Přeskočit na obsah

Uživatel:Standazx

Z Wikiverzity

Moje hlavní stránka je na w:Wikipedista:Standazx, tam mi můžete také nechat vzkaz.

Zatím se na mojí uživatelské stránce najdou návrhy a rozpracované verze materiálů.

Úkoly na španělštinu

[editovat]

Návrhy výukových materiálů

[editovat]

Tagalog

[editovat]
  • 2015-03-30

Saan ang punta mo? - Kam jdeš?

dilaw - žlutý

asul - modrý
berde - zelený

pulaw - červený

itim - černý
lila - fialová

rosas - růžová

puti - bílá
kaymangi - hnědá/opálená (pouze o pokožce)
stokolate - hnědá

  • Paalam - Nashledanou (formální)
  • Alis na ako. - I am going.

galit - rozzlobený
atuwa, masaya - šťastný
malunkot - smutný
tawa - smích

  • May sakit kaba? - Jsi nemocný?

bakit - proč?
sino kdo?
ano - co?
saan - kde?
kailan - kdy?

Slovíčka

[editovat]
  • 2015-04-20
  • pes/dog - aso
  • kočka/cat - pusa
  • prase/pig - baboy
  • slepice/hen - manok
  • kuře/chicken - sisiw
  • kohout/roaster - tandan
  • pták/bird - ibun
  • kráva/cow - baca
  • /karabau - kalabaw
  • strom/tree - puno
  • had/snake - ahas
  • holub - kalapati
  • boty/shoes - sapatos
  • kalhoty - pantalon
  • tričko/t-shirt - t-shirt
  • ponožky/socks - medyas
  • kabát/jacket - jacket
  • klobour/hat - sombrero
  • brýle, zrcadlo/mirror - salamen
  • obývák/living room - sala
  • kuchyň/kitchen - kusina
  • ložnice/bedroom - kwarto
  • záchod/toilet - kasilyas
  • koupelnna/bathroom - paligwan
  • vstupní hala/gate gate
  • schody/stair - hagdan
  • ulice/street - kalsada
  • most/bridge - tulay
  • 2. patro - taas
  • přízemí - baba
Věty
[editovat]
Nakita ko si Lena sa tulay. - Vidím Lenu na mostě./I see lena at the bridge.
Nakita ko ang baso sa ilalim ng bangko. - Vidím sklenici pod lavičkou.
  • nakapato - leží/is laying
  • nakita - vidím
  • ilalim - pod/under
  • baso - sklenice
  • makikita - uvidím
Nakita mo ang baso?
maririnig - slyšet/to hear
    • budoucí čas (minulý čas ???): narinig
Narinig ko ang ibun. - Slyšel jsem ptáka./I heard the bird.
Slovesa
[editovat]
salita - mluvit/to speak

Ano ang si nasabi mo? - Co říkáš?/What are you saying?

    • sabi, sinabi - minulý čas
kumakain - jíst (přítomný čas)
    • kakain - budoucí čas,
    • kumain, kinaini - minulý čas
Kumakain ko ng priton manok. - Jím smažené kuře./I eat fried chicen.

psát/to write - sulat (slovní kořen slova/word root)

    • isusulat - budoucí čas
    • sumusulat - přítomný čas
    • naisulat, isinulat, sinulat - minulý čas

Isusulat ko palang ang pangalan mo. - Napíšu tvé jméno./I will write your name.

    • palang - součást budoucího času.
jít/to walk - lakad (slovní kořen slova/word root)
    • maglalakad - buducí čas
    • naglalaked - přítomný čas
    • naglakad - minulý čas
Maglalakad ako sa Prague? - Půjdu do Prahy./I will go to Prague.
dito - tady/here
doon tam/there

čínština

[editovat]

čínská slovíčka - po 2015-03-23

bú ch\o
心 x-in, sam1
月 (yˇue) y\ue jyut6
金 (č'-in) j-in, gam(1)
木 m\u, muk(6)
火 hˇuo (fo(8)) fo(2)
土 (t\u) tˇu, tou(2)
竹 (zh-u) zh/u, zuk(1) (bamboo)
山 (s-an) sh-an, saan(1)

2015-04-02

ngo5
lei5/nei5
t-a ta1
men mun4
我很好 wǒ hěn hǎo ngo5 han5 hou5
ma ma1
ne, negace
不 bù, pa(k)1, v mluvené kantonštině se ale častěji používá 唔 m4
ano
duì doi5 --- má význam "correct"
shì s-i5, v mluvené kantonštině se ale častěji používá 係 hai3
národnosti
中国人 zh-ong gǔo rén zhong1 guo3 yan4
捷克人 jiě kè rén dzi4 ha5(t) yan4
xiǎo siu2, v mluvené kantonštině se ale častěji používá 細 sai5, protože se znak obvykle nepíše, v psané podobě se vyskytuje ve slově 仔細 dzai2 sai5 (význam jednotlivých slov: son, small, význam dohromady: carefull)

čínská čísla

[editovat]

2015-04-09

er - 1,10, liang 100, 1000

čínština kantonská čínština futien/hokkien
〇,零 líng *ling4
y-i yat(1) y-i
èr, liǎng yi2
s-an *sam3 s-a
sei3 s-e
ng5 _w-o
liù lo6(k) lat
q-i ca7(t)
b-a ba3 b-oi
jiǔ gau2 g-au
shí *sa3(p) dzap
bǎi ba9(3-9)
qi-an qin1
wàn man6
  • + ji-a
  • - jiǎn
  • = shí, tén yù
Název jazyka futien/hokkien
[editovat]
  • fú tièn huà - v putonghua = standardní čínštině
  • hók kièn hùoi - ve futienu
Otázka
[editovat]

Nǐ xiáng sùo shén me? - What would you like?

sloveso mít

[editovat]

2015-04-16

U slovesa 有 yǒu se při negaci nepoužívá 不 bù, ale 没 méi.

我没有车 我没有車 wǒ méi yǒu ch-e ngo mu(t) jau ce Nemám auto/I don't have a car.
nei5 yau2 ce1 - Máš auto.
nei hai mai jau2 ce1?
nei jau2 mou2 ce1 -> nei jau mut jau ce?
nei jau mou jau ce?
nǐ yǒu méi yǒu ch-e?

nei jau mu(t) ce? - gramaticky špatně.

méi v kantonské čínštině:

  • mu(t) - v psané kantonštině
  • mou2 - v mluvené kantonštině, mou2 = mu(t) jau, znak: 無[pozn. 1]

係咪 hai mai (kantonsky) = shì bu shì (standardní čínštinou)

s-i se nepoužívá v kantonštině jako ano, vždy se používá hai.

zjednodušené znaky tradiční znaky čínština kantonská čínština překlad/poznámka
ma ma1 - v mluvené kantonštině se moc nepoužívá, pro otázku se používá pouze zvýšení intonace.
了 lè - to finish (something)
wǒ chè lè fan ngo5 se(k)6 liu8 fan3 I have finished the meal/I have eaten the meal.
zùo zhou6 dělat/to do
wǒ zùo lè I am done./I finished it.

了 je formální, v neformální kantonské mluvě se používá zho2, v tomto významu nemá znak. Vyslovuje je stejně jako 左 (left side) - zho (ve standardní čínštině se tento znak vyslovuje zuǒ)

Neformání věta:

  • nei se(k) zho fan mei?
  • mei - not, but I do; I haven't done that yet, but I do that. V tomto významu slovo mei nemá znak. Vyslovuje se stejně jako 未 - mei6 (ve standardní čínštině se vyslovuje jako wèi)

formálně:

  • 我未做 ngo mei6 zhou
  1. "無" and "冇" meaning "none". 冇 is more informal

Různá gramatika

[editovat]
  • 2015-04-30

会 hùi (budu/will)

  • Jsem schopný/I am able, Mohu/I can

Wǒ hùi dú s-u. Budu studovat./I wil study.

Předmět v čínštině
[editovat]

Pořadí slov v čínské větě je: podmět - sloveso - předmět ve třetím pádu (komu, čemu) - předmět ve čtvrtém pádu (koho, co).

Příklad:

Dám ti knihu./I give you a book.

Wǒ géi nǐ y-i bèn s-u.

  • s-u - kniha
  • bèn - počítací slovo pro knihy
V kantonské čínštině: Ngo5 pei5 nei5 ya(p) boun51.

给 給 géi, v kantonské čínštině se znak čte ka(p).

V kantonské čínštině se používá pei5, nemá znak, pro naznačení výslovnosti se používá znak 比.

Předmět ve 4. pádu (koho, co) může být uveden i před slovesem, ale musí se použít slovo 把 (znak je stejný v tradičních i zjednodušených znacích), které tento předmět označí, např.:

  • y-i bèn s-u géi nǐ.
  • Jím maso./I eat meat.
Wǒ cè ròu.
Wǒ bà ròu cè.
Trpný rod/Passive voice.
[editovat]

Géi/pei6 (给/被) se používá také ve větách v trpném rodě.

  • Ròu géi wǒ cè lè./Yo pei ngo he (?jak je lè v kantonštině?).
  • Maso bylo snědeno mnou./The meat was eaten by me.
Otázky
[editovat]

V čínštině není tázací zájmeno na počátku věty, ale na místě slova, na který je ptáno.

Co jíš? -> Jíš co?/What do you eat -> You eat what?
  • Nǐ cè shen me?
  • Nǐ géi t-a shen me?
  • Nǐ bà shen me géi t-a?

(shen me - co)

Předložy

[editovat]
  • 2015-05-07
na/on - zài
  • zài zuoze shang - na stole/on the top of the table
    • shang - nahoře/up
    • zuoze - stůl/table
    • sha - dole/down
s/with k-en (standardní čínština), thoun4 (kantonská čínština)
a/and hé, thoun4

(thoun4 nemá znak)

  • nǐ k-en wǒ - /you follow me
  • nǐ k-en wǒ xue zhong wen. - /You learn Chinese from me.
Pozn. xue shao - škola/school
  • Wǒ k-en t-a qu. - Jdu s ním/ní./I go with him/her.
  • Wǒ qù mei you nǐ. - Jdu bez tebe./I go without you. Ale v Číně se moc nepoužívá, Číňan spíše řekne: Wó qù, nǐ bú qù. - /I go, you don't go. (kantonsky: ngo5 hoi3 lei5 m5 hoi3, hoi3 = qù = jít)
nebo/or - 或(者) hùo (zhě) (standardní čínština), hua6 (ce) (kantonská čínština)
od, z/from 由 yóu (standardní čínština), jau4 (kantonská čínština)
yóu zè li qù nà li
  • zè li - tady/here - kantonsky: li dou
  • nà li - tam/there - kantonsky: go dou
do, k/to:
  • qù (význam jít/to go)
  • 到 dào (význam vstoupit, dojet/to enter/to arrive
  • 至 zhì (kantonsky dzí, opravdová předložka)
    • používá se 至到 zhìdào, např. ve výrazu od pondělí do pátku/from Monday to Friday
Wǒ yóu zè li qù nà li./Ngo jau li dou hoi3 go dou. - Jdu odsud tam./I go from here to there.
Wǒ zhong zè li tào nà li.
  • zhong - vzít/to take from - kantonsky: čong4
Doplnění k 了 le
[editovat]

了 le pro označení minulého času se umisťuje buď na konec věty nebo za sloveso.

Punktuace
[editovat]
  • 、odděluje výčet podstatných jmen, obvykle alespoň tři, pro dvě se používá hé,
  • ,odděluje věty
  • ; odděluje věty
  • 。konec věty (tečka)

spojky

[editovat]
  • 2015-05-21
protože 因为 y-inw\ei yan1wai3
muset, chtít/have to, want, need y\ao yiu6
chci jíst wˇo y\ao c\e f\an ngo5 yiu6 se.(k) fan3
jsem hladový wˇo d\uze \er
wˇo \er le
ngo5 tou o3
ngo5 o3 le/la3
  • d\uze - žaludek
  • \er - hladový/hungry
  • kantonsky: hou2 tou5 o3 - velmi hladový/very hungry
spojka ale
[editovat]

V čínštině je několik výrazů pro spojku ale

ale/but d\ansh\i dan3hai3
wˇo y\ao c\e f\an d\an sh\i wˇo bú \er.

ngo5 yiu6 se.(k) fan3 dan3 hai3 ngo5 m4 o3

ale/but qu\e k3(ch) v kantonské čínštině ve formální mluvě
ale/but (pouze na začátku věty) 不过 bú gúo[pozn. 1] pa(k)1 kuo3 v tomto výrazu se pa(k) nikdy nenahrazuje m4
ale/but 然而 yen \er yin y-i pouze v psané čínštině, používá se vzácně
proto/so 所以 sˇuo yˇi so8yi3
  1. gúo (to pass, e.g. a river)

您 - nín // nei5 (v kantonské čínštině je výslovnost stejná jako u znaku 你)

zmrzlina :-)

[editovat]
  • 2015-05-27

zmrzlina:

  • standardní čínština: 冰淇淋 b-ing qí lín (冰淇林)
    • význam znaků: led/ice /"pronoun maker" les/forrest
  • kantonská čínština: 雪糕 sui(t)3 kou1 (čtení ve standardní čínštině: xuě g-ao)
    • význam znaků: sníh/snow koláč/cake (levá část znaku 糕 je 米 mˇi - rýže/rice)

karamel:

  • 焦糖 standardní čínština: ji-ao táng (/to burn, /sugar), kantonská čínština: ziu1 thong4

jahody/strawberry

  • standardní čínština: 草莓 cˇao měi (čtení v kantonské čínštině: chou6 mui2)
  • kantonská čínština: 士多啤梨 si6 do1 be1 lei2 (čtení ve standardní čínštině: sh\i d-uo lí)
    • význam slov: si do - obchod/store (shop), be lei - hruška/pear

vanilka/vanilla

  • 香草 standardní čínština: xi-ang cˇao
    • význam znaků: vůně/smell tráva/grass

sladký:

  • 甜 standardní čínština: tián, kantonská čínština: tim4

tázací zájmena

[editovat]
  • 2015-05-04
zájmeno zjednodušené znaky tradiční znaky čínská výslovnost (pinyin) kantonská výslovnost (jyutping) kantonské znaky kantonská výslovnost (výslovnost ve standardní čínštině
proč/why 为什么 為甚麼 wèishénme wai6 sam6 mo1 點解 dim2 gaai2 (diˇan jiě)
co/what 什么 甚麼 shénme sam6 mo1 me7 (m-e)[pozn. 1]
kdy/when 什么時候 shénme shíhòu[pozn. 2] sam6 mo1 si4 hau6 幾時 gei2 si4/4*2 (jˇi sh/i)
kde/where 哪兒 nˇar (nˇa ér) naa5 ji4 邊度 bin1 dou6 (bi-an d\u)
哪里 哪裡 nǎlǐ naa5 leoi5
什么地方 shénme dìfāng[pozn. 3]
kdo/who shuí, shéi seoi4 邊個(人) bin1 go3 (jan4)[pozn. 4] (bi-an g\e (rén))
什么人 shénme rén
jak/how 怎么样/怎样 zěn yàng/zěn me yàng 點啊 (點呀)[pozn. 5] dim2 aa3
怎么 zěn me
  1. zvolání ve smyslu cože?: me7a?
  2. shíhòu znamená čas/time
  3. dìfāng znamená místo/place
  4. lí go3 jan - tento člověk/this person
  5. V kantonské čínštině se obvykle 啊 používá jako zvolání, zatímco 呀 se používá jako koncová partikule, ovšem mnoho lidí preferuje používá 啊 místo 呀 ve smyslu koncové partikule
  • /how to do? - 點做 dim2 zou6
  • toto je .../this is ... - 這是 zh\e sh\i, ze5 si6
  • zh\e sh\i zhˇi, ze5 si6 zi2 - toto je papír/this is paper
  • 在哪 za\i nˇar - at, on, in (position), now
  • 在 - /continuous tense marker
  • 做 zou6, z\uo - dělat/to do
  • 在做 z\ai z\uo - /doing
  • 去 q\u - jít/to go
  • nˇi z\ai shén me d\i f-an - Kde jsi?/Where are you?
  • nˇi shén me shí h\ou q\u - Kam jdeš?/Where do you go?
  • mˇi hu\i shén me shí h\ou q\u - Kam půjdeš?/Where will you go?
    • hu\i 会, 會
  • zh\e d\i f-an - /here
  • zh\e - /here
  • zh\e lˇi - /here, this
  • nˇi w\ei shénme z\ai zh\e? - Proč jsi tu?/Why are you here?
    • nei5 dim2gaai2 hai2 dou?
  • hai2 = z\ai
  • hai3 = sh\i
    • (ale znak je ten samý)

mandarinsky: zhe er = kantonsky lí

lí dou (ni1 dou6) - tady/here, this place
go dou (go2 dou6) - tam/there, that place
go2 - /that

  • na er - /that
  • naer ge rén - /that person

jazyky

[editovat]

中文(普通话, 廣東話 )-捷克语 - čínština (manarinská čínština, kantonská čínština) - čeština

  • 話 means speaking, 語 means language
  • 話語 is traditional 话语 is simplified

Kantonský slovník

[editovat]

CantoDict

Kantonské lekce, bez znaků

[editovat]

Beginning Cantonese Decal Spring 2008, UC Berkeley, Lesson 1: Introductions I

  • Facilitators: Mel Lo & Jeannie Fong

ČÍNŠTINA K-M

[editovat]

standardní číština - iniciály

  • b p m f d t n l
  • g k h
  • j q x
  • zh ch sh r
  • z c s
  • y w

samohlásky

  • a o e i u ü

dvojhlásky

  • ai ei ao ou an en iao iu ui (vyslovuje se uei) uo ie ang eng ong ...
yan -ian (vyslovuje se ien)
yang -iang (vyslovuje se -iang, jak je napsáno)

V některých slabikách se místo ü píše u, např. xu se vysloví jako .

Existují dvojice lu, lü, nu, nü.

??? obrázek tónů ve standardní čínštině ***

V kantonské čínštině je pro tóny používán princip yin a yang

yin - yam
yang - yæ.n

32

4 7 6 1 3 5 9 7 8 7
le.ng yat yi- s-am sei\ lok c-at path k/au sap
tóny: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
v čísle: 3 9 4 0 5 2 1/7 8 6/10

???2???3

tim ah

Románské jazyky/Standazx

Poznámky k italštině

[editovat]
-are -ere -ire
-o -iamo -o -iamo -o -iamo
-i -ate -i -ete -i -ite
-a -ano -e -ono -e -ono

Non parlo bene italiano. - Nemluvím dobře italsky. Capisco un po'. (po' je zkrácenina slova poco). - Trochu rozumím.


Způsobová a nepravidelná slovesa

[editovat]
capire (rozumnět) podere (moci (ve významu mít něco dovoleno/povoleno) sapere (znát) volere (chtít) dovere (muset) andare (jít)
capisco capiamo posso possiamo so sappiamo voglio vogliamo devo dobbiamo vado andiamo
capisci capite puoi potete sai sapete vuoi volete devi dovette vai andate
capisce capiscono può possono sa sanno vuole vogliono deve devono va vanno

Předložka pro směr pohybu

[editovat]
  • a -> pro města,
  • in -> pro země, budovy (výjimskou je scuola/škola, kde se používá a scuola)
  • da -> pokud jde o pohyb za někým

In se používá také pro označení použitého dopravního prostředku, např. Vado in macchina./Jedu autem. Stejně jako v češtině, pěšky je jinak: Vado a piedi./Jdu pěšky.

Sloveso piacere

[editovat]

Sloveso piacere/líbit se se používá pouze ve tvarech třetí osoby.

piacere
mi piace ci piaceno
ti piace vi piaceno
gli/le piace a loro piaceno
  • la mela - jablko

Toskánský dialekt

[editovat]

V Toskánsku se místo piacere používá garbare, opět pouze ve tvarech třetí osoby.

garbare
garba garbano

Slovo noia znamená nuda v severení Itálii, ale nepříjemné (angl. annoying) v Toskánsku.