Nápověda:Formátování

Z Wikiverzity
Přejít na: navigace, hledání
Tato stránka není ještě hotová.

Tato nápověda je o formátování stránek. Při formátování udílíte textu určitou logickou strukturu. Pokud jste založili stránku, kde jste napsali pouze text, můžete se zde dozvědět jak tento text strukturovat (viz Nápověda:Jak editovat stránku). Až se naučíte editovat a formátovat text, můžete se dozvědět něco o vzhledu na stránce: Nápověda:Vzhled stránky.

Formátování[editovat]

K formátování textu na stránce Wikiverzity slouží různé značky. Některé z nich jsou odvozeny od značek HTML. Pro webdesignéry máme dobrou zprávu. Řada HTML elementů na Wikiverzitě funguje. Upozorňujeme však na fakt, že je preferováno wikiformátování, neb řada uživatelů se pak v textu označeném HTML značkami neumí orientovat. Bližší informace naleznete na stránce Nápověda:HTML formátování stránek a na konci této stránky v sekci Povolené HTML značky.

Aby text nějak vypadal, je třeba ho zformátovat. K tomu slouží na Wikiverzitě různé značky, obalující daný text z obou stran. Většina z nich je odvozena z HTML. Ne nelekejte se! Vše podrobně vysvětlíme.

Nadpisy[editovat]

Základním nástrojem strukturace textu je rozčlenit ho na jednotlivé tématické celky. Každý takový celek je pak uvozen nadpisem. Nadpis se vloží tak, že kliknete na páté tlačítko zleva (Button headline.png) a dostanete:

== Text nadpisu ==

…dostanete nadpis druhé úrovně. V podstatě jako v HTML začínáme s nadpisem druhého řádu, protože za jediný nadpis prvního řádu se považuje nadpis stránky, tedy v tomto případě Nápověda:Formátování (--> „tedy“). To neznamená, že by nadpis prvního řádu nešel vyrobit. Prostě text nadpisu obalíte z každé strany pouze jedním rovnítkem. Často se s ním ale nesetkáte, řada editorů začíná prostě s nadpisem druhé úrovně a obalí text nadpisu dvěma rovnítky. Pak klikne na ENTER a pokračuje s textem na dalším řádku. Na této stránce je např. Nadpisem druhého řádu nadpis Formátování:

== Formátování ==
K formátování textu na stránce Wikiverzity slouží různé značky. Některé…

Nadpisy nižších úrovní se samozřejmě dají vyrobit přidáváním dalších rovnítek po jednom. To je i případ tohoto oddílu:

=== Nadpisy ===
Základním nástrojem strukturace textu je rozčlenění na jednotlivé tématické celky. Každý…

…po uložení vidíte „takto“. Celkem je jako v HTML nadpisů 6, většinou se ale setkáte s členěním na druhý, třetí a čtvrtý řád.

Hypertext jsou odkazy[editovat]

Pokud jsme rozčlenili text na tématické celky, je načase vytvořit hypertext. Co je to hypertext? To je text, který se skládá z několika stránek, které na sebe vzájemně odkazují. Na Wikiverzitě máme dva typy odkazů. Tzv. „vnitřní“ a tzv. „externí“. Pokud chcete odkázat na nějakou stránku, stačí dané slovo, výraz či skupinu slov označit myší a kliknout na třetí tlačítko zleva (Button link.png): [[Beton]], po uložení dostaneme Beton. Odkaz je modrý – znamená to, že stránka na Wikiverzitě existuje. Pokud by byl odkaz červený (například kočka), znamenalo by to, že daná stránka na Wikiverzitě neexistuje.

Dále je třeba vysvětlit, jak udělat vnitřní odkaz z tvaru slova. Vezměme si třeba větu: „V tomto kurzu se dozvíte vše o psech“. My máme ale stránku s názvem „pes“, nikoliv „psech“! Řešení je jednoduché, vyžaduje pouze použití roury: „|“. Rouru naleznete na anglické klávesnici, na české alt+w, nebo si na ni můžete vytvořit svoje vlastní tlačítko (viz Nápověda:Uživatelská tlačítka). Stačí tedy napsat následující: „V tomto kurzu se dozvíte vše o [[pes|psech]].“ což po uložení dá: „V tomto kurzu se dozvíte vše o psech“. Takže pamatujte: text ve vnitřním odkazu před rourou odkazuje na název odkazované stránky, vše za rourou je pouze tvar slov/a v textu.

Externí odkaz se pak tvoří podobě. Externí odkazy je třeba zapisovat ve formátu: http://něco.něco, tedy například: http://www.google.cz/. Jak vidíte odkaz funguje i bez označení, nicméně je lépe ho označit, tzn. označíme myší a klikneme na čtvrté tlačítko zleva Button extlink.png. Dostaneme: [http://www.google.cz/] a po uložení: [1]. Externí odkazy jsou světle modré, nikdy ne červené – není tudíž na první pohled možno poznat, jestli daná stránka existuje, či ne.

Popis odkazů[editovat]

U externích odkazů je také možno je popsat. Některé adresy mohou být opravdu dlouhé a nehezké a zapsány tak jak leží a běží, by příliš nepomohly, čitelnosti textu ve kterém jsou obsaženy. Zkuste porovnat co je lepší, jestli tento odkaz na verzi této nápovědy, když jsem jí zrovna psali: http://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=N%C3%A1pov%C4%9Bda:Form%C3%A1tov%C3%A1n%C3%AD&oldid=18536. A nebo je lepší odkázat na verzi 18536 takto? Navíc pouhé číslo, také nemusí ilustrovat to co se pod odkazem skrývá. Proto je zde možnost jak odkaz čtenáři popsat. Pokud si vezmeme náš starý známý odkaz http://www.google.cz/, pak to uděláme následovně [http://www.google.cz/ Google], což po uložení dá Google. Stačí tedy do externího odkazu za celou URL cestu vložit mezeru a odkaz stručně popsat.

Odkazy na jiné projekty[editovat]

Z Wikiverzity můžete odkazovat i na jiné projekty Wikimedia Foundation. Těch je v současnosti jedenáct (např. Wikiverzita, Wikipedie, Wikislovník, Wikimedia Commons). Jelikož jsou to projekty WMF, je odkazování mezi těmito projekty považováno za vnitřní. Tudíž samozřejmě můžete použít externí odkaz, pokud chcete odkázat na článek pes na Wikipedii: pes či „V tomto kurzu se dozvíte vše o psech“. Jelikož je ale možné používat odkazy vnitřní, je lepší je nejen kvůli přehlednosti zdrojového kódu využívat. Je třeba si jen zapamatovat interwiki zkratky jednotlivých projektů. Tak například, Wikipedie, má zkratku „w“. Stačí pak tedy napsat: „V tomto kurzu se dozvíte vše o [[w:pes|psech]].“ což po uložení dá „V tomto kurzu se dozvíte vše o psech“. Pokud byste odkazovali naopak z Wikipedie zpátky na Wikiverzitu, stačí si zapamatovat, že interwiki zkratka je „v“.

Následuje tabulka všech interwiki zkratek projektů Wikimedia Foundation:

Projekt Anglicky
(znaky pro zkratku zvýrazněny)
Interwiki Interwiki zkratka
Wikipedie Wikipedia [[wikipedia:]] [[w:]]
Wikislovník Wiktionary [[wiktionary:]] [[wikt:]]
Wikizprávy Wikinews [[wikinews:]] [[n:]]
Wikiknihy Wikibooks [[wikibooks:]] [[b:]]
Wikicitáty Wikiquote [[wikiquote:]] [[q:]]
Wikizdroje Wikisource [[wikisource:]] [[s:]]
Wikidruhy Wikispecies [[wikispecies:]] [[species:]]
Wikiverzita Wikiversity [[wikiversity:]] [[v:]]
Wikiversity Beta Wikiversity Beta [[betawikiversity:]]
Wikivoyage Wikivoyage [[wikivoyage:]] [[voy:]]
Wikimedia Foundation Wikimedia Foundation [[wikimedia:]]
[[foundation:]]
[[wmf:]]
Wikimedia Commons Wikimedia Commons [[commons:]] [[c:]]
Meta Meta [[metawikipedia:]]
[[meta:]]
[[m:]]
MediaWiki MediaWiki [[mw:]]
Wikidata Wikidata [[wikidata:]] [[d:]]

Pokud si tabulku odzkoušíte, zjistíte následující: interwiki zkratky nás automaticky přesměrují do toho či onoho projektu v českém jazyce (vyjma projektů mohojazyčných). Vyjímkou je interwiki zkratka „v:“. Jelikož na Wikiveritě jsme, software to nechápe jako odkaz do jiného projektu, ale jako běžný odkaz na stránku „V:“ (a jelikož tu ta stránka neexistuje, tak je odkaz červený).

Analogicky pokud budete na anglické Wikiverzitě, tak bude stačit zadat [[w:dog]] a budete přesměrováni na článek „dog“ na anglické Wikipedii. Obdobně ze španělské Wikiverzity se odkazem [[w:perro]] dostanete na článek „perro“ na španělské Wikipedii; odkazem [[wikt:perro]] na slovníkové heslo „perro“ na španělském Wikislovníku apod. Jak ale odkázat na článek „perro“ z české Wikiverzity? O tom v další subkapitole.

Dále si také můžete všimnout, že při editaci odkazů interwiki lze používat plné názvy projektů v angličtině. Například [[wikipedia:]] odkazuje na anglickou Wikipedii. To že celý název projektu odkazuje na anglický projekt a zkratka na projekt v jazyce v jakém se právě nacházíte, je fakt, se kterým je třeba se zžít. Pokud chcete použít interwiki v celém znění a přitom odkázat například na českou Wikipedii musíte použít zkratku daného jazyka. O tom v příští subkapitole. Anglické názvy projektů také vysvětlují, proč např. Wikiknihy mají zkratku interwiki „b:“ a nikoliv „k:“.

Je také úplně jedno jestli napíšete: „wikipedia:dog“, „Wikipedia:dog“ či „WIKIPEDIA:dog“. Na většině projektů je také, jedno (vyjma Wikislovníku), jestli napíšete „wikipedia:dog“ či „wikipedia:Dog“. Ale pozor! „Wikipedia:dog“ je sice to samé co „wikipedia:Dog“, ale rozhodně se tyto dva případy nerovnají odkazu „wikipedia:DOG“. Protože „dog“, je anglicky „pes“, kdežto „DOG“ může být například zkratka pro „Digital on-screen graphic“, viz Digital on-screen graphic. Znamená to, že stránky na projektech mohou být jak s malým tak velkým písmenem. V podstatě je to jedno, z malého písmena jste přesměrováni na velké. Není to ale jedno na Wikislovníku! Posuďte sami „wikt:Otec“ a „wikt:otec“.

Ještě na závěr drobnost. Ta dvojtečka za interwiki nám de facto uvozuje jmenný prostor. O jmenných prostorech se dovíte více na stránce Wikiverzita:Jmenný prostor. Je to ale tak, že tato stránka se nachází ve jmenném prostoru „Nápověda“, zatímco všechny běžné stránky, se nachází ve jmenném prostoru hlavní. Pokud se chcete zeptat na něco obecného, Vaše otázky směřují do „Diskusního prostoru“, respektive na stránku s názvem „Diskusní prostor“. Tato stránka se ale nenachází v hlavním jmenném prostoru, nýbrž ve jmenném prostoru „Wikiverzita“. Proto, pokud chceme odkázat z jakékoliv stránky na Wikiverzitě do Diskusního prostoru můžeme to udělat takto [[Wikiverzita:Diskusní prostor]] (dá Wikiverzita:Diskusní prostor), nebo takto [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusní prostor]] (dá Diskusní prostor). Více o této problematice se dozvíte na stránkách Wikiverzita:Jmenné prostory, Nápověda:Interwiki a Nápověda:Odkazy.

Odkazy na jiné jazykové verze[editovat]

Ještě v krátkosti o odkazech na jiné jazykové verze. Nejenže vedle Wikiverzity existuje devět oficiálních projektů, tak tyto projekty existují v různých jazycích. Pro odkazování do jiných jazykových verzí se používají zkratky těchto jazyků. Například pro češtinu je to „cs“. Toho si ostatně můžete všimnout v příkazovém řádku vašeho vyhledávače. Je tam adresa http://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Nápověda:Formátování. Kdyby jste do toho samého okénka zadali cs.wikiversity.org a klikli na ENTER dostanete se na hlavní stranu naší Wikiverzity. Stejně by to bylo v případě zadání en.wikiversity.org --> anglická Wikiverzita či ru.wikiversity.org --> ruská Wikiverzita.

Kompletní seznam všech existujících jazykových verzí Wikipedie naleznete zde: meta:List of Wikipedias. Pomocí navigace na této stránky, se také můžete dostat na jiné projekty a zjistit v jakých jazycích existují.

Názorný příklad: [[:en:Technical Writing|Technical Writing]]Technical Writing (jsme na Wikiverzitě a tudíž nemusíme používat interwiki zkratku projektu --> stačí nám odkazovat pouze pomocí zkratky jazykové verze projektu), [[wikt:en:perro|perro]]perro a [[w:en:dog|dog]]dog ([[w:dog|dog]] by nás odkázalo na článek „Dog“ na české Wikipedii; [[:en:dog|dog]] by nás odkázalo na stránku „Dog“ na anglické Wikiverzitě. A to my nechceme! Chceme na stránku „Dog“ na anglické Wikipedii. A proto voláme [[projekt:jazyková_verze:název_stránky|název_stránky]] --> [[w:en:dog|dog]]). Více o této problematice na stránce Nápověda:Interwiki.

Další příklady využití odkazů[editovat]

Protože je možností jak využít odkazy mnoho, nabízíme zde tento seznam s odkazy na stránky, kde je problematika podrobně vysvětlena. Vše najdete na stránce Nápověda:Odkazy.

  • Odkaz na začátek stránky
  • Obrázky
  • Audio a video soubory
  • Redirekty

Tučné písmo[editovat]

Tučné písmo se dělá tak, že označíte text, který chcete tučně a klikněte na tlačítko Button bold.png. Text se označí následovně: '''příklad tučně'''. Po zobrazení náhledu: příklad tučně. Tučné písmo se používá hlavně kvůli zvýraznění. Funkce je označen písmenem B z anglického bold = tučně. Pokud nechcete nebo nemůžete používat tlačítka, pak si stačí zapamatovat, že tučný text se mi zobrazí, pokud ho z obou stran obalím třemi apostrofy z anglické klávesnice.

Kurzíva[editovat]

Kurzíva se dělá tak, že označíte text, který chcete mít kurzívou a kliknete na druhé tlačítko zleva Button italic.png. Daná část textu se označí takto: ''text kurzívou'', a po uložení to bude vypadat takto: text kurzívou. Funkce je označena písmenem I, z anglického italics = kurzíva. Opět pro ty co nemohou nebo nechtějí používat tlačítka. Kurzíva se vytvoří tak, že v kódu daný úsek textu obalíte z každé strany dvěma apostrofy z anglické klávesnice.

Kombinace kurzívy a tučného písma[editovat]

Kombinace tučného zvýraznění a kurzívy je samozřejmě možná. Pořadí, jakým text označíte je libovolný. Daný text bude obklopen z každé strany 5 apostrofy (3 pro tučné písmo, 2 pro kurzívu): '''''příklad''''', po uložení: příklad.

Vkládání obrázků a médií[editovat]

Další důležitou vlastností formátování je možnost vložit do textu obrázek či jiný soubor (může se jednat o audionahrávku, soubor ve formátu PDF či jiný). Zde je třeba vědět, jaké typy souborů je možné na Wikiverzitu nahrávat. Jedná se o soubory s příponami png, gif, jpg, jpeg, xcf, pdf, mid, ogg, ogv, svg, djvu, oga. Jeden soubor, pak může mít maximálně 100 MB. Soubory je lepší primárně nahrávat na společné úložiště souborů, projekt s názvem Wikimedia Commons (mezi uživateli zkráceně „Commons“). Více se o tom dozvíte v nápovědách Commons:První kroky, Commons:Průvodce načítáním souborů, případně Nápověda:Obrázky. Soubory, které není možné nahrát ani na Wikiverzitu, ani na Commons, můžete nahrávat na Sandbox Server, nebo navrhnout v diskusním prostoru rozšíření možností Wikiverzity ten či onen soubor nahrávat (akceptovatelné jsou hlavně svobodné formáty).

Aby jsme byli schopni nějaký soubor či obrázek vložit na naši stránku, musíme vědět jak se jmenuje. Může se tedy jednat o soubor, který jsme právě nahráli, nebo si prostě takový soubor najdeme na společném úložišti Wikimedia Commons. Zde jsou všechny soubory ve jmenném prostoru „File“, česky „Soubor“. Vezměme si například tento obrázek: commons:File:2008-06-28 Ruby begging.jpg. Zde jsme ponechali odkaz bez úprav, aby jste viděli, jak na takový obrázek odkázat. My ale ten obrázek, chceme umístit sem na stránku. Není tedy nic jednodušího zkopírovat jeho název i s příponou, tedy „File:2008-06-28 Ruby begging.jpg“ A vložit ho sem na tuto stránku. Obrázky je dobré kvůli přehlednosti vkládat mimo tok textu!

Podpisy[editovat]

Povolené HTML značky[editovat]

V současnosti jsou na Wikiverzitě povoleny následující HTML tagy, pro formátování textu. Bližší informace naleznete na stránce Nápověda:HTML formátování stránek.

HTML význam příklad syntaxe wiki poznámka
<abbr> vysvětlení zkratky WV
<b> tučný text tučný text '''
<blockquote> bloková citace
<br/> zalomení řádku zalomení
řádku
<caption> nadpis tabulky viz <table>
<cite> citace citace
<code> výpis kódu program
<dd> definice termínu viz <dl> <dt>
<del> odstraněný text škrtnuto
<div> oddíl
<dl> seznam definic
<dt> definovaný termín
<em> zvýrazněný text zvýrazněno ''
<h1> nadpis 1. úrovně
nadpis 1. úrovně
= dá se technicky vytvořit, ale nepoužívá se
<h2> nadpis 2. úrovně
nadpis 2. úrovně
== základní členění stránky
<h3> nadpis 3. úrovně
nadpis 3. úrovně
===
<h4> nadpis 4. úrovně
nadpis 4. úrovně
====
<h5> nadpis 5. úrovně
nadpis 5. úrovně
=====
<h6> nadpis 6. úrovně
nadpis 6. úrovně
======
<hr/> vodorovná čára
<i> kurzíva kurzíva '
<ins> přidaný text inserted datetime="rrrr-mm-ddThh:mm:ssTZD"
<li> položka seznamu *, # viz <ol>, <ul>
<ol> číslovaný seznam #
<p> odstavec prázdný řádek
<pre> preformátovaný text
preformátovaný text
<rb> ruby base = základní text viz <ruby>
<rp> ruby parenthesis viz <ruby>
<rt> ruby text = anotace viz <ruby>
<ruby> ruby WV(Wikiverzita) viz W3C Ruby
<s> přeškrtnuto strike
<small> malá písmena malá písmena
<span> Logické vymezení části textu
(podobně jako <div>,
ale nezalamuje řádku)
<strong> silné zvýraznění silné zvýraznění '''
<sub> dolní index dolní index
<sup> horní index horní index
<table> tabulka {| ... |}
<td> pole tabulky viz <table>
<th> nadpis tabulky viz <table>
<tr> řádek tabulky viz <table>
<ul> nečíslovaný seznam *
<var> proměnná proměnná
<!-- ... --> komentář

Pokud existuje odpovídající syntaxe wiki, je vždy lepší použít tuto syntaxi wiki, než příslušný HTML tag.

Související[editovat]