Informatika pro kombinované lyceum/Schéma počítače

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato cvičná stránka je součástí projektu:
střední škola
Příslušnost: skupinová

Součásti počítače[editovat]

Rozlišujeme dva základní komponenty počítače: software a hardware.

Software[editovat]

Jako software označujeme všechny programy používané počítačem. Dělíme jej na:

  • systémový software - je set programů, co nějakým způsobem spravují systém. Počáteční program, který se spustí se jmenuje BIOS. BIOS vyhledá v počítači operační systém), který funguje jako balíček různých programů. Mezi ty sytémové řadíme:
  • Jádro operačního systému - část operačního systému, které je předáno řízení počítače při startování(bootování)
  • Systémové služby - procesy na pozadí, co běží i bez našeho spuštění a spravují počítač
  • Systémové nástroje - programy, co spravují počítač, avšak spouštíme si je s naším vědomím, např.: správce úloh, správce souborů, nastavení,...


  • aplikační software - je set uživatelských aplikací, které si většinou instalujeme sami a kvůli nim si počítač kupujeme. Dělíme je na čtyři skupiny:
  • Editory - aplikace určené pro editování textu, fotografií, videí,... (např. MS Powerpoint, MS Word, Adobe Photoshop,...)
  • Prohlížeče - aplikace, umožňující nám prohlédnout si zvukové stopy, fotografie, videa... (např. VLC media player,...)
  • Programy bez výměny dat - aplikace určené většinou k zábavě, instalujeme si je převážně sami (např. počítačové hry, kalkulačka,...)
  • Komunikace po síti - aplikace, jež nám umožňují komunikovat po síti, internetu (např. Google Chrom, Firefox,...)

Hardware[editovat]

Hardware jsou komponenty počítače, bez kterých by nemohl pracovat. Hlavními prvky jsou:

  • Procesor nebo CPU je složitý číslicový obvod, který provádí instrukce programu, který je nahrán na operační paměti. Jeho základními prvky jsou řadič (zajišťuje, aby části procesoru pracovaly podle instrukcí), registry (které mají vlastní paměť pro ukládání mezivýsledků a slouží ke zrychlení činnosti), Aritmeticko-logická jednotka neboli ALU (zkratka z angličtiny - arithmetic logic unit. Provádí všechny výpočty) a další. V procesoru může být zakomponováno mnoho funkčních bloků, může tak vzniknout mikropočítač, který umí zpracovat třeba i grafiku, nebo zvuk. V dnešní době může procesor obsahovat více jader, tedy více samostatných procesorů.
  • Grafická karta je volitelnou součástí počítače, stará se o grafický výstup pro monitor (popř. jinou zobrazovací jednotku). Může také obsahovat vstup pro videosignál z videokamery, či videopřehrávačů. Obsahuje grafický procesor, paměť pro potřebné informace k činnosti grafického procesoru (určuje se zde efektivní frekvence paměti v MHz (od 166 až po 5600) a propustnost v GB/s), vlastní BIOS (Firmware), převodník digitálního signálu na analogový a konečně výstupy (VGA, DGI nebo např. HDMI)
  • Operační paměť, nebo Paměť RAM je nestálá paměť, která je zpravidla rychlejší než vnější paměť (např. pevný disk)
  • Pevný disk HDD (Hard Disk Drive) slouží k dočasnému nebo trvalému uložení dat. Ta jsou na něm uložena díky zmagnetizování míst na měkkém materiálu. Dnes je ale možné zakoupit tzv. SSD (Solid-State Drive). Ten je oproti HDD rychlejší a má menší spotřebu elektřiny, ale má oproti němu omezený počet přepsání a je dražší.
  • Základní deska je základním hardwarem většiny počítačů, propojuje jednotlivé komponenty počítače a dodává jim elektrický proud. Dnes již můžeme najít desky, které v sobě mají některé komponenty. Běžně je na ní zapojený procesor. RAM, grafická i zvuková karta a pevný disk se poté zapojí pomocí kabelů či konektorů. Najdeme tu USB, HDMI nebo eSATA.

Kybernetické schéma počítače[editovat]

Von Neumannova Architektura

Von Neumannova architektura je jednoduché schéma programovatelného počítače (ten, co čte informace z paměti, kde jsou uloženy), používající jednu sběrnici (skupinu vodičů), na které je připojen:

  1. procesor (viz výše)
  2. paměť (viz výše)
  3. vstupy jsou komponenty (zařízení), která do počítače zapojíme a s jejichž pomocí s počítačem komunikujeme. Je to např. myš, klávesnice a jiná zařízení.
  4. výstupy jsou komponenty (zařízení), s jejichž pomocí může počítač po zapojení komunikovat s námi. Je to např. monitor, tiskárna nebo reproduktor.