Přeskočit na obsah

ZSV pro kombinované lyceum/Důvěryhodnost mediálního sdělení

Z Wikiverzity
Tato stránka není ještě hotová.
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
střední škola
Příslušnost: skupinová


Informační bublina

[editovat]

označení pro výsledek tzv. personalizovaného vyhledávání, kdy algoritmy webových stránek filtrují nebo mohou filtrovat informace na základě předešlého vyhledávání či návštěv webových stránek (podle lokality, historie vyhledávání, zájmů atd.)

Důsledkem může být, že jsou uživateli zobrazovány pouze takové informace a takových zdrojů, které chce sám vidět. Tedy především takové, které korespondují s jeho názory. Proti tomu ostatní názory jsou filtrovány.

tyto algoritmy vycházejí z vyhodnocení uživatelova předchozího chování na internetu a jsou používány např. stránkami Facebook, Yahoo News nebo Google Search.1

personalizace vyhledávání pak může uživatele ještě hlouběji utvrdit v jeho přesvědčení. Důsledkem tohoto jevu může být dezinformovanost a lehčí manipulovatelnost s uživatelem. Uvedený jev může podporovat tendenci jedince přijímat spíše ty informace, které podporují jeho postoje, rozhodnutí a přesvědčení, a vyhýbat se těm, které u něj vyvolávají pochybnosti. Může pak docházet k tzv. konfirmačnímu (potvrzovacímu) zkreslení.

Konfirmační zkreslení

Sociálně-psychologický pojem konfirmační (potvrzovací) zkreslení definuje fakt, že uživatel nejen více vyhledává a snáze přijímá informace, které potvrzují jeho dosavadní názor, ale že jim přikládá i větší relevanci a považuje je za pravdivější a objektivnější. Studium stejného informačního zdroje tak může u dvou uživatelů s rozdílným názorem na dané téma vyvolat zcela rozdílné reakce.

Komnata ozvěn

S uvedeným jevem souvisí další. Pokud uživatelé s nekompletním, selektivním či jednostranným vnímáním světa se začnou sdružovat, může docházet k vzájemnému potvrzování jejich názorů. Jde o jev, který se někdy nazývá tzv. komnatou ozvěn („echo chambers“).

Komnata ozvěn označuje podobný problém jako konfirmační zkreslení, s rozdílem, že popisuje přímo vztah mezi uživateli. Lidé mají přirozenou tendenci vytvářet komunity, kde jednotlivci sdílí podobné názory. V přístupu z opačné strany zase platí, že lidé se snáze ztotožní s názory své komunity (svých přátel). V obou případech dochází k jevu, kdy si lidé vzájemně v uzavřené komunitě potvrzují své postoje. V tomto uzavřeném prostředí se vzájemnou komunikací intenzivně zesiluje dané přesvědčení podobně jako se odrazem v prostoru zesiluje ozvěna.

Polsko-britský sociolog Zygmunt Bauman k tomu uvádí: „Když se ale podíváme na studie, které zkoumají, jak lidé informační technologie skutečně využívají, zjistíme, že většina lidí je používá k tvorbě a upevnění vlastní „bubliny pohodlí“. Je to zóna, kde nemusíte řešit žádné nepohodlné kontroverze, nemusíte obhajovat svoje myšlenky, nemusíte nic vysvětlovat. (…) Výsledkem ale je, že ztrácíme kritické schopnosti. Ztrácíme schopnost poznávat, vyjednávat, argumentovat, přijímat změnu.2

Pojem informační bublina

Autorem označení Informační bubilna (Filter bubble) je americký internetový aktivista Eli Pariser.

Mimo jiné zjistil, že pokud liberálně smýšlející uživatel zadá do vyhledávače spojení BP, získá odkazy na informace o havárii vrtné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, která patřila firmě British Petroleum, zatímco konzervativec stránky o investicích do této firmy. Informační bubliny nejsou podle něj žádným vedlejším produktem, jejich vytváření je ze strany technologických firem záměrné. Vede je k tomu snaha poskytnout uživateli co nejvíce individualizované a co nejrelevantnější výsledky, tedy výsledky, které pravděpodobně odpovídají tomu, co vyhledává.

Internetový vyhledávač, například ten od Google, odpovídá na základě analýzy dat generovaných dlouhodobým chováním uživatele. Některé společnosti existenci informační bubliny (na základě uvedených algoritmů) neuznávají nebo jí přisuzují malý vliv na uživatele. Problematika vlivu webové personalizace na uživatele je aktuální a přijetí pojmu informační bubliny není jednotné ani mezi odborníky.

Nevyhnutelnost jevu?

[editovat]

Mohlo by se zdát, že lidský mozek je schopen přijímat jen takové informace, které nejsou v rozporu s jeho myšlenkovým vzorcem To samozřejmě neplatí.

Člověk si své názory třídí v průběhu celého života prostřednictvím kognitivní disonance.[2] Tato teorie říká, že pokud se jedinec dostane do kontaktu s odlišným názorem, buď nový poznatek přijme a vytvoří tak nový rámec myšlení (předpokládá se že po zdravé úvaze, nikoli nátlakem), integruje nový prvek do svého dosavadního přesvědčení (pozmění svou šablonu), nebo nový poznatek zcela zavrhne.

Že jedinec zavrhne poznatek způsobuje právě informační bublina, děje se tak bez možnosti svobodné volby osoby, které se dotýká. Nejenže nás tedy informační bublina drží od nových pohledů na určitou problematiku, ale znemožňuje nám i proces učení, přirozeného výběru informací a kritického myšlení. Z člověka se tak stává jedinec, který bez zkušenosti s reakcí na odlišný názor je schopen nekonfliktně fungovat jen v prostředí, které mu neodporuje. Jev tedy nutně působí na každého jedince, neboť každý má svou informační bublinu. Je možné s vlivem bubliny pracovat, ale oprostit se od ní není ve schopnostech člověka.

Objektivita a důvěryhodnost médií a mediálního poselství

[editovat]

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Další zdroje

[editovat]

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.