Přeskočit na obsah

Litevština/Přízvukové třídy

Z Wikiverzity
Tato stránka není ještě hotová.
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je samostatný projekt
{cs} {lt}
Příslušnost: Mmh

Litevská podstatná a přídavná jména se podle typu pohybu přízvuku dělí do čtyř přízvukových tříd (litevsky kirčiuotė). Kritériem pro zařazení slova do přízvukové třídy je poloha přízvuku v dativu a akuzativu plurálu:

  1. Pokud má tvar slova v dativu i v akuzativu plurálu přízvuk na kmeni, patří slovo do první přízvukové třídy.
  2. Pokud má tvar slova v dativu plurálu přízvuk na kmeni, ale v akuzativu plurálu na koncovce, patří slovo do druhé přízvukové třídy.
  3. Pokud má tvar slova v dativu plurálu přízvuk na koncovce, ale v akuzativu plurálu na kmeni, patří slovo do třetí přízvukové třídy.
  4. Pokud má tvar slova v dativu i v akuzativu plurálu přízvuk na koncovce, patří slovo do čtvrté přízvukové třídy.

První přízvuková třída

[editovat]

Podstatná a přídavná jména první přízvukové třídy mají přízvuk nepohyblivý, setrvávající ve všech pádových tvarech na téže slabice kmene. Přízvuk může být na libovolné slabice kmene, přičemž:

Náleží-li přídavné jméno do první přízvukové třídy, pak přízvuk zůstává na stejné slabice na kmeni ve všech rodech a rovněž při připojení koncovek jmenných tvarů nebo při odvození příslovce (např. vienìngas, vienìnga, vienìngasis, vienìngoji, vienìngai).

Druhá přízvuková třída

[editovat]

Podstatná a přídavná jména druhé přízvukové třídy mají v akuzativu plurálu a případně též v nominativu, instrumentálu nebo lokálu singuláru krátký přízvuk na koncovce. V ostatních tvarech mají přízvuk na poslední slabice kmene, resp. předposlední slabice základního tvaru slova, a to krátký nebo stoupavý. Pro přízvukování tvarů v singuláru platí:

  • slova III. a IV. deklinace (genitiv -ies a -aus) mají ve všech tvarech singuláru přízvuk na kmeni (tur̃gus, pavõjus)
  • slova I. deklinace (genitiv -o) končící na -as mají v singuláru přízvuk na koncovce v instrumentálu a v lokálu (sõdas, vaikìnas)
  • slova II. deklinace (genitiv -os) končící na -a mají v singuláru přízvuk na koncovce v nominativu a v instrumentálu (rankà, merginà)
  • ostatní slova mají v singuláru přízvuk na koncovce v instrumentálu (mẽdis, brãškė, balañdis, kepùrė)
  sg. pl.
N. tur̃gus tur̃gūs
G. tur̃gaus tur̃gų
D. tur̃gui tur̃gums
A. tur̃gų turgùs
I. tur̃gumi tur̃gumis
L. tur̃guje tur̃guose
V. tur̃gau tur̃gūs
  sg. pl.
N. mẽdis mẽdžiai
G. mẽdžio mẽdžių
D. mẽdžiui mẽdžiams
A. mẽdį medžiùs
I. medž mẽdžiais
L. mẽdyje mẽdžiuose
V. mẽdi mẽdžiai
  sg. pl.
N. sõdas sõdai
G. sõdo sõdų
D. sõdui sõdams
A. sõdą sodùs
I. sodù sõdais
L. sodè sõduose
V. sõde sõdai
  sg. pl.
N. rankà rañkos
G. rañkos rañkų
D. rañkai rañkoms
A. rañką rankàs
I. rankà rañkomis
L. rañkoje rañkose
V. rañka rañkos

Zde by bylo vhodné ještě doplnit jmenné tvary přídavných jmen.

Třetí přízvuková třída

[editovat]

Podstatná a přídavná jména třetí přízvukové třídy mají v různých tvarech přízvuk buď na stejné slabice kmene (a vždy stejného typu), nebo na koncovce (u krátkých koncovek krátký, u dlouhých koncovek stoupavý s výjimkou dativu, kde je klesavý). V akuzativu singuláru i plurálu je přízvuk vždy na kmeni, v lokálu singuláru a v genitivu, dativu, instrumentálu a lokálu plurálu vždy na koncovce. U ostatních pádů podléhá přízvuk těmto pravidlům:

  • nominativ singuláru má přízvuk na kmeni, pokud má koncovku -(i)as, a v ostatních případech na koncovce
  • genitiv signuláru má přízvuk na kmeni, pokud má koncovku -(i)o, a v ostatních případech na koncovce
  • dativ signuláru má přízvuk na koncovce -ám (v mužském rodě přídavných jmen), ve všech ostatních případech však na kmeni
  • instrumentál singuláru má přízvuk na koncovkové slabice -mì, v ostatních případech však na kmeni
  • vokativ singuláru má přízvuk na kmeni u slov majících v nominativu koncovku -(i)as, , -ė̃, v ostatních případech pak na koncovce
  • nominativ (a tvarově vždy shodný vokativ) plurálu má přízvuk na koncovce -(i)aĩ nebo , v ostatních případech na kmeni
  sg. pl.
N. stógas stog
G. stógo stogų̃
D. stógui stogáms
A. stógą stógus
I. stógu stogaĩs
L. stogè stoguosè
V. stóge stog
  sg. pl.
N. báltas baltì
G. bálto baltų̃
D. baltám baltíems
A. báltą báltus
I. báltu baltaĩs
L. baltamè baltuosè
V. báltas baltì
  sg. pl.
N. arklỹs arkliaĩ
G. árklio arklių̃
D. árkliui arkliáms
A. árklį árklius
I. árkliu arkliaĩs
L. arklyjè arkliuosè
V. arkl arkliaĩ
  sg. pl.
N. galvà gálvos
G. galvõs galvų̃
D. gálvai galvóms
A. gálvą gálvas
I. gálva galvomìs
L. galvojè galvosè
V. gálva gálvos
  sg. pl.
N. sūnùs sū́nūs
G. sūnaũs sūnų̃
D. sū́nui sūnùms
A. sū́nų sū́nus
I. sūnumì sūnumìs
L. sūnujè sūnuosè
V. sūn sū́nūs

Zde by bylo vhodné ještě doplnit jmenné tvary přídavných jmen.

Čtvrtá přízvuková třída

[editovat]

Podstatná a přídavná jména čtvrté přízvukové třídy jsou v základním tvaru dvojslabičná, případně rozšířená ještě o nepřízvučnou předponu, a přízvuk se u nich stěhuje mezi kmenovou slabikou (kde je vždy stejný, a to krátký nebo stoupavý) a koncovkou. Přízvuk je na koncovce právě tehdy, pokud by byl na koncovce v případě, že by slovo náleželo do druhé přízvukové třídy, nebo v případě, že by slovo náleželo do třetí přízvukové třídy (jinými slovy můžeme říci, že množina posunů přízvuku na koncovku ve čtvrté třídě je sjednocením množin posunů přízvuku na koncovku ve druhé a třetí třídě). Výjimkou je nominativ (a tvarově shodný vokativ) mužského přídavného jména dìdis, který má přízvuk na kmeni.

Zde by bylo vhodné ještě doplnit tabulky pro přídavná jména.

  sg. pl.
N. lẽdas led
G. lẽdo ledų̃
D. lẽdui ledáms
A. lẽdą ledùs
I. ledù ledaĩs
L. ledè leduosè
V. lẽde led
  sg. pl.
N. kẽlias keliaĩ
G. kẽlio kelių̃
D. kẽliui keliáms
A. kẽlią keliùs
I. kel keliaĩs
L. kelyjè keliuosè
V. kel keliaĩ
  sg. pl.
N. kepsnỹs kepsniaĩ
G. kẽpsnio kepsnių̃
D. kẽpsniui kepsniáms
A. kẽpsnį kepsniùs
I. kepsn kepsniaĩs
L. kepsnyjè kepsniuosè
V. kepsn kepsniaĩ
  sg. pl.
N. dainà daĩnos
G. dainõs dainų̃
D. daĩnai dainóms
A. daĩną dainàs
I. dainà dainomìs
L. dainojè dainosè
V. daĩna daĩnos
  sg. pl.
N. naktìs nãktys
G. naktiẽs naktų̃
D. nãkčiai naktìms
A. nãktį naktìs
I. naktimì naktimìs
L. naktyjè naktysè
V. naktiẽ nãktys

Zde by bylo vhodné ještě doplnit jmenné tvary přídavných jmen.

Přízvučnost jednotlivých koncovek

[editovat]

Následující tabulka podává přehled skloňovacích koncovek a jejich přízvukování pro jednotlivé deklinace. (U V. deklinace nejsou zohledněny koncovky nepravidelně skloňovaných podstatných jmen sesuo, duktė, šuo a menuo.)

  • Pokud je v buňce tabulky uvedena samotná koncovka bez číselných údajů a pozadí buňky je bílé, pak je koncovka vždy nepřízvučná a přízvuk slova je pro příslušný pád a příslušné vzory vždy na kmeni.
  • Pokud je v buňce tabulky pod koncovkou uvedeno číslo a pozadí buňky je světle šedé, pak číslice udávají, ve kterých přízvukových třídách je pro příslušný pád a příslušné vzory koncovka přízučná. (Tedy například, je-li pod koncovkou -iẽs v genitivu singuláru III. deklinace uvedeno číslo 34, znamená to, že ve 3. a 4. přízvukové třídě je koncovka přízvučná a nese stoupavý přízvuk, zatímco v 1. a 2. přízvukové třídě je koncovka nepřízvučná.)
deklinace I II III IV V
nom. sg. -(i)as -is -ỹs
34
-(i)à
234

34
-ė̃
34
-ìs
34
-(i)ùs
34
-uõ
34
gen. sg. -(i)o -(i)õs
34
-ė̃s
34
-iẽs
34
-(i)aũs
34
-eñs
34
dat. sg. -(i)ui -(i)ai -ei -(i)ai -(i)ui -(i)ui -eniui
acc. sg. -(i)ą -(i)ą -(i)ų -enį
ins. sg. -(i)ù
24
-(i)à
24

24
-imì
34
-(i)umì
34
-eniù
24
-enimì
34
loc. sg.
234
-yjè
34
-(i)ojè
34
-ėjè
34
-yjè
34
-(i)ujè
34
-enyjè
34
voc. sg. -e -i -ỹ
34
-(i)a -e -iẽ
34
-(i)aũ
34
-iẽ
34
nom. pl. -(i)aĩ
34
-(i)os -ės -ys -ūs -iai -enys
gen. pl. -(i)ų̃
34
-(i)ų̃
34
-(i)ų̃
34
-(i)ų̃
34
-enų̃
34
dat. pl. -(i)áms
34
-(i)óms
34
-ė́ms
34
-ìms
34
-ùms
34
-iáms
34
-enìms
34
acc. pl. -(i)ùs
24
-(i)às
24
-ès
24
-ìs
24
-(i)ùs
24
-enìs
24
ins. pl. -(i)aĩs
34
-(i)omìs
34
-ėmìs
34
-imìs
34
-umìs
34
-iaĩs
34
-enimìs
34
loc. pl. -(i)uosè
34
-(i)osè
34
-ėsè
34
-ysè
34
-(i)uosè
34
-enysè
34
voc. pl. -(i)aĩ
34
-(i)os -ės -ys -ūs -iai -enys

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Odkazy

[editovat]