Metody výuky cizích jazyků/Myšlenky

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Studium jazyků jejich rozsekáním až na jednotlivá slovíčka, je způsobeno jejich gramatickým rozbetlováním. Například v češtině nejsem schopen jazyk rozsekávat na nižší a nižší útvary a pojmenovávat jednotlivé gramatické jevy - už jsem to zapomněl a česky jsem se takto neučil.--Juandev (diskuse) 9. 10. 2013, 08:35 (UTC)

Myslím si, že kurz, by mohl vycházet ze 4 základních motivátorů:

  1. základní pravidla, bezpečnost, základní jistoty
  2. komunita a vztahy v ní
  3. soutěž, funkce, boj
  4. zkoumání, osvícení

Převedeno do řeči pedagogiky:

  1. Kurz má nějakou strukturu. Na začátku jsou vytýčena pravidla a způsob jeho vedení.
  2. Je to skupinový kurz.
  3. Soutěž studentů tlačí (některé) jednotlivce k lepšímu výkonu a tak i celou skupinu
  4. ?

Ještě to chce rozpracovat.--Juandev (diskuse) 25. 10. 2013, 10:07 (CEST)


Sejřava (diskuse) 10. 9. 2020, 11:16 (UTC) osobní zkušenosti s učením se cizích jazyků. Hlavní body:

  1. Standartní výuka ve školách pomocí učebnice, biflování slovíček, sekce podle gramatiky byly absolutně neefektivní.
  2. Je potřeba tomu jazyku se věnovat i ve vlastním volném čase - tedy mít zájem o to se ho naučit.
  3. Je potřeba mít důvod se ho naučit - motivaci.
  4. To biflování slovíček... To je, to je prostě špatný.

Komentář k tomu nahoře:

  1. Přijde mi to nepřirozený, takhle se člověk jazyk neučí. Přijde mi, že je potřeba, aby ten člověk spíš ten jazyk pochytil, aby měl možnost si zvyknout na ten rytmus, tak nějak podvědomě pochytit tu strukturu, a teprv až pak na to nabalovat ty pravidla. Nechat toho člověka dělat chyby, aby tam byla snaha o to, to příště vylepšit. Němčinu si absolutně nepamatuju.
  2. Tohleto je dobře vidět na mojí češtině. Měla jsem spíš zájem o angličtinu, spíš jsem četla v angličtině, v televizi jsem sledovala ryze anglické kanály, jakmile byl počítač, tak se to rozjelo, české záležitosti mě brzy začaly nudit a brzy jsem se spojila v různých chatech a hrách s lidmi se kterými se dalo domlouvat jen anglicky. Myslím, že to je na mojí češtině vidět. :)
  3. Odůvodnění, že to je žádaný, mi upřímně nepřijde moc motivující. Mojí prvotní motivací při setkání s tím jazykem bylo, že jsem tomu nerozuměla, a chtěla jsem porozumět. A taky to, že mi angličtina přišla zajímavá, zvukově, potom i to jak vypadala napsaná. Potom to bylo to, že jsem se snažila domluvit, nebylo to gramaticky správné, často jsem neznala slovní zásobu, ale člověk postupně nabaluje. A to jsem se to ještě učila s lidma, kteří taky nemluvili perfektně anglicky, ale možná to byl i ten důvod, že jsem se za to nestyděla, neřešila jsem zda dělám chyby, hlavně, že jsme se domluvili a časem se ty chyby vypilovaly.
  4. Slovíčka, jakoby, tím způsobem jak se to vyučuje, tak se žáci často učí slovíčka mimo kontext, používají je pak špatně, v angličtině i když je nějaké snonymum, tak nejde použít třeba v tom stejném kontextu, proto mi to přijde pitomý.

To jak se jazyk vyučuje na školách mi přijde zbytečně rozpitvaný. Je to rozdělený na gramatiku, slovíčka - proč? Asi né každýmu bude fungovat styl "hodit ho do toho, a teď co udělá", ale myslím si, že nutit lidi učit se ten jazyk, nějakých 8 let, způsobem jakým to teď funguje, je naprostá kravina a ještě větší ztráta času. S tím, že velká část lidí, co třeba učí angličtinu, ji ani až tak dobře neovládá. Tohle je dobrý na ty základy, ale zbytek je čistě na tom člověku, zda chce nebo ne. Jakoby bez angličtiny, teď člověk sotva nic neudělá - hlavně když studuje, něco se překlepat dá, něco ne, ale nutit ten jazyk má asi stejnou efektivitu jako se na to vykašlat a dělat něco, co toho člověka baví.

Měla jsem teda spolužačku, co se anglicky absolutně nedomluvila, ale tím že ovládala systém tý gramatiky, tak byla schopná projít angličtinou s jedničkama. Slovní zásobu taky moc užívat neuměla. A angličtinu nenáviděla. Dobrá paměť, a to stačilo. Já jsem byla angličtině vystavená asi od 4 let. Ale už na základce, jsem relativně ovládala gramatiku, byla jsem ty cvičení schopná vyplnit a měla jsem i relativně širokou slovní zásobu. Proto mám asi tak vyostřený názor, zase mě ve škole nutili se učit úplně jinak, než jsem byla zvyklá. Systémový problém? Nejspíš.


Přidám sem někdy odkaz člověka, co se teď učí asi 7 jazyků najednou, psal o tom jak to dělá. Je to teda v angličtině. Kdyžtak bych to sem mohla přeložit. --Sejřava (diskuse) 10. 9. 2020, 11:16 (UTC)