Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2019
Podstránky
[editovat]- /SPARQL – pokusíme se dohledat nějaká výročí na Wikidatech
Výročí
[editovat]Básnický překlad hesla roku od Viktora Fichla: Hledej pouze mír, jak lovec za ním jdi dobře odpovídá Lutherovu překladu německých Losungen Suche Frieden und jage ihm nach! Vždyť Jäger – to je lovec. Jiné překlady se s hebrejským slovesem R-D-F vyrovnávají obraty usiluj o něj, stíhej jej, hoň se za ním, žeň se za ním. Kraličtí: Hledej pokoje, a stíhej jej. A Vulgata má persequere eam – a všichni víme, co znamená persekuce, pronásledování.
Žalmistovo vyjádření je provokativní: namísto zvěře či nepřítele máme pronásledovat mír? Podobný postoj si ve svých počátcích zvolila i jednota bratrská ke konci husitských válek, inspirována Petrem Chelčickým, že války a násilí odvádějí křesťana od boje duchovního. A jak se změnila po stu letech? To si během roku 2019 budeme připomínat řadou kulatých výročí – z doby počátku husitské revoluce a z doby počátku třicetileté války.
Mají roky 1419 a 1619 něco společného? Možná divná otázka.
V roce 1419 umírá král Václav IV.. V roce 1619 je z českého trůnu sesazen Ferdinand II. a žezla se ujímá Friedrich Falcký.
Pražská defenestrace 1419 odstartovala období husitských bouří. A v roce 1619 se v Českém království naplno rozhořela třicetiletá válka jako důsledek defenestrace v minulém roce. Před 400 i před 600 lety se náboženské problémy vyřizovaly pomocí zbraní. Jan Želivský i mistři Pražské university řešili otázku, zda je možno víru hájit s mečem v ruce. Odpověď byla kladná. A stejná otázka i stejná odpověď padla i o dvě stě let později.
V obou případech více než o svobodu víry šlo o to, kdo bude u moci.
V odpovědi na husitské války se zrodila jednota bratrská jako společenství tichých v zemi. Ponaučena Petrem Chelčickým pochopila, že válčení na poli bitevním i politickém odvádí od toho podstatného boje – boje duchovního.
Nicméně po sto padesáti letech to byli ponejvíce čeští páni z jednoty bratrské, kteří spolu s lutherány volali do zbraně. V roce 1619 ještě mnozí věřili, že Bůh dal evangelickým zbraním vybojovat tu správnou víru. 31. července generální stavovský sněm vyhlásil Konfederaci zemí koruny české – nové státoprávní zřízení, m.j. vylučující katolíky z vysokých státních funkcí. Náboženská tolerance? 4. listopadu českobratrský kněz asistuje při korunovaci kalvínského krále ve Svatovítském chrámu a o Vánocích je výzdoba téhož chrámu devastována a rozkrádána, ostatky mrtvých zneuctívány. Náboženská tolerance?
Nevíme, zda si Jan Palach uvědomil, že svůj protestní čin sebeobětování se za svobodu vykonal na den přesně 550 let po té, co císař Zikmund pod pohrůžkami vyzval svého bratra Václava IV. k normalizaci poměrů v Čechách. Zato my si už neuvědomujeme, že Palachova činu následovaly tři desítky dalších osob. Tak funguje vymazávání historie.
Násilí či nenásilí? Odpověď můžeme hledat i při čtení letošních Hesel. Můžeme si přitom připomenout i události let před mnoha staletími. Jak se za tu dobu změnil svět? Jak se změnilo lidské myšlení? Je naše vlastní víra – po takových zkušenostech – ryzí a opravdovější, naše srdce otevřenější? Jakou odpověď nám k tomu dává slovo bible?
Pro letošní rok bylo příznačně vybráno heslo: Vyhledávej pokoj a usiluj o něj. (Ž 34.15), které v kraličtině zní: Hledej pokoje, a stihej jej. Nemáme tedy stíhat své nepřátele, ale naopak pokoj – chytit jej, pokud je čas příhodný. O řešení problémů smírnou cestou tehdy usiloval bratr Karel starší ze Žerotína – na rozdíl od Václava Budovce z Budova a dalších bratří v Čechách.
Nejstaršími staročeským překladem Žalmů byl zřejmě meziřádkový (interlineární, doslovný) překlad z Vulgaty ze XIII. století, který se však zachoval až v pozdějším opisu ze XIV. století v žaltáři Wittemberském. Na obálce letošních Hesel můžeme číst:
… ne loquantur dolum Diverte a | … at nemluwyte. Ot wrat sie |
malo et fac bonum inquire pacem | ot zleho a vczyn dobre hleday pokogie |
et persequere eam O oculi domini … | y chod ponem Oczy hospdynowye … |
Na zadní stránce obálky bychom vám rádi ukázali kancionál Lukáše Pražského Kniha zpěvuov a chval božských, vytištěný v Mladé Boleslavi roku 1519. Tento kancionál sloužil jako předloha pro další edice bratrských kancionálů. Bohužel žádný výtisk se ale nedochoval. Namísto toho nám letošní zadní obálka připomene 450. výročí úmrtí bratrského biskupa Matěje Červenky († 13. 12. 1569): jeho překlad Žaltář Davida svatýho, proroka a krále velikýho vyšel tiskem v roce 1562.
19 (2000 let)
[editovat]119 (1900 let)
[editovat]219 (1800 let)
[editovat]319 (1700 let)
[editovat]419 (1600 let)
[editovat]519 (1500 let)
[editovat]619 (1400 let)
[editovat]719 (1300 let)
[editovat]819 (1200 let)
[editovat]869 (1150 let)
[editovat]0869-02-14 (po) Zemřel slovanský věrozvěst Konstantin.
919 (1100 let)
[editovat]1019 (1000 let)
[editovat]1119 (900 let)
[editovat]1219 (800 let)
[editovat]1319 (700 let)
[editovat]1369 (650 let)
[editovat]- 1369-12-08 (so) V Praze zemřel w: Konrád Waldhauser – pochován u Matky Boží před Týnem.
1419 (600 let)
[editovat]- 1419-01-16 (po) Zikmundův list Václavovi IV. – výzva k nápravě poměrů[1][2]
- 1419-02-20 (po) Půhon na královnu Žofii[3][4] před soud papežského nuncia
- 1419-02-25 (so) Václav IV. navrátil husitské kostely katolíkům – husitské liturgii ponechány v Praze jen tři kostely[5][6]
- 1419-02-26 (ne) Pražský arcibiskup Konrád z Vechty ukončil čtyřletý interdikt nad Prahou poté, co Václav IV. vypověděl Jana z Jesenice z Prahy navěky[5][7][8]
- 1419-04-16 (ne) Vyhnaní husitští kněží kážou a vysluhují podobojí u Bechyně pod širým nebem – hora Tábor[9]
- 1419-04-23 (ne) Jan Želivský káže, že válčit pro pravdu Kristovu je dovoleno[10]
- 1419-05-21 (ne) Jan Želivský káže o Júdit, která sťala hlavu Hlofernovi. (Júd 13,5-8)[11]
- 1419-06-18 (ne) Den posvícení kostela sv. Mikuláše v Praze – podobojí se jej zmocnili násilím[12][13]
- 1419-07-06 (čt) Radnice Nového města pražského na příkaz krále Václava IV. osazena protihusitskými košely[14][15]
- 1419-07-22 (so) Velké shromáždění na hoře Burkovák–Tábor, až 40 tis. lidí[16][17][18]
- 1419-07-30 (ne) První Pražská defenestrace[19][20][21]
- 1419-08-02 (st) Václav IV. schválil nově zvolené novoměstské konšely [22][23]
- 1419-08-16 (st) Na Novém hradu u Kunratic umírá český král w: Václav IV.[24][25]
- 1419-08-17 (čt) Mnohá srocení lidu pražského a drancování[26][27]
- 1419-08-18 (pá) Vypálení kartouzského klášera na Smíchově[28][29]
- 1419-08-19 (so) Poboření veřejných domů nevěstek na Starém a Novém městě pražském[30]
- 1419-08-20 (ne) Vypálení dominikánského kláštera v Písku[31][32]
- 1419-09-17 (ne) Provolání všem věrným Čechům ze Bzí hory[33]
- 1419-09-30 (so) Setkání husitů Na Křížkách u Sulic – příprava celozemského sjezdu; w: Václav Koranda vyhlásil svůj radikální husitský program zřízení božího státu[34][35][36]
- 1419-10-02 (po) Václav IV. pohřben na Zbraslavi.[37]
- 1419-10-06 (pá) Spolek na obranu práva a řádu zemského s královnou Žofií.[38]
- 1419-10-25 (st) Novoměští pod Žižkovým velením dobyli královský Vyšehrad[39][40]
- 1419-11-04 (so) w: Bitva u Živohoště – první větší bitva husitských válek – a dobytí Malé Strany Mikulášem z Husi[41][42]
- 1419-11-10 (pá) Na svátek sv. Ludmily mělo dojít v Praze ke sjednocení všech přívrženců kalicha – silné boje[43][44]
- 1419-11-13 (po) Příměří mezi kališnickou a katolickou stranou – radikálové však dohodu nepřijali[45][46]
- 1419-12-29 (pá) Delegace pražských měst u Zikmunda v Brně[47]
1469 (550 let)
[editovat]1519 (500 let)
[editovat]- w: Lukáš Pražský vydal tiskem kancionál Kniha zpěvuov a chval božských[48][49] Tiskař Pavel Olivetský, Mladá Boleslav. Žádný výtisk se pravděpodobně nedochoval. w: Jan Blahoslav si na tiskaře stěžuje, že některé písně vloženy sou proti vůli a vědomí jejich, některé vypuštěny, některé na některých místech pozměněny.[50] Autorem byl pravděpodobně Lukáš Starý, uváděný často nejednotně v různých variantách jména: jako Biskup bratrský, Lukáš; pražský Bakalář, Br. Lukáš, Starší a Br. Lukáš Pražský. Kancionál sloužil jako hlavní předloha k pozdější oficiální bratrské edici kancionálu 1541[51]
- 1519-07-05 (út) V lipské disputaci je Luther Johannem M. Eckem nařčen z husitství – to pak u něj vzbudí zájem o Husa.[52][53][54]
- 1519-06-24 (pá) Ve Vézelay se narodil w: Theodor Beza.
1569 (450 let)
[editovat]1609 (410 let)
[editovat]- 1609-07-09 (čt) w: Rudolfův majestát Čechám
- 1609-08-20 (čt) Rudolfův majestát Slezku
1619 (400 let)
[editovat]- 1619-02-03 (ne) Španělský král Filip III. dal ohromnou částu peněz na verbování vojska v habsburské části w: Nizozemí.[55]
- 1619-02-25 (po) Zemřel Jiří ze Schönaichu,[56] podporovatel jednoty bratrské ve Slezsku.
- 1619-02-27 (st) Nizozmští stavové se rozhodli, že poskytnou finanční pomoc českému povstání.[55]
- 1619-03-03 (ne) Lord Doncaster jmenován zvláštním vyslancem ve Vídni[57]
- 1619-03-18 (po) Zahájení zemského sněmu v Praze (trval do soboty 1619-03-23)[58][59]
- 1619-03-20 (st) Zemřel císař w: Matyáš Habsburský.[60][61]
- 1619-04-06 (so) Král w: Ferdinand II. poslal do Prahy revers – zavazuje se dodržovat všechny zemské svobody včetně Majestátu.[62]
- 1619-04-19 (pá) Thurn táhne na Moravu.[63]
- 1619-04-17 (st) w: Václav Budovec z Budova píše Žerotínovi[64]
- 1619-04-23 (út) Thurn překročil zemskou hranici na Moravu. [65]
- 1619-04-30 (út) w: Albrecht z Valdštejna zradil, se svým plukem a ukradenou pokladnou přebíhá k císaři.
- 1619-05-02 (čt) Protestanté obsazují Brno.[66]
- 1619-05-03 (pá) Volba moravského direktoria[67]
- 1619-05-10 (čt) Thurn spolu s moravským vojskem táhne na Vídeň[68]
- 1619-06-05 (čt) Thurn před Vídní[69]
- 1619-06-10 (po) w: Bitva u Záblatí – Mansfeldova stavovská armáda krutě poražena[70]
- 1619-06-14 (čt) Thurn táhne od Vídně[71]
- 1619-07-05 (pá)Smlouva mezi českými direktory a moravskými zástupci[72]
- 1619-07-08 (po) Zahájení stavovského generálního sněmu v Praze[73]
- 1619-07-31 (st) Vyhlášení Konfederace zemí Koruny české – Čech, Moravy, Slezska, Horní a Dolní Lužice[74][75] – návaznost na husitské manifesty, Českou konfesi, Majestát, Porovnání a stavovské apologie; po vzoru Utrechtské unie[76]
- 1619-08-06 (út) w: Bitva u Dolních Věstonic – Moravané se ubránili silnějšímu císařskému vojsku.
- 1619-08-19 (po) Pražský sněm (prostřednictvím bratra Bohuchvala Berky z Dubé) prohlásil Ferdinanda II. za sesazeného.[77][78]
- 1619-08-26 (po) Králem všech zemí České konfederace zvolen falcký kurfiřt Friedrich.
- 1619-08-28 (st) Říšský sněm jednohlasně zvolil Ferdinanda II. císařem.[79]
- 1619-10-14 (po) Gabriel Bethlen dobyl Bratislavu[80]
- 1619-10-31 (čt) Friedrich a Alžběta dorazili ku Praze, do letohrádku Hvězda.[81]
- 1619-11-04 (po) Korunovace Friedricha Falckého[82][83]
- 1619-11-07 (čt) Korunovace Alžběty Stuartovny[84]
- 1619-12-21 (so) Počátek obrazoborectví ve Svatovítském chrámu[85]
1669 (350 let)
[editovat]1719 (300 let)
[editovat]1769 (250 let)
[editovat]1769-04-11 (út) Narodil se w: František Vladislav Hek.
1819 (200 let)
[editovat]1869 (150 let)
[editovat]1919 (100 let)
[editovat]- 1919-04-08 Zákon o zřízení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké[86]
- 1919-10-01 Zřízena Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká
1929 (90 let)
[editovat]1939 (80 let)
[editovat]1949 (70 let)
[editovat]1959 (60 let)
[editovat]1969 (50 let)
[editovat]- 1969-01-16 (čt) První Živá pochodeň v Praze – Jan Palach[87]
- 1969-01-19 (ne) Ve věku 20 let umírá Jan Palach, člen FS ČCE v Libiši
- 1969-01-20 (po) Živá pochodeň v Plzni – Josef Hlavatý
- 1969-01-20 (po) Živá pochodeň v Budapešti – Sándor Bauer
- 1969-01-23 (čt) Ve věku 16 let umírá Sándor Bauer.
- 1969-01-25 (so) Jakub S. Trojan pochovává Jana Palacha na Olšanech
- 1969-01-25 (so) Ve věku 25 let umírá Josef Hlavatý.
- 1969-02-25 (út) Živá pochodeň č. 2 v Praze – Jan Zajíc, umírá ve věku 18 let.
- 1969-04-04 (Velký pátek) Živá pochodeň v Jihlavě – Evžen Plocek [88][89]
- 1969-04-09 (st) Ve věku 39 let umírá Evžen Plocek.
- 1969-04-11 (pá) Živá pochodeň v Košicích – Michal Lefčík (Levčík)[90], umírá ve věku 18 let.[91]
- 1969-04-13 (ne) Živá pochodeň v Rize – Elijahu Rips, 20 let – přežil, zatčen, vězněn
- 1969-08-21 (čt) Protesty proti okupaci a normalizaci: střelba do lidí, pět mrtvých, stovky raněných, tisíce zatčených. Praha: František Kohout (18 let) a Vladimír Kruba (19 let) – na místě mrtví, Bohumil Siřínek (14 let – zemřel 24. srpna); Brno: Dana Muzikářová (18 let) a Stanislav Valehrach (27 let)[92]
Živé pochodně – sebeupálení
[editovat]Zdroje a reference
- Viz w:Kategorie: Sebeupálení na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- Michal Malý (2013-04-11): Nesouhlasím se Dnem památky jen Jana Palacha. V prvních měsících roku 1969 došlo k vlně sebevražedných pokusů mladých lidí, kteří následovali Jana Palacha. Po Palachovi se do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu 26 lidí, z toho 7 zemřelo. – doslovně stejný údaj jako ve WP u hesla w: Jan Palach
- janpalach.cz:
- ČERNÝ, Milan: Živé pochodně v roce 1969. Česká a slovenská psychiatrie, 2003, roč. 99, č. 7, s. 360–365. (Bohužel on-line archiv přístupný až od ročníku 101/2005)
- SÁDECKÝ, Josef (ed.): Živé pochodně. Zürich 1980
- tyden.cz (2008-01-16): Hořeli jako Jan Palach
- moderni-dejiny.cz:
1979 (40 let)
[editovat]1989 (30 let)
[editovat]- 1989-11-17 (pá) Synody Jednoty bratrské a ČCE v Praze. Začíná Sametová revoluce.
1999 (20 let)
[editovat]2009 (10 let)
[editovat]2014 (5 let)
[editovat]2018 (1 rok)
[editovat]Reference
[editovat]- ↑ w: Pražská defenestrace (1419)#Leden 1417 - únor 1419
- ↑ Čornej, Petr (2010). 30.7.1419: první pražská defenestrace ; krvavá neděle uprostřed léta, Vyd. 1, Dny, které tvořily české dějiny, Praha: Havran. ISBN 978-80-87341-00-1.Šablona:Pouze dočasné použití >
- ↑ BARTOŠ, F. M. Do čtyř pražských artikulů : Z myšlenových a ústavních zápasů let 1415 – 1420. 2. vyd. Praha: Blahoslavova společnost, 1940. 75 s. Kapitola III. V předvečer vzpoury, s. 33.
- ↑ ČORNEJ s.80
- ↑ 5,0 5,1 PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Praha: B. Kočí, 1908. 1296 s. S. 525.
- ↑ ČORNEJ s.81
- ↑ w: Pražská defenestrace (1419)#Únor - červenec 1419
- ↑ ČORNEJ s.85
- ↑ PALACKÝ, s. 526
- ↑ ČORNEJ s.105
- ↑ ČORNEJ s.105
- ↑ PALACKÝ, s. 526
- ↑ ČORNEJ s.106
- ↑ PALACKÝ, s. 527
- ↑ ČORNEJ s.109
- ↑ PALACKÝ, s. 527, pozn. 363
- ↑ w: Pražská defenestrace (1419)#Únor - červenec 1419
- ↑ ČORNEJ s.112, s.157
- ↑ PALACKÝ, s. 527
- ↑ ČORNEJ s.117
- ↑ husitstvi.cz: Napo_Leon: Dvě nebo tři pražské defenestrace?
- ↑ w: Pražská defenestrace (1419)#Následné bezprostřední události
- ↑ ČORNEJ s.147
- ↑ PALACKÝ, s. 528
- ↑ ČORNEJ s.148
- ↑ PALACKÝ, s. 529
- ↑ ČORNEJ s.149
- ↑ PALACKÝ, s. 529
- ↑ ČORNEJ s.152
- ↑ PALACKÝ, s. 529
- ↑ PALACKÝ, s. 529
- ↑ ČORNEJ s.154
- ↑ PALACKÝ, s. 532
- ↑ w: Bitva u Živohoště#Předehra
- ↑ F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech: 1419
- ↑ ČORNEJ s.154
- ↑ ČORNEJ s.155
- ↑ w: Žofie Bavorská#Královna vdova
- ↑ PALACKÝ, s. 534
- ↑ ČORNEJ s.158
- ↑ PALACKÝ, s. 535
- ↑ ČORNEJ s.159 udává datum masakru u Živohoště 1419-11-06
- ↑ F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech: 1419
- ↑ ČORNEJ s.158
- ↑ w: Bitva u Nekmíře#Předehra
- ↑ ČORNEJ s.160
- ↑ ČORNEJ s.163
- ↑ ŘÍČAN, Rudolf. Dějiny Jednoty bratrské. Praha: Kalich, 1957. 518 s. S. 115.
- ↑ w: Lukáš Pražský#Spisy o bohoslužbě, liturgii a církevním řádu
- ↑ BAŤOVÁ, Eliška. 4. Kancionál jako tiskařův (obchodní) záměr. Nové bratrské listy, 2013, roč. XV, čís. 2, s. 38–41. Dostupné online [PDF, cit. 2018-06-25].
- ↑ FAJTLOVÁ, Kateřina. Problematika autorství duchovních písní v kancionálech 16. a 17. století: Blahoslavův Rejstřík a jeho pokračovatelé. Brno, 2016. 253 s. Dizertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc.. s. 19, 20, 41. Zdrojový soubor: https://is.muni.cz/th/b0qor/dizertace.docx. Dostupné online.
- ↑ w:de: Leipziger Disputation
- ↑ SCHWARZ, Hans. Češi a Němci na příkladu vztahu Husa k Lutherovi [online]. Praha: 2014-03-11 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online.
- ↑ MODRÁKOVÁ, Renáta; UHLÍŘ, Zdeněk. Zákon a Písmo : Rukopisy české reformace 14. – 16. století. Redakce Milena Ředinová, Jana Vašková, Alena Sojková. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2009. 82 s. ISBN 9788070505670. S. 62.
- ↑ 55,0 55,1 SKÁLA ZE ZHOŘE, Pavel. Historie česká – Od defenestrace k Bílé hoře. Příprava vydání PhDr. Josef Janáček, DrSc.. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 452 s. (Členská knižnice). Komentáře (Josef Janáček) IX: Vojenské operace na začátku roku 1619, s. 350.
- ↑ Červená kniha Opavského knížectví. Edice registra komunikace opavských stavů z let 1614–1618 ve věci jejich sporu s Karlem z Lichtenštejna / Das Rote Buch des Herzogtums Troppau. Die Edition des Registerbuchs der Troppauer Stände in ihrem Streit mit Karl von Liechtenstein in den Jahren 1614–1618, str. 218, pozn. 773: Jiří ze schönaichu (* 9. 10. 1557, † 25. 2. 1619), dolnoslezský šlechtic, povýšen do stavu svobodných pánů, protestant, humanistický vzdělanec a literát. Po dobu samostatné existence slezsko-lužické kanceláře stál v jejím čele. Viz Günther GRUNDMANN: Die Lebensbilder der Herren von Schoenaich auf Schloß Carolath, Jahrbuch der schlesischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Breslau 6, 1961, s. 229–329.
- ↑ SKÁLA ZE ZHOŘE, Komentáře X, s. 351
- ↑ SKÁLA ZE ZHOŘE, Komentáře X, s. 350
- ↑ RYLICH, Michal. Česká konfederace. Plzeň, 2013. 74 s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta právnická, Katedra právních dějin. Vedoucí práce JUDr. Petr Beránek, Ph.D.. s. 38. Dostupné online.
- ↑ SKÁLA ZE ZHOŘE, Komentáře XI, s. 353
- ↑ KUČERA, Jan Pavel. 8. 11. 1620 Bílá hora; o potracení starobylé slávy české. 1. vyd. Svazek 7. Praha: Havran, 2003. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-24-9. S. 62.
- ↑ KUČERA s.95
- ↑ RYLICH s.39
- ↑ KUČERA s.97
- ↑ KUČERA s.98
- ↑ KUČERA s.99
- ↑ KUČERA s.100
- ↑ RYLICH s.41
- ↑ RYLICH s.41
- ↑ KUČERA s.103
- ↑ RYLICH s.42
- ↑ RYLICH s.40
- ↑ KUČERA s.105
- ↑ Konfederace stavů zemí Koruny české
- ↑ SKÁLA ZE ZHOŘE, Komentáře XIV, s. 358
- ↑ RYLICH s.46
- ↑ SKÁLA ZE ZHOŘE, Komentáře XVI, s. 360
- ↑ KUČERA s.113
- ↑ KUČERA s.116
- ↑ KUČERA s.123
- ↑ KUČERA s.120
- ↑ w:Korunovace českých panovníků#Protestantská korunovace Fridricha Falckého a Alžběty Stuartovny
- ↑ Dikast, Jiří, 1559-1630 jk01022276
- ↑ Šárka Bayerová (2015-06-04): Anglická princezna na českém trůně; čerpala z: Jiří Fiedler: České královny
- ↑ KUČERA s.131
- ↑ Evangelická teologická fakulta – Stručná historie
- ↑ Jan Palach – Multimediální projekt Univerzity Karlovy
- ↑ UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, FILOZOFICKÁ FAKULTA, ÚSTAV ČESKÝCH DĚJIN, Diplomová práce, Bc. Tereza Pavlíčková: Reformní hnutí a normalizace poměrů v Jihlavě (1960–1971)
- ↑ Tereza Pavlíčková ...jsem pro lidskou tvář – nesnáším necit – Evžen... Jihlava 1969 – protest Evžena Plocka in: Sborník Archivu bezpečnostních složek 11/2013
- ↑ Facebooková skupina Self-immolation - živé pochodně - żywe pochodnie - torches vivantes: Komentář Petr Blažek tam píše: Levčik, nikoliv Lefčik. V září odevzdávam rukopis o živych pochodních. Jak jsem Vam psal, výsledky mého bádáni budou tam. Ale základni informace máte na strance [ http://www.janpalach.cz Jan Palach]. Dále uvádí odkaz na stránku Petr Blažek, 12. duben 2017 · Sečovská Polianka, Slovensko – Tvář košického Jana Palacha. Cituji: Dnes jsme pátrali po stopách devatenáctiletého mladíka, který se 11. 4. 1969 upálil v Košicích. V Sečanské Poliance, kde se narodil a vyrostl, jsme navštívili jeho hrob, kde je uveden jako Michal Lefčík. Na obecním úřadu jsme našli v matrice záznam, kde je naopak uveden jako Michal Lewczik. Potom jsme navštívili jeho synovce Jána, který nám vysvětlil, že správná verze příjmení je Levčík (rodina se přejmenovala v padesátých letech, když dostala československé občanství). Dostali jsme také doposud neznámou fotku Michala Levčíka. Snad se časem podaří také více popsat jeho životní osudy a motivaci jeho činu. Doposud je známo jen několik dokumentů z dobového vyšetřování. Děkuji za pomoc Peter Kalmus, Peter Neuwirth a Tomáš Straka.
- ↑ Ústav pro studium totalitních režimů: Petr Blažek: Slovenský následovník? Šest dokumentů k sebeupálení Michala Lefčíka v Košicích 11. dubna 1969
- ↑ ČT24: Srpen 1969 – poslední pokus, jak uniknout z normalizační deprese; [moderni-dejiny.cz Moderní dějiny]: Výzvy k bojkotu v den prvního výročí srpnové okupace (21. srpna 1969); Echo24.cz: Střelba a mrtví. Unikátní snímky se srpna, ale 1969; SRPEN 1969; Český rozhlas: Srpen 1969: Češi proti Čechům; Encyklopedie Brna: První výročí okupace Československa – oběti na lidských životech; Milan Bárta, Jan Břečka a Jan Kalous: Demonstrace v Československu v srpnu 1969 a jejich potlačení, ÚSTR 2012
Výsledná tabulka comment do Hesel JB 2019
[editovat]Výše uvedené údaje byly někde zestručněny a upraveny tak, aby se pokud možno vešly na jeden řádek komentáře ve výtisku Hesel formátu A6 (cca 70 znaků). V tabulce uvedený rok a text budou v Heslech JB 2019 tištěny drobným písmem na závěr příslušného dne (tj. pod odkazy na čtení).
sel | date | lang | histdatetxt | text |
---|---|---|---|---|
1 | 2019-01-16 | cs | 1419 | Zikmundův list Václavovi IV. – výzva k nápravě poměrů |
1 | 2019-01-16 | cs | 1969 | Živá pochodeň – Jan Palach |
1 | 2019-01-19 | cs | 1969 | Zemřel Jan Palach |
1 | 2019-02-20 | cs | 1419 | Půhon na královnu Žofii před soud papežského nuncia |
1 | 2019-02-25 | cs | 1419 | Václav IV. navrátil husitské kostely katolíkům – husitské liturgii ponechány v Praze jen tři kostely. |
1 | 2019-02-26 | cs | 1419 | Jan z Jesenice vypovězen z Prahy – ukončen čtyřletý interdikt nad Prahou |
1 | 2019-03-01 | cs | 1457 | Začátek jednoty bratrské v Čechách |
1 | 2019-03-18 | cs | 1619 | Zahájení zemského sněmu v Praze |
1 | 2019-03-20 | cs | 1619 | Zemřel císař Matyáš Habsburský. |
1 | 2019-04-05 | cs | 1619 | Hrabě Thurn s desetitisícovým vojskem táhne na Moravu. |
1 | 2019-04-06 | cs | 1619 | Ferdinand II. se zavazuje dodržovat Majestát a další svobody. |
1 | 2019-04-08 | cs | 1919 | Zákon o zřízení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké (nynější ETF UK) |
1 | 2019-04-16 | cs | 1419 | Vyhnaní husitští kněží kážou a vysluhují podobojí na hoře Tábor. |
1 | 2019-04-17 | cs | 1619 | Václav Budovec z Budova píše příteli Karlovi st. ze Žerotína. |
1 | 2019-04-23 | cs | 1419 | Jan Želivský káže, že válčit pro pravdu Kristovu je dovoleno. |
1 | 2019-04-30 | cs | 1619 | Albrecht z Valdštejna s plukem a pokladnou dezertuje k císaři. |
1 | 2019-05-02 | cs | 1619 | Vzbouření moravští stavové bez odporu obsazují Brno. |
1 | 2019-05-03 | cs | 1619 | Volba moravského direktoria |
1 | 2019-05-03 | cs | 1728 | Začátek Hesel v Ochranově |
1 | 2019-05-10 | cs | 1619 | Thurn spolu s moravským vojskem táhne na Vídeň. |
1 | 2019-05-21 | cs | 1419 | Jan Želivský káže o Júdit, jak sťala hlavu Holofernovi. (Júd 13,5-8) |
1 | 2019-06-05 | cs | 1619 | Thurn s armádou a děly před Vídní |
1 | 2019-06-10 | cs | 1619 | Bitva u Záblatí – Mansfeldova stavovská armáda krutě poražena |
1 | 2019-06-14 | cs | 1619 | Thurn táhne od Vídně. |
1 | 2019-06-17 | cs | 1722 | Započala výstavba Ochranova. |
1 | 2019-06-18 | cs | 1419 | Posvícení u sv. Mikuláše na St. Městě – husité se kostela zmocnili násilím |
1 | 2019-07-05 | cs | 1519 | Luther v lipské disputaci s Johannem M. Eckem označen za husitu |
1 | 2019-07-06 | cs | 1415 | Jan Hus umírá na hranici v Kostnici. |
1 | 2019-07-06 | cs | 1419 | Radnice Nového města pražského osazena protihusitskými košely. |
1 | 2019-07-08 | cs | 1619 | Zahájení stavovského generálního sněmu v Praze |
1 | 2019-07-22 | cs | 1419 | Shromáždění desetitisíců na hoře Burkovák – Tábor |
1 | 2019-07-30 | cs | 1419 | První pražská defenestrace |
1 | 2019-07-31 | cs | 1619 | Vyhlášení Konfederace zemí Koruny české |
1 | 2019-08-02 | cs | 1419 | Václav IV. schválil nově zvolené novoměstské konšely. |
1 | 2019-08-06 | cs | 1619 | Bitva u Dolních Věstonic – Moravané se ubránili císařskému vojsku |
1 | 2019-08-13 | cs | 1727 | Požehnaná sv. Večeře Páně v Berthelsdorfu |
1 | 2019-08-16 | cs | 1419 | Český král Václav IV. umírá na svém Novém hradu u Kunratic. |
1 | 2019-08-17 | cs | 1419 | Mnohá srocení lidu pražského a drancování |
1 | 2019-08-18 | cs | 1419 | Vypálení kartouzského klášera na Smíchově |
1 | 2019-08-19 | cs | 1419 | Poboření domů nevěstek na Starém a Novém městě pražském |
1 | 2019-08-19 | cs | 1619 | Pražský sněm prohlásil Ferdinanda II. za sesazeného. |
1 | 2019-08-20 | cs | 1419 | Vypálení dominikánského kláštera v Písku |
1 | 2019-08-21 | cs | 1732 | Vyslání prvních misionářů z Ochranova |
1 | 2019-08-26 | cs | 1619 | Králem všech zemí České konfederace zvolen falcký kurfiřt Friedrich. |
1 | 2019-08-28 | cs | 1619 | Říšský sněm jednohlasně zvolil Ferdinanda II. císařem. |
1 | 2019-09-16 | cs | 1741 | Synod v Londýně: Pán Ježíš prohlášen Vrchním starším v Jednotě bratrské. |
1 | 2019-09-17 | cs | 1419 | Provolání všem věrným Čechům ze Bzí hory |
1 | 2019-09-30 | cs | 1419 | Setkání husitů Na Křížkách – Koranda vyhlašuje zřízení Božího státu |
1 | 2019-10-02 | cs | 1419 | Král Václav IV. pohřben na Zbraslavi. |
1 | 2019-10-25 | cs | 1419 | Novoměští pod Žižkovým velením dobyli královský Vyšehrad. |
1 | 2019-10-31 | cs | 1619 | Friedrich a Alžběta dorazili ku Praze, do letohrádku Hvězda. |
1 | 2019-11-04 | cs | 1419 | Bitva u Živohoště; počátek bitev o Malou Stranu – zplundrována |
1 | 2019-11-04 | cs | 1619 | Novoutrakvistický kněz a bratrský senior korunují Friedricha Falckého. |
1 | 2019-11-07 | cs | 1619 | Korunovace Alžběty Stuartovny |
1 | 2019-11-12 | cs | 1419 | Delegace pražských měst u císaře Zikmunda v Brně |
1 | 2019-11-13 | cs | 1419 | Dočasné příměří mezi pražskými husity a prozatímní vládou Žofie |
0 | 2019-11-13 | cs | 1741 | Všechny sbory slaví Ježíše Krista jako Vrchního staršího církve. |
1 | 2019-12-13 | cs | 1569 | Zemřel bratrský biskup Matěj Červenka |
1 | 2019-12-21 | cs | 1619 | Počátek obrazoborectví ve Svatovítském chrámu |
Odkazy
[editovat]- Bc. Marek Cimpl (2016): Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Cesta k oknu Pražského hradu a odtud ke slávě – diplomová práce
- kalendar.beda.cz:
- Rejstříky revue Paměť a dějiny
Pomocné zdroje
[editovat]- Zemské sněmy a sjezdy moravské : Jejich složení, obor působnosti a význam, od nastoupení na trůn krále Ferdinanda I. až po vydání Obnoveného zřízení zemského (1526-1628), Líčí dle archivních pramenů František Kameníček. V Brně roku 1900. Díl první, str. 49 – OCR by ABBYY FineReader 8.0, Scandate 2011-02-18
- "Stavové sami v zásadě po sněmování netoužili, poněvadž každý účastník musel se vyživovati sám; trval-li pak sněm po několik týdnů, býval náklad velmi značný. Což teprve, bylo-li v roce sněmů nebo sjezdů několik."
- "Poněvadž by se mohlo státi, že by nepřátelé jednání sněmu chtěli rušiti, a stavové by jim hned osobně odpírati museli, proto mají na koních se svou jízdou dobře ozbrojeni přijeti a ne na vozích neb kočích." (V Brně 8. září 1619. — Kopie zem. arch. mor. v Brně. — Všeobecné listiny.)