Přeskočit na obsah

Uživatel:Chomsky/O rostlinách

Z Wikiverzity
Jak používat klasifikační nálepkuTato cvičná stránka je samostatný projekt
{cs}
specifické předpoklady
Příslušnost: Chomsky

Toto je dílo Mikuláše z Damašku, dlouho považované za Aristotelovo. (Zatím přeložena část z angličtiny, bude přepracováno z originálu...)

Překlad

[editovat]

Strana 815, řádek 10 - 11

? ζωὴ ἐν τοῖς ζῴοις καὶ ἐν τοῖς φυτοῖς εὑρέθη. ἀλλ' ἐν μὲν τοῖς ζῴοις φανερὰ καὶ πρόδηλος, ἐν τοῖς φυτοῖς δὲ

Život se nalézá v rostlinách a živočiších, ale zatímco v živočiších se jasně ukazuje, v rostlinách je

skryt a nezjevný. Proto předtím, než bychom mohli uznat přítomnost života v rostlinách, dlouhé bádání by bylo nutné co do toho, zda rostliny vlastní duši a rozlišovací schopnost pro touhu a potěšení a bolest. Anaxagoras a Empedoklés říkají, že jsou ovlivněny touhou; také prohlašují, že mají počitky a smutek a bolest. Anaxagoras zastával stanovisko, že rostliny jsou živočichové a cítí radost a bolest, což odvodil z padání listů rostlin; zatímco Empedoklés zastával stanovisko, že pohlaví má místo v jejich skladbě. Podle Platóna rostliny cítí touhu pouze vzhledem k potřebě výživy, která je ovládá. Pokud by se to prokázalo, vyplývá z toho, že rostliny cítí také radost a bolest a mají počitky. Rád bych také dosáhl nějakého závěru v oblasti, zda jsou občerstvovány spánkem a opětovným probuzením, také zda dýchají a zda mají pohlaví a páří se či nikoli. Avšak velká rozmanitost těchto témat vyžaduje příliš dlouhé bádání a nejlepší cesta je tato témata pominout a nemarnit čas nepřínosným zkoumáním podrobností. Někteří se domnívají, že rostliny mají duši, protože viděli, že vznikají, příjmají potravu a rostou a mají rozpuk mládí a úpadek stárnutí, což jsou vlastnosti, které nic neživého s rostlinami nesdílí; pokud rostliny mají tyto vlastnosti, tito lidé věří, že jsou také ovlivněny touhou.

Zaměřme se nejdříve na jejich samozřejmé charakteristiky a poté na ty, které jsou méně samozřejmé. Řekl bych, že cokoli požívá potravu, touží po potravě a cítí potěšení v sytosti a bolest, když je hladové, a že tyto vlohy nejsou přítomny bez doprovodu počitků. Tedy stanovisko Platóna, který trval na tom, že rostliny mají počitky a touhu, bylo pozoruhodné, ale nepůvodní; ale Anaxagoras, Demokritos a Empedoklés předestřeli, že rostliny mají intelekt a inteligenci. Tyto názory musíme zapudit jako osamocené a sledovat ten samý názor. Jsem tedy přesvědčen, že rostliny nemají počitky ani touhu, protože touha může pouze pocházet z počitků a končit našimi volními projevy v souladu s počiky. V rostlinách nenacházíme počitky ani orgán počitků či jeho obdobu ani jakoukoli schopnost sledovat cíle, ani pohyb či prostředky k uchopení jakéhokoli vnímaného předmětu, ani žádný náznak, s jehož pomocí bychom mohli usoudit, že disponují smyslovým vnímáním, korespondující s náznaky, díky nimž víme, že příjímají výživu a rostou. Tímto si můžeme být jisti pouze proto, že výživa a růst jsou části duše, a když zjišťujeme, že rostlina disponuje touto přirozeností, pociťujeme jako nezbytné, že v ní nějaká část duše, která postrádá vjemy, musí být přítomna; ale nesmíme připustit, že rostlina je věc mající smyslovost, protože zatímco počitky jsou důvodem k oslavě života, výživa je důvodem růstu živé věci.

Tyto rozdílné názory vedou k zamyšlení o pravém místě rostlin. Je jistě obtížné najít mezistupeň živých a neživých věcí. Někteří budou také doporučovat, že rostlina, jestliže je živá, je tím pádem živočich; přestože je obtížné přiřadit životu rostlin jakýkoli jiný princip kromě výživy. Ale jestliže lidé popírají, že rostlina disponuje životem, činí tak proto, že rostlinám nepřísluší počitky - přestože jsou určití živočichové, kteří postrádají předvídavost a inteligenci. Přestože příroda, která ničí živočichův život smrtí, zachovává jej v pokračování jeho potomstva prostřednictvím vznikání, a je naší chybou předpokládat jakýkoli mezistupeň mezi živým a neživým. Víme, že mořské škeble jsou živočichové, kteří postrádají předvídavost a inteligenci, a jsou zároveň rostlinami a živočichy. Jediný důvod, tedy, pro jejich nazývání živočichy je, že mají počitky; protože rody dávají jména a definice druhům, které pod tyto rody spadají, zatímco druhy dávají jména individuím, a rod má spočívat na společné příčině, přítomné v několika individuích, a nikoli na několika příčinách; avšak podstata příčiny, na níž je rod založen, není známa každému. Zároveň jsou živočichové, kteří nemají ženské pohlaví, a takoví, kteří nemnoží svoje potomstvo, a takoví, kteří postrádají schopnost pohybu, a takoví, jejichž barva se mění, a další, kteří vytvářejí potomka, nepodobného jim samým, i ti, kteří rostou ze země a ze stromů.

Proto, co je principem života u živočichů? Co je tím, co pozvedá vznešeného živočicha, tj. toho, co obklopuje nebesa, slunce a planety, ze sféry zmatku a pochyb? Jelikož nebeská tělesa necítí žádný vnější vliv a počitky jsou výsledek vytvářený vnímajícím tělesem. Zároveň rostlina nemá žádný vlastní pohyb, protože je upevněna v zemi, která je sama nehybná. Odkud tudíž máme odvodit nějakou podobnost, která by nám umožnila přisoudit život rostlině?[pozn. 1] Jelikož neexistuje žádná věc, které je zahrnuje všechny. Proto zastáváme stanovisko, že počitky jsou společné všemu živočišnému životu, protože počitky označují rozdíl mezi životem a smrtí; ale nebesa, která sledují vznešenější a ušlechtilejší cestu, než my, jsou daleko vzdáleny od života a smrti. Avšak je odpovídající, že živočichové by měli mít nějaké společné vlastnosti, které jsou dokonalé samy o sobě, avšak méně ušlechtilé, a to je osvojování a ztrácení života. A měli bychom ustoupit od užívání těchto pojmů, na základě toho, že neexistuje žádný rozdíl mezi živým a neživým, mezi životem a ztrátou života; zajisté (však) existuje rozdíl mezi životem a neživým, protože neživé je to, co nemá žádnou duši ani její část. Ale rostlina není z těch věcí, které úplně postrádají duši, protože v ní existuje její jistá část; a není živočich, protože v ní neexistují žádné počitky a jedinci procházejí jeden po druhém postupně od žití k nežití. Můžeme postavit tuto věc jinak a řící, že rostlina je neživá. Nemohu však zastávat stanovisko, že je neživá, protože vlastní díl duše a jistou formu počitků; jelikož to, co příjmá potravu není zcela bez duše. A každý živočich má duší, ale rostlina je nedokonalá, a zatímco živočich má pevné údy, rostlina je neurčitá formou, a rostlina odvozuje svou zvláštní podstatu z pohybu, který vlastní v sobě. Někdo může tvrdit, že rostlina má duši, protože duše je to, co způsobuje pohyb a touhu vznikat, a pohyb může vzniknout pouze, když jsou přítomny počitky. Ale vstřebávání potravy je v souladu s přírodním principem, a je společné jak rostlinám tak živočichům, a vůbec žádné počitky nebudou provázet vstřebávání potravy; jelikož vše, co absorbuje potravu, zaměstnává dvě kvality krmení, zejména teplo a chlad, a živočich správně vyžaduje vlhkou a suchou potravu; jelikož chlad je vždy přítomen v suchém krmení; jelikož žádná z těchto podstat není nikdy neprovázena tou druhou. A tak potrava je průběžně dodávána tomu, co ji požívá, až do okamžiku, kdy to začne uvadat, a živočichům a rostlinám musí být poskytována potrava, která jim odpovídá.

Poznámky

[editovat]
  1. Pohyb živočicha je samovolný, nemá na něj vliv nic mimo něj (viz Platónův dialog Timaios). Proto nelze nijak vysvětlit ani nehybnost rostlin.