Uživatel:Juandev/Blog/Rozhazování postele

(25. května 2008)

Když jsem byl malý, vyrůstal jsem s babičkou na venkově. Vždy když jsem vstal vylezl z postele, šel jsem si umýt obličej a babička mi vždy říkávala: „rozhoď peřiny“. Tak jsem je rozhodil a po nějaké době většinou následovalo to, že jsem si ustlal postel nebo šly peřiny ven na vzduch a na sluníčko a stlalo se až když se dávali dovnitř. Peřiny to byly opravdu péřové. Na zimu jsem měl ohromný polštář a ohromnou peřinu, kde když se peří dostalo do jedné poloviny, tak jsem ji nemohl ani unést. V létě jsme měli polštář a peřinu, které se říkalo deka, protože byla tenčí. Byla také z peří, ale byla nějak prošitá takže to peří nemohlo spadat na jednu stranu, ale bylo rovnoměrně rozprostřeno. Vše bylo povlečeno plátěným povlečením a i prostěradlo bylo plátěné. Matrace povětšinou molitanová.

Teď se na venkov někdy vracím. Je ale pravda, že přes tolik let výuky, jsem si nějak neuvykl rozhazovat a stlát. Nicméně i na druhou stranu je fakt, že v rozhozeném a ustlaném se spí daleko lépe, než v nerozhozeném. Spí se v tom lépe, protože to působí svěže a načechrané. Naopak když člověk ulehá do peřiny a na polštář které jsou tak jak ráno zůstaly tak je to takové divné - polštář je tvrdý apod.

Teď spím na matracích slaměných - představte si kam jsem to dotáhl. Na tom mám bílé plátěné povlečení. Peřina i polštář jsou lehčí, ale asi stále pérové. Někdy se rozhazuji, ale většinou ne. Teď tak přemýšlím nad tím, proč rozhazovat?

Je jasné, že v rozhozeném se nám spí lépe protože je to načechrané. Ale je to jediný důvod? Někteří lidé dbají úzkostlivě až excesivně o svojí hygienu. Přitom ale netuší, že jsou všude vystaveni milionům mikroorganismů, hlavně bakteriím. Musím říct, že vždy když večer ulehám do postele tak je studená a je člověku zima. Na tomto místě musím dodat, že jsme nikdy v ložnici netopili (nebo jen mírně) a tak i já spím v místech bez topení. Většinou když tak vlezu pod peřinu, tak je zima, proto se snažím zachrout a rychle usnout. Dost také pomáhá, když má člověk před tím šanci ohřát své tělo buď koupelí, nebo u kamen. Samozřejmě teď nehovořím o extrémech léta a zimy. Tak tedy ulehám do víceméně chladné postele a ráno když vstávám, tak se mi zas naopak nechce ven. Protože je v posteli teploučko a okolí je chladné. Jsou i vyjímky, že je člověku celý den zima - ale to bych spojoval, z porušenou termoregulací v důsledku změny biorytmu, nebo oslabení organizmu. A tak si říkám, se zvyšující teplotou roste činností mikroorganizmů, hlavně množení. V momentě kdy opustím postel a rozhodím jí, tak zastavím nárůst teploty, která naopak začne padat dolů. Navíc samotném rozhozením, jistě "odlítnou" miliony mikrů do okolního prostředí a i já si jich pár "melounů" odnesu na svém těle. Když ale postel nerozhodím, tak chladne déle. Co se děje při ochlazování prostředí? Jedním z procesů je zmenšování množství mikrů, tedy odumírání. Nárůst a útlum mikroorganizmů souvisí s metabolismem. A co asi ty mikry ve vaší posteli jedí. Navíc je to pro ně dost suché prostředí, na to aby mohli něco přijímat lehce. Co se ale stane, když dojde k prudkému snížení teploty v procesu množení a přetrhání vazeb. Ano! Pochopili jste správně. Snažím se najít odpověď na otázku proč je rozhazování a stlaní postele lepší a odpověď spojit s mikrobiologií.

Poznámky

slova (tedy co máme na Wikislovníku):

pojmy (tedy co máme na Wikipedii):
- peřina
- stlaní
akce:
- bylo by zajímavé provést mikrobiologický rozbor na počet mikroorganizmů v jednotlivých fázích v té posteli
- taky by bylo zajímavé určit složení těchto kolonií

Komentáře

Otázka je, co si představoval autor pod názvem mikroorganizmus, zda velmi malý (mikro-) organizmus (bez dalšího bližšího určení), nebo běžné použití pro bakterie? V peřinách z přírodního peří mívají větší vliv na zdraví osob, které pod nimi spí a též částečně na mechanické/fyzikální vlastnosti jiné drobné organizmy, jako třeba roztoči (např Dermatophagoides pteronyssinus). Ti mívají často na svědomí rozvoj alergií/astmatu. Tyto alergické reakce se rozvíjejí během poměrně dlouhé doby, takže příčinná souvislost je tím méně snadno odhalitelná. Příčinou alergie nejsou ani tak roztoči sami, jako jejich výkaly (mikroskopický prach, obsahující částečně natrávené (plísňovými symbionty z jejich trávicího ústrojí) bílkoviny z peří a proteázy - obojí velmi neobvyklé pro lidský imunitní systém - , vlhkost, lipidy, bakterie...). Čersvě sedrané peří v peřině samo o sobě nealergizuje, protože před přímým stykem s lidskou pokožkou chrání kvalitní sypkovina. Ta však nechrání před prostupem hydrofilních i lipofilních výměšků kůže (pot, samopromašťování) naopak do peří, které zlepšuje životní podmínky jak roztočům tak bakteriím a dalším mikroskopickým organizmům. Rozhazování peřin spíše než rychlejší snižování teploty ovlivňuje negativně životní prostředí mikroskopických organizmů průvan, snižování vlhkosti, při slunění dále velmi účinně UV a další záření.

Čištění peří: Čerstvé peří je přirozeným způsobem promaštěno, takže znesnadňuje příjem vlhkosti a i cizorodých lipofilních látek (z promašťování lidské pokožky). Během času ovšem jisté množství těchto jemu cizorodých látek přijme a toto je dále také usnadňováno činností (poškození struktury žírem) a výkaly roztočů. Peřiny se tak stávají méně kyprými a těžšími. V čistírnách peří se odstranila vlhkost a částečně prach, více výkaly roztočů a hlavně se odmastilo. Tím se odstranily nejen lipofilní elementy cizorodé (z potu) ale i původní, užitečné, chránící dobré vlastnosti čerstvého peří. Takové peří již mnohem snáze přijímá cizorodé látky z potu i výkalů roztočů, je lepším prostředím pro množení roztočů i bakterií... V konečném důsedku také rychleji alergizuje.

Takže to znamená, nečistit, maximálně nechat přesypat do nového sypku? --Juandev (diskuse) 15. 4. 2023, 02:03 (UTC)

Pouhým přesypáním nezměníte skoro nic (jen obnošený sypek). Čím déle se budete kvalitně starat o peřiny (časté větrání na čerstvém vzduchu, slunění, vyprášení plácačkou) a čím méně pod nimi budou přebýbat nemocní (kteří se potí), tím déle se obejdete bez čištění. No a po prvním nezbytném čištění budete muset peří čistit (stále) častěji, až po delší době nezbyde, než je nahradit novými. (t. j. nově sedraným novým peřím do nového sypku; nebo vůbec peřinami z jiného materiálu). Dříve se na vesnicích drávalo každý rok, takže se i peřiny mohly vyměňovat dosti často.