Mariánský sloup/Staroměstské náměstí

Z Wikiverzity
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
Příslušnost: všeobecná

Tato stránka pojednává o Mariánském sloupu na Staroměstském náměstí v Praze (včetně snah o jeho znovuvystavení) a je součástí projektu Artefakt#Kontroverze, který si prosím prostudujte pro lepší porozumění smyslu této stránky.

Info[editovat]

Úvod[editovat]

V posledních letech probíhají ve sdělovacích prostředcích i na sociálních sítích bouřlivé diskuse, týkající se možného znovuvystavení Mariánského sloupu v Praze na Staroměstském náměstí, který byl svržen v roce 2018. Zásluhu na tom má zejména Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, která již řadu let usiluje vztyčení nápodobeniny sloupu na stejném místě a sochař Petr Váňa, který na napodobenině řadu let dobrovolně pracuje. Část veřejnosti tuto snahu podporuje, část ji zamítá a pravděpodobně většině veřejnosti je to buď jedno, či je to zdrojem zábavy ze žabomyších válek, jak to vyjádřil prof. w: Tomáš Halík.

Zřejmým problémem je, že velká část veřejnosti si možná neuvědomuje všechny konotace, které s sebou tato snaha přináší. Jedná se zejména o sféry

I když se jedná o záležitosti, které se učí na základních a středních školách, nebude na škodu si je připomenout, a to tím spíše, že za necelý rok si budeme připomínat 400. výročí Pražské defenestrace 1618 – což se zřejmě stane dalším kontroverzním tématem ve společnosti. Můžeme proto být vděčni za to, že Mariánským sloupem se tato debata otevřela.

Historický přehled[editovat]

V letmém historickém přehledu se pokusíme postupně připomenout témata a události, které Mariánský sloup evokuje.

Křesťanství[editovat]

Konec pronásledování[editovat]

Citujeme: Gaius Galerius, jenž byl dříve odpůrcem křesťanů a spolupracoval na jejich pronásledování, svým ediktem 30. dubna 311 objasnil motivy pronásledování křesťanů, přiznal neúspěšnost pronásledování a nařídil veřejnoprávní uznání křesťanského kultu - přislíbil křesťanům v rámci platného práva veškerou ochranu, která jim jako členům povoleného kultu (religio licita) příslušela. Podmínkou bylo, že křesťané nebudou podnikat nic proti veřejnému pořádku a zahrnou do svých modliteb panovníka a říši.

Roku 313 následoval w:edikt milánský císaře Konstantina, který zařadil křesťanství (ve sféře Konstantinova vlivu) mezi dovolená náboženství. Konstantin zasahuje i do doktrinálních otázek a roku 325 svolává do Nikaie první ekumenický koncil (tzv. w:První nikajský koncil).

Tyto události postupně vedou k tomu, že se z pronásledovaného náboženství stává náboženství státní, nastává těsné sepětí panovníka s církví. Křesťanství se stává politickou záležitostí.

Území Čech a Moravy[editovat]

Křesťanství začalo na území Čech a Moravy pronikat někdy během 8. a 9. století. Objevené základy křesťanských kostelů na Moravě se kladou ještě před příchod věrozvěstů Konstantina (Cyrila) a Metoděje. Již v té době bylo jasné, že kdo je pozemským pánem v otázce náboženství, ten také ovládá příslušné území. O ovládnutí území dnešních Čech a Moravy v té době usilovali biskupové pasovský a řezenský a tím pádem se sem snažili prosadit křesťanství západního ritu (latinské). Na obranu proti tomu žádá kníže Rostislav misionáře z Byzancie. Jaké to mělo složité pokračování, víme z dějepisu. Krátce po Metodějově smrti 885 byly dvě stovky jeho žáků (v té době vzdělaná elita národa, která se nechtěla podřídit papežovu usnesení) v okovech vyvedeni ze země a tím pádem se naše země dostaly definitivně do područí Říma.


Související stránky[editovat]

Reference[editovat]


Externí odkazy[editovat]

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Informace o sloupu[editovat]

Obnova sloupu[editovat]

Souhrnné informace:

Zprávy[editovat]

Pro[editovat]

Kdo se staví za obnovu sloupu:

Proti[editovat]

Kdo se staví proti obnově sloupu:

Diskuse[editovat]

Jednotlivé příspěvky a diskuse chronologicky: