Nápověda:Formátování

Aby stránky Wikiverzity dobře sloužily svému účelu, je potřeba jejich obsah vhodně formátovat, tedy dát mu zevní strukturu, která co nejlépe odpovídá jeho struktuře myšlenkové. K formátování je možno použít jednak uživatelsky jednodušší, avšak v některých ohledech omezující vizuální editor, jednak formátovací značky, jimž je věnována tato stránka. Obecný úvod do editace stránek Wikiverzity a hlediska pro jejich zevní úpravu jsou zpracovány na samostatných stránkách Nápověda:Jak editovat stránku a Nápověda:Vzhled stránky.

Užíváme-li formátovacích značek, musíme si ujasnit myšlenkovou strukturu stránky, tedy členění do kapitol a podkapitol, významnost jednotlivých úseků textu atd. To může být zpočátku uživatelsky nepohodlné, avšak výsledné formátování pak zpravidla bývá přehlednější a smysluplnější. Formátovací značky navíc (spolu s HTML rozšířením) nabízejí plné využití formátovacích možností (tedy nejen těch, které byly vtěleny do funkcí vizuálního editoru).

Strukturování textu nadpisy

Základní struktura textu stránky je dána jeho členěním do kapitol, které se mohou dále členit do podkapitol, podpodkapitol atd. Každá z těchto sekcí je uvozena nadpisem, který svou úpravou řadí sekci do příslušné úrovně — první úrovní je celá stránka, uvozená nadpisem první úrovně, druhou jsou hlavní kapitoly, uvozené nadpisem druhé úrovně, třetí jsou podkapitoly, uvozené nadpisem třetí úrovně atd.

Nadpisy se vytvářejí pomocí znaku =, který obklopuje text nadpisu v počtu odpovídajícím jeho úrovni (můžeme je napsat buď ručně, nebo využít volby nadpisů z výběrníčku Další na nástrojové liště editačního okna). Například nadpis druhé úrovně, který uvozuje tuto kapitolu, se zapíše takto:

== Strukturování textu nadpisy ==

Nadpis třetí úrovně, který se na této stránce nevyskytuje, ale který můžeme vidět například na začátku podkapitoly Formátování textu na stránce Nápověda:Jak editovat stránku, má na obou stranách po jednom znaku = více:

=== Formátování textu ===

Celkem je možno používat nadpisy až do šesté úrovně, v praxi však ve velké většině případů vystačíme se druhou, třetí a čtvrtou úrovní.

Aby se nadpis správně naformátoval, musí být uveden na samostatné řádce a začínat hned na jejím začátku (předsunuté mezery by způsobily formátování neproporcionálním písmem ve stylu programového kódu).

Zvýrazňování textu

Pro zvýrazňování textu slouží značky '' a ''', které mohou být umístěny kdekoliv v textu kolem části, jež má být zvýrazněna. Slabé kurzívní zvýraznění se vytváří značkou '' (kterou je možno vyvolat též stiskem tlačítka I v levé části horní lišty editačního okna):

''kurzívní''

Silné tučné zvýraznění se vytváří značkou ''' (kterou je možno vyvolat též stiskem tlačítka B v levé části horní lišty editačního okna):

'''tučné'''

Obě zvýraznění je možno též zkombinovat, takže pak vznikne tučný kurzívní text:

'''''tučný kurzívní'''''

Zvláštního vydělení části textu technického charakteru (typickým případem je kód programu nebo výpis z příkazového řádku) je možno dosáhnout tím, že se řádky textu odsadí mezerou:

Například tyto řádky
všechny začínají mezerou,
a proto se vypisují přesně tak, jak jsou zapsány,
bez dalšího formátování.

Odsazování a seznamy

V textu stránky se v běžném případě automaticky zalamují řádky a na ojedinělé konce řádek se nehledí, takže řádky napsané bezprostředně pod sebou se objeví jako nepřerušený text v jednom odstavci. Chceme-li ukončit odstavec, pak na konec textu přidáme prázdnou řádku. Přidáme-li prázdných řádek více, projeví se to jako větší svislé odsazení mezi odstavci.

Pro vodorovné odsazení je k dispozici značka :, která se píše na začátku řádky a odsadí celý text až do nejbližšího konce řádky jako samostatný odstavec (bez ohledu na to, zda je za něj přidána prázdná řádka).

Toto je příklad textu odsazeného značkou :. Za tímto znakem, umístěným hned na začátku řádky, bezprostředně (případně oddělen mezerou, na niž se nebere zřetel) následuje text, který má být odsazen. Vidíme, že text se na konci řádky automaticky zalamuje a další řádky jsou odsazeny stejně jako řádka první.

Odsazení s odrážkou (položka nečíslovaného seznamu) se dělá značkou *, která rovněž musí být napsána hned na začátku řádky:

Toto je příklad odsazení s odrážkou. Text se zalamuje stejně jako u odsazení bez odrážky (pokud je dost dlouhý na to, aby se nevešel na jednu řádku).
Hned na další řádce může následovat další odrážka, a tak se dá vytvořit celý nečíslovaný seznam.

Číslované odsazení (položka číslovaného seznamu) se vytváří značkou # (pro její umístění a zalamování textu platí totéž jako u značek : a *):

Toto je příklad číslovaného odsazení.
Když na další řádce toto odsazení zopakujeme, číslo se zvýší, tedy začíná nám vznikat číslovaný seznam.

Čtvrtou možností odsazení je položka seznamu hesel, která se vytváří značkou ; na začátku řádky a : mezi heslem a jeho popisem:

zalamování: funguje obdobně jako v případě odsazení značkou :, *, nebo #, jen s tou odlišností, že samotné heslo, nacházející se mezi ; a :, se ocitne neodsazeno a zvýrazněno na samostatné první řádce, a teprve další text se zarovnává odsazeně
mezera: se opět nesmí vyskytovat na začátku řádky, ale za středníkem a kolem dvojtečky být může

Odsazování pomocí značek :, * a # je možno kombinovat:

Tento text je odsazen zdvojenou značkou ::.

Tento text je odsazen dokonce čtyřnásobným ::::. Všimněte si, že jeho levý okraj je odsazen skutečně dvakrát více než v předchozím případě, tedy že každá značka : zastupuje odsazení o stejný odstup.

Tento text je odsazen kombinovanou značkou :*. Všimněte si, že odsazení s odrážkou má stejnou šířku jako odsazení bez odrážky.

Tento text je odsazen kombinovanou značkou ::#. Všimněte si, že odsazení s číslem má stejnou šířku jako odsazení zdvojenou značkou ::.

Tento text je pro ukázku následujícího odsazení odsazen jen jednoduchou značkou *.
Tento hned na další řádce následující text je odsazen kombinovanou značkou *:.

Tento text je pro ukázku následujících dvou odsazení odsazen jen jednoduchou značkou #.
Tento hned na další řádce následující text je odsazen pomocí #:.
- Tento rovněž hned na další řádce následující text je odsazen pomocí #*.
Tento text je opět odsazen jednoduchým #. Všimněte si, že číslování pokračuje (je to díky tomu, že na minulých dvou řádkách bylo před : a * použito #).

Podrobnější nápověda k zacházení s číslovanými a nečíslovanými seznamy je zpracována na samostatné stránce Nápověda:Seznamy.

Odkazy

Stejně jako na Wikipedii nebo kdekoliv jinde na webu je možno i na Wikiverzitě do textu zařazovat odkazy na jiné texty (tedy vytvořit hypertext).

Úplně nejjednodušší je odkazovat na jiné stránky české Wikiverzity. Stačí uzavřít název stránky, na niž chceme odkázat, do dvojitých hranatých závorek (například [[Beton]]), a v textu vznikne odkaz na dotyčnou stránku (v tomto případě Beton). Pokud chceme, aby klikací text odkazu byl odlišný od jména stránky, přidáme tento text do závorky za jméno a oddělovací | (například [[Beton|stránka o betonu]] dá vzniknout odkazu stránka o betonu). Pokud se odkaz zbarví červeně (jako když třeba pomocí [[Štěrk]] vytvoříme odkaz Štěrk), znamená to, že stránka daného jména na Wikiverzitě neexistuje.

Na jiné projekty nadace Wikimedia (případně na jejich další jazykové verze) odkazujeme obdobně, jen před jméno stránky na jiném projektu vložíme zkratku projektu (w pro Wikipedii, wikt pro Wikislovník, s pro Wikizdroje, b pro Wikiknihy, n pro Wikizprávy, q pro Wikicitáty, species pro Wikidruhy, voy pro Wikicesty, commons pro všeobecné úložiště souborů Wikimedia Commons — pro úplný přehled wikiprojektů a použitelných forem odkazů viz nápovědu na Metawiki) a případně též zkratku jazyka (en pro angličtinu, sk pro slovenštinu, de pro němčinu atd. — seznam dvoupísmenných kódů 136 nejdůležitějších jazyků je uveden na české Wikipedii, seznam třípísmenných kódů, využívaných pro jazyky neoznačené dvoupísmenným kódem, na stránkách SIL International):

[[w:Beton|takto vypadá odkaz na stránku Beton na české Wikipedii]]

[[w:de:Beton|takto by se odkázalo na stejnojmennou stránku na Wikipedii německé]]

[[wikt:en:Beton|toto by byl odkaz na stránku Beton na anglickém Wikislovníku]]

Odkazy na webové stránky mimo projekty nadace Wikimedia se tvoří pomocí jednoduchých hranatých závorek, do kterých se na místo jména stránky vkládá její plná internetová adresa a místo oddělovače | se používá obyčejná mezera:

[http://www.okoun.cz/boards/prahy Takto se například udělá odkaz na klub Prahy na diskusním serveru Okoun]

Značky pro odkazy je možno vkládat do textu stránky též kliknutím na tlačítko s obrázkem řetězového článku v liště na horním okraji editačního okna. Po kliknutí se otevře dialogové okno, do něhož vepíšeme adresu odkazu (v případě odkazování na wikiprojekty tam píšeme případnou předponu a název článku, tedy např. w:de:Beton, v případě odkazování jinam na web tam píšeme URL, tedy plnou internetovou adresu) a text, který se má následně zobrazit jako odkaz.

Na samostatné stránce Nápověda:Odkazy je tvorba odkazů vysvětlena na dalších příkladech a do podrobností.

Obrázky

Stejně jako na Wikipedii a jiných wikiprojektech, dají se i na Wikiverzitě do stránek vkládat obrázky. Protože všechny tyto projekty jsou přístupné pod svobodnou licencí, mohou se v nich používat jen obrázky, jejichž autor je pod touto svobodnou licencí zpřístupnil nebo na které se (např. z důvodu stáří) autorská práva nevztahují. Pro českou Wikiverzitu je svobodná licence obrázků v současnosti zajišťována tím, že se dají vkládat jen obrázky nahrané do společného úložiště souborů Wikimedia Commons, kde je ke každému obrázku uvedena licence a všechny další relevantní informace.

Obrázky, které už se nacházejí v úložišti Wikimedia Commons (tedy i všechny obrázky, které najdete na české Wikipedii, a velká většina obrázků, které najdete na cizojazyčných Wikipediích), se vkládají do stránky podobně jako odkazy: do dvojitých hranatých závorek se uvede jméno obrázku a znakem | se oddělují případné další parametry. Samotné jméno obrázku znamená vložení obrázku v jeho originální velikosti bez dalšího formátování, což se používá zřídka. Častěji se setkáme se jménem obrázku a uvedením jeho velikosti v pixelech na šířku:

[[File:Red Apple.jpg|200px]]

Takto vložený obrázek se řadí přímo mezi znaky textu, tedy měl by být používán buď odděleně od textu, nebo jako obrázkový znak. Nejběžněji ovšem potřebujeme vkládat obrázky jako ilustrace k textu, který je obtéká. To uděláme tak, že obrázek vložíme jako náhled v rámečku s popiskou (jako příklad je zde uvedeno vložení obrázku, který vidíte vpravo vedle tohoto textu):

[[File:Red Apple.jpg|náhled|Hezké červené jablko]]

Obrázky vložené náhledem se implicitně zarovnávají doprava. Má-li se nějaký obrázek zarovnat doleva, přidáme ještě parametr vlevo:

[[File:Red Apple.jpg|náhled|vlevo|Hezké červené jablko]]

Abychom mohli vložit obrázek, který najdeme např. na Wikipedii, musíme zjistit jeho jméno. Nejsnáze je zjistíme tak, že na obrázek klikneme, a v závislosti na svém uživatelském nastavení se buď ocitneme přímo na stránce obrázku na Commons, nebo nejprve v prohlížeči obrázků, z něhož nás na stránku obrázku na Commons přenese kliknutí na tlačítko nabízející další podrobnosti. Nadpis této stránky včetně úvodního File: je jméno obrázku, které můžeme použít při vkládání (anglické File: můžeme nahradit též českým Soubor:).

Obrázky můžeme hledat též přímo na Commons, ať už vyhledáváním podle jména a popisu, nebo prohledáváním tematicky utříděných kategorií. Pokud nám to z jakéhokoli důvodu nestačí, můžeme na Commons též nahrát obrázek, který tam dosud nebyl. Když klikneme na odkaz Načíst soubor v sekci Nástroje ve výběrníčku na levém okraji libovolné wikiverzitní stránky, otevře se nám českojazyčný průvodce nahráváním. Nahrávat je možno soubory s příponami png, gif, jpg, jpeg, xcf, pdf, mid, ogg, ogv, svg, djvu, oga (velikost písmen při tom nehraje roli, tedy např. JPG je totéž co jpg), jeden soubor může mít maximálně 100 MB.

Na Commons bychom samozřejmě měli nahrávat jen obrázky, jejichž licence je v souladu se svobodnou licencí používanou na wikiprojektech. Podrobná pravidla najdeme na Commons, pro zjednodušenou orientaci je však možno říci, že bez dalšího zkoumání můžeme nahrávat obrázky, jejichž výlučnými autory sami jsme (tedy např. vlastní přírodní fotografii nebo vlastní kresbu, ne však fotografii cizího uměleckého díla nebo snímek obrazovky z běhu programu, který jsme sami nenaprogramovali).

Obrázek můžeme rovněž vkládat kliknutím na tlačítko obrázku v liště na horním okraji. Otevře se pak dialogové okno, kde do příslušného okénka vložíme jméno obrázku a podle potřeby nastavíme další parametry. Stejně jako v případě odkazů ovšem platí, že pokud známe příslušné formátovací značky, bývá rychlejší vkládat obrázky přímo z klávesnice.

Podrobnější nápověda pro vkládání a nahrávání obrázků je zpracována na samostatné stránce Nápověda:Obrázky.

Tabulky

Formátovací značky jsou samozřejmě k dispozici i pro vkládání tabulek. Jejich zadávání přímo z klávesnice je však podstatně složitější než ruční vkládání odkazů či obrázků, proto v rámci této stručné úvodní nápovědy doporučujeme používat zpočátku ke vkládání tabulek nástroj integrovaný do lišty na horním okraji editačního okna: Ve výběrníčku Další vpravo klikneme na tlačítko s vyobrazením tabulky, v dialogovém okně, které se otevře, navolíme parametry tabulky, tlačítkem Vložit vložíme do textu příslušné formátovací značky a místo předběžného Text buňky a Text záhlaví vyplníme kýžený obsah tabulky.

Podrobně je práce s tabulkami na Wikiverzitě popsána na zvláštní stránce Nápověda:Tabulky.

Další možnosti formátování

Při formátování je možno v textu krom wikiznaček používat též značky HTML a vlastnosti CSS. Může to pomoci zejména těm, kdo již znají HTML a CSS. Tohoto rozšíření by se však mělo využívat jen v případech, kdy formátování pomocí samotných wikiznaček není pro potřeby práce dostatečně přesné či flexibilní (tedy není vhodné například nahrazovat wikiznačky pro běžné nadpisy příslušnými HTML značkami).

Podrobně je formátování pomocí značek HTML a vlastností CSS zpracováno na samostatné stránce Nápověda:Formátování pomocí HTML.