ZSV pro kombinované lyceum/Občanská angažovanost

Tato stránka není ještě hotová.

Tato stránka je součástí projektu:

ZSV pro kombinované lyceum

střední škola

Příslušnost: skupinová

Občanská iniciativa

Problém – označuje takové podmínky, nebo situaci nebo stav, který je nevyřešený, nebo nechtěný, nebo nežádoucí. Problém obvykle vyžaduje nějaké řešení. V takovém případě je nutné pochopit nejdůležitější aspekty daného stavu, neboť jen tak lze nalézt způsob řešení problému.
Lokální problémy: Můžeme je určovat z různých hledisek — světadílů, státu či města.
Globální problémy: znečištění půd, vod, moří, války, konflikty, spory, ekonomické problémy, hlad, bída, nemoc, likvidace lesů.
Řešení občanů: Politické, přímé. (varianta nekupovat zboží). Popsat, jak to chodí ve světě. Pokud nechci podporovat nějaký obchod, chodím jinam. Pokud však chci řešit globální problém, musím podnikat mnohem více...

Postup při řešení problémů

Potřebujeme získat lidi, jak elitu (která bude přesvědčovat se mnou), tak masu (kterou přesvědčíme). Budeme potřebovat média.
Prvně musíme určit, co přesně je problém, co přesně mi vadí, čeho přesně chci dosáhnout.
Jaké to má souvislosti, jaké to má pozadí, co jsou příčiny, co jsou důsledky Atd.
Kdo jsou mí přirození spojenci a kdo mí přirození odpůrci, mohu případně některé odpůrce změnit ve spojence (najít něco jiného, co chceme společně, a co má pozitivní vliv na řešení problému)?

Jaké všechny cesty řešení mám k dispozici?

• přímé akce (brigáda, demonstrace…)
• nepřímé akce (bojkot…)
• politická cesta (volby, petice…)
• soudní cesta

Výběr strategie

• pokus a omyl
• použití starého řešení
• strategie vhledu (porozumění problému)
• vlastní nové řešení

Občanská angažovanost

Ve svobodných státech je právo na tyto aktivity garantované každému občanovi. V totalitních systémech bývá toto právo naopak potlačováno, aktivita je povolena jen, pokud jednoznačně vyjadřuje podporu vládnoucí straně. Chodí volit, sleduje politickou situaci, zastává funkci (samosprávný orgán), vyjádření prostřednictvím petic, dopisů, demonstrací, stávek.
Individuální - člověk se může angažovat do věcí, které ho nějakým způsobem zajímají, přitahují. Má právo na svůj názor a na své touhy, které chce podnikat pro prosazení tohoto názoru. Může se angažovat v rámci spolku i církve.
Spolkové – Přijímám postoj a názor většiny, snažím se prosazovat a zviditelnit.

Občanská iniciativa

je spontánně vzniklé zájmové sdružení občanů, které se snaží prosadit nějaké konkrétní, často místní a úzce vymezené cíle. Od jiných zájmových sdružení se liší tím, že ji obvykle tvoří občané jako takoví, které jinak nespojují například společné profesní zájmy. Občanské iniciativy jsou obvykle neformální nebo jen málo formalizované. Často netvoří ani právnické osoby, nemají stanovy ani majetek a působí jen na základě obecného práva sdružovacího, shromažďovacího a petičního.
Mohou být jednoúčelové, které se například snaží změnit nějaké rozhodnutí úřadů, zabránit určité stavbě a podobně, ale také se širšími zájmy a dlouhodobými cíli; například v oblasti životního prostředí, sociální péče, ochrany památek, místního hospodářství a podobně. Typické občanské iniciativy se obvykle nespojují s určitou politickou stranou, ale naopak se snaží získat pro své projekty a cíle podporu ve všech politických stranách.

Evropská občanská iniciativa:

Je jednou z hlavních inovací obsažených v Lisabonské smlouvě a nástroj sloužící k posílení přímé demokracie v Evropské unii. Umožňuje jednomu milionu občanů EU, mezi nimiž jsou zastoupeni občané alespoň čtvrtiny členských států, požádat Evropskou komisi, aby navrhla legislativu, která spadá do některé z politik Unie (komise má v EU exkluzivní právo zákonodárné iniciativy). Možnost evropské občanské iniciativy staví občany na tutéž úroveň, na které se nachází Evropský parlament a Rada Evropské unie, jež toto právo používají na základě čl. 225 a 241 Smlouvy o fungování Evropské unie zasazujících se za silnější politická práva v Evropě — zavést iniciativu a referendum v Evropské unii. Jednou z dalších iniciativ je návrh dopinit evropskou hymnu slovy v neutrálním jazyce esperanto a tak umožnit občanům zpívat ji společně a posílit tím evropskou identitu při současném zachování identit národních. Předkladatelem návrhu je Evropská esperantská unie. V lednu 2013 Evropská komise zaregistrovala evropskou občanskou iniciativu za prozkoumání bezpodmínečného základního příjmu jako nástroje na zlepšení jejich současných systémů sociálního zabezpečení; předkladatelem je německá Netzwerk Grundeinkommen

Občanská neposlušnost

je způsob chování spočívající v systematickém dlouhodobém vyhýbání se naplňování očekávání oficiálních autorit.
Dalšími znaky občanské neposlušnosti jsou:

• volní charakter jednání s politickou, náboženskou, filosofickou nebo jinou obdobnou motivací, kterou občan toto jednání zároveň ospravedlňuje,
• úsilí o minimalizaci zásahu do cizích práv a zájmů, vzdání se násilí proti jiným nebo sobě (napřiklad demonstrativní veřejné sebemrzačení), případně úsilí o maximální legalitu jednání,
• ochota přijímat následné sankce

Prostředky a cíle

Občanská neposlušnost může být prováděna například (ne)účastí na určitých shromážděních, (ne)vyjadřováním se k určitým tématům, odmítnutím emigrovat, odmítnutím amnestie (trvání na řádném dokončení trestního řízení), odmítnutím pracovat (například stávka), paralyzovat řízení lpěním na byrokratických detailech, nevyvíjet očekávané patřičné úsilí nebo invenci, zesměšňovat různé symboly, neuposlechnutím výzvy například policisty, jiným způsobem se z pohledu autorit chovat provokativně či vyjadřovat neloajalitu.
Cíle občanské neposlušnosti mohou být obranné (například při nevymahatelnosti práva), reformní nebo revoluční. Občanská neposlušnost může být prováděna individuálně nebo organizovaně. Občanská neposlušnost není výlučně vázána na konkrétní ideologii nebo region.
Občanská neposlušnost je primárně zaměřená proti právním ustanovením a praktikám vnímaných jako nesprávné. Později se může obrátit i proti neutrálním ustanovením, protože:

• občan na základě averze k oficiální moci může začít vnímat aplikaci neutrálních ustanovení, nebo i pozitivních ustanovení negativně – občan usiluje o celkové oslabení režimu

Podobnými ideami jsou například

• idea nenásilí (teoretici Petr Chelčický, Tolstoj)
• idea přímé akce (teoretici Georges Sorel a částečně Friedrich Nietzsche s představou nadčlověka)
• idea mučednictví

Přímá akce je ráznější, radikálnější a nevyhýbající se zásadnímu porušování zákonů a morálních požadavků. Aktivista při přímé akci může očekávat, že fakticky bezvýznamným činem uvolní skryté předpoklady a masově vyvolá nové formy jednání nebo prožívání, což povede k zásadním změnám. Touto představou může ospravedlňovat násilný čin – (malé zlo vyvolá velké dobro, účel světí prostředky)