Monetární systém/Úvahy

Evropská krize

Objevil jsem zajímavé video, které popisuje euro krizi a co by se jako mělo udělat. Jaký na to máte názor?--Juandev (diskuse) 19. 3. 2015, 14:43 (UTC)

Úvaha Kenjiro995

Pěkné video avšak popisuje problém i řešení zjednodušeně. Což může být dobré z hlediska snadnějšího pochopení principů, to však může za určitých okolností působit jako vytržené z kontextu. Divák může dojít k názoru, že si za to Řecko může samo, což je minimálně s poloviny pravda ale není to pravda celá. Rozhodně bych video doporučil jako úvod do problému. Video vydala společnost Bloomberg Business, která je na poli finančního zpravodajství uznávanou kapacitou.

Eurokrize

Obecně se na eurokrizi nahlíží jako na dluhovou krizi (vnímanou jako zadlužení některých států). Při hlubším studiu, jsem došel k závěru, že šlo často o převod obchodního dluhu na dluh státu při jehož řešení dochází k zadlužení EU. Při hlubším studiu jsem taktéž došel k závěru, že EU často motivovala ekonomiky pomocí nízkých úrokových sazeb od ECB, poskytováním darů pomocí odkladů splácení dluhů a finančních balíčků. EU dále podporovala závislost ekonomik států pomocí dotací, což současně vedlo rozmachu korupce při rozdělování dotací. Je zajímavé, že státy které čerpaly z dotací EU nejvíce byli také nejvíce postiženi (například Řecko nebo Španělsko). Při hlubším studiu, jsem došel taktéž k závěru, že EU se nesnaží zachraňovat Řecko jako takové, ale hlavně samo sebe. EU se taktéž krize hodí, protože mu poskytuje záminku k větší kontrole a vlivu nad ostatními státy. EU už vyjádřilo přání, že chce k vůli zajištění stability EU a eura mít právo schvalovat státní rozpočty jednotlivých zemí a mít větší pravomoci ohledně plnění fiskálních požadavků a větší dohled nad centrálními bankami členských států. EU dále nutilo země utrácet díky různým nařízením a doporučením, například v energetice stanovovala podíl v procentech na obnovitelné zdroje. Zatímco Řecko v roce 2006 se podílelo na výrobě elektřiny pomocí obnovitelných zdrojů z 6%. EU stanovila plán 20,1% do roku 2010. Což vedlo k tomu že Řecko utratilo peníze na vytvoření výkonu cca 2 500 MW pomocí obnovitelných zdrojů. Využívání obnovitelných zdrojů bývá obvykle drahé.

Eurokrize se týká několika krizí současně:

Předlužení, špatná fiskální politika a poručování pravidel - Řecko a Portugalsko
Krize bankovního sektoru, který se angažoval na trhu nemovitostí (bublina trhu nemovitostí) - Irsko a Španělsko
Válečná krize - Ukrajina a Rusko
Bankovní krize věřitelů (zatím nenastala ale hrozí pokud dlužníci jako Řecko padnou) - Německo a Francie

Diskuse

A tak to je zajímavé, to by jsme jednou mohli dospět k tomu co nastalo v USA. To muselo být na začátku také směsicí nesourodných států - i když v Evropě ta nesourodnost bude daleko vyšší. Ta dedukce vztahu dotací a krize je zajímavá - myslíš tím ale jenom státy co používají euro jako měnu. Třeba mě se hodně líbilo použití dotací ve Španělsku. Obávám se, ale že růst souvisí s národní náturou, takže ty dotace jim tam nepomohou. Pokud by jsme uvěřili různým konspiračním teoriiím tak je to docela dobrý tah a v budoucnu by se vyplatilo, kdyby i Rusko vytvořilo nějakou východní unii, nebo se integrovalo do Evropy. Obávám se, ale že to ještě potvrá, protože se to zrovna nehodí a v tomto směru ho předběhne i Čína.--Juandev

Španělsko a bublina na trhu s nemovitostmi

Za příčinu realitní bubliny ve Španělsku se považuje vliv nízkých úrokových sazeb od ECB, která motivovala k prodeji většího objemu levných půjček, ve Španělsku především k levným hypotékám.

Od roku 1997 do roku 2005 cena nemovitostí rekordně stoupla o víc než 200%. Domy se nakupovaly skrze hypotéku a bylo běžné, že některé osoby ve Španělsku byly zatížené hypotékou a musely na splátkách odevzdávat více než 50% svých příjmů. Půjčky byly levné, ale cena nemovitostí kvůli zvýšené poptávce stoupala. Což přispělo k poklesu kupní síly obyvatelstva a zvýšení zadluženosti obyvatelstva.

Hypoteční úvěry byly strukturovány jako půjčky s variabilním úrokem, který byl založený na krátkodobých sazbách. Tyto hypotéky byli snadno dostupné díky prodloužením jejich splatnosti a celkovému uvolnění podmínek splácení. Hypotéky tak byli velmi výhodné. To vedlo k nárůstu poptávky po těchto hypotékách i k prodeji těm osobám, kteří je pravděpodobně nebudou schopni splácet.

Od roku 1997 do roku 2004 rostl objem úvěrů ve španělské ekonomice rychlostí 17,55% ročně. V letech 2004 až 2007 se rychlost růstu prodaných hypotečních úvěrů zrychlil na 21,76%. Spolu s nárůstem prodaných půjček na nákup nemovitostí se do ekonomiky dostával větší objem peněz a relativně roztála inflace (ceny stoupaly, hlavně ceny nemovitostí). Celková hodnota objemu úvěrů v porovnání s velikostí španělské ekonomiky, byla nadprůměrná.

Úvěrová expanze hypoték sice vedla k hospodářskému růstu, poklesu nezaměstnanosti a znamenala i vyšší příjmy z daní do státního rozpočtu. Ovšem expanze španělské ekonomiky táhla zadluženost (ve většině zemí vlastně táhne hospodářský růst zadluženost země i dluhy obyvatel), jenomže každý dluh je vázán s dobou splatnosti. Od roku 1997 ke konci 2008 tedy uplynulo 11 let. Dalo se tedy očekávat, že pokud existuje hypoteční problém v podobě špatných hypoték, tak se jistě brzy projeví.

Ceny nemovití vlivem uměle navýšené poptávky prostřednictvím levných úvěrů nemohly růst věčně. Vše nasvědčovalo tomu, že tu vzniká úvěrová hypoteční bublina. Bublina koncem roku 2008 ve Španělsku splaskla. V odvětví stavebnictví docházelo k nadvýrobě, které dosahovalo až 10% HDP. Splasknutí bubliny nastartovalo pokles cen nemovitostí. Realitní trh začal exponenciálně klesat (podobně jako v USA 2007). Nové projekty byly masově rušeny a nemalá část domů zůstala rozestavěna. Investoři přicházeli o své peníze.

V únoru 2012 dosahovaly špatné úvěry ve španělských bankách 8,2% podílu z celkového objemu úvěrů.

Španělské dluhopisy vyhouply nad šestiprocentní hranici. Vláda se zavázala k výraznému snížení rozpočtového deficitu a musela začít implementovat do ekonomiky program značných úspor. Ve Španělsku probíhají četné demonstrace, proti vládním úsporám, 29.3. 2012 se konala generální stávka, které se zúčastnilo 800 000 lidí (podle odborářů přes milion lidí), stávku svolaly Španělské odborové organizace Confederación Sindical de Comisiones Obreras (CCOO) a Unión General de Trabajadores (UGT). (Převzato z Wikipedie z článku Dluhová krize v eurozóně vereze 12298968 26. 2. 2015, 22:26‎ JAnDbot)

Španělská nezaměstnanost dosáhla 24,4% (březen 2012; nezaměstnanost v eurozóně je 10,9%), bez práce je tedy 5,6 milionu lidí. Španělsko je v recesi, ratingová agentura Standard & Poor's snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Španělska o dva stupně z "A" na "BBB+". Španělsko, po Řecku, Irsku a Portugalsku, bylo 9. 6 2012 nuceno požádat o finanční pomoc (půjčku). Eurozóna v prohlášení uvedla, že je připravena Madridu poskytnout až 100 miliard eur. Peníze mají být poskytnuty na rekapitalizaci bank. Předpokládá se ale, že to dlouhodobě nebude stačit[30]. V srpnu 2012 si Španělské banky byly nuceny půjčit od Evropské centrální banky celkem 412 miliard eur (asi 10 biliónů korun). Na španělské banky tak připadá 34% všech výpůjček v rámci 17členné eurozóny, které poskytuje Evropská centrální banka. 25. září členové hnutí Occupy Congress, a jiných sdružení, v Madridu masivně demonstrovaly proti ekonomickým škrtům. Rozhořčení, jak si říkají, uvedli, že akce je protestem proti únosu demokracie, škrtům a podmínkám půjčky pro zemi. U parlamentu se sešlo 3000 až 6000 lidí. Ve Španělsku jsou na pokraji bankrotu i jednotlivé provincie, které chtějí požádat o peníze z nouzových fondů. Uvedly to už Katalánsko, Valencie a Murcia a o úvěru ve výši 4,9 miliardy eur uvažuje i Andalusie. V Katalánsku navíc místní prezident Artur Mas už vyzval k uspořádání předčasných voleb v provincii, které by se měly konat 25. listopadu. De facto budou referendem o větší autonomii pro tuto nejbohatší část země. 14. listopadu 2012 se konala generální stávka, druhá v roce 2012, začala násilnými střety protestujících s policií. Generální stávku, kterou zorganizovaly odbory především na protest proti úsporným opatřením vlády, se připojila velká většina zaměstnanců průmyslových podniků ve Španělsku. Protesty postihly také značnou část veřejné dopravy. V Madridu a dalších velkých městech jezdí pouze třetina autobusů a vlaků.V polovině prosince 2012 Španělské banky získají od eurozóny první část finanční půjčky ve výši 37 miliard eur. Peníze budou určeny pro znárodněné finanční ústavy, většina financí je určeno pro banku Bankia, 2,5 miliard půjde do tzv. "špatných bank" (bad bank). Míra nezaměstnanosti ve Španělsku stoupla za první tři měsíce roku 2013 na nový rekord 27,2% z 26% v předchozím čtvrtletí. Země prochází už druhou hospodářskou recesi za poslední tři roky. HDP Španělska se loni snížil o 1,4% po růstu o 0,4% v roce 2011. Loňský pokles byl druhý nejhlubší od roku 1970, kdy se začal HDP měřit podle současné metodiky. Státní dluh Španělska je ve výši, na konci prvního čtvrtletí roku 2013, 923 miliardy eur neboli 88,2% HDP. Španělský premiér Mariano Rajoy čelí výzvám na odstoupení poté, co list El Mundo zveřejnil SMS zprávy svědčící o jeho úzkém propojení na bývalého pokladníka vládnoucí Lidové strany (PP) Luise Bárcenase. Ten je od konce června 2013 vazebně stíhán pro podezření z praní špinavých peněz a z korupce. Bárcenas měl na starosti finance španělských lidovců téměř dvě desetiletí. Vyšetřovatelé vypátrali kolem 47 miliónů eur (1,4 mld. Kč) na bankovních účtech, zejména ve Švýcarsku, které jsou s bývalým pokladníkem PP nějak spojeny. Soud schválil vazbu na Bárcenase bez možnosti propuštění na kauci a vyšetřování na svobodě. Premiérovi činy vedli i demonstracím, 19. července se v Madridu sešlo tisíce demonstrantů požadujících rezignaci současného španělského premiéra Mariana Rajoye. Původně poklidná událost se kolem půlnoci změnila v násilnou poté, co se pořádková policie střetla s některými protestujícími. (Převzato z Wikipedie z článku Dluhová krize v eurozóně vereze 12298968 26. 2. 2015, 22:26‎ JAnDbot)

Splasknutí bubliny dále vedlo ke zvýšení nezaměstnanosti a tím i k většímu zadlužování Španělské vlády, která nejen že tímto musela utratit na sociálních dávkách více (kvůli nezaměstnanosti), ale také měla plné ruce práce při záchraně bank poskytující hypoteční úvěry. Lidé měli čím dál větší problémy hypotéky splácet. To mělo taktéž dopad na finanční trhy a Španělské akcie začali klesat. Nad španělském vysela hrozba ztráty důvěry věřitelů i investorů podobně, jenž by mohla vyústit k podobné situaci jako v Řecku.

Řecko a jeho zadlužení

V 80. letech, kdy Řecko bylo novým členem tehdy ještě Evropského hospodářského společenství (budoucí EU). Jako dárek na uvítanou dostalo dotace v trojnásobné výši, než by odpovídalo ekonomickým podmínkám Řecka. Řekové si tehdy myslely, že dostávají dar, ale byl to spíše trojský kůň. Dotace z EHS přispěly ke zhoršení bilance Řecka tím, že zastoupily roli exportu. Dotace a jejich přerozdělování vedlo ke korupci. Dotace taktéž určitým způsobem nakopli ekonomiku vpřed (taktéž ve Španělsku hypotéky nejdříve vedly k ekonomickému růstu) což vytvářelo inflační tlaky a podivný růst mezd. V roce 1991 se objevily snahy krotit rychlený růst mezd.

1. ledna 2001 se Řecko stalo 12. členem eurozóny s výměnným kurzem 340,750 drachnem za euro. Stejně jako řecká národní banka, tak i další veřejné a soukromé organizace zahájily informační kampaň o přechodu na hotovostní euro. Největší vlna propagace přišla s kampaní EURO 2002, kterou organizovala ECB s pomocí národních bank členských států, v případě Řecka to byla banka Bank of Greece.

Všechny subjekty se zavázaly, že novou měnu nepustí dříve než od 1. ledna 2002.

Po zavedení eura v lednu 2001-2002 začalo Řecko ztrácet konkurenceschopnost, ekonomika se stala závislou na evropských dotacích a rostoucím dluhu.

V roce 2004 byly provedeny audity státních rozpočtů, na jejichž základě bylo zjištěno, že tehdejší socialistická vláda posílala do Bruselu údaje zmanipulované. Iniciativa auditu vzešla společně od Eurostatu a nové řecké vlády. Tu sestavovala strana Nová demokracie, která vyhrála volby na jaře roku 2004 a nahradila tak ve vládě PASOK. Nová vláda ihned zahájila důkladný fiskální audit. Komise proto doporučila řecké vládě, aby se soustředila především na účinnou kontrolu prvotních státních výdajů rozpočtu, zejména nepružných mzdových nákladů, a zajistila dlouhodobou životaschopnost svých státních financí, především s ohledem na stárnutí obyvatelstva a na vysoký státní dluh.

16. listopadu 2004 vyzvali ministři financí Evropské unie Řecko, aby urychleně přijalo kroky, kterými sníží nadměrný rozpočtový deficit a splní údaje, které původně předložilo. Řecko tak mělo učinit do konce roku 2005, později Komise danou lhůtu prodloužila do konce roku 2006.

V roce 2006 byla energetická spotřeba téměř ze 60% zajišťována ropou, více než čtvrtina pevnými palivy. Podíl zemního plynu dosahoval jen necelých 9%. Spotřeba energie v Řecku byla v roce 2006 z obnovitelných zdrojů pokrývána z necelých 6%, z čehož je zde vysoký podíl biomasy a vodní energie. Na výrobě elektřiny se obnovitelné zdroje podílely přibližně z 12%. Za zmínku stojí poměrně rapidní růst instalovaného výkonu větrných elektráren. Evropská komise stanovila pro Řecko cíl výroby elektřiny z OZE (obnovitelné zdroje) na 20,1% do roku 2010. Tento cíl vyžadoval vytvořit výkon cca 2 500MW.

Světová finanční krize v roce 2008 těžce postihla dvě tradičně největší řecká odvětví (turismus a dopravu). Výrazně deficitní vládní návrh rozpočtu v listopadu 2009 pak definitivně učinil přítrž levným půjčkám a naopak postavil Řecko před vážný problém splácení dluhů. (zdroj: Wikipedie)

Řecko se dostalo do vážných finančních potíží poté, co 20. října 2009 Giorgos Papakonstantinu, tehdejší řecký ministr financí, v Lucemburku na schůzce ministrů financí oznámil, že bývalá řecká vláda lhala Evropské unii o schodku státního rozpočtu. Vláda Kostase Karamanlise totiž tvrdila, že schodek rozpočtu nebude ani čtyřprocentní, přitom do něj nezapočetla například platby za velké stavební projekty, jako jsou dálnice. Podle Papakonstantina měl deficit rozpočtu na konci roku 2009 dosáhnout 12,5 % HDP, po revizi provedené Eurostatem dosáhl 15,4 % HDP. Veřejné zadlužení v roce 2009 dosáhlo 126,8 procenta HDP. (zdroj: Wikipedie)

V květnu 2010, když zemi hrozil státní bankrot, Řecku poskytly Evropská unie a Mezinárodní měnový fond úvěr ve výši 110 miliard eur. Výměnou za záchranný úvěr MMF a EU se Řecko zavázalo zkrotit vysoký rozpočtový schodek a přijmout celou řadu reforem. V roce 2010 měl deficit klesnout na 9,4 % HDP a zadlužení posílit na 144 % HDP. S reformami ale nesouhlasily odbory, které svolaly celou řadu stávek. (zdroj: Wikipedie)

Dluhovou krizi v Řecku se však nepodařilo zastavit, pokračovala i v následujícím roce 2011. V důsledku krize pod tlakem řecké i mezinárodní veřejnosti i své vlastní politické strany v listopadu 2011 odstoupil premiér Jorgos Papandreu, nahradil jej Lukas Papadimos, který v době, kdy řecká vláda ve spolupráci s bankou Goldman Sachs prováděla kontroverzní transakce a falšovala statistiky k zamaskování skutečné výše státního dluhu, zastával post guvernéra Řecké centrální banky (1994-2002) a má tedy na současné finanční situaci Řecka nezanedbatelný podíl. (zdroj: Wikipedie)

9. 2. 2012 se řečtí politici dohodli v Aténách na nezbytných škrtech a přijali tak už druhý záchranný úvěr od EU a MMF ve výši 130 miliard eur (což znamená bailout, neboli "minibankrot", věřitelé totiž Řecku částečně odpouštěli část dluhů). Ihned po dohodě odboráři oznámili další generální stávky. Dluh Řecka činí cca 160 % HDP (tedy celkově 350 miliard eur), a tak i přes finanční pomoc je riziko bankrotu velmi vysoké. Což potvrzují i ratingové agentury, třeba Moody's snížila hodnocení Řecka na nejnižší možnou známku své stupnice, tedy na úroveň C, ratingová agentura Standard & Poor's zařadila Řecko do kategorie „selektivní platební neschopnosti“.Panují obavy, že pokusy o záchranu Řecka nemají požadovaný efekt. Slovenská premiérka Iveta Radičová přímo uvedla, o prvním a druhém záchranném balíčku, že Ty peníze jim nepomohly, absolutně jim nepomohly. Všichni to vědí. Ani ty (úvěry), které se nyní poskytují, nepomůžou. Řecko ostatně získá jen zlomek peněz z oněch 130 miliard, většinu obdrží banky, jimž Řecko dluží. Peníze tak nejspíše půjdou hlavně do zemí, které se rozhodly na Řecko přispět. Okolo 35,5 miliard dostanou soukromé subjekty, výměnou za dluhopisy ve výši 200 miliard eur, které mají v držení. Dále bylo uvolněno 23 miliard na rekapitalizaci řeckých bank. Situace v Řecku je zoufalá, mezi občany sílí extremistické názory, úspory, které Řecku nařizují dohody obou záchranných balíčků, pravděpodobně povedou k dalším stávkám, protestům a demonstracím. Nadace pro hospodářský a průmyslový výzkum (IOBE) odhaduje, že v roce 2012 může v Řecku nastat až pětiprocentní ekonomický propad, přičemž odhad Mezinárodního měnového fondu (MMF) je propad o 4,7–4,8 %. Na základě úsporných opatření roste i nezaměstnanost, až na 20 %. 6. května se v Řecku konaly předčasné volby, proevropské strany utrpěly velké ztráty a je tak nejisté jak budou dodržovány úspory stanovené Bruselem. Nová demokracie (ND) je sice vítězem voleb, ale získala jen 18,9 % hlasů, její dosavadní koaliční partner PASOK je třetí s 13,2 %, radikálně levicová SYRIZA, získala 16,76 % hlasů. Politické strany se neshodly na sestavení vlády, 17. června budou tedy nové volby. Zemi k volbám dovede přechodná vláda. Po volbách se země, a banky, evropské unie začínají připravovat na případný odchod Řecka z eurozóny (tzv. "Grexit"). Řekové vybírají z bank nemalé částky, pomalu tak může začínat "run na banky" (vybírání vkladů z bank ve větší než obvyklé míře probíhá i ve Španělsku a Irsku), a tak čtyři největší Řecké banky (National Bank of Greece, Alpha Bank, Eurobank a Piraeus Bank) dostaly od Řeckého fondu finanční stability 18 miliard eur, na posílení kapitálu. 17. června se konaly nové předčasné volby, vyhrála pravicová ND a socialisté z PASOK, obě podporují úsporný plán, stanovený Evropskou komisí, MMF a ECB. ND a PASOK tak budou tvořit základ budoucí vládní koalice. 26. září Odbory zorganizovaly generální stávku na protest proti dalším plánovaným škrtům v rozpočtu, které mají činit 11,6 miliardy eur. Jejich přijetím je podmíněno uvolnění dalších peněz z úvěru slíbeného Řecku. Pokračovat ve stávce, až do pátku, hodlají kromě daňových úředníků také celníci a obecně zaměstnanci ministerstva financí. Do 20. října má trvat již probíhající stávka soudců, státních žalobců a dalších zaměstnanců v justici. 18. října se koná další celodenní generální stávka. Odborové organizace soukromého i státního sektoru protestují proti úspornému balíčku ve výši 13,5 miliardy eur (333,8 miliardy Kč) na roky 2013 a 2014, které požadují poskytovatelé úvěrů Řecku. Řecká policie použila i slzný plyn proti demonstrantům, kteří házeli kameny a zápalné lahve. V říjnu zákonodárci v Řecku těsnou většinou rozhodli o privatizaci klíčových státních podniků. Předlužená země by měla prodat podíly v desítkách přístavů, energetických a dopravních firmách nebo v poště. Atény chtějí prodejem majetku do roku 2016 získat 11,1 miliard eur. Atény zatím dostaly z privatizace nebo pronájmu státního majetku jen 1,5 miliardy eur, privatizace patří mezi základní reformy, které po zemi požadují mezinárodní věřitelé za své úvěry. Řecko nyní chystá druhou vlnu privatizace, v jejímž rámci prodá největší rafinerii Hellenic Petroleum, největší přístavy a vodárenskou společnost. V příštích letech se má vzdát podílů například v elektrárenském gigantu DEI, ropné společnosti EP či v poště a velkých dopravních společnostech včetně správy přístavů. 6. listopadu V Řecku začala dvoudenní generální stávka provázená demonstracemi na protest proti novým úsporným opatřením vlády. Přičemž už v pondělí (5. listopadu) do práce nepřišli novináři, řidiči veřejné dopravy a popeláři. Stávky se zúčastnily zaměstnanci veřejného sektoru včetně učitelů, železničáři, ale i někteří živnostníci, takže zavřené zůstaly úřady, školy, ale i obchody a banky, zastavila se i letecká, železniční a lodní doprava, v Aténách nefungovala městská hromadná doprava ani taxislužba, televize a rozhlas nevysílal. Státní nemocnice udržují jen pohotovostní službu. V Aténách se sešlo kolem 55 000 osob, v Soluni demonstrovalo na 20 000 lidí. I přes protesty Řecký parlament 11. listopadu schválil úsporný rozpočet na rok 2013. Rozpočet počítá s dalšími škrty a zvyšováním daní, jde o program úspor ve výši 13,5 miliardy eur. Jeho schválením Řecko splnilo předpoklad pro uvolnění další záchranné půjčky ve výši 31,5 miliardy eur (zhruba 795 miliard Kč). Nový rozpočet počítá s dalším poklesem HDP v příštím roce o 4,5% (2012 byl pokles 6,5%), deficit rozpočtu má klesnout na 5,2% (roku 2012 deficit 6,6%), státní dluh by měl vzrůst z 340 na 346,2 miliardy eur. 27. listopadu se ministři financí eurozóny, kteří jednali i se zástupci MMF, dohodly že Řecko získá další půjčku ve výši zhruba 44 miliard eur ze záchranného balíku. Původně se počítalo s tím, že řecký dluh v roce 2020 bude dosahovat zhruba 120% HDP. Právě tuto hranici MMF označil za trvale udržitelnou. Jenže vzhledem ke stavu tamní ekonomiky a postupu reforem to není příliš reálné. Dluh Řecka totiž příští rok vystoupá, podle odhadů, až na hranici kolem 190% HDP. Řecká ekonomika se za posledních pět let propadla o téměř 25% a další pokles se čeká příštích rok. Čtyři největší řecké banky (Národní banka, Eurobank, Aplha a Piraeus) potřebují 27,5 miliardy eur, možná budou znárodněny. Podle zprávy řecké centrální banky bude 14 řeckých komerčních bank potřebovat minimálně 40,5 miliardy eur. (zdroj: Wikipedie)

16. ledna začali stávkovat řidiči metra v Athénách. Odbory zaměstnanců metra a částečně i povrchové dopravy hodlají ve stávce pokračovat až do konce měsíce, i když ji vláda a soudy, po týdenním trvání, označily za nelegitimní a vláda zvažuje vyhlášení mobilizace řidičů (tedy nařízení práce). V roce 2012 byl rozpočtový schodek Řecka 15,7 miliardy eur (zhruba 400 miliard Kč), v roce 2011 činil rozpočtový schodek 22,8 miliardy eur. Deficit se tak v roce 2012 snížil na 8,1% HDP z 9,4% HDP v roce 2011. Cílem vlády a mezinárodních věřitelů pro rok 2012 byl pokles schodku na 16,3 miliard eur, tedy na 8,4% HDP. 20. února se konala generální stávka (první v roce 2013). Do ulic Atén vyrazily desetitisíce (asi 60 000) lidí, kteří před sídlem parlamentu dávali najevo nevoli s úspornou politikou vlády. Zastavila se veřejná doprava, provoz omezily, mimo jiné, nemocnice, školy či letiště. Lodě nevypluly z přístavů, až do večera nejezdily městské autobusy, trolejbusy a příměstské vlaky. Nepracovaly například ani advokáti či novináři. Řecká vláda snižuje platy státních zaměstnanců a důchody a chystá masivní propouštění. Daně a nezaměstnanost roste, což dál zhoršuje ekonomickou situaci Řeků. Podle odhadů dál poroste nezaměstnanost a brzy dosáhne rekordních 30%.1. května se konala stávka v hromadné dopravě a také u lodních spojů a na železnicích, která se protáhne na celý den. Odbory svolaly do Atén demonstrace. Chtějí, aby vláda zamezila narůstající nezaměstnanosti. Řecká nezaměstnanost je podle Eurostatu stále největší v eurozóně, bez práce je 27,2% Řeků, z toho téměř 60% mladých do 25 let. Řecký parlament před třemi dny schválil nový soubor úsporných opatření, která počítají mimo jiné s bezprecedentním propouštěním tisíců státních zaměstnanců. Řecká ekonomika by podle řecké centrální banky měla v roce 2013 poklesnout o 4,6%. Míra nezaměstnanosti vstoupne na přibližně 28% ze současných 27%. 12. června Řecká vláda rozhodla, že v rámci úsporných opatření zásadně omezí výdaje na veřejnoprávní televizi a rozhlas ERT (roční náklady na provoz ERT činily zhruba 300 miliónů eur, koncesionáři přispívali měsíčním poplatkem 4,30 euro). ERT přestala vysílat 11.6 2013. Zaměstnanci budou propuštěni (cca 2500 zaměstnanců), někteří z propuštěných zaměstnanců protestovali před sídlem ERT. Vláda plánuje stanici později znovu spustit, její struktura však má být výrazně zjednodušená. Rozhodnutí vlády vyvolalo pobouření také u části veřejnosti. Ve středu před ústředím ERT v Aténách protestovaly tisíce lidí. Po zhruba měsíční odstávce začala ERT opět vysílat, ze 2700 zaměstnanců se navrátí asi polovina. 16 - 18 července Řecko ochromila už čtvrtá generální stávka v tomto roce. Trvala jeden den, série protestů ale trvaly tři dny. Lidé protestují proti propouštění zaměstnanců státních a polostátních podniků. Nejezdí vlaky, trolejbusy a autobusy, nemocnice omezily provoz na minimum. Protesty se soustřeďují hlavně na Atény. Nová úsporná opatření mají uspokojit věřitele před poskytnutím dalšího balíku peněz ve výši 6,8 miliardy eur. Řecká vláda se chystá do září uvolnit z pozic 12 500 zaměstnanců státních či polostátních podniků s tím, že mají osm měsíců na to, aby si našli novou práci. Do konce roku by pak měl program zahrnovat 25 000 propuštěných lidí. (zdroj: Wikipedie)

V roce 2014 se situace v Řecku začala mírně zlepšovat a ke konci roku vykázala mírný hospodářský růst. Nezaměstnanost ve druhém čtvrtletí klesla na 26,6%, což je ale pořád dost. (zdroj: Wikipedie)

Předčasné parlamentí volby v Řecku vyhrála ultralevicová Strana SYRIZA, premiérem se stal Alexis Tsipras. Počátkem roku 2012 umazalo Řecko po dohodě s věřiteli zhruba 100 miliard eur tím, že jim cenné papíry nahradilo jinými, ale méně ziskovými. Ale země, která je od roku 2010 závislá na mezinárodní finanční pomoci, je stále ještě zatížená dluhem dosahujícím asi 175% HDP. Nový řecký premiér Alexis Tsipras, usiluje o nová jednání, která by vedla k revizi obrovského zadlužení země. Opakovaně zdůrazňuje, že současná dluhová zátěž je pro Řecko neúnosná. Řecko čeká na poslední část peněz ve výši 7,2 miliardy eur z mezinárodního záchranného programu. Aténám přitom hrozí, že budou v létě muset uhradit splátku zhruba deset miliard eur. Už na konci února musí Řecko splatit dlužnou částku zhruba 2,3 miliardy. Eurozónu ovšem premiér žádá, aby přistoupila na umazání řeckého dluhu, a umožnila tak Aténám najet na program s většími veřejnými výdaji s cílem oživit ekonomiku. Spekuluje se o tom, že pokud se Řecko s věřiteli nedohodne, bude muset opustit Eurozónu (a nastane tzv. "Gerxit") a navrátit se ke své původní měně, drachmám. Řecká vláda rozhodla, v rámci úsporných opatření, zrušit bezplatnou ochranu bohatých (majících čistý roční příjem vyšší než 100 000 eur, tedy zhruba 2,6 miliónu Kč) Řeků bodyguardy. Bodyguardy si budou muset řekové platit, pokud budou chtít využívat jejich služeb. V říjnu se Řecku podařilo uzavřít první velkou privatizaci v rámci záchranného programu od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Česko-řecká investiční skupina Emma Delta, v níž působí investor Jiří Šmejc, totiž dokončila převzetí kontrolního podílu v řeckém sázkovém monopolu OPAP. Novým generálním ředitelem a předsedou představenstva OPAP se stal český bankéř Kamil Ziegler. (zdroj: Wikipedie)

Řešení eurokrize

Odstoupení Řecka ze eurozóny. To by znamenalo vytvoření nové Řecké měny (nová Drachma). Nová drachma by představovala oslabení. Všechny ceny by byly přepočteny novým kurzem, což znamená, že by ceny vzrostly. V zemi by najednou byla velká inflace. Připočtěte k tomu současnou velkou nezaměstnanost a země by byla rozhodně v dalších problémech. Přestože, slabší měna, to je to řešení jenž bylo z počátku doporučeno a tedy cílem pro Řecko (odvázat se od eura a vytvořit konkurenceschopnou měnu s nízkým kurzem), ale vhodnější by bylo postupné a pozvolné oslabování rozložené do delšího období, aby byla Řecká ekonomika schopna se s tím vypořádat. Problém by vznikl i na poli poskytování bankovních i nebankovních půjček, při devalvaci měny v poměru 1:2 by náhle dlužník co dluží milion eur, najednou dlužil miliony dva v nové drachmě. Zatímco mzdy v ekonomice by rostly výrazně pomaleji (v Řecku by se znovu snížila kupní síla obyvatelstva). Pokud by se tedy snížila kupní síla obyvatelstva, dlužníci by měly problém své dluhy splatit. Domácnosti by se tak dostaly pod další tlak. Otázkou je také, nakolik by Řekové i přes svou loajalitu k historickým kořenům drachmy nové drachmě důvěřovaly. Neotřáslo by to důvěrou v bankovní systém? Přeci jen své banky a svou vládu Řekové vnímají jako zkorumpovanou a v podstatě i mají pravdu. Vzpomeňme si například, jak lidé reagovali na počátku krize v roce 2008 a jak musely vlády například v Irsku a Německu 100% garantovat vklady, aby peníze udržely doma. Vzpomeňme si ale také na Řecko v roce 2010 a 2011 a dalších obdobích, jak Rusko a další země stahovaly své finanční prostředky z Řeckých bank. Jenomže Řekové by neměli vklady čím garantovat. Kde nic není, tam ani smrt nebere. Výsledkem by tedy byl na jedné straně odtok vkladů a na druhé straně růst špatných úvěrů v ekonomice. To by bankovní soustavě i celé Řecké ekonomice zlomilo vaz. Aby banky nepadly, musel by stát své banky podržet nad vodou, aby toho byl schopen, musel by se znovu ještě víc zadlužit. Kdo by ale Řecku půjčil? A za kolik? A za jakých podmínek? Pokud by Řecko nebylo už v eurozóně, nemuseli by se EU státy snažit Řecku pomoci a pokud ano, tak spíše ve smyslu něco za něco, aby se vyvážilo riziko. EU především zachraňuje sebe. Navíc Řecké dluhopisy v nové drachmě by byli ještě více rizikovější (kvůli inflaci a měnovému kurzu drachmy i kvůli ekonomické nestabilitě v zemi) než původní dluhopisy Řecka v eurech. Řecko by to tedy řešilo poslední zbraní, která by mu zbývala a to je tisk nové drachmy ve velkém množství. Nejen že nějakou dobu trvá takové množství vytisknout (nelze provést za den) a do té doby by v ekonomice chyběl kapitál, ale také by takové velké množství peněz při takové velké inflaci mohlo upadnout do spirály hyperinflace. Finanční systém Řecka by úplně padl. Řecko ale už dříve prokázalo svou schopnost z krizí předchozích let, že se obchodníci dokážou adaptovat. Pád starého finančního systému, by tak mohl uvolnit cestu něčemu novému. Ale také by toho mohli využít různí radikálové nebo jiné země a pokusit se Řecko anketovat podobně jako Rusko proti oslabené Ukrajině. Řecko má totiž strategický význam, v rámci udržení stability na blízkém východě (Libye, Egypt, Tunisko, Sýrie) v těch zemí, které mají pobřeží ve středozemním moři. V Řecku se taktéž objevují názorové radikální tlaky, jenž by mohly vyústit i v odchod Řecka z NATO. Řekové nevěří Evropě a EU a současně také stále méně věří ostatním zemím včetně USA. Otázkou tedy je, nakolik se Řecko rozhodně izolovat od ostatních států. Toho by mohli některé národy využít a na izolované a zkrachovalé Řecko zaútočit.

Zvýšení státního rozpočtu Řecka zvýšením daní a snížením výdajů (fiskální zodpovědnost).

ECB vykupuje státní dluhopisy zemí EU, čímž uměle vytváří poptávku po jinak nechtěných státních dluhopisech. Výkup státních dluhopisů nikam nevede. Pouze uměle nadhodnocuje hodnotu dluhopisů a vytváří tak do budoucna bublinu.

Odpuštění části dluhu nebo celého dluhu.

ECB chce vytisknout celoevropské dluhopisy. Když je jedna třetina eurozóny potenciálním neplatičem dluhu a když si půjčí eurozóna jako celek, pak takový z jedné třetiny prohnilý dlužník není žádnou výhrou pro potenciální investory z venku mimo eurozónu (USA, Čína nebo Arabové). Ostatně i jedna z ratingových agentur se již nechala slyšet, že budou-li vydány celoevropský dluhopisy, přifaří jim rating odpovídající nejslabšímu článku eurozóny, tedy Řecku. A s takovým ratingem by těžko mohla EU chtít, aby měly dluhopisy extra nízký úrok. To znamená , že celoevropské dluhopisy již nebudou spadat mezi bezpečná investiční aktiva, ale budou spadat do kategorie s vyšším rizikem. To se samozřejmě projeví nižší poptávkou po těchto dluhopisech a ECB získá méně peněz pro eurozónu. Cože se projeví nižší efektivitou řešení eurokrize. Nemluvě také o tom, že někdo takto získané peníze z vypsaných celoevropských dluhopisů musí vhodným způsobem přerozdělit do příslušných ekonomik eurozóny, což zavání potřebou vytvořením dalšího ministerstva nebo celoevropskou agenturou, ale hlavně společnou fiskální politikou, přičemž EU má stále problém zajistit dodržování společné fiskální politiky v eurozóně a vlastně mnoho problému vzniklo díky nedodržování společné europolitiky.

Závěr

Žádná řešení jenž mezi experty v současné době (2015) panují, nevede k řešení krize. Ačkoli eurokrize souvisí s EU a eurem, nedá se jednoznačně říci, že se jedná v pravém smyslu slova o krizi eura, ale spíše dluhovou krizí určitých států, do které se snadno může dostat kterýkoliv stát. Některá opatření a řešení problém na čas utiší nebo ho oddálí, avšak problém nevyřeší. Neznám žádný stát a to včetně ČR, která by neměla státní schodek (státní dluh). Každá země se tak může teoreticky ocitnout v podobné situaci, stačí jen, aby věřitelé přestali dál půjčovat nebo se přestali tisknout peníze. Varováním je i fakt, že aby měla země relativně stabilní ekonomiku je třeba neustále tisknout peníze a neustále se zadlužovat; ekonomika se zadře jakmile přestane růst. Dává vůbec smysl, aby ekonomika rostla donekonečna?

Africké státy například nevnímají eurokrizi jako skutečnou krizi a nemají s hodnotou eura problém. Naopak některé Africké země plánují, že taktéž vytvoří společnou měnovou unii a měnu konkurující euru.

EU místo zajištění stability činila tak, aby podporovala závislost některých zemí na euru. EU vyvinula k tomuto účelu různé nástroje například dotace. Václav Klaus říká, že dotace jsou korupční systém. Mezi zeměmi, které čerpali hodně dotace z EU bylo i Řecko a další státy které krizí trpí. Řecko je ve státní správě prokazatelně zkorumpované, stejně tak i další země které velmi čerpaly z dotací EU.

Finanční krize mají v principu podobný průběh, od zavedení prvních papírových peněz, přes velkou hospodářskou krizi 1929 až po dnešní eurokrizi se vždy objeví nejdříve ekonomický růst a poté propad, tento cyklus se neustále opakuje. Možná by stálo za to prozkoumat, nakolik jsou tyto cykly pravidelné nebo nakolik se od sebe odchylují.

Finanční krize jsou často svázány s dluhem a úrokem.

Na finanční krizi obvykle někdo vydělá.

Bankovní sektor má tendenci neustále dokola opakovat ty samé chyby.

Jiný Závěr

Pánové malinko to zkusím urychlit a být tak trochu upřímný. Vyserte se na spisování toho jak nikdo v EU a bankách chudáci nevěděli co a kde se děje a kdo a kdy to způsobil. JE to jen pro to aby Vás oblbovali a vy nebyli schopni vidět více než za tu krabici z peněz. Všechny krize nejsou z ničeho nic, vše to je plánované už od roku 1929. Oni totiž tou krizí ukradnou lidem všechnu tu práci a hodnoty co vytvořili a to takovými přiblblými hrátkami z čísly. Aby finanční expanze mimo jiné mohla pokračovat tím, že někteří začnou od nuly, tedy všichni mimo bankéře.

Je to stejný podvod jaký nyní západ a hlavně USA hraje na mozky lidí v EU - chcete-li trochu soudného zamyšlení a trochu pravdy, bez potřeby poslouchat mainstream, pusťte si toto a nevynechejte ani minutu.

http://www.youtube.com/watch?v=e8nleiBtsHc - toto video Vám ukáže souvislosti s Ukrajinou a pak si vše transformujte i na jiné záležitosti

Putin Vám vysvětlí jak to vše bylo a že by měl na této půdě důvod mlžit tak jak jeho opačná americká strana celému světu, tak to on rozhodně nepotřebuje. Inteligence, způsob vyjadřování a hlavně konkrétnost a upřímnost je dar Putina, které žádný jiný západní šašek prostě nemá ani náhodou. A ono to tak bývá i v životě, pokud potkáte člověka který toho v palici moc nemá a musíte s ním jednat a vyřešit konflikt, tak takový pitomec v momentě kdy už neví jak prostě oponovat moudrému člověku, tak začne používat sílu a násilí. TO je celé USA a jeho následky ve světě. Jen je problém, že Rusko není Česko, takže na něho si nemůžou jen tak skočit kdy se jim zachce.

Jiné myšlení >> staré nechat uhnít a nové zasadit a o to pečovat

Chcete-li aby naše činnost i zde na WP měla smysl, pak to chce změnu přístupu. Kenjiro si zde dal další kus práce s výpisky z jiných zdrojů, napsal velmi slušně i ten závěr.

Ještě než napíšu o tom novém myšlení ještě popíšu svůj pohled na krizi 2008.

Ta krize není nic jiného než krize rozežranosti a morálky. Nebudu vypisovat příklady, těch je kolem nás dost. Ta krize byla trojitý podvodem ze strany bankéřů na společnost a ještě potvrzená vládními strukturami, které bankéři ovládají.

První podvod

První podvod na lidi je ten, že nám pořád vymílají mozky o tom, že když půjčují lidem, kteří evidentně nemají na to aby danou věc splatili (mimo to, že jsme si dokázali v diskusi u Kenjira, že to ani není možné), tak chudáci bankéři netuší, že se jim to prostě "nepovede" splatit. Bláboly. Nikoliv, oni ty hyeny přesně věděli jak to dopadne a hlavně co na lidi chystají, tak samo to provedli v roce 1929 a později. Šlo jim o jedno a to jednoduchou manipulací s informacemi odebrat lidem jejich reálné hodnoty podložené prací. TO se povedlo dokonale, pár lidí se u toho zabilo, ale mohli zase ti svatí bankéři dát lidem nový průběžný cíl k jeho plnění a za pomocí FEDu. Majetky přešly přes realitní firmy vlastněné bankami opět do rukou hyen. Dnes jim ty hyeny zase prodávají "jejich" domy. Zde došlo tedy o dvojí krádež, první těch hmotných statků, druhá o krádež na lidech, kteří i tak musí většinou platit další dluhy, protože cena baráku je po pár letech nižší než co musí oni zaplatit bance. Prostě ty baráky díky krizi měli tak nízkou cenu při případném prodeji, že to ani nestačilo na urovnání dluhu vůči bance či realitce

Druhý podvod

Bankovní sektor neznámo kam (a nikdo se ve světě neptá kam ty peníze zmizely) prostě vymazal obrovské částky peněz. No a aby to nebylo málo požádal bankéř o pomoc státu. Lidově se tomu říká kapitalizace zisku, aneb znárodnění ztrát kapitalisty. Je na to termín ještě výstižnější, ale mám ted okno, tak jdu dál. :-)

To, že dávat peníze někomu kdo je takto úmyslně vykradl ostatním už jednou je hyenismus, není třeba dál rozebírat. No ale koupený vládní aparát to znovu udělal - bankéř vydělává znova, to co už někde "nějak" zmizelo z čísel. Opět nikoho nezajímá ten fakt, kde všude ty biliony dolarů zahučely, že po nich nejsou vidět ani reálné statky ale o nich ani nikdo neví kde jsou. Že by např. byly rozprášeny ve formě vybuchlých bomb, kdekoliv po světě ?

Třetí podvod

A to je ten co jsme popisovali znova u Kenjira. Tak primitivní je, že až člověk nechce věřit že je možné aby fungoval. No ale lidská hloupost je neomezená a tak se tomu daří dále. Bankéři mají miliardové padáky, ale to že přímo byli zodpovědní za umělou krizi, to nikoho nezajímá.

Kenjiro, zkuste najít na netu, kdy ty peníze v roce 2008 vlastně zmizeli, pokud tedy reálně nějaké vůbec byli. Když najdete odpověď máte u mne řád zlatého wikiverzitníka :-)

No a to již čtvrtý výdělek těch hyen, opět si stát nechal u těch samých pijavic natisknout na čelo další dluhy, které opět bude platit kdo ? >> ano lidi svou prací a to v nekonečné spirále, kdy výdělek bude vždy nižší než dluh

No řekněte - není toto ďábelský funkční a jednoduchý bysnys ? - ano je stejně dábelský jako pohled z oči té hyeny Rockefelera a jemu podobných.

Největší naivita je si myslet, že když dáme hyenám znovu peníze, které nám tak nevědomky ti chudáci prošustrovali a nikdo neví kde, že najednou ti samí lidé budou ti, kteří najednou ví jak na to a udělat to lépe. Znova opakuji - lidská slepota, naivita a blbost je nezměrná a selská soudnost už téměř vymizela, bohužel.

Jiné myšlení

Dopřejte si luxusu a pouvažujte nad tím jak byste to zařídili vše vy tak, aby společnost mohla fungovat a dejme tomu i na finanční bázi a zároveň se netvořila budoucí cyklická krize, nelikvidoval ekosystém planety. A jak říkám, nehledte na to jak to funguje dnes, jaké jsou dnes problémy ve světě, války apod.

Prostě navrhněte jen své řešení které vychází z toho co dnes umožňuje technika a co naše planeta. Doufejme, že příjdete na velmi zajímavá poznání a pro Vás osobně budou jako zjevení, vzhledem k tomu jak Vás baví ta "věda" ekonomika.

Poradím Vám jen jednu věc : dnešní stav už není opravitelný, je třeba zcela nové myšlení a řešení, které si postupně díky své síle převezme půdu po tom starém shnilém a již plísněmi obdařeném řešení.

Velmi důležitý zdroj informací pro plné pochopení současného systému

http://www.zeitgeistmovement.cz/vzdelavani/ - Nová orientační příručka Hnutí Zeitgeist s názvem „Definice Hnutí Zeitgeist“