Sny/Databáze/Kychot/2015-06-23

Z Wikiverzity
< Sny‎ | Databáze‎ | Kychot
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Sny/Databáze/Kychot/2015-06-23 pondělí/úterý

Klíčová slova: pyžamo, most, prkenná deska, kniha, žáci, učení, zpěv, sjezdovka

Minulé období v reálu[editovat]

  • 2015-06-22 pondělí: Lovil jsem Jeronýma pro Projekt: Hesla Jednoty bratrské/obálka/2016, večer jsme byli tancovat, pak jsem zašel na pivo, měl jsem dvě Krušovice 13°. Byl jsem unavený, hned jsem si šel lehnout, mohlo být kolem 22 hod.

Obsahy snů[editovat]

pyžamo[editovat]

Šel jsem ve svém světlém flanelovém pyžamu (ve kterém spím) po Praze, přesněji po Jiráskově mostě směrem na Smíchovskou stranu. Kus přede mnou jelo nějaké auto a šlo o to, že jsem z toho auta neměl být spatřen, tak jsem se snažil být nenápadný. Což, říkal jsem si, je těžké, být nenápadný, když jdu po Praze ve světlém pyžamu.

prkenná deska[editovat]

Něco jsem měl pro někoho vyrobit, a k tomu jsem si musel udělat takovou dřevěnou desku z několika prken. Jenže jsem svou práci nedodělal, říkal jsem si, že to asi dodělám později. Jenže pak jsem viděl dva chlapíky, jak už také měli takové dvě dřevěné desky. Tak jsem si říkal, že asi na mě nečekali a udělali si taky podobné desky, aby to dodělali místo mě.

kniha[editovat]

Byl jsem někde, v nějakém zařízení (nebylo to knihkupectví), kde jsem si chtěl koupit a zaplatit nějakou knihu. Ale nějaký chlápek říkal, že už to zaplatit nemůžu, že je po určité hodině a to že už zaplatit nejde, že mám problém. Ale druhý chlapík řekl, že to přeci problém není, že mám dát ty peníze jemu a on že to pak za mě zaplatí a nějak mi předá to potvrzení o zaplacení. A já si vzpomněl, že tam vlastně pracuje moje žena, tak říkám, no jo, tak ten paragon můžete pak dát jí.

žáci[editovat]

Měl jsem učit nějaké žáky, a na zemi byla nakreslená (vyrytá) taková síť asi tak metr velká, trochu kostrbatá, a ta políčka v ní snad měla znázorňovat ty lavice nebo místa, kde by měli sedět? Paradoxní bylo, že jsem je měl učit zpěv, když zpívat moc neumím.

sjezdovka[editovat]

Šli jsme s nějakou skupinou lidí směrem pod sjezdovku, druhá skupina našich známých už byla nahoře. Nějak jsme ne ně volali, nebo zpívali. Všude dole pod sjezdovkou a i na dojezdu už byla tráva, ale na sjezdovce ještě sníh. Po krajích sjezdovky byl plot. A my se škrábali po tom prudkém svahu sjezdovky po kraji vedle toho plotu nahoru, za mnou šla moje žena Alena. Během toho jsem přemýšlel o tom, že bych měl učit ty žáky, jestli by to nebyla zase moc velká časová zátěž, že takhle už bych ten dům vůbec nepostavil, a jestli ten částečný úvazek vůbec mám vzít, že bych měl učit víc nějakých předmětů. A ti žáci, ti byli nějací handicapovaní. Ale pracovala tam už Alena, tak jsem si říkal, nedělám to pto peníze, ale prostě je to potřeba, třeba tam budu jen krátce na záskok a pak si nějakého učitele najdou. A tak se drápeme po té sjezdovce nahoru, jinudy to asi nešlo se tam dostat, hned za tím plotem po stranách jsou rodinné domky. A najednou po té sjezdovce dolů proti nám jede nějaký vláček motoráček; měl jsem strach, že to z kopce neubrzdí, aby se nerozjel, bylo to jen tak tak, trochu se na té sjezdovce klikatil a kroutil, ale ubrzdil to. Bylo to strmé spíš jak skokanský můstek. Říkal jsem si, ještě kousek po tom zledovatělém sněhu, pak už ta sjezdovka nebude tak moc strmá, a také že jo. Druhá polovina už byla lepší. Dolezli jsme až nahoru, a tam bylo něco jakoby turniket u dřevěné ohrady pro dobytek, polo zbořený, tím jsme museli prolézt; říkal jsem si, to je asi kvůli pokladně, aby tam na tu sjezdovku nelezli lidé bez placení. Ale nikdo nic neříkal a já měl ve svědomí klid, dyť přeci s sebou nemáme ani lyže, takže lyžovat nebudeme. A nahoře už byla spousta lidí, asi čekali na to, až otevřou tu sjezdovku, aby se mohlo jezdit.

Ráno[editovat]

Nejdřív mě brzo rána probudil budík, který byl asi omylem nastavený od minula. Šel jsem se vymočit a vzpomínal jsem, co se mi zdálo, ale skoro na nic jsem si nemohl vzpomenout, jenom na to "pyžamo". Tak jsem zase zalezl do postele a usnul. Takže všechny další sny se mi zdály zřejmě až potom. Probudil sjem se dost pozdě, asi až v 9:30.

Emoce[editovat]

Ráno jsem byl trochu mrzutý, asi také kvůli tomu nechtěnému budíku. Ale i v těch 9:30 jsem byl ještě trochu rozmrzelý.

V tom snu byly asi nejsilnější emoce, když jsme lezli nahoru po té sjezdovce. Bylo to silné napětí, každou chvíli nám mohly podklouznout nohy, drželi jsme se na povrchu zuby nehty, přichytávali toho plotu. Pak ke všemu ještě ten vlak, i když se nakonec ukázal spíš komický než nebezpečný. A při tom to rozhodování, jestli vzít další pracovní úvazek a učit ještě nějaké děti, že mě to připraví o všechen čas a vyčerpá mě to už úplně.

Vztah k realitě[editovat]

  • V tom pyžamu normálně spím, někdy po ránu v něm ještě chodím po bytě (např. teď, když zapisuji).
  • Ta prkenná deska mi připomíná takový přípravek, který jsem si kdysi udělal na rybiny u roubenky a pořád s ním ještě pracuji.
  • Půl pracovního života jsem učil a ještě dosud učím.
  • Nedostatek času stále řeším (i když to vypadá paradoxně, že teď ho ztrácím zapisováním snů)

Podobné sny[editovat]

  • Že jsem v pyžamu nebo nějakém nevhodném oblečení na veřejnosti, to se mi myslím už někdy zdálo.
  • To napětí při výstupu po sjezdovce mi trochu připomnělo sny o výtahu, kdy jsem fyzicky pociťoval to napětí v lanech, která táhnou kabinu nahoru a pak ještě dál a dál už nemohl, když se kabina výtahu tlačila až na strop; tak tahle sjezdovka, to byla jakoby mírnější varianta toho výtahu. Tady to napětí nepůsobila vnější síla nějakých motorů, ale tu sílu jsem musel brát sám ze sebe, zevnitř.

Interpretace[editovat]

Přijde mi, že ty sny se pořád nesou v podobném duchu, napomínání, připomínání mých temnějších stránek:

  1. tendence nedodělat svou práci
  2. být rád, když někdo dodělá mou práci za mě
  3. brát na sebe více, než na co stačím (učení)
  4. nestíhat, mít zpoždění (zaplacení knihy)
  5. učit to, co sám neumím (zpěv)
  6. volit zbytečně namáhavé cesty k dosažení cíle (ani jsem nezjišťoval, jestli nahoru nevede nějaká pohodlnější cesta)

Hypotézy[editovat]

  1. Většina snů, které si pamatujeme, se zdá až ráno.

Pokračování[editovat]

Reference[editovat]