Hlukový limit

Z Wikiverzity
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hlukový limit

S tímto pojmem se můžeme setkat na různých místech. Např. v Doporučení pro veřejné produkce – Busking na veřejných prostranstvích na území hl.m. Prahy[1] [2] se uvádí (bod f) bude dodržován hlukový limit max 45 dB.

Co takový požadavek znamená? Ze školy si pamatujeme, že intenzita zvuku ve volném prostoru ubývá teoreticky se čtvercem vzdálenosti – ve dvojnásobné vzdálenosti poklesne na 1/4, v desetinásobné vzdálenosti na 1/100, tedy o 20 dB. Takže je podstatné, v jaké vzdálenosti se hladina intenzity zvuku (či hluku) měří – to ale uvedené doporučení nezmiňuje. Znamená to, že měříme hladinu zvuku:

  1. 1 m od buskera (ti je taková jednotková vzdálenost, řekli bychom)
  2. 2 m od buskera, kde postávají posluchači
  3. 3 m od buskera, kudy prochází náhodní chodci (kteří si nepřejí být rušeni – i když krátce)
  4. měříme zvuk u stěny domu, kde může být okno
  5. měříme hladinu intenzity hudební produkce uvnitř místnosti, do které doléhá zvuk zvenčí, kde někdo bydlí anebo pracuje, aby nebyl trvale obtěžován hlukem?

Zde [3] jsou uvedeny limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů) a vnitřní hluk (uvnitř obytných místností).

Limity pro hluk stanoví Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 148/2006 Sb.[4], které nabylo účinnosti dne dne 2006-06-01.

Zkusíme si vyřešit případ, kdy busker hraje na ulici a jeho hudba proniká otevřenými okny do učebny a ruší výuku. Podle Doporučení hl. m. P. nesmí hrát před školou v době vyučování; dobře, stoupne si o dům vedle, ale výuku to stále ruší. Jde o to, jestli byly překročeny nějaké limity.

Nařízení 148/2006 § 2 odst. (2) praví: (2) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na nichž je vykonávána duševní práce náročná na pozornost a soustředění a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 dB.

O způsobu měření a hodnocení hluku a vibrací, jmenovitě § 19, toho nařízení mnoho neříká – jen velmi vágně odkazuje na se postupuje podle metod a terminologie týkajících se oborů elektroakustiky, akustiky a vibrací, obsažených v příslušných českých technických normách. Takže jsme zase tam, kde jsme byli.

Zkusíme porovnat předpisovou normu 45 dB pro buskera s ostatními limity; tento limit je shodou okolností stejný, jako je vnitřní hluk (uvnitř obytných místností), způsobený veřejnou dopravou ve dne.

Dle Wkipedie[5] Saxofon z 40 cm odpovídá asi 90 dB. Jak velký volný prostor (teoreticky) by musel mít saxofonista kolem sebe, aby neobtěžoval hlukem? Ve 40 cm vzdálenosti je to o 45 dB více, než odpovídá doporučení, což představuje 104.5 = 31623 krát vyšší intenzitu zvuku. Kde bude intenzita zvuku na hranici limitu? Druhá odmocnina ze 31623 = 178; 178 * 40 cm = 71 m. Takže ve volném prostoru (teoreticky) by musel hrát v kouli o průměru cca 140 m, aby už nerušil nikoho, kdo by stál vně této koule.

Tolik velmi zjednodušená teorie – ve skutečnosti se v zastavěné oblasti šíří zvuk velice roztodivnými způsoby a nezbývá, než ten hluk změřit na místě, tj. přímo v učebně. Měřit by se muselo přinejmenším dvakrát: ve chvíli, kdy má busker zrovna pauzu, a ve chvíli, kdy busker hraje, aby se dalo odhadnout, jaké zvýšení hladiny zvuku jde na triko buskera. Problém je v tom, že hladiny zvuku nelze jednoduše sčítat (produkce od buskera plus hladina pouličního hluku).

Další problém je v tom, že pokud by (teoreticky) hladina pouličního hluku byla už sama o sobě 45 dB a přišel by nebohý busker a zvýšil ji svou produkcí o pouhý 1 dB, už by hladina hluku přesáhla 45 dB, což je jakási celosvětově uznaná norma pro rušení uvnitř místností [6]. Tak kdo by za to mohl víc: busker anebo náklaďák, který právě kolem projel?

Další problém je paradox tichých čtvrtí: Pokud je někde celý den humbuk a rambajz na ulici, tak tam jeden busker zanikne. Pokud bude hrát v nějaké tiché vilové čtvrti, byť tiše jak slavík, bude se jeho produkce rozléhat pšes několik bloků; nevrlí obyvatelé pak mohou být rozladěni daleko více, i když hladiny povoleného hluku zdaleka překročeny nebudou.

Zkusíme se dobrat jakéhosi praktického závěru a odhadnout hladinu rušení subjektivně – tabulek je mnoho, např. [7] [8]: prostě busker v učebně může být slyšet o malinko (5 dB) hlasitěji, než tlumený hovor. Jinými slovy, neměl by rušit výuku o moc více, než když vyrušují studenti tím, že se mezi při vyučování tlumeně baví.

Pokud nějakému vyučujícímu vadí, že se při jeho vyučování studenti baví, vadí mu to spíše z psychologického hlediska – znervózňuje ho, že nedávají pozor – avšak, dle norem, nemá nárok na to, aby si stěžoval, že je rušen výší hladiny hluku (ta je pořád ještě v normě): svou hlasitou mluvou 60 dB by to měl v pohodě přeřvat i bez mikrofonu. Pokud ovšem stejné normy, jaké má na své studenty, uplatňuje na buskera, který hraje o dům vedle, bude si asi muset přehodnotit měřítka.

Reálný případ[editovat]

Podnětem k vytvoření této stránky byla diskuse na facebooku[9].

Diskuse je očekávána.


Reference[editovat]

  1. Doporučení pro veřejné produkce – Busking na veřejných prostranstvích na území hl.m. Prahy
  2. Busking – Praha
  3. Limity
  4. Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
  5. w:Decibel
  6. 45dB.com
  7. Decibel Table − SPL − Loudness Comparison Chart
  8. Příklady zvuků (intenzita hluku)
  9. iniciativa BuskerVille, citace:Michaela Půlnočnice Portychová: Upozorňuju na další směr, ze kterého by se mohly případně do budoucna objevit problémy. Včera v odpoledních hodinách jsem měla přednášku v budově filosofické fakulty v Celetné. Jak je vedro, tak se v učebnách bez otevřených oken nedá vydržet, ale vzhledem k tomu, že jsme měli dost komplikovaný seminář, tak jsme si vzduch občas museli upřít, protože venku z ulice doléhal relativně hlasitý zvuk saxofonu. Když ten asi po dvaceti minutách ustal, doufali jsme, že máme vyhráno, ovšem marně. Po dalších pěti minutách navázal nějaký bubeník, kterému to vydrželo až do konce přednášky.... etc.