Krizové řízení pandemie/13.Kapitola - Výkyvy a Druhá vlna

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
Příslušnost: všeobecná

Stránka je součástí výzkumu "Krizového řízení pandemie"

Úvod[editovat]

Pandemie a každá její vlna vzniká jako jedno nebo více lokálních ohnisek, které se ve svém výsledku vymknou kontrole. V takovém okamžiku lokální ohniska přerostou v epidemie a nakonec pandemie. V naší historii se pandemie vracely ve vlnách. První vlna byla obvykle menší a často podceňovaná. Druhá vlna byla nejničivější a současně se stala vrcholem pandemie. Třetí vlna pak znamená výrazné lokální výkyvy. Může přijít i čtvrtá vlna, znamenající jakýsi tlumivý dozvuk pandemie. Jak ale pandemie bude probíhat není předem obvykle známo, obzvlášť u nových a neznámých infekčních onemocnění. Principy a mechanika jak takové vlny fungují a proč vznikají nebo nevznikají, nejsou dosud dostatečně známy a vysvětleny.

Jednou z metod jak tuto mechaniku vln pandemie zkoumat, je z úhlu matematického modelování. Přičemž je s pandemickou vlnou zacházeno jako s vlněním či vlnou tsunami. Druhou metodou je výzkum srovnávání historických a současných pandemií. Přičemž tento druhý způsob poskytuje základní informace o charakteristikách chování takových epidemií. Stává se tak základní studií jenž poskytuje vstupní a úvodní data pro další výzkum jako například ten z úhlu pohledu matematického modelování.

Základní charakteristika[editovat]

Výkyvy se objevují jako lokální rozdíly výskytu onemocnění či rozdílů úmrtnosti. Zvýšený výkyv pak představuje ohnisko jenž je třeba hasit, aby nepřerostlo v další vlnu. Co se týče výskytu vln jsou infekční nemoci řaditelné do dvou typů:

  1. opakovaně epidemická a opakovaně pandemická - mizí a objevuje se ve vlnách (chřipka)
  2. endemická - stále přítomná a především lokální (například malárie), často se vyskytuje u infekčních onemocnění jenž se přenáší primárně ze zvířete na zvíře a sekundárně ze zvířat na lidi. Přičemž obvykle zůstává stále přítomná v rezervoárech zvířat. S růstem adaptace na člověka se poté často stává opakovaně epidemickou.

Endemický stav se obvykle projevuje jakými si stabilními cykly jenž často plynule přechází jedna v druhou, proto je ve zvířecím rezervoáru neustále přítomna a v jistém smyslu čeká na příležitost rozšířit se k člověku. V tropech se jedná například o malárii přenášenou komáry a v českých podmínkách například lymská borelióza přenášena klíšťaty.

Pro modelování endemických infekčních nemocí je proto důležité, z příčin dlouhé časové škály zvažovali také možné demografické procesy jako natalitu a mortalitu z jiných příčin, než je studovaná nemoc. To ovšem také znamená, že počet náchylných a infekčních jedinců či prevalence nemoci obvykle směřují k nějakému nenulovému stabilnímu stacionárnímu stavu, případně stabilnímu limitnímu cyklu. Takovéto cykly nebo stabilní nenulové stavy lze pozorovat na modelech složený z náchylných jedinců S, infekčních jedinců I a volně žijících infekčních stadii bakterií a virů.

Mnoho bakterií a virů způsobující endemické infekce nemá volně žijící stadia a přenáší se jinými cestami a řada hostitelských populací neroste exponenciálně. To má zásadní vliv na počet rovnic a tvary jednotlivých jejich členů. Zvládnutí endemických nemocí tak vychází především z kontroly škůdců. Pokud se vyvinou směrem k člověku a rozšíří se u něj, jako například nemoc ZIKA, přechází tak často do opakovaně epidemického stavu.

Protože se mnoho infekčních nemocí původně šířilo mezi zvířata a až později došlo k přenosu na člověka. Lze s trochou nadsázky říci, že endemický stav je jakýmsi základním startovacím stavem infekčních onemocnění a jejich přechod do opakovaně epidemického stavu je proces evoluce a adaptace bakterie a virů.

Typy výskytu infekčních onemocnění:

  • sporadický - ojedinělý výskyt bez společných charakteristik
  • endemický - lokální, přičemž lokalita tvoří příhodné podmínky ke stabilnímu stálému výskytu
  • epidemický - hromadný výskyt onemocnění
  • pandemický - celosvětový výskyt

Strategie řešení[editovat]

typy strategií:

  1. lokální (LOK) - zaměřená na lokální ohniska
  2. celoplošné (CELP) - zaměřená na celý stát
  3. celoevropské (CELE) - zaměření na celou Evropu
  4. globální (GLOB) - zaměření na celý svět
  5. kombinované cíle - kombinují se předchozí možnosti


Obecné požadavky na strategii:

  1. rychlost a důslednost - jde o čas, je třeba zasáhnout rychle avšak s dostatečnou razancí a tudíž i důsledně a vyžadovat důsledné plnění
  2. zaměřenost - zaměření na lokální cíle, celoplošné či jiné cíle
  3. komunikace - informační kampaň, spolupráce, zpětná vazba, formulace potřeb a problémů, řízení k minimalizaci chaosu, improvizace pokud je nutná, poskytovat vědecky využitelné informace
  4. hlídání zdrojů - posilování infrastruktury, zásobování a alokování zdrojů
  5. restrukturalizace struktur - strukturální změny, rozšiřování a posilování kapacit lidských zdrojů (například posílení počtu hygieniků, zdravotníků, sanitářů, testovacích laboratoří atd.)
  6. legislativní připravenost - legislativní změny za účelem efektivnější řízení pandemie nebo řešení jejich následků, ekonomická podpora a legislativní zjednodušení
  7. reaktivace struktur - nerozpouštět důležité struktury ale pokud není pro ně současné využití tak dočasně struktury uspat, aby je bylo možné reaktivovat a znovu efektivně nasadit


bližší specifikace cílů:

  1. ochrana (DEF)
    1. ochrana nezranitelnějších skupin obyvatelstva
    2. ochrana zaměstnanců první linie a strategických struktur
    3. ochrana hromadné dopravy
    4. ochrana pracujících
    5. ochrana ostatních
  2. zajištění fungování (FUN)
    1. záchranné služby, JIP a infekční oddělení
    2. zajištění fungování strategické infrastruktury
    3. zajištění komunikace i informovanosti veřejnosti
    4. zajištění zásobování strategických surovin, materiálu, potravin a léků
  3. poznat nemoc (OBJ)
    1. podporovat výzkum
    2. hromadit informace o nemoci, pandemii i jejich dopadech pro další využití
    3. hromadit a vyvíjet metodiku reakce
  4. monitorovat (MON)
    1. stanovení ukazatelů a jejich monitorování
    2. monitorovat nedostatky
    3. monitorovat dopady
  5. reagovat (REAG)
    1. rychle
    2. pružně
    3. důsledně
    4. zaměřeně


Strategické struktury:

  1. Základní struktury
    1. IZS — Integrovaný záchranný systém
    2. HZS_ČR — Hasičský záchranný sbor ČR
    3. PČR — Policie ČR
    4. ZZS — Zdravotnická záchranná služba
    5. ÚKŠ — Ústřední krizový štáb
    6. ORP — Obec s rozšířenou působností
    7. ÚEK — Ústřední epidemiologická komise
    8. KEK — Krajská epidemiologická komise
    9. KHS — Krajská hygienická stanice
    10. KŘP — Krajské ředitelství policie
  2. úřady
    1. KRÚ — Krajský úřad
    2. KÚ — Katastrální úřad
    3. ČBÚ — Český báňský úřad
    4. ČSÚ — Český statistický úřad
    5. ČTÚ — Český telekomunikační úřad
    6. ČÚGK — Český úřad geodetický a kartografický
    7. NBÚ — Národní bezpečnostní úřad
    8. ÚOHS — Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
    9. ÚMOB — Úřad městského obvodu
    10. ÚP — Úřad práce
    11. ERÚ — Energetický úřad
    12. MĚSTÚ — Městský úřad
    13. SÚJB — Státní úřad pro jadernou bezpečnost
  3. Ministerstva
    1. MD — Ministerstvo dopravy
    2. MF — Ministerstvo financí
    3. MI — Ministerstvo informatiky
    4. MK — Ministerstvo práce sociálních věcí
    5. MMR — Ministerstvo pro místní rozvoj
    6. MO — Ministerstvo obrany
    7. MPO — Ministerstvo průmyslu a obchodu
    8. MPSV — Ministerstvo kultury
    9. MS — Ministerstvo spravedlnosti
    10. MŠT — Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
    11. MV — Ministerstvo vnitra
    12. MZ — Ministerstvo zdravotnictví
    13. MZE — Ministerstvo zemědělství
    14. MZV — Ministerstvo zahraničních věcí
    15. MŽP — Ministerstvo prostředí
    16. MPSV — Ministerstvo práce a sociálních věcí
  4. Ostatní struktury
    1. KS — Krajský soud
    2. SP — Státní podnik
    3. SEI — Státní energetická inspekce
    4. SFŽP_ČR — Státní fond životního prostředí české republiky

Kombinování lokální a celoplošné strategie[editovat]

Komplexní strategie krizového řízení pandemie, musí kvůli složitosti situace počítat s kombinováním základních typů strategií v jeden okamžik. Lze totiž očekávat potřebu jak lokálních tak celoplošných opatření, podle toho jak se bude situace vyvíjet. V případě lokálních ohnisek logicky vzniká potřeba lokálního zaměření, avšak některá opatření jako například nošení roušek v hromadné dopravě či u doktora nebo jiných vybraných prostředích může platit celoplošně.

Zjednodušený příklad kombinování strategií
Požadavek Kód Lokální strategie Kód Celoplošná strategie
rychlost a důslednost LOK1 Jednotlivé úrovně mají sprácovány své pokyny CELP1 rychlá a nouzová zasedání krizového štábu
zaměřenost LOK2 se zaměřením na lokální ohniska CELP2 celostátní zaměření
komunikace LOK3 kraje, města, jednotlivá zařízení, komunity CELP3 celostátní informace všem občanům
hlídání zdrojů LOK4 přesouvání zdrojů tam kde jsou užitečnější CELP4 budování infrastruktury
restrukturalizace struktur LOK5 polní nemocnice, stavba provizorní nemocnice, nové štáby a týmy CELP5 hlavní krizový štáb - doplnění a přeskupení syl
legislativní připravenost LOK6 rozšíření pravomocí krajům CELP6 rozšíření pravomocí státu a ministerstev
reaktivace struktur LOK7 lokální odběrová místa, povolání armády CELP7 aktivace připravovaných laboratoří


V souladu s kombinovanými cílí je třeba vytvořit systém včasného varování lokálních ohnisek a jejich řešení. V případě sílícího trendu a rozšíření do ostatních krajů kombinovaná strategie počítá s celoplošnými opatřeními. Strategie usiluje o přiměřenost opatření k situaci.

Systém včasného rozpoznání rizika:

  1. Identifikace lokálních ohnisek nákazy (cíle MON1-4)
  2. Sledování rizikových profesí, provozů či aktivit (cíle DEF2 a DEF4)
  3. Riziko šíření regionální úrovně nebo meziregionální úrovně (kombinování lokální a celoplošné strategie) LOP a CELP
  4. Sledování zranitelných skupin (cíle DEF1)
  5. Sledování potřeb a kapacit intenzivní péče (cíle FUN1-4)

Komplexní rizikové skóre:

  • Okamžité změny (změna z předchozího dne)
    • Nárůst o 50% a více oproti hodnotě předchozího dne nebo nárůst o více než 5 pozitivních případů / (1 bod)
    • Zranitelná populace (65+ let) tvoří více než 25% nových případů nebo nárůst o více než 5 případů / (1 bod)
    • Hospitalizace: nárůst o 50% a více oproti hodnotě předchozího dne nebo nárůst o více než 5 případů / (1 bod)
  • 7 denní trend
    • Průměrný denní nárůst o více než 5 pozitivních případů během 7 dnů nebo nárůst o 50% a více oproti průměru předchozích 7 dní a stálý vzrůstající trend / (2 body)
    • Statisticky významná eskalace trendu pomocí mezinárodně uznávaného algoritmu (EARS-C3 dle The Early Aberration Reporting Systém) / (2 body)
    • Dispergovaný výskyt v definované oblasti (okres, ORP, obec) / (1 bod)
    • Zasažená zranitelná populace nad 65+ let tvoří více než 25% nových případů za 7 denní časový úsek nebo průměrný nárůst více než 5 případů denně / (1 bod)
    • Hospitalizace: průměrný denní nárůst o více než 5 pozitivních případů během 7 dnů nebo nárůst o 50% a více oproti průměru předchozích 7 dní / (1 bod)

Regionální semafor:

  • Regiony rozděleny barvou podle skóre
  • 4 barvy
    • bílá (klidná situace) 0 bodů
    • zelená (stupeň s mírným rizikem) 1-3 body
    • oranžová (střední riziko) 4-6 bodů
    • červená (vysoké riziko) 7-10 bodů
  • rozsah skóre od 0 do 10
  • odpovědnost za vývoj: šéf zdravotních statistiků Ladislav Dušek
  • systém se bude v průběhu měnit

Kritika a připomínky k systému:

  • Senátor Zdeněk Nytra (ODS) - systém nezohledňuje skutečnost, že lidé migrují z regionu do regionu
  • Ladislav Dušek - připouští že systém zatím není dostatečně přehlední, v průběhu bude vyžadovat vyladit nastavení dle specifika situace

Globální strategie (GLOB)[editovat]

GLOB cíle dle doporučení WHO

  1. Mobilizovat všechna odvětví a komunity tak, aby všechna vládní odvětví a společnosti převzaly odpovědnost a podílely se na reakci a prevenci případů prostřednictvím hygieny rukou, respirační etikety a dodržování fyzické vzdálenosti na individuální úrovni.
  2. Kontrolovat sporadické případy a klastry a zabránit komunitnímu přenosu rychlým vyhledáním a izolací všech případů, poskytnutím patřičné péče těmto případům a sledováním všech kontaktů, jejich umístěním do karantény a jejich podporou.
  3. Potlačit komunitní přenos prostřednictvím kontextově vhodných opatření v oblasti prevence a kontroly infekcí, opatření pro dodržování fyzické vzdálenosti na úrovni populace a vhodných a přiměřených omezení nedůležitého vnitrostátního a mezinárodního cestování.
  4. Snížit úmrtnost poskytováním vhodné klinické péče osobám postiženým COVID-19, zajištěním kontinuity zásadních zdravotních a sociálních služeb a ochranou pracovníků v první linii a zranitelných populací.
  5. Vyvinout bezpečné a účinné vakcíny a léčiva, která by bylo možné podávat v rozsáhlém měřítku a která by byla dostupná na základě potřeby.

Matematické modely[editovat]

Po celém světě se vyvíjí mnoho matematických modelů, které se pokouší předpovídat budoucnost epidemie covid19 2020 nebo ji alespoň monitorovat. Stává se cenným zdrojem informací, avšak představuje jen zjednodušení problému. Protože každý model odpovídá realitě jen částečně a to v těch nejpodstatnějších věcech. Spíše než přesné kvantitativní předpovědi o rozsahu nebo trvání zátěže chorobou, je spíše ukazatelem trendu.

Většina těchto modelů je založena na modelu SIR. Oproti modelu SI je předpokládáno, že uzdravení jedinci již získají vůči dané nemoci imunitu (alespoň dočasnou). Studie promořenosti prozatím ukazují, že jen malá část obyvatelstva je skutečně získala imunitu. Velká část onemocnění covid19 je bezpříznaková nebo z lehkými příznaky. Ještě že tak, avšak právě proto na nemoc imunitní systém nereaguje. Ovšem z tohoto důvodu není ani metoda SIR zcela použitelná, nebo použitelná až díky adaptaci matematického aparátu této metody.

Model SIR[editovat]

  • S ... náchylní (susceptible)
  • L ... latentní
  • I ... nakažení


  • A ... asymptomatická fáze, snížená infekčnost
  • R ... uzdravení
  • N ... celková populace, počet střetnutí jedince s ostatními
  • β ... koeficient šíření nákazy
  • β·S ... počet nakažení od jednoho jedince za jednotku času
  • β·S·I ... počet nakažení od nemocných jedinců za jednotku času
  • β·S·I·Δt ... počet nakažený za čas Δt

kde:

přičemž výsledné N (celková populace):

Pokud modelujeme nemoc, po jejímž prodělání nezíská uzdravený jedinec imunitu, neobsahuje model třídu R (uzdravení), ale uzdravený jedinec se automaticky připojí ke třídě náchylných. Jedná se v takovém případě o model SI. Vzhledem charakteru nemoci covid19 je tak nutné počítat jak s modelem SRI tak SI.

Avšak i získání imunity není trvalé a po nějakém čase může uzdravený znovu onemocnět, což už modelujeme dle SRI. A to tak že z třídy R se jedinci časem přesunou opět do S. Díky statistice o počtu známých nemocných můžeme díky kouzelnému koeficientu dopočítat odhad skutečně nemocných.

Základní výpočet proto probíhá jako:

Kde počet náchylných onemocnět S se rovná koeficient šíření β krát počet nakažených I.

Protože všechny používané modely SI, SIR, SIRS či SEIR, nebo SILIAR jsou pouze zjednodušenou verzí skutečného průběhu epidemie. Je proto každá nemoc svým způsobem jedinečná a vyžaduje vlastní soustavy rovnic popisující její dynamiku s ohledem na její specifika, která se modelem snažíme vystihnout. Základní reprodukční konstanty se proto počítají z jiných vzorců.

Přičemž základní výpočet pro reprodukční číslo R:

nebo nebo dokonce jinak dle použitého typu modelu.

Přičemž v modelu nás ve výsledku zajímá celková velikost epidemie jenž má vliv na vyhodnocování nebezpečí nemoci a způsoby jejího zvládnutí. Cílem matematického modelování je alespoň přibližně na tuto otázku odpovědět. Což znamená, že epidemiologové pracují s určitou mírou nejistoty. Například u chřipky máme tu výhodu že můžeme sledovat její chování každoročně a shromažďovat během jejího výskytu tyto data.

Model SILAR[editovat]

Opatření[editovat]

V souvislosti s novou strategií je vhodné, aby vznikl i nový systém opatření.

Charakter opatření:

  • Dočasnost – Opatření platí po dobu trvání rizikové situace, což je realizováno buď konkrétní lhůtou jenž se musí případně prodloužit nebo dokud nepadne rozhodnutí o změně.
  • Regulovatelnost – Opatření regulují stav a touto řízenou regulací zmírňuje dopady a rizika, především jde o potlačování (mínus) nebo stimulování (plus) předmětu regulace.
  • Tvrdost a vymahatelnost – Opatření může být doporučené nebo nařízené nebo se může jednat o povolení či podpory, příspěvku nebo jiné pomoci. Může být vymáháno pokutou či odnětím svobody nebo jiným trestem nebo odměňováno podle toho o jaký typ opatření se jedná a jakého efektu regulace se tím sleduje.
  • Zaměřenost – Opatření se zaměřuje s ohledem na strategické cíle krizového plánu. Přičemž opatření je prostředkem jak dosáhnout cílů krizové strategie.
  • Intenzita – S růstem rizika, roste také intenzita a množství tvrdých opatření, ale také přechod zaměření z lokální strategie na plošnou strategii, ale také přechod ze státní strategie na evropskou či globální strategii.
  • Kvalita – různá opatření jsou různě účinná, k čemuž je třeba přihlédnout, taktéž zdravotní prostředky a testování ale i humanitární a hmotná pomoc má svou kvalitu

Doporučení a nařízení

  • Omezení pohybu - rozestupy, omezení pohybu po pracovišti, omezení počtu lidí na akcích, omezení pohybu cizinců a jejich vstupu do ČR atd.
  • Zřídit - zřídit ve firmě krizový štáb, přechod na strategickou výrobu, vypracovat pokyny atd.
  • Poskytnout - poskytnou náhradní distanční výuku, poskytnout desinfekci při vstupu atd.
  • Zrušit nebo zavřít - zrušení hromadných, návštěv v nemocnici atd., zavření prodejen či škol atd.
  • Používat - používat roušky, desinfekci atd.

Pomoc a podpora

  • Finanční pomoc
  • Humanitární a hmotná pomoc
  • Zdravotnická pomoc

Mimořádná opatření - se zaměřením na oblasti zájmu

  • Omezení hromadných akcí
    • zakazují divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, sportovní, kulturní, náboženské, spolkové, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, výstavy, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky, trhy a veletrhy, vzdělávací akce, oslavy, a to jak veřejné, tak soukromé, s účastí přesahující ve stejný čas 1 000 osob; tento zákaz se nevztahuje:
      • na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona,
      • na shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů,
      • na hromadné akce konané ve stavebně členěných areálech (sportovní stadion, veletržní areál apod.), v jejichž případě se zakazuje účast přesahující ve stejný čas 1 000 osob v každém z oddělených (lze i mobilní zábranou, např. přenosným plotem) sektorech areálu s tím, že je celý areál rozdělen do nejvýše pěti oddělených sektorů, z nichž každý má svůj vstup z venkovních prostor a účastníci nemohou jinak přecházet mezi sektory; odstup mezi osobami v sousedních sektorech musí být alespoň 4 metry; v případě prostor osazených pevnými řadami sedadel (např. hlediště sportovního stadionu apod.) se omezuje sezení tak, že účastníci hromadné akce sedí jen v každé druhé řadě a v takové řadě mohou sedět tak, že je od jiných osob bude oddělovat alespoň jedno volné sedadlo;
  • Opatření při vstupu do České republiky
    • všem osobám, které od ... vstoupily na území České republiky,
      • v případě jakýchkoliv příznaků počínajícího infekčního onemocnění (zejména zvýšená teplota, kašel, dušnost, zažívací obtíže, ztráta čichu, celková slabost, případně další příznaky) neprodleně oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, svému registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, nebo nemají-li registrujícího poskytovatele, pak jakémukoliv poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost,
      • strpět při přechodu státní hranice provedení kontroly příznaků infekčního onemocnění, a pokud budou zjištěny příznaky infekčního onemocnění, poskytnout potřebnou součinnost zdravotnickým pracovníkům při provedení odběru biologického vzorku za účelem zjištění přítomnosti onemocnění COVID-19;
    • všem osobám, které pobývaly déle než 12 hodin v posledních 14ti dnech na území států, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 dle bodu III.1, bezprostředně po vstupu na území České republiky oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, krajské hygienické stanici příslušné podle místa bydliště nebo ohlašovaného pobytu a bezodkladně se na vlastní náklady podrobit RT-PCR testu na přítomnost SARS CoV-2, a to pokud orgán ochrany veřejného zdraví v individuálních případech osob nerozhodl o jiných karanténních opatřeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. a o délce těchto opatření; to neplatí:
      • pro pracovníky mezinárodní dopravy, pokud je důvod vstupu doložen odpovídajícím dokumentem,
      • pro občany Evropské unie a cizince s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem v Evropské unii, kteří tranzitují do 12 hodin přes Českou republiku,
      • pro diplomaty a úředníky mezinárodních organizací registrované u Ministerstva zahraničních věcí, pokud jejich pobyt na území nepřekročí 14 dní;
    • krajským hygienickým stanicím, aby u osob, které oznámí vstup na území České republiky podle bodu I.2., a ani do 72 hodin od vstupu na území České republiky nepředložily místně příslušné krajské hygienické stanici výsledek RT-PCR testu na přítomnost SARS CoV-2 z území České republiky, rozhodly o nezbytných karanténních opatřeních, a pokud test prokázal přítomnost SARS CoV-2, rozhodly izolaci podle § 64 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 6 a 7 zákona č. 258/2000 Sb., ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
    • zákaz vstupu na území České republiky pro všechny občany třetích zemí, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu COVID-19 dle bodu III.1 a pro občany třetích zemí, kteří mají přechodný nebo trvalý pobyt v těchto zemích; to neplatí:
      • pro cizince s povolením k dlouhodobému nebo trvalému pobytu v zemích s nízkým rizikem nákazy onemocnění COVID-19 dle bodu III.1,
      • pro držitele platného dlouhodobého víza, průkazu o povolení k dlouhodobému, přechodnému nebo trvalému pobytu na území České republiky vydaných Českou republikou,
      • pro cizince, kterým bylo Českou republikou po 11. květnu 2020 vydáno krátkodobé vízum,
      • pro cizince s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem v Evropské unii, kteří tranzitují do 12 hodin přes Českou republiku,
      • pro rodinné příslušníky ve smyslu § 15a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, občanů České republiky nebo občanů Evropské unie s bydlištěm na území České republiky,
      • je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky, pokud je důvod vstupu doložen odpovídajícím dokumentem,
      • pro pracovníky mezinárodní dopravy, pokud je důvod vstupu doložen odpovídajícím dokumentem,
      • pro diplomaty a úředníky mezinárodních organizací registrované u Ministerstva zahraničních věcí,
      • v naléhavých mimořádných situacích (potřeba poskytnutí plánovaných zdravotních služeb, plnění povinnosti uložené soudem, cesta na základě předvolání státního orgánu, výkon soudního rozhodnutí, úřední jednání, nezbytná péče o blízké rodinné příslušníky, kteří nejsou schopni se o sebe sami postarat, výkon práva péče o nezletilé dítě nebo styk s ním, jiné humanitární situace), pokud je důvod vstupu doložen odpovídajícím dokumentem
      • pro cizince, který s občanem České republiky, který v čestném prohlášení o partnerském vztahu přijal závazky uvedené v bodě I.5, má prokazatelný trvalý partnerský vztah, žije s ním prokazatelně ve společné domácnosti a bylo mu za účelem umožnění vstupu na území České republiky podle tohoto bodu vystaveno potvrzení Ministerstva zahraničních věcí;
    • všem občanům třetích zemí předložit k žádosti o pobytové oprávnění za účelem výkonu ekonomické činnosti nebo vzdělávacích aktivit, nejpozději před vyznačením víza do cestovního dokladu, na příslušném zastupitelském úřadu České republiky doklad podle § 31 odst. 3 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který obsahuje závazky subjektu dle bodu I.5;
    • nepřijímat žádosti o víza a přechodné a trvalé pobyty na zastupitelských úřadech České republiky v zemích, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 splňujících podmínku reciprocity dle bodu III., s výjimkou žádostí o:
      • krátkodobá víza za účelem sezónního zaměstnání nebo za účelem zaměstnání, bude-li cizinec zaměstnán v potravinářské výrobě, zdravotnictví nebo sociálních službách,
      • krátkodobá víza pro vědecké, klíčové a vysoce kvalifikované pracovníky, pokud jsou splněny podmínky uvedené v Programu klíčový a vědecký personál a Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, a pracovníky servisu kritické infrastruktury,
      • krátkodobá víza z důvodu dle bodu I.4 písm. e) až i),
      • dlouhodobá víza za účelem sezónního zaměstnání,
      • mimořádná pracovní víza,
      • přechodný pobyt, jsou-li podány cizinci zařazenými do vládních Programů za účelem dosažení ekonomického nebo jiného významného přínosu pro Českou republiku,
      • trvalý pobyt, jsou-li podány cizinci zařazenými do vládního programu dle usnesení vlády č. 1014/2014,
      • povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu a žádostí o oprávnění k pobytu nad 90 dnů manželů a nezletilých dětí vědeckých pracovníků,
      • dlouhodobá víza a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia,
      • povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území a žádostí o dlouhodobé vízum za účelem rodinným, jde-li o manžele a nezletilé děti cizince s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území České republiky,
      • vydání dlouhodobého víza za účelem převzetí povolení k pobytu na území České republiky,
      • dlouhodobá víza za účelem jiné vzdělávací aktivity, kulturním, sportovním a za účelem pracovní dovolené,
    • tyto výjimky platí pouze pro žádosti o víza a přechodné pobyty na zastupitelských úřadech České republiky ve státech, jejichž opatření prováděná z důvodu pandemie onemocnění COVID-19 přijímání takových žádostí umožňují; Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní seznam takových států způsobem umožňujícím dálkový přístup;
    • přerušit všechna řízení o žádostech o oprávnění k pobytu nad 90 dnů podaných na zastupitelských úřadech České republiky s výjimkou řízení o žádostech podaných na zastupitelských úřadech České republiky ve státech, jejichž opatření prováděná z důvodu pandemie onemocnění COVID-19 umožňují provádění úkonů v rámci řízení; Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní seznam takových států způsobem umožňujícím dálkový přístup;
    • všem osobám uvedeným v bodě I.2., včetně osob uvedených v bodě I.2. písm. a) až c), povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest, a to po dobu uvedenou v bodě II., nebo po dobu 14 dní, jde-li zejména o osoby uvedené v bodě I.2. písm. a), pokud nelze použít dobu uvedenou v bodě II.;
    • zaměstnavatelům a koncovým uživatelům pracovníků, kteří jsou státními příslušníky zemí, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 nebo jsou státními příslušníky označených zemí dle bodu III.1, kteří pobývali déle než 12 hodin v posledních 14ti dnech na území těchto států, zamezit vstupu těchto osob na všechny provozovny a pracoviště daného zaměstnavatele, pokud tyto osoby současně nepředloží zaměstnavateli nebo koncovému uživateli, pro něhož vykonávají práci, negativní výsledek RT-PCR testu na přítomnost SARS-CoV-2 z území České republiky, který není starší než 4 dny;
  • Opatření v oblasti maloobchodu a služeb
    • činnost v provozovnách tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
      • zákazníci jsou vyzýváni informačními materiály k dodržování odstupu 2 metrů a k tomu, aby nejlépe platili platební kartou,
      • umístit dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci,
      • zajistit informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel prostřednictvím reproduktorů v provozovně,
    • prodej nebaleného pečiva tak, že jeho prodejci musí dodržovat následující pravidla:
      • je zajištěno, že v místě odběru pečiva nedochází ke shlukování osob,
      • prodejní místo je vybaveno pomůckami osobní hygieny,
    • provoz maloobchodních prodejen potravin se samoobslužným prodejem tak, že prodejci musí poskytovat bezplatně zákazníkům jednorázové rukavice nebo jiný obdobný ochranný prostředek na ruce (např. mikrotenový sáček),
    • provoz farmářských a ostatních venkovních trhů a tržišť tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
      • zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 metry,
      • umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa,
    • provoz knihoven tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
      • zajistit, aby pracovníci knihoven prováděli hygienu rukou se zvýšenou frekvencí při kontaktu s knihami a dalším podobným zbožím,
      • u vstupu do knihovny zákazník provede dezinfekci rukou, přičemž dezinfekční prostředek zajistí provozovatel knihovny,
    • prodej oděvů a obuvi tak, že prodejci musí dodržovat následující pravidla:
      • zkoušení oděvů a obuvi probíhá až po předchozí dezinfekci rukou zkoušející osobou,
      • při vrácení oděvů v rámci reklamace apod. se oděvy uloží po dobu 24 hodin odděleně od ostatního zboží a teprve poté je lze znovu nabízet zákazníkům,
    • činnost holičství a kadeřnictví tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
      • v případě, že holič nebo zákazník má tělesnou teplotu 37 °C a vyšší nebo jiné příznaky onemocnění COVID-19, je zamezeno jeho přístupu do provozovny holičství nebo kadeřnictví,
      • v provozovně holičství nebo kadeřnictví jsou dostupné dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou,
      • na záchodech jsou dostupná antibakteriální mýdla, dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou a jednorázové ručníky,
      • před začátkem poskytování služby, po ukončení poskytování služby a při přechodu k jinému zákazníkovi si holič vždy dezinfikuje ruce prostředkem s virucidním účinkem, a pokud používá rukavice, vymění si rukavice a mezitím si dezinfikuje ruce,
      • povrchová dezinfekce se provádí po poskytnutí služby každému zákazníkovi, včetně všech použitých kadeřnických pomůcek,
      • podlaha je dezinfikována alespoň jednou denně,
    • provozovny manikúry, pedikúry, masáží, kosmetických služeb a podologie tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
      • v případě, že osoba poskytující tuto službu nebo zákazník má tělesnou teplotu 37 °C a vyšší nebo jiné příznaky onemocnění COVID-19, je zamezeno jeho přístupu do provozovny,
      • v provozovně jsou dostupné dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou,
      • na záchodech jsou dostupná antibakteriální mýdla, dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou a jednorázové ručníky,
      • povrchová dezinfekce se provádí po poskytnutí služby každému zákazníkovi, včetně všech použitých pomůcek,
      • podlaha je dezinfikována alespoň jednou denně,
      • osoba poskytující tuto službu používá při výkonu práce jednorázové rukavice (s výjimkou masáží), které vymění u každého zákazníka a mezitím provede dezinfekci rukou prostředkem s virucidním účinkem,
      • před a po masáži osoba poskytující tuto službu provede dezinfekci rukou,
      • před poskytnutím služby se provede povinná dezinfekce ošetřované plochy u zákazníka,
    • provoz divadel, kin, koncertních síní, cirkusů a podobných provozů tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
      • provozovatel zajistí alespoň jednu osobu, která dohlíží na dodržování následujících pravidel a působí na diváky a další osoby, aby je dodržovali,
      • následující pokyny jsou sdělovány divákům a dalším osobám zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, plátnech apod.,
      • v hledišti je nejvýše 1 000 diváků,
      • mezi prodejními místy vstupenek je odstup alespoň 2 metry,
      • zákazníci jsou vyzýváni informačními materiály k dodržování odstupu 2 metrů a k tomu, aby nejlépe platili platební kartou,
      • ve vstupním prostoru a na záchodech jsou dostupné dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou,
      • před zahájením představení apod. je celý prostor určený pro diváky dezinfikován, průběžně se provádí úklid i při provozu (dezinfekce klik, madel, pultů atd.), denní úklid se provádí dezinfekčními přípravky s virucidními účinky, a to v souladu s případnými dalšími doporučeními místně příslušné krajské hygienické stanice,
    • provoz provozovny stravovacích služeb tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
      • zákazníci jsou vyzývání informačními materiály k dodržování odstupu 2 metrů a k tomu, aby nejlépe platili platební kartou,
      • při vstupu do vnitřních i venkovních prostor provozovny stravovacích služeb je zajištěna možnost dezinfekce rukou pro zákazníky,
      • dezinfekce židlí a stolů se provádí před usazením každé nové skupiny zákazníků,
      • v případě prodeje přes výdejové okénko se dezinfekce výdejového okénka provádí alespoň každé 2 hodiny,
      • v případě, že pracovník provozovny má tělesnou teplotu 37 °C a vyšší nebo jiné příznaky onemocnění COVID-19, je zamezeno jeho přístupu do provozovny,
      • provozovatel postupuje tak, aby vedl zákazníky k dodržování všech opatření,
    • provoz ubytovacích zařízení tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
      • zákazníci jsou vyzýváni informačními materiály k dodržování odstupu 2 metrů a k tomu, aby nejlépe platili platební kartou,
      • při vstupu do prostor ubytovacího zařízení a na záchodech je zajištěna možnost dezinfekce rukou pro zákazníky,
      • pravidelně se provádí dezinfekce ploch, kterých se dotýkají ruce,
      • jsou k dispozici materiály s informacemi pro zákazníky s vysvětlením platných protiepidemických opatření,
      • před ubytováním nového zákazníka se na pokoji provede dezinfekce všech kontaktních ploch, předmětů, které jsou hosty používány (např. telefon, dálkové ovládání televize), koupelny a záchodu,
    • provoz nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2 tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
      • provozovatel zajistí alespoň jednu osobu, která dohlíží na dodržování následujících pravidel a působí na zákazníky a další osoby, aby je dodržovali,
      • následující pokyny pro zákazníky jsou sdělovány zákazníkům a dalším osobám zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, rozhlasem apod.,
      • provozovatel zajistí viditelné označení doporučení k dodržování rozestupu 2 metrů mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu *** do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.),
      • je realizován režimový plán úklidu, kterým bude upraven režim úklidu, dezinfekce, případně dekontaminací společných prostor na základě odborného doporučení místně příslušné krajské hygienické stanice,
      • je zamezováno shlukování osob, zejména ve všech místech, kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory, travelátory, záchody apod.,
      • u každého vstupu pro zákazníky a zaměstnance do obchodního centra je zajištěna možnost dezinfekce rukou,
      • ve všech prodejnách a jiných provozovnách je zajištěna možnost dezinfekce rukou alespoň v prostoru každé pokladny nebo pokladní zóny,
      • platební terminály jsou pravidelně dezinfikovány,
      • u vchodu do každé provozovny je umístěno viditelné označení doporučení dodržování odstupu osob 2 metry od sebe v prostoru provozovny,
      • provozovatel zajistí školení pracovníků s cílem zajistit a ověřit znalosti o opatřeních, příznacích nemoci a prevenci šíření nákazy včetně ochrany návštěvníků a pracovníků,
      • provozovatel zajistí pro návštěvníky a další osoby v nákupním centru možnost odstranění osobních ochranných prostředků (roušky, rukavice apod.) do směsného odpadu,
    • provoz vnitřních sportovišť a souvisejících vnitřních prostor venkovních sportovišť tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
      • doporučuje se zajistit dezinfekci strojů a dalšího cvičebního nářadí a pomůcek po použití každým klientem,
      • průběžně dezinfikovat místa, kde se klienti vyskytují,
      • zajistit dezinfekci rukou pro personál i klienty,
      • klienti provedou povinnou dezinfekci rukou před zahájením a po celkovém ukončení cvičení,
      • upravit časový harmonogram tak, aby mezi jednotlivými lekcemi proběhl úklid, vyvětrání a dezinfekce prostor,
      • zajistit co největší rozptýlení osob v šatnách, obsazovat vzdálené konce nebo skříňky zpřístupnit ob jednu skříňku,
      • zajistit možnost dezinfekce rukou v šatně,
      • průběžně dekontaminovat místa, kudy klienti prochází (pravidelný úklid a dezinfekce).
      • zajistit úklid každý den a dezinfekci vnitřku skříněk během dne a po skončení provozu,
      • instruovat zákazníky, aby omezili čas strávený v šatně na nezbytné minimum,
    • provozovny činností, které jsou živností podle živnostenského zákona, a při kterých je porušována integrita kůže tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
      • u vstupu do provozovny je zajištěna dezinfekce rukou pro zákazníky,
      • pokud v místnosti pracuje více pracovníků současně, jsou jednotlivá pracoviště oddělená plentou,
      • křeslo/lehátko je po každém zákazníkovi vydezinfikováno,
    • sauny tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
      • zákazník provede dezinfekci rukou před vstupem,
      • dezinfekce a papírové utěrky jsou k dispozici pro zákazníky ve všech prostorách,
      • provozovatel provádí zvýšenou frekvenci kontrol saun a dodržování opatření,
      • provádí se pravidelná dezinfekce míst ploch, kterých se dotýkají ruce,
      • všechno prádlo se dezinfikuje varem (prostěradla, ručníky, roušky),
      • neprovozují se ledové studny a krystalické ochlazení,
      • pracovníci si pravidelně dezinfikují ruce,
      • provádí se 100% výměna vzduchu pomocí vzduchotechniky,
      • provádí se intenzivní čištění a dezinfekce virucidními prostředky všech prostor každý den po uzavření provozu nad rámec standardního čištění,
      • součástí každé sprchy je dávkovač s dezinfekčním mýdlem.
  • Opatření v sociální oblasti
    • S účinností ode dne ... do odvolání tohoto mimořádného opatření se omezuje provoz zdravotnických zařízení lůžkové péče a zařízení sociálních služeb tak, že poskytovatelé zdravotních služeb lůžkové péče a zařízení sociálních služeb vyjma chráněného bydlení (podle § 34 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) v pobytové formě a odlehčovací sociální služby v pobytové formě musí dodržovat následující pravidla:
      • pokud se jedná o přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, opatrovníka,
      • popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, osoby blízké nebo osoby určené pacientem, popřípadě jiných osob, které chtějí navštívit pacienta, lze ve stejném čase připustit u pacienta přítomnost nejvýše dvou osob; výjimky lze připustit z důvodů hodných zvláštního zřetele, např. když navštěvující osoba potřebuje podporu a doprovod,
      • každá osoba navštěvující pacienta je dotazována na symptomy onemocnění COVID-19, např. formou dotazníku,
      • pokud navštěvující osoba vykazuje pozitivní příznak odpovídající nemoci, nelze připustit její přítomnost u pacienta,
      • shora uvedená omezení se nevztahují na přítomnost u pacienta v terminálním stádiu nevyléčitelného onemocnění,
      • pokud je to možné, návštěvy probíhají ve venkovních prostorách zařízení (zahrada, společná terasa apod.) nebo v jednolůžkových pokojích anebo v místnosti vyčleněné pro tento účel,

pravidelně je prováděna dezinfekce ploch, kterých se dotýkají ruce, a to prostředkem s virucidním účinkem.

    • S účinností ode dne ... do odvolání tohoto mimořádného opatření jsou zákonný zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstoun nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, opatrovník, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, osoba blízká nebo osoba určené pacientem, popřípadě jiná osoba, které chce navštívit pacienta, povinni dodržovat omezení uvedená v bodu 1.
    • S účinností ode dne 4. července 2020 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření jsou všechny osoby:
      • ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče poskytovatelů zdravotních služeb,
      • v zařízeních sociálních služeb, kterými jsou týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem,
      • poskytující odlehčovací sociální služby v pobytové formě, povinny nosit ochranné prostředky dýchacích cest (nos, ústa), které brání šíření kapének, s výjimkou:
        • pacientů a uživatelů sociálních služeb,
        • dětí do dvou let věku,
      • osob s poruchou intelektu, kognitivní poruchou či závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování této povinnosti,
      • zdravotnických pracovníků po dobu nezbytně nutnou, je-li to potřebné pro poskytování zdravotních služeb,
      • zaměstnanců a osob v obdobném postavení, nacházejí-li se na pracovišti ve vzdálenosti nejméně 1,5 metru od jiné osoby,
      • dalších případů zřetele hodných, které stanoví poskytovatel zdravotních nebo sociálních služeb nebo ošetřující lékař.
    • vyčlenit prostory s lůžkovou kapacitou pro oddělení osob, jimž jsou v jejich zařízeních poskytovány zdravotní nebo sociální služby (dále jen „služby“), u kterých se prokázalo onemocnění covid-19 a to operativně podle potřeby vyvolané aktuální epidemiologickou situací, a zajistit, aby tyto prostory byly zřetelně označeny,
    • zajistit personální zabezpečení pro chod a poskytování služeb ve vymezeném prostoru pro nemocné s nemocí covid-19, a zajistit, aby zaměstnanci, kteří přicházejí do styku s osobami, kterým jsou v jejich zařízeních
    • poskytovány služby a u kterých bylo prokázáno onemocnění covid-19, nepřicházeli do kontaktu s jinými zaměstnanci a osobami pobývajícími v jejich zařízeních, pokud to personální zabezpečení daného poskytovatele umožňuje,
    • pravidelně sledovat zdravotní stav osob, kterým jsou v jejich zařízeních poskytovány služby, (zejména měřit tělesnou teplotu a sledovat příznaky respiračního onemocnění) a v případě podezření na onemocnění covid-19 ** tyto osoby izolovat a ihned kontaktovat místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví,
    • stanovit hygienicko-epidemiologická opatření k zabránění šíření infekčního onemocnění covid-19 uvnitř svých zařízení,
  • Opatření v oblasti zdravotnictví
    • povinny nosit ochranné prostředky dýchacích cest (nos, ústa), které brání šíření kapének, s výjimkou:
      • pacientů a uživatelů sociálních služeb,
      • dětí do dvou let věku,
      • osob s poruchou intelektu, kognitivní poruchou či závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování této povinnosti,
      • zdravotnických pracovníků po dobu nezbytně nutnou, je-li to potřebné pro poskytování zdravotních služeb,
      • zaměstnanců a osob v obdobném postavení, nacházejí-li se na pracovišti ve vzdálenosti nejméně 1,5 metru od jiné osoby,
      • dalších případů zřetele hodných, které stanoví poskytovatel zdravotních nebo sociálních služeb nebo ošetřující lékař.
    • Všem osobám, vykonávajícím zdravotnické povolání podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zdravotnický pracovník“) se nařizuje v případě, že zjisti, že byly v přímém kontaktu s osobou, u které bylo potvrzeno onemocnění COVID-19, bez přiměřených osobních ochranných prostředků (dále jen „rizikový kontakt“), aby o tom bezodkladně informovaly svého zaměstnavatele - poskytovatele zdravotních služeb.
    • Všem poskytovatelům zdravotních služeb se nařizuje dodržovat tato pravidla:
      • v případě, že poskytovatel zdravotních služeb zjistí, že zdravotnický pracovník, který v jeho rámci poskytuje zdravotní služby, měl rizikový kontakt, tak rozhodne, zda je výkon práce daným zdravotnickým pracovníkem *** nezbytný pro zajištění poskytování zdravotních služeb tímto poskytovatelem,
      • pokud výkon práce daným zdravotnickým pracovníkem není nezbytný pro zajištění poskytování zdravotních služeb tímto poskytovatelem, pak poskytovatel zdravotních služeb informuje místně příslušný orgán ochrany
      • veřejného zdraví, který nařídí zdravotnickému pracovníkovi karanténu,
      • pokud výkon práce daným zdravotnickým pracovníkem je nezbytný pro zajištění poskytování zdravotních služeb tímto poskytovatelem, pak poskytovatel zdravotních služeb a zdravotnický pracovník postupuji podle bodu 3. *** Poskytovatel zdravotní služeb oznámí tuto skutečnost místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
      • vyčlenit za účelem zabránění šíření infekčního onemocnění covid-19 uvnitř zdravotnického zařízení na vstupu do zdravotnického zařízení, nebo na jiném vhodném místě, prostor pro provedení třídění (triáže) všech
      • pacientů vstupujících do zdravotnického zařízení, včetně pacientů předávaných zdravotnickou záchrannou službou,
      • zpracovat metodiku, která stanoví pravidla pro třídění pacientů z hlediska dalšího poskytování zdravotních služeb a která bude zaměřená na identifikaci pacientů s podezřením na onemocnění či s prokázaným onemocněním *** covid-19, a dále pravidla pro poskytování zdravotních služeb těmto pacientům,
      • zajistit třídění (triáž) všech pacientů vstupujících do zdravotnického zařízení v souladu s touto metodikou,
      • vyčlenit ve zdravotnickém zařízení prostory, které budou určeny pro poskytování zdravotních služeb pacientům s podezřením na onemocnění covid-19 či s prokázaným onemocněním covid-19,
      • zřídit dispečink osobních ochranných pomůcek za účelem centrální evidence stavu jejich zásob, plánování jejich potřeby a jejich přidělování.
  • Opatření v oblasti vězeňské služby
    • rozhodnout ve vazebních věznicích, věznicích a v ústavech pro výkon zabezpečovací detence o dočasném omezení návštěv
      • obviněných uskutečňovaných podle § 14 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.,
      • odsouzených uskutečňovaných podle § 19 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
      • chovanců uskutečňovaných podle § 10 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
      • tak, aby byla v rámci jedné návštěvy umožněna návštěva pouze jedním návštěvníkem a v případě, že je jedním z návštěvníků osoba mladší 15 let, pak nejvýše dvěma návštěvníkům.
    • rozhodnout ve vazebních věznicích, věznicích a v ústavech pro výkon zabezpečovací detence o povinnosti osob vstupujících do objektů věznic, vazebních věznic a ústavů pro výkon zabezpečovací detence za účelem návštěvy vězněné osoby, podepsat prohlášení o tom, že tato osoba není podrobena karanténě, nemá příznaky respiračního infekčního onemocnění, a dále že u této osoby nebylo v období posledních 30 dní laboratorně potvrzeno onemocnění COVID-19. V případě, že u návštěvníka bylo v období posledních 30 dní laboratorně potvrzeno onemocnění COVID-19, svým podpisem stvrdí, že byl laboratorně vyšetřen metodou PCR s dvakrát po sobě jdoucími negativními výsledky vyšetření provedených v intervalu 24 až 48 hodin,
    • rozhodnout ve vazebních věznicích, věznicích a v ústavech pro výkon zabezpečovací detence o organizačních a hygienických opatřeních vedoucích k dodržování nařízení plynoucích z tohoto mimořádného opatření, zejména povinnosti návštěvníků po dobu pobytu v objektech používat ochranné prostředky dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének.

Průběh situace léto covid19 2020[editovat]

Druhá vlna španělská chřipka 1918[editovat]

Úvod[editovat]

Španělská chřipka z roku 1918 až 1921 byla jednou ze tří nejničivějších epidemií, jaké lidstvo zná. Právě proto vědci a epidemiologové považují v současnosti tento průběh za model budoucích moderních pandemií. Je to dáno svým charakterem jako je vysoké šíření, napadení imunitního systému atd. I přes odlišnosti nemoci s covid19 2020 se s ohledem na pandemické plány, vychází řešení především z modelu Španělské chřipky, protože je tomu relativně nejblíže.

Přesto však je třeba už na začátku zdůraznit, že covid19 se vymyká běžným očekáváným vlastnostem. Například se zdá, že nemá sezónní charakter i přesto, že jej teplota a UV záření ovlivňuje. V tomto smyslu je odolnější než virus chřipky.

Ukazuje se, že kvalitativní studie jak specializované tak celosvětové, nejsou na globální úrovní konzistentní ani komplexní. Kvalitativní studie spíše zasahují národní úroveň a dosud je nelze kombinovat do obrazu globální dynamiky. Dokonce je obtížné srovnávat epidemie a pandemie různého původu.

Existující studie zvažovaly takové problémy jako sadu vracejících se vln, vzorce globální difúze a věkový profil úmrtnosti. Tedy jako epidemiologie s geografického hlediska, složení obyvatelstva či lokálních a globálních klimatických podmínek. Jenomže i studie těchto faktorů je třeba provádět hlouběji. Nehledě na sociální, náboženský či ekonomický kontext. Dále poukazuji na skutečnost, že historické studie musí být organizovány systematičtěji a celosvětově, aby tak bylo možné vytvořit důkladný globální obraz. Což platí nejen pro historické pandemie ale i pro tu současnou.

Zde se věnuji především druhé vlně Španělské chřipky a snažím se ji srovnávat s tou současnou. Je dokonce možné, že v budoucnu se současná situace nebude považovat za druhou vlnu, ale jako pokračování té první. S časovým odstupem se může pohled na současnost změnit a mohou se začít užívat i jiné terminologie. Tento text tedy je tedy třeba brát také v kontextu současné doby. A to z pohledu terminologie a současných znalostí.

Druhá vlna září 1918 až leden 1919[editovat]

Druhá vlna Španělské chřipky přišla na podzim 1918 až do ledna 1919. Zatímco první vlna, byla podceňována a soudobými podceňována. Druhá vlna se projevila již z vysokou intenzitou a všechny v té době zaskočila a to i svou úmrtností. První světová válka, jenž epidemii předcházela, měla vliv na Evropskou dopravní infrastrukturu (konkrétně železnice a parníky). Proto také ovlivnila chování a rychlost šíření této Španělské chřipky.

Zatímco první vlna vznikla rozšířením ohnisek v USA do zbytku světa. Tak druhá vlna vznikla především z evropských lokálních ohnisek. Přičemž studie od Pattersona a Pylee identifikují přístav Brest ve Francii jako klíčové ohnisko nákazy. Jejich studie zveřejněná 1991 předkládá tvrzení, že z Anglie a Francie se virus rychle rozšířil po Evropě, přičemž většina měst v Evropě trpěla infekcí. Infekce se dál šířila z Evropy do USA a Kanady. Přičemž přenos nemoci byl nejspíše usnadněn pohybem vojsk a rychlost šíření ovlivnilo přesun těchto vojsk po železnici a po moři zaoceánskými parníky. V Kanadě se rozšířil nevídanou rychlostí díky efektivitě tamní železniční sítě. V Rusku sehrálo důležitou roli transsibiřská železnice, přičemž napomohla k rozšíření do Asie.

Doprava (turistika i obchod, či pohyb vojsk, ale i masové demonstrace) mají proto významný podíl na šíření infekční nemoci. Velmi silná karanténa chránila Austrálii až do ledna 1919, kdy byl i tento kontinent dobyt Španělskou chřipkou. Přičemž Austrálii chránilo moře i jejich opatření. Avšak pouze zpomalilo nástup nemoci. Přesto získaný čas nebyl dostatečně využit, protože Austrálie věřila, že samotná opatření budou stačit.

I když literatura uvádí tři až čtyři vlny, je třeba zdůraznit, že se výskyt neprojevil po celém světě stejně. Například Japonsko zaznamenalo v té době pouze dvě vlny. Dokonce v USA, se projevili značné rozdíly v různých oblastech. To znamená, že v žádném případě nelze tvrdit, že jakákoliv nemoc má určitý počet vln, protože tato skutečnost je ovlivněna mnoha faktory včetně opatřeních bránících vzniku vlny nebo rozlehlost oblasti či vzdálenosti mezi oblastmi. Vlny se tedy mohou projevit až s určitým zpožděním, nežli je nemoc zavlečena, nebo nemusí přijít vůbec, nebo splynout dílčí vlny v jednu velkou vlnu atd. Předpověď vzniku vln a jejich průběh je tedy nepředvídatelný, avšak v jistém smyslu očekávatelný.

Druhá vlna na podzim 1918 byla přibližně 10x smrtelnější a nebezpečnější než vlna první. Zvlášť závažný průběh nemoci se projevoval u lidí mezi 20 až 40 lety života. Tedy především u mladých dospělých a dospělých středního věku. Což nelze doložit v Rusku, protože v té době probíhala "Velká říjnová revoluce" a přesnější záznamy proto chybí. Avšak ze záznamů z Aljašky nebo Samoi vyplívá, že zemřela téměř jedna čtvrtina obyvatelstva.

Španělská chřipka se mezi lidmi šířila neslýchanou rychlostí, jako vysoce nakažlivá a úmrtnost dosahovala hrozivých rozměrů. Přičemž zemřel zhruba každý desátý nakažený. Přičemž na našem území si prvních nakažených všiml závodní lékař kladenské Poldovky Ernst Guth u první vlny. Přesto se zdá dle záznamů, že v červenci a srpnu se chřipka dál nezadržitelně valila Evropou, avšak tehdy ještě s malou úmrtností. Proto jí vědci počítají do první vlny. Noviny tehdy informovali jen krátce a nevýznamně jako například, "v Mnišku u Stráže onemocnělo v jedné rodině najednou 6 osob".

V Čechách se první potvrzené úmrtí objevilo až 11. září 1918, tedy až při druhé vlně. Přičemž zemřel 25letý pražský policejní koncipista Egon M. Prorok. Ovšem ve skutečnosti se umíralo na onu nemoc již dříve. Přičemž je znám případ novináře Maxe Nachhera, jehož matka a bratr zemřeli v Moravské Ostravě někdy v červenci a profesor Jaroslav Hlava příčinu smrti určil až o pár měsíců později. Proto se nemoc mohla nekontrolovatelně šířit dál. Výskyt na Ostravsku se projevoval výrazně a šířil se do okolí.

Smrticí kmen druhé vlny se objevil už v srpnu 1918 prakticky najednou na několika místech světa, v podobě lokálních ohnisek, které do září již přerostli v druhou vlnu. Virus španělské chřipky nepochybně mutoval a při první vlně jeho původní verze nebila nebezpečná ale zato vysoce nakažlivá. Kolem srpna se objevili vražednější mutace a ty se do září rozšířili do zbytku světa a stali se dominantní mutací kmene španělské chřipky. Čímž v září začala druhá vlna.

Což ale znamená, že se tato chřipková epidemie neprojevovala sezoně, aspoň tedy ne zpočátku. Byla tu po celou dobu i přes léto a sbírala sílu na září, až budou příhodnější podmínky. Tedy přecházela plynule z jedné vlny do jiné a tyto vlny se lišili zpočátku jen minimálně. Až k září se dalo zaznamenat výraznějšího rozdílu oproti počátku z prvních výskytů.

Proto předvídám, že pandemie se bude cyklicky vracet plynule jedna v druhou. Pouze po určitém časovém odstupu budou změny v charakteru nemoci viditelnější a výraznější. Především díky tomu, že se nemoc vyvíjí. Sezonnost nesjpíše nastoupí, až poté co pandemie jako taková odezní.

Úmrtnost Španělské chřipky byla zpočátku minimální. Kolem srpna 1918 se zvýšila až na 3% procenta a v září se úmrtnost vyšplhala na přibližných 25%. Avšak záleží na výpočtu jestli se úmrtnost počítá z počtu nakažených nebo počtu obyvatelstva atd. Proto literatura uvádí stejná čísla s jinou desetinou čárkou. V první vlně 0,02% a při druhé vlně 0,27%. Přičemž například v Íránu byla úmrtnost velmi vysoká, podle odhadů zemřelo 8% až 22% veškerého obyvatelstva z celkové populace. V USA bylo infikováno přibližně 28% populace a z toho zemřela 048 až 0,81% celkové populace. Což ale znamená že zemřelo v USA přibližně 500 000 až 850 000 lidí. Přepočítávat úmornost na procenta je proto částečně zavádějící, protože ne každému dojde, že tak malé číslo znamená velké množství obětí. Přesto jsou v tomto případě procenta neocenitelným ukazatelem.

Bohužel k rozšíření Španělské chřipky výrazně přispěla vojenská cenzura z konce první světové války. Proto o hrozbě většina lidí zpočátku vůbec nevěděla, dokud nepřerostla v obrovský problém. Vlády ujišťovaly o tom, jak jsou na připadnou epidemii připraveny, nebo celý problém bagatelizovali jako obyčejné nachlazení.

V květnu 1918 psal španělský deník ABC, že "tato chřipka má jen mírné příznaky". Krátce na to se ve španělském Madridu pořádala fiesta svatého Isidra s býčími zápasy. Při této hromadné akci se nakazily tisíce lidí. Později jak se začalo ukazovat, tak nejde o obyčejné nachlazení a problémy se stupňovali. Proto také došlo na Karanténu a uzavírání obchodů, škol, barů a kostelů a mnohých dalších míst. Avšak opatření přišla pozdě, tedy v době, kdy už nemohla opatření fungovat efektivně. Zatímco T. G. Masaryk vyhlašoval samostatný Československý stát, byl v Praze přeplněné hřbitovy a na pohřeb se čekalo několik dní. Přičemž s kopáním hrobu musela pomáhat armáda.

I když září 1918 je začátkem druhé vlny, největší sezóna úmrtí z celé vlny přišla již v Říjnu. Začátek října probíhal jak ve Vídni, tak v Praze ve znamení masivního řádění chřipky a smrtelných případů rychle přibývalo. V té době, nedávno zřízené ministerstvo pro zdraví lidu se tvářilo, že má situaci pod kontrolou a ministerstvo trvalo na tom, že chřipka není nebezpečná a je srovnatelná s předchozí první vlnou. Pražské místodržitelství ve zprávě z 5. října odpovědělo, že: "Jako v celé Evropě, tak vládne také v Čechách epidemická chřipka, místy dokonce pandemická". Společnost tak byla stále více a více rozladěná, a lidé vnímali úřady jako neschopné situaci řešit. Svou zlost česká společnost ventilovala bez zábran v tisku. Až dne 14. října ministerstvo uznalo, že v rakousko-uherské monarchii existuje vážná epidemie chřipky a je tak rozsáhlá, že jsou zbytečná a neúčinná opatření jako izolace nemocných nebo hygienická opatření. To proto, že opatření jsou efektivní hlavně na začátku aby nemoc nepřerostla v závažný problém, poté už nefunguje efektivně.

Následně 22. října zemská vláda všechna na podřízená okresní hejtmanství obeslala instrukce s požadavkem na zavření škol a podle možností omezovala či úplně zakazovala konání tanečních zábav, amatérských představení, koncertů a podobných zábav.

Mnohem komplexněji reagovalo ministerstvo války, které vydalo opatření pro boj s chřipkou. Přičemž vojenští lékaři jsou v záležitostí chřipky podřízení úřadům I. instance a mužstvo se opakovaně školí a poučuje o přenosu při kašlání a kýchání. Osoby s horečkou či katarem dýchacích cest mají být okamžitě předány lékařské péči. Nemocní kteří nejsou v nemocnicích, ale například v kasárnách nebo jinde. Musí být ve vlastních pokojích izolováni od zdravých. K zabránění šíření nemoci se desinfikují telefonní sluchátka. V každém vojenském zdravotnickém zařízení se vyčlení vlastní chřipkové pokoje a od počátku onemocnění je s nemocnými zacházeno jako s ležícími pacienty. Nemocným chřipkou jsou zakázány vycházky a návštěvy. Během trvání epidemie je zakázán transport nemocných s výjimkou nezbytně nutných případů.

Prakticky celý říjen informovali noviny a úřady o postupu chřipky a zaváděných opatřeních. Vycházeli také různé návody a recepty na léčbu pomocí bylinek, hořké vody, využití salátu z červené řepy atd.

Dne 6. listopadu 1918 naspalo Naše Slezsko: "Chřipka bohudíky utuchá. Zdá se, že druhá vlna chřipková je už za námi. První v červenci a srpnu minula bez velkých ztrát. Druhá stála mnoho obětí. Nepřijde ještě třetí?" Tím se v Rakousko-Uhersku spustilo prověřování situace. Poslední doložené případy v Rakouském Slezsku se objevili v prosinci.

Oblast Rakouského Slezska, v současnosti Polského Slezska a českého Ostravska je významná při druhé vlně covid19 2020. Přičemž v této Česko-Polské oblasti se projevila ohniska druhé vlny, soustředěná především kolem uhelných dolů.

Druhá vlna covid19 2020[editovat]

Předzvěst druhé vlny v květnu[editovat]

Dle článku ("Kdyby nebylo Slezsko, bylo by to super." Horníci v Polsku čelí kvůli viru nenávisti) z 12.5.2020 [1] informuje o hornících z uhelných dolů polské části Slezska, mezi kterými se šíři covid19. Ti jsou v internetových diskuzích cílem nenávistných útoků. Protože se Slezsko stalo v posledních týdnech (začátku května 2020) lokálním ohniskem nákazy. Přičemž se nemoc šíří hlavně v dolech a testování prokázalo infekci u 800 horníků a více než 650 členů jejich rodin.

14.5.2020 bylo zřejmé že "Nově nakažení a desítky horníků v karanténě, koronavirus pomalu prostupuje dolem Darkov" [2] přičemž článek uvádí, že "Nákaza se potvrdila už u jedenácti horníků a více než šest desítek zaměstnanců muselo do karantény. Důl Darkov v Karviné navíc zavedl nová opatření proti snížení riziku přenosu koronaviru." Na situaci reagoval tamní hejtman ve čtvrtek večer zveřejněním pravidelných statistik nakažených v kraji a upozornil tak, že počet případu významně vzrostl. "Ty vzrostly oproti středě o 18 lidí na 1152 nemocných." Při pravidelném jednání krizového štábu společnosti OKD také zaznělo že "opatření stanovená krajskou hygienickou stanicí v souvislosti s nákazou se prodlužují do 26. května." OKD tedy reagovalo pouze prodloužením opatření a zavedením nových opatření, s cílem snížit riziko přenosu viru. "opatření stanovená krajskou hygienickou stanicí v souvislosti s nákazou se prodlužují do 26. května." Tato opatření se, s odstupem času ukázala jako nedostatečná s tím, že měla být ještě tvrdší včetně dočasného zavření dolů.

Již 25.5.2020 dle článku "Nakažených horníků v OKD přibývá, Darkov přerušil těžbu až týden po prvních případech. Ostatní doly běží dál"[3] Článek kritizoval, že "Společnost OKD dál těží uhlí i přesto, že testy mezi jejími zaměstnanci odhalily přes dvě stovky nakažených horníků a jejich rodinných příslušníků. Na nouzový bezpečnostní režim bez těžby přešel pouze Důl Darkov, kde je nakažených drtivá většina. Podle hygieniků a epidemiologů situace nevyžaduje přerušení provozu celé těžební společnosti. Tisíce firem a institucí v Česku přitom týdny stály jen kvůli preventivním opatřením proti šíření koronaviru, aniž se v nich nákaza potvrdila."

Přičemž situace ve nedalekém polském Slezsku se také dál zhoršuje dle článku "I v Polsku řádí nákaza mezi horníky. Na Slezsko připadá třetina případů" ze stejného dne (25.5.2020) [4] Jenž informuje o padesáti nových případů nákazy koronavirem.

Přesto již 26.5.20020 "Horníci se vracejí do práce na Důl Darkov - Události Ostrava" [5] Přičemž: "Přes sto uzdravených horníků se vrátilo do práce na Důl Darkov. Těžbu chce firma obnovit co nejdříve, po naplnění pracovních kolektivů. Hygienici mezitím nařídili plošné testování na koronavirus v dolech ČSM Sever a Jih. Během tří týdnů tam totiž zaevidovali 149 nakažených."

Zdá se že selhalo nejen vedení OKD ale i odborníci (epidemiologové) a v 27.5.2020 již "Nakažených přibylo. Zavírání dolů či celých oblastí je podle expertů až poslední řešení" [6]

Situace se ovšem dál zhoršovala a 1.6.2020 "V Dole Darkov stále přibývají nakažení horníci" [7] jenž uvádí, že: "V souvislosti s ohniskem nákazy covidu-19 na Dole Darkov společnosti OKD v Karviné přibylo od neděle devět nakažených – sedm zaměstnanců a dva příbuzní. Pozitivně testováno tam bylo celkem 356 lidí. Mimo ohnisko v Darkově byl dnes v Moravskoslezském kraji hlášen jeden pozitivní pacient. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnila Krajská hygienická stanice v Ostravě."

O devět dní později 9.6.2020 "Nově nakažení horníci i zdravotníci. Karvinsko dál sužují problémy s virem" [8] Přičemž článek informuje, že: "Z Karvinska v pondělí přišlo několik špatných zpráv v souvislosti s šířením koronavirové nákazy. Druhá vlna plošných testů odhalila další desítky nemocných horníků, nakažen je i zdravotnický personál chirurgie v Karviné, či bohumínské interny." Hygienici oznámili nárůst za 24 hodin o 33 případů v dole Drakov. "Dvě vlny plošného testování důlních zaměstnanců a navazující odběry v jejich rodinách, už v souvislosti s Darkovem odhalily celkem 459 pozitivních osob. Hygienici zároveň informovali, že druhá vlna plošného testování na šachtě OKD, která začala před týdnem, je u konce. „V této etapě bylo odebráno celkem 1705 osob,“ shrnula ředitelka Krajské hygienické stanice Pavla Svrčinová."

Polská strana v ten samý den (9.6.2020), se rozhodla zastavit těžbu uhlí a v článku "Polské doly ničí koronavirová nákaza. Dvanáct z nich zastavilo těžbu" [9]

Přesto všechno Seznam Zprávy nelogicky informuje 12.6.2020 s titulkem "Nejznámější ohnisko covid-19 zhaslo, Karvinsko se vrací k normálnímu životu"[10] Přesto uvádí, že počet nakažených v souvislosti s OKD Drakov je opět na 470 infikovaných, avšak "rajská hygienická stanice (KHS) v Ostravě zrušila mimořádná opatření zavedená kvůli šíření koronaviru na Karvinsku. Povolila akce nad 100 lidí i návštěvy ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Města a obce v okrese Karviná už rovněž nemusí pravidelně provádět dezinfekci veřejných prostranství. Zrušení opatření dnes (KHS) oznámila na svých internetových stránkách."

Avšak článek z toho samého dne (12.6.2020) se diví "Krajská hygiena ruší na Karvinsku mimořádná opatření, i když nemocní na Darkově přibývají"[11] Zdá se, že krajská hygienická stranice znovu pochybila a situaci podcenila. Tohle totiž zdaleka nebyl konec a zatímco ve zbytku republiky se situace zlepšovala tak Ostravě doutnalo ohnisko a bylo stále těží a těžší jej uhasit.

Již 15.6.2020 "OKD musí všech osm tisíc zaměstnanců otestovat na covid-19" [12] Přičemž článek informuje že "Těžební společnost OKD musí do konce června všechny své zaměstnance kromě pracovníků z Dolu Darkov a Golf Resortu Lipiny nechat vyšetřit na nemoc covid-19. Nařídili jí to hygienici."

Dne 26.6.2020 vyšel článek "Hygienická stanice nařídila kvůli koronaviru další plošné testování ve společnosti OKD" [13] Tentokráte však na dole ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku "ráno začalo další plošné testování pracovníků OKD na koronavirus. Potrvá do začátku příštího týdne, nejpozději by mělo skončit v úterý."

Přičemž už 30.6.2020 "Virus urychluje konec těžby v OKD. Nakažených jsou stovky, ale z obav o další ztráty se zatím těží dál" [14] Článek informuje, že "...roste počet nakažených koronavirem nejrychleji v celé zemi a opatření proti šíření nemoci se v nich ještě zpřísní. Za nárůstem stojí podle epidemiologů ohnisko nákazy v dolech ČSM společnosti OKD."

Závěr[editovat]

Reference[editovat]

  1. "Kdyby nebylo Slezsko, bylo by to super." Horníci v Polsku čelí kvůli viru nenávisti. Aktualně.cz [online]. 12.5.2020. Dostupné online. 
  2. Nově nakažení a desítky horníků v karanténě, koronavirus pomalu prostupuje dolem Darkov. polar.cz [online]. polar, 15.5.2020. Dostupné online. 
  3. Nakažených horníků v OKD přibývá, Darkov přerušil těžbu až týden po prvních případech. Ostatní doly běží dál. Deník N [online]. 25.5.2020. Dostupné online. 
  4. I v Polsku řádí nákaza mezi horníky. Na Slezsko připadá třetina případů. www.idnes.cz [online]. 25.5.2020. Dostupné online. 
  5. Horníci se vracejí do práce na Důl Darkov - Události Ostrava. kurzy cz [online]. 26.5.2020. Dostupné online. 
  6. Nakažených přibylo. Zavírání dolů či celých oblastí je podle expertů až poslední řešení. Hospodářské Noviny [online]. 27.5.2020. Dostupné online. 
  7. V Dole Darkov stále přibývají nakažení horníci. Echo24.cz [online]. 1.6.2020. Dostupné online. 
  8. Nově nakažení horníci i zdravotníci. Karvinsko dál sužují problémy s virem. iDnes.cz [online]. 9.6.2020. Dostupné online. 
  9. Polské doly ničí koronavirová nákaza. Dvanáct z nich zastavilo těžbu. www.e15.cz [online]. E15.cz, 9.6.2020. Dostupné online. 
  10. Nejznámější ohnisko covid-19 zhaslo, Karvinsko se vrací k normálnímu životu. Seznam Zprávy [online]. 12.6.2020. Dostupné online. 
  11. Krajská hygiena ruší na Karvinsku mimořádná opatření, i když nemocní na Darkově přibývají. Český Rozhlas - Ostrava [online]. 12.6.2020. Dostupné online. 
  12. OKD musí všech osm tisíc zaměstnanců otestovat na covid-19. Seznam Zprávy [online]. 15.6.2020. Dostupné online. 
  13. Hygienická stanice nařídila kvůli koronaviru další plošné testování ve společnosti OKD. iRozhlas [online]. 26.6.2020. Dostupné online. 
  14. Virus urychluje konec těžby v OKD. Nakažených jsou stovky, ale z obav o další ztráty se zatím těží dál. Hospodářské Noviny [online]. 30.6.2020. Dostupné online.