Vojenská taktika a strategie/Umění války

Umění války (孫子兵法), neboli Vojenská strategie rodiny Sun, je válečnické dílo sestavené legendárním čínským vojevůdcem Sun-c'. Jedinečnost díla spočívá v nadčasovosti uváděných taktik a strategií, s celospolečenskou působností a přenosem také do civilního života. (Wikipedie, Umění války)

Sun-C'

Sun-c’ (čínsky pchin-jinem Sūnzǐ, znaky zjednodušené 孙子, tradiční 孫子; 544 př. n. l. – 496 př. n. l.; též známý jako Mistr Sun, Sun Tze či Sun Wu) působil jako vojenský poradce či vojevůdce ve státě Wu na území dnešní Číny. Je autorem legendárního traktátu Umění války, který je považován za jednu z nejstarších knih o strategii a taktice vůbec. Ve svém díle klade velký důraz nejen na kvalitní analýzu, plánování a přípravu celého tažení, ale také na použití lsti, umění manipulace s protivníkem, popřípadě využití překvapivého prvku. (Wikipedie, Sun-c’)

Nikdo přesně neví kdo Sun-C' přesně byl. Vedou se dlouhé diskuze o tom, kde žil a zda knihu napsal, nebo je pouze sestavena myšlenek tehdejší doby nebo kým se inspiroval. Mnozí historici se však shodují v tom, že žil v Období válčících států (TZ: 戰國時代; ZZ: 战国时代; pinyin: zhànguó shídài; český přepis: Čankuo š’taj) (480-256 př. n. l.) na Wikipedii (475-221 př.n.l.), jenž následovalo po Období Jar a podzimů (čínsky pchin-jinem Chūnqiū shídài, znaky zjednodušené 春秋时代, tradiční 春秋時代) (722-481 př. n. l.).

Během Období Jar a podzimů došlo ve starověké Číně k decentralizaci moci a o moc usilovalo tehdy 170 států/království/knížeství. Jednotlivé státy vlivem války a anexování území byli pohlcovány jinými státy a tak byl jejich počet nakonec zredukován.

V Období válčících států již existovalo pouze 7 států/království/knížeství: Čchu (楚, chǔ), Chan (TZ: 韓; ZZ: 韩, hán), Čchi (TZ: 齊; ZZ: 齐, qí), Čchin (秦, qín), Wej (魏, wèi), Jen (燕, yān) a Čao (TZ: 趙; ZZ: 赵, zhào). Toto období válek nakonec skončilo sjednocením celé Číny pod vládou království Čchin (秦, qín) a na trůn usedl první Čínský císař Čchin Š'-chuang-ti (秦始皇帝, qínshǐ huángdì) v roce 221 př. n. l.

A právě někdy mezi Obdobím Jar a podzimů a Obdobím válčících států, ve státě Wu žil pravděpodobně Sun-C'. Kromě jeho díla existuje zmínka o jakémsi Sun Wu nebo Sun Wu C' v knize Shin Chi (Zápisky historika), kterou napsal Szu Ma Chien kolem roku 104 př. n. l. A je v ní popsáno jak Sun-C' uváděl své teorie v praxi.

Kniha Shin Chi (Zápisky historika) uvádí, že Sun-C' se narodil ve státě Čchi (TZ: 齊; ZZ: 齐, qí). Navštívil krále státu Wu, aby ho seznámil se svými teoriemi o válečnickém umění (předpokládá se že nabízel své dovednosti a zkušenosti různým státům, které jej byli ochotni za jeho služby platit).

Jak se stal generálem

Kniha Shin Chi (Zápisky historika) taktéž dál uvádí jak se Sun-C' stal generálem ve státě Wu. Když král ze státu Wu pročetl moudrosti jenž mu Sun-C' předložil, požádal král jestli by Sun-C' souhlasil s malým experimentem, který by ověřil teorie z jeho rukopisu. Sun-C' souhlasil. Král se ho zeptal, jestli by experiment mohl provést s ženami. Sun-C' opět souhlasil. Král tedy nechal zavolat 180 konkubín ze svého dvora (obdoba Tureckého harému) a Sun-C' je začal cvičit.

1. Krok

Sun-C' rozdělil konkubíny do dvou skupin a do čela postavil královy nejoblíbenější konkubíny (jako důstojníky). Pak jim začal dávat instrukce, jak se mají řídit jeho povely.

2. Krok

Sun-C' se rozhodl ženy vyzkoušet. Nařídil jím "vlevo bok", ale ženy se jen smály. Sun-C' řekl, že pokud nejsou pravidla jasná a povelům vojsko nerozumí, je to chyba velitele. Prošel tedy instrukce znovu dvakrát a dával pozor, aby mluvil jasně a srozumitelně.

3. Krok

Znovu se Sun-C' rozhodl ženy vyzkoušet. Zavelel znovu "vlevo bok" a ženy se opět rozesmály. Sun-C' řekl, že pokud jsou příkazy jasné a nedodržují se, je to chyba důstojníků. A tak nařídil, aby obě velitelky skupin byly popraveny. Král, který vše sledoval a nechtěl o své nejoblíbenější konkubíny přijít, s rozhodnutím nesouhlasil a nařídil, aby je Sun-C' ušetřil.

4. Krok

Sun-C' odpověděl, že velitel v bitvě není povinen přijmout vždy nařízení svého pána. Generál se musí umět sám za sebe rozhodnout, co je v dané situaci nejlepší a vzít za své činy zodpovědnost. A hned na to, nechal ony dvě konkubíny popravit na výstrahu ostatním.

5. Krok

Sun-C' znovu nařídil "vlevo bok" a konkubíny provedly příkaz perfektně. Král však již nechtěl experiment dál sledovat a rozhodl se že odejde. Sun-C' řekl králi, že ho zajímá pouze teorie, ne skutečná věc. To králi otevřelo oči a udělalo na něj velký dojem. Král tak jmenoval Sun-C' svým generálem a jeho sláva se brzy rozšířila po celé starověké Číně.

Rukopis Umění války

V této části, chci vysvětlit a rozebrat význam jednotlivých částí rukopisu generála Sun-C', neboť jeho moudra jsou psána ve stylu Asijské moudrosti, filozofie a náboženství a jejich význam tak ne každý na první pohled pochopí.

Kniha obsahuje 13 kapitol (někdy se uvádí 14) seřazených v tomto pořadí:

Plán
Příprava války
Plánování útoku
Bojová situace
Válečná síla
Prázdné a plné
Válečné střetnutí
Devět proměn
Pohyb vojska
Povaha krajiny
Devět krajin
Útok ohněm
Užití zvědů
(Devět postavení a dvě otázky)

Kniha o plánu

A Mistr Sun pravil

Úvodní věta kapitoly/knihy. Protože jde o vědomosti propagované přímo Sun-C', začíná věta úvodním vyjádřením autorství tohoto moudra. Podobný úvod mají i jiné podobné dobové texty například Konfuciovi spisy, jenž taktéž začínají tvrzením, že Konfucius říká.

Válka je největší věcí státu -
je místem života s smrti
je cestou k přežití či zkáze
A tak je třeba ji zkoumat.

Sun-C' klade věci ohledně války na první místo v dění státu. K pochopení důvodů, je dobré si připomenout a pochopit, že moudrosti byli sepsány v obdobích kdy jednotlivá království spolu často válčila ve válce o moc. Klást zájmy armády a válečnictvím se tak stalo nutností, neboť nepřipravené království, neschopné se bránit, se stalo snadným cílem jiného království lačníci po moci.
Taktéž vlastní schopnost daného království útočit a uspět, lze chápat i z hlediska obrany ne jenom útoku. Žádné rozumné království nechce píchnout do vosího hnízda, respektive probudit spícího draka. I v současnosti generálové USA hájí názor, že armáda musí být natolik vybavená a výkonná i vycvičená, aby působila psychologicky jako zastrašující. USA tak užívá strategie: jednej tak, aby nepřítele ani nenapadlo zaútočit. Tato tvrzení byla řečena v souvislosti na obhajobu vysokého rozpočtu USA na vojenství.
Například v Evropě není tento koncept klást vojenství jako hlavní prioritu příliš módní, náklady na vojenství jsou totiž značné. Události s válkou na Ukrajině z roku 2014, ukázali že Evropa podcenila svou vojenskou bojeschopnost.
Sun-C' v jiné části rukopisu umění války též upozorňuje na fakt, že příliš dlouho vedená válka je finančně náročná a může ohrozit a zruinovat i tu největší zemi.
Myšlenky mistra Sun-C' tedy platily jak v minulosti tak i v současnosti a pravděpodobně budou platit i v budoucnosti a právem se považují za nadčasová.

Pět vláken spřádá osnovu.
Z nich splétáme plán
a rozplétáme podstatu strategie:

Sun-C' dělí vojenské plánování na 5 částí/bodů, kterým je třeba se věnovat.

První se jmenuje Cesta
druhé se jmenuje Nebe
třetí se jmenuje Země
čtvrté se jmenuje Vojevůdce
páté se jmenuje Metoda

Cesta se ve starověké Číně považuje za důležitější než cíl. Avšak připouští, že cesta bez cíle je pouhé bloudění. Pojem cesta se tak popisuje jako komplexní pojem a proces nějakého vývoje či činnosti. Cesta v sobě obsahuje dvě části (Cíle a činnost), Cíle jsou buď detailně definovány nebo je pouze určitý směr (koncepce). I dnes jakékoliv plánování začíná definováním cílů a pokračuje definováním potřebných konkrétních kroků jak cíle dosáhnout. Cesta se snaží zdůraznit důležitost činnosti, tedy definování a uskutečňování konkrétních kroků jenž vedou k příslušné změně. Mít cíl tedy nestačí, je třeba podniknout vhodné kroky.
Pojem Nebe a představuje projevy Jin a Jang. Sun-C' tak klade důraz na rovnováhu věcí. Principem rovnováhy Jin a Jang je změna. Neustálé střídání situací. Rovnováhu tedy nelze chápat v Číně klasickým Evropským způsobem jenž definuje rovnováhu jako vyrovnaný stav na váze, kde jedna strana je stejné těžká jako ta druhá; ale Čínské pojetí definuje rovnováhu jako cyklickou změnu střídání různých stavů. Po každém dešti, znovu přijde chvíle sucha a po každé zimě přijde znovu teplo. Jeli Jin a Jang v nerovnováze, má tendenci se blížit k rovnováze a jeli v rovnováze má tendenci se blížit k nerovnováze, tedy neustálá změna. Čínské pojetí rovnováhy lépe a přesněji popisuje přírodní zákony než Evropské pojetí rovnováhy, jenž popisuje rovnováhu jako vyrovnaný a neměnný stav. Sun-C' tak nabádá stratégy, aby studovali přírodní zákony a mohli je tak využívat ve svůj prospěch.
Pojem země přestavuje dovednosti spojené se znalostmi terénu a geografie. Sun-C' nabádá stratégy aby studovali geografii, a byli tak schopni využívat výhod terénu, při plánování přesunů nebo samotného boje. Sun-C' tak obecně nabádá stratégy, aby si udělali průzkum a zjistili si stav věcí nežli se do něčeho pustí. I takto lze pojem Země vnímat.
Pojem vojevůdce se zabývá vlastnostmi a dovednostmi vojevůdce. Sun-C' nabádá stratégy, aby na sobě pracovali (osobní rozvoj, dovednosti, moudrost, zkušenosti, charakter a jiné vlastnosti člověka)
Pojem metoda se zabývá studiem metod a činností či procesů vedoucí k cíli. S pohledu plánování Sun-C' vnímá metodu jako prostředek nebo nástroj k zajištění pořádku ve vedení důstojnictva a organizaci zásobování. Tedy jako důmyslná činnost k zajištění situace a potřeb a fungování armády.

Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem
tak aby s ním dokázal zemřít
tak aby s ním dokázal žít -
bez ohledu na nebezpečí

Sun-C' nabádá stratégy, aby sjednotili cestu mezi vládcem a jeho lidem. Vládce se snaží sladit svou politiku tak, aby byla ve prospěch jeho lidu. Vládce se, ale současně snaží svou politikou sjednotit lid a přesvědčit jej, aby konaly ve prospěch svého vládce a stanovené politiky.
Cesta sjednocení mezi myslí lidu a vládcem se tedy má dít ze dvou stran. Na jedné straně se snaží vládce přizpůsobit potřebám lidu a na druhé straně se snaží, aby se lid přizpůsobil vládci. Ke konečnému sladění tedy dojde někde uprostřed. Sladění tedy vyžaduje určité diplomatické schopnosti a ústupky k nalezení rozumné střední cesty.