Přeskočit na obsah

Biofyzika/Úvod

Z Wikiverzity

Metodika Biofyzika Měření


  1. Termín pro vědní obor biofyzika vznikl sloučením názvů vědních oborů biologie a fyziky.
  2. Řecké slovo βίος (bios) znamená život, řecké slovo základu φύσις (fysis) znamená přírodu vůbec.
  3. Fyzik v době Aristotelově byl ten, kdo se zajímal o přírodní dění, pozoroval je a spekuloval o podstatě přírodních dějů. Fyzika v Aristotelově podání byla fyzika živá, organická. Aristotelés studoval vývoj rostlinných i živočišných zárodků a dospěl k závěru, že vše se vyvíjí přirozeným směrem, což působí vnitřní síla, energea.
  4. To, co působí proti tomuto přirozenému pohybu, je pak důsledek působení vnějších sil, tj. násilí.
  5. To, co Aristotelés vypozoroval z živé přírody, aplikoval na celý svět. Proto můžeme Aristotela považovat za prvého biofyzika.
  6. Přirozená síla působí na věci tak, že se vyvíjejí ke svému přirozenému cíli. Tento vývoj má proto nějaký řád, smysl a cíl. To je princip entelechie. Úkolem fyzika je tento řád objevovat pomocí pozorování a logických úvah. Proto se Aristotelés proslavil zejména jako logik.
  7. I když v době starého Řecka vzniklo mnoho úvah o podstatě přírodních zákonů, hodně lidí klade počátky fyziky jakožto vědního oboru až do doby Galileovy. Na rozdíl od Aristotela se Galileo Galilei zabýval zejména studiem tzv. neživé přírody, a to zejména studiem nebeské a pozemské mechaniky. Svým způsobem postavil Aristotelovo učení na hlavu: Vyloučil působeních vnitřních, přirozených sil a učil, že veškerý pohyb vzniká v důsledku vnějších sil, tj. působením násilí na věcech.
  8. Galileo rovněž obrátil časové působení: zatímco u Aristotéla byl vývoj jakoby tažen kupředu zcela určitým směrem svým záměrem, svým smysluplným cílem, pak u Galilea je veškerý vývoj jakoby postrkován a tlačen zezadu řetězcem příčin a nevyhnutelných následků. Aristotelova entelechie je tak zde nahrazena kauzalitou.
  9. Doba od Galileiho je označována jako období klasické fyziky. Úspěchy fyzikálního myšlení ovlivnily i ostatní vědní obory, nicméně v době romantismu se řada vědních oborů začala cítit striktními požadavky fyzikálního myšlení příliš spoutána a vydala se vlastní cestou jakožto humanitní obory, na rozdíl od přírodovědných. Rovněž pak i biologie si našla svou vlastní cestu a v kompetenci fyziky zůstalo zkoumání tzv. "neživé" přírody. Tak je pojem fyziky vnímán většinou až do dnes a tak se rovněž učí na školách.
  10. Ukazuje se však, že i v živých systémech působí ty samé procesy, jaké sledujeme u věcí neživých. Dvacáté století pak pak v tomto smyslu začalo odvozovat vznik všeho živého jako důsledek fyzikálních zákonů. Opět se probudil zájem biologů o fyziku a zájem fyziků o studium živých systémů. V tomto prostředí vznikla biofyzika jakožo interdisciplinární obor mezi biologií a fyzikou.
  11. V mnoha ohledech se zdálo, že zákonitosti živé přírody se od zákonů neživé přirody liší a že nelze jedny na druhé redukovat. Tak například termodynamika učí, že entropie systému neustále roste, až nakonec dojde k vyrovnání energií a tím pádem ustává veškerý pohyb. Naproti tomu biologie pozoruje, že život má v sobě vnitřní sílu ke spontánnímu vývoji, že se vyvíjí k dokonalejšímu uspořádání a tím pádem entropie systému klesá. To je jeden ze zdánlivých paradoxů, který mnoho z lidí přesvědčil o tom, že každý z těchto dvou vědních oborů má své vlastní zákonitosti.
  12. V současné době biofyzika přerůstá svoje někdejší vymezení hranicemi fyziky a biologie a ukazuje, že je schopna integrovat poznatky nejen z biologie a fyziky (a samozřejmě i matematiky), ale i z dalších oborů, např. z medicíny, ekonomie, sociologie a dalších humanitních oborů. To jí dává dobré předpoklady k tomu aby povědomí o biofyzikálních zákonitostech rozšířilo z univerzit směrem k nižším vzdělávacím stupňům, přes střední školy až ke školám základním, a tak se biofyzika stala přirozeným pokračováním prvouky. Není třeba od sebe násilně oddělovat a bez vzájemných souvislostí vyučovat fyziku, biologii a matematiku, a teprve po mnoha letech na univerzitách se snažit o opětovné navázání vzájemného pochopení, když příroda je jenom jedna a společné zákonitosti nacházíme u rozmanitých systémů, od primitivních organismů až po obchodní řetězce.
  13. V následujících projektech se pokusíme řešit různé úlohy z různých oblastí života, na různých úrovních a přitom budeme sledovat, že lidské myšlení, byť v mnoha nespočetných variantách, je v podstatě stále jedno. Uvědomíme si, že ani takové předměty, jako jsou exaktní fyzika matematika, nejsou o tom, jak věci jsou, ale o tom, jak si lidé v různých dobách a na různých místech představují, jaké asi jsou a jaké by asi mohly být. Všechno je to o modelech, o představách. Ten, kdo má "lepší model", má pak také větší naději na přežití, ať je to prvok, fyzik, politik nebo obchodník.


Metodika Biofyzika Měření