Přeskočit na obsah

Informatika pro kombinované lyceum/Členění algoritmu

Z Wikiverzity
Jak používat klasifikační nálepkuTato cvičná stránka je součástí projektu:
střední škola
Příslušnost: skupinová

Členění algoritmu

[editovat]

Jako algoritmus můžeme označit nějaký postup, jak vyřešit nějakou úlohu. Dá se zapsat programovacím jazykem. Algoritmus můžeme používat i v reálném životě, když se řídíme nějakým návodem nebo postupem.

Další užitečné odkazy:

Funkce

Nebo-li podprogram je část nějakého programu, na kterou můžeme volat. Obsahuje argumenty, které jsou zároveň vstupní hodnotou programu. Udávají nám druh hodnot, s kterými pracujeme (např. rekurzivní). Funkce je podprogramem, který vrací hodnotu a lze jej volat ve výrazu.

Rekurze

Jedná se o algoritmickou funkci, která dokáže před dokončením volat sama sebe (resp. dokáže definovat sama sebe).Poznáme ji podle toho, že její definice se nachází v ní samotné.Rekurze se může lišit podle toho, kolik programů se na ni podílí. Například rekurze nepřímá. Tehdy funkce nevolá sama sebe přímo, ale přes další kroky . Dále se dělí na lineární rekurzi a stromovou rekurzi. Lineární rekurze vzniká tehdy, kdy program volá sám sebe pouze jednou, a stromová se vyvolává vícekrát (což tvoří stromový graf). Díky rekurzi je algoritmus mnohem přehlednější a vše může být zodpovězeno jedním dotazem. Nevýhodou však zůstává to, že díky jeho vracející se povaze zde zůstává mnoho využité paměti. Zaznamenává všechny informace bez ohledu na to, jestli jsou důležité a nebo ne.

Příklad rekurze
  • Rekurze- základní rozdělení a informace o výhodách a nevýhodách rekurze


Makro

Pro jednodušší výpočty se používá tzv. makro. Můžeme díky němu vyjádřit složitý a dlouhý výraz kratším a méně složitým