Informatika pro kombinované lyceum/2018/Liesituuletin

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato cvičná stránka je součástí projektu:
střední škola
Příslušnost: Liesituuletin


Z čeho se skládá počítač?[editovat]

Schéma počítače


Vstupní zařízení[editovat]

Procesor[editovat]

Paměť[editovat]

Výstupní zařízení[editovat]

obrazovka
reproduktor

Vývoj výpočetní techniky[editovat]

Co se lidstvo muselo naučit, než bylo schopno vytvořit počítač? Kdesi v pravěku se nejprve naučili zaznamenávat informace (např. jeskynními malbami).

jeskynní malba

Vývoj záznamu informace[editovat]

  • obraz→ značka→ písmo

Vývoj záznamu pracovního postupu[editovat]

  • vysvětlení→ povel→ vzorec

Formalizace a digitalizace[editovat]

  • převádění písmen a znaků do podoby čísel

Zpětná vazba[editovat]

  • schopnost systému měnit vlastní jednání dle výsledku předchozího jednání

Například takové plovákové splachovadlo či elektronka jsou zařízení fungující na principu zpětné vazby.

plovákové splachovadlo

Logické obvody[editovat]

Logický obvod

Logické obvody můžeme nalézti ve všech číslicových zařízeních. Skládají se z hradel (malých fysických součástek). Úpravy hradel jsou různé (A a B jsou vstupy a Y je výstup):

A B Y
0 0 0
0 1 0
1 0 0
1 1 1
A B Y
0 0 0
0 1 1
1 0 1
1 1 1
A B Y
0 0 1
0 1 1
1 0 1
1 1 0
A B Y
0 0 1
0 1 0
1 0 0
1 1 0


hradlo

Programovatelnost[editovat]

Stroj je programovatelný, když do něj mohu uložit program (instrukce), který je schopen opakovaně plnit.

Prvním z programovatelných strojů byl tkalcovský stav v 19. století.

Algoritmus (podrobný návod)[editovat]

První algoritmus: Jedním z prvních algoritmických strojů bylo umyvadlo na minci v Řecku ve třetím století před naším letopočtem (avšak neujalo se, otroci byli levnější), jenže toto umyvadlo nebylo programovatelné (protože vykonávalo vždy tu samou činnost).

Ukládání informace[editovat]

Abychom mohli informaci uchovat, musíme ji někam uložit. Nejrůznější zařízení sloužící pro ukládání informace:

Zobrazování informace[editovat]

Daná informace se nám musí nějak zobrazit. Toto jsou „zařízení“, díky kterým se tak může dít:

Co se z toho stalo?[editovat]

Zjednodušeně můžeme říci že: Vývoj záznamu informace + vývoj záznamu pracovního postupu + formalizace a digitalizace + zpětná vazba + logické obvody + programovatelnost = první funkční programovatelný počítací stroj Z3, který sestrojil z 2600 relé moudrý pán Konrád Zuse.

Konrád Zuse

Software[editovat]

Zapnutí počíteče[editovat]

Záváděcí program[editovat]

Boot manager[editovat]

Operační systém[editovat]

  • vytváří uživatelské prostředí, spouští 1. uživatelské programy operačního systému (správce souborů, správce úloh, antivir etc.), 2. služby os (skryté procesy, "démony"), 3. uživatelské programy [ textový procesor: (informace uloženy, měním je) např. word, grafický procesor: (informace uloženy, já na ně koukám, využívám) např. photoshop, videopřehrávač: (informace uloženy, já na ně koukám, využívám) např. VLC, audiopřehrávač: (informace uloženy, já na ně koukám, využívám) např. Amarok, webový prohlížeč: např. firefox, webový prohlížeč není jen na prohlížení! Funguje i jako komunikátor: (informace si vyměňuji s ostatními) např. skype ]
Uživatelské programy
Textové procesory Word, LibreOffice, OpenOffice
Grafické procesory Adobe Photoshop
Videopřehrávače VLC media player
Audiopřehrávače Amarok
Webové prohlížeče Mozilla Firefox, Vivaldi, Opera, Lynx

Data[editovat]

  • Něco, co je někam dáno.
  • Data jsou uložena v souborech.

Soubory[editovat]

  • soubor [fotky — koncovka (určuje povahu souboru) např. JPG, texty, filmy, e-knihy, tabulky, hudba a jiné zvuky, programy (koncovka např. EXE, či žádná koncovka, pokud to je v Linuxu), programové knihovny (hotové sbírky drobných hotových programů, koncovka např. DLL), konfigurační soubory, složka (obsahuje pouze odkazy na soubory v ní uložené, složka je téže soubor)]

Velikost souborů[editovat]

  • Soubory se skládají z bajtů.
bajt

Grafika souborů[editovat]

Vlastnosti souborů[editovat]

Textové soubory[editovat]

  • Máme tři druhy textových souborů: 1. prostý text (žádné barvičky, ani obrázky, koncovka txt), 2. značkové formáty (rtf, html, může do toho koukat člověk), 3. aplikační formáty (když do toho kouknu na disku, nerozumím tomu)

ukázka aplikačního formátu:


,â�Jc$&”š‚�ł�™�4+�DM\¸ƒ™—�„¦Y��MD8i›Bë4)˙˙˙˙7E˙˙˙˙E�   �a¤   ��Ü�?Ę�Äpiwş?äc@@áoŢ0ůzYŇÖ[5 Ö�ئ‚
Ęé¬�< |��ă±ów�, °�šF�†�Č›˛ÍĹÄ+A�Ś`¤�TŇE�»2”N��x‚�ş‘u¤Ą¦`i$ʤDĽ>ĘŁˇŇ[ş.ł�‡Ź�1Ę$‰Â@‡”ĘćÎëA*Ij.&ŁĄ¤�Ó7
,’Ć„Ů4\žMI­5)	ƒ bćn¤Ś�Qą˘•�Ƭę<ŠËĺT�e˙˙˙˙?˙˙˙ćĘ �   (Ŕݲƒƒ‡Ř˛”��Qr*F^üÁp�n:íĂ9�@j<�‘�‘öaEŹ$[¨ą˘Ödm
ívN5éşd›—�s†$,)učéWI���đŐűô:Ł˝yůçIˆJ”ˇŰŰĂD´Űw#á·�€C„ş�ń˙ý�FőŔZA#˜é™"–L»m}Ą»�ń�ř¦ˆVÄ,) ¤VHŠ“��a†‰9�
íţĆnŇŹC÷‹ÎĚţíű�];ŰáúŤwzű}Ł�Ü™Âü!~±Ě-–‰|ăő˛ĺ�žW˙ŐÄáË°Ţ=ëżoű~˙ú � �˝ŕÁg�ä��*H,Óśhzr7��™BôÚN[8wĘ	úť#_dˆ
÷Zh�÷Xů�µ�@„�†¦ę~�í†çLˆď©�‡‚kísĎ›ź˙ű”D% Ă�HEc	�ňi�Ř’e#xM	��M�mÁś!âIƒ�™;¦qäą«	l��HyÓ%mĂME�

Typografie[editovat]

Grafické znaky[editovat]

Citace a uvádění zdrojů[editovat]

"Před Vánoci bývá pošmourno" (Novotná, 1995, s. 65) = přímá citace

Venku je pošmourné počasí. V prosinci tomu tak často bývá. (Novák, 2005) = nepřímá citace

Formát[editovat]

Ukládání dokumentů[editovat]

Možnosti a omezení výpočetní techniky[editovat]

Jsme schopni do počítačů "nacpat" všechno?[editovat]

Procesor je schopen pracovat s digitalizovanými informacemi. Digitalizovat se dají takové věci, které lze vyjádřit matematicky. Vyjádřit něco matematicky můžeme pouze za podmínky, že to lze popsat jazykem. Celý svět nedokážeme popsat jazykem, tedy ani nedokážeme celý svět "nacpat" do počítače.

Na co si dát pozor[editovat]

Když modelujeme zevní svět digitálně, musíme se ohlížet na to, zdali funguje stejně jako v reálném světě. Počítač za nás udělá spoustu věcí, ale nepřemýšlí. Ani umělá inteligence nemá tuto schopnost. Aby člověk nebyl v budoucnu nahrazen počítačem, musí umět něco víc než on, mít představu o tom co dělá, nejen vědět, jak co udělat.

Programování[editovat]

Prvky algoritmu (řídicí struktura)[editovat]

  • jednoduchá instrukce (příkaz povel)
  • rozhodování, větvení, podmíněný příkaz (podmínka)
  • cyklus podmíněný
  • cyklus pro prvky množiny
  • skok
  • složený příkaz (podprogram, procedura, funkce, makro)
  • rekurse = situace, kdy algoritmus používá sám sebe.

Algoritmy řazení[editovat]

Data v programu[editovat]

Data jsou uložena v programu v podobě proměnných a konstant.

Počítačová komunikace[editovat]

Presentace[editovat]

Počítačové sítě[editovat]

Na počítačovou síť musím mít minimálně dva počítače.

Sítě dle rozlehlosti[editovat]

  • PAN
  • LAN (hardware je přístupný, mohu ho přímo opravovat, aktivita na síti není zcela anonymní)
  • MAN
  • WAN (nutnost mít záložní možnosti a schopnosti na dálku problém opravit, velká anonymita, nutnost více zabezpečovat data, musí se daleko více šifrovat, aby je cestou někdo nezneužil)

Propojení[editovat]

Fyzická vrstva (první vrstva)

  • drátové propojení
  • bezdrátové propojení

U obou variant je nutná dohoda, jaký impuls znamená jedničku a jaký nulu = technické parametry.

Linková (spojová) vrstva (druhá vrstva)

Nejrozšířenější komunikační protokol je Ethernet.

Síťová vrstva (třetí vrstva)

  • Potřebuji znát ke každému počítači nějakou adresu (IP adresa).

IP adresa vypadá nejčastěji nějak tak: 233.80.15.126.

Tento typ IP adresy se nazývá IPv4 (verse 4). Těchto adres je ale omezené množství, proto vznikla IPv6 (např. 8f01:acd0:0000:0000:0001:32ae:764b:007c). Pro člověka je toto špatně zapamatovatelné, z toho důvodu vznikla doména.

Transportní vrstva (čtvrtá vrstva)

Web[editovat]

Relační vrstva (pátá vrstva)

  • Chci vystupovat jako jedinec, ne jen jako "uživatel počítače č..."

identifikace, autentizace... přihlášení = zahájení relace, odhlášení = ukončení relace

Prezentační vrstva (šestá vrstva)

  • Nechci se muset starat o typy souborů a ani o kódování znaků. Tato vrstva se stará o to, jaký soubor se má jak zobrazit.
  • MIME

Aplikační vrstva (sedmá vrstva)

  • Chci mít všechno propojené, synchronizované. Tato vrstva se stará o nabídnutí vzdáleného obsahu se stejnými možnostmi jako místní.
  • HTTP
  • HTTPS
  • FTP
  • FTPS
  • SMTP
  • POP (e-mailový protokol)
  • IMAP (e-mailový protokol)

URL[editovat]

protokol://uživatel:heslo@server:port/směrník?parametry#část

telnet://jonas:jojo@prahy.mmh.cz:3333

Telnet je v tomto případě protokol, jonas:jojo@ je uživatel a heslo, prahy.mmh.cz je server a 3333 je port.

protokol = jakým jazykem mluvím

server = s kým mluvím