Informatika pro kombinované lyceum/Osobnosti počítačového světa

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato cvičná stránka je součástí projektu:
střední škola
Příslušnost: skupinová

Osobnosti světa počítačů[editovat]

Když se přítele zeptám, co je to počítač, velice mnoho lidí mi řekne, že je to stroj, ale často neví, jaký člověk za jeho vznikem stojí. Tuto stránku tedy zakládám, aby se lidé něco dověděli o osobnostech, které zvrátily průběh dějin počítačového světa, nebo jen o těch, které na počítačích něčeho dosáhly. Proto bych tu chtěl představit osobnosti, jako je první vynálezce programovatelného stroje Joseph Marie Jacquard. Potom je tu Charles Babbage, muž, který se prvně pokusil vynalézt počítač. Dále tu je německý inženýr Konrad Zuse, ten kdo vynalezl první počítač. Steve Jobs majitel firmy Apple. Poté majitele firmy Microsoft, Williama Henryho Gatese III. Jednoho s prvních Hackerů, Richarda Stallmana. Linuse Torvaldse programátora a tvůrce Linuxu a mého dědu (Jána Mišeka).

O počítačích a programech[editovat]

Jacqard zapisující plány tkalcovského stavu

Jeden z nejstarších zaznamenaných programů pochází ze starého egypta. Tím „programem“ je Egyptská kniha mrtvých. Je to psaný postup, jak se zachovat po smrti, jak být oblečen a co říkat před 42 bohy. Prvním známým strojem je „stroj na mytí rukou“ (tento stroj pochází z 3. st. př. n. l.) fungoval na způsobu:

  1. Vhodit minci, která svou vahou spustí mechanizmus.
  2. Poté se vysunula ruka s mýdlem.
  3. Když jsme si vzali mýdlo, ruka se zase zasunula.
  4. Tím se ruka uvolnila, vrátila se zpět a tím spustila vodu.,

Takových strojů se v té době vyrábělo více, ale jejich velkým nedostatkem bylo, že uměly dělat jen jednu věc. Tím, aniž by se přestavily, se nedala změnit jejich funkce (měly jen jednu funkci). Prvním strojem, který dokázal měnit funkce, byl tkalcovský stav. Programovat se pomocí děrných štítků (nejstarší záznamy o tkalcovském stavu jsou ze 18. stol. n. l. od francouzského vynálezce vynálezce Josepha Marie Jacquarda). Po tomto vynálezci se stroj jmenuje „Jacquardův tkalcovský stroj“.


Stroj měnící se v počítač[editovat]

Konrád Zuse v roce 1992

Po Tkalcovském stavu následovala delší přestávka, až v 19. století se Charles Babbage snažil sestrojit první digitální programovatelný stroj se zpětnou vazbou (něco jako počítač). Bohužel stroj nefugoval. Další stroj vyrobil německý inženýr Konrad Zuse. Tento vynálezce vyráběl počítací stroje ve 20. století za nacistického Německa, které ho také financovalo. Vynalezl svůj první stroj pojmenovaný Z1 (roku 1936). Tento stroj však ještě nebyl naprosto dokonalý, měl ještě pořád mechanické prvky. Roku 1939 proto začal s výrobou počítače Z2, který byl vlastně předělaný Z1, jen využíval telefonní relé. V tomto roce také založil společnost „Zuse Apparatebau“, která výráběla jeho stroje. Po té v letech 1938 a 1949 byly sestrojeny stroje Z3 (zaveden na základě elektromagnetického relé) a Z4. Jeho firma byla zničena v roce 1945. Naštěstí včas přesunuli rozdělaný Z4 a zachránili ho před zničením. Po poražení nacistického Německa založil novou firmu a pod jeho vedením byly vyrobeny vojensky zaměřené stroje S1 a S2.


Osobnosti světa moderních počítačů[editovat]

Steve Jobs[editovat]

Steve Jobs na Macworld 2005

Steve Jobs je považován za velmi důležitou osobu dnešní doby, zvlášť pro jeho nový systém a pohled na celý počítačový svět. Bohužel, tato pro společnost velice přínosná osoba, zemřela v roce 2011 5. října. Steve Jobs stojí za systémem iOs a dnes velice používanými výrobky jeho firmy Apple. Jeho život nebyl jednoduchý, narodil se americké vysokoškolačce (Joanne Schieble) a syrskému studentovi (Abdulfattah Jandali) politologie. Byl ale adoptován, mladí rodiče asi péči o syna nezvládali. Jeho noví rodiče byli Paul a Clara Jubsovi, kteří nemohli mít děti a kolem roku 1970 se rozvedli. Steve měl těžký život, při studiu na univerzitě přespával u svých kamarádů na zemi. Živil se prodejem lahví od Coly a jídlem od hnutí Hare Krišna, byl úplně na dně. Oženil se Laurene Powellovou, s kterou se mu narodily 3 děti. K tomu měl ještě dceru ze vztahu s písničkářkou Joan Baez. A 1984 se dostává na trh se svojí první myšlenkou ovládání počítače pomocí myši a menu. V roce 1985 byl však vyhozen a nezbylo mu nic jiného než založit vlastní společnost NeXT Computer (která příliš neprosperovala). V roce 1997 odkoupil firmu Apple Computer a hned se pustil do jejího vedení. Operační systém NeXTSTEP firmy NeXT Computer byl základním kamenem při budování nového operačního systému Mac OS X.


Ján Mišek paměti počítačů[editovat]

Narodil se roku 1936. V roce 1961 Jan Mišek ukončil vysokou školu. Není celosvětově známý, ale podílel se na vývoji Feritových pamětí. Ve stejném roce nastoupil do zaměstnání do Výzkumného ústavu matematických strojů v Praze. v Ústavu se zabýval výzkumem a vývojem nových počítačů jak analogových (Analogový počítač je typ počítače, který používá neustále proměnlivé aspekty fyzikálních jevů, jako jsou elektrické, mechanické, hydraulické vlastnosti) tak digitálních (počítač, který funguje na elektrickém pochodu), programováním a dalšími problémy souvisejícími s výpočetní technikou. Nastoupil do oddělení pamětí, které spolupracovalo na projektech třech digitálních počítačů (co měli v té době v ústavě): 1. (elektronkový stroj), 2. (první tranzistorový počítač u nás) a MSP (malý samočinný počítač). V té době se operační paměti počítačů konstruovaly na bázi feritových kroužků, které měly průměry kolem 2mm. Princip fungování těchto pamětí spočívá ve zmagnetování feritového kroužku pomocí magnetického pole vytvářeného zapnutím elektriky do vodiče procházejícím přes kroužek. Směr zmagnetování závisí na směru průchodu elektriky. Při změně zmagnetování dochází v dalším vodiči, který jde přes kroužek, k indukování (z lat. in-ducere, což znamená vyvozovat) malého elektrického signálu. Tento signál podává informaci o uložených datech. Jeden feritový kroužek representuje jeden bit informace. Následně jsou pak kroužky (nebo také jádra) uspořádány do „matic“. V Mišekově paměti to byla matice 100x50 kroužků. Přes každý kroužek jsou provlečeny 3 (někdy 4) vodiče, dva z nich slouží k zmagnetování nebo demagnetování kroužku a třetí slouží jako čtecí vodič. Jednotlivé matice jsou dále uspořádány do „kvádru“, přičemž jejich počet určuje délku slova. V feritové paměti byl počet slov paměti dán součinem 100x50 a délka slova byla 30 bitů. K tomuto tzv maticovému bloku jsou potřebné obvody, které dekódují adresu kroužků, do nichž má být zaznamenána, nebo z nichž má být přečtena potřebná informace. Dále musíme mít kombinované budiče proudu, zesilovače přečteného signálu a blokovací zesilovače. Jeden paměťový blok měl kapacitu 5000 slov o délce 30 bitů, vybavovací doba byla 4mksec, cyklus paměti byl 13mksec. Z uvedeného plyne, že v té době byla velikost operační paměti počítače velkým problémem a hodně záleželo na programátorovi, aby i složité úlohy mohly být úspěšně vyřešeny.


  1. základní vysvětlivky k textu:
  2. Pokud se jedná o obecnou strukturu počítače tak ten se skládá zpravidla z pěti základních jednotek: vstupní jednotka, výstupní jednotka, paměť, operační jednotka a řadič. V novějším pojetí jsou operační jednotka a řadič sdruženy do procesoru. Paměti obecně dělíme na vnitřní (operační) a vnější.
  3. S rozvojem polovodičové technologie a zejména velkoplošné integrace se v současnosti v počítačích jako operační paměti uplatňují výlučně polovodičové paměti (RAM) a jako vnější paměti jsou to magnetické nebo i optické disky (HD).

(tento text byl napsán za pomocí J. Mišeka)

William Henry Gates III[editovat]

Bill Gates na IT Forum v Dánsku (2004)

William Gates narozen 28. října 1955 ve Washingtnu v USA. Je synem firemního právníka (Williama H. Gatese) a učitelky (Mary Maxwell Gates).Má 2 sestry. Po šesté třídě přestoupil na soukromou školu Lakeside School. Kde se seznámil s Paulem Allenem, s ním a s několika přáteli se zajímali o psací stroje a později i o počítače, kterými je vybavilo řízení školy. V té době tyto počítače byli veliké a neměli žádný pořádný operační systém. Šlo opravdu spíše o počítací zařízení. Proto Bill Gates s jeho přáteli začal programovat. v 17 si s Paulm Allenem vydělali spoustu peněz za navrhnutí programu na školní rozvrhy, a tak již jim nic nebránilo založit vlastní firmu Traf-O-Data (pracovali v ní na analýze dopravního provozu). Roku 1973 dodělal střední školu a nastoupil na Harvard, kde oba pracovali pro společnost MITS. V roce 1975 založil s Allenem společnost Micro-Soft, na programování používali jazyk BASIC. Časem Gates školu opustil, hlavní důvod byla jeho firma, kde si vyhradil vysoké cíle. Na trhu potom zápasili s firmou IBM. tvořili pro ni operační systém a zároveň vyvíjeli svůj vlastní systém, který na trh vydali dřív a byl dokonalejší. Tím firmu IBM zničili a zbavili se konkurence. V roce 2000 předal Gates pozici generálního ředitele svému dlouholetému příteli Stevu Ballmerovi, kterého znal s koleje Harvardu (matka Steva Ballmera byla židovka a otec Fin, tento člověk je znám svojí vášní při vyjadřování své radosti a také tím že je nejbohatší muž světa). Bill Gates je sympatický také tím, že hodně svých peněz věnuje na charitu a léčbě nemocí AIDS. Se svou ženou založil Nadaci Billa a Melindy Gatesových, která je jedna z největších na světě a poskytuje služby lidem v tísni. Gates se dostal do dneška s úžasným bohatstvím, které získal hlavně na základě svého hesla: „Programy jsou peníze“.




Richard Stallman[editovat]

Richard Stallman

Richard Stallman narozen 16. března 1953 v Manhattanu. Na univerzitě patřil do skupiny prvních Hackerů. To co tento spolek nemělo za účel prolomit obrany sítě FBI, nebo jiného veřejnosti nepřístupného serveru. Cíl byl mnohem vznešenější, dělali vyloženě díry v systému, hack musel být vždy perfektně připravený. Jejich spolek pomocí sádry nechal mizet dveře, pomocí barvy a kartonu měnil školu. Počínání těchto lidí bylo důkladné a velice propracované, pomocí toho dokázali zmást mnoho profesorů na Harvardově univerzitě. Za svůj život pracoval ve firmě IMB poté se stal programátorem v AI Laboratory na MIT. V hackerské komunitě byl znám jako „RMS“ . Časem se stává hackerem, jak je známe v dnešní době, mezi jeho hlavní programátorské výtvory patří textový editor GNU Emacs, překladač GCC a debugger GDB. strávil většinu svého života. Od poloviny devadesátých let se věnuje převážně právu a obhajobě svobodného softwaru a ve volném čase programuje GNU Emacs. Jeho hlavní vizí je, aby programátoři dostali zaplaceno za svou práci, ale dále už neměli nárok rozhodovat o programu.


Linus Torvalds[editovat]

maskot Linuxu

Linus Benedict Torvalds narozen 28. prosince 1969 v Helsinkách (Finsko). Měl za otce komunistu, který mimo jiné studoval rok v Moskvě. Větší vliv na Linuse měl dědeček, který na univerzitě statistiku a koupil si osmibitový počítač Commodore VIC-20. Linus časem programoval v BASIC a psal i strojový kód pro procesor 6502 (tedy MOS Technology 6502 což mikroprocesor s rychlostí 8bitů, vytvořen Chuckem Peddlem a Billem Menschem na zakázku firmy MOS). Vadilo mu, že studenti na univerzitě museli stále při práci s počítači čekat, až se na ně dostane řada. Proto si chtěl koupit vlastní počítač, ale neměl prostředky, ty získal až v roce 1987. Tak získal svůj první počítač Sinclair QL (na tu dobu velice výkonný počítač (měl paměť 48 KiB a ram 640 KiB s výkoným procesorem Motorola 68008. Počítač byl dobrý, ale neměl tak vyvinutý jako počítače ve škole jak hardwarové tak po Softwarové práce. Z tohoto důvodu se Linus Torvalds rozhodl, že použije program Richarda Stallmana „Minix“ . Tento freewar jho dovedl k nápadu spojit se s dalšími operátory a vytvořit sytém později nazývaný Linux. Jeho vizí bylo, aby každý k systému něco přidal a poslal ho dál. Přimět lidi k spolupráci. Jeho manželkou se stala Tove Monni, která byla na jeho škole obávanou karatistkou a přes email ho pozvala na rande. Po delším uvažování Linus na rande šel. Dnes s Tove Torvalds má 3 děti. Linus Torvalds žije do dnes, je také znám svou kritikou a humorem směřující na společnost Microsoft.