Informatika pro kombinované lyceum/Zacházení s daty v algoritmu

Z Wikiverzity
Jak používat klasifikační nálepkuTato cvičná stránka je součástí projektu:
střední škola
Příslušnost: skupinová

Proměnná[editovat]

Začněme od začátku tedy otázkou, co je to vlastně proměnná zač. Proměnná je běžně popisována jako jakýsi textový objekt, nesoucí určitou hodnotu, která může být v průběhu fungování programu, jež danou/é proměnnou/é obsahuje porůznu upravována. Proměnná vždy obsahuje písmeno a číslo, nezbytné je zapsání správného pořadí- nejdřív písmeno a až poté čísla. Nyní k podobě proměnné, aneb jak daný výraz nabude své podoby? Jsou tu dva způsoby, které určí výsledný model konstanty. Prvním je tzv. příkaz vstupu, o němž se můžete dočíst níže, druhým zase příkaz přisazovací, jemuž je rovněž věnováno několik řádek níže. O proměnné, jejíž hodnota nám z důvodu nepřiřazení, či jiného, není známa, říkáme, že má nedefinovaný obsah.

Konstanta[editovat]

Někteří z nás jistě znají pojem "konstantní". Je synonymem pro slova jako trvalý a další. To platí i zde, kde uvažujeme konstantu jako primitivnější formu klasické proměnné, kdy má konstanta srovnatelné vlastnosti, ale není schopna měnit svou podobu v průběhu práce programu.

Přiřazovací příkaz[editovat]

O takzvaném přiřazovacím příkazu víme, že tvoří základ algoritmů ("návodů"), zapsaných pomocí diagramů (přibližným příbuzným slovem je graf), či námi zvoleným programovacím jazykem. Syntaxe (pravidlo pro zapsání řeči do některého z programovacích jazyků, popisuje výsledný tvar a pořadí znaků v proměnné) je v případě přiřazovacího příkazu proměnná:=výraz. Výrazy, s nimiž můžeme v případě užití přiřazovacího příkazu operovat, mohou obsahovat konstanty, proměnné, tzv. aritmetické operátory (plus, minus, děleno, krát) či kulaté závorky. Pro tento příkaz je typické znaménko :=. Jedná se o symbol přiřazení samotného a vždy se (jako v případě rovnic) nachází uprostřed výrazu. Při výpočtu příkazu je dobré brát v potaz skutečnost, že v situaci, kdy se na pravé ze stran výrazu nachází proměnná, již má celý výraz nějakou hodnotu.

Při řešení přiřazovacího příkazu postupujeme následovně:
a) Vyhodnotíme pravou stranu výrazu.
b) Výslednou hodnotu přiřadíme k proměnné na druhé (levé) straně výrazu, přičemž máme na paměti, že předchozí hodnota proměnné mizí a dále s ní nekalkulujeme.

Příkazy výstupu a vstupu[editovat]

Příkazy vstupu a výstupu jsou dalšími z postupů práce s algoritmy. Předně je, pro vysvětlení, rozdělíme na dva druhy, a to na vstup z klávesnice a výstup na monitor a vstup a výstup z disku.

Příkaz výstupu na monitor[editovat]

Nyní tedy k samotným příkladům. Začněme příkazem výstupu na monitor, neboť je asi nejsnáze uchopitelný. Příkaz slouží k přenesení hodnot (tzv. výstupních dat) z pracujícího programu na monitor zařízení. Jejím tvarem jest piš proměnná (evidentní je primitivní formulace příkazů, pravděpodobně z praktických důvodů), v programu Pascal potom write (jako proměnná1, proměnná2, proměnná3, ..., ..., proměnná999, ...) a writeln (chápejme jako příkaz určující, že další vyslovený příkaz bude zaznamenán na nový řádek v programu).

Výstup na monitor

Příkaz write je tedy jakýmsi parametrem-podmínkou, který určuje podobu výsledku. Takový parametr může následně mít jednu z následujících podob:
a) výraz představující hodnotu výstupu

b) výraz : počet, kde počet představuje počet znaků ve výstupu

c) výraz : počet : desmísta, kde tzv. desmísta reprezentují a udávají počet desetinných míst ve výstupu (odtud název).

Příkaz vstupu z klávesnice[editovat]

Nyní přejdeme k obdobnému, však přece trochu jinému příkladu příkazu. Nyní se bude jednat o vstup. Příkaz vstupu z klávesnice je vlastně opakem předchozího příkladu, kde sloužil program za počátek akce, zatímco zde tvoří jeho zadní voj, tedy jakýsi konec. Základní myšlenkou, kterou níže budu podrobněji rozebírat, je vztah, který vzniká mezi klávesnicí a programem, kdy zadáním příkazu do klávesnice "vstoupím" do průběhu fungování programu a pozměním jej. Program by tedy, domnívám se, šlo označit za jakéhosi polo-pasivního účastníka, protože jen přijímá příkazy od klávesnice (tedy nás, kteří přes klávesnici s programem komunikujeme) a následně je plní.

Vstup na klávesnici

Ve zkratce tedy jde o příkaz, sloužící k zadání vstupních dat z klávesnice do programu. Jako u předchozího příkladu si nyní ukážeme některé jeho tvary, jež může v některých případech mít. Nejobecnějším tvarem je příkaz, znějící jednoduše čti proměnná, v programu Pascal poté například read (proměnná1, ..., proměnnáN, ...) a readln (přeskočení na konec dosavadního řádku, opětovným použitím výrazu read začínáme opět na řádku novém).

U tohoto příkazu existuje akce, jíž označujeme za průběh. Průběh samotný má několik typů parametrů proměnných, jsou jimi:
a) Integer, neboli příkaz velící přečtení posloupnosti znaků tvořící desetinný zápis celého čísla

b) Char, aneb jednoduchý příkaz vykonávající pouze funkci přečtení jednoho znaku a jeho následného přiřazení k proměnné

c) Real: zde se jedná pouze o obdobu příkazu Integer

Podmínka[editovat]

Posledním titulem, jež si budeme představovat, je podmínka, která se mi zdá jako ze všech témat doposud zmíněných pro laika nejsrozumitelnější. Ve zkratce mluvíme o výrazu, jehož jedinou starostí je rozlišovaní tzv. pravdy a nepravdy. Ve finální fázi průběhu příkazu konstatujeme, zda podmínka platí či neplatí.

Základními relačními operátory jsou zde znaménka <, >, =, <=, >= a <> (menší než.., větší než, rovno, menší nebo rovno, větší nebo rovno a menší či větší).

V případě výrazu, kterého se podmínka týká lze použít například konstanty, proměnné nebo kulaté závorky. Při použití podmínky nás nic neomezuje v umístění výrazu- může se nacházet vlevo i vpravo. Rovněž lze užíti i vymožeností jakými je například sestavování složených podmínek, či použití logických spojek.

Při řešení podmínky postupujeme následovně:
a) Vyhodnotíme podmínku.

b) Je-li podmínka shledána platnou, uplatníme na ni příkaz/y známý/é z části se znaménkem plus.

c) Je-li podmínka shledána neplatnou, uplatníme na ni příkaz/y známý/é z části se znaménkem minus.

Dále je tu jistá vysoká pravděpodobnost existence příkazů, kde se nachází jev odkazující na podmínku v podmínce, to je ale složitější.

Externí odkazy[editovat]

/Proměnná, přiřazovací příkaz, příkazy vstupu a výstupu

Mimo jiné odborně neodborná konzultace témat s technicky zdatnějšími členy rodiny.