Přeskočit na obsah

ZSV pro kombinované lyceum/Občanská společnost

Z Wikiverzity
Tato stránka není ještě hotová.
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
střední škola
Příslušnost: skupinová

Za občanskou společnost označujeme při pohledu zvenčí společnost, na jejímž utváření se aktivně podílejí jednotlivci a skupiny, z nichž se tato společnost skládá (v tomto smyslu můžeme říci, že v nějakém státě je občanská společnost), při pohledu zevnitř ty složky společnosti, které se takto aktivně podílejí na jejím utváření.

Složky občanské společnosti

[editovat]
  • jednotliví občané
  • neformální občanská sdružení
  • nevládní neziskové organizace (NGO): spolky, nadace, církve a náboženské společnosti
  • veřejné neziskové organizace: školy, knihovny, muzea
  • samospráva a státní správa
  • politické strany a hnutí
  • obchodní společnosti

Podle funkce, kterou ve společnosti plní, můžeme mezi jednotlivými subjekty občanské společnosti rozlišovat ty, které poskytují společnosti nějaké služby (humanitární, sociální, …), a ty, které se snaží utvářet řízení společnosti, tedy působí politicky (politické strany a hnutí, spolky s politickým cílem — v Česku např. zapsaný spolek Milion chvilek).


Funkce občanské společnosti:

[editovat]

Měla by bránit tomu, aby stát pronikal do sféry, jež mu nepřísluší, do zájmových veřejných aktivit občanů prostřednictvím institucí OS dostává politická sféra zpětnou vazbu, protože občané aktivitami upozorňují na palčivé problémy ve společnosti, tím vládu nutí se tím zabývat
Umožňuje lidem účast na rozhodování ve veřejných záležitostech
Koriguje vliv a chování státu
posiluje vědomí odpovědnosti a vědomí občanů za své záležitosti

Občanské ctnosti

[editovat]

lidskost/člověčenství

  • morálka (upevněná v sobě, ne jen nasazená zvenčí; příklad: krátkodobá účinnost, ale dlouhodobá nebezpečnost lži)
  • zájem (nebýt netečný, mít rozhled)
  • odpovědnost
  • kritické/jasné myšlení
  • tolerance/respekt (mj. dokázat žít s nedostatky, které nejsou pro věc podstatné


Občanská společnost

[editovat]

Občanská společnost je velice komplikovaně definovatelný pojem, který zahrnuje veškeré organizace sdružující občany na dobrovolné bázi. Je to oblast soukromých a dobrovolných občanských iniciativ, které se uplatňují v politickém životě, vznikají spontánně a dobrovolně, jsou poměrně krátkodobého trvání, občané mají společné zájmy a usilují o řešení určitých společenských problémů pomocí demonstrace, shromáždění, podpisové a letákové akce, plakátování, informační kampaně atd. Občané se tak mohou podílet na vytváření a kontrole státní politiky.
Jde o pospolitost občanů, která umožňuje uplatnění zájmů jednotlivých skupin prostřednictvím bohaté vnitřní struktury společnosti a procedur, které tyto zájmy zajišťují. Představuje prostor, v němž si občané uvědomují své společné zájmy a prostřednictvím společenských institucí, asociací, sdružení společenských organizací a církví, odborů a spolků – tedy nezávisle na státu – tyto zájmy prosazují.
Občanská společnost je přechodnou oblastí umístěnou mezi státem a rodinou, která obsahuje organizované skupiny či sdružení, které jsou oddělené od státu, těší se jisté míře autonomie ve vztahu k státu a jsou vytvořené dobrovolně členy společnosti s cílem ochraňovat nebo rozšiřovat svoje zájmy, hodnoty nebo identity.

Klíčový cíl občanské společnosti

[editovat]

Posilování a do jisté míry i udržování demokracie je jedním z klíčových cílů občanské společnosti, která dále motivuje občany k tomu, aby se aktivně podíleli na fungování společnosti, umožňuje jim účastnit se na rozhodování či řešení problémů a posiluje jejich vědomí o sounáležitosti a odpovědnosti občanů za „své věci”. OS vytváří podněty, které jsou poté vysílány směrem k politickým institucím a vykonává funkce, které stát není schopen z určitého důvodu sám zajistit, jako je např. cílená pomoc občanům.