Litevština/Mmh

Tato stránka je součástí úložiště:

Litevština

Příslušnost: Mmh

Na této stránce shromažďuji různé své postřehy, na které jsem narazil během svého studia litevštiny a které se nehodí na žádnou jinou stránku tohoto úložiště (nebo které se tam nehodí zatím, protože je ještě nemám dost uspořádané, případně ověřené z jiného zdroje než vlastního omezeného setkávání s litevštinou).

Délka slovesných předpon

Slovesné předpony, které mají svou dlouhou a krátkou variantu, jsou krátké, pokud uvozují slovesný tvar, a dlouhé, pokud uvozují podstatné jméno.

Zde by bylo vhodné ještě doplnit příklady.

Projevuje se to i na předponách pravopisně neměnných, tedy lišících se délkou hlásky a, kterážto se v písmu neoznačuje. Pokud je předpona nepřízvučná, tak rozdíl v běžné výslovnosti slyšet není, je-li však na předponě přízvuk, pak je u slovesných tvarů krátký (àt-, pà-, prà-) a u podstatných jmen stoupavý (ãt-, pã-, prã-).

Zde by bylo vhodné ještě doplnit příklady.

Příčestí (včetně zpodstatnělých) se ovšem v tomto dělení počítají mezi slovesné tvary, proto pàprastas, pàtikimas.

Podobně to máme i v češtině, ale mezi podstatnými jmény je mnoho výjimek, které mají předponu krátkou: napadnout × nápad, zapadnout × západ a západka, vyhlédnout × výhled, ale vyhlídka.

Přízvučnost různých slovotvorných prvků

Následují moje pozorování, nepotvrzená oficiálním mluvnickým pravidlem:

-atvė

je vždy přízvukováno -ãtvė a patří do 2. přízvukové třídy (amžinãtvė, pilnãtvė, jaunãtvė, senãtvė; platí to i pro gãtvė, byť to není přípona -atvė)

-yba

je vždy přízvukováno -ýba a patří do 1. přízvukové třídy (daugýba, sodýba, tarýba, tarnýba)

-ybė

je vždy přízvukováno -ýbė a patří do 1. přízvukové třídy

-ykla

je vždy přízvukováno -yklà (např. mokyklà, valgyklà, plovyklà, kirpyklà, slėpyklà) a patří do 2. přízvukové třídy (přízvuk se přesunuje na -ỹkl-)

-imas

je-li přízvukováno, pak vždy -ìmas a patří do 2. přízvukové třídy (např. buvìmas, kūrìmas); pokud je nepřízvučné, pak patří do 1. přízvukové třídy (např. regė́jimas, gyvẽnimas)

-ymas

není nikdy přízvukováno, patří do 1. přízvukové třídy (např. mãtymas)

-imasis

může být přízvukováno -ìmasis nebo být nepřízvučné, ale patří vždy do 1. přízvukové třídy

-ynas

je vždy přízvukováno -ýnas a patří do 1. přízvukové třídy (liepýnas, meldýnas, medýnas, molýnas)

-ynė

je vždy přízvukováno -ỹnė a patří do 2. přízvukové třídy (slėpỹnė, mėlỹnė, molỹnė)

-ystė

je vždy přízvukováno -ỹstė a patří do 2. přízvukové třídy (narỹstė, karalỹstė, vaikỹstė, viešpatỹstė, melagỹstė)

-ra

je vždy přízvukováno (-rà) a patří do 4. přízvukové třídy (aušrà, kaitrà, sausrà)

-tuvė

je téměř vždy přízvukováno -tùvė a patří do 2. přízvukové třídy (keptùvė, parduotùvė, spaustùvė, virtùvė), zřídka má přízvuk na kmeni a patří do 1. přízvukové třídy nebo úplně na koncovce a patří do 3. přízvukové třídy s přesunem přízvuku jako klesavého na třetí slabiku od konce (keltuvė̃ → kéltuvę); některá slova mají dublety (kráutuvė, krautùvė)

-umas

je vždy přízvukováno -ùmas a patří do 2. přízvukové třídy (např. žmogiškùmas)

Již potvrzeno

Podle gramatických přehledů na Šaltiniai.info již potvrzeno:

-esys

přízvukuje se -esỹs a patří do 3. přízvukové třídy, přičemž přízvuk se stěhuje na třetí slabiku od konce jako stoupavý, tj. přízvukový typ 3^b (ėdesỹs → ė̃desio, gaudesỹs → gaũdesio, ilgesỹs → il̃gesio)

-yklė

je-li přízvukováno -ỹklė, pak patří do 2. přízvukové třídy (gaudỹklė, naršỹklė, svaidỹklė, svarstỹklės, taisỹklė)

-iklis

je-li přízvukováno -ìklis, pak patří do 2. přízvukové třídy (daugìklis, degìklis, gaudìklis, jungìklis, saugìklis, vardìklis)

-inis/-inė

většinou je přízvukováno -ìnis/-ìnė a patří do 2. přízvukové třídy (galìnis, galutìnis, gamtìnis, girìnis, medìnis, paskutìnis, pašalìnis, vidurìnis); není-li přízvukováno, pak patří do 1. přízvukové třídy (drùskinis, dùjinis, mokýklinis, tarýbinis, vienãtinis, viẽtinis)

-inys/-inė

přízvukuje se -inỹs/-inė̃ a patří do 3. přízvukové třídy, přičemž přízvuk se přesouvá na první slabiku a může být stoupavý i klesavý (brėžinỹs → brė́žinį, leidinỹs → léidinį, traukinỹs → tráukinį, mokinỹs/mokinė̃ → mókinį/mókinę, pirkinỹs → pir̃kinio, kalinỹs/kalinė̃ → kãlinį/kãlinę, pasiuntinỹs/pasiuntinė̃ → pãsiuntinį/pãsiuntinę)

-tuvas

většinou je přízvukováno -tùvas a patří do 2. přízvukové třídy (degtùvas, keptùvas, laikytùvas, lėktùvas, spaustùvas, šaldytùvas); není-li přízvukováno, pak patří do 1. přízvukové třídy (dùrtuvas, kéltuvas, pjáutuvas)

Přízvukování hůře dohledatelných slov

• ãmen
• Golgótą

Střída

Flexe

• I ↔ E (pirkti ↔ perka)
• I ↔ IE (likti ↔ lieka)
• Y ↔ I (lyja ↔ lijo)
• U ↔ UO (pulti ↔ puola)

Slovotvorba

• E ↔ I (žengti ↔ žingsnis)
• E ↔ Ė (geras ↔ gėris)
• IE ↔ EI (dievas ↔ deivė)
• IE ↔ AI (giedoti ↔ gaida)
• I ↔ IE (likti ↔ liekana)
• E ↔ O (derėti ↔ dora)
• Ė ↔ O (glėbti ↔ globti)
• I ↔ Y (skilti ↔ skylė)
• IE ↔ Y (lietus ↔ lyti, kliedėti ↔ klysti)
• AU ↔ Ū (laužti ↔ lūžti, šaukti ↔ šūkis)
• U ↔ Ū (sukti ↔ sūkis, mušti ↔ mūšis)
• Ė ↔ A (mėgti ↔ magėti)
• E ↔ A ↔ Ė (nešti ↔ našta ↔ nėščia)
• EI ↔ Y ↔ IE (meilė ↔ mylėti ↔ mielas)
• A ↔ O (gražus ↔ grožis)
• UO ↔ U (guolis ↔ gulti)
• AU ↔ U ↔ UO (dauba ↔ dubuo ↔ duobė)
• AI ↔ I (maistas ↔ misti)
• AI ↔ I ↔ Y ↔ IE (žaibas ↔ žibėti ↔ žybsnis ↔ žiebti)
• A ↔ I ↔ Y ↔ E (marus ↔ mirti ↔ myris ↔ merdėti)
• A ↔ AI ↔ Y ↔ IE ↔ O (graboti ↔ graibyti ↔ grybšnis ↔ griebti ↔ grobti)

Slovesná paradigmata

a/o

• -ti, -a, -o
  • sė́sti, sė́da, sė́do (dt → st)
  • lìpti, lìpa, lìpo
  • odvozená -inti, -ina, -ino

• -ti, -ja, -jo
  • sė́ti, sė́ja, sė́jo
  • lóti, lója, lójo
  • lýti, lỹja, lìjo (krácení)
  • odvozená -ėti, -ėja, -ėjo
  • odvozená -oti, -oja, -ojo

• -ti, *-a, -o
  • tàpti, tam̃pa, tãpo (dloužení)
  • lìpti, lìmpa, lìpo
  • lìkti, liẽka, lìko
  • sir̃gti, ser̃ga, sir̃go
  • riñkti, reñka, riñko
  • lį̃sti, leñda, liñdo (indt → įst)
  • jùsti, juñta, jùto
  • pràsti, prañta, prãto (dloužení)
  • ràsti, rañda, rãdo (dloužení)

• -ti, -sta, -o
  • vỹkti, vỹksta, vỹko
  • lýsti, lýsta, lýso (sst → st)
  • ir̃zti, ir̃zta, ir̃zo (zst → zt)
  • mir̃šti, mir̃šta, mir̃šo (šst → št)
  • grį̃žti, grį̃žta, grį̃žo (žst → žt)
  • gel̃sti, gel̃sta, gel̃to (tst → st)
  • klýsti, klýsta, klýdo (dst → st)

• -ti, *-sta, -o
  • màžti, mą̃žta, mãžo (anžst → ąžt, dloužení)

• -ti, -va, -vo
  • griū́ti, griū̃va, griùvo (krácení)

• -ti, -na, *-vo
  • gáuti, gáuna, gãvo

• -ti, -ja, *-vo
  • odvozená -uoti, -uoja, -avo
  • odvozená -auti, -auja, -avo

• -ėti, -a, -ėjo
  • gebė́ti, gẽba, gebė́jo
  • marmė́ti, márma, marmė́jo

• -yti, -ija, -ijo
  • dalýti, dalìja, dalìjo
  • gė́dyti, gė́dija, gė́dijo

a/ė

• -ti, -a, -ė
  • mèsti, mẽta, mẽtė (2× dloužení)
  • làkti, lãka, lãkė (2× dloužení)
  • lèsti, lẽsa, lẽsė (2× dloužení)
  • mìnti, mìna, mýnė (dloužení)

• -ti, *-a, -ė
  • miñti, mẽna, mìnė

• -ti, -a, *-ė
  • im̃ti, ìma, ė̃mė

• -ti, -ia, -ė
  • síekti, síekia, síekė
  • šaũkti, šaũkia, šaũkė
  • tar̃ti, tãria, tãrė (2× dloužení)
  • rem̃ti, rẽmia, rė̃mė (dloužení, e → ė)
  • vélti, vẽlia, vė́lė (dloužení, e → ė)
  • vémti, vẽmia, vė́mė (dloužení, e → ė)

• -ti, -šta, -ė
  • mir̃ti, mìršta, mìrė

• -ti, -na, *-vė
  • káuti, káuna, kóvė
  • máuti, máuna, móvė

i/o

• -ėti, -i, ėjo
  • gedė́ti, gẽdi, gedė́jo
  • žiūrė́ti, žiū̃ri, žiūrė́jo
  • laimė́ti, laĩmi, laimė́jo
  • gulė́ti, gùli, gulė́jo
  • sėdė́ti, sė́di, sėdė́jo
  • mérdėti, mérdi, mérdėjo

o/o

• -oti, -o, -ojo
  • rėpsóti, rė̃pso, repsójo
  • ieškóti, íeško, ieškójo

o/ė

• -yti, -o, -ė
  • darýti, dãro, dãrė
  • laikýti, laĩko, laĩkė
  • válgyti, válgo, válgė

Dozařadit

• prohazovačky
  • rė̃kšti, rẽškia, rė̃škė
  • réikšti, réiškia, réiškė
  • mègzti, mẽzga, mẽzgė
  • rìgzti, rỹzga, rìzgo

• zvláštní pozornost
  • ìrti, ìria, ýrė
  • ìrti, ỹra, ìro

Významonosnost jednotlivých hlásek

• K: daryti - darkyti (všechny tvary i přízvuk shodné)
• B: irti - birti (všechny tvary i přízvuk shodné)
• Ž: irti - žirti (všechny tvary i přízvuk shodné)

Slova, která se mi pletou

• ìrti (iriù, irì, ìria; yriau, yrei, ýrė) veslovat × ìrti (yru, yri, ỹra; iraũ, iraĩ, ìro) rozpadat se

Jiné poznamenané drobnosti

• pérduokite labų̃ dienų̃
• gabaliùkas
• dáiktas, pimpalas; pimpukas / putytė stylově přibližně jako pindík / pipinka
• visì lìgi víeno