Diskuse:Moc/Pyramida moci
Přidat témaTeorie
[editovat]Ta Marxova teorie je velmi jednoduchá a tím velmi odpovídající dnešní době. Na druhé straně u Weberovi teorie bych si dovolil tvrdit, že manuálně pracující jsou dnes povětšinou lépe placeni než hlavou pacující. A člověk se pak říká, proč se učit, proč být odborníkem. Být dělníkem dnes již není tak náročné, že by vznikalo tolik nemocí z povolání. Když si to vezmu:
- obchodník, bankéř --> to mohou být lidé nevzdělaní, lidé kteří rozumí jen určitému výseku života
- dělníci --> jsou většinou lidé nevzdělaní, přesto se mají lépe, než lidé vzdělaní
- zemědělci, řemeslníci, úředníci --> jsou vzdělaní specialisté, stávají se otroky a mnohdy jsou hůře odměňováni, než předchozí dvě skupiny.
Což by znamenalo, že vzdělaní specialisté nejsou nedostatkové zboží. I když tady se vyskytují vyjímky v podobě kartelů (např. právníci a v řadě zemí i lékaři). Ono to vlastně vypadá, že "pozitivně privilegovaní" jsou vlastně nevzdělaní specialisté a tím nahrazují potřebu vzdělaných specialistů. No ale já na to nahlížím z hlediska peněz, tady je to psáno s hlediska moci. I když to by mělo souviset, protože peníze jsou nedostatkové sboží a jejich proudění ovlivňují mocní.
--Juandev (diskuse) 21. 7. 2014, 20:54 (UTC)
- Koukám, že je to taková úvaha před spaním :), nejspíše bychom se ve většině bodech shodly. Marxova teorie je jednoduchá a jistě i hodně odpovídá dnešní době. Na tvá tvrzení o Weberovi teorie se ještě podívám, až bude více času a příležitosti. Mezi penězi a mocí je velká souvislost, ale pozor na to, nejde o totéž, jsou to dvě rozdílné věci, avšak hodně spolu souvisí. Pokud by se oba pojmy daly pomyslně do grafu, jistě by se v mnoha bodech spolu rovnaly, avšak jistě ne ve všech. V zásadě však souhlasím, a nevidím důvod proč to nevnímat i tímto způsobem, ale asi bych to pro jistotu vnímal jako určitý uhel pohledu (pojem moci z pohledu peněz). Peníze mají proměnlivou sílu moci, někdo je úplatnější než jiný, někdo si kvůli penězům nechá i vrtat koleno. Takže bych raději, pokud souhlasíš, rozlišoval mezi penězi a mocí peněz. Tvé myšlenky jistě vycházejí ze zkušeností a pozorování kolem sebe (tedy jestli jsem to správně pochopil mezi řádky :) ), to je jistě dobré a hodně vykazující. Samotnou strukturu rozdělení společnosti považuji za dynamickou a stále se rozvíjející či měnící, a tak se dá s trochou nadsázky říci, že to co platilo dnes, nemusí platit i zítra. A i mezi teorií a praxí bývají rozdíly. Jednoduchá teorie má dle mého názoru větší šanci na to, aby platila ještě hodně dlouho, zatímco složitější teorie jako třeba Weberova bude kvůli své složitější konstrukci vykazovat různé nepřesnosti a nedostatky, tak jak bude čas plynout. Troufám si tvrdit, že výskyt chyb či rozdílnost během nějakého období (vlivem dynamiky změn) bude vyžadovat jisté doladění právě díky své složitosti. Složitěji systémy a konstrukce či mechanizmy jsou jistě více náchylnější na chyby či nepřesnosti nebo jiné nedostatky, nebo budou prostě podléhat evoluci vývoje. Jednoduché konstrukce, ale nemusí mýt komplexní vypovídající schopnost, ale budou řešit jen určitou část mechanizmu toho jak to funguje nebo vypadá či popisuje a můžou být teoreticky z určitého úhlu pohledu nedostatečné k pochopení tématu. To může být i teoreticky důvod proč, existuje trend tyto konstrukce zesložiťovat a upravovat; další možností může být i důvod, aby měli studenti co se učit :). Teď už jen doufám, že nebyla má odpověď až příliš a nepříjemně zdlouhavá (možná, že by odměně stačilo prosté: "v podstatě souhlasím") --Acheon (diskuse) 21. 7. 2014, 22:03 (UTC)
Ano, taková předspánková úvaha. Ale vycházím z Owena, který uvádí peníze, jako jedno z nedostatkových zboží, které moc může posilovat (znám případy i kdy je to naopak:-).--Juandev (diskuse) 21. 7. 2014, 22:18 (UTC)