Diskuse:Bohatství/Úvahy/2014/Kenjiro995

Dobrý, velmi dobré ! Tak to pak máme hodně lidí, co kupuje aktiva. Bohužel ne vždy to vyjde. Některé obchody se na ulici mění, jak apoštolové na orloji. Někdo si koupí 4 měsíce nájmu na hlavní ulici a místo aby tím nasměroval proud peněz k sobě, tak po 5ti měsících zjistí, že mu peníze odtekli do země a neví kde jsou.

Díky --Kenjiro995 (diskuse) 22. 12. 2014, 14:45 (UTC)

Ale i když to ativum já, je aktivum, tak má ručité limity. Já můžu rozvážet pizzu jen 16 hodin denně. Pravda, každé aktivum má svoje limity: moje auto může rozvážet pizzu jen 24 hodin denně (chvíli s ním jezdím já, chvíli někdo jiný). --Juandev (diskuse) 22. 12. 2014, 08:28 (UTC)

jo jo --Kenjiro995 (diskuse) 22. 12. 2014, 14:45 (UTC)

Obchod

Tak Jing a Jang může dobře platit pro cenu zboží, jak je to ale se službami? Je pravda, že některé služby jsou drahé a jiné levné. Zdá se ale, že tady to tak neplatí. Právní služby byly po mnoho let drahé - všude a od všechy. Nyní si objevují náznaky zlevnění. Naopak služby kadeřníků jsou dlouhodobě levné - občas někdo z nich je dobrý a slavný, tak je drahý.

služby se vždy trochu vymykají ve svých ekonomických vlastnostech. Už i Francouzi za revolučních dob, když papírové peníze spíše v Evropě teprve začínaly si všimly zajímavého efektu. Zatímco během hyperinflace všechno hmotné zboží zdražovalo na extrémní vysokou hodnotu, služby a mzdy za práci se v podstatě nehýbaly. Tento efekt se objevuje dodnes, neboť i dnes ceny běžně rostou rychleji než mzdy a služby mají přeci jen k mzdám trochu blízko, i když to není to samé přeci jen je to v nadneseném slova smyslu platba za práci. Tohle je tak trochu zatím neprobádaná část ekonomiky (i přesto že určité názory a teorie jsou), tak u inflace zapříčiněnou papírovými penězi něco nechává ceny služeb a mzdy nízko. Obecně ceny služeb přeci jen rostou trochu rychleji (platí plošně a obecně, existují konkrétní výjimky) o proti mzdě. Obecně lze říci, že cena produktů je nadhodnocena zatímco hodnota člověka a jeho práce je podhodnocená. V tomto smyslu panuje nerovnováha. Trh práce kupodivu funguje jinak (skoro až zrcadlově opačně) oproti trhu produktů. Ale v podstatě to zase může souviset s tím, vyrobit za málo a prodat co nejdráž. Proto firmy soustředí výrobu do třetích zemí. Na ekonomice vlastně není absolutně nic ekonomického, je to naprosto relativní, neboť to co je ekonomické pro firmu (tedy vede k zisku firmy) může být naprosto neekonomické pro společnost či přírodu. Tvrdí se, že existuje něco jako dobrý obchod, kdy vydělá jak ten kdo prodal tak i ten kdo koupil, může to být v jistém smyslu i pravda u některých konkrétních příkladů, ale z pohledu peněz to ve většině případě vlastně pravda není (až na výjimky). Neboť ten kdo koupil dal peníze pryč, zato ten kdo prodal vlastně peníze získal. Jen pokud to co si kopíš ti pomůže vydělat peníze v nejlepším případě se ziskem je to aktivum. Rozhodně se tedy vyplatí kupovat aktiva (neplést si i investicí do akcí a podobně, to jsou rizikové věci a pokládat dluhové investice za aktiva je trochu zvrácené, více to má společného se sazkou nebo ruletou či jiným hazardem). Investice nemusí být sama o sobě aktivum, i když účetně se započítává mezi aktiva. Aktivum je něco co je aktivní a neleží ladem, co ti vydělá peníze, tudíž je aktivum velice relativní pojem a to co je aktivum pro jednoho je pasivem pro druhého. Aktivem se může stát téměř cokoliv, pokud je s tím zacházeno tak aby vydělalo. Takhle se to ovšem v učebnicích ekonomie obvykle neučí a takzvaní profesionálové z oboru označují aktivem kde jakou investici nebo půjčku. Aktivem tedy není konkrétní produkt nebo druh produktu či služby, ale aktivum z něj dělá to jak s produktem či službou zacházíš a z jakým výsledkem. Šikovný člověk tedy udělá aktivum z les-čeho. Aktivum je především o aktivním přístupu jenž vydělá peníze. A proto i školy a tituly, zkušenosti a dovednosti mohou být pro někoho aktivem a pro druhého pasivem. Když propukla v Řecku Eurokrize, tak se zjistilo, že se nejen ve velkých bankách ale také ve vládě falšovalo účetnictví tak, že dluh byl zanesen do kolonky aktiv, tedy jako investiční dluh, tedy něco co má teoreticky v budoucnu přinést zisk, ve skutečnosti však vláda neinvestovala ale půjčovala si. Tím účetně zamaskovalo Řecko svůj dluh ve rozpočtu. Tedy pouze do té doby, dokud nepřišel věřitel a nechtěl zaplatit. Ačkoli se má odpověď zdá dlouhá a vyčerpávající, je to vlastně jen velmi stručná verze, o které se dá napsat tisíce stránek. --Kenjiro995 (diskuse) 22. 12. 2014, 14:45 (UTC)

Tisíce stránek? Jo to si dovedu představit. Ano, můžu ti prodat vysokoškolský titul.--Juandev (diskuse) 22. 12. 2014, 15:15 (UTC)

Nakup zboží za levno a prodej za draho. Nakup službu za levno a v tu ránu ti proteče mezi prsty. Takže je to pasivum? Můžeš nakupovat akorát výrobní zboží služeb.

Ve službách buď za málo nabízíš něco masám za levno (Facebook), nebo za levno nabízíš něco vybraným jednotlivcům za draho (GISové služby). A nebo uměle děláš službu nedostupnou/drahou (právníci).--Juandev (diskuse) 22. 12. 2014, 08:28 (UTC)

Teď jsem viděl rákosníka jak hromadně nakupuje v Kauflandu (mandarinky 20, kaki 9, pomeranče 20) - vybírá ty nejelepší kusy. Pak to popoveze trochu dál a prodá (mandarinky 50, kaki 30, pomeranče 60).--Juandev (diskuse) 22. 12. 2014, 13:03 (UTC)

tak to je pěkné :) :) --Kenjiro995 (diskuse) 22. 12. 2014, 14:45 (UTC)