Krizové řízení pandemie/3.Kapitola - Alokování zdrojů

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
Příslušnost: všeobecná

Stránka je součástí výzkumu "Krizového řízení pandemie"

Úvod[editovat]

Dle WIKIPEDIE (w:Alokace) je "Alokace (z lat. locus, místo) znamená přidělení omezených zdrojů nějakému projektu, procesu, instituci a podobně. Důležitým prostředkem alokace zdrojů v hospodářství je trh, kde se podle L. von Misese realizuje „vláda spotřebitelů“: o alokaci zdrojů do produkce rozhoduje poptávka." Ve zdravotnictví zatím tento pojem příliš nepoužívá (tato skutečnost se však neustále mění), zatímco v ekonomice se užívá velmi často.

Alokační rozhodování je algoritmem, procesem či metodikou jak rozhodovat o rozdělení omezených zdrojů. Existence tohoto pojmu je vynucen skutečností, že zdroje jsou omezené a někdy dokonce nedostatkové. Metodice rozdělování zdrojů se zabývali lidé již od starověku. Například v Sumeru, kde fungovala distribuční chrámová ekonomika (Historie peněz a bankovnictví, Historie peněz a bankovnictví/Ekonomika v Mezopotámii#Chrámy jako ekonomické centrum). Ale také například v socialistickém systému atd. V případě řízení pandemické krize, hraje alokační rozhodování důležitou roli.

Omezené zdroje jsou takové zdroje, které se svým použitím ztratí (jsou spotřebovány).

Nedostatkové zdroje jsou omezené zdroje, jejichž potřeba a tudíž i poptávka převyšuje nabídku nebo se jejich nabídka blíží nule.

Alokace zdrojů ve zdravotnictví[editovat]

Nedostatkové zdroje[editovat]

Veškeré zdroje ve zdravotnictví si vyžadují náklady. V dnešní době totiž není nic zadarmo a i kdyby bylo darem tak jejich výroba a zpracování bude vyžadovat nějaké náklady. V případě pandemie bude určitě zdravotnický materiál nedostatkovým zbožím, protože pandemie je náhlou a hromadnou událostí vyžadující v jeden okamžik velké množství zdravotních zdrojů včetně těch lidských (doktoři, sestry, saniťáci).

Nedá se tedy říci, že v bohatých zemích neexistuje nouze ani potřeba alokačních rozhodnutí. Což dokazuje například situace při covid19 2020, kdy se po celém světě staly nedostatkovým zbožím ochranné pomůcky, ventilátory a mnohé další zdroje a nejen zdroje zdravotnického charakteru. V chudé rozvojové zemi bývá v době epidemie nouze také o antibiotika. Zkušenost dokazuje, že potřebných je vždy více než samotné pomoci.

Negativním důsledkem nedostatku zdravotnických zdrojů je ohrožení zdraví a životů postižených lidí.

Z této nedostatkovosti vyvstávají otázky: Komu zdroje poskytnout a komu ne? Komu pomoci a komu ne? Podle jakého klíče se rozhodnout? Tím se alokování zdrojů dostává i do roviny etické.

Etika při alokování zdrojů[editovat]

Etika při alokačním rozhodování ve zdravotnictví je spojová především v hledání vyššího dobra oproti nižšímu dobru. Klasická filozofie v tomto duchu hovoří o takzvané distribuční spravedlnosti.

Přičemž R. Nozick tvrdí (ohledně distributivní spravedlnosti), že: ”minimální stát je nejrozsáhlejší stát, jenž může být ospravedlněn. Jakýkoli rozsáhlejší stát porušuje lidská práva.” A vnáší současně námitku, že: "stát je nutný pro zajištění distributivní spravedlnosti". Mezi oběma výroky je cítit jakýsi spor. Tedy že stát může porušovat lidská práva a současně je jediný který zajištuje jakousi distributivní spravedlnost. Čímž dokazuje, že skutečná spravedlnost je nemožná protože tím připravuje stát o jeho funkci. Jde o majetek, jeho nabývání a pozbývání. Aby vlastnění nějakého majetku mohlo být spravedlivé, musí být spravedlivou cestou získáno. Proto R. Nozick zavádí definici pro spravedlivé nabytí majetku takto:

  1. Osoba, jež nabyde majetek v souladu s principem spravedlnosti pro nabytí majetku má právo tento majetek vlastnit.
  2. Osoba, jež nabyde majetek jiného oprávněného držitele v souladu s principem spravedlnosti při převodu má právo na toto vlastnictví.
  3. Nikdo nemá právo na vlastnictví jinak než na základě (opakovaných) postupů 1. a 2.

Distributivní spravedlnost tedy není absolutní spravedlností, je pouze spravedlností z určitého úhlu pohledu, jenž se týká pouze vyššího dobra a upřednostňuje jej před nižším dobrem. Protože kdyby byl svět zcela spravedlivý tato definice tří bodů, by pokryla veškeré problémy vlastnění majetku. Jenomže svět (či liská společnost) spravedlivý není a tak se do těchto tří bodů definice občas vkrade chyba v podobě krádeže, podvodu či jiného, nespravedlivého přivlastnění si něčích statků.

V případě zdravotnictví také není distributivní spravedlnost spravedlností absolutní. Protože, každý život má svou váhu svou hodnotu a odmítnout někomu pomoci je v takovém případě prostě nespravedlivé. Jenomže v případě krize, není možné pomoci všem a zdroje jsou omezené. I v případě válečných konfliktů, vojenští doktoři rozdělují pacienty na lehké, vážné a na ty kteří se již nedají zachránit. Distributivní spravedlnost má svá omezení a nelze je vnímat jako skutečnou spravedlnost ale jako ospravedlnitelnou vyšší spravedlnost v případě krize, kdy je nutné se ke zdrojům chovat efektivně.

Podobně jako tomu bylo při covid19 2020 v ČR, kdy vláda rozhodla o zákazu prodeji roušek a všechny roušky skupovala vláda, aby je přerozdělila lidem v první linii. Tedy především zdravotníkům. Neexistovalo dostatek ochranných pomůcek pro všechny lidi v republice. Množili se případy se skupováním ochranných pomůcek ve velkém. Objevovali se spekulanti, kteří takto nakupované roušky a respirátory prodávali za vysokou cenu. Lidé Čínského původu také, vykupovali ochranné pomůcky ve velkém, aby tak na počátku krize v Číně pomohli své zemi. Ve všech státech světa se staly ochranné pomůcky nedostatkovým zbožím. Česká vláda musela volit mezi dvěma zly a zvolila si to menší zlo pro vyšší dobro. Nešlo o skutečnou spravedlnost ale o nutnou distributivní spravedlnost.

V těžce zasažené Itálii při covid19 2020, jenž měla velmi mnoho nemocných i mrtvých došlo také, na etické dilema distribuční spravedlnosti. Dlé článku z 13.3.2020: "Zdravotníci zde stojí před drastickou volbou, když v některých případech přiznávají, že perspektivní je léčit mladé, protože pro seniory s těžkým průběhem nemoci už nic udělat nemůžou. Naopak Švýcarsko se rozhodlo, že u dětí je nákaza bezpříznaková, takže dál chodí do škol, protože podstatné je ochránit staré a nemocné a izolovat je."[1]

V ČR se distributivní spravedlnost projevovala nespravedlivě při ochraně důchodců a v článku z 27.3.2020 je uvedeno, že: "Ačkoliv se vláda, premiér Andrej Babiš, ministr zdravotnictví i hygienici stále ohánějí slovy o tom, že důchodci jsou nejohroženější skupinou a jejich ochrana je prioritou, plošně testovat je stát nebude. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a jeho náměstka Romana Prymuly na to nejsou kapacity a nebylo by to prý efektivní."[2]

Ochranné pomůcky[editovat]

Ochranné pomůcky poskytují ochranu před biologickými riziky, proto jsou v případě vzniku pandemie velice důležité a zásadní. Obzvlášť pokud pandemie vznikla novým zatím neznámým nebo příliš neznámým virem či patogenem. Neboť v takovém případě nebudou pravděpodobně známy účinné léky a budou se teprve vyvíjet. V takovém případě jsou ochranné pomůcky jedinou skutečnou obranou linií.

Osobní ochranné pomůcky: [3]

"Osobní ochranné pomůcky (OOP) před biologickými riziky musí zabezpečovat ochranu

  • Dýchacích cest 
  • Očí 
  • Hlavy 
  • Horních končetin 
  • Dolních končetin 
  • Celého těla

"

Ochranu dýchacích cest zajišťuje: [3] "

  • Obličejovou maskou nebo kuklou s filtroventilační jednotkou s filtry třídy P3 a nebo kombinovanými filtry
  • Elastická polomaska třidy FFP3 s výměnnými filtry třídy P3
  • Jednorázová filtrační polomaska třídy FFP3 přednostně s elastickou těsnící linií

"

Ochranu očí a spojivek zajišťuje: [3] "

  • Obličejová maska nebo kukla s filtroventilační jednotkou s filtry třídy P3 a nebo kombinovanými filtry
  • Uzavřené ochranné brýle

"

Ochranu hlavy zajišťuje: [3] "

  • Kukla s filtroventilační jednotkou
  • Kapuce ochranného oděvu

"

Ochranu rukou zajišťuje: [3] "

  • Minimálně dvě, nejlépe však tři vrstvy rukavic
  • Vrchní vrstvu musí tvořit chemicky odolné ochranné rukavice

"

Ochranu dolních končetin zajišťuje: [3] "

  • Vysoká obuv, nejlépe pryžové holínky
  • Ochranné vysoké návleky, které umožňují mokrou dekontaminaci stanoveným dekontaminačním činidlem

"

Ochranu těla zajišťuje: [3] "Celotělový ochranný oblek s kapucí chránící před vniknutím kontaminantu a dekontaminačních tekutin. Pod celotělový oblek se obléká pracovní oblek s dlouhými rukávy."

V dokumentu "Bezpečné užívání osobních ochranných prostředků při léčbě vysoce nakažlivých nemocí" od ECDC obsahuje mnoho důležitých informací ohledně OOP (osobní ochranné prostředky). Dokument byl uveden 29. 10. 2014, jakožto první verze příručky s názvem "Zásadní aspekty bezpečného používání osobních ochranných prostředků".[4] Přičemž cílem dokumentu "je zvýšit ochranu pracovníků pracujících v oblastech výskytu vysoce nakažlivých nemocí (VNN)".[4]

Dokument se dále zaměřuje "na rozšířenou sadu komponent OOP, kam patří ochranné brýle, respirátory, rukavice, kombinéza a obuv."[4] Dále uvádí, že "při správném používání mohou tyto komponenty OOP zajistit účinnou ochranu i před přenosem nákazy vzduchem."[4] Což lze považovat za podstatnou informaci, která hrála důležitou roli i při covid19 2020.

Dokument se také zmiňuje o tom, že "Opatření z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nesmí zahrnovat žádné výdaje na straně zaměstnanců".[4] Za zajištění ochrany zaměstnanců totiž zodpovídá zaměstnavatel a za zajištění ochrany zdravotníků jsou zodpovědný vedení nemocnice. V případě pandemie či epidemie mají zodpovědnost i příslušné ministerstvo zdravotnictví a případně vláda (jejich nařízení mohou ovlivnit zajištění nebo nezajištění OOP). Nepovažuje se za vhodné, aby zaměstnanci nebo ostatní lidé si OOP zajištovali samy jako jednotlivci. Protože pak nelze zajistit kvalitu takovýchto OOP. Po zkušenostech s covid19 2020 se ukázalo, že pokud nelze jinak, jsou lidé schopni si improvizací poradit a vyrobit si například roušky. Jakákoliv ochrana je lepší než nic. Avšak roušky neposkytují komplexní ochranu. Výzkumy ohledně účinnosti roušek během covid19 2020 pokračují. Nejednotný názor na roušky mají jak WHO tak jednotliví experti.

Jak uvádí dokument, tak "rozhodnutí nemocnic o nákupu se řídí především rozpočtem. Není překvapivé, že to se týká především opatření, která jsou obecně považována za připravenost na mimořádné situace sice vysokého dopadu, ale nízké pravděpodobnosti."[4] Právě nízká pravděpodobnost, tedy skutečnost, že pandemie nebo nebezpečné epidemie se neobjevují tak často, je ve výsledku připravenosti problém. Každý materiál má svou životnost a není možné se předzásobit v dostatečném množství. Ale je nutné určitou nouzovou hladinu zásob připravenosti udržovat funkční. Je proto nutné vynakládat finanční zdroje na obnovu těchto zásob, tedy nahrazovat již nefunkční a snažit se spotřebovat to, čemuž životnost končí. Tyto skutečnosti znamenají, že se nelze předzásobit v dostatečně velkém množství. A proto v případě pandemické krize, budou zaručeně vždy chybět.

Jak uvádí dokument od ECDC tak, "... rozumný nákup je zásadní v případě bezpečnosti ZP v rizikových biologických prostředcích. To vyžaduje, aby osoby mající na starosti plánování znaly technické požadavky a věděly, jaké komponenty OOP v konkrétním nemocničním prostředí nejlépe fungují."[4]

Skladování ochranných pomůcek[editovat]

Jak uvádí dokument od ECD, tak "po nákupu je třeba OOP řádně uskladnit (správné enviromentální podmínky, životnost uvádí výrobce). Vybavení poškozené nesprávným skladováním může způsobit zvýšení expozice riziku."[4] Tedy lidštěji řečeno, že každý OOP materiál je nutné správně skladovat, protože jeho znehodnocení vede ke ztrátě schopnosti chránit. Což je u osobních ochranných pomůcek vážný nedostatek.

Alokace zdrojů v ekonomice[editovat]

Závěr[editovat]

Reference[editovat]

  1. Info.cz (Starce neléčíme, zní z Itálie. Tvrdá selekce může být realitou i u nás, https://www.info.cz/cesko/starce-nelecime-zni-z-italie-tvrda-selekce-muze-byt-realitou-i-u-nas-44561.html)
  2. Novinky.cz (Vláda nemá kapacity na plošné testování seniorů v ústavech, https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/brifink-ministra-vojtecha-k-opatrenim-pro-seniory-cekame-na-zahajeni-40318318)
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 TOMÁŠ, Michal. Stávající možnosti řešení mimořádných epidemiologických situací [online]. Praha, 2017 [cit. 2020-05-22]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/ptdm11/>. Diplomová práce. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství. zdroj: https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/80852/FBMI-DP-2017-Tomas-Michal-2016_2017_LS_t_dp_383722_9035_tomasmi5_1502904067.pdf?sequence=-1&isAllowed=y
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 ECDC,Bezpečné užívání osobních ochranných prostředků při léčbě vysoce nakažlivých nemocí, 2014 (http://www.szu.cz/uploads/documents/CeM/ECDC/ECDC_safe_use_of_ppe_final_en_cs_final_1.pdf)