Metody výuky cizích jazyků/Poznatky

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Učit lidi to co je baví[editovat]

No a když jsme opustili motivaci, tak jsme se dostali k tomu 1 % studentské populace co ji má. „Jak by to tedy mělo vypadat?“, zněla otázka vědce amatéra na studenta. No mělo by to být zajímavé. Ty knihy jsou úplně otřesné, všechny o jednom a tom samém a to nikoho nezajímá. Měla by být možnost si vybrat při výuce téma, které by člověka zajímalo. Jistě by se učili normální fráze a slovíčka, jako se dnes učí, ale v tématu, které je člověku blízké, které ho zajímá.

Komentáře[editovat]

No já si myslím, že to je docela trefné. I já jsem míval odpor k lekcím z kancelářského prostředí. Leckdy jsem si připadal, proč se zabývat těmito problémy primitivismu. Je třeba ale říct, že to bylo jen nepatrné množství knih, které mi byly odporné svým tématickým nasměrováním. Bylo to v podstatě jak číst "nudný ženský časopis".

Nicméně výše zmíněný nápad vidím jako dobrý. Například Wikiverzita, nebo podobný systém by to mohl de fakto umožnit. Stačí si vybrat modifikaci, větev


Hlavní problém výuky jazyků[editovat]

Tak jsme seděli s kamarádem v hospůdce na pivku a taky přišla řeč na jazyky. V podstatě podle něj (jako studenta) je největším dnešním problémem při studiu jazyků nezájem, tudíž učitel musí žáky hlavně motivovat. V podstatě 99 % studentů dnes nemá motivaci, učí se jazyk, protože "to po nich někdo chce", "je zaběhlé klišé, že s více jazyky má člověk život snazší, že se lépe uplatní na trhu práce, či že bude mít vyšší plat", "si myslí, že by to bylo dobré", "chce zítra rozumět písničce od Shakiry" apod.

Rozbor[editovat]

Je fakt, že s názorem, "největším problémem, je nezájem - ztráta motivace" jsem se už sehnal. Nebude to asi tak masivní jak kolega zamýšlí, ale znám učitele, kteří namísto aby učili de facto suplují práci někoho jiného (rodiny, výchovných poradců?) a bojují s neexistencí motivace u svých žáků. Zde si myslím, že je třeba uvést na pravou míru, co to ta motivace je. Sám to nevím, ale rozhodně, že si někdo bude muset na kurz vydělat a platit za něj těžké peníze, neznamená, že tu motivaci bude mít. Sám jsem se setkal s lidmi, kterým to činilo určité životní obtíže, ale motivaci prostě neměli. Stejně tak existují případy, kdy se člověk chce učit cízí jazyk protože ho to "baví" a "zajímá", ale i přesto motivaci nemá.

Co to tedy ta motivace je? Není to spíše něco jiného, něco jako určité psychické nastavení. Něco jako pohoda+svěží mozek, připravený přemýšlet a učit se?

A jak se jako učitel zachovat? Přehlédnout to, že žák/ci nemají motivaci a jet podle metodiky nedbaje, jestli to do nich leze nebo ne? To je podle mě ignorantsví, ale na řadě škol to tak existuje. Většina učitelů (pokud to učitelé ve své podstatě jsou) nejsou vyškoleni tuto v uvozovkách motivaci u žáků probouzet. Na druhou stranu, když přijde žák a já mu řeknu, ke mně chodit nebudeš, protože nemáš motivaci, tak se připravuju de facto o zdroj obživy.

A co na to vědec? Budeme do budoucích metod (=učebnic) cpát sekce jak budit tuto "motivaci"? Nebo naopak budeme problém preparovat, tak jak je zvykem a hledat příčinu jinde? Je nutno podotknout, že vše se dá zpeněžit, tudíž pokud vypracujeme metodiku, jak žáky pořádně "do hodiny navnadit" můžeme z toho narejžovat pěkný prachy.--Juandev 6. 1. 2009, 18:16 (UTC)

Individualita žáka[editovat]

Poslední dobou někteří vědci upozorňují na individualitu žáka. Je to nejenom individualita ve smyslu jak žák myslí, ale i jak se učí.

Juandev[editovat]

Obecně bych se charakterizoval jako člověk s nižší matematickou a logickou inteligencí. Problémy jsou též s lingvistickou inteligencí. Na druhé straně mám vyvinutu abstraktní a sociální inteligenci.

Následuje seznam osvědčených metod učení cizích jazyků:

  • když jsem sám jazyk učil, pomáhalo mi to udržovat v hlavě gramatiku
  • čím větší motivace je, tím lépe to jde (motivuje láska k jazykům a představa (sen) jak to využiji)
  • používám drillovací metodu gramatiky, pokud je ale malá znalost, tak to moc nejde
  • motivovala učebnice polštiny, která již ve 2 lekci přinesla minulý čas, takže bylo o čem mluvit
  • nejsem schopný se učit podle učebnic od Ledy - jsou suché a slovíčka vysekaná z textu se nejsem schopen naučit
  • naopak slovíčka dodávaná ve skupinách mi svědčí (a může jich být třeba i 150 naráz)
  • zjistil jsem, že některá dříve nadrilovaná slovíčka nejsem schopen používat v mluvě - i když moje mluva je často nadrilovaným monologem (v takovém případě jsem schopen zařadit do repertoáru tak 3 slovíčka za den)
  • snažím se vynikat ve správné výslovnosti a intonaci, nežli gramatické přesnosti (daří se mi to ve španělštině, naopak s angličtinou mám velké problémy --> ten jazyk neslyším)
  • motivuje mě spíš skupinové studium na kurzu, nežli individuální výuka --> je to i zábavné
  • využívám běžný slovník
  • ale i Google Translate
  • nejde mi učit si nová slovička z učebnice na procvičování gramatiky (není pak žádné procvičení v řeči)
  • co mi pomáhá, když mě rodilý mluvčí drobně opravuje a pomáhá se slovíčky - musí to být drobně, aby to nedemotivovalo, protože na začátku člověk neumí skoro nic
  • vždy jsem pociťoval nedostatek možností k procvičení - např. kamarádství s rodilými mluvčími a možnost komunikace, ve které by se člověk otrkal (nějaké kluby Italů v ČR)
  • problém s psaním v cizím jazyce se dá vyřešit programátorskou klávesnicí QWERTY