému k modlitbám a vlastnímu zamyšlení.
Co můžeme letos očekávat? Pořady v rozhlase a televizi, učené debaty, blogy na Internetu, diskuse stejné, jako v případě pokusu o obnovení Mariánského sloupu? Anebo (konečně) někdo z evangelické strany veřejně přizná a alespoň symbolicky se omluví za spolupodíl na hrůzách třicetileté války, kterou stavovské povstání rozpoutalo, se všemi následky?
Mikuláš Dačický z Heslova: Stala se jest tu hanba, lehkost, posměch Čechuom a potracena starobylá chvála česká, následující pak zhouba a žalost převeliká! ... Tak hle pán buoh na Čechy dopustiti a je trestati ráčil a to bez pochybnosti pro hříchy jich, pejchu, marnost, nesvornost, nespravedlnost et cetera.[1]
Reakcí vítězného císaře Ferdinanda bylo okamžité zrušení Rudolfova majestátu jeho rozříznutím a ustřižením pečetí, jak můžeme vidět na barevné předsádce (u ručně vázaných Hesel). V následujícím roce bylo na Staroměstském rynku exemplárně popraveno 27 lidí – ale většina (více než milion) obyvatel pak musela zapřít svou víru anebo odejít do exilu. Bylo vše ztraceno?
Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český! – je známý citát z Kšaftu umírající matky jednoty bratrské Jana Amose Komenského, jehož 350. výročí úmrtí také letos 15. listopadu vzpomeneme. Na zadní předsádce ručně vázaných Hesel můžeme vidět Komenského poslední dopis (z 2. listopadu 1670), diktovaný příteli Mikuláši Drabíkovi, a na jeho konci doušku:
S modlitbami vroucnými za sebe, za sebe a za církev u vichřicích, kteréž se na všecku Evropu valí. Toto připisuji rukou vlastní, jak s ní zase vládnouti počínám. Pán Bůh s námi!
Jak víme, "skryté semeno" po dalších padesáti letech (v roce 1722) vyrašilo v Sasku na panství hraběte Zinzendorfa v podobě "obnovené jednoty bratrské". Ale "podhoubí" již bylo připravené. Připomeňme si alespoň jednu pozoruhodnou postavu exulanta, který nerezignoval:
Václav Kleych (nar. 1678), žijící v Lažanech u Litomyšle, v srdci stále nesl českobratrskou víru svých předků a přechovával studoval Bibli kralickou a další zapovězené knihy. Byv vyzrazen, uprchl s manželkou a dcerami až do saské Žitavy (1705). Živil se prací svých rukou a přitom pilně studoval němčinu a latinu. Z uspořených peněz vydal mnoho knih, které pak sám tajně kolportoval svým souvěrcům do Čech, na Moravu, Slezsko i na Slovensko – malé "špalíčky", které bylo lze snadno skrýt či nosit s sebou v kapse.
V roce 1720 tak v Žitavě vydal Nowý Zákon Pana a Spasytele nasseho Gežjsse Krýsta, z něhož jsme na obálku letošních Hesel použili verše Markova evangelia, které tak dobře korespondují i s nadějí Jana Amose Komenského a dalších pobělohorských exulantů:
A GEžjš řekl gemu: Můžessli tomu wěřiti:
wsseckoť gest možné wěřjcýmu.
A y hned zwolaw otec mládence toho s slzami, řekl:
Wěřjm Pane, spomoz nedowěře mé.
Váš vydavatel Petr Heřman
Podstránky
[editovat]20 (2000 let)
[editovat]120 (1900 let)
[editovat]220 (1800 let)
[editovat]320 (1700 let)
[editovat]420 (1600 let)
[editovat]520 (1500 let)
[editovat]620 (1400 let)
[editovat]720 (1300 let)
[editovat]820 (1200 let)
[editovat]920 (1100 let)
[editovat]1020 (1000 let)
[editovat]1120 (900 let)
[editovat]1220 (800 let)
[editovat]1320 (700 let)
[editovat]1420 (600 let)
[editovat]- w:1420
- 1420-03-15 Ve Vratislavi smýkán koňmi a upálen Jan Krása
- 1420-03-01 w:První křížová výprava proti husitům
- 1420-03-17 Ve Vratislavi vyhlášena w:První křížová výprava proti husitům, velí Zikmund
- 1420-03-25 w:Bitva u Sudoměře
- 1420-04-23 Narodil se w:Jiří z Poděbrad
- 1420-04-23 Ukončení příměří v husitské Praze.
- 1420-06 w:Čtyři artikuly pražské
- 1420-07-14 w:Bitva na Vítkově
- 1420-07-28 w:Zikmund Lucemburský korunován českým králem
- 1420-08-10 (út) Husité v čele s Korandou vytáhli Václava IV. z hrobu a Zbraslavský klášter zapálili[2]
1470 (550 let)
[editovat]1520 (500 let)
[editovat]- narodil se w:Jan Adelf Městecký – kazatel Jednoty bratrské, později utrakvistický kněz
- narodil se w:Matěj Dvorský z Hájku – utrakvistický kněz, podílel se na vzniku České konfese
- 1520-09-21 zemřel w:Viktorin Kornel ze Všehrd, stoupenec jednoty bratrské
1570 (450 let)
[editovat]1620 (400 let)
[editovat]- 1620-01-15 Česko-Uherská konfederační smlouva [4]
- 1620-02-07 Přísaha Moravanů králi – Karel st. ze Žerotína odmítl.[5]
- 1620-02-27 Přísaha slezských poddaných[6]
- 1620-03-17 Umučen Jan Sarkander
- 1620-03-26..1620-05-11 Březnový generální sněm v Praze – s čekáním na Moravany začal až 27.3.[7][8]
- 1620-04-27 Bratr Berka z Dubé se na sněmu přimlouvá za dynastii – aby byl Jindřich Friedrich zvolen čekancem[9]
- 1620-08-20 Kapitulace hornorakouských stavů[10]
- 1620-08-26 Král Friedrich vyhlašuje půst a modlitby[11]
- 1620-08-27 Maxmiliánovo vojsko vstoupilo do Čech[12]
- 1620-11-08 Šarvátka na Bílé hoře
- 1620-11-09 Český král Friedrich Falcký prchá z Prahy; lutheráni u Salvátora slouží Te Deum.[13]
- 1620-11-10 Kapitulace Prahy
- 1620-11-11 Vyrabování Prahy[14]
- 1620-11-13 Odevzdání konfederací císaři;[15] 201 šlechticů prosí císaře o milost (revers) [16];
- 1620-11-19 Te Deum ve Svatovítské katedrále[17]
- 1620-11-21 Friedrich Falcký se obrací k sjednoceným stavům říše, kde za hlavní příčinu neúspěchu vidí, že strana evangelická tak jednosvorná mezi sebou není, za jednoho člověka při sobě opravdově nestojí, a jedni druhých skutečně nefedrují a nezastávají, jak se to po straně papeženecké zřetelně děje.[18]
- 1620-11-23 Ferdinand II. přestřižením zrušil platnost Rudolfova majestátu
- 1620-12-17 Začíná slezský zemský sněm[19]
- 1620-12-10 Friedrich Falcký ve Vratislavi hovoří s koželuhem Kotterem, jehož proroctví nechá tisknout J. A. Komenský.[20]
- 1620-12-13 Sněm Moravanů v Brně kapituloval před císařským vojskem
1670 (350 let)
[editovat]- 1670-01-12 V Klaipėdě zemřel w:Petr Figulus Jablonský, biskup jednoty bratrské
- 1670-11-15 V w:Amsterdamu zemřel Jan Amos Komenský.
- 1670-11-22 Komenský pohřben ve Valonské kapli v Naardenu.
1720 (300 let)
[editovat]1720- Nový zákon (vydal Václav Kleych)
1770 (250 let)
[editovat]1820 (200 let)
[editovat]1870 (150 let)
[editovat]- 1870-04-12 Na Malém Rohozci se narodil Josef Pekař
1920 (100 let)
[editovat]- 1920-01-08 Založena Církev československá
1930 (90 let)
[editovat]1940 (80 let)
[editovat]1950 (70 let)
[editovat]1960 (60 let)
[editovat]1970 (50 let)
[editovat]1980 (40 let)
[editovat]1990 (30 let)
[editovat]2000 (20 let)
[editovat]2010 (10 let)
[editovat]2015 (5 let)
[editovat]2019 (1 rok)
[editovat]Poznámky
[editovat]- Stavovské povstania a zápas s Turkami v 17. storočí
- Sprisahanie Vešeléniho
- w:sk: František Vešeléni
- sprisahanie v rokoch 1670–1671
- Protihabsburgské povstania[1 uhorskej šľachty]
Zdroje a reference
[editovat]- Vladimír Čermák:
- Operace Bílá Hora a černá totalita 1: Díl první – Na prahu ztemnění, Mare-Czech 2014, ISBN 978-80-86930-57-2 https://www.kosmas.cz/knihy/200532D1/operace-bila-hora-a-cerna-totalita-1/
- Operace Bílá Hora a černá totalita 2: Díl druhý – Dlouhá černá totalita, Mare-Czech 2014, ISBN 978-80-86930-58-9 https://www.kosmas.cz/knihy/200652/operace-bila-hora-a-cerna-totalita-2/
- Marie Šedivá Koldinská:
- Bílá hora: Mýtus — klišé — tradice, NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 1. vydání, 2018, ISBN 978-80-7422-944-1 https://www.kosmas.cz/knihy/247974/bila-hora/
- KOLEKTIF
- Debatní klub
- ČERMÁK/KOLDINSKÁ Bílá hora – Vladimír Čermák / Marie Šedivá Koldinská
- Vladimír Čermák / Marie Šedivá Koldinská - Bílá hora - Debatní klub 2014-10-03] – debata na YT
- Vladimír Čermák / Marie Šedivá Koldinská – outsider klub
- ČECHURA/ČERMÁK 2015: Jaroslav Čechura / Vladimír Čermák - Kdo píše dějiny - Debatní klub, 2015-10-29, uvádí Miroslav Reil
- ČERMÁK/KOLDINSKÁ Bílá hora – Vladimír Čermák / Marie Šedivá Koldinská
- Debatní klub
- ↑ 450. výročí narození Mikuláše Dačického z Heslova
- ↑ ČORNEJ s.155
- ↑ 13. listopadu
- ↑ Jiří Fremr: Konfederace a konfederační ujednání na počátku 17. stoletía jejich vzory, Plzeň 2017, rigorozní práce, str. 99
- ↑ Jaroslav ČECHURA: Zimní král anebo české dobrodružství Fridricha Falckého, Praha 2004, str. 112
- ↑ ČECHURA 2004, str. 113
- ↑ ČECHURA 2004, str. 119
- ↑ ČECHURA 2004, str. 159
- ↑ ČECHURA 2004, str. 120. Tu samou argumentaci uplatnil již v srpnu 1619 – v protikladu s Konfederací zemí Koruny české, vyhlášenou 1619-07-31 – někdejší prezident diraktoria, nynější nejvyšší kancléř, bratr Václav Vilém z Roupova
- ↑ ČECHURA 2004, str. 245
- ↑ ČECHURA 2004, str. 164
- ↑ ČECHURA 2004, str. 164
- ↑ ČECHURA 2004, str. 312
- ↑ ČECHURA 2004, str. 315
- ↑ ČECHURA 2004, str. 316
- ↑ ČECHURA/ČERMÁK 2015 > 34:20 – Roku 1826 objevil materiál Palacký v Roudnickém archivu
- ↑ ČECHURA 2004, str. 317
- ↑ ČECHURA 2004, str. 329
- ↑ ČECHURA 2004, str. 330
- ↑ ČECHURA 2004, str. 345
Externí odkazy
[editovat]- www.ius-wiki.eu/historie/: 14. Stát české koruny v době stavovské, jeho složení, orgány (1434-1620)
- Diplomová práce: Ústavní vývoj Českého království vletech 1619-1627 Zpracoval: Jan Klátil, Praha 2012
- Stavovské povstání očima Pavla Skály ze Zhoře. Diplomová práce. Bc. Charlota Kotková, Liberec 2017. Vedoucí práce: prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc.
- FRIDRICH FALCKÝ. CIZINEC V ZAJETÍ ZIMNÍHO KRÁLOVSTVÍ. Michaela Sahulová, Bakalářská práce, Praha 2018
- Letáky o Fridrichovi Falckém jako pramen k vývoji a vnímání české otázky v letech 1619-1632. Jana Hubková, Disertační práce, sv. 1. Praha 2006
- valka.cz: Karel Oktábec (2009-03-16): Omyl učitele národů (díl 04.)
- Friedrich Hermann SCHUBERT: Ludwig Camerarius (1573–1651): Eine Biographie - Die pfälzische Exilregierung im Dreißigjährigen Krieg – Ein Beitrag zur Geschichte des politischen Protestantismus, Aschendorff Verlag, Münster 2013, 773 s. ISBN 978-3-402-13018-6
- w:de: Ludwig Camerarius
- w:en: Ludwig Camerarius