Historie peněz a bankovnictví/Barterový obchod 21. století

Tato stránka není ještě hotová.

Barterový (výměnný) obchod se používá i v moderní době a to hlavně tam, kde není vyvinutý moderní měnový systém nebo tam, kde měnový systém selhal (dluhová krize, inflace nebo deflace), nebo jako doplňková alternativa k existujícímu měnovému systému (třeba na internetu).

„	… Barterové obchodování však nelze považovat za pouze historický jev. Je užíván i v současnosti mezi obchodními společnostmi či státy v případech, kdy by výměna za peníze nepřiměřeně zvyšovala náklady účastníků obchodu.	“
Wikipedie, Barterový obchod

Řecko

V období Řecké dluhové krize (rok 2012), kdy mnohé banky a jejich bankomaty nevydávali svým klientům (obyčejným lidem) peníze, bylo Euro nejenže z části znehodnocené, ale dokonce chybělo v oběhu. Důsledkem toho vznikla v Řecku ve městě Volos, měna TEM krytá (dle významu: krytí bankovky, měny) barterovým stylem obchodu. Samotná měna fyzicky neexistuje, je totiž virtuální. Každý obchodující (účastník obchodu) má svůj účet a transakce zanášejí do počítače. Obyvatelé města Volos, jsou přesvědčeni o tom, že se jedná o nejlepší způsob, jak bojovat s krizí, protože podporuje lokální výrobce a pěstitele. Jediné, čeho se údajně obyvatelé bojí, je zásah státu, který by mohl v případě rozšíření do dalších měst tento systém zarazit.

„	… Jsme na dně a musíme začít uvažovat jinak.	“
prodavač zeleněny,Volos - Řecko

„	… Tyto svíčky mě stály 24 temů, které jsem získala prodejem lekcí jógy.	“
Hara Soldautová, Volos - Řecko

„	… Lidé si alespoň uvědomí, že zboží mohou nakupovat za jiné věci, co mají, nikoliv jen za eura.	“
Stavros Ntentos, prodavač dětského oblečení, Volos – Řecko

„	… Co sklidím, to prodám na tržiti. Měsíčně získám zhruba 300 temů. Až dozraje ostatní ovoce a zelenina, prodám toho víc.	“
Steiios, zěmědělec, Volos – Řecko

„	… Šetříme eura, kterých moc nemáme.	“
Obyvatelé města Volos – Řecko

„	… Zboží je levnější, a nejsou tam žádné daně. Je to čistá výměna.	“
Anonymní obyvatel města Volos – Řecko

V Řecko též uvažuje k návratu staré měny DRACHMA, který by umožnil devalvovat (znehodnotit) měnu a tím nastartovat vývoz. Tato podobná slova byla slyšet z úst řady politiků, včetně českých politiků i ekonomů, jako například bývalého prezidenta Václava Klause, nebo šéfa české spořitelny Pavla Kysilky. Němci se dokonce rozhodly toto tvrzení prověřit a vytvořili studii, jehož výsledkem je vyvrácení použitelnosti této teorie. Ukazuje se, že znehodnocování měny příliš nezachrání ani Řecko ani jakoukoliv jinou zemi. Podle ekonomických teorií by přitom směnný kurs měl být pro osud země zasažené finanční a hospodářskou krizí klíčový. Kdyby mohlo Řecko se svým směnným kurzem pohybovat, devalvovalo by s příchodem krize měnu a tím by snížilo cenu řeckých výrobků na zahraničních trzích. Následoval by růst vývozu. Dle studie se však vyplívá, že nerozhoduje o atraktivnosti pouze cena výrobku, ale taktéž jeho kvalita a další faktory. Nasycený trh si prostě vybírá. Studie se bohužel nezabývá inflačním dopadem takovéhoto jednání. Znehodnocení měny má totiž zásadní vliv na zdražování. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman, ale závěry studie odmítá, s tím že devalvací (znehodnocením peněz) lze odvrátit krizi důvěry. Vlastní měna totiž státu neumožní jen ovlivnit směnný kurz, ale i tisknout neomezené množství peněz, což Paul Krugman považuje za dobré. Díky drachmě by se mohla řecká centrální banka chovat jako americký Fed nebo Bank of England a nakupovat dluhopisy vlastní vlády. Vládní dluhopisy se totiž obecně považují za velmi bezpečné. V takovém případě by byla i vyšší důvěra investorů. Přitom takovéto jednání nelze považovat za přínos pro běžné lidi, tedy pro lidi kteří nejsou majiteli bank ani majiteli výroben jenž zboží vyváží ani politiků či ekonomů, protože znehodnocování měny vede k zvýšení inflace a tedy i všeobecnému zdražování výrobků a služeb, obvykle bez zvýšení platů zaměstnancům.

Itálie

V roce 2012 se na Italském ostrově Sardinii objevila barterová měna, s jejíž pomocí si místní obyvatelé navzájem platí za různé zboží a služby. Fakt, že některé členské země EU, lokálně přechází na výměnný obchod, někteří vykládají jako důkaz nejistoty a nedůvěry v existenci eura.

Německo

První barterové měny se objevily v Evropě v roce 2001, dva roky po zavedení eura. V Brémech se tenkrát objevily tzv. ROLANDY, v bavorském Rosenheimu tzv. CHIMGAUERY a v Mnichově tzv. REGIO. K roku 2012 je na jihu Německa v oběhu asi 20 regionálních měn. Nápad přejali ve Švýcarsku a od roku 2012 i v Itálii. Důvod jejich zavedení a používání se dodnes v podstatě nezměnil. Zatímco dříve byla motivací přechodu na vlastní peníze nostalgie po národní měně, v současnosti se tak děje z přání mít co nejméně co dočinění s eurem.

„	… Lidé hodnotí situaci tak, že s eurem to nevypadá právě nejlépe, tím spíš v eurozóně. Chtějí se proto pojistit a zavádějí jakési místní měny. Zajímavé je, že se tak děje v zemích s více méně stabilní ekonomikou. Například v Německu. Chtějí zafixovat to, co je teď, aby to nic nemohlo ovlivnit.	“
Finanční analytička Natalja Smirnová

„	… V oběhu je pouze hotovost a v některých zemích se jedná jen o 5%, v některých o 10%, tedy o nepatrnou část z celkového obratu peněz. Neznamenají hrozbu ještě i proto, že všechny tyto měny jsou spojeny s oficiálními kurzy měn, které jsou v oběhu a jen sotva je vytlačí. Mnohem horší jsou fámy o tom, že Německo má připraveno několik vagonů německých marek a když Německo přejde na tuto měnu, která byla v oběhu před eurem, pak to bude znamenat velkou ránu pro světový měnový systém.	“
Analytik investiční společnosti Ursa Kapital, Stanislav Savinov.

Z průzkumu z roku 2011 se 54% Němců vyjádřilo pro návrat německé marky, která byla symbolem poválečného ekonomického zázraku. V průzkumu se také ukázalo, že politická strana, která by měla ve svém programu zavedení marky by měla poměrně vysoký úspěch (předpokládá se že až 18%) by ji ve volbách podpořilo. Začali se také objevovat zvěsti o tom, že německá vláda již připravuje znovuzavedení marky.