Lotyština/Tónově odlišené páry slov

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: všeobecná

Ze starého indoevropského systému tří tónových přízvuků a dvou samohláskových délek se v lotyštině vlivem posunu slovního přízvuku na první slabiku a stahováním samohláskových skupin vyvinuly tři slabičné tóny.

Na této stránce shromažďujeme tónové minimální páry, tedy dvojice slov, které se ve výslovnosti liší pouze tónem, čímž ukazují, že tónové odlišení je též nositelem významu.

Tóny jsou zaznamenány způsobem obvyklým v lotyšských jazykovědných publikacích, tedy vlnovkou je značen tón tažený, stříškou tón lomený a zpětnou čárkou tón klesavý, přičemž u dvojhlásek se tón tažený a lomený píší na druhou složku, zatímco tón klesavý na první složku. Samohláska se zapsaným tónem taženým či lomeným je tedy vždy dlouhá (a bez vyznačení tónu by se psala s vodorovnou čárkou), samohláska se zapsaným klesavým tónem je dlouhá, pokud není první složkou dvojhlásky nebo polodvojhlásky.

Protože tóny v různých nářečních oblastech Lotyšska variují, píšeme do níže uvedených tabulek tóny podle jazykové normy, jak je popsána v Ortografickém a ortoepickém slovníku lotyšského jazyka (Latviešu valodas pareizrakstības un pareizrunas vārdnīca).

Tažený a lomený tón[editovat]

tažený tón význam poznámka lomený tón význam poznámka
aizdzīt [aizdzĩt] „zahnat“, „vyhnat“ aizdzīt [aizdzît] „zahojit se“
ārs [ãrs] „ar“ (plošná míra) ārs [ârs] „venek“, „vnějšek“
dzīt [dzĩt] „hnát (dobytek)“ dzīt [dzît] „hojit se“
griezt [griẽst] „otáčet“, „obracet“ griezt [griêst] „krájet“, „řezat“
griezties [griẽstiês] „otáčet se“, „obracet se“ griezties [griêstiês] „zařezávat se“
Kaive [kaĩve] Kaive (vesnice ve východním Lotyšsku) Kaive [kaîve] Kaive (vesnice v západním Lotyšsku)
rīt [rĩt] „polykat“ rīt [rît] „zítra“
slaids [slaĩts] „slajd“ (veslařské sedátko, diapozitiv aj. z anglického „slide“) slaids [slaîts] „ztepilý“, „štíhlý“
valdzināt [val̃dzinât] „upoutávat“, „okouzlovat“ valdzināt [val̂dzinât] „vlhčit“
valgs [val̃ks]
valks [val̃ks]
„lano“
„všední oděv“
valgs [val̂ks]
valks [val̂ks]
„vlhký“
„potok“
valgums [val̃gùms] „rybářské přístaviště“ valgums [val̂gùms] „vlhkost“
vīze [vĩze] „způsob“, „obyčej“ vīze [vîze] „(lýčený) střevíc“
zāle [zãle] „sál“ zāle [zâle] „bylina“

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Tažený a klesavý tón[editovat]

tažený tón význam poznámka klesavý tón význam poznámka
kaitēt [kaĩtêt] „škodit“ kaitēt [kàitêt] „rozpalovat“, „žhavit“
pūte [pũte] „poryv (větru)“, „vanutí“ pūte [pùte] „bolák“
sējums [sẽjùms] „výsev“ sējums [sèjùms] „svazek“
vēriens [vẽriêns] „rozsah“ vēriens [vèriêns] „zátah“ (jednorázová práce)
vīle [vĩle] „pilník“ vīle [vìle] „obruba“ (obšitý okraj látky)
vīlēt [vĩlêt] „pilovat“ vīlēt [vìlêt] „obšívat“
viest [viẽst] „tušit“ viest [vìest] „zplodit“

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Lomený a klesavý tón[editovat]

lomený tón význam poznámka klesavý tón význam poznámka
cēlums [cêlums] „vyvýšenina“ cēlums [cèlums] „vznešenost“
dzirdu [dzir̂du] „napájím“ 1. os. j. č. od dzirdīt dzirdu [dzìrdu] „slyším“ 1. os. j. č. od dzirdēt
dzirdi [dzir̂di] „napájíš“ 2. os. j. č. od dzirdīt dzirdi [dzìrdi] „slyšíš“ 2. os. j. č. od dzirdēt
līst [lîst] „klučit“, „vypalovat“ līst [lìst] „lézt“, „plazit se“
raugs [raûks] „droždí“ rauks [ràuks] „bude muchlat“ bud. čas od raukt
vilgt [vil̂kt] „vlhnout“ vilkt [vìlkt] „vléci“

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Zdroje k tématu[editovat]