Diskuse:Vojenská taktika a strategie/Umění války

Bojeschopnost Evropy

Nejnovější komentář: před 10 lety6 komentářů2 lidé v diskusi

Tak není malá bojeschopnost Evropy spíše dána tím, že Německo nemohlo tuto složku po válce podporovat, ba co víc se jim tam ještě nastěhovali Amíci?

Jinak na prví místo to dávají vojáci, otázka je, jestli to dávají na první místo i vládci.--Juandev (diskuse) 29. 7. 2014, 19:23 (UTC)Odpovědět

Evropa
Německo 254 000 vojáků
Francie 243 000 vojáků
Itálie 197 000 vojáků
Anglie 197 000 vojáků
Řecko 177 600 vojáků
Belgie 36 000 vojáků
Finsko 36 000 vojáků
Švédsko 33 900 vojáků
Česká republika 24 000 vojáků
Dánsko 19 000 vojáků
Lucembursko 900 vojáků
Litva 0 vojáků
Lotyšsko 0 vojáků
Estonsko 0 vojáků

Amerika
USA 1 426 713 vojáků
Kanada 65 000 vojáků

Asie
Čína 2 255 000 vojáků
Rusko 1 037 000 vojáků
Severní Korea 1 106 000 vojáků
Jižní Korea 687 000 vojáků
Indie 1325 000 vojáků

Údaje jsou z roku 2010, k roku 2014 to je pouze přibližně stejné. (doplněno dodatečně)--Sun Wu C' (diskuse) 29. 7. 2014, 20:54 (UTC)Odpovědět

"Podle generálního tajemníka NATO Andrese Fogh Rasmussena je hlavním důvodem pro zeštíhlování armádních rozpočtů ekonomická krize a napnuté rozpočty jednotlivých států." iDNES.cz, 2010, http://zpravy.idnes.cz/trimilionova-armada-nato-spolkne-18-bilionu-korun-rocne-pgy-/zpr_nato.aspx?c=A100615_080512_zpr_nato_inc

V době, kdy USA a Evropa výdaje na obranu snižují, Rusko je, naopak, zvyšuje. V následujících čtyřech letech financování obranného odvětví Ruska bude stoupat průměrně o 20 procent ročně a v roce 2016 dosáhne 104 miliardy USD, oproti 64 miliardám v roce 2013. Hlas ruska, 2013, http://czech.ruvr.ru/2013_07_04/Rusko-zvysuje-vydaje-na-obranu/

Spojené státy neustávají ve snaze přimět evropské členy Severoatlantické aliance ke zvýšení obranných výdajů. Na zasedání Severoatlantické rady v tomto duchu jasně hovořil americký viceprezident Joe Biden. "Doufáme, že do summitu ve Walesu všichni členové NATO zvýší své závazky k Alianci," uvedl Biden. Americký ministr zahraničí John Kerry byl ještě přímočařejší: "Nemůžeme dovolit, aby se alianční rozpočet nadále ztenčoval. Je zřejmé, že ne všichni členové NATO budou schopni dosáhnout hranice dvou procent HDP přes noc nebo příští rok. Ale nadešel čas, aby spojenci, kteří jsou pod dvouprocentní hranicí, učinili kroky ke zvýšení vojenských výdajů během nadcházejících pěti let." Natoaktual.cz, 2014, http://www.natoaktual.cz/usa-nalehaji-na-spojence-aby-zvysili-vydaje-na-obranu-p0e-/na_media.aspx?c=A140505_144254_na_media_m02

V dobách studené války měly země NATO v součtu takřka 6 milionů vojáků. Od té doby se Aliance rozšířila o tucet zemí, hrozby se změnily a armády zeštíhlely. Dnes dají spojenci dohromady přes tři a půl milionů vojáků. Udržování takové síly stojí členské země dohromady v přepočtu přes 18 bilionů korun ročně. iDNES.cz, 2010, http://zpravy.idnes.cz/trimilionova-armada-nato-spolkne-18-bilionu-korun-rocne-pgy-/zpr_nato.aspx?c=A100615_080512_zpr_nato_inc

Na špatnou finanční situaci armády upozornil i náčelník generálního štábu Petr Pavel. "Armáda je pod hranicí udržitelnosti. Pokud s tím velice rychle něco neuděláme, některé její schopnosti budou degradovat do té míry, že prostě zaniknou," řekl na konferenci. S rozpočtem obrany není spokojený ani ministr Martin Stropnický (ANO). "Já ale dost dobře nemůžu, i vzhledem k tomu, co jsme říkali v kampani, a především k tomu, co si myslím, teď chodit s nataženou rukou," uvedl. Snaží se prý ale šetřit a hledat rezervy, aby si v budoucnu mohl říct o více peněz. Úřad by měl letos hospodařit s výdaji ve výši téměř 43 miliard korun. Armáda by přitom podle některých svých představitelů měla mít rozpočet zhruba o 12 miliard vyšší. Česká televize, 2014, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/265983-zeman-kritizoval-nizke-vydaje-na-armadu-i-hnijici-l-159/

Malá bojeschopnost Evropy je daná spíše ekonomikou
Poválečné Německo mělo určitý vliv na změny v bojeschopnosti Evropy
Hodně vládců skutečně nevidí armádu a válečnictví na prvním místě a týká se to především Evropy. Existují vládci kteří vnímají armádu a válečnictví na prvním místě (RUSKO, KOREA, ČÍNA, INDIE atd.) z různých důvodů. Vhodnou otázkou asi není jak se na to dívají vládci, protože odpověď by nejspíše zněla, že jeden to vnímá tak a druhý jinak. Lepší otázkou by bylo, jestli by měla armáda a válečnictví být ve státě na prvním místě? --Sun Wu C' (diskuse) 29. 7. 2014, 20:26 (UTC)Odpovědět

Vyčerpávající. Neměla ČR v plánu 35.000? Komunisti tu udělali armádu dosti nepopulární institucí, sám jsem se ji snažil vyhnout. Jinak ta lepší otázka, to je otázka pro válečníka. Armáda bude dycky chtít být na prvním místě.--Juandev (diskuse) 29. 7. 2014, 20:35 (UTC)Odpovědět

Armáda skutečně oficiálně k roku 2014 30 000 vojáků. Ve výpisu jsou informace z roku 2010 již jsem to tam doplnil, aby to tedy bylo jasnější. Dle plánu armády to mělo být k roku 2005 dokonce 55 000 vojáků (25 000 vojáků z povolání a 30 000 vojáků v základní službě. Ta lepší otázka je k vládci, je to v součástí bodu ze kterého to vyplývá, ale už to není v té větě obsahující otázku, proto to možná vyznělo nejasně. Armáda bude chtít být skutečně na prvním místě, je to jejich zaměstnání a živobytí, ale existují vládci kteří taktéž kladou armádu na první místo a jiní zase ne, to spíše záleží na tom jak moc se cítí ohrožení nebo ještě lépe jak moc by rádi ohrožovali.--Sun Wu C' (diskuse) 29. 7. 2014, 20:54 (UTC)Odpovědět

Ještě doplním tuto zajímavost o vývoji armády v Československu a ČR:

před druhou světovou válkou - 230 000 vojáků
Leden 1945 - 187 000 vojáků (po druhé světové válce bylo nedostatek lidských zdrojů)
1947 - 150 000 vojáků (vlivem reorganizace armády se počty snížily)
po únoru 1947 - muselo armádu opustit 53% důstojníků
1958 - 180 000 vojáků (reorganizace armády dle vzoru SSSR
1966 - přes 220 000 vojáků
1968 - 214 000 vojáků (SSSR rozmístilo na našem území 70 000 vojáků, po této invazi Ruska došlo k reorganizaci naší armády a snížení stavů)
Leden 1989 - 200 000 vojáků
Říjen 1990 - 150 000 vojáků (i když tabulkové počty předpokládaly 190 000 míst)
1993 - 100 000 vojáků (vlivem odtržení Slovenska s vzniku samostatného ČR)
2005 - 50 000 vojáků
2010 - 24 000 vojáků
2014 - 30 000 vojáků

--Sun Wu C' (diskuse) 30. 7. 2014, 11:44 (UTC)Odpovědět